#1
alto_textblock
#1
13. března 1904.
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národnich Listůl“
#3
alto_textblock
#3
k čislu 83.
#4
alto_textblock
#4
Strana 13.
#5
alto_textblock
#5
Výtvarné uměni.
#6
alto_textblock
#6
Musejní publikace.
#7
alto_textblock
#7
= Možná, že mi onehdy leckdo vykládal
ve zlé, že jsem užil poněkud trpkých slovo
všeobecných momentech, našich musel se týka-
jících a nebylo by ani divu, kdyby leckdev
Čechách, kde se někdy sdružilo několik oprav-
dových horlivců v musejní spolek, který snad
dosud dle sil svých slušně a poctivě pracuje,
mračili se na velkoměstského písaře, který zdán-
livě úkosem, nebo, jak se i domnívají, dokonce
závistivě a pohrdavě pohlíží na jejich činnost
rychle ji odsuzuje. Známo však, že zdání klame.
Ne proti horlivosti a snaživosti jsem mluvil, ný.
brž dával jsem v úvahu, mnoho li je s to řád-
ného a úrodného vykonati; na přespřílišné roz-
drobování musejní instituce a nehospodárné tři-
štění a maření sil výkonných jsem ukázal, aniž
by mi na mysl při tom vstoupilo podceňovati,
co kde skutečně dobrého se občas vykonalo.
Jsem však přesvědčen, že ne drobné síly
malé prostředečky, nýbrž zdatné a cele zabrané
odborné síly a značné prostředky hmotné a mo-
rálné jsou s to instituci museí uvěsti v koleje
veřejných škol umělecko - historického ná-
zoru a vkusu a na nich ji udržovati. Poslední
sešit prvního ročníku »Českoslovanských leto-
pisů musejních«, v Čáslavi vycházejícíeh, obsa-
huje seznam, nepochybně úplný, musel a mu-
sejních spolků v Čechách, pouze českých, a tam
se jich dopočítáte do pětašedesáti. Velkou větši-
nou byly založeny v letech osmdesátých a de-
vadesátých. Není k tomu zapotřebí vyšší ma
tematiky, máteli vypočítati, mnoho-li každé z
nich při nedostatečných místnostech a prostředcích
je s to vykonati, v jak daleký okruh může
smí působiti, jaké sbírky může shromažďovati.
I jejich zájem lokální v obojím směru musí
být omezen na město a městečko, na náhodné
dary a některou dobrovolnou, nesystematickou
a netrvalou práci na venek se obracející.
Vskutku také z valné části nemohou tato pře-
četná musea nic jiného činiti, nežli své sbírky
kus po kusu skládati a občas dveře k nim
otvírati. Jeden, dva kusy dobré a, zvláště pozoru-
hodné snad se všude najdou, ale také dusí v
množství méně cenném nebo i mezi bezcennými
kuriosilami. Kterak také potom pomocí jich
pobádati a poučovati? A muse um, které nedo
vede být v pravdě ústavem veřejným, není
schopno v širší vrstvy přitažlivě a poučivě pů-
sobiti, míjí se svého životního účele. Potřebuje
dobré, obsažné, hojné, dobře roztříděné, sesta
vené a pěkně vystavené sbírky, musí míti úřad
nictvo odborné i praktické, které je dovede vy
brati a jejich poučnost zvyšovati, které vedle
sbírek také obecenstvo má na zřeteli. Museum
musí slovem poučení, výkladu a povzbuzení,
mluveným i tištěným být živé. K tomu ke vše-
mu je víc času, sil a peněz potřebí, nežli má
převážná většina musel k disposici. Protoje
lépe míti v zemi několik málo velkých ústav
musejních, nežli množství malých a drobných.
Jest dojista omylem, domnivati se, že i jejich
působení je jen na město a okoli jednohodino-
vého průměru omezené. Odborné přednášky a
výstavky jsou snadno ambulantní a rakouské
museum pro uměni a průmysl dává teď dobrý
příklad svými pocestnými kollekcemi, jež i po
českých museích putují. Takové zajisté shrnují
víc a silněji interes na sebe, jednak svým in-
struktivně vymezeným obsahem, jednak jako usi
svátečnosti svého občasného vystupování. K po-
dobným expedicím, k takové musejní extensi
měla by naše velká musea obrátiti svůj zřetel;
jsou tím povinna už svým zakladatelům a hlav-
ním podporovatelům, totiž okresům a hlavně
obchodním a živnostenským komorám. Nepo
chybuju, že k tomu dříve či později dojde.
Zatím se tato extense omezuje na činnost
publikační. Ne všady ovšem a ne stejnou
měrou. Arci že i k té je třeba dobrých sila
prostředků a také, abych tak řeki obchodního
ducha. Vyšly už mnohé a cenné publikace mu-
sejní, aniž by pronikly všude tam, kde by
mohly zdárně působit a pražský trh knihku-
pecký buď o nich neví, nebo jich nedbá. Mám
na př. před sebou dnes velmi slušnou hromádku
různých publikací »Průmyslového musea pro vý-
chodní Čechy v Chrudimi«, roční výkazy, spe-
ciální monografie, katalogy výstav, tištěné před
nášky, sbírkové publikace. Poskytují velmi
pěkný pohled na činnost musejní za posledňích
deset let, činnost, která očividně rok od roku
roste. Pokud čísla mluví, uvažme, že za minulý
rok pořádalo museum doma čtrnáct odborných,
zvláštních výstav průmyslových, umělecko prů-
myslových a uměleckých, jež navštívilo přes
sedmdesát tisíc lidí a deset přednášek poslechlo
přes pět tisíc. Toto museum pracuje zvláštním
kursy technickými, knihovnou, veřejnou čítár-
nou, kreslírnou, tržnicí, fotografickou laboratoř
a také jakousi archaeologicko konservatorskou
komisí, jež svoje tykadla, jednatele, má rozlo-
žená po celém okresu. Jeho výstavy a přednášky,
svým výběrem a uspořádáním, snaží se býti
takořka sprostředkovateli mezi minulosti a pří-
tomností, očividně usilují o to, aby v okresu
působnosti musea nové vymoženosti technické
moderní proudy umělecké byly poznány, oce-
něny a z nich aby bylo těženo, a pokud jsem
byl informován, obecenstvo, všechny vrstvy jeho
přijímají tato poučení s rostoucím zájmem.
To ještě není vše. Mnohé přednášky
v museu konané byly vytištěny. 1) Ty ovšem
mají hlavní zřetel k vlastnímu obvodu musea
snad tam také nalezají. čtenáře, jichž si zaslouží
Jejich obsah je dobrý, jejich slovo je přistupné
Miním, že by v tomto oboru mohlo být zde
#8
alto_textblock
#8
1) Svoboda Karel: O museích průmyslových
vůbec a úkolech chrudimského musea průmyslového
zvlášť. — Souček Jindřich: O strojích v malém
průmyslu. Publikací musea chrudimského č. III. a Iv
V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1896 — 8o.
Souček Jindřich: O strojích obuvnických
(Pobl. č. VI.) — Týž: Názvosloví nástrojů truhlář-
ských. (Publ. č. V.)
Schmoranz Gustav: Uvedení do výstavy ke-
ramických studií (akvarelů). — V Chrudími, St. Po-
spíšila zeť 1900 — 8-.
(Leisching Jul.): Výslava moderních medaill
a plaket mistrů francouzských a rakouských, pořá
daná svazem rakouských musel umělecko-průmyslo-
vých. — V Uhrudimi. M. E. Holakovský 1901 — 8-
Ve zprávách kuratoria Průmyslového musea
1900: Adámek K. V., O pamálkových komisích
okresních. — Svoboda K., O pořádání výstav učed
nických. 1902: Svoboda K.: O novém směru
uměleckém řemesle a průmyslu.
#9
alto_textblock
#9
při jiných museích soustavněji a vydatněji pra-
cováno. O každou poutavou a poučnou přednášku
měla by musea naše se starati ještě i po jejím
proslovení a snad by bylo s výhodou, kdyby
se musea sjednotila na jich společném, pravidel-
ném vydávání brožurovém.
Museum chrudimské se nad to honosí ještě
publikacemi, jimž právem náleží pozornost
studium daleko mimo jeho vlastní okruh. Jsou
to cenné, ano i vzácné přispěvky k dějinám
umění v Čechách, vytěžené z památek v chru-
dimském obvodu zachovaných a sebraných.
Předčasně zemřelý Ant. Šolta byl svědomitý a
při tom skromný pracovník v oboru lidového
umění. Měl lásku k věci a vytrvalost sběratele,
byl zaujatý svým předmětem a při tom obe-
zřetný a rozvážný, prost všelikého diletantského
přepínání. Sám vše potřebné si kreslil a foto-
grafoval. K světlotiskovým a barevným repro-
dukcím svých souborů psal pěkné informujíe
vysvětlivky, věcné a vyčerpávající. »Lomenice
chalups*) jsou dobrou snůškou této tesařské do-
vednosti ve východních Čechách, jichž si naši
archilekti pomalu počínají všímat, kancionály
psané vesnickými kantory*) obsahují zajímavé
doklady, klerak tradice českých miniatur a měst
ské slohové umění přešly v krasopisnou kresbu
a sloučily se s ornamentikou lidovou, a nejvý-
znamnější a nejzralejší publikací Šoltovou je
snůška fotografických reprodukcí kostelních rouch
a šatek“) lidového původu buď uměleckého
buď technického, z nichž mnohé jest možno
aspoň přibližně dalovat a tak jich pro chro-
nologii lidového vyšívání k bezpečným bodům
východním užíti.
Pýchou Chrudimi je právem graduál býva
lého literáckého bratrstva. K. Chytil se svému
rodišti zavděčil jeho publikací 5). Přistoupil kní
s touže pěknou vědeckou výzbroji, s jakou byl
zpracoval české miniatury doby jagelonské, kte
rouž obohatil naše vědomosti o této pýše českého
umění na všech stranách, historicky i umělecky
»Český graduál« je vzor monografie knihy mi
niatur. Kolem dokola prozkoumává autor půdu
klade si otázky po osobách umělce i nákladníků,
hledá k nim odpovědi v městských knihách a
zastavuje se tam, kde nemá positivní jistoty
Podává popis stručný a jasný, oceňuje uměn
s velkým rozhledem a znamenitou soudností.
Poslední dobou kuratorium musea ustalo
v monografiích a zahájilo sbírkovou publikaci,
vedenou K. V. Adámkem, uměleckých památek
na Chrudimsku ). Světlotiskové nebo barevné
reprodukce jednotlivých předmětů sťarého a li-
dového umění, tedy ve stejném rámci, v němž
se ukazují publikace předchozí. Všechno zvláš
pozoruhodné nebo význačné tu, v pestrém sou
boru, přichází na řadu s malým slovním výkla
dem. Pokračuje se tedy, aspoň co do látky, ve
směru předchozích monografil a doplňuje svazek
»Soupisu historických a uměleckých památek«,
Chrudimsku věnovaných.
Kdo pozorně probeře a prostuduje tuto ma
lou biblioteku, sezná, doufám, jedno: že totiž
taková práce a výkonnost musejní, s touto lá
skou, zdatností a nákladností vykonaná, nese
užitek dvojnásobný: budí, živí a udržuje zájem
o umělecké památky svého okresu a rozmnožuje
bezpečně a závažně naši mladou vědu historicko
uměleckou. Slouží svému okoli a tím vší naš
kulturní práci,
#10
alto_textblock
#10
upozorniti. Zpráva neuvádí nikde vzájemný po-
měr českých a německých škol v percentech, a
právě z toho poměru dají se mnohé důsledky vy-
voditi, jak ukážeme. Při přehledu měšťanských
škol měl by býti udán také počet obecných škol.
jak to má Zpráva moravská; ještě zajímavějším
by se stal tento přehled, kdyby při každém okrese
byl udán počet obyvatel dle posledního sčítání
lidu. Při výčtu disciplinárních trestů budiž tako
uváděna národnost postižených, jako při pochval
ných uznáních se děje.
Počet škol: Ve šk. roce 1902—1903 byl-
v království českém 5713 škol a to 481 měšťan
ská a 5232 obecné.
Českých bylo 3314 t. j. 58.01%% (28e
měšťan. a 3025 obec.), německých 2399
t. j. 41.99 (192 měšť. a 2207 obec.). Mč-
šťanskýchškol bylo 481 a to 289 českýeh
t. j. 60 08% (chlapeckých 109, dívčích 83)
192 německé t. j. 39.92% (chlap. 109, dívčích
83). Měšťanských přibylo 28. Českých 2 1
(11 chlap. a 10 dívčích), německých 7 (5 chlap.
a 2 dívčí). Nově otevřeny na měšťan. ško-
lách 83 třídy a to 61 česká (31 chlap. a 30
dív.) a 22 německé (10 chlap. a 12 dív.). Za-
vřeno bylo 6 tříd vesměs českých (4 chlap.
2 dív.) Výroční zpráva uvádí, že měšťanské školy
těší se oblibě obyvatelstva, „což je patrným svě-
dectvím, že školy ty vyhovují lidu.“ Do mě
šťanských škol pilně docházejí i děti přespolní.
které místní rady školní bez oblíží přijímají, po-
kud mistnosti stačí. Že měšťanské školy dochá-
zeji stále většího porozumění v nejši -
ších vrstvách lidu, vysvítá i z toho, že mnohé
obce nejen školy ty vydržují, nýbrž přijímají ná-
klad s vydržováním školy spojený i za přiškolené
obce na sebe, jen aby se domohly měšťanskýeh
Ze žactva, jež vycházelo ze III. třídy mě-
šťanských škol přestoupilo 8588 dětí t. j. 73.51
do praktického života. 3084 děti postoupily do
učitel. ústavů, škol středních a odborných;
z těchto čísel patrno, že by pokračovací kursy
(IV. ročníky) měly se zříditi se zřetelem k po-
třebám života a nikoli se zřetelem ke školám
jiným.
Z přehledu měšťanských škol je jasno, že
největší počet děti měla jediná měšťan. škola
chlap. na Smíchově a to 684, dívčí tamtéž 666.
Obě školy měly po 3 třídách postupných a 7 po-
bočkách! Patrně nejhůře je postaráno o mě-
šťanské školy ve šk. okresu smíchovském. Ve
šk. r. 1902—1903 měl celý tento okres se 140
tisíci obyvatel toliko 2 měšťan. školy ato
1 chlap. a 1 dív. na Smíchově; ve venkovské
části okresu byla neúplná (1. a 2. třída) mě-
šťanská škola chlap. na Zbraslavi. Počet tento
je naprosto nedostatečný. Na Smíchovsku jsou
velké obce v samém sousedství Prahy, z nichž
ani jediná nemá měšťan. školy. Jsou to-
Břevnov s 7766, Košíře s 7247, Bubenč s 5528,
Dejvice s 5098, Radlice s 3418, Hlubočepy
3803 obyvateli (r. 1900). Velký počet dětí měly
chlap. měšťan. školy: na Kladně 675, v Plzni
500 (II.), v Žižkově I. 500, II. 459, v Nuslích
431, v Přibrami 411. Dívčí: kladenská 687.
smichovská 666, žižkovská I. 498, II. 412, při-
kramská 476, vinohradská I. 424. Z německých
měla nejvíce dětí škola v Teplicích-Šanově 503
chlap., dív. 550. Měšťanské školy německé jsou
i v místech s malým počtem obyvatelstva; na-
proti tomu velká česká místa a to zvláště
v sousedství města Prahy, nemají měšťanské
školy, spoléhajíce se na blahovůli obce pražské
která teprve vloni poněkud obmezila přítok ža
etva předměstského do svých škol měšťanských
Německému jazyku vyučovalo se
na všech 289 měšťanských školách českých; na
kolika měšťanských školách německých učilo se
českému jazyku, není ze zprávy zjevno. České-
mu jazyku učilo se pouze na 137 měšť a n.
obecných školách německých. Němci ne-
uznávají potřeby a zákonitého předpisu, učit
„druhému jazyku zemskému“ na školách měšťan-
ských. Jazyku francouzskému vyučo-
valo se na 116 českých (loni 110) a na 114 (112)
německých školách měšťanských. Jazy ku
anglickému vyučovalo se pouze na něme-
cké měšťan. škole v Jablonci. Hře nahousle
vyučovalo se na 71 české a na 35 německých
školách měšťanských. Těsnopisu vyučovalo
se na 16 školách německých, ale ani na jediné
(Pokrač.)
škole české.
#11
alto_textblock
#11
škol.
#12
alto_textblock
#12
Karel B. Mádl.
#13
alto_textblock
#13
=Nové publikace, redakci této rubriky zaslané
Českoslovanské letopisy musejní. Sborník věnovaný
zájmům muscí a archivů v Čechách, na Moravě, ve
Slezsku a na Slovensku. Redaktor a majitel Václ
Vl. Jeníček. V Čáslavi 1903. Ročník L. a roč. I
sešit 1.
Dílo. List věnovaný původní tvorbě české, hlavně
dekorativní. Nákladem Jednoty výtvarných umělců
Praze 1903. Ročník I.
Volné Směry. Měsíčník umělecký. Vydává »Ma
nes«. Rok VIII. č. 4. (G. Treu: Constantin Meunien
s 30 reprodukcemi děl tohoto sochaře).
Münsterberg Hugo: Poměr vědy k životu a umění
Přeložil Fr. Merta. V Praze. J. Pelcl. (40 hal.)8
Muther R.: Dějiny malířství. Přel. L. Bllý. V Praze
J. Laichter. Seš. 3—6.
Lehner F. J.: Dějiny národa českého. V Praze
»Unie«, sešit 25.
Hipmann Karel: Za českou slávou. V Praze.J.
R. Vilimek. Sešit 10. a 11.
B. Kočího Obrazárna pro českou školu a rodinu.
V Praze. B. Kočí. Sešit 33—40. (G. Reni: Matka bo-
lestná. — V. Jansa: Belvedere — J. Věšín: Mlácení
— J. Nowopacký: Watzmann. — H. Schwaiger: Ant-
werpy. — A. Kalvoda: Skály na baště. — L. Marold
Na závodišti. — F. Engelmůller: Spustlý mlýn).
#14
alto_textblock
#14
Svépomoc a kreslení na našich
školách.
#15
alto_textblock
#15
Školská hlídka.
#16
alto_textblock
#16
I z našeho časopisu známo, že dávne již vy-
učování kreslení na našich školách obecných
měšťanských nevyhovuje potřebám nové
doby. Náprava však příliš volně se vleče, ano
zdá se, že na mnohých místech ještě ani ne-
začala.
Podobá se, že navrhované a jednomyslně
zemskou konferencí učitelskou již před dvěma
léty schválené reformy zcela zastaralých osnov
method v kreslení, které měly přinésti mládež-
vykoupení z dosavadní trýzně kopírováním li-
niových předloh v sítích tečkových a obrácení
se ke kreslení věcí skutečných, vypěstován
ducha a ruky pro potřeby života praktického ně-
kde na úřadní cestě uvázly neb docela zanikly
U nás již tak bývá, že po prvém úsilném zá-
chvěvu následuje dlouhá pomlčka, ne-li docela
úbití myšlenky pokroku v nějaké komisi! Že
v učitelstvě tomu tak není, nejnověji dokládají
Paedagogické Rozhledy obšírnějším článkem,
kde jednotlivec (řed. Leop. Nejedlý) samostatné
podniká úkol, o který měla komise se děliti.
Jsme toho náhledu, že nebylo potřebí dvě
léta ztratiti, kdyby se bylo hned tímto způso-
bem začalo pracovati! Jen tím, že učitel-
stvo samo své náhledy pronese a vytříbí, vy-
nutí si, aby při upravování osnov jeho z ku še-
nosti byly respektovány v opravě úřadní, ke
které přece jednou dojíti musí!
Výše uvedený článek L. Nejedlého uvádí:
Snesli jsme se jednomyslně v zemské konferene
učitelské, aby byla zřízena k vypracování re-
formních návrhů pro kreslení komise, záleže-
jící z 5 členův učitelstva obecných škol, 5 čle-
nův učitelstva měšťanských škol a po jednom
zástupci středních škol, ústavův učitelských,
techniky, uměl.-prům, školy a každého ze tří
samostatných spolků umělců. Komise ať vypra-
cuje návrh: Co a jak kresliti?
Avšak: když již tolik času uplynulo od te
doby, proč déle ještě čekati, až se zlíbí při-
pustiti někoho ku práci? Proč nezřídí s
učitelstvo komisi takovou samo? Vždyť bez-
toho pracovati bude nejvice jen ono; nač
#17
alto_textblock
#17
Obecné školství v našem králov-
ství ve šk, roce 1902- 3.
C. k. zemská školní rada vydala svou „Vý-
roční zprávu“ o stavu národního školství v krá-
lovství českém jako přílohu první části „Věst-
níku vládního“ ze dne 31. ledna 1904. Tento-
kráte poprvé je „Výroční zpráva“ téže úpravy
jako „Věstník vládní“, takže lze ji s ním v jedno
svázati a v archivu školním uchovati.
V dřívějších referátech byly Výroční zprávě
vytýkány mnohé nedostatky; dnes s potěšením
uznáváme, že v mnohém stala se náprava. Obsa-
huje letošní Výroční zpráva některé doplňky, jichž
dřívější zprávy neměly. Jsou to hlavně:
Přehled měšťanských škol dle počtu tříd a
žactva ve všech školních okresích, udávání per-
centuálního počtu jednotlivých kategorií škol, vý-
kaz o činnosti polévkových ústavů, přehled sti-
pendií pro nemajetné chovance učitelských
ústavů. Na některé nedostatky musíme však opět
#18
alto_textblock
#18
1) Šolta Ant.: Lomenice chalup na Chrudim-
sku. Příspěvek k seznání stavitelství lidového ve vý-
chodních Čechách. Popsal a nakreslil —, (S 10 obrazy
světlotiskovými). Publikací musea chrudimského č. 1.
— V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1894 — in 49.
*) Šolta Ant.: Kancionály psané vesnickými
kantory z Chrudimska. Se třemi obrázkovými tabul-
kami. Publikací musea chrudimského čís. VIIII. —
V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1899 — fol.
4) Šolta Ant.: Památky starobylého vyšívání
českého na rouchách kostelních z Chrudimska. Pří
spěvek k seznání českého ornamentu výšivkového
(S 21 světlotiskovou tabulkou.) Obrazy reproduko-
vány byly dle fotografil atelieru musejního. Publi-
kací musea chrudimského čís. 11. — V Chrudimi. St
Pospíšila zeť 1896 — fol.
) Chyti! Karel: Český graduál literátů chru
dimských z doby kol r. 1570. S 10 tabulkami světlo
tisku. Publikaci musea chrudimského č. VII. V Chru
dimi. St. Pospíšila zeť. 1898 — fol.
*) Památky východočeské. Sbírka umělecko prů
myslových a národopisných památek českého vý
chodu. Vydáno péčí Památkové komise chrudimské
při Průmyslovém museu pro východní Čechy. (3 seš.
list I.—XXX.) V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1900
1902. — 8..
#19
alto_textblock
#19
sa
#20
alto_textblock
#20
má čekati, by byl někdo ustanoven, kdo by prác
spíše utahoval, nežli povzbuzoval? A kdož ví
jak dopadne výběr členů komise ?!
Proto, když to již bez komise vůbec nejde
ať učitelstvo ustaví samo podobnou komisi.
ať užije pěkné příležitosti, různé spolky učitelské
sloučiti ke společné práci, posloužiti českým
školám svépomocí, vlastní silou! Proč
by nemohly se dohodnouti Zemský ústřední spo-
lek, Jednota měšťanských škol a Spolek učitelek
a vyslati ze sebe 10 členů do komise pro opravu
ubohého kreslení? Že by umělecké spolky také
svými pracovníky přispěly, jsme přesvědčení a
také nepochybujeme o školách odborných; snad
by ani učitelské ústavy a školy střední přispění
neodřekly — ostatně bez nich již dávno zvykly
si školy obecné a měšťanské své zájmy obstará-
vati. A tak při trochu dobré vůle může býti v ži-
vot uvedeno v několika dnech, na co po tolik
měsíců marně čekáme!
Rovněž druhý návrh, zemskou konferene
jednomyslně schválený, nedošel svého uskuteč-
nění. Aby totiž: zřízeny byly kursy pro učitele
obecných škol, kde by se prakticky
ukázalo vyučování samo. Do kursů
těchto vysláni buďtež vynikající učitelé jako zá
stupci všech okresů. Tito potom nechť ukáž
stejným způsobem prakticky vyučován
v domácích (okresních, okrskových) kursech ně
kolikadenních na některé škole obecné, k účelu
tomu se hodící.
Misto kursu, žádaného pro obecné školy
kde by na některé škole pražské mohli učitele
sledovati praktické provádění tohoto moderníhe
vyučování — vzkříseny k životu pouze kursy
pro učitele měšťanských škol, pro učitele
kteří již různé kursy prodělali — učitelé obec
ných škol, kteří nejvíce si toho žádali, zůstal
beze vší pomoci.
Právem uveděný článek řed. Nejedlého
klade důraz na to, že podminkou zdaru reformy
vyučování kreslení je společná činnos
obecné i měšťanské školy — že opome
nutím obecné školy v nových kursech celkovému
výsledku neposlouženo.
I tu zase nejlépe počítati na svépomoc-
Město Praha mohlo by si snadno zjednati zásluhy
o věc tu, kdyby na některé ze svých obecných
škol výběrem zvláště způsobilých pro ten obor
učitelů zřídilo si vzornou školu, kde by
ostatní učitelstvo mohlo hospitovati. Tak by nové
směry prakticky šířily se rychlým tempem
na základech vyzkoušených. Doporučujeme toto
opatření komisi, která o opravě kreslení na praž-
ských školách se radi. Není možno, by nové kre-
slení k náležitým výsledkům dospělo ve tříleté
škole měšťanské, bude-li tato musiti se zdržovati
prvou průpravou, která sluší pětileté škole obec-
né! Je osudnou pošetilostí v naší soustavě škol-
ské, že každá škola začíná u prvopočátků: mě-
šťanská nepokračuje na základech školy
obecné, ale buduje a po případě musí je budovati
sama, ústav učitelský nepokračuje v učivu
školy měšťanské, ale podává je znova atd.
#21
alto_textblock
#21
Česká škola v únoru 1904.
#22
alto_textblock
#22
Dne 1. „Učitel“ přináší čl. „Nervosita dětí.“. v
„Život“ přináší čl. O. Kádnera „Pokus v pacdagogice
V. Nezmara „Věda a vychovatelství“ a F. Krčka „Vý
chovné funkco“. Samostatnou přílohou překlad k
Havla „Základy přirozené výchovy“. — „Paedagogické
rozhledy“ přinášejí čl. V. Alferiho „Všeobecné dějiny
ve službách paedagogiky“, z paedopsychologie „Roz-
hledy po studiu řeči dětské“ a dra. Heverocha „O dě-
tech chorobně lhavých.“ — „Měšťanská škola“ morav-
ská přináší čl. „Naše sdružení“, A. Jandla „O me-
thodě pragmatické při vyučování dějepisu“ a K. v
Prokopa „Měšťanské školy v Haliči“. — „Časopia
učitelek“ přináší úvahu (pochybovačnou) L. Pölzel
bauerovy „Pomůže nám strana národně sociální k vo-
lebnímu právu?“
Dne 2. valná hromada Jednoty učitelstva měšťan-
ských škol českých schvaluje zprávy výroční (příjmů
7371 K, vydání 6836 K, členů 904, na Kalendář 1965
K příjmů a 1819 K vydání, z pojišťování členů 501 -
1003 K) a snáší se na protestu proti „osobním“ uči-
telům; na vědomí bere zprávu o nakladatelském druž-
stvu „Komenium“; přijíma návrh na změnu slanov,
čle něhož bude Jednotu zpravovati zastupitelstvo
jchož 1 člen a 1 náhradník připadá vždy na 10 členů
vzdává díky odstupujícímu předsedovi J. Vlachovi
jmenovanému c. k. okr. šk. inspektorem; schvaluje
dotazník k projednání konkretálního statutu učitelstva
měšťanských škol: snáší se žádati za zemský zákon
pro kursy (IV. ročníky) při školách měšťanských.
Dne 3. „Posel z Budče“ přináší politisující úvahy
„Zkusíme-li neužité sily?“ a J. Bačkovského „Duch
a život v jednotách a okrscích“ a črtu zapadlého
učitele „Exislence“
Dne 4. „Beseda učitelská“ přináší dopis starého
učitele „Více ideálů“. V „Methodické příloze“ čl. „Den
a noc“ a „O volném slohu“
Dne 5. „Komenský přináší učitele zemské ochra-
novny v Brně J. Starnovského „Úryvky z oboru mrav-
ních vad citových“. — „Učitelské noviny“ přinášejí
čl. B. Ráze „Náboženské přesvědčení učitelstva a jeho
příslušnost k církvím“ a úvahu „Definitiva inspekto-
rů“ (proti). — „Školský obzor“ přináší čl. „Dědou
škové“ a dopis o učitelských poměrech ze Žižkoa
„Účel svělí prostředky“; ve feuilletonu rozjímání „llu-
mor a vtip.
Dne 10. „Posel z Budče“ líčí „Nejvyšší povinnost“
v samočinnosti a přináší vzpomínku „Jan Bohumír
Herder“. — „Učitel“ přináší čl. „Prvá výchova dět-
Dne 11. „Beseda učitelská“ přináší „List k mlad-
ším kollegům“ a překlad V. Sládka z Dionysova neb
Longinova spisu „O vznešenu slovesném“
Dne 12. „Komenský“ přináší úvahu K. Kálala „o
Zdraví“. — „Učitelské noviny“ přinášejí čl. F. Sed-
láčka „Zařízení škol pomocných“. — „Skolský obzor
přináší úvahu o přebytcích z daně pivní „Bez ode-
zvy?“ a feuilleton „Chvála knih.“ V „Moravské
Elídce úvaha „Chceme žíti lidsky!“ o dietních třídách
učitelských
Dne 15. „Život“ přináší čl. „Škola a vzdělání“ .—
„Příroda a škola“ přináší čl. G. Smolaře „Morfologie,
systematika a biologie při vyučování přírodopisu“,
V. Pořiny „Klimatologický rok 1903“, dále „Radium“
B. Řezníka „Něco o mikrofotografií“, F. Bartoše „Sně-
ženka“, J. Gregora „Naše pomůcky k učbě přírodo-
pisně“ atd. — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ při-
něší referáty „Měření únavy duševní“, z Výmarska
obsah tabule pro školy „Co máme činiti, abychoms
zdraví zachovali“: doporučuje dra. Navrátila makro-
biotiku „Jak žíti dlouhý živol.“ — „Věstník národní
jednoty severočeské“ přináší čl. F. Řeza „Čechové
Trutnově“ a „Menšinové školství na severu královstv
českého dle letošního zápisu.“ — „Časopis učitelek“
přináší kapitolu M. Vítkové „Naše práce ve škole“
čl. F. Pyšvejce „O světové elektrodynamické soustav
prof. Zengra“ a K. Nevšímalovy „Žena vychovatelkou
ná roda.“ Ve „Škole ženských ručních prací“ čl. „První
počátky ručních prací ve školách“ a „Melhodya
osnovy“-
Dne 17. „Posel z Budče“ snaží se dokázati, že
„Ne opravit, nýbrž odstranit“ sluší nynější discipli-
nární řád učitelský.
Dne 18. „Beseda učitelská“ přináší čl. V. Pr-
cházky „Národní školství v království českém.
Dne 19. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Kate-
cheti a učitelé“, příspěvek k dějinám menšinového
školství „Osudy české školy v Mostě“ a vzpomínku
„Imanuel Kant“. — „Školský obzor“ přináší čl. „Po
svienem Ima“ ze Žižkovska a feuilleton „Rytíři
tmářství.
#23
alto_textblock
#23
Dne 20. na Smíchově u věku téměř 60 let umírá
Híd. uč. Ferdinand Drůbek, člen obecního zastupitel-
stva, muž pro dobro školy a obce velmi učinlivý, vy-
davatel nejrozšířenějších zpěvníků pro školy obecné.
Dne 24. „Posel z Budče“ přináší povzbuzení „Po-
vyšme spory!“ a vzpomínku „K stoleté památce úmrií
I. Kanta.
Dne 25. v Praze u věku 62 let umírá městský
rada JUDr. Jan Vojtěch Kühn, inspektor opatroven
a škol mateřských obce pražské. — „Školský obzor“
přináší čl. „Reforma školství“ k jubileu Haecklovu,
„Náboženské přesvědčení učitelstva“ a feuilleton
„Kant, náboženství, idea boha.“ — „Beseda učitelská“
přináší čl. „O povinnostech učitele ve škole“
Dne 28. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Orga-
nisace?“ a zprávu „Obecné školství v Čechách roku
1902—3.“ — „Komenský“ přináší trudné „Tři kapi-
toly o té naší shodě,“ úvahu „O ceně pohádky pro
školu“ a besedník „K psychologii velikých lidí.
Časopisy učitelské i politické podněcují k oslavo-
vání narozenin Komenského (28. března) ve školách
českých.
České časopisy a korporace vzpomínají 90. nae
rozenin pýchy Jihoslovanstva (4.) převýtečného bi-
skupa Jiřího J. Strossmayera.
Paedagogické časopisy přinášejí vzpomínky k sté-
mu dni úmrtí 1. Kanta.
U E. Beauforta v Praze vychází 57. sešit „Struč-
ného Slovníku Paedagogického“ s hesly: Spanilost
mysli — Stará škola-
#24
alto_textblock
#24
od 60 kr. do zl. 3.70 zn
metr, na bluzy a roby.
plaesné a jlž vypla
dodá se do domu. Dohatý
běr vzorků obratem
Hennebergova továrna na hedvábí v Curychu.
4887
#25
alto_textblock
#25
Fonlard hedvábí
#26
alto_textblock
#26
sešie
#27
alto_textblock
#27
PsOttov
#28
alto_textblock
#28
zeměpisného atlasu
#29
alto_textblock
#29
právě vyšelí vu
Obsahuje mapy: List č. 1. Hvězdně
nebe severní. Soustava oluneční.
Zpracoval prof. Ad. Mach. — List č. 13.
Rakousko-Uhersko, Mapa geologi-
cká. Nakresli a zpracoval VI. J. Procházka.
Sešit za 2 K, poštou K 2.30.
Ottův Atlas zeměpisný vychází ve vol-
ných lhůtách v sešitech, jichž bude celkem 22
(44 velkých listů). Sešit za 2 K, v předplacení
na 10 seš. s poštovní zásilkou 22 K. Sešit 1.
zašle se na požádání na ukázku.
Na skladě v každém knihkupectví.
#30
alto_textblock
#30
Nakladatelství J. OITY v Praze,
Karlovo nám. č. 34. — Ve Vídni, I., Gluck
577
gasse,3.
#31
alto_textblock
#31
Česká kniha nad knihami.
#32
alto_textblock
#32
Tak nazývá Štěpán Radič ve své „Hrvatské
mysli“ dílo Josefa Hole čka
#34
alto_textblock
#34
Naši
#35
alto_textblock
#35
ool
#36
alto_textblock
#36
jehož dosud vyšly tři knihy o 5 svazcích. Praví
„Ačkoli je to čistá literatura, nemělo
by býti jediného slovanského, demokra-
tického, kulturně-soclálného politika,
který by tohoto díla neprostudoval. z
něho se uvidi, jaká je v českém lidu
hluboká, silná i pokročilá duše. Kdo
toto dílo prostuduje, ani okamžik ne-
5771
bude se báti o český národ.“
Svědectví toto je tím významnější, že Štěpán
Radiě je politickým odpůrcem antora „Našich
#37
alto_textblock
#37
rozsudku nan
#38
alto_textblock
#38
lot
#39
alto_textblock
#39
mladinol
#40
alto_textblock
#40
Doporučujeme knihu odsouzence Al. Tučkaa
Rok v samotách.
Cena brož K 2.40, skv. váz. K 4.40. Př
této příležitosti doporučujeme
knihy břitké kritiky justice:
Edm. de Goncourt: Nevěstka Elian. Přel.
1. Skalák. Cena K 1.60, skv. váz. K 3.20.
Masson Forestier: Advokátovo svědomí.
Přel. Al. Tuček. Cena K 2.—, skv. váz. K 3.60.
K dostání v každém knihkupectví, zejmenav
nakladatelství
#41
alto_textblock
#41
Hejda a Tuček
v Praze-lI., Karlovo náměstí č. 26.
Současně člníme pozorna na stále se
doplňující sklad knih antikvárních. — Se-
znamy zdarma a franko. 5611
#42
alto_textblock
#42
Časová hudební novinka:
#43
alto_textblock
#43
PozdravzRuska.
#44
alto_textblock
#44
Fantasle na ruské národní písně.
Pro piano na 2 ruce složil Alois Jiránek.
Jako u našich vrat. — Jel kozák za Dunaj. — Ne-
buďte mládence. — Podél říčky vedle mostu. — Třísko,
třístičko břízová. — V poli stála bříza. — Ach! ty
síňko moje. — Cena 2 K 50 h i poštou. 4874
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
v Praze, p5 vedle Národního divadla.
—
— Prvý český závod hudební. —
#45
alto_textblock
#45
Rak. zákony o společenstvech
výrobních, hospodářských a horních,
válanu a nusené pasí Sualačanst au
zakoný meně revsí spoleeenstei
#46
alto_textblock
#46
s výkonnými předpisy-
Zem. zákony o okresních hospod. záložnách a penět.
fondech kontribučenských. (Vydání r. 1904 v jednom
svazku.) Brožované 3 K. Vazba v plátně K 3.50. Ob-
jednávky přijjímá: Společná knihtiskárna v
5556
Pardubicích.
#47
alto_textblock
#47
Šifony,
#48
alto_textblock
#48
širtinky, damašky a
veškeré zboží bíléa
plátenické v nezvýše-
ných cenách dokud zá-
soba stačí doporučuje
nový obchod. dům
J. Novák v Praze.
#49
alto_textblock
#49
Parní mlékárna
Vysočany.
o on nonn
odavatel
smetana, čajové máslo,
mléko pro děti.
Telefon 250l.
#50
alto_textblock
#50
Mléko,