ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e31391c0-763f-11dc-a47f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 28
#1 alto_textblock #1
1908
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci- na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARUDNÍ
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne II. února.
#5 alto_textblock #5
SIi
#6 alto_textblock #6
K číslu 4l. čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h
#7 alto_textblock #7
—
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice. —
#9 alto_textblock #9
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Ministr Peschka nepojede na agitační cestu do Tyrolska. Z Vídně, 11. února. Německý ministr- krajan Peschka oznámil předsedovi německé nacionální strany tyrolské Tschanovi, bývalému říšskému poslanci a zuřivému Schönererovci, že k svému nejhlubšímu politování vzhledem na blízkou kampaň sněmu království českého j e st nucen upustiti od návštěvy Tyrol, kterou vykonati, chtěl v polovině únorové, že však, jakmile dovoli mu poměry po- litické, prodlíti mimo Vídeň, dohoní, co nyní k svému žalu zameškal a vyhoví pozvání, aby přijel navštivit Tyroly.
#10 alto_textblock #10
prostý m lupičstvím, třebas mu dána nová forma: zákon vyvlastňovací. Schůze skončena slihem a přísahou věr nosti vlasti.
#11 alto_textblock #11
Kněžna Windischgraetzová. v e Z Vídně, 11. února. »N. F. Pr.« dovídá se, že kněžna Alžběta Windischgraet- zová, která v sobotu provázena svým chotěm Ottonem Windischgraetzem přibyla z Ploškovic do Vídně, včera odpoledne odebrala se do sa- natoria Löwova ve Vídni, kde se po- drobí operaci, kterou na ní vykoná prof. Chro- bak. Kněžna byla již před rokem operována na slepé střevo.
#12 alto_textblock #12
Krvavá změna na portugalském trůně.
#13 alto_textblock #13
Jsem si jista, že lid si jej takto zamiluje. Jest vážný a pilný, miluje vše dobré. Jest hor- livý a snaživý, aby svému zodpovědnému úkolu co nejlépe dostál. Dnes měl dvouhodinovou poradu s ministerským předsedou a pravil k němu: »Říká se mi, že musím říditi lid že- leznou pěstí, uschovanou v hedbávné rukavici. Myslím však, že ruka má býti také někdy měk- kou jako samet. Námořní vojíni v roce 1906 vyobcovaní mohou se vrátiti do své otčiny bez nebezpečí. Dostane-li se někdo na trůn tak mlád jako já, jest jeho první povinností: vlíd- nost«. Král pravil dále: »Mým úkolem musí býti dorozumění se stran a s celým národem. Jsem ochoten poslechnouti vašich rad, budou-li jen takové, by jimi byly splněny tužby mého národa. Kdyby má vláda stala se nepopulární, nemohu se před tváří národa ukázati.«
#14 alto_textblock #14
Svízelná volba kanovníka. Z Vídně, 11. února. Z Olomouce telegra- fuje se »N. F. Pr.«, že vzhledem na neutě- šené poměry ve zdejší kapitole. ve které nemohla býti konána vol- ba kanovníka, jakkoliv několikrát se opa- kovala, bude vyslán do Olomou ce papežský legát, aby vyšetřil poměry olo- moucké kapitoly pří dómě. Polská demonstrace v Berlině. Z Berlína, 11. února. K polské demonstraci sděluje se ještě toto: Statkáři Fussovi pro- volána sláva za to, že vydal brošuru na pro- spěch Poláků a ze dvorce svého zdarma ji roz- dával. Stařičký poslanec na říšském sněmu šl. Czarliňski nazval vyvlastňovací zákon protipolský hanbou pro kulturní národ německý a poskvrnou křesťanství. Tato předloha, pokra- čoval starý vlastenec, nemůže nie jiného zplo- diti, než nenávist. Říšský kaneléř své špatné svě- domí zastírá zjevnými nepravdami, což učin: falešnými údaji o vzrůstu polského majetku. (Hlasy: Lhář! Podvodník !)Jeho chování se v této věci bylo nedůstojné ve státu kulturním. 1 všechny další řeči nesly se stejným tónem sebevědomým a vlasteneckým. Ve- dít dobře, že vláda předkládá vyvlastňovací předlohu ze zoufalství, když tolik milionů, vy- daných k účelům kolonisačním, vyhozeno do větru, ba vláda naučila Poláky ještě více milo- vati svoji půdu, která jim může býti odňata jen
#15 alto_textblock #15
Výrok královny Amalie. Z Říma, 11. února. »Tribuně« telegrafuje se z Lissabonu: Hrabě Turinský sdělil tamějšímu vyslanci, že královna Amalie mu se slzami v očích žalovala, že nejso všichni vrazi mrtvi nebo zatčeni Ví prý zcela určitě, že počet mužů, k teř obklopili a napadli královský vůz, obnášel nejméně sedm. Za mýšleli nade vši pochybnost zavražditi krále, oba prince i ji, neboť střely, kterých užili, byly tak zv. »dum-dum«, tudíž kule, jež lidské mi- losrdenství samo vyloučilo z války- Královna o atentálu. Z Paříže, 11. února. »Echo de Paris« uve- řejňuje rozmluvu s královnou-matkou portugal- skou, která pravila: »Když rozprostřela jsem plášť přes korunního prince, abych jej jchránila, viděla jsem, jak útočník míří svoj puškou na mne. Vedle sebe viděla jsem mrtvého chotě a myslila jsem, že zachráním aspoň syna pro drahou vlast. V tom momentě. kdy na mne vrah mířil, zavrávoral pojednou a klesl. Nyní moje povinnost jest mi zřejmě pře- depsána. Život můj náleží mému symnu Manueli. Protože jest ještě mlád, potřebuje rady a po- moci matčiny. Nikdy nebude se učiti ode mne něčemu jinému nežli lásce k zemi, povinnosti vůči lidu a respektu vůči zákonu.
#16 alto_textblock #16
Alpoin zase doma.
#17 alto_textblock #17
Z Madridu, 11. února. Vůdce radikální strany Alpoin, který před nedávnem prchl do Španělska, vrátil se zase do L is- s abonu a prohlásil, že bude v ládu po- ctivě podporovati, bude-li prová- děti program pokrokově.lidový. Kdyby provozovala zpátečnický, vyhlášena bude republika.
#18 alto_textblock #18
Nespolehliví vojáci.
#19 alto_textblock #19
Z Madridu, 10. února. (K. k.) »Espaňa Nueva« sděluje z Lissabonu: Jak »Dairio de Noticias« sděluje, byli zatčeni tři seržanti a de- sátník pro obvinění, že si opatřili zbra- ně pro příští prolv stání.
#20 alto_textblock #20
Přípravy pro republiku. Z Madridu, 11. února. Vůdce republikánů prof. Machado prohlásil: »Všech no je st připravenokvyhlášení republiky. Smýšlení lidu jest pro republiku. Programem naším jest: poctivé volby, poctivá správa, uvalení břemen na boháče, náboženská svoboda. Doufáme, že dojdeme souhlasua sympatií v cizině.« V Lissabonu jest sice nyní klid, ale pra- cuje se asi po tichu, neboť byl objeven sklad asi 400 kar abin.
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
Anatole France o Panně Orleanské.
#23 alto_textblock #23
Anatole France sdělil redaktoru „Messidoru“ ně- které podrobnosti o své historii Panny Orleanské Pravil v rozhovoru: „Překvapí vás, že moje Jeanne d'Arc je mnohem bližší pojetí katolických dějepisců, než vylíčení vol- ných myslitelů.“ „Jak to myslíte, mistře?“ „Volní myslitelé ji naprosto nepochopili. Kdy: odstranili hypothesu zázraku, pokusili se vysvětli dílo Johanny vědecky. Je to právě tak, jako kdyby někdo chtěl psáti o geometrii Euklidově, když byl zamítl Euklidovy předpoklady. „Zázrak je tedy základem a vysvětlením pro ži- votopis Johanny? „Nikoli, rozhodně ne, ale něco, co je zázraku velmi blízké. Illuse zázraku, víra v zázrak. Johann nebyla válečnickým geniem ani vůdčím duchem, jak se napsalo, byla prostá a naivní, snad hezká, snad výmluvná, takže dovedla množství přesvědčiti, ale rozhodně měla schopnost rychle chápati situaci a do- vedla si rychle zjednati sympatii mass V oné věřící době konala zázraky, poněvadz měla sama víru, která přenáší hory, tvrdošíjnou víru všech prostých a chudých. Věřili v ni také a poslou- chali ji, poněvadž často říkala totéž, poněvadzž byla vždy dobrá a mírná; pokládali ji za vyšší bytost, po- něvadž se divili, že u prosté pastýřky bylo tolik sebe- důvěry, odvahy a svatosti. „Soudíte tedy a Thalamasem; že nezachránil Orleans?“ „Rozhodně. Jak mohla Johanna zachrániti město v němž dlela teprve týden a které ani nepotřeboval žádné „záchrany“, protože mělo děla a tísíce obhájcr naproti 500 Angličanů? Není pravda, nebo je aspoř silně přebnáno, tvrdí-li se, že Francie by tehdy má- lem byla padla Angličanům do rukou. Shledává-li se podivným, že se žena nalézala v vojsku, zapomíná se, že vojsko oné doby vypadale
#24 alto_textblock #24
jinak, než dnes; byl to dav mužů a žen, mnichůa laiků, žebráků a kejklířů. Johanna byla mezi ženam nápadna, poněvadž byla cnostnější a statečnější, ni- koli že by byla něžnější a moudřejší než ostatní. Její historii lze správně pochopiti jen, pohlíží-li se na ni očima oné dávné doby a hledí-li se zázrak vysvětliti z mystického přesvědčení oněch věřicích
#25 alto_textblock #25
lidí.“
#26 alto_textblock #26
— Nebezpečný kožich. O princi Maxovi Saském, jenž jest profesorem theologie na universitě freibur- ské ve Svýcarsku, sděluje se „Frankf. Ztg. následující veselý případ: Princ, jehož odpor k ženám jest znám, přednáší liturgiku a dostavuje se do přeďnášek velmi přesně. Tím více byli nedávno studující v poslu- chárně shromáždění překvapeni, že je nechal čekati dlouho přes akademickou čtvrt. Podiv jejich ještě vzrostl, když jeden z nich šel se podívat a přišel na- zpět se zprávou, že princ je přítomen, přechází stále po chodbě, přiblíží se ke dveřím a vždy se zase obrá- tí, nemoha se patrně rozhodnouti, aby vstoupil. Když na to jeden z mladých theologů se odebral k pro- fescru, pravil princ rozčileně, že nemůže vejíti do po- sluchárny, poněvadž je tam nějaká žena. „Ale roz- hodně nikoli!“ ujišťoval užaslý mladík. „A přece!“, odvětil princ, ukazuje na kožich, visící na věšáku, „je to ženský kožich a to je hanebné!“ —— stanovil si přece podmínkou, že se v jeho přednášce nikdy neobjeví žena. Studující, jenž stěží dovedl zachovati vážnost, upokojil prince vysvětlením, že nebezpečný kožich je masculini generis a náleží polskému studu- jícímu, který jej toho dne měl poprvé na sobě. Nyní byla překážka odstraněna a přednáška mohlz zapo- =Smějící se dědici. Chicagský „Denní Hlasatel“ ze dne 15. ledna přináší následující zajímavou zprá- vu: „Jako román zní vypravování, které s námi sdělil proslulý právník Kraus, jenž obdržel včera večer děkovací list od pražského zástupce šťastných dědiců v Čechách po nešťastném krajanu vystěhovalci. Asi před dvěma lidskými věky žil v zapadlé české ves- nici Václav Oplt, kdesi v severních Čechách. Týž měl tři syny, z nichž jeden, jménem Antonán, patrně následkem tísnivého tlaku poměrů vystěhoval se do Ruska. Druzí jeho dva bratři zůstali ve svém rodišti.
#27 alto_textblock #27
číti.
#28 alto_textblock #28
patrně jen z toho důvodu, že snad nedopřál jim osud ani tolik prostředků, aby se mohli vystěhovati. An- tonín Oplt v Rusku stal se otcem syna Eduarda a ten shromázdil jmění, kterým založeno bylo nyní štěste nuzných příbuzných bratranců a sestřenic, po bra- třich jeho otce v Čechách. Eduard vzplanul ve svém mládí ohnivou láskou ke vnadné, avšak chudé dívce, která však jej odmítla. Tento neúspěch v lásce změnil snaživého muže k nepoznání. Ubíhal před svou lá- skou, vystěhoval se do Ameriky a zde neměl nikde klidu, až teprve před 45 lety zavedl jej toulavý duch do Columbu. Tam se usadil a postavil si chatrč, sotva lidskému obydlí podobnou. Plných čtyřicet roků ži tam jako poustevník a chuďas, nevšímaje si nikoho, vyhýbaje se lidem, ale také nikoho v nejmenším ne- obtěžuje. Stal se typickým zjevem ve svém okolí. Je tomu právě pět roků, co jeho nejbližší sounedé; když se dlouho neobjevoval, vnikli do jeho obydlía nalezli jej mrtvého, obklopeného hadry u vyhaslého ohniště. Snad zmrzl. O nálezu zpraven byl koroner, který zahájil vyšetřování, při čemž vyšlo na jevo, že zesnulý měl prostředky, z nichž po 40 roků trá- vil, ježto nikoho po celý ten čas ani o šat, ani o pokrm nežádal. Pátráno tedy po těchto prostřed- cích úřadně a tu pod shnilou podlahou nalezen zdroj, z něhož nebožák na nuzné své potřeby čerpal. Na- lezio se 40.000 dol. v mincích i papírech. Pozůstalost tato odevzdána byla probátnímu soudu, který pro- střednictvím domácích úřadů a cizozemských kon- sulů počal pátrati po oprávněných dědicích. Dědici počali se hlásiti po tuctech z Německa, Rakouska a odjinud, ale všichni ti nemohli se prokázati úřadně stvrzeným příbuzenstvem k zesnulému. Od té doby uplynulo plných pět roků, až zvěst o hledaných dě- dicích dostala se k sluchu pravých potomků Eduarda Oplta. Tito zjednali si právníka, který veškeré doku- menty, úřadně potvrzené, zaslal právníku Krausovi, jenž právě nyní svou práci dokončil a celé jmění dě- dicům těm odevzdal. Šťastnými těmi lidmi jsou Au- gustin Knechtl v České Lípě, Karolina Endlerováv Točíně a Rosalie Hessová v Buechsmuehlu. Dohro- mady obdrželi 200.000 korun a po zapravení orávni- ckých výloh. které obnášejí 5000 dol., připadne na každého třeti díl.