#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc. 2 K —
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V rraze, v sobůtu dne 15. února.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 45.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Teletonické zprávy „Nár. Listů.
#12
alto_textblock
#12
Marné prostředkování.
Z Vídně, 15. února. Dnešní »Zeit« ozna-
muje, že křesťanští sociálové chtěj
dáti podnět k prostředkování mez
Čechy aNěmci v příčině moravské
university české, recte v příčině české
university v Brně. Čechové dostati mají podle
jmenovaného listu od vlády směnku do bu-
doucnosti, to jest směnku na neurčity
termin. Za to prý však jest naděje, že se
podaří najíti náhradu v oboru ja zy-
kovém. Protože vyjednávání ještě nezačalo,
nelze pevně říci, jaké čáky vyjednávání kře-
sťanských sociálů bude míti.
Můžeme »Zeitu« říci hned, že čáky pro
takové vyjednávání nejsou žádné. Jistě
nenajde se žádný Čech ze žádné strany, který
by si za moravskou universitu brněnskou, byt
by tato už příštím rokem měla býti aktivována,
dal uloupiti z našeho, beztoho tak skrovného
jazykového práva ještě nějaký kus a vrhnouti
jej do chřtánu německé nenasytnosti a pano-
vačnosti. V oboru jazykovém jsme to my Če-
chové, kteří nemáme věru co dávati, nýbrž žá-
dati dotud, dokud nebudeme míti úplnou rovno-
právnost s němectvím také v našem markrabství.
Proto nechať křesťanští sociálové raději ne-
začínají !
#13
alto_textblock
#13
dílo míru, které by poskytovalo veliké výhody
jak Turecku tak i ostatním státům balkánským.
Rusko nebylo by svým kapitálem přímo na dráze
té zúčastněno, ale přece získalo by veliký vliv
morální na Balkáně a docílená takto rovnováha
měla by nesmírný dosah pro mír evropský.
#15
alto_textblock
#15
Proti vlašské fakultě.
Z Vídně, 15. února. Z Inšpruku se
telegrafuje: Posl. dr. Erler zaslal ministrovi
vyučování a předsedovi devítičlenného výboru
německých stran dru. Sylvestrovi telegram, ve
kterém protestuje proti zřízení vlaš-
ské fakulty kdekoliv. Zajímavým jest
také prohlášení křesťansko- sociáln
strany, že ani ministr dr. Gessmsnn, ani dr
Ebenhoch o plánu zříditi vlašskou fakultu práv
nickou neměli ani tušení a že tedy ne
mohli o něm vyrozuměti stranu samu.
Přijel sem přímořský místodržitel prin
Hohenlohe. Jeho pobyt se uvádí s touto zá
ležitostí ve spojení.
Z Terstu, 14. února. (K. k.) Terstská měst
ská rada schválila ve své dnešní schůzi návrh.
předložený municipální delegaci, všemi hlasy
proti hlasům slovanských obecních radních z te
ritoria; v resoluci protestuje se rozbod-
ně proti zřízení právnické akade-
mie ve Vídni.
#16
alto_textblock
#16
Ministr dr. Klein u císaře.
Z Vídně, 15. února. Ministr justice dr.
K lein byl včera v Schönbrunně přijat císařem
ve zvláštní, dlouhé audienci. Není pochyby, že
souvisí tato audience s blízkým projednáváním
resortu Kleinova v rozpočtovém výboru.
#17
alto_textblock
#17
Baron Bánffy do soukromí.
Z Pešti, 15. února. Z bezpečného pramene
se sděluje, že bývalý ministerský předseda sv.
pán Bánffy zamýšlí úplně vstoupiti do soukromí.
Oposice křesťanských sociálů.
Z Vídně, 15. února. »N. Wr. Tagbl.« do-
vídá se, že křesťanští sociálové v rozpočtovém
výboru chtějí hlasovati buď proti položce »vy-
soké školství« nebo nehlasovati o něm
vůbec a takovým způsobem demonstro.
vati proti ministru dru. Marche-
tovi, proti kterému v táboře křesťansko-sociál-
ním jest nevole a kterého činí strana křesťan-
sko-sociální zodpovědným za nepokoje na uni-
versitě ve Štyrském Hradci. Táž strana podle
téhož listu hodlá zamítnouti při položce
»zeměbrana« zvýšení platů četnických
a zeměbraneckých důstojníkůa
zlepšení platu desního mužstva zeměbraneckého
Příští přednosta říšského zdravotního úřadu.
Z Vídně, 15. února. Bývalý president posla-
necké sněmovny hrabě Mořic Vetter z Lilie,
který před několika měsíci promován byl na
doktora veškerého lékařství, jest nyní zaměstnán
ve Všeobecné nemocnici vídeňské na chirurgické
klinice, kde narkotisuje a také oper u-
je. Hrabě Vetter, který by se byl velmi rád stal
nástupcem hraběte Zierotina v moravském
místodržitelství, podle jedněch zpráv
vyhlédnut je za představeného no-
vého zdravotního úřadu při mini-
s terstvu vnitra. Podle jiných zpráv však
bude tato sekce zadána jednomu polskému
poslanci. Připomínáme toliko, že v čele této
zdravotní sekce v ministerstvu vnitra stál napo-
sled Čech dr. rytíř Kusý.
#18
alto_textblock
#18
Rusko-rakouské napjetí ochablo.
Z Paříže, 15. února. „Temps“ konstatuje,
že napjetírakousko-ruské polev ilo,
protože bar. Aehrenthal zaujal ve své poslední
řeči delegační stanovisko výhradně ho » po-
dářské. Rakouský ministr zahraničních zále-
žitostí dal v Petrohradě oznámiti, že na Balkáně
se najde pro zjednání rovnováhy potřebná kom-
pensace drahou od Dunaje k moři Ja-
derskému. Nejspíše bude přijata tato trať a
žádána pro ni koncese u sultána, pokud jde
o čásť, položenou na území tureckém. Konečnou
stanicí u moře Jaderského byl by Bar, kde má
Rakousko ve smyslu § 29. berlínské smlouvy
policejní dozor v oboru zdravotnickém a mari-
timním. Byla oy to dráha bez politického rázu,
#19
alto_textblock
#19
Chorvatský ples ve Vídni.
Z Vídně, 15. února. Chorvats ký
ples, pořádaný akademickým spolkem »Zvoni-
mír«, odbyl se přece včera, ale smýš le n
bylo tam velmi stísněné. Nepřišel bar
Rauch, jenž odjel včera odpoledne do Zá-
hřeba, ale nepřišli také četní po-
slanci chorvatští, kteří přijíti chtěli, ale
odřekli, protože chorvatský bán byl pozván. Tak
zejmena odřekli: dr. Tresič-Pavičič, Vukovič,
#20
alto_textblock
#20
Bulič a j.
#21
alto_textblock
#21
Telegrafické zprávy.
#22
alto_textblock
#22
Dr. Lueger.
#23
alto_textblock
#23
Z Vídně, 15. února. (K. k.) Starosta dr. Luege
odjel včera k několikatýdennímu pobytu do Lovrany.
Z Vídně, 15. února. Podle zpráv „D. Volksbl.“
dr. Lueger řekl ke svým přátelům, když přišli se
s ním rozloučiti před jeho odjezdem na jih toto:
„Není mi dnes, pánové, dobře, nemohu vám všem
poděkovati tak, jak bych rád učinil. Vytrpěl jsem
dnes opět hrozné bolesti.“ Když pak mu přáli, aby
#24
alto_textblock
#24
FEUILLETON.
#25
alto_textblock
#25
Výsada přestupného roku.
#26
alto_textblock
#26
K mnohým starým zvykům a obyčejům v Anglii
přispívá také přestupný rok svou hřivnou: uděluje
ženskému pohlaví právo, ucházeti se o druha života
a učmniti mu nabídku k sňatku. Tak se aspoň vše-
obecně říká a třeba že se tento obyčej namnoze po-
kládá jen za žert a zábavu, přece se v jistých vrst-
vách lidu podnes udržel.
Není však rozhodnuta otázka, zdali se tato pri-
vilej vztahuje na všech 366 dní přestupného roku.
nebo zdali této výhody požívá jen onen den, jenz
právě činí rok přestupným, totiž 29. únor. Jest ovšem
jer menšina těch — snad nepřejících, kteří by chtěli
onu výsadu míti takto omezenou, obecně se soudí, že
privilej platí pro celý přestupný rok a také staré pra-
meny, pokud se zachovaly, zdají se tomu nasvědčo-
Daleko do minulosti lze sledovati tento starý oby-
čej. Z XI. století, z doby vlády skotské královny Mar
kéty cituje se parlamentní akta, která každé panně.
ať vysoce nebo nízce urozené, v přestupném roce
přiznává právo „promluviti k muži, kterého má rá-
da.“ Co se má vyrozuměti slovem promluviti, vy-
svitá z následujícího passu, v němž se praví: „Jest-
liže se zdráhá pojati ji za ženu, uloží se mu pokuta
100 liber šterlinků nebo méně, dle majetku, kters
mu náleží a jen může-li se vykázati, že jest zasnou-
ben s jinou, má vyváznouti bez trestu.“
Tak stal se asi v oněch dobách přestupný rok
mnohému mládenci osudným, neboť peněžitou poku-
tou se vše nespravilo, nýbrž po takovémto zdráhání
lpělo na něm ještě jakési odium. Později ujal se, jak
se zdá, názor mírnější. Ve staré knize: „Námluvya
sňatky“ z r. 1606 jest také zmínka o privíleji dívek.
že se v přestupném roce mohou ucházeti o svého vy-
voleného „slovy, pohledy nebo posuňky“ a — jakse
významně připojuje — „jinými prostředky, pokud se
jim zdají slušnými“, ba poukazuje se i na to, že tot
právo přestupného roku jest obsaženo ve všeobecném
zemském kodexu.
Přes to však ubohý mladík, jenž dal své uchazeč
ce košem, není tak krutě stíhán. Dostává se mu na-
#27
alto_textblock
#27
vati.
#28
alto_textblock
#28
pomenutí, aby nabídku pojal s náležitou vážnostía
za žádných okolností si z ní netropil posměch, ale
zlých následků, jak se zdá, jeho zdráhání nemělo
Aby však nevyvázl úplně bez trestu, ukládal mu ne-
psaný zákon, aby odmítnuté daroval hedvábný šat
a jestliže se o něj ucházelo mnoho dívek, dostalo se
tohoto odškodnění první uchazečce.
Časem však upadl tento ušlechtilý mrav v za-
pomenutí a dnes, kdy hedvábí je tak rozšířená a la-
ciná látka, mělo by na místo něho zajisté nastoupiti
něco jiného. — Letošní přestupný rok vyznačuje se
ostatně jakousi zvláštností: Únor, nejkratší z 12 mě-
síců, má přece 5 sobot, což se stává jen jednou za
28 roků, případne-li 1. února na sobotu, jako letos.
#29
alto_textblock
#29
= Stoletá markytánka. V. Garrick on Shannon
zemřela ve věku 104 let Mrs. Mary Nelsonová. Živo
této ženy byl velmi pohnutý a pestrý. Ve věku osm-
nácti let provdala se proti vůli svých rodičů za vojen-
ského krejčího Connora. Když vypukla krymská vál-
ka, byl její muž povolán na bojiště a poněvadž ho
nechtěla opustiti, jela za ním ve sboru ošetřovatelek
proslulé miss Florence Nightingalovy. Sotva dojela
na bojiště, bylo jí sděleno, že manžel její padl, za-
sažen neprátelskou kulí. Prodělala celou válku jako
markytánka a ošetřovatelka nemocných a ještěv
pozdním stáří nepozbývala její líčení bitev a polního
tažení svěžesti a živosti. Když byl uzavřen mír, vrá-
tila se do Anglie a provdala se za vojenského obuv-
níka, jenž však brzy zemřel následkem ran, utrže-
ných v krymské válce. Po nějakou dobu zůstala sa-
motna; potom však odešla do Dublína a provdala se
za šikovatele Nelsona, kterého ve válce ošetřovala a
prožila s ním šťastně ještě několik roků. Když pak
také její třetí muž zemřel, vrátila se do rodné vesni-
ce, kdež se zabývala ručními pracemi. Kromě toho
dostávala od anglické vlády dvacet tři libry ročně vy-
sloužileckého platu. Při svých stých třetích narozeni-
nách těšila se z návštěvy četných dětí, vnuků a pra-
vnuků a k radosti svého potomstva tančila křepce a
svižně irský národní tanec
= Stáří anglické civilisace. Angličané mohou
býti právem hrdi na vvého krajana profesora Lockye-
ra Těšil se již dríve znamenité pověsti jako astronom
u fysik, nyní však učinil objev pro Angličany zvláště
lichotivý. V bádání o proslulém stonehenge, mohut-
#30
alto_textblock
#30
ném předhistorickém pomníku u Salisbury, jenž se-
stává z velikých kamenů, složených do kruhu a jest
nepochybně pradávnou svatyní, zjistil Lockyer, že
již ve třetím tisíciletí před Kristem žili na velkém
britském ostrově lidé, kteří měli jakousi kulturu. Tím
vstupuje Anglie co do stáří civilisace svých obyva-
telů do stejné řady s Egyptem a Babylonem. Tehdejší
obyvatelé Anglie nemohli ovšem býti žádní Ariové,
kteří dle posavadního zjištění přišli na britské ostro-
vy kolem roku 1000, před Kristem. V této době bylo
stonehenge již úctyhodnou starobylou památkou. Zbu-
dování tohoto podivuhodného pomníku klade Lockyer
z astronomických důvodů v dobu kolem roku 1700
před Kristem, soudí však, že některé kameny, ze-
jména zábadné balvany modré barvy, náležely ke
chrámu, zbudovanému mnohem dříve. Stavitelé jeho
přišli snad přímo z Babylona, neboť náboženské
představy, jež ze zbytků tohoto pomníku lze odvoditi,
mají jakousi podobnost s představami semitských ná-
rodů a ukazují na souvislost s Orientem.
— Velikost mamuta. Jest zvykem užívati slova
mamut k označení něčeho obrovského; také nalez-
nou-li se někde zbytky mamuta, mluví se ve zprá-
vách o „obrovském zvířeti“ zašlých dob, neboť ka-
ždý, kdo není právě odborníkem, představuje si ma-
muta velikého snad jako dům. Ve skutečnosti však
byl mamut, jak americký zoolog F. A. Lucas ve
„Science“ dovozuje, naproti slonu poměrně malým
zvířetem, neboť výška jeho obnášela asi 91/2 stopy.
Slon indický dosahuje často větší výšky a slon afri-
cký bývá 11 až 12 stop vysoký. Byli všák přece
„obři zašlých dob“, příbuzní našeho slona. Ameri-
cký Elephas imperatcr a evropský Elephas meridio-
nalis dorůstali výšky 12, ba mnohdy až 131/2 stopy.
Pohotový diplomat. O vyslanci říše středu
u americké vlády vypravují se u příležitosti jeho
návratu do Washingtonu různé anekdoty. Před ně-
kolika dny tázala se ho u stolu dáma, jež seděla ve-
dle něho, proč Číňané vykazují draku tak vynikající
místo. „Víte přece, že taková bytost vůbec neexi-
stuje, není-li pravda?“ tazala se dáma. „Zajisté jste
nikdy žádného neviděl, nebo snad....?“ — „Vele-
ctěná dámo, odvětil diplomat, proč pak vykazujete
bohyni Svobody na svých mincích tak vynikající ní-
sto? Víte přece, že tato dáma ncexistovala, není-li
pravda? Nikdy jste ji zajisté nespatřila, nebo
snad. 2