#1
alto_textblock
#1
19. června 1904.
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národnich Listu
#3
alto_textblock
#3
k číslu 168.
#4
alto_textblock
#4
Strana 13.
#5
alto_textblock
#5
ar.
et.
-3
o-
ze
ní
#6
alto_textblock
#6
Výtvarné uměni.
#7
alto_textblock
#7
Goya a Rops.
= Nové výstavě »Manesa« v pavilonu pod
Kinskou možno prorokovati s jistotou a bez-
pečně, že mnoho návštěvníků neuvidí. Býv
cvšem zvykem zavírati pochvalné referáty a lá-
havé oznamy výstav výzvou, aby, nebo nadějí
že veleslavné obecenstvo neopomene hojnou ná-
rilěvou dokázati, kterak si dovede vážit požitků,
jež mu tam nabízejí, anebo lichotiti tomuto vrt
hrému množství, že svojí velkou účastí dokáže
laníokráte najisto svoji uměnímilovnost. Myslím
vlak, že tenkráte bude lépe vzdát se hned na
počátku vši libé naděje, vyhnouti se z dalek
uopřimnému lichocení a říci rovnou, cos
čověk myslí: že tato výstava zůstane prázdná
len amateři budou tam bloudívat a rozvěšená
číla, v tichu, povedou spolu tajné rozhovory
Pržanům možná málo lichotivé. Ale ti jich ne-
tslpš.
Výstava obsahuje jen kresby a tisky, lepty
s litegrafle a ty svoje obecensivo a své chá-
parě milovniky v Praze nečítají do tisíců.
Těmto tisícům, jež zůstanou venku, scház
ješě mnoho k tomu, aby jejich poměr k vý-
tvoru uměleckému byl vnitřní a intimní. Umě-
keké dílo pro ně, toť jen obraz, zřídka soch
nikdy téměř kresba nebo rytina, a poměr jieh
k nim je v první a zhusta i poslední řadě zvě
divost, zvědavost je vidět, ne žádost jejich po
lku. Ovšem je tu Rops, který může dráždi
a rozčilovat, Goya, který dovede uvésti ve zm
k. Ale ostatní? Liebermannových čtyřice
lslů bude se zdáti ledabylými a nejasnými čmá-
nnicemi, Storm van Gravensande nejasným
zudným se svým velkým vlnobitím, o Riviěrově
zjednodušování budou se domnívati, že patř
jen do dětské světnice, Toulouse-Lautrec do blá-
zince a na ruských kresbách budou se spíš
namáhati rozluštiti a proslabikovat co vedle
nich je napsáno, nežli eo do nich umělec fan-
tasie a citu vložil. Než i tenkráte, nadejde li.
co předpovídám, zůstane tato výstava »Manesa«
slejně cennou, zajímavou a významnou jako
lyla na př. francouzská, nebo kterákoli jiná v
bmto pavilonu kdy umístěná. To uznají všichni
praví amatéři. Škoda jen, že těch posud mám
sž pííliš pořídku.
Reprodukční grafika, zejmena měďorytina.
vž slýchá nad sebou requieseat; za to origi
nálni grafika se zvedla k novému a velkému
kelu Po několikaletém popelkování zase znovu
v ní rozpoznali umělci vyjadřovatelskou schop-
zost ve velikosti a síle, jaká je takořka v obrá
ceném poměru k jejím skromným prostředkům.
Sabají a vracejí se k ní, ulikají se k ní, poně
vadž jim umožňuje vše a hned vysloviti, co je
jehoko venku postřehlo a co jejich zor v taj-
nosti tvůrčího nitra zřel. Její sehopnost napoví-
dajicí a naznačující vyrovnává se její síle
smělosti vyjadřovací. Co by v obraze, malbě
lěžkým, obrněným krokem dunělo a ohlušovalo,
to zde šumí jen a lehce vibruje; co by cestou
k zaokrouhlenému obrazu musilo prodělati těžké
procedury přípravné a průpravné, to zdev
hravé holovosti lehce vyskakuje z hlavy a řine
ne z ruky umělcovy, v hotovosti, jejíž podmínky
i hranice, povaha a přirozenost grafiky arci
sama diktuje a připouští. Technika sama sotva
že nese na sobě jakou tihu hmotnosti a sotva
je jakou překážkou, kterou třeba nejdřive pře-
noci, a tak vskutku v grafickém výtvoru sto-
jime nejblíže umělci a jeho duši. Mezi nimia
námi není cizích prostředníků a vlivů, jichž
tlaku a příkazům jinde podlehá idea na cestě
ke konečnému vyjádření. V psychologických zá-
dhvatech naší doby, kdy ve výtvoru uměleckém
spouštíme se šachtami a probíháme štolami, pá-
tajíce jen po duši umělcově a při tom útvar
jskost hmoty a konstrukce díla málem přehlí-
líme, v těch dnech není pak divu, že náčrt,
sludii, kresbu a lept drží gourmeti rozechvě
něji v rukou, nežli pohlížejí na hotový obraz
eele propracovanou sochu.
Jsou zde dva umělci leptu, jejiclyž celé
dio je tu jakoby na přesvědčení, že grafi ka
ryeí jehla jsou svobodnější a neomezenější nežl
šlělec.
Francesco José de Goya y Lucientes, vedle Rem
brandta, nejmocněji oplodil nový lept. Na jeho tech
nice, efektním spojení leptu čárkového s akvatintou
naučili se ostatní býti neúzkostlivými a dbát
měně doktrin a předpisů nežli cílů svých před-
slav; na jeho cyklech řežavých, divokých, pal-
čivých, výsměšných, drzých a geniálních, na
učili se býti smělejšími v letu a odvážlivějšími
v zacbycování svých vlastních fantasmagorií.
Nejnovější monografie tomuto Španělovi věno-
vaná s velkou střízlivostí a přepjatou kritičnost
dorozuje nepravdu všech Goyových životních
bujných dobrodružství, poněvadž není pro ně
bistoriekých dokladů. Psaných zajisté není, ale
jeho díla, jeho malby a lepty, nesmírná v nic
verva, nezkrocenost ducha, což nejsou dějinnými
dokumenty prvního řádu pro temperament, po-
vahu a ducha tohoto selského synka a polom
dvorského malíře? Osmnáct listů na výstavě.
trořicích eyklus leptů, teprve dlouho po smrti Go-
rově dostalo se tiskem třikráte na trh s titulem
»Los proverbios«, jim dojista málo přiměřeným.
»Sny« nebo »Vidění« by jim lépe slušelo. Nač
kde naráží, co bičuje a obnažuje Goya v »Ca-
prichos« nebo »Los desatres de la Guerra«
naznačuje nebo i ještě přiostřuje připojenými
legendami a zachovalými výklady. »Proverbiose
(Přisloví) jich nemají zrovna tak jako fresky
Goyova domu je neměly. Dobře by jim slušelo
za motto, co napsal Goya v »Caprichos«: E
sueňo de la razon produce monstruos — Spí-li
rozum, rodí se nestvůry. Obrazotvornost je od-
poulána, divná moc ji bodá hrotnou ostruhou
šlehá bičem k jízdě a lelu bez řádu a lidského
smyslu, v říši chumlavých fantasmagorií, divých
zjevení. Rodí se zde vše jako pod tlakem můry
dusíme se, jako když upír nás ssaje; duch se
zmllá až k omámení, neboť vidí létající muže,
désné obry tančící při zvucích kastanět, závratné
lely v prohlubeň, dvojité lidí, bizarrní, straši-
delné zjevy, vytřeštěné zraky, nespoutaná gesta,
koné unášející ženy, víry zběsilých, slyší divoké
skřeky, vidi veliká temna, beztvárné fantomyo
příšerná světla, reje bez dechu a při tom jakoby
dolehal k uchu sardonický smích, pronikavý
výsměch ze všeho tohoto rozpoutání, této negace
logiky, zvrácenosti přirozenosti a rozumu. Jaký
život asi předcházel těmto bachanalům fantasie,
jské pozorování světa a zvráceností a slabostí
#8
alto_textblock
#8
lidských, jaké glosy se tu vtělily, v tyto listv
črtané s umělou nedbalostí, zdánlivě, jakobyv
horečce po dechu lapající ! A pak si představte,
že by tyto nezřízené, pustě, tísnivé sny, tatn
divoká a bizarně zvířená vidění měly se státi
obrazy, malbami. Oč by nutně jim přibýti mu-
silo na hmolnosti a určitosti, o to by byly zkrá-
ceny na bezprostřednosti a sugestivnosti. Do
těchto listů bílých světel a černých stínů naše
vlastní fantasie vevede proudy nejfantastičnějšího
záření; do těchto načrtaných a letmo naznače-
ných údů živost a pohyblivost, bizarní lokomoci,
kterou by malíř nutnou logikou svého umění ve
mnohém výstřelku musil oklestiti. Lepty Goyovy.
samy zpověď geniálního fantasty a ironika, jsou
divuplným sesamem, otvírajícím brány naší obra-
zotvornosti dokořán.
Felicien Rops, se svojí směsí maďarské,
flámské a valonské krve, obdivuhodný technik
leptu a v něm delikátní až k něžnosti, subtiln
a smělý, je mladším dokladem toho, co Goyovy
listy už dokázaly. Neprávem bývají jeho lepty
a litografie rustikálních motivů a bujných kari-
katur přehlíženy a zapomínány pro jeho fantasie
a smělosti satanické a luxurní. Prostota a tref
nost oněch smí se dobře měřiti s Milletem
nebo Monnierem a Daumierem. Ovšem vedle
listů druhé řady jsou erotismy Carraciho nebo
Kaulbacha sprostými lascivnostmi a — s odpuště-
ním — svinstvem. Ropsova žena, nahá a obna-
žující se, provázená drobnými kozonohy, nebo
oděná klobnukem nebo jen vysokými punčo-
chami, jdouck slepě jako fatum za prasetem.
zjevující se mnichům a dráždíci a drtící muže
všech věků a stavů, je vlastně skoro sestrou
Holbeinovy Smrti, stejně jako tato smělá, drzá,
ukrutná, vítězná, nemilosrdná, výsměšná.
Veliké zlo člověčenstva budící varem své
krve, omamující hřejnosti svého těla, konvulsía
smrtelné křeče. Zjev jejich údů je stělesněním
satanického výsměšku, neodolatelné ničivosti.
nejbolestnější ironie. Ropsova Eva není rajským
dítětem, nýbrž sestrou, pomocnicí Satanovou,
sama hadem se stromu Poznání, který svádí k
zkáze. Proto se tváří jednou téměř perversně
nevinnou a jindy vystupuje drze necudná; proto
ji Rops ukazuje v pose Hamleta s lebkou Yori-
ckovou, proto ji nechává přecházeti v kostlivcei
proto se sama v krvavých bolestech svíjía
jindy s hubitelskou chlípností nabízí. Tragiko-
medie sexualismu nebyla snad nikdy s větší ge-
niálností a smělostí výtvarně vylíčena, jako
leptech Ropsových. I ty jsou Sny a Vidění,
to jsou Fantasmagorie a ironické glosy Života
jako u Goyi, jenom že Španěl stojí jako u vytr-
žení při tom nad životem, Rops, jehož rodo-
kmen počíná zdravě smyslným Rubensem, jej ne-
opoušti. A zase možno se ptáti, zdali Holocauste
nebo Masques modernes nebo Feuille de vigne,
nebo to, co Rops vypověděl v titulních listech
k J. Peladanovi a Baudelairovi, bylo by možno
vtěliti a upevniti na plátno v materiálnosti, ome-
zenosti a brutálnosti barev a massivnosti forem
Karel B. Mádl.
#9
alto_textblock
#9
Nové publikace redakci této rubriky zaslané
»Volné směry«. Měsíčník umělecký, vydává
»Manese. Rok VIII., čís. 7. — K. Svoboda ducha-
plně pokouší se načrtnouti umělecký problém, posti-
hnouti velikou záhadu, kterou jest Leonardo da
Vinci a jež se tají ve velikolepé harmonii tří věcía
přírody, člověka a umění
Muther Richard : Dějiny maliřství. Přeložil L
Bílý. Sešit 15.—16.
Nová česká revue. Redaktor J. E. Salaba
nakl. F. Topič. Čís. 9. obsahuje mimo karakteristiku
sochaře B. Kafky od K. D. Mráze anonymní článeček
»Restaurace«, trefně a logicky docházející k závěru
v této rubrice několikráte již projednávanému. Ne
restauraci starých památek uměleckých má jít, nýbrž
o jich konservování. Ona je, jako dílo umělecké určité
epochy a určitého jednotlivce, porušuje a ničí, tato
zachovává.
#10
alto_textblock
#10
Školská hlídka.
#11
alto_textblock
#11
Třetí výstava prací z nového
kreslení.
#12
alto_textblock
#12
Poprvé taková výstava byla spořádána u pří-
ležitosti zemské porady učitelské z r. 1902
v Praze; byla obeslána z 11 škol měšť an-
ských a přispěla i ku porozumění i rozšíření
nového směru u vyučování kreslení, jak svého
času i v tomto časopise bylo vytčeno.
Po druhé r. 1903 při výstavách v Kutne
Hoře, Pardubicích a Hořicích byla
příložitost, poznati, jak o nové kreslení způ-
sobem velmi různým pokoušejí se i školy
obecné směry, následování hodnými i vý-
stražnými; také o těchto výstavách bylo v na-
šem časopise již pojednáno.
Po třetí, letos, připravuje se na dny 25.
26. t. m. výstava prací učitelských z kursu
při c. k. ústavu ke vzdělání učitelek v Praze.
Na tomto kursu pololetním vyučoval prof.
Alois Bouda z Kladna. A do tohoto prvého
kursu, který má býti pro ostatní směrodatným,
byli přijati jen v kreslení vynikající učitelé a
učitelky z Prahy a předměstí, počtem 26. Protože
tito frekventanti již odbornou zkouškou pro školy
měšťanské prokázali dovednost v kreslení a ně-
kteří z nich i po léta navštěvovali dřive již umě-
lecko-průmyslovou školu, nejednalo se zde o na-
učení kreslení, nýbrž o přizpůsobení novým
směrům ve volbě a výběru látky, soustavném
postupu a novějších způsobech provádění se
zřetelem ke stránce umělecké i návodu, aby škola
sloužila žákům jako předprava života prakti-
ckého.
Očekává tudíž učitelstvo od tohoto mnoho-
slibného kursu mnoho ke svému poučení. Za-
jisté uspořádání její bude lišiti se od obyčejných
výstav reklamních, jinde pořádaných, kde oby-
čejně paraduje několik talentův. Slibuje si o
výstavy, že poskytne souborné ukázky, jak vy-
učovati v jednotlivých třídách neb aspoň na
jednotlivých stupních školy obecné, aby každý
učitel mohl čerpati pro svou další práci, jak co
do volby učiva, tak co do provádění. Nepo-
chybně bude výstavou ukázáno, jak z dosavad-
ního ztrnulého způsobu přejde se bez mezer
i bez úrazu k užití přírody, a to nejen snad malo-
váním dle přirody, jak činí malíři a fotografové.
nýbrž s plným pochopením detailů ke všestran-
nému poučení a k výchově.
Nade vše v těchto obrozovacích počáteich
platí soustava, již výstava může podativ
ukázkách vybraného učiva z přírody, jež každé-
mu stupni školnímu jsou dostupny, jakož i ná-
vodapoučení k samostatné volbě z přírody.
Zejmena nutno ukázati na horním stupni, jak
motivy přírodní upraviti pro užití k výrobkům
řemeslným, aby žáci toho, co ve škole poznali,
#13
alto_textblock
#13
i v životě svém prakticky užili a ve směru tom
dále se vzdělávali. Že kategorie chlapeckých
dívčích škol se tu rozliší a svůj zvláštní osobitý
ráz okáží, rozumí se samo sebou.
#14
alto_textblock
#14
Česká škola v květnu 1904.
#15
alto_textblock
#15
Dne 1. „Paedagogické rozhledy“ přinášejí slav-
nostní řeč prof. dra. F. Drtiny „J. A. Komenský, za-
kladatel vzdělání lidového“, čl. prof. dra. F. Čády „Vý-
znam Komenského Informatoria školy mateřské“a
prof. dra. J. V. Nováka „Osudové Didaktiky J. A. Ko-
menského“. — Moravská „Měšťanská škola“ přináší
velmi pozoruhodnou úvahu F. Sluky „Jednoduchá
frekvence“, čl. J. Felixa „Kreslení ve školách angli-
ckých“ a L. Vondruška „O hudebním vzdělání našeho
žactva“. — „Učitel přináší čl. „Četba pro mládež“ a
„Vyučování zručnostem na školách anglických“.
„Škola našeho venkova“ přináší z praxe čl. „Čištění
škol“, výměnu myšlenek „Zpěvníky“ a úvahu E.
Geisslera „Organisace t. zv. povinné čelby mládeže“
„Škola měšťanská a živnostenská“ přináší před-
nášku prof. F. Štolby „O technickém a vědeckém vý-
znamu vzácných prků“, čl. A. Reitlem „Vývo
ústavy rakousko-uherské“, dále čl. „Škola pomocná“
a „Zkoušky z tělocviku pro školy měšťanské“
Dne 3. v Praze u věku 68 let umírá bývalá cvičná
učitelka c. k. ústavu učitelek Julie Gintlová, dobrodi-
telka chudých kandidátek, která svého času svůj dům
se zahradou v Lobči u Kralup darovala spolku Ochra-
na opuštěných a zanedbaných dívek v Praze.
Dne 4. „Posel z Budče“ v čl. „Reforma školy
obecné“ posuzuje články P. Strnada v „Akademii
Dne 5. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O školn
zahradě a „Ze živola pro život“
Dne 6. „Komenský“ přináší řeč A. Brablce z po-
rady zástupcův učitelstva v okr. škol. radách „Jak
uplatniti vliv zástupcův ve školních radách okresních
a „Temnota v Haliči“; v Besedníku čl. „Světlo lé-
kem“. — „Učitelské noviny“ přinášejí „Příspěvky
k dějinám menšinového školství“
Dne 7. „Školský obzor“ přináší čl. „Dětská prá-
ce“, satyru „Školství v C—ně“ dále „Naše právo“a
„Kulturní obrázek ze Zalilavska“; ve feuilletonu „Ži
vot“. V Moravské hlídce čl. „Pravda a spravedlnost“
Dne 8. „Posel z Budče“ v čl. „Noví školní inspek
toři“ posuzuje školní lékaře. — Valná hromada poji
šťovny „Prahy“ volí do výboru a za revisory účtů
8 učitelů ze škol obecných a měšťanských.
Dne 11. „Posel z Budče“ v čl. „Za právo jiných“
uvažuje o polřebách lidu a přináší vzpomínku „August
Lüben“ ke stoletým narozeninám tohoto z nejlepších
paedagogů německých
Dne 12. „Beseda učitelská“ přináší čl. J. Křemena
„Egoismus a jeho léčení
Dne 13. „Komenský“ přináší studii K. Kálal
„Naše místní poměry a naše škola“ a v Besedníku
„Črtu z Luhačovic“. — „Učitelské noviny“ v čl. „Kri
tika našich obecných škol“ odpovídají k čl. P. Strnada
„Akademii“
Dne 14. v Trhových Svinech u věku 51 let umírá
ředitel měšťanské a pokračovací školy Otakar Mužik
jenž v létech osmdesátých horlivě působil pro českou
školu matiční a český život v Českém Krumlově; zde
býval předsedou „Besedy“ a „Komenského“, které
volily ho čestným členem. — „Školský obzor“ přináší
úvahu J. Pavlíka „Zastoupení učitelstva v bunce
„Praha“ a posudek učitelského pojišťování „Výhody
organisace pro pojištěnce“; v Besedách satyra „První
generální schůzka Učitelského domu“, ve feuilletonu
„Morálka“
Dne 15. „Škola měšťanská a živnostenská“ při-
náší čl. „K reformě učení dějepisného“. — „Příroda
a škola“ přináší E. Babáka „Doklady pro theorii vý-
vojovou z rozšíření tvorstva“, čl. „Vliv kouře na
vegetaci“, J. Petrusa „Teplota ročních počasí na Mo-
ravě“ a posudek „Učebnice přírodozpytu pro školy
měšťanské“. — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“
přináší referáty: „Hygiena duševní práce, Přeložení
hlavních prázdnin školních, Kouření u školních děti.
Koedukace či vyučování ve zvláštních školách chla
peckých a dívčích?, Suché střevíce pro děti, ktere
přijdou do školy s promočenou obuví, Příklad zhoub-
ného vlivu špatných sociálních poměrů a z toho vy
plývající nesprávné výživy na rozvoj duševních schop
ností dětí školních, Vyučování plování na hambur
ských obecných školách
Dne 18. o slavnostním dni druhého sjezdu če
ských učitelek v Praze projednávají se referáty sekcí
B. Sokolové „Kulturní působení učitelek“, M. Vítkové
„Vzdělanostní program“ a B. Zelinkové „Naše právn
požadavky“
Dne 19. „Beseda učitelská“ přináší úvahu „po
sjezdu českých učitelek“
Dne 20. „Komenský“ přináší paedopsychologicko
črty „Děti ve škole, doma i venku“. — „Účite!“ brněn
ský přináší čl. „Sentimentalism ve výchově“
Dne 25. „Posel z Budče“ přináší čl. „Nic bez uči-
telstva“ a „Upravení hlavních prázdnin“. — V Praz
koná se oslava 30letého působení paní Anny Srbově-
Lužické jako předsedkyně komitétu dam pro dozo
nad vyučováním ručním pracím ženským na školách
obecných a měšťanských.
Dne 28. „Beseda učitelská“ přehlíží zkušenost
„Jak se osvědčila povinná četba v pražských obecnýei
a měšťanských školách?
Dne 27. „Komenský“ přináší čl. K. Šmídka „K dě
jinám čílanky“ a Besedník E. Kršky „Vonidla“.
„Učitelské noviny“ přinášejí čl. B. Ráze „Fariseům
odpovědí na útoky „Čecha“ na pokrokové učitelstv
a končí čl. A. Anděla „Zásady moderního vyučován
kreslení“
Dne 31. v Budohosticích umírá zemský poslanee
Heřman Janda, nejen o národní a hospodářské, ale tako
osvětné zájmy svého okresu vždy velice účinlivý
zasloužilý.
#16
alto_textblock
#16
Časopisy učitelské vzpomínají světoslavného skl
datele hudebního dra. Antonína Dvořáka, f 1. května
u věku 63 let v Praze
Časopisy učitelské přinášejí zprávy o prvním
mezinárodním kongressu pro školní hyzienu v No
rimberce.
a
#17
alto_textblock
#17
J. Tůmy Vynčování prvouce na školách venkov-
ských. Tento výborný spis, na který opět jsme upo
zornili a jenž v každém směru znamená veliký po
krok, byl v 2. vydání (8 str. 297, cena 5 K, nákl.J
Smrůky ve Velké Čermné u Borohrádku) c. k. zem
skou školní radou pro král. české vynesením z 14
května 1904 č. 19..800 schválen ústavům učitelským
#18
alto_textblock
#18
Z Prahy. (Svaz pražského učitelstva.) Jak
koli v Praze osm spolků učitelských, přece stalo
se v poslední době potřebou, by se učinila
opatření zvláštní, kdykoli běželo o otázky
zvlášť tklivé a pro všechno učitelstvo
pražské důležité. Stalo se tak vloni a opět letos.
Z toho patrno, že dosavadní organisac
učitelstva pražského jest nedostatečnou — že
schází v ní člen, jenž by výhradně „pražské“
otázky školské a učitelské stále měl na zřeteli
ve vhodný čas, rychle a zdatně jich se ujímal
Sice v okresních poradách svých má učitelstv
pražské zřízení, které v četných otázkách škol-
ství pražského výborně se osvědčuje, avšak pů-
sebí jenom jednou do roka a to v mezích, které
úřad školský mu určuje a působí pravidlem
velice zdlouhavě.
Potřeba svazu v šeho učitelstva pražského
byla pociťována již dávno, a staly se o něj po
kusy již několikráte, na př. založením „Paeda-
gogické jednoty“ a „Komenského“ — nieméně
tyto pokusy se neosvědčily; místo většíh
soustředění nastalo větší rozptýlen
učitelstva pražského. Nepochybně proto, že po-
čítalo se vždy s tělesem příliš velkým, totiž
s učitelstvem z Prahy a okolí a pak, že se
sloučení vždy spatřovalo ve zrušení dosa-
vadních spolků učitelských, které svého dějin-
ného práva a snad zájmů zvláštních se nevzdá-
valy — takže místo jednoty jedné povstalo
vždy o jeden spolek v íc e.
Také překáželo svazu všeho učitelstva praž-
ského, že byli v něm i dealisté, kteří do-
#19
alto_textblock
#19
mnívali se, že stačí, by všecko učitelstvo
české bylo soustředěno v jediné jednotě ústřední
pro celé království, že již zvláštní zájmy uči
telstva pražského dojdou i skrze takovou jednotu
svého vyřízení. Chtěliť, by všechno učitelstve
pracovalo pospolitě pro jednotné zásady
ve školství a pro svůj stav — tomu obětoval
tolik své práce, své síly a svého času, že jim
nezbývalo těchto potřeb pro lepší, jednotnější
svaz učitelstva pražského.
Místo zásad však již dávno ovládla valnou
většinu učitelstva českého politika zájmů.
která v nejednou případě rozvedla od sebe uči-
telstvo pražské od mimopražského, obecných
škol od měšťanských, učitelek od učitelův —
a tato politika rozvádí stále ještě dál a dále
od sebe učitelstvo české v království.
Dnes tato politika ještě se stupňuje, nebot
rozvléká se z pole zájmů hmotných na pole
ostatní, na př. literární: vznikajíť vedle nakla-
datelství ústředních (Dědictví Komenského) na
kladatelství osobní (Smrikovo v Malé Čermné.
Rašínovo v Praze), starým podnikům učitelským
(Stálé výstavě školské) opovídají se konkurenční
podniky nové (Museum Paedagogické), pražským
ústavům nevěnuje se stará přízeň (místo v praž-
ské Výstavě sbírky pomůcek k umělecké výchově
uchovávají se v soukromi) a tak podobně dále.
Jakého divu, že v učitelstvu pražském
konečně také ujímá se politika zájmová, že
vidouc, kterak dnes ve všem odstrkuje se Praha.
toto býralé střediště všeho učitelstva česko-
slovanského, a jak neúplně, nahodile, tak říkajíc
příležitostně obstarávají se zvláštní jeho po
třeby, nanovo uvažuje o tom, by se lépe ustředilo
ve zvláštním, svém „Svazu“.
Ovšem ve Svazu volném, jenž by ne-
mínil stávající spolky učitelské rušiti, pražské
časopisy učitelské v jeden sváděti, všechny hlavy
učitelské v Praze pod jediný klobouk strkati, nýbrž
nechávaje vše trvající při dosavadním působení.
ničemu trvajícímu nepřekážel, dosavadní čin-
nost stupňoval tím, že by ji jednak soustře-
doval, jednak upravoval, potom byl jedi-
ným, za to však zdatným prostředníkem mezi
veškerým učitelstvem pražským a všemi
ostatními zájemníky ve školství pražském.
Představujemeť si Svaz jako sdružení dele-
gátů Besedy učitelské, Komenského, pražských
odborů Jednoty učitelstva škol měšťanských
Jednoty českých učitelek; delegáty své by do
Svazu volily tyto spolky počtem, jenž by byl po-
měrný k počtu jich pražských členů; po pří-
padě by se do Svazu mohly pojati i ostatní čtyři
(tři podpůrné a jeden literární) spolky učitelstv
pražského.
Nevelký počet delegátů by ve Svazu roz
hodoval o návrzích, z jednotlivých spolkův, uči-
telských sborův a jednotlivců došlých, prostou
většinou hlasův, načež by delegáti jeho sne
sením dbali zjednati souhlas ve svých spol-
cích. Těchto návrhů byla by již nyní celá řada
— Svazu by na práci se ne nedostávalo; nebo
během let se nahromadilo mnoho tužeb a poža-
davkův učitelstva pražského, jež napořád se od-
kládají a nevyřizují, a přibývají k nim poža-
davky nové.
O práci v tomto směru by tedy nouze ne-
byla; a měla by nepochybně úspěch větší, než
má práce, kterou jednou ten, po druhé onen
spolek jednou v tomto, po druhé v onem směru
podníká, poněvadž by Svaz nepochybně ustavi
si pro svou činnost časový program a po
stupně o jednu určitou věc ale všemi silam
všeho učitelstva pražského se staral tak dlouho.
pokud by nebyla vyřízena. Napořád citelněji jev
se potřeba, všechno obecné školství pražské
znovuzříditi, novým poměrům je přizpů-
scbiti — Svazu by náleželo, dáti k tomu podnět
a program.
Po druhé by Svaz representoval jako je-
diná osobnost všechno učitelstvo pražské
a zastupoval je jako celek oproti jiným korpo-
racím. Na př. by Svazu náleželo, by navrhoval
kandidáty pro okresní porady učitelské do ji
stých sborů skrze své delegáty spolkům učitel-
ským, jež by je svým členům doporučilo. On by
tužby všeho pražského učitelstva tlumočil na př
obecnímu zastupitelstvu, radě městské, praž-
ským poslancům atd. Toho je třeba nyní více než
kdy jindy: dříve aspoň dva ze tří učitelů-členův
obecního zastupitelstva pražského jako před-
sedové jednot učitelských byli v užším styku
s učitelstvem pražským, znali jeho potřeby a byli
— jak nepochybujeme o žádném z nich —
jejich tlumočníky v zastupitelstvě, sekci školní
a radě městské — nyní však ani jediný z oněch
tří neúčastní se spolkového života pražského uči-
telstva tak, jako jindy. Je tedy třeba, by pražské
učitelstvo jinak se opatřilo, by jeho potřeby byly
zevrubně známy těm, kteří o nich jednají, po
případě o nich rozhodují — a to by nejjedno-
dušeji a nejvydatněji stalo se Svazem.
Učitelstvo pražské je si toho vědomo, že
by v jediné jednotě pro obecné školství
pražské a pro sebe bylo dokázalo více, než do-
kázalo při svém dlouholetém tříštění se ve spolky
různé; také zří, jak učitelstvo ostatní, mimo-
pražské, ve sledování svých osobních záj m
stále víc a víc se rozchází od učitelstva praž-
ského, tak že dnes se přechází k dennímu po-
řádku i přes závažná, poněvadž vším učitelstvem
českým jednomyslně přijatá snesení zemské po-
rady učitelské — je tedy utvoření Svazu časo-
vou a naléhavou otázkou učitelskou.
Není pochyby, že kdyby utvořili jej nej-
zdatnější delegáti trvajících spolků a kdyby Sva
pěstoval jenom zájmy, všemu učitelstvu praž-
skému společné, stal by se činitelem, všeobecno
váženým a vlivným. Upřímnost, práce
vytrvalost v otázkách lidového školstv
v Praze jsou stále svrchovanou měrou potřebny
— přispění Svazu v těchto heslech bylo by jen
a jen vítáno! Finanění prostředky obce praž-
ské jsou tak vyčerpávány, že tou dobou nelze
oddávati se naději, že novým nákladem opatř
se nové potřeby školské — nezbývá, než aby
prostředky trvajícími dokázalo se ještě více
než se děje — i k tomu by mohl Svaz v ne-
jednom směru přispěti.
#20
alto_textblock
#20
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Dnes konají se na hřišti »S. K. Slavia« ná-
rodní závody athletické, kterých zůčastní se též
úplné mužstvo »Slavie« a členové A. C. »Sparty“.
Jednotlivé boje budou asi zajímavé a celé závody
budou zkouškou výkonnosti našich athlétů k mezi-
národním závodům »S. K. Slavie«.
* Berlíňáci budou mít zase velkou sportovn
»legraci«, neb závody dam v běhu budou tam op
kovány. Tentokráte ale budou závody »mezinárodní«
neb berlinské švadlenky vyzvaly na »match« pa
#21
alto_textblock
#21
řížské vítězky v závodu »Midinnetek«. Tyto hozenou
rukavici přijaly a tak dne 10. července utká se pět
vítězek berlínských s pěti pařížskými na závodišti ve
Friedenavě. Ceny stanoveny peněžité v obnosech 150
100, 75, 50 a 25 marek. Tedy dámy jsou professi-
onálky. Též v Praze bude prý pořádán na závodišti
A. C. Sparty závod v běhu pro dámy. To by pak
mohly zase naše vítězky vyzvat vítězné »běhounky-
z matche berlínského. Na takový »sport« nescházelo
by asi u nás hodně diváctva.
** Mistrovství Uher v lawn-tennisu, které pře-
dešlý týden v Pešti vybojováno bylo, stalo se ne-
očekávané kořistí E. Tothyho, který porazil loňského
mistra Segnera 0 3, 6: 2, 6:4.
** Hackenschmidt zápasiti bude 2. července
proti Tom Jenkinsovi, mistru zápasníku Ameriky,
v Londýně.
** Cena Nicholsonova (přespolní běh na 10 km)
konán bude u Vídně 3. července. Start bude jako
loni na »Skiwiese«. Obhájcem jest Dessort, člen
»Währinger Bicykle Clubu«, který v případě druhého
vítězství cenu definitivně obdrží. Nebezpečným sou-
peřem mu bude Sax, vítěz roku 1901. Květoň (Lixl)
už se vzdal karriéry běhounské a startovati tudiž
nebude. Z Berlína hlášeni tři běžci, přihlášky jejich
však dlužno skepticky přijmouti. Z českých běžců
zúčastniti by se mohl Nejedlý a Špička, kteří nešli
by bez nadějí ke startu.
** Rakouský footballový svaz (Fussballverband
čítá již 14 klubů s asi 1000 členy
** Vítězství v letošním »Challenge Cupue
přiřknulo » Wiener- Athletic- Sport-Clubu«. Proč »Spartae
nehrála ve Vídni v předposledním kole, rovněž tal
klub peštský, jest nám neznámo.
** Berlínské mistrovství v kopané přiřknuto
I. třídě Britanii před Viktorií a Unionem. V II. třídě
zvítězil klub Minerva a v III. Favorit.
#22
alto_textblock
#22
Automobilism:
** Z Homburgu se sděluje: Při odvažování voza
po závodě Gordon Bennettově došlo ke trapnému
výstupu mezi Thérým a Jenatzym. Francouz špičkoval
svého soupeře výsměšnými poznámkami, načež Je-
natzy nezůstal odpovědi dlužen. Než mohl někdo
zakročiti, vrhli se oba soupeřové na sebe a častovali
se vzájemně ranami pěstí. Členové automobilklubu
s největší námahou odtrhli od sebe oba »zápasící«.
Konečný příjezd závodníků v závodě o cenu
Gordon Bennettovu byl následující.
1. Théry 5 hod. 50 min. 3 vt. (Francie)
2. Jenatzy 6 » 1 » 21 » (Německo)
3. de Coters 6 » 46 » 31 » (Německo)
4. Rougier 6 » 48 » 11 » (Belgie)
5. Braun 6 . 59 » 49 » (Rakousko
6. Lancia 7 . 17 » 54 » (Italie)
7. Werner 7 » 32 , 14 » (Rakousko)
Z cyklistského ruchu.
* Český klub velocipedistů Král.
Vinohrady má svoji pouť svatoprokopskou dne
3. července. Veškeré zábavní podníky a obchodníci
račtež se přihlásiti za příčinou vykázání místa u p.
Stanislava Havlíka v Praze, Karlovo nám., 550—II.
Turistika a sport cestovatelský.
** Pro turisty vyjde spisek v nejbliž-
ších dnech, pojednávající o oblasti okresů strakoni-
ckého, horažďovického, volyňského, vimperského,
vodňanského, netolického a prachatického s výcho-
diskem ze Strakonic. Dotazy přijímá ředitelství mě-
šťanských škol ve Strakonicích.
#23
alto_textblock
#23
Prášsk barvy v 50 ds-
stin., Vodeu k rozmích.
vmývatel. , povštr. vzd.
obnivzder, Jak emai
tvrdě, avšnk porovitů.
jun T nátěr Jepši než ols-
Jová barva Nejlev nátěr. barvan
Eapady, vnltění prostory
a předměty věaho drahu. Výlei
za ölvoroč. motr 27
krejearu. — Výsledak přskvapujiel.
Povětrnosti vzdorná fepadnl barva ve vápně rozpustná
olejovému nátěru rovná, v 49 odstinech od 12 krej-
carů za kilegram výše
731
Žádejte zdarma vzorek, vsorník a t.
KAREL KRČNSTEINER. Vídeň. lll., Hauptstr. 120
Hlavní sklad u E. KOWERÁ v Prazs, 935—I
#24
alto_textblock
#24
Kronsteinerova nová
#25
alto_textblock
#25
mall. fagadní barva
#26
alto_textblock
#26
přírední
#27
alto_textblock
#27
alkalická
#28
alto_textblock
#28
KYSELK
#29
alto_textblock
#29
7242
#30
alto_textblock
#30
K trvalému uctění památky
#31
alto_textblock
#31
Mistra JANA HuS
#32
alto_textblock
#32
ozdobte příbytky svoje skvostným
obrazem
#33
alto_textblock
#33
VĚNCESLAVA ČERNÉHo
#34
alto_textblock
#34
hle kaclř!
#35
alto_textblock
#35
Heliogravura 67)95 cm.
. . . . K 10.—
Zarám. I. druh (černý a zlac. rám) . . . . K 18.—
II. . (skvost. rám) . . . . . . K 24.—
Barvotiskový obraz 48)70 cm. . . . . . K 2.—
Týž franko poštou.
. . . . . . K 2.30
Zarámovaný dle provedení rámu . . . . K 10—16
v zlatém rámci (obraz bez bí-
lého okraje, čímž se formát zmenší na
29x45 cm.). . . . . . . . . . . . K 8.—
Zakázky z venkova vyřizují se
obratem.
13693
#36
alto_textblock
#36
= Též na splátky. =
Grosmana Svoboda,
knihkupeotví a nakladatelství,
Praha-II., Ferdinandova tř. č. 40.
#37
alto_textblock
#37
Novinka! Právě vyšlo. Novinka
storohv
#38
alto_textblock
#38
Praktický návod k zavařování
#39
alto_textblock
#39
nakládání a konservování ovoce a jiných plodin.
Obsahuje přes 400 předpisů
Sestavila Vlasta MI. Štěpánová.
OBSAH: Předmluva. — 1. Všeobecné poučení o zava-
řování ovoce. — 2. Štávy ovocné. — 3. 4. Zavařované
ovoce. — 5. Kompoty. — 6. Cukrované ovoce. — 77.
Rosoly. — 8. Marmelády. — 9. Povidla. — 10. Kon-
servy (pasty). — 11. Ovocné mraženiny. — 12. Ovoc
v octě. — 13. Ovoce v lihu, rumu a p. — 14. Ovoc
v medu. — 15. Ovocná vína a jiné nápoje ovocné. —
16. Likéry. — 17. Octy vinné a ovocné. — 18. Naklá-
dané zeleniny. — 19. Houby. — 20. Všeobecná poučení
o různých druzích ovoce, jeho schování, sušení a p.
Cena velice obsáhlé knihy — dosud nejob-
šírnějšiho návodu k zavařování, naklá-
dání ovoce atd. — pouze 1 K 50 h, v trranlivé
celoplátěné vazbě K 2.20, poštou franko o 30 h více,
kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle. — Na skladě
u všech knihkupců, zejména u nakladatele Ru-
13733
dolfa Storcha, knihkupce v Karlině