#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu dne I. srpna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 210.
Čislo v Praze za 2h
#4
alto_textblock
#4
Na »Nlárodní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou-
na měsíc 3 K 80h
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Převrat v Turecku.
#11
alto_textblock
#11
Žádost, aby opravní akce velmocí byla
zastavena
#12
alto_textblock
#12
Padělaná provolání.
Z Cařihradu, 31. července. (K. k.) Z dlejš
mladoturecký vlýbor skládá prý se
z 5 osob. Poněvadž jménem výboru byla vy-
dána padělaná provolání, sdělil výbor obecen-
stvu, že od nynějška bude svá provolání opa-
třovati výborovou pečetí.
#13
alto_textblock
#13
movní volby jsou stanoveny takto:
Všeobecná třída voličská dne 26. října, venkov-
ská města a venkovské obce 5. listopadu, velko-
statek 12. listopadu, obchodní a živnostenská
komora 12. listopadu.
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Ze Soluna, 1. srpna. Enver bej měl
včera po příjezdu ze Skoplje řeč k lidu, mezi
kterým bylo mnoho Albánců. Enver pravil mez
jiným: »Velmoci budou míti a si to-
lik slušnosti, aby odvolaly své
reformní návrhy, dříve než budou
k tomu vyzvány.« — Mezitím se pro-
slýchá, že mladoturecký výbor zakročil u sul-
tána, aby evropská reformní akce byla zastu-
vena.
#16
alto_textblock
#16
Sultán ukázal se lidu.
Z Cařihradu, 1. srpna. Mladoturci v po-
slední hodině zdržovali sultána, aby nejezdil
k selamliku ve Stambulu, protože o bával
se reakcionářských demonstrací.
Selamlik konal se proto v Yildizu, přístup
k němu byl však volný. Stalo se poprve, že
selamliku zúčastnily se desítky tisíců lidí.
Stromy a zdi na náměstí před me-
šitou a palácem byly lidem obsa-
zeny. Sultán jel v otevřeném voze, byl hlučně
pozdravován a bouřný jásot lidu ho vítal. Mnozí
lidé plakali radostí, že jim bylo popr ve
popřáno vživotě, spatřiti sultána,
který jinak, jak známo, žije úplně od lidu odlou-
čen. Při návratu sultánově znělo nekonečné vo-
lání slávy padišahovi. Sultán pak ukázal se
ještě dvakráte na balkoně svého
Z Cařihradu, 31. července. (K. k.) Dle zpráv
tureckých kruhů kynul prý sultán, když vstu
poval do povozu a jel k selamliku, rukou c ho
vancům vojenských škol, kteří jej
nadšeně pozdravovali. Po návratu z mešity se-
trval sultán čtvrt hodiny u okna vildizského pa-
láce a děkoval za pozdravy obecenstva. Dřívěj-
šímu inspektoru vojenských škol Izmajl u pa-
šovi bylo, když odebrati se chtěl do palácé
a obcovati jako generální pobočník selamliku.
důstojníky, majícími službu, v tom zabráněno
a bylo mu řečeno, že nemá v paláci již
copohledávati.
#17
alto_textblock
#17
paláce.
#18
alto_textblock
#18
Tajná policie zrušena.
#19
alto_textblock
#19
Z Cařihradu, 31. července. (K. k.) Turecké
listy sdělují úřadně ve zvláštním vydání: T aj-
ná policie jest zrušena za podmínek.
že budou dle soustavy, platné u vlád jiných
zemí, ustanoveni úřadníci, kteří budou orgány
pro záležitosti tajné policie, aniž by zároven
některý jiný departement při tom spolupůsobil.
#20
alto_textblock
#20
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#21
alto_textblock
#21
Josef Chamberlain.
Z Londýna, 1. srpna. Josef Chambe
lain vrátil se z jihu. Zotavil se tam, ale pře
to není mu možno bez podpory odebratise
z kupé do vozu a z vozu do domu. Nelze oče-
kávati, že v dohledné době bude moci obnoviti
svou činnost.
#23
alto_textblock
#23
Haličský sněm.
Z Vídně, 1. srpna Členové před-
sednictva polského kola dr. Gla-
biňski a Stapiňski byli včera u mini-
sterského předsedy bar. Becka, s kterým
jednali o zemských záležito ste c
haličských. Ministerský předseda pravil,
že chce sněm haličský svolati na
den 14. nebo 15. září a nechati ho zase-
dati po připadě až do 31. října. Vláda před-
loží haličskému sněmu zejména hone b n
zákon, který svého času sněmem byl již
přijat, ale nemohl býti doporučen císařské
sankci. Posl. dr. Glabiňski a Stapiňski při této
příležitosti ujistili ministerského předsedu, že
polské kolo má k ministru financí dru. Kory-
towskému úplnou důvěru.
Volby do zemského sněmu dolnorakouského.
Z Vídně, 1. srpna. »N. F. P.« oznamuje
že terminy pro dolnorakouské s ne-
#24
alto_textblock
#24
z úřadního věstníku.
#25
alto_textblock
#25
Z Vídně, 1. srpna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje:
Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 30. července inže-
nýru-asistentu kamenouhelných dolů priv. společno-
sti rakousko-uherské státní dráhy na Kladně, Jindři-
chu Hummelovi za jeho zmužilé a obětavé jed-
nání při záchranných pracích za důlní katastrofy na
dole „Felix“ dne 26. září r. 1907, zlatý záslužný
kříž. — „Wr. Zeitung“ uveřejňuje nařízení minister-
stva vnitra, obchodu, financí a ministerstva orby ze
dne 23. července r. 1908 o omezeném dov o zu
holubů. — „Wiener Zeitung“ uveřejňuje nařízení
ministerstva vnitra, financí a obchodu ze dne 23.
července r. 1908 o dodatku k celnímu regu-
lativu pro svobodný obvodv novém pří-
stavu terstském a pro svobodný obvod
v S. Sabě, vydanému nařízením ze dne 23. června
1891. — „Wr. Ztg.“ oznamuje: Ministerstvo vnitra
schválilo na základě císařského zmocnění ve shodě
s ministerstvem financí změnu společenských sta-
nov, na níž se usnesla valná hromada akcio-
nářů c. k. priv. české banky „Union““ v
Praze, dne 31. března r. 1908.
#26
alto_textblock
#26
Rozhodčí soud ve věcech rakousko-ulierských.
Z Vídně, 1. srpna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje:
Ministerský předseda a královský uherský minister-
ský předseda provedli již jmenování stálých roz-
hodčích soudců rozhoddího soudu,
jenž bude zřízen na základě článku 24. smlouvy
o úpravě vzájemných obchoďních a do-
pravních poměrů mezi královstvímia
zeměmi na říšské radě zastoupenými
mezi zeměmi uherské koruny a to: Mini-
sterský předseda bar. Beck jmenoval člena panské
sněmovny dra, Eugena ryt. Böhm-Bawerka, čle-
na parské sněmovny a presidenta vrchního zem-
ského soudu ve Lvově dra. Alexandra ryt. Mniszka
šl. Tchorznického, odborového přednostu v. v.
#27
alto_textblock
#27
FEUILLETON.
#28
alto_textblock
#28
Bazaine za bitvy u St. Privat.
#29
alto_textblock
#29
V „Eclairu“ líčí Germain Bapst na základě po-
drobných studií v archivech a listinách, jak si po-
čínal maršál Bazaine za bitvy u St. Privat. Vyvrací
se tím síce legenda, že Bazaine v době krvavého boje
hrál klidně v Plappeville kulečník, ale přes to vrh
líčení na vrchního velitele francouzského podivné
světlo.
Když o šesté hodině ráno přikvapil ordonanční
důstojník Leboeufův, aby oznámil postup německéhe
vojska, nalezl maršála v domě pana Bouteillera n
procházce v zahradě. Ať Leboeuf setrvá na svém
postavení, bylo jedinou odpovědí a při tom podal
maršál mladému důstojníku na rozloučenou květinu.
Když pak o 9. hodině došla zpráva od Frossarda,
že velitelé jeho oddílů v případě bitvy nemohou se
bezpečně spolehnouti na své mužstvo, odvětil Ba-
zaine: „Co možno dělati s armádním sborem, kte-
rému jeho velitel nedůvěřuje a jenž nedůvěřuje svým
důstojníkům,
Později dal Bourbakiovi, jenž byl velitelem zá-
lohy, dvojaký rozkaz, aby jednu brigádu posunul na
levo, byl však připraven také na pravé straně: „Mů-
žete tuto brigádu odvolati nebo nechati tam.“ Z
čtvrt hodiny na to byl rozkatz odvolán. O půl dva-
nácté počalo hřmění děl. Přijel setník Deloye o
dělostřeleckého štábu. Zavedli jej do temného sálu
v přízemí; okna byla hustě zastřena, při vstupu ne-
bylo nic viděti. Konečně, když oko uvyklo temnotě
spatřil Bazaina s několika důstojníky seděti u sní-
daně. „Maršál Canrobert neobdržel přes naléhavou
žádost ani střelivo, ani potraviny. Vojsko nemá
vody a lidé i zvířata musí běhati šest kilometrů pre
potravu.“
Bazaine poslouchal a nedal odpovědi. Střelba z děl
je stále siinější. Do pokoje vejde setník Campionnet
z generálního štábu, přináší prapor 16. pomořanského
pluku, jenž byl dobyt den před tím. Maršál skončil
snídani, sedí na židli a kouří doutník. Setník sděluje.
#30
alto_textblock
#30
že Canrobert má zprávu, že všechny okolní lesy
jsou obsazeny německou jízdou. Bazaine neodpovídá
a praví jen: „Ukažte mi ten prapor.“ Také na zprávu,
že sbor Canrobertův se nalézá v tísní, nemá Bazaine
ani slova. Drží prapor v ruce a pozorně jej prohilíží.
Když setník váhavě a udiven odchází z pokoje,
nařizuje Baznine, aby už nikdo nebyl vpuštěn. o
11/4 hod. přicválal poručík Bellegarde se zprávou
od Canroberta. Polootevřenými dveřmi vnikl do do-
mu. Ordonanční důstojník Bazainův zastupuje mu
cestu. „Zpráva maršála Canroberta vrchnímu ve-
liteli.“ — „Dejte sem.“ — „Musím ji odevzdati csob-
ně.“ — Maršál zde není.“ Poručík je celý vzrušen:
„přijdu později,“ praví a vyjde na ulici. Tam uváží
důležitost zprávy, pomoc jest nutna a krátce roz-
hodnut vnikne opět do domu. Táže se, kde lze Ba-
zaina nalézti. Rozpřede se hovor. Z vedlejšího po-
koje ozve se hlas: „Co je?“ — „Zpráva od Canro-
berta, jež má býti osobně odevzdána.“ — „Tedy jej
vpusťte,“ praví týž hlas.
Poručík vrazí do temného pokoje. Tam sedí dů-
stojníci generálního štábu u karet a v rohu na židli
Bazine s doutníkem v ústech. Čte dopis, pokrčí ra-
meny a praví konečně po přestávce: „Oznamte Can-
robertovi, že nařizuji Bourbakiovi, aby mu poslal
gardovou divisi a od Soleilla dostane baterii s 12
děly.“ Generál Jarras se táže, má-li generální štáb
vsednouti na koně. „Ne, ještě se musí vyřizovati kan-
celářská práce.“ Rozkaz Bourbakiovi nebyl odeslán.
Nové žádosti o pomoc. Maršál odpovídá pouze-
„Dobře.
Konečně vsedl maršál na koně. Na bojišti do-
stává zprávu od Canroberta, že německá dělostřelbo
nabývá převahy, je nedostatek střeliva. Bazaine mlčí.
Jede nazpět do Plappeville. Na cestě potkává dů-
stojníka Bourbakiova. „Kam?“ Bourbaki se dotazuje
zdali nepřítel na Mosele postupuje. „Řekněte generálu
Bourbakiovi, aby Canrobertovi sdělil, že (Bourbaki)
táhne s gardou pryč.“ A když později potkal druhého
důstojníka Bourbakiova, pravil: „Hledáte generála?
Není třeba, vše je skončeno, můžete se vrátiti.“
Dcjev do Plappeville, vyslovil se: Generálové
mají dobré posice, mohou je udržeti. Na to telegra-
foval císaři: „Přicházím z bojiště, útok byl prudký
#31
alto_textblock
#31
nyní v 7 hodin palba umikla, naše sbory drží své
posice, šedesátý pluk při obraně Saint-Hubertu velmi
utrpěl.“ Ani slova z toho není pravda. 60. pluk utr-
pěl nejméně, palba je stále silnější, Canrobert ne-
může se již udržeti. Když k deváté hodině přikvapii-
generál Caffarel v nejvyšším vzrušení a líčil zoufalý
Poj 6. sboru, odpověděl maršál: „Upokojte se, tento
ústup byl by musil nastati zejtra ráno; takto jej či-
níme o dvanáct hodin dříve.“ A když generál na-
mítl: „Pak bylo zbytečno bojovati“, pravil Bazaine:
„Pojímáte věc příliš vážně, jděte
Bapst usuzuje z těchto symptomů, že tu nebylo
zrady, ale duševní depresse a „tupost“.
a
#32
alto_textblock
#32
= President Roosevelt a jeho švec. Když presi-
dent Roosevelt konal onehdy projíždku v Oyster Bay,
zastavil se také v obuvnické dílně Filipa Kahna pro
dva páry bot, které si tam dal spravit. President jest
— pokud se týče bot — velmi spořivý a stává se
dost často, že až dvakráte dá si roztrhané boty po-
draziti, než je zahodí. Kahn, který po leta již spra-
vuje presidentovy boty, praví, že Roosevelt jest „pra-
vý ras“ na boty. — „Mister Roosevelt jest hrozným
na boty“, pravil Kahn, když se byl president s bota-
mi vzdálil. „Nosí je tak dtouho, až je nadobro rozbije
a sice celé rozbije. Většina lidí obnosí a opotřebí bo-
ty na jistém místě, na příklad na předku vnitřní části
podešvů anebo na opatcích, avšak president je celě
opotřebí, celé roztrhá. Musím mu zvláště počítati,
když si dá ke mně boty, abych mu je podrazil, ne-
boť je musím celé spravovati. Jest patrně hrozným
chodcem. Někdy se stane, že mu musím natlouci cvo-
čky nejen pod opatky, ale také pod podešve. Za ně-
kolik týdnů však boty jsou mně poslány zpět bez
cvočků a s koží roztrhanou. President je výtečným
zákazníkem. Nikdy nemusím s prací spěchati. Praví,
že bych nemohl vykonati dobrou práci, kdybych spě-
chal. President kupuje si boty již hotové, avšak dou-
fám, že si dá u mně dělat pár loveckých bot, než vv-
dá se na cestu do Afriky. Blažilo by mne pomyšlení,
že jest závislým na mé práci, až stříleti tam bude-
slony a lvy. Doufám také, že mu budu moci spravo-
vati boty, v nichž bude choditi, až vrátí se jednoho
dne do „Bílého domu“, aby tam sloužil další čtyry
roky.