#1
alto_textblock
#1
15. března 1904
#2
alto_textblock
#2
Přiloha „Národnich Listu
#3
alto_textblock
#3
k číslu 85.
#4
alto_textblock
#4
Strana9.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. března. (K vnitřní si-
tuaci.) Obrat, nastalý v uherské sněmovně po
Tiszově návrhu na zostření jednacího řádu,
dodal opět odvahy těm členům rakouského parla-
mentu, kteří doufají, že by podobný obrat bylo
možno přivoditi i na říšské radě změnou jedna-
cího řádu. Otázky té dotýká se opětně vídeňský
zpravodaj »Gaz. Narod.«, který tvrdí, že ve
sněmovně poslanecké jest skutečná většina, která
se pro různosti národnostní nemůže zmoci na
společný politický program, která by se však
ochotně sloučila v jedno těleso, kdyby šlo o pro-
vedení změny jednacího řádu. Stranám, o něž
běží, nejde prý o to, aby zkrátily volnost slova
ve sněmovně, nýbrž snaha jejich směřuje prý
hlavně k tomu, aby se otázka jednacího řádu
stala krystalisačním bodem, kolem něhož by se
seskupily politické strany, ozbité nyní v alomy.
Původcové této myšlénky (hledati je sluší, jak
známo, v kruzích velkoslatkářských a polských)
vědí prý, že vláda Körbrova není přízniva změně
jednacího řádu, ale přes to jsou tak přesvěd
čeni o významu té otázky, že ji rozvinou př
nejbližší přiležitosti i přes odpor vlády.
Touže otázkou zabývá se vídeňský dopiso-
vatel »Pester Lloydu«, ale vylíčiv nynější si-
tuaci ve vídeňském parlamentě, dochází k pře-
svědčení, že všechny pokusy o uzdravení rakou-
ského parlamentu dle vzoru peštského jsou
marné. Jedině dobrovolnými ústupky bylo by
možno přivésti rakouský parlament na schůdnou
cestu. Všechny jiné pokusy jsou pouhé mlho-
viny, jež se okamžitě rozplynou, zkoumají-li
se se stránky praktické proveditelnosti.
V Praze, 13. března. (Antisemitsk
farizejství.) „Deut. Volksblatt“, orgán ví-
deňských antisemitů, kteří ostatní rakousko
Němce předčili dosud jen sprosťáctvím a na-
dávkami, vystoupil dnes na obranu německé kul-
tury proti útoku slovanské mládeže v Praze a
ve Vídni. A aby ihned ukázal tu výši kultury
na kterou sám už dospěl, hrozí hned v úvodních
větách jak slovanskému studentstvu na vídeňské
universitě, tak i slovanským poslancům na říš
ské radě vídeňskou luzou. Čtemeť v „Deut.
Volksbl.“: „Na shovívavost Němců činí se nej-
větší nároky a nebylo by divu, kdyby si je-
jich zdržovaná nevůle zjednala
průchod způsobem elementární m.
Neminul tedy ani den, a drzé vyzvání všeněme-
ckého poslance Herzoga k sněmovní galerii našlo
již ohlas v orgáně vídeňských antisemitů! Ale
„D. Volksbl.“ snaží přivésti též důvody pro svůj
štvavý výzev, volaný do ulice. My Slované jsme
prý v neprávu a na tom neprávu trváme. Marně
prý se namáháme vzbuditi dojem, jako bychom
byli v Rakousku utiskováni, jakoby se nám zadr-
žovalo neb dokonce loupilo to, co jest naše dobro
právo. To faktum nedá prý se sprovoditi se světa,
že demonstrace, způsobené v Praze a ve Vídni
proti nejstarším německým vyučovacím ústavům,
jsou počátek soustavné ofensivy, která musí býti
rychle a úspěšně odražena. Kdo prý se dovolává
německého smyslu pro spravedlnost, nikdy ne-
bude volati nadarmo, předpokládaje, že se mu
skutečně děje křivda; proti nestoudné lačnosti
musí se však vystoupiti všemi prostředky.
Hle, jak my zhýčkaní Slované vyhlížíme
v zreadle pravdy páně Verganiově. Lež je, že se
nám v tomto státě děje křivda a že se nám zadr-
žuje rovnoprávnost ve všech oborech veřejně
činnosti, kterou nám zaručila ústava. Nejsme
v právu my Čechové, domáháme-li se, aby se
u nás úřadovalo naším jazykem a aby stát zřídil
pro naše syny tolik vyučovacích ústavů, kolik
jich potřebujeme a kde je potřebujeme. Nejsou
v právu Slovinci, volajíce po slovinských střed-
nich a vysokých školách, z nichž nemají ani je-
diné; nejsou v právu, volají-li, aby byli souzeni
soudci, kteří rozumějí jich jazyku, aby Bratu-
šové nebyli odsuzováni k smrti, protože si na
svátky zabili svého vlastního vepříka. Nejsme
v právu my Slovaně rakouští vůbec, domáháme-li
se takového zastoupení v parlamentních sborech,
jaké nám náleží dle našeho počtu a naší daně
z krve i peněžní. Nejsmo v právu proto, že Němei
„mají smysl pro spravedlnost“ a jen oni dovedou
rozsouditi, děje-li se komu křivda nebo ne. Od-
pírá-li Vídeň pěti tisícům českých dětí jedinou
českou školu a zdráhá se přiznati aspoň právo
veřejnosti soukromé české škole, na níž se učt
tisíc českých dětí, není to bezpráví, poněvadz
německý smysl pro spravedlnost za bezprávi to
neuznal. Za to je útokem na německou univer-
situ v Praze, když kdosi Na příkopě drzému ži-
dovskému buršáku srazil s hlavy maškarskou
čapku, poněvadž německý smysl pro spravedlnost
rozhodl, že je to útok na německou universitu.
A poněvadž německý smysl pro spravedlnos
rozhodl, že se Němcům v tomto státě od Slo-
vanů děje křivda, a protože v Praze na společno
vyzvání všech říšských poslanců nepokoje utichly
rázem a nebylo možno provésti ona rázná opa-
tření, jichž se domáhaly pražské německé listy
mají si Němci zjednati na Slovanech zadostuči-
něni ve Vidni a opatřiti jim je má — ulice. Výše
ovšem kultura vídeňských antisemitů ani sáhati
nemůže.
Z Pešti, 14. března. (Sněmovna m ag
nátská) měla dnes schůzi, v níž přijaty oba.
poslaneckou sněmovnou projednané branecké
předloby pro rok 1903, takže zákon může být
již předložen k sankci
Z Terstu, 13. března. (Universitn
demonstrace.) Po dnešní přednášce ital
ského poslance Fradeletta vznikly na ulicích de
monstrance. Posluchačstvo táhlo městem a pro
volávalo slávu Italii. Při tom ozývaly se hlasy
»Chceme vlašskou universitu!« Policie rozprá
šila zástupy, při čemž mnoho osob bylo zatčeno
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy zahraničně.
#7
alto_textblock
#7
V Praze, 14. března.
#8
alto_textblock
#8
Svoboda tisku v okupovaných zemích.
Z Mostaru se nám píše: Zdejší »Srbsky
Věstnik« nesměl uveřejniti známý petrohradský
lelegram »N. L.« a jejich úvahu o něm. V oku-
povaných zemích je preventivná censura, jež
učinila k oběma článkům poznámku: »O osu
Bosny a Hercegoviny se starati je věcí vysoké
vlády.« O Německu, o Němcích a německém
císaři nedá naše censura ani slůvka nepřizni-
vého napsati. Není divu, neboť Němci stoji
v čele všech úřadů okupovaných zemí. Všichni
Němci u nás jsou pionýry té německé politiky,
jejíž cíle prozrazeny byly vaším telegramem.
Pan Horowitz to ani netají, ani mnozí »ně-
mečtl baroni«, kteří zaujímají vysoká místa
#9
alto_textblock
#9
v Bosně a Hercegovině. Ale národní tisk se
toho ani dotknouti nesmí. Jaká je v okupova-
ných zemích svoboda tisku, posoudite nejlépe
z toho, že censura nedala uveřejniti ani celou
řeč nového bosenského ministra p. Buriana, již
měl nedávno v delegacích. Celá druhá její část
propadla proventivné censuře Tedy ani sám
p. Burian nevěděl, jak se zavděčiti naší cen-
suře. O výkladu pak jeho nesměl se »Srbský
Věstník« vůbec zmíniti. Je to právě tak jak
za Kallaye, jehož výborné dějiny srbského ná-
roda také byly v okupovaných zemích zapo-
vězeny-
#10
alto_textblock
#10
Baltické loďřstvo.
Baltické loďstvo má byti dle petrobradské
zprávy »Tempsu« posláno na Dálný Východ až
v červenci. Pracuje se nyní dnem i nocí, aby
bylo hotovo v dobu tu. Lodstvo to skládati se
bude z 9 obrněncův, z imposant-
ního počtu křižákův a lodí torpe-
dových. Loďstvo to bude dostatečnou proti-
váhou loďstvu japonskému a bude míti výhodu,
že mužstvo jeho nebude ještě znaveno. Doufá
se, že baltické lodstvo bude moci zakončiti
válku, podaří-li se mu ochromiti činnost loďstva
japonského a při tom pozemní armádu japonskou
udříznouti od základův její. Ledoborec typu
»Jermaku« odpluje nepochybně do Bílého moře,
aby mohl, jakmile led se zvedne, přesvědčiti
se, bylo-liž by možno loďstvu baltickému oplouti
sever Ruska a Sibiře a přibýti tak na bo-
jiště v srpnu neb v září. V Petrohradě nevidí
na obzoru žádných (?) zápletek evropských, jež
by mohly zameziti odpluti loďstva baltického.
Možnost jeho plavby polárním mořem ovšem
ale zůstává ještě velice nejistou.
#11
alto_textblock
#11
Kritické chvíle anglické vlády.
Vláda Balfourova přestála v posledních
dnech dvě krise. První hrozila vypuknouti ve
vládě samé k vůli vojenské reformě Brodrickově.
Premier na konec kapituloval před ministrem
vojenství a učiníl mu ústupky za podmínky, že
vojenské reformy provedeny budou v rozměrech
skrovnějších, zvláště co do stránky finanční.
Povážlivější byla krise druhá. Ve čtvrtek podána
byla v dolní sněmovně anglické vedle resoluee
stoupenců svobodné tržby resoluce, jiná, kteráž
projevovala souhlas sněmovny s prohlášeními
ministerstva proti ochrannému elu a proti clu
z potravin. Tato resoluce měla býti protitlakem
proti návrhu přivrženců svobodného obchodu.
kterýž znamenal projev nedůvěry vládě a reso-
luci onu redigoval prý sám premier. Leč 112
ochranářův a stoupenců Chamberlainova nacio-
nalismu prohlásilo odpoledne, že budou s oppo-
sicí hlasovati proti resoluci oně, kteráž na jedné
straně odsuzovala Chamberlaina a na druhé
straně projevovala důvěru vládě.
O l4. hod. odpol. byl Balfour ještě pro
resoluci, rozeudek to politické smrti na Cham-
berlainem, O 196. hod. přinesli mu přátelé zvěst.
že jest již hotova koalice Chamberlainovcůa
opposice proti vládě pro připad, že by se o reso-
luci zmíněné ve sněmovně vůbec hlasovalo;
v připadu tom chtěli stoupenci svobodného ob
chodu hlasovati proti té části resoluce, jež vy-
slovuje důvěru vládě, Chamberlainovci pak proti
oné části, jež se vzpírá ochrannému clu. Bal-
four, jsa v kleštích, přistoupil ihned na prvé
znění resoluce, kterouž Chamberlainovcům mělo
se vyhověti. To pobouřilo však opět druhou část
unionistů, takže vláda na konec upustila o
všeliké resoluce vůbec a spokojila se pouhým
nemastným a neslaným a zcela zbytečným vy-
jádřením proti návrhu stoupenců volné tržby.
Většina velmi sevrklá, kterouž byl pak, jak
známo, tento návrh stoupencův svobodné tržby
zamítnut, ukázala, s jakou námahou vláda unikla
porážce — a s jakou i bezkarakterností poli-
tickou, kterouž dnes odsuzují stejně ochranář
ve vlastním táboře vládním, jako i stoupenci
volné tržby v táboře opposičním. Toto kolí-
sání mezi dvěma poly nemůže dlouho ale již
trvati a vláda bude se musit záhy rozhodnout
buď pro demissi aneb pro rozpuštění sněmovny.
#12
alto_textblock
#12
Ministerská korrupce.
Socialisté italští Bisoloti a Ciecoti i konser
vativní »Giornale d'Italia« pronášejí proti býva
lému ministru vyučování Nasíovi vážné obžaloby.
Rozpočtový výbor sněmovní prozkoumav účto-
vání ministra toho nalezl dle »Giornale d'Italia«
kvitanci na 7000 lir na »dobročinné účely«.
aniž tyto jsou specialisovány, a také dokla d
použiti těchto 7000 lir vůbec není. Dále po-
tvrdil ministr státní pokladně kvitancí příjem
6000 lir jakožto paušál za služební cestu do
jednoho města, od Říma ale všeho všudy jen
2 hodiny vzdáleného! Nasi tvrdi, že sám se
nedopustil žádné nepřesnosti i svaluje vše na
přednostu své kanceláře Lombarda, krajana ze
svého rodného města sicilského Traponi, kteréhož
povolal sám na místo to, ač Lombardo byl pů-
vodně — inženýrem pro stavbu lodí. Proti
Nasiovi opposice ostatně použiti může také toho.
že poslal nyní ministerstvu 2000 lir za erárn
předměty, jež byl si, opouštěje ministerstvo,
»z nedopatření« s sebou vzal . ..
#13
alto_textblock
#13
Vilém II. a car.
Pařížská »Patrie« vypravuje v dopise z Petro-
hradu tyto zajímavé podrobnosti o poměru ně
meckého císaře k caru: »Když posledně deputace
pruského pluku dlela u cara, důstojník jí velicí
podal Mikuláši II. čáku i upozornil jej na pod
šívku čáky. Mikuláš II. sáhl pod podšivku
vytáhl z místa naznačenéno dopis, v něm
Vilém II. sliboval caru podpor
Německa, zde ale, ač jsou přesvědčeni, ž
by německý císař nehnul ani rukou, pociťuji
že bude hledět dát se odměnit za neutralitu
svou, i nevěří zde nijak v jeho nesobeckost.e
Ač zpráva tato oděna jest, pokud se týče způ
sobu odevzdání listu císařského carovi, romanti
ckými přívěsky, jak bývá již, když koluje po-
věst dlouho dvorními kruhy, nežli pronikno
až mimo ně v dosah publicistiky, jest sděleni
jež dopisovatel čerpal v petrohradské společnosti.
zajímavé tím, že potvrzuje poznovu sdělení o na-
bídkách, jež Vilém II., využívaje nesnází RRusk
ve válce s Japonskem, byl caru ve značném
rozsahu i dosahu učini.
#14
alto_textblock
#14
Sblížení franko-anglické?
Z Londýna sdělují pařížské »Patrii«, že
mezi Francií i Anglií zapředeno znovu vyjedná-
#15
alto_textblock
#15
vání o podepsání politické smlouvy, jež má do-
dati určitějších tvarů sblížení anglo-francouz-
skému. Cesta francouzského vyslance z Londýna
do Paříže s tím souvisí, pan Combon má prý
podati ve Francii důležité návrhy Lansdownovy
na shodu anglo francouzskou. Shoda ta
vésti má kobranné allianci, je
by omezila zakročení Francie
Anglie za jistých eventualit, zvláště
pro ten případ, že by válka rusko-
japonská nezůstala lokalisována.
#17
alto_textblock
#17
Říšský sněm německý proti militarismu.
Rozpočtový výbor německého sněmu říš-
ského škrtl včora, jak jsme již byli telegraficky
zaznamenali, neméně nežli 8 millionů ma-
rek z rozpočtu námořního a to z položek na
nové lodi, lodénice, hráze ostrovní, výzbroj lod
atd. Vedení při této opposici měl »střed«, jenž
nepochybně není povolením návratu jezovitům
uspokojen a doufá hlasy své prodati — ještě
dráže. Nejdůležitější požadavky, totiž 12 millionů
na nové lodi řadové, byly však povoleny, ač
činí dvakrát tolik, co loni v tomto sněmu bylo
žádáno.
Po velikonocích má býti říšskému sněmu
německému podána předloha, kterouž žádány
budou nové značné úvěry pro jízdu.
#18
alto_textblock
#18
Vyzvědačská afféra ve Francii.
Japonské vyslanectvo slevuje neustále krů
ček za krůčkem s původního dementi svého
stycích s poddůstojníkem v ministerstvu námoř
ním Martinem. Nyní přiznal námořní attaché ja
ponský již, že s Martinem dostaveníčko si dal
Také »Figaro« prohlašuje, že Martin měl k dis
posici plány a jiné dokumenty, jež by měly vy
znam pro případ společné akce francouzsko
ruské. Ministr námořní Pellet a
chtěl nejprvé celou afféru uml-
četi, ano, zatčeného Martina i pro-
pustiti, ale Combes trval na soudním sti-
hání. Martin zodpovídati se bude civilnímu soudu.
kterýž je kompetentním, protože spoluvinnou
v případě tomto jest i žena Martinova.
V »Patrie« přiznává Mermeix, někdejsí
agitátor Boulangerův, že korrespondenci mezi
Pelletanem a admirálem Biaimem »Figaru« do-
dal. Čí rukou, nepraví. Martin jde v zapírání svém
tak daleko, že tvrdí, že japonskému attachě ani
žádného listu neposlal. Prohlídka v jeho bytě
neměla výsledku, neboť listy mu od atlachě za-
slané dostaly se, jak jsme byli již vylíčili, do
jiných rukou. Zajímavo jest, že druhý list
attachéův měl adressu »Martin, č. 187, ulice
Grenelle«; do kterého domu, v němž jest ho-
stinec, Martin skutečně dvakrát denně přišel.
Jak to mohl japonský zástupce věděti? Odpo-
věď jest na snadě: Paní Martinová byla ku
podivu ponechána na svobodě a dostala dovo-
lení, aby směla muže svého navštěvovati, ac na
druhé straně vládní orgány tvrdl, že jest spolu-
vinnicí, vymykajíce tak spoluvinou její přípa
ten soudům vojenským . . . Martin vymlouvá
se napořád že běží o mýlku v osobě a že do-
pis určen byl as jinému . . . Martinu. Najde
se taky třeti — Martin?
#19
alto_textblock
#19
Cesta Viléma II.
Císař německý selká se za svě plavby do
moře Středozemního ve Vigu s králem španěl-
ským. Tento bude míti s sebou mimo prinee
Asturského jen družinu vojenskou. Tisk špa-
nělský vítá Viléma II. ovšem zdvořile, republi
kánský tisk neslibuje si od návštěvy té ale
žádného zisku pro mezinárodní politiku španěl
skou, spíše naopak. Možno ostatně, že se ná
vštěva ve Vigu o nějaký den zpozdí, poněvada
křižák Albrecht, na němž Vilém pluje, zadržen
byl již v samém ústí Vezery následkem velmi
husté mlhy. Z Viga odplouti má dle programu
Vilém II. 16. t. m. do Gibraltaru, kdež císal
prodlí do 20. t. m. Potom odpluje přes Port-
mahon do Neapole, kamž 24. t. m. přibude.
O dalších disposicích není ještě zpráv. Yachta
císařská »Hohenzollern« čeká v Neapoli. V dru
žině císaře jsou gen. Plessen, admirál Suden.
generallieutenant Schall, několik legačních radů
lékař tělesný dr. Ipen, malíř marin Stöwer
jako host císařův admirál Hollmann.
#20
alto_textblock
#20
Národní hospodář.
#21
alto_textblock
#21
Spolek pro zkoušeni a přehlížení parních kollu
v Praze konal v neděli dopol. ve svém spolkovém
domě na Král. Vinohradech XXI. řádnou valnou hro-
madu. Předseda p. cís. rada Jahn, zahájiv schůzi z
přítomnosti 26 členů se 76 hlasy, pozdravil účastníky
a pravil, že s výsledkem minulého roku možno být
spokojenu, poněvadž finanční resultát je dosti příz-
nivý. Vykazujeť zisk 11.000 K. Pokud se týče činnost
spolku, pohybovala se v posledním roce v mezích do-
savadních. vzdor tomu je však výbor názoru, že ne-
vyhovuje úpmně postavení, které spolek vůči českým
strojírnám a průmyslovým závodům zaujímá a ž
jest povinností spolku i členstva horlivější snahou po-
starati se o hojně rozšíření počtu členstva. Dlužno
uznati, že je těžko účinně čeliti konkurenci vídeňské
ale na druhé straně jest to nutností pro další existenc
spolku a také povinností národní. V té příčině třeb
poukázati bohužel na velkou netečnost našich kruhů,
které nevěnují s tohoto stanoviska spolku pozornost
a podporu, která je dnes v těchto kritických poměrecl
našeho národa povinností každého jednollivce. Rečník
appeloval na strojírny naše, které mohou při dobr
vůli učiniti pro spolek mnoho. Pokud se týče působ-
nosti nynější i budoucí, jest zásluhou úřadnicíva, které
jest podkladem veškerých úspěchů a na něž možno
tak dalece spolehnouli, že lze hleděti budoucí roz-
šírené činnosti klidně vstříc. Úřadnicivu vysloveno
plné uznání. Výbor vyjednával v poslední době o elek-
trotechnické kontrole v závodech průmyslových, ze-
jmena v cukrovarech. Spolek připravil již v té příčin
zvláštní kursy pro své úřadnictvo. Zpráva výroční
i finanční byly potom jednomyslně schváleny. Počel
členů obnášel dne 31. prosince 1326 se 3083 kotly.
Z těch bylo v dozoru 1311 se 2981 kotlem a mimo
dozor 13 se 102 kotly. Za rok 1903 přibyli celkem
53 členové s 84 kotly. Kromě uvedených parních kotlů
měl spolek v revisi 28 nízkotlačných kotlů, 37 parních
apparátů a 655 odstředivých strojů. Na kotlech bylo
provedeno 3837 zevnějších revisí, 1782 vnitřních re-
visí, 701 tlakových zkoušek, 309 zkoušek topičů a7
zkoušek strojníků, celkem 6702 zákonité práce. Na
jeden kotel připadá tudíž průměrně 2.34 prací. N
655 přihlášených strojích odstředivých bylo provedeno
784 prací. V celku provedeno na 2867 kotlech a 1 shro-
mažděčí páry v práci se nacházejících, na 28 úzkotla-
kových kollech a 37 parních apparátech a 655 centri-
fugách a na škrobicích a sušicích strojích 7566 prai
k zajištění bezpečné činnosti přehlížených těles, smě-
řujících a 997 prací mimořádných. Když byla pak
vzdána zesnulým v minulém roce členům povstáním
čest, byla vzata na vědomí zpráva revisorů účtů a vy-
konány volby. Vesměs jednohlasně zvoleni byli před
sedou p. cís. rada R. Jahn, místopředsedou p. cís
rada L. Dietz, do výboru pp. Al. Bureš, cís. rada
F. V. Goller, dr. M. Nevole a Fr. Zvěřina, re-
visory pp. E. Neltwal! a F. Vávra a do smírčího
soudu pp. J. Čtrnáctý. J. Felcman n. Fr. H av lí
#22
alto_textblock
#22
ček, G. Hodek, J. Hyroš, V. Jarkovský, P
Kohout a R. Kubík. Za strojírny delegování do
výboru pp. řed. Janatka a Miller. Sazby za pro-
vedené práce v r. 1904 jakož i ustanovení časopisů
v nichž publikace spolku v r. 1904 uveřejňovati se
mají, ponechány nezměněny v dosavadní platnosti
Z trhů obilních. Počasí bylo v první polovině
týdne ještě zamračené a chladné, při čemž tak
pršelo a sněžilo. V posledních dnech se úplně vy
jasnilo, teplota značně stoupla a nastala jarní po
hoda. Stav osení jest i nadále uspokojivý. Stav vody
poněkud klesl. V cizině bylo počasí stejné jak
u nás. Na trzích zahraničných činilo klidnější smý
šlení z týdne předcházejícího další pokroky a cený
téměř všude dále klesaly. Konsumenti jsou dost
zdrželiví a obchod nemohl oživnouti. V Americe ceny
důsledně klesaly. Příznivý průběh počasí a uspoko
jivé zprávy o stavu osení měly za následek rozsáhlé
realisace a to tím spíše, že také dovozy z Argentiny
a Ruska nabyly většího rozsahu. Klesnutí zřejmých
zásob nemělo z počálku žádného účinku, ale ceny
ke konci týdne následkem všeobecně slabé úřadní
statistiky o zásobách se upevnily. Přes to však ceny
proti týdnu předcházejícímu o 2 ct. klesly. V Angli
ceny rovněž třeba i jen pozvolna klesaly, při čemž
byly obraty slabé a kupci zdrželiví. Ve Francii smý-
šlení ochablo, ceny zůstaly celkem nezměněny. Trhy
německé přizpůsobily se podnětům zámořským, na
bídka byla silnější a smýšlení mdlé. Také v Ho-
landsku a Belgii koupěchtivost velmi silně klesla
Na ostatních trzích kontinentálních byl obchod vleklý
a ceny povolovaly. V Pešti chleboviny zlaciněly
kdežto pícniny dodržely. Obchod byt se všemi druhy
obilí slabý. V pšenici bylo také v tomto týdnu smý
šlení slabé. Nabídka nebyla sice silná, ale ochotn
a byť i jevily mlýny poněkud lepší koupěchlivos
než v týdnu předešlém, musily přece ceny ustavičně
povolovati. K tomu přispěla značně chabost na trh
termínovém. Přednost byla dávána zboží jemnému
Ceny klesly o 20—221/2 haléřů a úhrnné obraty či
nily 130.000 q. Pro žito byl zájem slabý. Smýšlen
bylo trvale chabé a konsumenti i vývozci činili jen
skrovné objednávky. Nabídka zůstala také poměrně
slabá. Proti minulému lýdnu klesly ceny o 10—15
a znamenaly dle jakosti K 6.521/2—6.55. S ječmenem
na kroupy a ke krmení byl obchod jen slabý. Na
bídka je sice mírná, ale také koupěchtivost zůstaln
omezená. Ceny dodržely nezměněny K 5.60—6.15
Pro sladovny a pivovary nebyl kupován téměi
vůbec. Nabídka ovsa byla jen mírná, ale také po
ptávka byla skrovná. Ceny zůstaly nezměněny. Dl
barvy a čistoty placen byl z Pešti K 5.70—6.—, vy
bírané zboží až K 6.15. S kukuřicí byly obraty po
měrně jen mírné. Placena byla K 5.10—5.45. S řepkou
pohotovou nebyl obchod a znamenala K 10.50. Ter-
mínová na srpen byla pevnější a znamenala K 11 5
až 11.65, Iníně K 8.75—9.25, vikev při mírném ob-
chodě K 5.50.
Zvýšení dopravních sazeb dráhy cís. Ferdinanda.
Věstník ministeria železnic obsahuje tuto vyhlášku
severní dráhy cís. Ferdinanda: Dne 1. května 1904
nabude platnosti dodatek III. k sazbě dopravní pro
dopravu rychlozboží a nákladového, platné od 1. čer
vence 1899 Dodatek tento obsahuje v podstatě změny
sazební co do zavřeného zboží a cukru a zrušení
výjimečně sazby VII. pro lih při dopravě v celých
vagonech. Bude tedy od 1. května zboží, které dosud
dopravováno dle tř. A (při podání 5000 kg) resp. dle
tř. B (při podání 10.000 kg) vypracováno na základě
výjimečného tarifu Va a Vb. Týká se to tedy hlavně
Košíkářského zboží, nábytku, zboží z dutého skla
a p. Cukerní zvýšení bude činiti na př. : při dopravě
z Brna do Vídně 21, do Krakova 46 hal., z Hodonína
do Vídně 15, do Krakova 45 hal., z Kojetína do
Vídně 27, do Haliče 36, z Přerova do Vídně 26, do
Krakova 33, z Uherského Hradiště do Vídně 19, do
Krakova 40 hal. a p. Sazby dopravní na cukr do
Haliče jsou vesměs značně zvýšeny — kus úsluby
Haliči, která slojí na názoru, že moravský cukr do
Haliče nenáleží. Dopravné lihu zvýšeno na 100 km.
o 3, na 300 km. o 19 hal. za 100 kg.
Odbyl železa. Dle vydaných výkazů kartelova-
ných železáren činil odbyt železa v lednu a únor
t. r. : lyčového a faconového 350.335 q (loni v též
době 354.962), nosičů 153.250 (136.079), hrubých
plechů 41.649 (45.243). Dosud tedy není o zlepšení
konsumu ani zdání — tím méně takovém, o jakěm
snily některé kartelem patrně pro bursu inspirované
zprávy
Elektrotechnická akciová společnost dř. Kolben
a spol. V sezení správní rady dne 12. t. m. podal
pan ředitel Kolben zprávu o výsledku roku 1903.
Účet ztráty a zisku vykazuje po odpisech K 76.652
na budovách a strojích, jakož i K 47.657 na du
biosních pohledávkách čistý zisk K 220.028, takže
včetně přenosu z předešlého roku per K 68.832 zu-
stává k disposici celkem K 288.860. Bylo usneseno.
by valně hromadě, jež konati se bude dne 29. t. m.
bylo navrženo vyplácení dividendy K 16 na akcii
rovnající se čtyřem procentům, K 11.000.— připsali
reservnímu fondu, K 2254.— použiti na remunerace
a přeněstí zbytek K 115.606 na nový účet.
Různé zprávy. Akc. směn. společnost „Merku
ve Vídni bude platiti 95 dividendu. — Ve včerejší
schůzi ústředního výboru Německé banky říš-
ské prohlásil president, že — ač soukromý diskon
londýnský a pařížský jest nižší berlínského — není
důvodu pro změnu diskontní sazby. — Americk
ocelářský trust má prý objednávek za 3,215.00
doll. proti 5.347.000 doll. téže doby loňské.
Hospodyňská škola letní pro dívky rolnické v Ho-
Iovicích. Při hospodářské škole zimní v Hořovicích
zahájen bude 11. dubna 1904 pětiměsíční hospodyňský
kurs letní pro dívky rolnické, které 14. rok svého stáři
dovršily, obecnou školu s prospěchem vychodily a za-
chovalé jsou. Vyučování trvati bude denně mimo ne-
děle a svátky od 11. dubna do 31. srpna 1904. Vyučo-
vati se bude prakticky a theoreticky. Při škole zařízena
jest společná školní domácnost (internát) pro 20 cho-
vanek, kuchyně, pracovna a jídelna. Chovanky budou
v internátě za stálého dozoru odborné učitelky a tvoř
s touto společnou domácnost. Za celé zaopatření v in-
ternátě platí chovanky 28 K měsíčně předem. Zápisn
obnáší jednou pro vždy 4 K. Za opotřebení inventáře
jednou pro vždy 10 K. Vyučování jest bezplatné.
Textilní extense. Spolek českých textilníků v Praze
koná za součinnosti spolku strojmistrů a zřízenců
průmyslu textilního v Náchodě dvě odborné před-
nášky toxtilní ve dvoraně sokolovny ve Dvoře Krá-
lové n. Labem. Prvá přednáška koná se dne 20.
března o 3. hod. odpol. Přednáší pan JUDr. Jaroslav
Preise, člen redakce »Nár. Listů« a tajemník spolku
českých textilníků v Praze »O průmyslu bavlnářském
a sociálně-politických zápasech v něm«. Druhá před-
náška bude 10. dubna o 3. hod. odpol. Přednáší pan
prof. R. Syka ze Dvora Králové n. L. »O mechani-
ckém stavu, jeho vývoji a technice«. Přístup volný.
Staré zlaté doly v Čechách. Píše se nám: V po
sledním čase počalo se se značným prospěchem dolo-
vati v Roudné u Blaníka ve starých, druhdy zašlých.
zlatých dolech. Podnik tento získala anglická společ-
nost. Upozorňujeme českou veřejnost na jiné, před
časem zaniklé doly nedaleko Roudné. Asi 10 km vý-
chodně od této vesnice jsou osady Horní a Dolní Lhol
a Bezděkov. Podél nich teče t. zv. Zlatý potok, na jeho
březích, blíže Dolní Lhoty dolovalo se kdysi také zlato
Krátká o tom zpráva uveřejněna jest v Otlově „Na-
učném slovníku“, kde se jedná o vsi Bezděkovu
okresu pacovském. Domníváme se, že by bylo s pro-
spěchem, kdyby krajina tato, zvláště místa, na kterých
se kdysi dolovalo a která dosud jsou patrna, náležilě
byla prozkoumána. Blízkost dolů v Roudné a jméno
poloka „Zlatý“ svědčí o možnosti, že zde zlato je
Interessentům bližší zprávy ocholně sdělí správa školy
v Horní Lhotě, pošta Lukavec u Pacova.
Ústřední společnost hospodážská pro král. české
koná v neděli dne 27. března o 10. hod. dopol. schůzi
v zasedací síni Zemědělské rady v Praze, na níž
promluví vrchní inženýr Zemědělské rady p. Richar
Šantrůček o nutnosti, aby při regulaci a kanali
saci řek českých pamatováno bylo současně na pro
vádění meliorací a na povodňování sousedních po
zemků hospodářských
Lihovarnický spolek v Praze pořádá k podnětu
svých členů a zájemců v zasedací síní městského za
stupitelstva v Plzni v pátek 25. března o 11. hodině
dopoledne schůzi hospodářských lihovarníků ze zá
padních Čech s tímto jednáním: »Zpráva o hrozícín
zkrácení dosavadního lihového kontingentu hospodář
ských lihovarů pro příští rozdělovací období 1904
až 1907/8.« V rozhovor uvedou pan Josef Bauer, prvn
místopředseda lihovarnického spolku a nájemce velko
statku v Pohledu a pan Antonín Nydrle, ředítel školy
a výzkumné stanice lihovarské v Praze.
#23
alto_textblock
#23
Dodávka pro poštovní hospodářskou správu ve
Vídni. Poštovní hospodářská správa ve Vídní zadá do-
dávku různých předmětů pro zřizování telegrafů. (Ná-
doby, články, dráty, barvy atd.) Vzorky shlednouti
lze u této správy. Písemné offerty podati jest do
22. března 1904 v poledne 12 hodin. Do vyh ášky
nahlednouti lze u obchodní a živnostenské komory
v Praze.
Rozšíření nádraži. Následkem rozšíření stanice
Louny na trati Praha-Moldava zadá se zřízení pří-
slušné spodní stavby všeobecným a veřejným říze-
ním. Náklad činí 100.000 K. Bližší pomůcky podá
ředitelství státních drah v Praze, Hybernská ulice
č. pop. 1564 II. Zapečetěné offerty podati jest v po-
dacím protokole tohoto ředitelství do 25. března t.r
poledne 12. hodin.
Nové zkušenosti hospodálské. Z odborných kruhů
se nám píše: Z nesčelných pokusů v cizozemsku
konaných nabylo se přesvědčení, že moučky z Tho-
masovy strusky nejen na podzim, jak se dosud mylně
tvrdilo, nýbrž také na jaře s dobrým prospěchem po-
užiti lze, obzvláště k jařinám a okopaninám a k ze-
lenině. Ba i v létě lze moučky z Thomasovy strusky
ještě upotřebiti, tak na př. na luka po první sečía
na jeteliště. Při nákupu moučky z Thomasovy strusky
nutno však chrániti se před padělaným zbožím, jak
nyní ne zřídka v obchodě vyskytovati se má. Dle do-
slechu osvědčila se velmi dobře zvláště moučka z Tho-
masovy strusky „známka hvězda“
Konkurs prohlášen byl krajským soudemv
Jičíně na jmění »Nakupního a výrobního družstva
obuvníků v Jičíně, zapsaného společenstva s ručením
obmezeným«. Konkursním komisařem rada p. Kolář,
správcem p. dr. Fišera, advokát v Jičíně. Schůze vě-
řitelů 16. března, přihlášky do 21. dubna, rok likvi-
dační 26. dubna. — Dále byl konkurs prohlášen kraj-
ským soudem v České Lípě na jmění Augusta
Gompa, obchodníka v Dolní Chřibské. Konkursním
komisařem přednosta okresního soudu ve Varns-
dorfu, správcem dr. Bandler. Lhůty 21. března, 12.
19. dubna. — Dále byl konkurs prohlášen krajským
soudem v Liberci na jmění Viléma Miethiga.
prot. jednatele a komisionáře v Liberci. Konkursním
komisařem rada Lerche, správcem dr. Staden, advo-
kát v Liberci. Schůze věřitelů 24. března, přihlášky
do 16. dubna, rok likvidační 23. dubna. — Dále byl
prohlášen konkurs krajským soudém v Litoměřicíeh
na jmění Karla Katschthalera, protok obchod-
níka v Ústí n. L. Komisařem přednosta okresního
soudu v Ústí n. L., správcem dr. Osthof. Lhůty 19.
března, 20. a 25. dubna.
Konkurs byl prohlášen zemským soudem v Praze
na jmění Jindříeha Stodoly, řemenáře v Praze,
Truhlářská ulice č. 13. Konkursní komisnř rada pan
dr. Pradl, správce dr. K. Sohr, advokát v Praze.
Schůze věřitelů 17. března, přihlášky do 11. dubna,
rok likvidační 19. dubna. — Dále byl konkurs pro-
hlášen krajským soudem v Chrudimi na jmění
Josefa Vrby, obchodníka v Hlinsku. Komisař před-
nosta okresního soudu v Hlinsku, správce dr. Malín-
ský, advokát tamtéž. Lhůty 16. března, 22. dubna
26. dubna. —— Krajský soud v Litoměřicích
uvalil konkurs, na jmění Miny Fockové, neprot.
obchodnice v Ústí n. L. Komisařem okresní soudce
v Ústí n. L., správcem dr. Schanzer. Lhůty 14. března,
15. a 20. dubna
Ukončený konkurs. Frant. Řehák, protok. obchod
s galanterním zbožím v Liberci (19. řijna 1903).
#24
alto_textblock
#24
Banky, záložny a spořitelny.
#25
alto_textblock
#25
Pražská městská pojišťovna. Dle závěrečních účlů
za rok 1903, které byly městskou radou prozkoumány
a schváleny, obnáší: Aktiva: Pokladniční holovost
41.452 K 12 h, vklady u úvěrních ústavů a spořitelen
1,346.123 K 49 h, budova čp. 932—I. v Praze 516.667
K 92 h, cenné papíry 469.897 K 34 h, inventář ode-
psán, celkem 2,374.140 K 87 h. Passiva: Záložní
fond z čistých přebytků 1,000.000 K, fond k uhražo-
vání větších škod 816.708 K 43 h, fond pro kursovní
difference 31.741 K, reserva pojistného pojistek od
1. ledna 1904 počínajících bez všeliké srážky 335.691
K 44 h, přebytek výročního hospodaření 190.000 K,
úhrnem 2,374. 140 K 87 h. Příjmy: Fondy z roku
předešlého 2,374.140 K 9 h, pojistné (320.420 K 3 h).
po srážce zajistného 256.923 K 29 h, úroky 57.288 K
43 h, výnos nemovitosti 20.002 K 99 h, poplatky
9301 K 39 h, zisk na kursu cenných papírů 3558 K.
celkem 2,506.463 K 19 h. Výdaje: Vyplaceno za
škody (20.249 K 24 h) po odečtení zajištění 16.661
13 h, provise 12.749 K 47 h, náklady správní 50.546 K
92 h, daně a poplatky 4430 K 15 h, odpis z nemovi-
tostí 24.833 K 18 h, odpis z inventáře 15.704 K 72 h,
2% zákonný příspěvek obci pražské k účelům hasič-
stva 5694 K 75 h, příspěvek okolním hasičským sborům
1630 K. fondy na konci roku 1903 2,184.140 K 87 h,
celkem 2,316.463 K 19 h. Čistý výtěžek obnáší 190.000
korun. Koncem roku 1903 dosáhl počet pojištěnců čísla
16.375 a pojištěná hodnola 302,89 4.670 K
Měslská spořitelna v Hořicích vykazuje v rozvaze
za r. 1903 aktiva: Hotovost pokladní 46.428 K 12h.
směnky 249.422 K 85 h, hypotéky 3,577.283 K 10 h,
zálohy 276.817 K 59 h, cenné papíry 60.857 K 90 h,
vklady u jiných ústavů 346.474 K 94 h, zálohy k zú-
čtování 4737 K 16 h, inventář 3671 K, zástavy movité
4400 K, nemovitosti 23.805 K, úroky nedoplacené
61.848 K 17 h, reservní fond 208.535 K 29 h; úhrnem
4.864 281 K 12 h. Passiva: Vklady účastníků
4,604 616 K 81 h, kauce úřadníků 4400 K, daň důcho-
dová 1289 K 97 h, úroky napřed přijaté 21.495 K 21 h,
fond k uhražování ztrát kursových 10.180 K, přebytek
zisku (obci hořické na školství) 13.763 K 84 h.
Okresní hospodářská záložna v Čáslavi koná v ne-
děli dne 20. března o 8. hod. ranní valnou schůzi dele-
gátů. Rozvaha za r. 1903 vykazuje aktiva: Půjčky
na úvěr osobní 886.573 K, půjčky na záruku hypoteční
22.220 K, půjčky na hypotéky 1,435.031 K 56 h, úroky
z půjček nedoplacené 13.644 K 47 h, uložené přebytky
peněžní 241.862 K 97 h, cenné papíry vlastní 162.810
K, úroky z cenných papírů 2415 K, zálohy vlastní 1360
K 13 h, hotovost peněžní 47.978 K 93 h, dům čp. 82
m. v Čáslavi 50.000 K, nábytek a nářadí 3849 K 68 h,
jmění reservního fondu 108.478 K, jmění pensijního
fondu 15.416 K 90 h, kauce jako služební jistota
6262 K 78 h; úhrnem 2,997.903 K 37 h. Passiva:
Kmenové jmění 200.000 K, resorvní fond 108.478 K,
pensijní fond 15.416 K 90 h, úroky z půjček předpla-
cené 8419 K 81 h, zálohy cizí 15.224 K 94 h, vklady
2,634.990 K 20 h, daně a přirážky povinné 703 K 60 h,
kauce jako deposita 6262 K 73 h, výtěžek za rok 1903
8407 K 19h.
První záložna ve Vysokém Mýtě. (Podružný úřad
Rakouskouherské banky) vykazuje v rozvaze za r. 1903
aktiva: Hotovost pokladniční 169 493 K 7 h, zá-
půjčky na hypotéky 8,105.274 K 90 h, směnky v zá-
sobě 4,347.388 K 55 h, zápůjčky u peněžních ústavů
2,689.390 K 40 h, zálohy na cenně papíry 41.651 K 97h
cenné papíry 2,356.314 K 57 h, inventář 12.009 K
73 h, zástavy movité 24.600 K, cenné papíry deposit
4.406.631 K 66 h, nemovitosti 512.017 K 40 h, úroky
nedoplacené 209.023 K 84 h; úhrnem 22.873.796 k
18 h.Passiva: Vázané vklady 100.000 K, kapitali-
sované úroky z vázaných vkladů 4423 K 26 h, vklady
17,086.526 K 54 h, úroky napřed přijaté 100.326 k
37 h. kauce úřadníků 24.600 K, deposita v uschování
4,406.631 K 66 h, správních výloh nedoplatek 3374 K
60 h, fondy: reservní 544.870 K 49 h, pensijní 302.225
K 93 h, pro difference kursů 166.622 K 39 h, pojistný
27.547 K 54 h, amortisační 25.656 K 67 h, zisk
80.990 K 73h.
Občanská záložna ve Vysokém Mýtě konati bude
v neděli dne 20. března o 2. hod. odpol. v zasedací
síni obecního zastupitelstva řádné valné shromáždění.
Účet rozvážný za rok 1903 vykazuje a ktiva: Ho-
tovost dne 31. prosince 1903 18.614 K 95 h, půjčky
954.108 K 83 h, nedoplacené úroky 16.906 K 75 h,
podíly a kauce na úvěr u peněžních úslavů 2720 K,
cenné papíry a mince 11.720 K 1 h, uložené přebytky
95.044 K 22 h, dospělé úroky z cenných papírů 108 k
50 h, nenahražené soudní náklady 34 K 47 h, záloha
na kolky 100 K, nábytek a tiskopisy dle inventáře
1566 K 52 h, poštovné dosud nenahražené 31 K 48 h;
úhrnem 1,100.955 K 73 h. Passiva: Závodní podíly
členů 34.880 K, vklady s kapitalisovanými úroky
984.965 K 15 h, úroky ze závodních podílů do konce
roku 1903 nevybrané 1384 K 80 h, úroky pro rok 1904
předem placené 3796 K 39 h, soudní náklady předem
vybrané 663 K 87 h, fond ke hražení ztrát 64.797 K
80 h, čistý zisk za rok 1903 10.467 K 72 h.
Záložna v Žirovnici konati bude v neděli dne 20.
března o 1 hod. odpol. výroční valnou hromadu. Roz-
vaha za r. 1903 vykazuje aktiva: Hotovost dne 31.
prosince 1903 16.100 K 93 h, vklad u penězních úslavo
94.159 K 63 h, nevybraný úrok z vlastních vkladů
17.043 K 37 h, údové dluhují: na směnkách 527.879 k,