#1
alto_textblock
#1
1909
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 28. července.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 206.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inzeráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#10
alto_textblock
#10
K situaci v Uhrách.
Z Vídně, 28. července. V Pešti vyličuje se
»N. F. P.« politická a parlamentní situace
takto: Dne 3. srpna sjedou se všichni
uherští ministři k ministerské
radě, která potrvá patrně dva dni a ve které
mají býti vyřízeny běžné záležitosti. V po-
předí celé situace je však my-
šlenka utvořiti jednotnou velkou
stranu. Uskutečněním tohoto plánu mohla
by býti v uherské sněmovně založena trva lá
většina a nynější situace pozbyla by rázu
přechodního režimu.
Co se týká volební reformy jsou
vypracovány již všechny příslušné plány, jsou
ale vytištěny jenom asi v tuctu číslovaných
exemplářích, které byly rozdány jednotlivým
ministrům. Kromě těch nikdo před-
lohu nezná. Hrabě Andrássy zamýšlí podle
všeho zavedení plurálního volební h
práva, při kterém jednotlivci, kteří plati vyšší
daně anebo mají vyšší vzdělání, budou míti až
tři hlasy. Při projednávání této předlohy
dojde na sněmě zajisté k velkým bouřím.
Jsou politikové, kteří prohlašují návrh hrab.
Andrássye za přiliš radikální a jiní za málo
radikální a je frakce, která chce uděliti volební
právo jenom těm, kdož umějí maďarsky čístia
psáti. Vývoje věcí, které mohou v této otázce
nastati, nelze dnes ještě dohlednouti.
#11
alto_textblock
#11
paša přijali četné deputace a napomínali je
k rozvaze. Anatolští redifové, vracející se z Mo-
nastýru, budou dopraveni domů. Dnes nedo šly
žádné zprávy o povstaleckých bojích čet.
#12
alto_textblock
#12
Rumuni a křesťanští sociálové.
Z Černovců, 28. července. Včera konala se
zde do pozdní noci schůze Rumun ů,
která byla velmi bouřlivá. Otáz ka
připojení se Rumunů ke křesťan-
ským sociálům byla předmětem jednánía
byly vyslovovány obavy, že by řecko-východní
církev byla tím ohrožena. Byla přijata resoluce,
ve které se toliko žádá, aby byl schválen
hospodářský program křesťan-
ských sociálů, výslovně se ale odmítá
jakékoliv vměšování strany do místních a ná-
boženských otázek.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
#14
alto_textblock
#14
o n
#15
alto_textblock
#15
Z úřadního věstníku.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 28. července. (K. k.) „Wiener
Ztg.“ oznamuje: Císař propůjčil adjunktu c. k.
zástavního úřadu v Praze Eduardu Steinkov-
skému titul správce zástavního úřadu. Minist
vnitra jmenoval ve statu úřadníků c. k. zástav-
ního úřadu v Praze účetního radu Bohumila
Hrušku místoředitelem, tajemníka Bedřicha
Frohmanna účetním radou a adjunkty Jana
Štěpánka a Františka Pešku správci.
#17
alto_textblock
#17
Nepokoje v anglické Indii.
Z Bombaje, 27. července. (K. k.) K dyž
na vojsko bylo po delší dobu háze-
no kamením, vystřelilo do davu a
zranilo těžce tři vzbouřience. Guver-
nér pronesl ve schůzi vynikajících občanů řeč,
v níž prohlásil, že vláda vidí s nevolí, že z jich
středu nedoznává žádné podpory. Guvernér vy-
zval občany, aby bez bázně hájili zákona a po-
#18
alto_textblock
#18
řádku.
#19
alto_textblock
#19
Vyslanec Reus.
Z Willemstadtu, 27. července. (K. k.) Nizo-
zemský vyslanec de Reus byl dnes telegraficky
vyzván, aby ihned odjel do Holandska.
#20
alto_textblock
#20
Situace v Turecku.
Z Cařihradu, 27. července. (K. k.) Nesčetné
množství lidu, mezi nimi mnoho důstojníků, ja-
kož i žáků vojenských a civilních škol, zdá se
čekati na propuštění všech politických vězňů.
Chovanci vojenských škol, jimž bylo zabráněno
ústavy opustiti, vynutili si vychá zku a
ztrýznili školního inspektora, di-
visijního gienerála Ismjaila pašu.
Mezi softy a jinými třídami obyvatelstva v zni-
kajívlastenecké protiliberáln
skupiny proti mladotureckým šo-
vinistům. Klid nebyl však posud až do 8 ho-
din večer nikde porušen. V redakcích tureckých
časopisů, jež jsou částečně střediskem hnutí,
doufá se, že nastane klid.
#21
alto_textblock
#21
Po vyhlášení turecké konstituce.
#22
alto_textblock
#22
Srbský církevní kongres.
#23
alto_textblock
#23
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
#24
alto_textblock
#24
Z Cařihradu, 28. července. Noviny uveřej-
ňují oficiální communiqué, týkající se jmanife-
stací obyvatelstva. Sultán je prý velmi dojat
potěšen a žádá se, aby nyní se přestalo a každý
aby konal svoji práci, by úřady nebyly ve své
činnosti rušeny.
#25
alto_textblock
#25
Nedůvěřiví Mladoturci.
#26
alto_textblock
#26
Ze Soluna, 28. července. Mladoturecký vý
bor usnesl se, obávaje se schytralo st
sultánovy, opříti se zatím, než nastane ji-
stota, proti stěhování se důstojníků třetího sboru
do jiných provincií. Hilmi paša a Mušir Ibrahim
#27
alto_textblock
#27
Z Karlovců, 27. července. (K. k.) Králov-
ský komisař ministr spravedlnosti dr. Günther
přibyl dnes v 1 hod. do Karlovců. Na nádraž
byl uvítán členy magistrátu, kteří provolával
mu bouřlivě „Živio“ a „Eljen!“. Ministr za toto
srdečné uvítání maďarsky poděkoval. V budově
patriarchátu uvítal biskup Bogdano-
vič srbsky královského komisaře,
který mu několika maďarskými slový zato
poděkoval.
Z Karlovců, 27. července. (K. k.) Radikální
strana usnesla se na své dnešní konferenci, že
při volbě patriarchy bude hlasovati pro
biskupa Zmejanoviče.
#28
alto_textblock
#28
. Štváčství »Prager Tagblattu«. Píše se nám:
Měli jste již opětně příležitost poukázati k tomu, jak
německé listy se zvláštní stranickostí referují o vý-
stavě a zvláště o exposicích vystavovatelů českých.
Avšak stranickost tato jde mnohem dále. Německé
listy, kde jen mohou, české vystavovatele ignorují,
pro minoritu vystavovatelů německých však největší
pozornost reklamujíce, kde pak nedaří se jim věci
po chuti, sahají k přímému štvaní. Tak večerník
»Tagblattu« v pondělí 27. t. m. vyšlý neodůvodně-
ným způsobem obviňuje mistopresidenta Obchodní
komory posl. Němce, že prý před pavilonem zlatni-
ctví sk. XII. představil arcivévodovi Leop. Salvatoru
jenom »české vystavovatele«, což jest rozhodnou ne-
pravdou již proto, že panu arcivévodovi před pavilo-
nem žádný vystavovatel představen
#29
alto_textblock
#29
FEUILLETON.
#30
alto_textblock
#30
Pštrosí péra a moda.
#31
alto_textblock
#31
Od posledního nápadu bohyně mody, zdobiti po-
krývky damských hlav opět mohutnými chocholy per
mají chovatelé pštrosů v jižní Africe opět lepší časy
V letech šedesátých a sedmdesátých mohli farmáři
kteří v pisčitém území nejjižnější Afriky zabývalis
výhradně chovem pštrosů, v několika letech zbohat-
nouti, ale skvělé vyhlídky lákaly mnoho farmářů
brzy nastala nadprodukce nádherných per, ceny kle-
saly a tím pozbyla také pštrosí péra pro elegantní
dámy přítažlivosti.
Došlo tehdy k těžké krisi a ohrožení farmáři
obrátili se roku 1886 ve své nouzi dokonce na krá-
lovnu Viktorii s naléhavou žádostí, aby královna
svým vlivem uvedla pštrosí péra opět do mody a tak
farmářům pomohla. Ale ani králové nemívají moci
na srdce lidská; všechny pokusy byly marny, pštrosí
péra zůstala v opovržení, až konečně jistý pařížský
modista připadl opět na myšlenku, dlouho zapome-
nutá pštrosí péra uvésti znova do mody
Co nezmohla královna, dokázal pařížský modní
umělec, jeho modely se líbily, ba uchvacovaly a dnes
je pštrosí péro u žen, které holdují modě, opět v nej-
vyšší vážnosti. Za minulý rok bylo vyvezeno z jižní
Afriky pštroších per za celé 33 miliony korun a vláda
již učinila opatření proti cizí konkurenci, tím že na
vzácného ptáka uvalila clo 2400 korun za hlavua
rovněž za každé pštrosí vejce, vyvezené do ciziny,
musí se zaplatiti 120 K cla.
Přes to, že lov pštrosů jest velmi starý, je pra-
videlný chov v obyčeji teprve necelé půlstoletí. Až
do roku 1859 hradil lov veškerou spotřebu pera
teprve od tohoto roku počaly první pokusy, plachéa
neobyčejně úzkostlivé ptáky zkrotiti. Právě úzkostlivá
a nervosní povaha těchto zvířat působila chovatelům
nesmírné obtíže, neboť ve své bázlivosti, která se již
při spatření malého psíka může změniti v paniku,
nedá se pštros ničím upokojiti. Mnoho krásných
zvířat zahynulo tím, že se na útěku utloukla o že-
lezné mříže a ploty, nebo si při tom zničila péra.
#32
alto_textblock
#32
Časem však seznaly se lépe vlastnosti zvířete,
dovedlo se jich využiti a objevily se přístroje n
umělé líhnutí, jež se staly znamenitou pomůckou pro
chovatele. Za krátko stal se chov pštrosů subtilním
a velmi vyvinutým uměním, jež sotva v čem zadá
chovu koní a dnes existuje úřadní kancelář, jež pro-
vádí přesné zápisy o původu a rodokmenu ušlechti-
lých plemenných pštrosů.
Posud ovšem je chov pštrosů ještě spojen
s mnohým nebezpečím. Zvláště v době lásky bývá
jindy tak úzkostlivý a plachý pták nebezpečným
protivníkem a mnohý ošetřovatel zaplatil již svou
neopatrnost zlomením ruky nebo i životem.
Kdo nedovede jistě zacházeti s vidlicí, kterou s
pštrosu přidržuje hlava, když se mu vytrhují péra,
nemá proti útoku rozzuřeného ptáka jiné zbraně,
než vrhnouti se na zem a nechat se kopati. Musí
vyčkati, až se naskytne příležitost, aby mohl utéci.
Ale v době bnízdění mívá pak pštros ve zvyku na
svou oběť usednouti, jakoby ji chtěl vyseděti a mnohý
farmář ztrávil takto v nedobrovolném zajetí nepří-
jemné hodiny, než přišla pomoc a vyprostila jej
z tragikomické situace.
#33
alto_textblock
#33
= Blériotův monoplan. Francouzský aviator
Blériot, jehož monoplan provedl některé pozoruhodné
výkony, pravil zástupci „Daily Mail“: Moje poslední
vzlety byly pouhými pokusy. Chci býti jist svým
strojem, jak motorem, tak i kormidlem, než půjdu
dále. V několika dnech budu hotov se svým aeropla-
nem č. 9 a jsem přesvědčen, že dosáhnu opět lepších
výsledků. Budoucnost aviatiky spočívá v systemu
monoplanu. Biplany, jakých používají Farmann a
Delagrange, jsou nádherné hračky, ale bez prakti-
ckého významu, poněvadž jsou vždy vydány na mi-
lost atmosferickým proudům a nemohou odolávati
větru, leč by vzlétly do velké výše. Proti silnému
křídlu monoplanu, klidně se vznášejícímu nebo smý-
kajícímu jako velký pták, jsou protivné větry a prou-
dy bezmocny. Můj nový aeroplan má 16válcový mo-
tor o 50 koňských silách a hodlám po některých před-
běžných pokusech, nejspíše u Issy-les-Moulineaux,
podniknouti několik dlouhých letů. Očekávám, že se
#34
alto_textblock
#34
mi podaří udržeti se pět nebo šest hodin ve vzduchu
a dosáhnouti sto mil za hodinu. Můj první dlouhý
let bude pokus přelétnouti kanál od Calais k Doveru
počátkem září. Příštího roku hodlám se pokusiti o ce-
nu „Daily Mail“ v obnosu 10.000 liber šterlinků,
určencu tomu, kdo doletí z Londýna do Manchestru,
obávám se však, že bude dobyta dříve. Jak nyní
aviatika pokračuje, nemůže býti pochybnosti, že za
několik let, mnohem dříve, než se většinou myslí,
budou aeroplany lítati všude nad našimi hlavami
úžasnou rychlostí celých sto mil za hodinu a čím
menší budou, tím rychleji budou lítati, ne jako vzdu-
cholodi typu „Patrie“ a Zeppelinova, jichž praktický
význam není valný ani pro vojenské účely a jež
mohou býti snadno zničeny aeroplany.
= Který je blázen? Ku proslulému psychiatru
dru. Blancheovi přišel kdysi kolega z jiné fakultya
žádal jej, aby ho někdy svedl s některým šílencem,
že by rad viděl, jak si asi počíná. Blanche pozval ko-
legu na druhý den k obědu a ten nalezl tam dva
hosty, kteří mu byli oba neznámi. Jeden z nich, starší
pán s černými vlasy a brejlemi, vypadal velmi dů-
stojně a počínal si klidně a vážně. Vyjadřoval se
učeně a cělal občas duchaplné poznámký o politice
a jiných denních otázkách. Druhý byl nápadně ne-
dbale oděn, měl nepořádně uvázanou krávatu, mluvil
neobyčejně rychle o počasí, baletu a nejnovějších d-
vadelních hvězdách, nezůstávaje při žádném před-
mětu, dělal vtipy na romantickou školu, tropil si po-
směch z nejvážnějších věcí a vybuchl občas úplně
bez důvodu ve smích, což mělo za následek, že naň
cizí profesor vzrušeně pohlížel. Když vstali od stolu,
pošeptal svému hostiteli: „Kdyby se ten blázen tak
hrozně nesmál, mohl by být pokládán za duchapl-
ného člověka a zábavného společníka, z jeho smíchu
ovšem a částečně také ze způsobu, jak letmo přese
všechno přechází, jedině lze poznati, že...“ A při
tom učinil významný posuněk, ukazuje na čelo. „Ale
vy se mýlite“, odvětil lékař s úsměvem, ten druhý,
ten starý je choromyslný.“ — „Cože? Ten starý?
A ten pán, co tolik mluví?“ — „To je proslulý ro-
manopisec Balzac.“
1r
#35
alto_textblock
#35
ov