#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#3
alto_textblock
#3
ních Listů“ k číslu 207. ze dne 29. července 1908
#4
alto_textblock
#4
Z kulturní ciziny.
#5
alto_textblock
#5
V jistém sanatoriu u Berlina zemřej duševnno
robou minulý týden vynikající německý maliř Wal-
ter Leistikow, starý teprye 43 leta. Jeho umění.
vyšlé z naturalismu, pomáhalo nejdříve raziti cestu
moderním proudům v německé obci výtvarnické. W
Leistikow byl spolu s M. Liebermannem,
zakladatelem berlínské »Secesse«. Nejznámější a nej
víc ceněny byly jeho krajinové náměty, plné nálady.
noblesy a dokonalé technické vyspělosti. V posled-
ních letech mnoho se obíral uměním dekorativním
a jinak aplikovaným, uměleckým průmyslem atd-
Přes svoji příslušnost k »Secessi« jmenován byl loň-
ského roku (1907) profesorem. — Walter Leisti-
kow byl činný také literárně; vydal několik studií
esthetických a kritických, i román »Auf de
Schwelle« (Na prahu), s několika pozoruhodnými
partiemi. — Téměř všecky větší galerie německé
mají některé z Leistikowových děl. Pobřeb umělcův
koná se dnes ve středu odpoledne z budovy »Se-
cesse« berlínské. Nad hrobem jeho mluviti budou
Max Liebermann a spisovatel Gerhart Haupt-
mann, důvěrní přátelé Leistikowovi. Většina umělců
v »Secessi« sdružených sjela se narychlo do Berlína.
Pietro Mascagni zanáší se již delší dobu
myšlenkou zkomponovati pokračování ke svojí aktové
opeře »Cavalleria rusticana«, která založila
jeho světovou slávu. Napsal si již sám text dílka,
které navazuje na historii »Sedláka kavalíra« a po-
nese název »Santuzza«, poněvadž líčí hlavně
další osudy nešťastné hrdinky známé opery. Také
hudebním stylem naváže prý nová opera na šťastnou
prvotinu slaveného skladatele, jenž k vůli zvýšené
účinnosti chce prý dokonce i na některé vedoucí
motivy z »Cavallerie« přímo navázati.
V Římě projektuje se na rok 1911 — k jubi-
lejním slavnostem neodvislosti italské — veliká di-
vadelní výstava, spojená s dlouhou serií di-
vadelních představení, jež mají znázorniti rozvoj
divadelního umění od doby antické až po moderní
fáze. Podnik, jemuž stojí v čele hrabě di Sa
Martino a ředitel z »Teatro Argentino«
Hugo Falena, zabájen bude řeckou a římskou
tragedií, načež mají následovati ukázky středověkých
mysterií, veselé komedie ze XVI. století. Z nové doby
ukázka tragedií Alfieriho, komedií Goldoni-
ových a děl Gozziho, pak Annunziovo
dílo o založení Říma a některý kus Rovettův. —
Vedle hlavního cyklu italského budou však tak cykly
cizích literatur dramatických, tak cyklus angli-
cký (od Shakespeara až po Sbawa a Pi-
nera), cyklus španělský (od Calderona
a Cervántesa až po Echegaraye), cyklus
německý zahájen bude Goethem a Schil
lerem a skončí Sudermannem a Haupt-
mannem. Pomýšlí se také ještě na zastoupení fran-
couzského dramatu, jehož program není dosud pevně
stanoven a ovšem i norského, v němž dominovati
budou Ib sen a Björn s o n.
#6
alto_textblock
#6
Sportovní věstník.
Z cyklistského ruchu.
** Závod kolem Francie. Ke startu
etapy Grenoble-Nica (346 km) se dostavilo 50 závod-
#7
alto_textblock
#7
03 km vedl Pottier, pak do 279 km
se posunuli v čelo Dortignac, Passerieu,
Brocco a Gerbi, kdežto Vanhouwaer
se vzdal. Gerbi vyloučen ze závodu kilometr
prasknutím kola. Nicy dosáhl první Dorti-
od. 10 minut 40) vteřin, za ním se umístili
Passerieu, Brocco, Petit Breton, Garrigon, Chauvet,
Gerbi a Faber.
#8
alto_textblock
#8
Olympické hry-
Zpráva Čes. výboru pro hry olympické.
Český výbor olympický svolal na pondělí schůzi,
kde v přítomnosti členů výboru pp. ředitele Balcara,
dra. O. Petříka, Fr. Fehrera, Filipa, V. Rudla, Re-
slera-Ořovského a náštěvníků i účastníků her, před-
seda výboru dr. Jiří Guth stručně, ale přece způso-
bem vše zahrnujícím a vystihujícím podal zprávu
o české výpravě olympické.
Z ní patrno, že úspěch české výpravy za daných
okolností jest pro národ český i olympický výbor
náš zcela uspokojivý, jak to patrno ostatně i z do-
pisu našeho dopisovatele londýnského p, J. Coudu-
riera, který jsme včera ráno uveřejnili. Úspěchy zá-
vodní sice míjely českou vlajku, avšak správně pravil
k předsedovi českého výboru dru. Guthovi na ban-
ketu u lorda Desborougha vysoký hodnostář anglické
církve: Netřeba vítěziti v olympických hrách, už
dostaviti se k nim a startovati jest čestno.
Dr. Guth cituje dále různé anglické žurnály
které s pochvalou a uznáním se vyjádřily o českých
borcích a jich výkonech a podotýkají, že Češí nedo-
byli sice význačných cen, že však výkony i účasten-
ství jejich bylo zcela úctyhodné. Konstatuje, že při
hrách tělocvičných byla postrádána větší účast So-
kolstva, které by jistě v družstvech bylo dobylo ceny.
Čeští šermíři obstáli v zápase nad míru čestněa
uspokojívě. V athletice Nejedlý docílil pěkného vý-
konu, jsa v marathonském běhu 18. a předstihnu
velkou část konkurence význačných jmen. V lawn-
tennisu nezaviněnou nepřítomností Jánského zbaveni
byli Češi jistých chanci na vítězství, přes to však
zde londýnské listy neskrblily uznáním pěkných vý-
konů. Dále podotýká, že při skrovných hmotných
prostředcích, kterými Č. O. V. vládl, dokázal přece
toho, že výprava česká uskutečněna byla a potkala
se se zdarem. — Veškeří startující borci obdrželi pa-
mětní medaile, dr. Guth jako předseda Č. O. V.a
člen mezinár. olymp. výboru obdržel rovněž medaili.
Londýnský »Sokol« věnoval Nejedlému v uznání
jeho výkonu stříbrné pouzdro na cigarety, továrník
čokolády p. Šlehover v Londýně miniaturní stříbrný
pobárek.
Čestný předseda Č. O. V. hrabě Lützow prokázal
české výpravě po dobu jejího pobytu v Londýně
neocenitelné služby a náleží mu za to vřelý dík.
Hrabě Lützow s angl. konsulem cap. W. Forbesem
zúčastnili se v čele české výpravy slavnostního prů-
vodu při zahájení her ve stadionu. Předseda dr. Guth
byl v královské loži představen lordem Desbo-
roughem angl. královským manželům, korunnímu
princi a princeznám anglickým a řeckým. Rovněž
pozván byl k lunchi k rak. velevyslanci hr. Mensdor-
fovi, kde přítomen byl také zástupce maďarské vý-
pravy. Česká kolonie londýnská snažila se, aby kra-
janům svým pobyt v Londýně zpříjemnila. Dr. Guth
vzdává díky všem a zvláště pp. továrníku Šlehove-
rovi, inž. Meilbeckovi a Nepomuckému.
#9
alto_textblock
#9
Athletika a sportovní hry-
#10
alto_textblock
#10
Všesportovní schůze.
Dnes o 8. hodině večerní se sejdou v »Mer-
kuru« v Mikulášské třídě zástupci sportovních orga-
nisací ústředních, členstvo klubů i sportovní obe-
censtvo, aby pojednali o mezinárodní situaci českého
sportu. Jak Č. S. F. ve svém sdělení oznámil, jest
ke schůzi pozvána i Národní rada, poslanci a měst-
ská rada král, hlav. města Prahy. Svolavatelé schůze
učinili všechny přípravy vhodné a nutné, zejména
pověřili muže otázky zevrubně znalé podáním refe-
rátů a doufáme, že i připravili návrhy, které obsa-
hují direktivu pro další a to společný postup všech
českých korporací sportovních. Předmět dnešní schůze
byl v těchto sloupcích ihned po vídeňském kongresu
F. I. F. A. a pokud se našich veslařů, cyklistů a
lawntennistů týče, vždy v čas vyčerpán.
V nazejtří vídeňského kongresu jsme volali po
společném postupu našich sportovních korporací.
Řekli jsme, že společný postup vyžaduje společného
vedení a navrhovali jsme zřízení sportovního ústředí,
analogického Národní radě. Aniž bychom chtěli před-
bíhati jednání dnešní schůze, opakujeme tento svůj
návrh, jehož provedení samo o sobě vyvažuje všechny
škody, které z osamocení snad by mohly našemu
sportu vzejíti.
Došel nás dopis, který obsahuje návrh podobný
a jehož obsah dnešní schůzi předkládáme a k úvaze
doporučujeme. Zní;
»Celý sportovní svět český uvítal s radostí my-
šlénku schůzky českých sportovců, aby mohli si ná-
ležitě o poměrech českého sportu pohovořiti. Aby
však schůzka tato měla praktický výsledek, bylo by
dobře vziti na přetřes mimo jiné palčivé otázky též
otazku utvoření všesportovního ústředi
na způsob »České obce sokolské« —
»Všesportovní sv a ze.
Svaz tento by měl za účel vedle doplnění trva-
jících organisací sportovních uspořádati též občasné
národní české olympiady, z jejichž výtěžku hradila
by se borcům cesta k mezinárodním olympiadáma
připravovala se půda spolu s českým olym-
pickým výborem pro světovou olympiadu, která
snad také jednou připadne na Prahu. Velmi dobře
daly by se spojiti české olympiady se slety všeso-
kolskými, aby ušetřila se stavba stadionu a náklad-
ných tribun se náležitě využilo. — Všesportovní
sdružení, mající za sebou řadu klubů s tisíci členy,
mělo by náležitou váhu a požadavky jeho byly by
jinak respektovány. Svolavatelé všesportovní schůze
nechť uvedou myšlenku na pořad, po případě necht
se zvolí hned přípravné komité k vypracování stanov
tohoto svazu.
Jan Iglauer.
Návrh rozvinuje dalekosáhlé perspektivy, do
jichž uskutečnění ovšem jest daleko. Bylo by však
chybou jej proto ignorovati.
Pokud se dnešní schůze týče, nemusíme snad
opakovati, že jest povinností všech sportovců ji
navštíviti a učiniti ji důstojnou, mohutnou mani-
festací za mezinárodní samostatnost českého sportu.
Automobilism.
** Ministr vnitra Bienerth koupil lan-
daulet Laurin Klement se čtyřválcovým motorem
14/16 k. s.
#12
alto_textblock
#12
208
#13
alto_textblock
#13
— 205
#14
alto_textblock
#14
bradli.
#15
alto_textblock
#15
nansán.
#16
alto_textblock
#16
Po uplynuti čtvrthodiny většina posluchačů byla
přesvědčena, že nelze již doufati v doživotní žalář. Vši-
chni mluvili již jenom o guilotině.
Emilie to všechno slyšela. V uších jejích zlověstná
ta slova hučela. A když vzhlédla ke kříži, zdálo se jí, že
ukřižovaný Spasitel v krvavou mlhu jest zahalen . .
Seděla chvíli bez pohnutí, opřena jsouc lokty o zá-
Když opěť hlavu pozdvihla, spatřila paní z Monterey,
kterouž teď lépe bylo viděti, protože se soudcové z míst
svých vzdálili.
Gabřiela neslyšela, co si obecenstvo povídá, mohla
však z Emiliina obličeje vyčísti, jak na ni ukrutná ta
slova působí. Pozorovala, jak ubohou tu ženu víc a více
pojímá hrůza a všecky její údy ochromuje.
A také Gabriela všecka se chvěla.
Gaston seděl nepohnuté na své stolici. Neodvážil se
odejíti, kousal si nehty, vytáhl každou chvíli hodinky
anebo nedůvěřivě brzo v pravo, brzo v levo se ohlížel,
jakoby se obával, že by se někdo diviti mohl, že tu ještě
čeká, ačkoli přítomnost jeho byla již zbytečnou.
Avšak přímo před sebe podívati se neosmělil. Tam
seděl soudce pouze jeho — Gabriela.
Po třech čtvrtích hodiny dáno bylo znamení zvon-
kem. Obecenstvo prudce sebou trhlo a rázem umlklo.
Gaston skřížil ruce, Gabriela sepjaté ruce pevněji
sevřela a Emilie křečovitě chytila se za zábradli.
Porotcové vstoupili.
Nevypadali strašně. Nikdo z nich nebyl příliš
bled. To bylo dobré znamení. Předseda jejich vážně
tiskl k prsoum arch papíru, na němž rozsudek byl
#17
alto_textblock
#17
obliby došel, ač autor sám zcela rozumně velmi bohatou
dívku za manželku pojal.
Řeč jeho, která podobala se nové předmluvě k jeho
spisu pro ten případ, kdyby první vydání bylo rozebráno,
obsahovala pohnutlivý nářek nad touto ziskuchtivostí, kte-
ráž i nejlepší povahy v záhubu vrhá.
Dokazoval, že také Jan Mortier této ziskuchtivosti
neodolal a že se stal obětí poklesků a poblouznění
své doby.
Byl přesvědčen, že o vině obžalovaného nelze ani
v nejmenším pochybovati. Zdali kladívko upevněno bylo
na dlouhém topůrku aneb zdali Petr Mortier zavražděn
byl tak, jak lékařské dobré zdání popisuje, jest lhostejno.
Tolik jest však jisto, že jest nepopíratelným důkazem
viny obžalovaného! Lékaři jest dokázáno, že kladívko to
do ran úplně se hodí a že jen tímto kladívkem mohly
býti ty smrtící rány na hlavě způsobeny. Jestliže však
obžalovaný k zločinu svému přiznati se zdráhá, lze to
vysvětliti hrůzou, kteráž teď při pomyšlení na děsný ten
zločin jej pojímá. Dostatečným důkazem jeho viny jest
však i okolnost, že nemůže prokázati své »alibi«.
Když povstal na to obhájce obžalovaného, nastalo
v celé síni velké vzrušení. Na něm bude záviseti, jak
smutnohra dopadne.
Pan Lachaud mluvil znamenitě, jako vždycky. Po-
hnul své posluchače až k slzám, když líčil prostou, ti-
chou domáenost a rodinné štěstí obžalovaného. Rozbíraje
obžalobu do podrobností, poukázal na dobré zdání sta-
rébo, zkušeného lékaře, jenž prostými, nehledanými slovy
přesvědčení své projevil a zminil se ironicky o dobrém
zdáni mladého pedántického lékaře, jež učeností až až
překypovalo
-Ocslové kladívko.-
#18
alto_textblock
#18
52