ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 e2c5daf0-71e1-11dc-b039-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
10. září 1904. Číslo 250
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
nimeřádné odpolední představení pro děti a hráti se bude o něm oblíhená výpravná hra »Děti ka- pitána Granta«. Denní pokladna přijímá nyní slále přihlášky na předplacení pro období 1904 —5 vždy od 8. do 1. hod. a sice ve dnech, o nichž se hraje pouze večer; o dnech, o kterých hraje se též edpoledne, prozatím předplatné se nepřijímá. + Lidové divadlo »Urania« v Praze—VII. Dnes hraje se »Sedm havranů«. Romantická kouzelná bá- chorka se zpěvy o 9 odděleních. Napsal Emil Pobl, přeložil Jaroslav Vrchlický. Režisér B. Kovář. Diri- genl E. Starý. Světelné effekty řídí divadelní mistn R. Valášek. Kostymy zhotoveny v divadelní dílně. Nové dekorace: Háj vil (odd. I.), Les pod sněhem (edd. II.), Nádvoří hradu (odd. III), Hořicí hrad (o- dělení V.). Očarovaný strom (odd. VI.), Růžový há (odd. VIlI.). Hlavní úlohy hrají dámy: Košnerova Hesová Guthova, Světlá. Bitimanova, Kovářová, Vej vodova, Pražská a pp. Čekanský, Kovář, Počepický Pražský, Lachman, Rabský. Zpěvní čásť přednesou paní Hesová-Guthova, pp. Kovář, Hlavatý, Čonský. Pražský, sbor dam a pánů. Začátek o 1/28. hodině večerní. Ceny míst poloviční. Po divadle doslatečný počet vozů elektrické dráhy. — Zejíra hraje se dva- trále. O 1/24. hodině odpolední výpravná lidová hra se zpěvy a tanci »Na pomoc Rusům«, večer o 7. ho- dině výpravná hra »Pohádka o Kryšpinkovi + Z kanceláře smichovského divadla. Dnes jes premiéra velké americké výpravné operetty »Cirku- načka«, již napsali J. Tanner a W. Pailing a přeložil Josef Kubík. Hudbu složili Ivan Caryll a Leopol Monektau. Titulní úlohu zpívá pí. Mařenka Zieglerová. Ostatní hlavní úlohy jsou v rukou dam Hesové, Ku- bíkové, Fochtové, Zdrubecké a pp. Liera, Kubíka ml. Edla, Vaverky a Zdrubeckého. K opereitě pořízeny nové kostymy, rekvisity, světelné eflekty atd. Účin- kuje celý ensemble smíchovské scény a ve velkém ballabile ve třetím jednání přes 50 komparsistů. Ope nella tato prodělala vítěznou cestu po všech zámo ských i evropských jevištích a správa divadla doufa že dosáhne i na smichovské scéně takové popularity jaké téšila se loni jeji předchůdkyně »Kráska z New Yorku«. K dnešnímu představení nemají blokové listky platnosti. + Pištěkovo lidová divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se za ceny poloviční cenou poctěná hra o 4 dějstvích »Magdalena« od dra. Polykarpa Starého. Zejtra hraje se o 7. hodině večerní »Jan Rohat
#5 alto_textblock #5
z Dubé«.
#6 alto_textblock #6
Hudha. + Zpěvácký spolek »Lumír« na Menším městě pražském má dnes v 6 hod. damskou a v 8 hodin panskou zkoušku ve spolkové místnosti »U Glaubiců- na Malostranském náměstí č. 7. Přistoupení zpěvu- milovných jest v tomto přátelském kruhu vždy vřele
#7 alto_textblock #7
víláno.
#8 alto_textblock #8
Školská hlídka. Na státní české reálce v Karlíně bude zápis táků do I. třídy dne 16. září od 8.—10. hodiny, dne 17. září od 8.—9. hod. ranní, po zápisu hned zkoušky příjímací. — Zápis žáků ze škol měšťan ských dne 14. září od 8.—10. hod. dopol. a po něm hned zkoušky přijímací. Pro značný počet žáků vlastních bude možno přijmouti jen málo žáků ze škol měšťanských. Žáci ústavu vlastní budou zapisováni dne 17. září o 10. hodině dopol, žáci z jiných ústavů středních důvodně přestupujíci ve dnech 16. a 17. září dopoledne. — Zkouš ky opravné a dodatečné budou dne 15. září, po- činajíc 8. hod. ranní. — Maturitní zkoušky ústní opravné a dodatečné dne 24. zář od 8. hod. ranní. Do jednoročního dívčího kursu obchodnlho, zřl- zeního při dvojtřídní obchodní škole gremia v Pře- rově, přijímají se žákyně nejméně 14 etě, které vy- byly s prospěchem 3. třídu školy měšťanské, anebo vykonají zkoušku přijímající. Zápis koná se od 15 čo 18. září v ředitelně obchodní štoly v Přerově na Dolním náměstl. Ceskoslovánský pensionát pro dívky v Praze Karlovo náměstí, č. 26. (palác hraběte Salma), při jlmá denně chovanky na stravu a byt za 25 zl. mě- síčně. V ústavě vyučuje se hudbě, šití šatů, prádla. všem moderním jazykům a vedení domácnosti. Při- hlašky přijímá a dotazy zodpoví ředitelka Jindřiška Jakubičková. Na dvojtřídní obchodní škole gremla v Přerově koná se zápis žáků od 15.—18 zátí, zkoušky příjí- maci 16. a 17. září. Žáci, kteří s prospěchem vybyli 3 třídy školy měšťanské nebo střední, přijímají se beze zkoušky; žáci s menším předběžným vzděláním skládají přijímající zkoušku. Dosavadni absolventi dostali vesměs slušná místa. Bližší zprávy podáa prospekt jakož i výkaz o umístění absulventů zašle ředitelství školy obchodní v Přerově. Zápls žáků do české obucní reálky v Litovli bude dne 16. a 17. t. m. od 8. do 10. hod. dopol. Po zápisu jsou přijímací zkoušky. České vydání románů Sienkiewiczových v úpravě pro mládež. Veliké romány Sienkiewiczovy, malujíe mohutným štětcem poslední veliké doby říše polské, budou brzy učiněny přístupnými i české mládeži v úpravě, provedené za vědomí a dohledu autora. Na jejím základě bylo uspořádáno vydání románů Sienklewiczových pro mládež jednou z předních na- Hladatelských firem varšavských. Z knih Sienkie wiczových nejen že naše mládež pozná život staré Polsky ale uchvácena příklady velikého bohatýrství a zářících ctnosti vlasteneckých naučí se zírati po- dobně i na svou vlast a její minulost. Skvělé před nosti Sienkiewiceova péra, jeho úchvatná síla líčení a grandiosní obrazy dějinných událostí, jež podává, to všecko přispěje tím více k tomu, aby knihy tyto, po celém světě dnes čtené a oblíbené, působily na mysl české mládeže dojmem trvalým a hlubokým, České vydání románů Sienkiewiczových v úpravě pro mládež vycházeti bude nákladem Jo s. R. Vilímka.
#9 alto_textblock #9
Ze soudní síně.
#10 alto_textblock #10
Ze soudu sborového.
#11 alto_textblock #11
Proč necbtěl ze žatlavy. Předehra taklo zcela pro stá. 52letý nádenník Jan Dušek onehdy v hospod „přebal“ — jako řada jiných smrtelníků, byl pak expedován na ulici — jako i jiným tu a tam se při- trehlo a na ulici sebral ho potom policajt — což ko- nečně bývá také jinde logickým důsledkem nelogické zápletky s ramenem spravedlnosti. „Novum“ této afférý záleželo v tom, že Dušek druhého dne ráno po vyspání na pryčnách mšecké obecní šatlavy — nechtě ven a že svedl raději řečnický turnaj se svým sedma- šedesátiletým „ouřadním sokem“ a včera do- konce i s pohněvanou Nemesí, než by se zpronevěřil svému stanovisku. A s devětadevadesátým a třístým- dranáctým paragrafem nejsou přece žádné žerty. Trochu popudlivým Dušek je, rhetorického nadání má laky víc, než zrovna třeba a s jeho konduitou byste asi sotva měnili. Ale — bude nejlip, zůstavime-li slovo jernu. Beztoho včera při líčení povídal, až se hory zelenaly . Je nebezpečný opilec a v takovém stavu se nacházeje, velmi surový, čímž také takovýmto chová- ním o veškerý majtek přišel a nyní je znám jako tulák již často šupem do vesnice přihnaný a též dle lrestního rejstříku čtrnácti dny trestaný .... „Koukejte, tolle vysvědčení vám dává váš starosta“ — pozname- mal úvodem předsedající vrch. r. p. Novotný. „Pravda pravdouci, ale krádež tam není. A poli- cait taky ne!“ — hájil se sebevědomě Dušek. A pode- přel si bokv Votan. rada p. Kursch chápe se žalobního spisu a předčítá: Státní zastupitelství žaluje na - „Co může na mne žalovat?“ — ulehčovalsi Dušek. „No, nešť, ale že jsem byl vyhozenej z hospody, to není už teprv pravda.“ A nemohl se ani dočkat, až se přečle obžaloba „Prosím, císařskej soude“ — začal potom s patra — „v tý hospodě mne nechtěli nechat vyspat a vědí proč? Ze jsem si zpival. To by jistě nevěřili, slavnei soude, Ale co se mi stalo ještě dál. Jdu si jim stěžovat k tomu policajtovi a on jim mne zmlátil tak, že to jakživí neviděli. Prosím, já jsem starej voják a už jsem byl v Praze napilej aspoň tisíckrát, ale ránu od poli- cajla jsem ještě nedostal. A ráno přijde jim na mne ten policajt s velkým psem a povídá: „Ty lumpe,já tě nechám roztrhail
#12 alto_textblock #12
„Ale, ale!“ — divil se předseda. „Vzdyť ani ps nemá! „Prosím je to tak, jak to já povídám. Pro Krista- pána, takový pes na mne! Tak leprv polom jsem ten rámus udělal, dyť to není žádný špás, Vašnosti. Jo ale co bylo ještě potom. An mi povídá ten policajt „Já tě zastřelím“. Pomyslejí si, pro umučení boží, co jsem měl dělat? Proto jsem nechtěl jít z basy .. „Mohl jste jít, když vás pouštěl a stěžovals na to. „A když jsem byl tak zbitej. To jsem si měl nech líbit?“ — ohražoval se Dušek. „A že jsem byl vyho zenej z hospody, to je lež. „Ale vynadal jste mu lumpů, že?“ „Proč ne, prosímich? V takovým vzteku je to do cela možná. Dyť by musil být člověk zrovna železnej aby mlčel. Zavolali polom korunního svědka, obecního stráž- níka Jana K. Při pouhém porovnání nízké, sedmašede- sátkou valně již dotčené postavičky obecního serbus mšeckého s kostnatou a ramenatou figurou Duškovou vzešly v posluchači o pravdomluvnosti nádenníkově podezřelé pochyby. Což teprve, když staroušek, na němž staromodní uniforma sotva visela, jal se vy- povídat! Chudinka, jakoby měl sám strach, že mu ob- žalovaný něco provede. „No tak, je to pravda, že vám vyhrožoval?“ „Prosím, jak to řeknu, tak to bylo spravedlivě“ — povídá svědek a s poznámkami v svraštělé pravici po- kračuje: „To bylo 18. srpna večer. Dušek nejdřive ztropil výtržnost v hostinci nějakého pana Urbana a potom, když měl býti zavřený, tak utek a šel na kořalku. Když já k němu přišel, byl už napilej tak, že se zrovna válel. Tak jsem ho musil zatknout, pro- tože se už taky děti sbíhaly, jak křičel. „Řekl jste mu, že ho zatýkáter „Ano, ale on to neznal, prosím jich, když tentoe (Svědek naznačuje tehdejší „náladu“ Duškovu ukazo- váčkem, jímž si míří k čelu.) Tak jsem no musil táh- nout do šatlavy. Dušek (vstává prudce): A co mně vyváděli na ulici. to bylo vosk? Svědek (resolutně): Jen se nekoukej na mne te víš. Cos o mně tenkrát řek', to jsem ti u soudu od- pustil, tak seď! (Pokračuje): Když jsem tedy ráno k ně- mu přišel, povídám mu: „Tak jseš vyspalej? Chcei jít ven?“ „Až budu chuít“ — povídá zas on — „napřed udělám s tebou pořádnost!“ To vědí slavný soude, ja- kou to myslel „pořádnost“ se mnou, starým člověkem Že prý jsem ho zbil a kdesi cosi. Jářku: „Já ne, ale ta opice tě zmlátilal Dušek (pohněván): Není pravda! Předseda: Ticho! (K svědkovi): Jak vám vy hrožoval? Svědek: Já jsem si to tady notýroval (čte z zápisníku): že kdyby to trvalo deset roků, že mě zabije. za to, že jsem ho zavřel, že jsem vůl a trouba. „Zaě pak sloužíle“ — povídal potom — „kdyby nebylo nás vožralů, lak nebudou nikde potřebovat po- licajtů žádnejch — my vás živíme živíme, rozumís?“ Dušek: A te je dobrý, podívejte se. (Pro sebe) Raděj p.... zabím, než . a. Předseda: Mírněte se! Podle toho už dá se soudit, jak jste si tehda asi počínal. Nechte svědka mluvit, buďte z licha! Svědek: To vědí, slavný soude, já jsem slarei a tak jsem raději šel a zavolal četníka. Obžalovaný: A co s tím psem, co to bylo Svědek: Dyť já ho ani nemělí Obžal. (spráská ruce): Tak vidíte, lidičky, jal on lže. Šmarjá, to je dobrý! Svědek: Tak ho vidějí, slavný soude! Votant rada Kursch: Znal jste ho dřív? Svědek: Ale kde pak? Votant: Měl jste za to, že mluví snad z opilosti Svědek: O ne, já poznal hned, že je to člově nebezpečnej. Obžal.: Chachachacha, koukněme se na nějl Svědek: To je od něj politika, prosím, on na- dával pořád! Votant: Nadával vám snad méně, když by střizlivý? Svědek: To mi tak nenadával. To mi řekl je- nom, že jsem trouba nebo hlupák a takový věci. Ponévadž četnik potvidil údaje policistovy plném rozsahu, diktoval senát D škovi pro zločin nebezpečného vyhrožování a přestupku urážky stráže měsíční žalář. A v důvodech hned uvedl, že výmluvě obžalovaného nemohl věřiti již vzhledem na okolnost, že obecní strážník je starý člověk. Obžalovaný (s hlubokým povzdecbem): No jo, . . . on mne zbil a já mám být trestán Při odchodu zastavil se ještě Dušek. » Mohu se proti tomu pozvednout?« »I můžete, jen to ohlaste!« »Taky to udělám, slavný soude!- Jako furie hnal se na chodbu s opětovným sli hem, »že to tak nenechá!- Možná, že by teď byl rád, kdyby ho puslil ven ze šatlavy. Ale z těžka to asi půjde.
#13 alto_textblock #13
Z novinářských slastí. Kuriosní případ projedná val včera týž čtyřělenný scnát. Redaktor sociálně demokratického listu »Naše Obrana« na Březových Horách obžalován byl pro přečin dle § 21. tiskového zákona, že otisk! odstavec protiklerikální stati »Škol- ského Obzoru«, jenž byl konfiskován a jebož kon fiskace ohlášena byla soudem v »Pražských Novi- nách«. Obžalovaný, jejž lájil p dr. Mejssner. tvrdil, že odstavec onen otiskl nikoli ze »Školského Obzoru«, nýbrž z kladenské »Svobody«, která kon- fiskována nebyla a že tedy nedopustil se pražád- ného deliktu ommissijního. Senát také uznal tent argument správným a osvobodil obžalovanéh redaktora, nenabyv přesvědčení, že by sobě býval vědom trestného jednání, tím méně, když použil stali z nekonfiskovaného časopisu a v »Pražských Novi nách« nebyla místa závadná uvedena tak, aby mohl seznati, co vlastně bylo zabaveno.
#14 alto_textblock #14
Ze sondů cizích. Ruský sběh před zoudem Z Vídně telegrafují V úterý konalo se před zdejším soudem v Leopol- dově ličení s ruským vojenským sběhem Šajerem. Tento, když vypukla rusko-japonská válka, prchl přes hranice, byl však v Krakově dopaden a dopraven za hranice. Prchl však opět do Rakouska, kde dlouho svobodě se netěšil, nýbrž byl ve Vídni zatčen a od- souzen k Bdennímu vězení. Dnes měl býti propuštěn a dle zákona dopraven na hranice. Dosud nestalo se však ve věci té žádné rozhodnutí. Zdejší společnost jedna vybrala v jeho prospěch 80 .
#15 alto_textblock #15
U okresního soudu pro přestupky
#16 alto_textblock #16
Dobrovolný policojní špicl, jeho alibi a švestkov knodlíky. Bezpečnostní oddělení pražské získalo vy- datnou akvisici v osobě 36letého truhlářského pomoc- níka Karla Lišky, který už dávno netruhlaří, nýbrž jen krade, provozuje švindle a dělá — policejního špl- cla, čili dobrovolného konfidenta. Zástupce bezpečnost- ního úřadu, komisař p. Knotek sice prohlásil u trest- ního soudu, že Liška konfidentem ve službách policie není, ale doznal, že třikrát Liška upozornil stráž na zloděje. Ale nějaká součinnost nebo dorozumění mezi bezpečnostním oddělením a Liškou přece bude, nebol jen tak zhola nebyl by odvolán zákaz pobytu Liškova v Praze. Liškův seznam trestů je tak hojný, že k vy- počitávání celé té řady už ani nestačí obvyklý for- mulář. Liška byl z Prahy vyhostěn a najednou jest mu zde pobyt opět povolen. Myslíte však, že k něčemu prospěšnému? I toto! Liška jednoho zloděje udáa sám zatím deset krádeží provede. Tohle by se přece nemělo trpět u bezpečnostního oddělení. Tam se vy- mlouvají, že nemají s dostatek řádných delektivů a že musí udání i třeba nečestného člověka uvěřit. Jen at se jednou do Vídně otevřeně napíše, že v Praze službu bezpečnostní pomáhaji vykonávat také zloději a pak snad se zvýši rozpočet na rozmnožení stavu delektivů. kteří nyní nevědí, kam dříve, zda ke kasinu, nebo k hlídání bank či na provozování dohledu pro bezpeč- nost majetku. To je nesmazatelnou ostudou, že bez- pečnostní oddělení vůbec reflektuje na součinnost t- kového otrapy a zloděje, jakým je Karel Liška. Onehdy napadl Liška jednu dívku ve vestibulu stát- ního nádraží, představil se jí jako detektiv, pak ji do- provázel, způsobem až na loupež hraničícím vzal jí prstýnek a utekl. Při opětném selkání dívka dala Lišku sebrat, poznala v něm určitě pachatele — ale Liška prokázal alibi a byl u soudu osvobozen. Jestli tolo alibi bylo tak pravdivé jako nejnovější jeho kousek pak svědkové prostě lhali a, jak se sděluje, učiní funk-
#17 alto_textblock #17
cionář státního zastupitelství u přestupkového soudu návrh, aby bylo obnoveno tehdejší trestní řízení. Nejnovější kousek dobrovolného špicla Lišky jest zvláší povedený a zajímavý tím, že švestkové knedlíky zmařily mu průkaz alibi. Dne 22. července t. r. potka Liška v Sadové třídě truhlářského pomocníka Jindř. Bodmanna ze Saské Kamenice a doprovázel ho kousek cesty. Dle známé methody „nalez!“ zlatý prstena nabídl ho Bodmannovi, který ho nechtěl koupit, ale přece prsten převzal a ještě dal šibalovi několik korun, když od něho dostal zlajou dvacetikorunu jako zálohu. že večer přijde do hostihce v čís. 1010—II. v Hybern- ské ulici. Bodmann šel do onoho hostince, ale když se nemohl svého průvodčího dočkat, platil onou „dva- celikorunou“. Jaké bylo však jeho překvapení, když hostinský prohlásil, že to není dvacetikoruna, nýbrž pozlacený starý dvacetník. Bodmann byl zatčena vyšetřován — pro podezření z padělání peněz! Těhož dne polkal Liška na Smíchově 61letého horníka Tomáše Forejta z Oseka u Rokycan. Ptal se venkovana, kam jde a když dostal odpověď, že hledá hostinského Matěje Forejta na Smíchově, zvolal Liška radostně: „I toho já znám!“ Pak vodil Forejta dvě hodiny po Smíchově, namluvil mu, že má mnoho peněz a konečně za pět korun prodal Forejtovi zlatou dvacetikorunu. Forejt měl rovněž opletání, když peníz měnil, neboť byl to zase pozlacený dvacetník. I čet- nictvo rokycanské pátralo, zda se starý Forejt neza- bývá výrobou falešných peněz. Při vyšetřování byla oběma poškozeným předložena řada fotografií a mezi ními oba souhlasně poznali Karla Lišku jako pachatele. Liška byl zatčen a to se rozumí, že popřel rozhodně. že vylíčené kousky provedl. Dokazoval alibi jednak svědectvím své milenky 29leté Marie Michálkovya pak svědectvím p. Čeňka Pechana, hostinského na Zbraslavské silnici na Smíchově. Liška tvrdil, že dne 22. července šel s Michálkovou pěšky do Chuchle, zastavili se v hostinci Pechanově, pak se dali převézt do Branika a šli nazpět do Prahy. Tentokráte se však alibi Liškovi pohatilo. Nejdřív si to popletla Michálkova. Tvrdila toliž, že v Praze vstoupili do parníku a že jeli do Chuchle. Ale nejví pohmoždil Liškovo alibi hostinský p. Pechan. Dokázal sice, že Liška byl v jeho hostinci, ale nikoli dne 2 července, nýbrž dne 19. července a na toto datum pa- matuje se s určitostí, neboť toho dne měli poprvé švestkové knedlíky a ty dostal také Liška. Vyšetřování proti Liškovi pro zločin falšován minci bylo zastaveno a Liška odveden z vazby u trest- ního soudu k přestupkovému soudu na Ovocném trhu kde byl včera radou p. Ecklem odsouzen pro podvol do vězení na 14 dnů, 2 posty zostřeného. Po rozsudku povidal Liška: „Neodvolám se, aby slavný soud nemě k vůli mně práci,“ a šel do vězení. — Neopome- neme se přesvědčit, zda Liška i po přestálém trestu setrvá ve funkci dobrovolného špicla.
#18 alto_textblock #18
Naučný obzor.
#19 alto_textblock #19
Nové objevy na měsíci. Když byla napsána romantická cesta do měsíce Cyrana de Bergarac, posledního Galla, jistě, že se našel nejeden člověk, který to po- važoval za možné, že v měsíci žijí právě jen tací lidé jako my, ovšem s tím podstatným roz- dílem, že obyvatelé měsíce nemusí jísti; nasytí se pouhou vůni jidel. V oněch dobách měli velmi zmatené pojmy o tělesech nebeských. To již i staří věděli, že jemně zářící luna, jejíž stříbrné paprsky se tak příjemně liší od palči- vých paprsků slunečních, není pouhou lampou na nebi, kterou tam dobrý Pánbůh proto za- věsil, aby noc nebyla tak tmavá. Již tehdy vě- děli, že měsíc sám jest také světem, takovým, jako naše země, a z toho soudili, že tam jsou i pole, lesy a města, právě jako u nás. Když byl vynalezen dalekohled, prvá pozorování, uči- něná timto přístrojem, skvěle potvrdila vývody starých Řekův. Prvým učencem, který dalekohledem za- měřil k měsíci, byl Galilci, slavený předhorník osvěty. On to byl, který objevil v měsíci podivu- hodné kruhovité vrcholky a jednotvárně šedé skvrny; tu se již považovalo tehdy za doká- zané, že jsou na měsíci také jezera, moře, souše a ostrovy, právě tak, jako na naší zemi. Tehdy potřebevala lidská fantasie pouhý krok, a nej- dobrodružnější výtvory spatřily světlo světa bud v podobě vědeckých pojednání neb v podobě románů. Hvězdáři sedmnáctého a osmnáctého stolotí také horlivě studovali našeho souseda na nebi, neboť se domnívali, že přijdou na ně- jaké stopy tamějšího života a učiní nové ob- jevy. Hlavním jejich cílem bylo bližší poznání obyvatelů měsíce. Všichái víme, že toho cíle nebylo možno až podnes dosáhnouti, ba jest po- chybno, je-li vůbec nějaký život na měsíci. Kromě toho nejednou musily romantické hypo- téze doplniti pozorování, nedostatečným ná- strojem konaná. Tak někteří domnívali se, že spatřují kouřící komíny tovární, jiní viděli celá města tam, kde pozorovali pouze mdlé skvrny a jen napolo určité obrysy. Nejvíce vynikající byla v tom ohledu pozorování mnichovského prof. Pavla Františka Gruithuysena. Gruithuysen viděl roku 1821 — praví Arago — celou řadu rovnoběžných hradeb, kte- réž opět jiné protínaly; z toho Gruithuysen od- vozoval, že jsou to opevňovací stavby obyvatelů měsíčních. Avšak Lohrmann a později Beera Mädler dokázali bližším pozorováním, že onen kraj, o němž se Gruithuysen domníval, že jev stopy stavitelských praci na měsíci, jest pokry pouze právě takovými přírodními útvary, jakéž můžeme spatřiti i v ostatních částech měsíce. Bcer a Mädler vyvrátili v prvé polovici de- vatenáctého století všechny tyto názory. Prvější byl bankéřem a zřídil si hvězdárnu na své ber- línské ville. Mädler býval dříve krejčovským to- varyšem, avšak již v mládí zajímal se o nebeská tělesa. — Tito dva po dlouhém pozorování na- kreslili měsíc při různých světelných změnách. Tak byla výsledkem jich mnohaleté práce prvá věrohodná mapa měsíce a dvousvazkové díloo měsíci, čímž dán základ k „selenografii“, jak se vědecky nazývá nauka o měsíci. Bylo to zásluhou práce jejich, že veřej- nost nabyla zcela jiného pojmu o měsíci než posud. Beer a Mädler nezpozorovali žádné stopy vody neb vzduchu na měsíci. Ony velké, roz- sáhlé skvrny, jež staří hvězdáři považovali za moře, byly velké planiny, vroubené místy kra- tery a rozsedlinami; kdyby zmíněné skvrny byly hladinou vodní, nemohlo by se na nich pozoro- vati naprosto žádných nerovností půdy . . Proto nemůžeme si představiti v měsíci živoucí tvory, jake jsme my. Bez života a beze změny, prostírají se jednotlivé měsíční kraje před pozorovatelem. Učení professoři dovozují, že v onom smutném světě není ani stopy života, a později dokazovali též, že beze vzduchu a vody není to ani možné. Avšak analogie země do- svědčuje, že život může se vyvinouti i za ta- kových podmínek, jako na příklad v silných so- lích, kde bychom se toho nejméně nadáli. Jest proto otázka, je-li skutečně měsíc svět, postrá- dající vzduchu i vody, jak se za to má? Někteří ze stoupenců Beerových a Mädle- rových a sice právě ti, kteří nepozorovali měsíc a zjevy na něm snad jen nahodile, nýbrž dlouho- letými studiemi, nepovažují jej za úplně prostý jakéhokoli života, jak se na prvý pohled zdá
#20 alto_textblock #20
Den za dnem stává se stále pravděpodobnějším že na měsíci se dějí také vulkanické změny: ji- nak řečeno, že na povrchu měsíce jsou také činné sopky. Jsou-li tam tedy možné vulkanické výbuchy, pak tam také musí býti plyny, slovem, oblast vzduchová. Nie tomu není na závadu, že by nemohlo býti kolem měsíce takového ovzduší. jehož hustota by činila třístý neb čtyřstý díl hustoty našeho vzduchu. — To jest ovšem málo, avšak přece jen něco. Mnoho známek do- svědčuje také, že měsíc nepostrádá vší vlhkosti Americký hvězdář Piekering, který ne- dávno pozoroval našeho nebeského souseda za velmi příznivých podmínek na ostrově Jamaice tvrdí pevně ve svém díle, právě vyšlém (The moon, Newyork, 1904), že na měsíci jest vi- děti některé části, pokryté ledem a sněhem. K této domněnce uvedlo jej zvláštní chování ně- kterých bílých skvrn na měsíci. Často některé třpytící se, bílé skvrny — praví Piekering — vlivem paprsků slunečníeh se rozplývají, a druhého dne ráno (zde se mluví o měsíčném dni, který trvá 14 našich dnů) opět se objevují. Jest tudíž pravděpodobno, že na měsíci se prostírají jednek v hlubinách ležící roviny, jednak útvary kráterové neb vysoké vrcholy hor, pokryté nějakou bílou látkou, která se teplem rozplývá. Nejpřirozenějším vysvětle- ním tohoto zjevu jest předpoklad, že se sku- tečně jedná o látku, podobnou neb stejnorodou s naším sněhem. Poměr měsíčního ponebí také sesiluje tuto domněnku. Velmi bystře a ducha- plně dokazuje Pickering, že průměrná teplota povrchu měsíce se rovná 85. stupni mrazu, ale jest jisté, že za dlouhého trvání měsíčního dne se vyhřeje až na bod tání — ba snač i nad něj. V tom případě, jsou-li ony bílé skvrny skutečně sněhem, byla by také jakási vlhkost na měsíci i když bychom nemohli mluviti o mořích a ře kách. Jak Pickering tvrdí, není nemožné, že jsou na měsíci také živoucí organismy. Některé zjevy, kteréž zpozoroval Pickering a již i mnozí před ním, sotva by se daly jinak vysvětliti, než předpokladem, že se vyskytují na měsíci rostliny neb alespoň rostlinám podobné žijící organismy- Již dávno bylo zjevno, že úpati pohoří zva- ného Plato, kteréž bylo na počátku měsíčného dne jasné, stále více se zatemňovalo, jak slunce vystupovalo výše na měsíčném nebi. Dle zákonů optických měl by následovati pravý opak toho. Jest tudíž zřejmo, že ne úpati pohoří Plato pa- trně se nalezá něco, co sluneční paprsky po- hleuje. To něco však nemůže býti leč rostlinstv neb organismus, podobně žijíci. Dle Pickeringa tedy musíme si tuto věc tak představiti, že rostliny v měsíci ráno vzniknou a večer opět uvadnou. Život jejich netrval by déle než den a když se mrazivá noc rozprostře nad opuště- ným kráterovým krajem měsíčním, zanikne tam všechen život. Ovšem, že měsíční den trvá čírnáct našich dnů, načež následuje právě tak dlouhá noc. Podobná pozorování, jako jsou výzkumy Picke- ringovy, učinili též dva pařížští učenci, Loewy a Pui- seux, kteří však pevazují ještě za předčasné tak dalekosáhlé vývody svého amerického soudruha. Tolik však můžeme již řici, byť by ještě četné záhady svěla měsíčního nebyly rozluštěny, že již nelze trvati na onom přchnaném názoru, o kterémž ještě stále se dočítáme ve hvězdářských školnícha příručních knihách, že toliž měsíc jest úplně odumře- lým, vzduchu i vody postrádajícím světem. Mnoho známek svědčí o tom, že na měsíci shl - dáváme stopy zvláštního ovzduší a skrovného rostlin- stva a že není nemožným život na měsíci; jen že bychom si musili onen život zcela jinak představiti než náš život pozemní. Také se již tvrdilo, že uvnitř měsíce, v jeskyních kde jest jistě více vzduchu a vody, mohl vzniknouti mnolem vyvinutější život. Dle toho uvnitř měsíce mohou se zdržovati nejen organismy nižšího řádu. ale i bytosti žijící vyšším organismem — ryby, ssavci a lidé. Jini jsou toho náhledu, že měsíc — když ne v nynější době — v minulém období geologickém jistě se více podobal našemu zemskému bydlišti a že byl tehdy jevištěm rozmanitého, mnohostranného života. Není také nezajímavým onen názor, dle něhož žijí na měsíci tací tvorové, kteří nečerpají potřebný živný kyslik přímo ze vzduchu, nýbrž jiným prostředím. Vše to jsou však pouhé domněnky a náležejí spíše do světa fantasie. Střízlivá věda tak daleko posud ne- dospěla. O.
#21 alto_textblock #21
Sokolský věstník. Ze Sokola pražského. Jednota pořádá v neděl dne 11. t. m. výlet s tímto pořadem: Shromáždiště v 6 hod. ráno na nádraží cís. Františka Josefa- odjezd do Králova Dvora, kde prohlídka železáren Odlud pochodem přes Suchomasty, Bykoš do Vše- radie, kde oběd. Odpoledne přes Liteň na Budňany odkud odjezd do Prahy. Jizdné 2 K 50 h, pochod 21 km.
#22 alto_textblock #22
Věstník živnostenský a dělnický. * K volbám do živnostenských soudů. Upozor ňuje se opětně, že doplňovací volby do živnosten- ských soudů v Praze, Plzni, Liberci, Úst n. L. a Teplicích ve volebním sboru dělni ckém nekonají se zejtra (v neděli 11. září), nýbrž až v neděli 18. září. Podrobnější volební di sposice jsou obsaženy v místních vyhláškách. Legili mační lístky v obvodu živnostenského soudu praž ského, vystavené ke dni 11. t. m., platí pro 18. září. (C.-B.) * Číšnice o hesle „Pryč se ženskou obsluhou v hostincích“. V zrcadlovém salonku hostince „u Pri masů“ na Václavském náměstí sešlo se včera od poledne několik zástupkyň ženského personálu z praž- ských restauraci a rokovalo o stálém boji, jež pro- vozují číšníci proti ženské obsluze v hostincích a ka- várnách i vinárnách. Rokování bylo pouze přípravné. neboť k hromadnému projevu utlačovaných má dojie později. O schůzích číšníků proti ženské obsiuze re ferovali jsme již několikrát, jest tedy slušností poslech nouti také druhou stranu, jaké ta má názory o hesi „Pryč se ženskou obsluhou“. Číšnice nejprve za steskly si, že nejsou tak zběhlými v pořádání schůz a v řečnictví a poněvadž nemají nikde a u nikoho za- stání a také schůzí nepořádají, trpí čím dále tín vice. Úloky na ně jsou čím dále tím horší, ba už i nej- tlustšího zrna, takže konečně je nevyhnutelno, prot ním se ozvat. Mužský personál dopouští se neodpusti- telné chyby, když všechny číšnice posuzuje se stejného stanoviska a vrhá všechny do pytle neřesti a mravní zchátralosti. My jsme svědomitější — povídaly číšnice — my neříkáme, že všichni číšnici po skončení oh- chodu chodí na flámy, že probdí celé noci a utrat poslední krejcar. My to nepovadáme, poněvadž víme že bychom ublížili těm řádným a slušným číšníkům Ale páni kollegové proti nám počínaji si jinak. Ostou- zejí nás způsobem nejhorším. Proč si nepočíná spra- vedlivě nemocenská pokladna? Ta nás slušné a za- chovalé číšnice řadí do stejné kategorie s těmi, které jsou ve vykřičených domech a proto na náš číšníc na všechny stejně volají. Nemoci vyskytují se všade. ale mezi čísníky snad ještě ve větším množství, než mezi námi řádnými číšnicemi! My jsme spravedlivými a nezastáváme se číšnic, které ochrany nezasluhují. Poněvadž se ale stav náš, zejmena v pivovarských restauracích osvědčil, budeme se domáhati toho, aby chom v těchto restauracích směly zůslat. Tam je pr
#23 alto_textblock #23
nás práce, kterou by číšníci sotva zastali. Kdyby měle být zavedeno hlasování mezi navštěvovateli pivovar- ských restaurací o tom, zda si přejí ženskou obsluhu či nikoli — páni číšníci buďte ujištěni, že by hla- sování přineslo nám číšnicím veliký úspěch. Když tedy s námi jsou spokojeni hosté i zaměstnavatelé (pro nic více však, než že jsme dobrými a svědomi- tými pracovnicemi), proč nás tedy vy, číšníci, vyháníte a nám na cti ubližujete? Začněte svou očišťovací práci jinde a nás řádné nechejte tam, kde si poctivě chléb vyděláváme! — Takové názory byly pronešeny včera v kruhu číšnic „u Primasů“. — V poradě byl předložen projev tohoto znění: „Pryč s mužskou obslu- hou nevoláme, poněvadž víme, jak těžko se chléb vy- dělává a my nikoho o chléb připraviti nechceme: o mravní hodnotě pánů číšníků nechceme se šířiti, ne- boť ta jest věcí jednotlivce a podobných zbraní, jakých proti nám bylo použito, se naprosto zříkáme. Necht naši ctění hosté rozhodnou, která strana v tomto kon- kurenčním boji zasluhuje podpory veřejné, zda mo- ralisté páni číšníci aneb — v úctě oddané číšnice.“ * Z odborné školy kožešnické v Praze, založené zábavním a vzdělavacím spolkem pomocníků kožeš- nických. Výstavka prací žáků na odborné škole zpra- covaných pořádá se v neděli dne 11. září od 9. hodin dopoledne do 1. hod. odpol. v místnostech Modní akademie pana J. Kratiny v Melantrichově ulici.
#24 alto_textblock #24
Stávky- * Z Chicaga, 9. září. (Reuter.) Předseda řezní- ckého svazu Donnely, prohlásil úřadně, že stávka zřízenců jatek jest ukončena. Řezníci prohlašují, že většina nevyučených dělníků, pro něž vlastně slávka byla zahájena, nesmí se více bráti do práce. * Z Pešti, 9. září. (C. B. uher.) Delegáli všech odborů dělnictva peštského prohlásili se na dnešní konferenci za jedno s vyloučenými stavebními děl- níky a usnesli se — pokud výluka bude trvati — že budou je hmotně každý týden podporovati.
#25 alto_textblock #25
Sportovní věstník.
#26 alto_textblock #26
Athletika a sportovní hry. ** Kromě zápasu A-mužstva »Slavie« proti »Sport Favorilu« hrán ještě dne 8. t. m. na hřišti »Slavie« zápas »Reserves« — »Pražské mužstvo«, který skončil vítězstvím prvějších v poměru 9:1. Do půli času 4:0. ** Vídeňské listy s velikými fanfárami vytrubují vílězství »Wiener Alhletic Sport-Clubu« při běhu štafetovém na 3000 m. při olympických hrách v Ber- líně. To ale zapomínají připomenout, že k vítězství klubu tomu dopomohl český běhoun Kotting (S. K. »Slavie«), kterého si páni Vídeňáci na závod ten vypůjčili. ** A. C. Sparta zahájí dne 11. t. m. na nově upraveném hřišti v Holešovicích proti měšť. pivovaru (stanice elektr. dráhy) footballové období zápasem s D. B. C. Sturm. Poslední utkání skončilo po velice pěkném, napínavém a fair hraném záp se ve pro- spěch Sparty 8:1. Mužstvo Sturmu značně nyní sesílené bude dosti nebezpačným konkurentem a dá se tudíž souditi, ježto mužstvo Sparty jest též již ve formě, na pěkný zápas. Začátek o 1/25. hod. odpol. Před tím o 3. hod. braje II. mužstvo.
#27 alto_textblock #27
Automobilism. ** K příštímu závodu o cennu Gordon Bennet- tovu. Německý Automobil-Club vyzval officiálně též již francouzský klub, takže k zápasu o tuto trofej dosud engažovány jsou: Francie, Anglie, Německo Italie. ** Rádce motocyklistův. Napsal Filius, přeložil Henry. Dílo tolo na svých 131 stranách lextu, jenž doprovozen jest názornými obrázky po- čtem asi 90, přináší vše, čeho třeba motocyklistovi věděti, ač-li chce svůj sport provozovati racionálně a bez obavy, že pro nedostatek znalosti svého stroje zůstane »en panne«. Kniha vyniká přehledným uspo- řádáním a rozvršením látky, jež činí užívání jejt nejen poučným, nýbrž i pohodlným. Nejcennějšími kapitolami knihy jsou pojednání o poruchách jednotli- vých orgánů motocyklu a detailní popis způsobu, jak přičinu poruch nalézti a odstraniti. Autor dostál výborně slibu, napsati »Populární popis motorové dvoukolky a jejích dílů. Rady k ošetřování stroje. Pravidla k udržování stroje v dobrém stavu a pro- středky k odstranění poruch.« Podáváme obsah knihy, který jest nejlepším voditkem k posouzení jejímu: Předmluva spisovatelova. Předmluva překladatelova. Motor (konstrukce, defekty motoru a prostředky k jich odstranění). Zapalování (část všeobecná). Elektrické zapalování (vady elektrického zapalování). Magnetoelektrické zapalování (magnetoelektr. zapalo- vání s přetrhovacím přístrojem, magnetoelektr. zapal. s cífkou a svíčkou, magnetoelektr. zapal. obloukové. Poruchy magnetoelektr. zapalování a jich odstranění. Splynovač (čásť všeobecná). Splynovač vypařovací, rozp ašovací, ošetřování a možné poruchy splyno- vačů. Rám a ostatní díly kola. Způsoby převodu. Výzbroj. Motorové dvoukolky o dvou místech. Uží- tečně pokyny. (Začátečník. Jezdec a jeho jednání Volba motorové dvoukolky. Náš stroj. Na eestě.) Různé typy. (Werner frěres. Laurin Klement.p N. J. Puch a spol. N. S. U.)
#28 alto_textblock #28
Věstník spolkový.
#29 alto_textblock #29
Schůze. Dne 10. září. Dramalická beseda » A. Šubert« v Praze koná každou sobolu v 8 hod. večer členskou schůzi ve spolkové místnosti su Štaj- grů« v Praze. Písemné přihlášky přijímá jednatel p Jos. Škrabák, účetní na Král. Vinohradechi, Tábor ská ulice 24. Dne 11. září: Vzáj. podpor. spolek knih- kupeckých roznášečů a sluhů má o 9. hod. ranní výborovou schůzi ve spolkových místnostech.
#30 alto_textblock #30
Zábavy. Pod jménem »Kréta« známá vlastenecká dobro- činná stolní společnost na Střeleckém ostrově pořádá v neděli dne 11. září ve prospěch vánoční nadílky chudým a sirotkům na celém prostranství Střeleckého ostrova velkou zábavu. Program jest velice bohatý a vymyká se svou originálností obvyklým zábavám. Obsahuje mimo jiné i krétské dostihy, dobývání Port Arluru, obňostroj atd. Společnost »Kréta« jest známa po Čachách a zvláště na Třebenicku, kde vedle »Klubu přátel dra. Paříka« vždy dle sil svých po- máhala. České ohrožené menšiny naše našly vždy na »Krétě« své podporovatele, taktéž i Ústř. Matic školská, která čílá »Krétu« mezi své řádné členy. Naše národní podniky a sbírky jsou vždy horlivě hmutně i mravně podporovány členstvem této vlaste- necké a humanní společnosti. Mimo to rozdala již »Kréla« za svého pětiletého působení přes 2000k chudině a osušila mnohé slzy v pravdě potřebných stydlivých chuďasů, které sama v insertech vyhle- dává, o jich nezaviněné bídě se přesvědčí a dle možnosti pomůže, o čemž svědčí její »zlatá kniha« na Krétě. Protektorem této dobročinné společnosti je pražský restauratér p. Jan Kamenský a jednalelem jeho zeť restauratér p. Jan Matějka. Klub tamburašů »Lisinski« pořádá dne 7. 1. m. koncertní večer v restauraci »Na kovárně- v Praze VII. Spoluúčinkují: dramatická umělkyně slč. Lola Červenkova, virtuos na housle pan Rezek, virtuos na klavír p. Syrůček, umělec eskamotér pan Rückr, kvartetto železničních úřadníků pp Hanuš, Macourek, Šart a Hralička, u klavíru p. Fortýn. Sbor lamburašů přednese skladby: Zrinski, Faust, České perly a Hrvatsko kolo.
#31 alto_textblock #31
Výlety a vycházky. Tělocv. jednota »Sokol« na Menším Mě- stě pražském pořádá dne 11. t. m. celodenní. výlet do Berouna, Chyňavy, Podkozí a Unhoště. Schůzka v 7 h. ráno na smichovském nádraží Od- fezd 7 h. 15 m. Příjezd do Prahy 8 h. 51 m. večer. Jízdné K 2 20.
#32 alto_textblock #32
Válka rusko-japonská.
#33 alto_textblock #33
Bude dále bojováno. Londýnský »Speclator« po bitvě ljaojanské zahovořil o míru a současně se dostalo do ve- řejnosti, co si Japonei vyhražují, aby přistoupil