#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 92.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKR LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 4. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Posl. dr. ryt. Holzinger: Vidím, že jsem si svými
poznámkami získal souhlasu (Hlučné hlasy: To je
nesmysl! Dr. Pippich: To jest německá vypínavost! Dr.
Brzorád: Je to směšné. Posl. Hořica: Domýšlivost
Němci: Ticho!), protože jsem řekl pravdu.
Česká zdejší universita není nic jiného, nežli německou
universitou s českým jazykem vyučovacím. (Živý potlesk
mezi Němci. Mezi Čechy smích. Nejv. maršálek zvoní.)
Posl. dr, ryt. Holzinger: Německé university, tento
jediný typ, kterýž je základem také vaší university, vyzname-
nává se řadou práv studentů, řadou velikých svobod. (Posl.
Anýž: Budou stříleti na ulici. To je »Freiheit!«) Těchto
svobod musíme šetřiti. Potlačíme-li je my Němci, Čechové
jich nezachovají
Posl. Anýž: Vy jste k tomu jediné povoláni, to se
rozumí. (Veliký potlesk na straně německé.)
Posl. dr. Herold: Myslím, že slavný sněm musí
učiniti nějaké rozhodnutí, aby příjmy zemské byly rozmno-
ženy, že nemůže býti již na dále odbýván odkazy na nedo-
statky zemských financí, nýbrž že se musejí hledati ener-
gické prostředky k nápravé. (Výborně!) Na to řečník při-
stupuje k řeči dra. ryt. Holzingera a dí: Pan rektor ma-
gnifikus německé university pravil, že se ujal slova při zá-
ležítosti, která prý jest „geringfügig“ (Veselost.), která
jest malicherná, a zdá se, že to bylo jediné pravdivé slovo,
které vyšlo z jeho úst, neboť malicherněji o té záležitosti
nemluvil nikdo, než jak to učinil pan rektor magnifikus.
(Výborně !)
Poslanec Brzorád: Učinil se směšným ten pání
(Hlasy: Arrogance !)
Posl. dr. Herold: Jest to velice smutné, že z kruhů
jistých citů a jistých názorů, ve kterých se člověk po
dlouhou dobu pohyboval, přijde sem člověk do sněmu krá-
lovství českého, že přednáší všechny ty imaginerní fan-
tomy, které má ve své hlavě a že při tom zapomene, že
nemá před sebou studující německé university, nýbrž že
má před sebou poslance, kteří znají historii této země,
kteří znají kulturní její význam a kteří o tom více vědí,
jak probíhala historie pražské university, než její rektor
magnifikus. (Pochvala. Hlučné volání: Výborně i Dlouho-
trvající potlesk. Různé projevy na galerií.)
Nejv. zem. maršálek (zvoní): Račte odpustit,
že přerušuji, ale vyzývám co nejrozhodněji galerii, aby se
zdržela všech projevů souhlasu a nesouhlasu.
Posl. dr. Herold: Rektor magu. řekl, že pražská uni-
veřsita, jak česká tak i německá, jest typem německé uni-
versity. Pánové, pražská universita byta založena králem
českým pro český národ a byla ty pem
pro university německé, které tepr ve
podle ní se z akládaly. (Výborně! Tak jest !) To
jest historická pravda. Podnes vy, Němci, sami se tím chlu-
bíte a nazýváte ji universitou Karlo-Ferdinandovou, která
byla universitou českou. Jest-li, pánové, chcete říci, že
se nepřednášelo česky, ano; ale ono se na ní nepřednášelo
ani německy. (Sovhlas. Posl. Adámek: Latinsky !«) Ale
jaký duch tam vládl, jací muži to byli, kteří na této uni-
versitě přednášeli, kdo při ní vědecky činní byli, o tom hi-
storie dosti nás poučuje. To nebyli učenci rázu, jakého jest
pan rektor magu., nýbrž synové domácí, kteří universitu
přivedli k výši i k rozkvětu. Nebylo věru zapotřebí, když
již pan rektor podle své povinnosti uznal za dobré, ubezpe-
čiti nás — a v tom ohledu mu věříme že ne všichni
kuléroví studenti vystupují opilí na ulicích, nebylo zapotřebí
a nebylo jeho povinností, a tím méně jeho právem a nebylo
to university pražské důstojno, aby při té příležitosti útočil
na českou vědu, na českou universitu a české poslance. (Vý-
olk
borně! Hlučný potlesk.)
Pánové, nereklamujte svobodu vyučování a volnost
použe pro pražskou universitu; ohledněte se také poněkud
po našich českých menšinových školách, ty mají té volnosti
daleko více zapotřebí, než pražská německá universita, která
v té svobodě jest zajisté dostatek chráněna. (Výborně
Hločná pochvala na českých lavicích.) Kdo ví, jak Němci
sami za souhlasu německého časopisectva potlačovali, stíhali
a persekutovali české studentstvo na pražské universitě, ten
se nemůže opovážiti, by nám činil výtky, že svobodu vyučo-
vání na universitách omezujeme. Řeknu-li ještě, že svoboda
a nevázané uličnictví jsou věci různé, řekl jsem již všechno.
(Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)
Vidíte, jak věc dosti nepatrná v této sněmovně zavdá
příčinu k ostré debatě. (Hlas: Tím jest vinna ta vyzývavá
arrsgance!) Proto, pánové, a jedině proto, že mnozí páni
členové tohoto sl sněmu, jsouce členy zastupitelstva celé
země a obou národností bez rozdílu, nemají smyslu a ne-
mají citu a nemají také zdání o celém historickém vývoji a
že pohlížejí na tuto zem jako na nějakou kolonii německou
(Hlasy: Pruskou!), kde to všechno ostatně není nic jiného
než jakási haluz větve slovanské, která zabírá drobty z ně-
meckého stolu, jest zde třeba věc postaviti v pravé světlo.
d= My jsme3 zajisté vděčni všem národům kulturním za
vše, co oni v oboru kultury podali, ale že byli-li jste učiteli
našeho národa, bylo to za cenu dřívějšího přerušení celého
nášeho kulturního života a naší kulturní samostatnosti. (Vý-
borně! Hlučný souhlas.) A byli-li jste našimi učiteli, za ta-
kových okolností, jak teď se na vaší straně vytvářejí, našimi
učiteli již nebudete a nesmíte býti našimi učiteli, neboť to,
čemu byste nás nyní vynčovali a co bylo právě ústy rektora
magnifika tak brutálním a krutým způsobem (Hlučný sou-
hlas na českých lavicích.) hlásáno, jako bychom my byli ná-
rodností inferiorní, tomu my se od vás učiti nebudeme ; my
vámukážeme, že stojíme kulturně výše než vy! (Výborně.
Výborně! Ta impertinence!)
šim Takovými hrubými slovy se podobná věc neodbude.
Taková slova jsou však signaturou celého smýšlení které
onás znáte a já bych se neobíral takovou bloupostí, jak
to rektor magu. nazval, kdyby to nesvědčilo o úpadku
veškerého loyálního vztahu vás k nám. (Nepokoj. Odpor
u německých poslanců Posl. dr. Schreiner: Rána do-
padla dobře! Hlasy: Furor teutonicus !)
My věru jsme již v takové době, že si musíme snad
zoufat, že z těch poměrů, ve kterých se nalézáme, nelze
natézti nijakého šťastného východiště. Ti pánové z české
i německé strany, kteří jsouschopni klidného uvažování,
ti všichni ... (Hluk na německých lavicích. Hlas: Ticho!
Nechite ho mluvit! To jest známka kultury!) . . . musí
cítit, že jest to jako olovo, která na našich rukách leží a
že tyto poměry jsou nesnesitelné a záhubné v ohledu ho-
spodářském. My vidíme, že hospodářství finanční nalézá
se v království českém na hranici propasti, že spolubytí
obou národností se stává nemožným Příčinou veškerých
těchto nesrovnalostí a veškerého toho abych tak řekl vzá-
jemného rušení jednotlivých sil a povlovného vyčerpávání
vzájemných sil jest nešťastná centralisační politika, která
#5
alto_textblock
#5
z Vídně ode dávna byla zahájena a která toho dovedla,
že zbavila tuto zemi veškerých její práv a dovedla toho
brutálním násilným způsobem obě národnosti tohoto krá-
lovství navzájem rozeštvati, tak že není již možno mezi
námi najíti nějaké pouto, které by mohlo nás opět spojiti.
Aby před zákonem oba národy v zemi této postaveny
byly na roveň, jest tak jednoduchá zásada a tak způso-
bilá, že nelze očekávati, že by mohla nalézti někde od-
poru. Proč nelze tuto jednoduchou zásadu konečně vtě-
liti v praktický život? Proto, že po dlouhou dobu výkla-
dem stávajících zákonů, falešnými volebními řády a rů-
znými jinými způsoby se nadržuje jedné národnosti proti
druhé, že jedna národnost se vychovávala v domnění, že
jest povolána býti nad druhou národností vládnoucí a té
druhé se vštěpovalo, že má té první býti poslušna. Ten
způsob, jakým poslední dobou smír ve Vídni byl zahájen
tím, že na vaší žádost dne 17. října m. r. vzata nám
byla poslední součástka tí rovnoprávnosti, jež nám ko-
nečně byla poskytnuta, ten způsob jest takový, že ne-
může býti žádnou zárukou za zabezpečení tohoto smíru
Vláda nynější a vláda předchozí po 17. říjau neviděla žá-
dného jiného prostředku k vyjití z bludiště, ve kterém
dnes vězí celá řiše jakož i naše země, než svolali konfe-
rence obou národností. Již to jest cesta po mém názoru
pochybená, poněvadž když již vláda tuto cestu chtěla na-
stoupiti, především mělo zřejmo býti, že má koakretní cíl
před rukama a že skutečně má úmysl dílo smíra fedro-
vati a podporovati.
My jsme nevstoupili do této kouference z nějaké
slabosti, nýbrž z toho pevného rozhodnntí, že za všech
okolností práv našeho jazyka budeme se domáhati, majíce
při tom na zřeteli možné docilení pokoje a míru. Ale
vláda? Ona nechala 3 neděle účastníky konferencí z české
a německé strany se raditi, a když již se měly rozcházeti,
tu teprve přišla, aby zaujala stanovisko v té nejrozhod-
nější otázce, totiž jazykové. Ale vláda neučinila nic více,
než trochu jemnějším způsobem to, co nebožtík hr. Taaffe
odpověděl na interpelace tohoto sněmu, kterou se domáhal
upravení práv jazykových.
Hrabě Taaffe poukázal interpelanty na sbírku jazy-
kových nařízení v Kasereru. Dnešní vláda sestavila sbírku
všech možných a diferentních způsobů, jak by mohla ja-
zyková otázka býti řešena, aniž byla řekla, smýšlí-li ona
sama tak či onak. A nyní myslí dr. Körber, že když hodil
členům konference snůšku všelikých možných i nemožných
projektů, že budou míti zase na půl roku co dělati, že
budou ticho a on že bude vládnouti dále, ale v tom ohledu,
myslím, že se vláda dra Körbra velice zmýlila.
My nemůžeme se spokojiti s tím, aby vláda řekla, že
jest konečně pro zavedení ja yka českého ve vnitřním úřa-
dování, když to podmiňuje mír v Čechách. My pravíme
beze všeho, že to mír v Čechách podmiňuje a také Něm
říkají, že to tento mír podmiňoje, když se jim dá něco
jiného.
Pánové, to ale není žádná politika, postaviti dvě po-
litické strany proti sobě, aby se dohodly v jisté otázce,
učiniti to na něčem závislým, o čem se již předem ví, že
toho nelze docíliti, a pak říci, že něco udělá, když tato
podmínka se splní. Ale my musíme žádati, aby v této
aktuelní otázce revindikace češtiny ve vnitřním úřadování
vláda zaujala stanovisko rozhodné, přesné a jasné, aby za-
ujala vůbec nějaké stanovisko, aby bylo v národu českém
jasno, aby věděl, má-li přípustiti, aby tato vláda i nadále
v této říši vládla
Jde o to důležité stanovisko, jak vláda principielně na-
zírá na otázku jazykovou v tomto království. Vláda se ne-
vyslovila nijak, předložila, jak známo, statistický materiál,
který ale nebyl ještě žádnou vládní osnovou o upraveni ná-
rodnostních okresů.
To je otázka podružná; my však musíme hledět přísně
k třem základním bodům. Jednak, aby jednota země,
jednota správy v této zemi bezvým i-
nečně byla zachována; od čehož my nikterak
upustiti nemůžeme a zjednání spořádaného právního základu
pro upravení poměrů jednotlivých národností, t. p. při sčí-
tání lidu musí býti zj štěna národnost. To jsou ty tři naše
kardinální body a teprv až budou vládou uznány, teprv po-
tom bude se moci jednati o ostatním. Od toho neupustím
a nepůjde-li to po dobrém, budeme se toho domáhati v boji.
(Výborně !)
V sobotu a v neděli sešli se v Praze lidé, ale na ty
nespolehejte. Ten program, pánové, český národ nikdy ne-
schválí. (Výborně!) Pochybuji o tom, že neodhodlá-li se
vláda v tomto zasedání ke skutku, naši poslanci na říšské
radě budou míti určitou maršrutu. Toho měli by si všim-
nouti němečtí poslanci, jimž jde opravdu o smír. Vy víte,
že nás udolati nemůžete a e se také udolati nedáme. (Vý-
borně !)
My hájíme státní právo této země, ale jest to na úko
Němců? Jestli v otázce národní stane se dohodnutí, my-
slíme, že německý lid přijde ku poznání, že samostatnost
země, zejména finanční, bude požehnáním jak pro národ
český, tak německý. Myslím, že ani Němci nemají proč,
aby styděli se za to, že jsou syny království českého. (Vý-
borně!) Není pravda, žaby poslanci národa
českého chtěli opustiti státní prá vo
svého národa. (Výborně!) Ale politika jest boj a jsem
přesvědčen, že celý národ český, až vše sezná, uzná, že ani
my, ani kdož přijdou po nás, nemohou jednati jinak.
Posl. dr. Zděn. Schücker praví, že řeč dra. He-
rolda zvoní konferencím vídeňským takřka umíráčkem. My
Němci se nevnucujeme k dorozumění. Nechcete-li míru, jsme
ochotni k boji. (Výborně!) Bude li to na prospěch země,
o tom ať pováží ti, kdož hlásají boj. Všichni členové konfe-
ference souhlasili v tom, aby obě strany v konferenci se vy-
slovily a aby vláda dle toho jednala. Posl. dr. Herold nám
vyhrožoval, uskutečněte tedy tuto hrozbu a odejděte z vyrov-
návací konference a my odejdeme také. Ale potom není
pravda, co pravil dr. Kaizl, že nás dělí papírová stěna a že
chcete mír. Dr. Herold nemá právo mluviti jménem celého
českého národa. Nedávno konala se schůze strany, která
vytkla si za program, co my žádáme národnostní ohraničení
a od toho neupustíme. I předseda ministerstva hr. Thun
uznal, že jazyková nařízení byla vydána nesprávně. (Oho !)
Ale i kdyby jazyková nařízení byla správná, dr. Herold
nebyl oprávněn mluviti tak o konferenci.
Poslanec dr. Herold mluvil také o minoritních školách.
Vy nemáte příčiny stěžovati si na utiskování menšiny. My
máme k tomu příčinu. (Na lavicích českých smích.) My
chceme se vyvíjeti samostatně nejen v zájmu n šem, nýbrž
i v zájmu země.
Řečník prohlašuje, že jeho strana bude hlasovati pro
zprávu zemského výboru, poněvadž chce míti pořádek.
#6
alto_textblock
#6
V tomto sněmu měli bychom se přísně přidržovati věcia
nemluviti takové řeči jako dr. Herold. I my jsme hotovi
k boji. (Pochvala na německých lavicích.)
Posl. dr. Engel odbyl nejprvé dra. ryt. Holzingra,
načež pravil: Císař Karel, jejž my zveme Otcem vlasti, ne-
založil universitu dle vzoru německého, nýbrž dle university
pařížské a boloňské. (Výborně!) Co pan dr. Schücker uvedl
o utiskování Němců, vůči tomu můžeme presentovati proti-
účet. Co se stalo ve Vršovicích, bylo napraveno. Ale málo
kdy slyšeti, že by státní úřady zakročily tak ve prospěch
českého obyvatelstva. Ale nechme toho, zavřeme tuto knihu
takových rekriminací: bude to ve váš prospěch. (Výborně!)
Řeč rektora německé university jest zbytečným sbíráním ka-
menů. V řeči dra. Herolda není proti Němcům křivého
slova Hrozba dra. Herolda obracela se proti vládě, nebude-li
hověti našim požadavkům.
V řeči dra. Herolda byla spíše prosba, abyste vládě
v tom nepřekáželi. Tak hrdým tonem mluviti, jako dr.
Schücker, neprospěje smířlivé nálad. Ale dr. Schücker
jest onen pán, jenž v živnostenském výboru navrhl, aby se
odvolalo usnesení o zřízení české průmyslové školy v Budě-
jovicích. (Výborně!) Spoléhá-li dr. Schücker na nové strany
v Čechách, já mu tu radost nezkazím. (Výborně!) Ti páni,
co tu novou stranu zakládají, měli by si vzíti z dnešního
rokování naučení, kdy se něco dělati má a nemá. I v dosti
zlých věcech dobré jadérko se najde. Jest přirozeně, že když
jest tma, chodí se se svíčkou Ale nesmí se choditi s níj na
půdu a do prachárny
I Němci učinili pokrok. Dnes již mluví o rovnopráv-
nosti. Dokud byli úplní a dobře organisováni nestáli na zá-
kladě »Svůj k svému« nýbrž »Tvůj k mému«. Ale já jsem
ještě neslyšel závazného, prohlášení o naprosté rovnopráv-
nosti a rovnocennosti. V Čechách chtějí míti Němci ohrani-
čení, vlastní hnízdečko, ale na Moravě? Tam prý jso 1 po-
měry jinačí. A což ve Štýrsku? My vám dáme slepě to, co
dáte Slovincům ve Štýrsku. Bylořečeno, ž e pokud
nevzdáme se státního práva, Němci ne-
budousnámi mluviti. Toho se nevzdáme,
protože nemámektomu ani práva. Státní
právo jestbudova stmelená krví našich
předků. My pojímáme státní právo ja-
kožto záruku svobody obého obyv atel-
stva v zemi. (Výborně! Hlučný potlesk)
Zpravodaj dr. Fořt vykládal nejprve stanovisko,
jaké on sám zaujímá vůči vyrovnávacím konferencím. Ne-
jsou dle jeho náhledu ničím jiným, než novým vydáním
starého diplomatického kejklířství. Možnost doroz umění
jest po tom, co stalo se před několika měsíci, když auto-
rita státní byla od násilné německé obstrukce poražena,
přímo prý vyloučena. Tu snad lze se domnívati, že
strana, jež dobyla takového vítězství, volá ku spravedli-
vému vyrovnání. Hlavní překážkou dorozumění jest
theorie v německé državě. Vyrovnání jest možné jenom
tenkráte, když Němci státi budou proti Čechům jako
rovní vůči rovným. Pokud Němci budou se přidržovati
theorie o superioritě a inferioritě národů, nemůže býti
o dorozumění ani řeči. Podle náhledu řečníkova nedá se
provésti rovnoprávnost bez rekonstrakce státu, bez opravy
poměrů politických. Nenadejdou lepší poméry. dokud
rozhodující činitelé nenabudou přesvědčení, že formule,
do níž roku 1867 byl oděn ústavní život, byla nešťastna a
že jest neudržitelne. Na základě svatodušního německého
programu jest vyrovnání nemožné. Jsem přesvědčen, —
vola řečník na konec — že i kdyby uzavření pro nás při-
jatelného jazykového a politického míru mělo v zápětí ráj
v ohledu hospodářském — čehož však nepřipouštím —
jsem přesvědčen, že náš národ jest nutnosti samostatnosti
a samosprávy ve své zděděné vlasti proniknut tak mocně,
že by zamítl i takový hospodářsky výhodný mír a to u
vědomí, že by znamenal jen upevnění a posilnění nyněj-
ších pout. (Výborně!) Spočívá veliká pravda ve známých
slovech: Raději žalář a okovy, než volnost otroka, raději
další nepřátelství a další oběti v ohledu národohospodář-
ském, nežli aby český národ nepravým shnilým mírem
byl ve své zděděné vlasti postaven na stupeň kmene in-
feriorního. (Potlesk.)
Zpráva výborová byla pak přijata jednohlasně, na-
čež konána byla volba jednoho člena do nářodohospodář-
ského výboru.
Posl. Hyrš a soudr. podávají dva dotazy, a sice na
místodržitele i nejv. zemského maršálka ve příčině zve-
lebení lnářství.
Posl. Hájek a soude. podávají dotaz na místo-
držitele ve přičině upravení přesného poměru mezi békár-
níky a droguisty.
Příští schůze ve čtvrtek dne 5. dubna
o 11. hodině dop. Na denním pořádku č. t. 49.
14., 40. a volba 1 člena komise živnostenské a 1 výboru
legitimačního z celého sněmu.
Konec schůze o 2. hod. 45 min.
#7
alto_textblock
#7
Ze sněmovních komisí.
#8
alto_textblock
#8
Komise pro záležitosti zemědělské konala
schůzi po zasedání sněmu, ve které přistoupeno k roz-
dělení jednotlivých návr ů a petic. Přikázány byly ná-
vrhy: Návrh ve příčině čeledních řádů posl. dru Dykovi,
návrh zákona honebního dru. Dykovi, návrh ve příčiné
zrušení daně pozemkové posl. Horákovi, návrh ve příčině
odepsání pozemkové daně z nevyvlastněných pozemků
posl. Hyršovi, petice ohledně hospodářských společenstev
hraběti Chottkovi, ohledně lnářství posl. Hyršovi, ohledně
zákona o myslivosti dra. Dykovi. Posl. Horák chce po-
dávat zprávu ve příčině obilních skladišť a posl. Richter
navrhuje, aby se o tom předmětu zavedla předem širší
debata, za kterýmž účelem dává návrh, aby se to pro-
jednání ponechalo do schůze příští, což se přijímá. Dále
referuje hrabě Chottek o zprávě zemského výboru ve pří-
čině upravení služného učitelstva na hospodářských ško-
lách. Posl. Teklý vzhledem k tomu, že jest zpráva ta ve-
lice obsáhlá, a nutno, aby každý člen komise do ní na-
hlédnouti mohl, navrhuje, aby se odložila do schůze
příští, což se také přijímá. Na to posl. Hyrš referuje
o návrhu posl. Fišery ve příčině vyučování nauce hospo-
dářské na pedagogiích učitelských. O této záležitosti již
loni komise pro záležitosti zemědělské zaujala přesné sta-
novisko, a jelikož věc nebyla ve sněmu projednána, za-
ujal zpravodaj nyní stanovisko částečně jiné než loni
v komisi usneseno bylo. O otázce té rozpředla se čilá de-
bata. Konečně přijat návrh, aby se referent dorozuměl
s řiditelem posl. Teklým a v příští schůzi návrh podali,