#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
17. června 1904.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 16
#5
alto_textblock
#5
před stavbou divadla vinohradskéhio a když bychom
současně pomýšleli na stavbu divadla u Prašné brány,
pak bylo by to jako s pivovary. Na to nestačíme! Co
učiníte pro Besedu, nečiníle jako pro spolek, nýbrž
pro český živel Prahy. Proto Měšťanská beseda trvá
na tom, aby u Prašné brány stála budova taková, kter
by český živel důstojně representovala. (Souhlas
pollesk.)
Pan dr. Baštýř praví, že je přítelem a upřím-
ným podporovatelem stavby obecního domu, ale proto
plece vzdor pronešeným výtkám pokládá za syé právo
otázali se, z jakých důvodů původně projektovany
náklad 4,200.000 K zvýšil se na 7 mill. korun! Must
býti přiznáno, že tehdejší kalkul nebyl dostatečný
Řečník zmínil se o tom, jaké úkoly má obec praž-
ská, která nemá žádných větších příjmů a poukáza
k tomu, že peněžní ústavy české i německé spojily se
a protestovaly proti zvýšení přirážek k dani z příjmů
z podníků veřejným účtováním povinných.
Jednatel Besedy p. Pitrdle sděloval, že roz-
počet na stavbu byl zvýšen proto, že po doporučení
umělecké komise byl projekt doplněn. — Pan dr.
Fuhrich uvedl, že pro stavbu representačního
domu mluví důvody společenské, národohospodářské,
národní a politické. — Ob. starší p. Prášek odů-
vodnil své prohlášení, že bude ve sboru hlasovati
pro projekt stavby obecního domu.
V odpovědi na řeč p. Baštýře uvedl ředile
Živnostenské banky p. A. Růžička, že v příčině
zvýšení ohecních přirážek šlo o jednostranné zail-
žení peněžních úslavů. Pan dr. Baštýř setrval na
svém původním prohlášení a opakoval, že je pro
postavení reprosentačního domu, ale tím nákladem.
který původně byl stanoven (4,200.000 K), neboť má
na zřeteli zájem poplatníků.
Pro provedení stavby representačního domu
vřele se vyslovili pp. dr. Krajník a vrchní insp.
Kresl (který doporučoval velkolepé provedení b-
dovy, ať vyžaduje nákladu třeba 9 mill. korun.)
K návrhu p L. J. Čecha shromáždění jedno
myslně usnesio se na tomto projevu: »O běan
stvo pražské přeje si, aby sbor obee
ních staršícb rozhodl se pro stavbu
důstojné represent. budovy u Prašn
brány. Členstvo Měšťanské basedy zmocňuje výbor,
aby podnikl veškeré kroky, aby Beseda se octla
representačním domě.«
Doslovem předsedajícího byla schůze před půl
nocí skončena.
#6
alto_textblock
#6
sk er
An
Nemese zosov ásem
#7
alto_textblock
#7
I všemu lidu českému!
#8
alto_textblock
#8
Ve chvílích, kdy nepřízeň poměrů celou
tíhou dolehá na všechny vrstvy našeho národa,
vždy více se pociťuje nutnost pevnějšího
semknutí v jednolité řady, řady organisované
eíle vědomé, svorné a nadšené, jež s neochvěj
ným klidem a nezadržitelnou důsledností by
spravedlivou, dobrou věc dovedly až k eíli.
Je zase chvile taková, a cítí-li kdo celou
tihu toho tlaku, jímž má v zárodku zaduseno
býti každé vzplanutí, rozvoj schopností, vzepnutl
citu, jest v prvé řadě to stav střední, my češt
řemeslníci a živnostníci.
Ta chvíle k činům nutí nás k projevům
života, sebevědomí a síly!
K tomu voláme Vás, bratři, a jsme př
svědčeni, že všechen lid náš český v zdárněm
snažení neodepře nám své podpory.
Symbolem sjednocenosti, střediskem života
representantem vážnosti stavovské staniž se
#9
alto_textblock
#9
velký spolkový dům
#10
alto_textblock
#10
českého řemeslnictva.
Rozvětvený, stále stoupající a nalehavě dů-
ležitý život společenstevní nutí k tomu, aby
myšlenka vlastního stánku nejenom se projedná
vala, ale aby v čase co nejkratším i svého
kenečného rozřešení se dodělala.
Máť dům ten mít nejen účel representační
ale i dalekosáhlý význam jako střed veškeré
činnosti organisační i význam praktický pro
hlavu našeho království, královskou Prahu
Tisíce živnostníků pražských, soustředěných
v besedách řemeslnických a společenstvech živno-
stenských, postrádá vhodných, ba jen i přiměře
ných místnosti k shromážděním a jednáním
svým veřejným, nemá účelných místností pro
své úřadovny, řemeslnictvo venkovské nemá
střediska, kde by našlo styk a přátelské při
jetí. Tím valně nejen trpí pospolitost a všechen
vnitřní život, ale i zevnější ráz a důstojnost
stavu.
To dávno již pocítěno v Řemeslnické besedě
jako representantu pražského živnostnictva a aby
myšlenka vnikla v kruhy nejširší, o to péči n
se vzal její odbor pro postavení řemeslnickéh
domu v Praze.
V kruzích odborných snaha ta již našla
ohlasu i porozumění, jež síliti a šířiti nebude
nesnadno. Jde nyní o to, vzbuditi zájem cele
české veřejnosti. Řemeslnictvo a živnostnictvo
české, které bralo na všech národních, human-
ních a vlasteneckých podnicích vždy největš
účast, které součinnosti a podporou svou přivo-
dilo mnohou myšlenku ke zdárnému rozřešení
appelluje tentokrát na celou českou veřejnost.
aby nyní ona k uskutečnění podniku tak vy
soce důležitého neodepřela mu své podpory
jako ono podnikům jiným nikdy neodřeklo
neodřekne podpory své.
Zdroje posavadních přijmů na stavbu domu
řemaslnictva českého nebyly vydatné a proto ve
dle jiných akcí uspořádána bude ve dnech 14.
a 15. srpna v Praze na výstavišti v Královské
Oboře velkelepá slavnost, při níž veřejnost
naše bude míti příležitost, aby nejen stavu ře-
meslnickému sympatie své projevila, ale i ku
brzkému uskutečnění snahy jeho přispěla.
Nebude to podnik běžného rázu, nýbrž jeden
z nejdůležitějších společenských podniků našich
důstojná manifestace celého stavu řemeslnického
a živnostenského.
Toho důkazem jest, že v čelo podniku pře
vzetím protektorátu se postavila sama
slavná rada král, hlav. města Prahy
a že hlavní součástkou slavností srpnových jes
#11
alto_textblock
#11
sene
#12
alto_textblock
#12
řemaslnictva a živnostníctva če ského
#13
alto_textblock
#13
pořádaný zemskou jednotou společenstev a ž
slavnost pořádána jest za součinnosti veškerýel
živnostenských společenstev, korporací, besec
a jednot řemeslnicko-živnostenských.
K těto manifestaci zveme Vás, čeští řemesl
níci a živnostníci, zveme lid náš český v pevné
důvěře, že naděje naše v podporu sklamána ne-
bude. I okolnost, že nepatrný zlomek německého
živnostnictva v Praze postavil si budovu vlastn
a tisíce řemeslníků českých že toužebně čeká na
rozřešení svého požadavku, musí býti každému
vzpruhou k součinnosti na díle, jehož brzké pro
vedení diktuje i cit a hrdost národní.
#14
alto_textblock
#14
Mějme vždy a při každé přiležitosti na mysl
representační dům řemeslnický, pamatujme vždy
a všude sbírkami na fond jeho, přispěj každý
dle možnosti své, buď spolučinným a obělavým
vykonáš tím záslužné dílo, sloužící ke cti a slávě
živnostnictva nejen matičky Prahy, ale i celého
království.
Pracuj každý v kruhu svém pro dílo toto
a nebude daleká doba, kdy klásti budeme zá
kladní kámen k representačnímu domu řemeslni
ckému.
V král. hlav. městě Praze, v čerrnu 1904
Výbor pra uspořádání sjezáu řemeslnického
v srpnu na výstavišti v Král. Oboře v Praze
#15
alto_textblock
#15
Denní zprávy.
#16
alto_textblock
#16
— Českým klerikálům nejvíce škodí ne-
motornost a hrubost pražského jejich orgánu.
Dokázali jsme to nejednou. Nejnověji časopia
»Čech« domnívá se, že koná dobré služby své
straně, hájí-li ve všem všudy budějovického
biskupa dra. Řihu, jemuž právem bylo vytknuto
že s biskupského stolce, na němž druhdy tak
blahodárně působil šlechetný a vlastenecký Jan
Val. Jirsík, nadržuje Němcům, a tím ve městě,
pro náš národní boj tak důležitém, vydatně pod-
poruje posici nepřátel. Pražský »Čech« ani s
nepokusil o důkaz, že toto obvinění biskupa
dra. Říhy není důvodné, jemu dostačí, že výtka
stala se biskupovi, vysokému církevnímu hodno-
stovi, a proto hned útočí nevěcně a formou ne-
důstojně na tisk i samosprávné korporace, kteréž
osmělily se panu biskupovi dáti na jevo, že
nevede sí správně, že poškozuje zájmy národa,
jehož je synem. Na tom se nic nezměnilo, když
biskup dr. Říha v Písku vítán byl za nepřítom-
nosti zástupců samosprávy přednosty státníeh
úřadů a státních škol, kteří k tomu byli koman-
dováni, ani řeč jednoho z těchto pánů, který
dra. Říhu slavil jako upřímného Čecha. Fiasko
utržil v Písku také klerikální orgán, jemuž du-
chovenstvo správně vytýká, že je ve službách
vysokého kleru a vědomě zanedbává zájmy těch,
kterým sloužiti jest povinen.
— K vyrovnávací akci na Moravě. Smi
řovací akce na Moravě, kterou se Němci stále
vychloubají jako důkazem své umírněnozti
smířlivosti, spí opět dokonale a zatím celou
zemí vládne neobmezeně generální mandatár
Němců dr. Fux, který nyní jest vůbec jediným
členem zemského výboru, který pravidelně vy-
konává tento úřad svůj. O neblahých poměrech
těchto jednáno na debatním večeru Politického
spolku prostějovského dne 14. t. m., na němž
zemský poslanec dr. V. Perek podával zprávu
o předloze stran úpravy jazykových poměrů př
samosprávných úřadech na Moravě, o kteréžto
předloze jest též ustanoven referentem pro perma-
nentní výbor »vyrovnávací«. Řečník sděliv zá-
sady návrhu (podaného posl. drem. Parmou dle
českého návrhu Pacákova) uvedl, že návrh ten
podán již r. 1897 a roku 1900 byla již dosa-
žena úplná dohoda mezi Čechy a Němei
ve formě kompromisní, nieméně německá většina
sněmovní v plenu jej nepřijala, poněvadž prý
patří do souhrnu všech otázek českoněmeckého
vyrovnání. Druhý referent posl. dr. Přikryl
podával pak zprávu »O změně volebního řádu
na zemský sněm a jak se jí domáhati.« Poday
historický vývoj otázky této, vytkl stanovisko
moravské strany lidové (svobodomyslné) vyjá-
dřené návrhem zvěčnělého poslance dra. Tučka.
jenž žádal všeobecné a rovné právo hlasovací.
Na tom musí strana trvati, když by však návrh
ten padl, musí podporovati eventuální návrhy.
jež by se všeobecnému právu volebnímu nej-
více přibližovaly. Spravedlivého řádu volebního
a tím i většiny na sněmě moravském nedosá-
hneme ovšem oktrojírkou, jež by za nynějších
poměrů vídeňských kruhů proti nám nebyla jistě
příznivou, nýbrž jedině vytrvalým bojem jak na
sněmu tak i mezi lidem využitkujíce příznivých
okolností a poměrů politických. K účelu tomu
musí býti mezi českými stranami moravskými
zjednána potřebná dohoda o zákl ad-
ních bodech programu našeho tak
aby referenti čeští v jednání s Němci vystupo-
vali vždy jednotně jako zástupci národa a ni-
koli jako zástupei stran. Referáty obou poslanců
byly schváleny. Co se postupu dalšího týče,
vytkl posl. dr. Perek jako nejlepší důkaz ne-
upřimnosti německé, že permanentní výbor
k projednání důležitých předloh národ-
nostních už na podzim roku loňského
byl zvolen, dne 25. ledna 1904 byl sice svolán,
ale jen k formální schůzi a od té doby vůbe
o něm není slechu, ačkoliv Němci i šlechta
dobře vědí z prohlášení řečníka samotného, že
některé referáty české jsou hotové, ba že ně-
které otázky — jako jazyková otázka při úřa-
dech samosprávných — jsou dohodou obou
stran rozřešeny. Vždyť německá majorita před-
lohu posléz uvedenou ani nepřikázala nějakému
subkomitétu, jako předlohy jiné, nýbrž přímo
referentu (dru. Perkovi samému a dru. Groszovi
jako korreferentu). Kdyby u majority bylo jen
trochu dobré vůle, mohlo se už leccos provésti,
ale Němci nechtějí na Moravě rozhodnouti ani
věci jasné, dohodnuté, tím pak méně budou
ochotni učiniti tak u věcech sporných. A přece
je program permanentnímu výboru přikázaný
tak dalekosáhlý, že dle nynějšího protahování
nebude se moci nic provésti. V debatě o věci
této se rozvinuvší akcenfováno nejen, aby zá-
stupei čeští v permanentním výboru postupovali
jednotně, nýbrž aby také vždy zachovala se
úplná solidarita s Čechy z království. K návrhu
předsedy spolku, kom. rady J. Špačka, pak při-
jata jednohlasně resoluce, jíž vytýká se majorite
německé, že vinou její permanentní výbor mo-
ravský vůbec ku práci není povolán a že se
tak maří provedení předloh nesporných, oběma
národům prospěšných; spolu usneseno, aby byl
posl. dr. Stránský jako předseda nejsilnějšího
klubu českého na sněmě zemském požádán, by
co nejdříve svolal všechny české členy perma-
nentního výboru za tím účelem, aby provedena
byla konečná redakce návrhů českých pro per-
manentní výbor; neboť jen takto může se účinně
nalehati na Němce, aby opětně ukázali v plném
světle pravou svoji ochotu k smírnému upra-
vení národnostních poměrů na Moravé, jak to
ostatně už dokázali ve smutně známých smiřo-
vačkách. — Postup Němců ukazuje, že mez
smířlivými Němci na sněmě moravském a ob-
strukčníky německými v Praze není žádného
rozdilu, leda jen v »methoděe,
#17
alto_textblock
#17
— Přepych ve školství. Přepych je věc
ošemetná. — Mluvívá se o přepychu v šatstvu,
o přepychu v nábytku, o přepychu v jídlea
pití, o přepychu v celém způsobu života, mluví-
vávalo se za časů „pánů Franců“ do-
konce i o přepychu ve vzdělávání se, když se
tak nějaký poddaný milostivé vrchnosti opovážil
jen vysloviti přání, že by synka na studie dal. —
Po zrušení poddanství se již tolik o „pře-
pychu ve studiích“ nemluvívalo. — Ale
staré mody se vracejí. — Od r. 1898 se již
mluví „o školství přepychovém“ zase.
Kdysi roku 1896 nebo 1897 totiž nařízeno bylo
aby se pro několik německých a poněmčených
dětí zřídila na Král. Vinohradech škola měšťan-
ská, ač mají mnohé ty děti do pražských mě-
šťanských škol třeba blíž než by měly do školy
vinohradské, ale slavné úřady vypočítaly, že
mají žadatolé na školu tu právo a proto se škola
„obratem otevříti musila“. V Duch-
ecvě čeští dělníci téměř 10 roků usilovali o zří-
zení měšťanských škol. K vůli Král. Vinohradům
byla tato česká měšťanská škola také povolena
a otevřena násilím po půlročním odboji obce.
Král. Vinohrady i Duchcov u ministerstva pro-
padly a rekurovaly proto ke správnímu soudu.
U této instance bylo o škole vinohradské jednáno
dříve a jistě již se zřetelem na obdobný případ
v Duchcově a tu proneseno bylo slovo: „š koly
měšťanské jsou školy z přepychu“.
pročež je obce zřizovati nemusí. Správní soud
přisvědčil tomute názoru i zavřeny tedy mě-
šťanka německá na Král. Vinohradech a česká
v Duchcově. Obce měly — po starosti. — Jinak
bylo s rodiči. — Na Král. Vinohradech školu
změnili si na soukromou a vymohli si dokonce
zemskou subvenci. Duchcovští chudáci, nema-
jíce prostředků, žádali v červenci roku 1897
o veřejnou školu měšťanskou znovu. — Téhož
dne žádali také čeští rodičové v Bruchu a v Mostě
o zřízení českých veřejných škol měšťanských.
V úterý dne 7. t. m. rozhodla — jak jsme již
oznámili — zemská školní rada o žádosti duch-
covských Čechů zcela stručně: „Nepovolu-
jeme měšťanské školy, protože
jsou to školy z přepychu.“ K tomuío
rozhodnutí potřebovali rok. Snad za další rok
rozhodnou podobně o žádosti z Bruchu a zase
za rok o žádosti z Mostu. — V Duchecvě zřídili
si také spolek „Palacký“, jehož účelem jest zři-
zování a vydržování vyšších českých škol všeho
druhu. Většina členstva náleží stavu dělnickému.
dnes hmotně velice zbědovanému, následkem
čehož hmotné prostředky ku provedení úkolu
tak významného a pro veliké české menšiny na
Duchcovsku nesmírně důležitého, scházejí se
měrou tak skrovnou, že by při dosavadním
každoročním přírostku svého jmění spolek
„Palacký“ musil čekati celá desetiletí, než by
došlo k uskutečnění citelné potřeby české men-
šiny ducheovské — ke zřízení měšťanské školy
pro dívky a chlapce. I žádá se tímto slušně celá
česká veřejnost, by v zpomínala na důle-
žitý úkol „Palackého“ a hmotnou
podporou snah jeho přispěla ke
zbudování českých škol měšťan-
ských v Duchcově, jimiž sta a sta našich
dítek bude zachráněno od germanisace. Dle
stanov „Palackého“ stává se členem 1. zaklá-
dajícím, kdo zaplatí jednou pro vždy aspoř
200 K buď najednou, buď ve dvou ročních lhů-
tách; 2. činným, kdo plati ročně 12 K přispěvku
spolkového; 3. přispílajícím, kdo platí ročně
2 K 40 h spolkového příspěvku. Připomínáme.
že zahájena bude akce, směřující k tomu, aby
Praha, Smíchov a Karlin, kde vydržovány jsou
německé školy „z přepychu“, vůči nejnovějšímu
rozhodnutí zemské školní rady-zaujaly své stano-
visko.
— Klub národní strany svobodomyslné
Pracovní komise školská pojednala
podrobně ve schůzi dne 15. t. m. za předsed-
nictví prof. dra. K. Veselíka o proveden
četných otázek pražského školství. Uvažováno
také zevrubně o ankctě, která raditi se bude
o nutných reformách českého školství střed-
ního. Debaty zúčastnili se zejmena prof. dr.
J. Metelka, ředitel B. Čihař, Prokop
Grégr e Jindřich Kretší. — Užší pra-
covní komitét národohospodár-
ský, který se sešel za předsednictví p. inž.
L. Bondýho, připravuje důležité předměty
ve svém oboru rázu nejen všeobeeného, ale
i praktického.
— Bedřich Peška mrtev. Ve středu dne
15. t. m. v 8 hodin večer zesnul starý bojovník.
Odešel za svými druhy: Janem Nerudou, drem
Jul. Grégrem, drem. Trojanem, Em. Tonerem
Maškem, V. Náprstkem a j., s nimiž byl přátel
stvím spojen. Jsou tu ještě prof. dr. Frič, W
W. Tomek, J. L. Lukes — kteří bývali s Peš
kou v práci národní. Narodil se v Ústí n. Orl.
dne 25. října r. 1820. Studoval v Litomyšli
v Brně (pod Klácelem). V Praze studoval práva.
načež vstoupil k magistrátu pražskému, kdei
r. 1864 jmenován radou. Stál vždy v předních
řadách při našem obrozování všude, kde bylo
třeba. Od r. 1873 žil v Ústí n. Orl., v Bran-
dýse, v Chocni a poslední léta v Praze na od-
počinku. Již r. 1842 uveřejnil své prvotiny
pod pseudonymem B. P. Oustecký, v zábavných
časopisech. R. 1859 přispěl některými básněm
do almanachu »Kytice«. Samostatně vydal
»Slova přátelství a lásky« (Praha, 1849), » Gra-
tulant« (1859). S J. Jahnem: »Naše mohyly.
památka výtečníkům českoslov. národa« (1861)
»Od jara do jara« (1864), »Letorůstky« (1871)
Písně, hry a básně pro opatrovny a školy (Kar
lín, 1871, II. vyd. 1894), »Červená karkulkae
(1872), »Okoli pražské v písních« pro mládež
(1873), »Rodina Raimoudova« (1875), » Staro
městský rychtář« (1876), »Šestero pověstí šu-
mavských« (1876), »Dvůr císaře Sigmundae
(1877), »Maličtí přátelé zvířat« (1877). Velice
mnoho přispíval říznými politickými básněmi po
dlouhá léta do »Humor. Listů«. Rovněž v »Práv-
níku« najdeme jeho práce. Dlouhý čas byí
hlavním pracovníkem Maškovy »Budečské za-
hrady«. Dále psával do »Květů« i »Světozora«.
Vedle povídek historických původních, překládal
také pilně operní a operettní texty. S jeho
jménem setkáváme se na divadelních ohlášeních.
na př. uvádíme: »Bianka a Giuseppe«, »Dia-
manty koruny«, »Ernani«, »Veselé ženy wind-
sorské«, »Giroflé-Giroflá«, »Náměsíčnice«, »Pan
vévoda« a j. v. Na jeho slova, prostonárodním
tonem se nesoucí, rádi skládali písně: Bend
(kromě četných jiných na př. chorál »Svoj
k svému«), Kaván, Malát, Procházka a j. Mnohé
se ujaly tak, že znárodněly. Z Lafontaina pře
ložil 14 bajek (illustr. Doreovy, 1873). ze
#18
alto_textblock
#18
pobyťu v Brandýse n. Orl. seznav místo, kde
nejraději Komenský sedával, přičinil se, že tam
postaven důstojný pomník. V uznání zásluho
toto město byl zde Peška jmenován čestným
měšťanem. Nové generaci nebyl Peška znám,
ale staří a nyní již počtem vzácní přátele jeho
vzpomínají na bodrého veselého literáta. Ne-
dávno napsal právě prof. Heyduk ve »Zvonu«
srdečnou vzpomínku na večírky u Pešky. —
Budiž čest jeho památce! — Pohřeb koná se
v Praze zejtra v sobotu dne 18. t. m. o 4. ho-
dině odpol. z ústřední síně na Olšanech.
— Osobní. President c. k. soudu zemského pan
JUDr. August Pally nastoupí dne 18. června svoji
dovolenou a odevzdá správu c. k. soudu zemského
vicepresidentovi panu Ladislavu Málkovi šlechtici z
Werthenfelsu.
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Bábov
ze Zlonic a pan František Püchl, účetní důchodu
kníž. Karla Kinského v Rosicích slaví sňatek dne
23. června v kostele zlonickém. — Pan Meta
Bauer, pošt. oficiál a choť jeho Šlávka rozená
Janďourkova, oddáni byli dne 16. června ve
farním chrámu v Lomnici nad Pop.
— Úmrti. Dne 14. t. m. zesnul ve stáří 51 let
srdeční chorobou p. MUdr. Karel Juliš, obvodnía
železniční lékař v Červeném Kostelci. Během dvaceti
roků, po které zesnulý v Kostelci působil, získal si
po celém kraji pověsť dobrého, neunavného lékaře,
jenž věnoval se pouze svému namáhavému povo-
lání. Zejmena v oční praxi byl nemocnými i z
sousedního Německa vyhledáván a vyhlášen. Kraj
náchodský ztrácí v něm dobrého lékaře, jehož po-
věsť ještě dlouho mezi lidem ve vděčné vzpomince
setrvá.
— Z české university Karlo-Ferdinanidovy v Pr-
ze. Na fakultě filosofické byl ve včerejší schůzi
professorského sboru za děkana na studijní rok 1904-5
zvolen p. prol. dr. Frant. Pastrnek. Za volitele pro
volbu rektora české university zvoleni pp. prof. dr.
Brauner, prof. Drtina, prof. Krejčí a prof. Němec
— Diamantová svatba. Vzácné jubileum 60letého
manželství oslavovati budou dne 18. t. m. v kroužku
svých přátel a známých pan Josef Horák, šafál
v. v na velkostatku ve Zlonicích, se svou manželkou
Josefou Herákovou roz. Kořánovou. Pan
Jsef Horák narodil se dne 4. června 1821 ve Zlo-
nicích, vstoupil do služeb knížete Kinského r. 1835.
a byl u něho do r. 1882 při hospodářství činným.
— Pohleb pí. Louisy Celakovské, vdovy po
professoru české university, koná se v sobotu dne
18. června o 10. hod. dopolední z ústřední kaple na
hřbitovech olšanských do rodinné hrobky. Povozy pro
smuteční hosty budou v den pohřbu o půl 10. hod
dopol, u musea.
— Pohřeb Karla Šimanovského, Nestora českéh
herectva. Na posvátné pole olšanských hřbitovů včera
v odpoledních hodinách přibyl nový člen. Tělesná
schránka herce Šimanovského byla uložena do lůna
země otčiny, již oblíbený herec tak miloval. Četní
druhové doprovodili jej k tomuto poslednímu odpo-
činku a věnovali mu vřelou vzpomínku. Také obecen-
stvo pražské vzdalo poctu ostatkům zesnulého. Shro-
máždilo se ve značném počtu ve všech ulicích praž-
ských, jimiž se pohřební průvod ubíral a se zarose-
nými zraky pohlíželo na černou kovovou rakev ve
zlatém pohřebním voze, v níž odpočíval Nestor če-
ského herectva Karel Šimanovský. Rakev ta spočívala
v kostele sv. Salvatora u hlavního oltáře na vysokém
katafalku, uprostřed svěží zeleně exotických květin,
v průčelí s baldachýnem a ozářeném několika řadami
planoucích voskovic. Před katafalkem bylo položeno
mnoho drahocenných věnců se stuhami barev ná-
rodních i slovanskou trikolorou. Přečetné bylo množ-
ství smutečních hostů, kteří zůčastnili se pohřebních
obřadů, jež vykonal za assistence duchovnícb dr.
Klauda. Při obřadech sbor pěvců Národního divadla
zapěl smuteční písně. Mezi smutečními hosty byli ze-
jmena: za Společnost Národního divadla pp. arch.
Šimáček, řed. Schmoranz, doc. dr. Kose, dr. L. Klum-
par, dramaturg Jar. Kvapil, sekretář dr. Šafařovic v za-
stoupení intendanta dra. Herolda, kontrolor Novolný
dále členové opery a činohry Národního divadla, obou
smíchovských divadel, divadla „Uranie“ v Holešo-
vicích, a sice pp. Šmaha, Viktorin, Mošna, ze Steins-
bergů, Havelský, Bucek, režisér Krössing, ppí. Lau-
dová, Klánová-Panznerova, Hübnerová, pp. Kafka, Inne-
man, ředitel Seifert, Trnka, Janovský, Šípek, Kubík J.
Ryšavý, pí. Hyšavá, Kubík ml., Jiřikovský, Charvát.
Kovář, Fochl, Spurný, kapelník Anger, bývalý teno-
rista Lukes, dále v zastoupení presidia městské rady
náměstek p. Seifert, poslanci pp. Anýž a Březnovský
sl. Slavinských, býv. režisér Chvalovský, spisovatele
Arbes, Herites, Mašek a Šimáček, za Družstvo Ná-
rodního divadla p. Šubert, za Ústřední Matici česko-
slovanského ochotnictva pp. Kettner a Neudörfel, za
„Divadlo“ tajemník p. Kafka, dále pí. Slukovová, na-
kladatel Šváb, dr. Zuna, doc. dr. Heveroch, div. místr
Procházka, Stropnický, K. Švagrovský, ředitel Zemské
banky dr. Mattuš, sochař Heidelberg, pokladník For-
man, K. B. Mádl, řed. Hübner, dr. Porges, Ruttner,
celý výbor Ústřední jednoty českého herectva a j. v
Po ukončení pohřebních obřadů byla rakev s těles-
mými ostatky zesnulého Šimanovského snesena s ka-
tafalku do zlatého pohřebního vozu, jejž rada měst-
ská propůjčila a kolem něhož tvořili pohyblivý špalír
officianti Rissova pohřebního ústavu. Průvod po-
hřební zahájen byl věncovým vozem a ubíral se po
Františkově nábřeží k Národnímu divadlu, jehož elek-
trické obloukové svítilny byly ozáfeny. Naproti dl-
vadlu pohřební vůz na chvíli stanul, načež kondukt
ubíral se dále Ferdinandovou třídou na Václavské
náměstí a u musea byla rakev znovu vykropena. Jízdní
dráha po celé této cestě byla vroubena četným obe-
censtvem, které vzdávalo poctu tělesným ostatkům
zesnulého Nestora českého herectva. — Po 5. hod
odpol. dospěl průvod na olšanské hřbitovy. Nedaleko
hrobu Slukovova připraven byl trvalý odpočinek Ši-
manovskému. Než byla rakev spuštěna do lůna země,
zapěl sbor pěvců Národního divadla smuteční písně.
načež za hlubokého pohnutí předseda Ústřední jednoty
českého herectva pan Šmaha tuto vřelou vzpomínku
proslovil památce zesnulého: „Ideál umělce z do
červánků českého umění, ideál několika hereckých
generací, idežl vzorného kollegy odešel na věčnost.
S obdivuhodnou silou a svěžestí kráčel Karel Šima-
novský s duchem času a byl ozdobou českému dra-
matickému umění a českému divadlu déle než půl
století. Za veškeré české herectvo skláním hluboce šíji
před velkým Tvým uměním, drahý Karle, před velikou
prací, kterou jsi vykonal na prospěch českého dra-
matického umění a prosím tu jasnou bílou hlavu
Tvoji, aby přijala poslední pozdrav ode všech, kdož
Tě znali, Tobě se obdivovali a Tebe milovali...“
Za všeobecného pohnutí, při němž přemnohým oči
se zarosily, byla rakev spuštěna do chladně země.
Dámy pokryly rakev kyticemi. — Věnce a nádherně
palmové kytice věnovali k rakvi zesnulého: správa
Národního divadla, Družstvo Národního divadla, ředi-
telstvo a členstvo smíchovských divadel, rodina Ši-
mandlova, manželé Hübnerovi, rodina Šimkova, sou-
rozenci Vocelkovi, solisté opery Národního divadla.
činohra Národního divadla, Lidové divadlo „Urania“
v Praze VII., Ústřední jednota českého herectva v Pra-
ze, pí. Sklenářová-Malá, rodina Švagrovského aJ
Šimandla. — Dojemně působilo, že dávný druh zesnu-
lého F. F. Šamberk, nemoha dostaviti se na pohřeb,
dal se odvézt do Šindelářovy kavárny na Ferdinandově
třídě a oknem sledoval průvod pohřební svého
přítele... — Výbor Ústřední jednoty českého herectva
obdržel mnoho soustrastných projevů; tak zejmena
od městské rady pražské, Bohuslava hrab. z Kolovrat,
správy Národního divadla a Otty Bondyho, který místo
věnce věnoval obnos 20 K účelům jednoty. — Z Jem-
nice. (Zvl. tel.) Za Šimanovským, za naším vzorem
a miláčkem, poslední s bohem! Choděra.
— O dopoledním vyučování na školách slředních
uspořádal Ústřední spolek českých professorů dne
14. t. m. v Měšťanské besedě pražské zajímavý ve-
čírek debatní, jenž se těšil hojné účasti. Po zahajovací
řeči starosty řed. Starého promluvil o zkušenostech
nabylých v Praze s vyučováním pouze dopoledním
prof. K. Berta, jenž poukázal na to, že jednoduchá
frekvence je zavedena málem na všech gymnasiích
pražských a předměstských a na některých reálkách.
ale měrou různou, někde úplná, jinde jen částečná.
Zhušenosti nabyté za rok neb půl roku nemohou
býti ovšem směrodatnými, ale pokud řečníku bylo
možno zjistiti, jsou věsměs přiznivými. Jak rodiče
o věci soudí, vysvitlo z odpovědí jejich na příslušný
dotazník ied. Starým prečtených. Až na některé v-
#19
alto_textblock
#19
jímky, v nichž vyslovena obava; že pět Eodln
učovacích po sobě pro děli 11—14leté je snad p
trochu mnoho, anebo že při jednoduché frekvenci
veliké políže v rodině s obědem, po případě i s din
samými doma, vesměs rodiče vítatí nové zařizení 1-
baty se účastnili prof. dr. Durdík, doc. dr. Groh. v
Placek a Stýblo, řed. Šafránek, vládní rada Čen
řed. Bílý, prof. Sommer, Hulík atd. Prvý vpšío
povděk nad svoláním schůze té, přeje jedncd
frekvenci z příčin zdravotních, aby duch i tělo s
lily, a vzhledem k nabytým výsledkům příziv
doufá, že se jednoduchá frekvence zavede i jn
Dr. Groh a prof. Placek poukázali vhodně n
že posavadní rozměry učiva v klass. filologi pli i
nebude lze zachovati a že je nesnadno umístiti ví
hodiny latiny (8) v I. třídě gymnasijní na dopcleča
Proti tomu, aby žáci měli 2 hodiny latiny za j
dopoledne, naprosto se vyslovuje prof. Somnu
jenž poukazuje i na obtíž. dopoledního vyučcváni
fysiku (optiku) tam, kde budova má teprve o
ledne slunce. Jak mají zařízeno vypučování pňi jela
duché frekvenci na reálném gymnasiu, vděční
slechli přítomní od ředitele ústavu toho p. Šallir
ka. Tam také věc se dobře osvědčuje. Zavedení
zatím jen v některých třídách. Vládní rada řed. v
průmyslové školy Ed. Černý táže se, jak se
žáci v poslední hodině vyučovací od 12 do 1.n
jsou-li již unaveni příliš, a dále, jak se osvědčují
přestávky mezi hodinami letos ministerstvem a
dené Na to odpovídají přeňevším řed.Šafráníl
řed. Starý, prol. Stýblo a j., že nepozcnr
přlišné únavy v posledních hodinách, naopal.
jsou žáci docela svěží, k čemuž přispívají asi
přestávky. Ovšem učitelé musejí pracovati pronikn
methodičtěji a s promyšleným výběrem učiva, a
žěky upoutali a látku nařízenou vyčerpali. P
Placek a dr. Groh však uvádějí, že v klass
filologii není dovolena látku přistřihovati. Řed. Bil
uvádí, že by bylo bývalo záhodno, opatřiti si s
hlivé zprávy o výsledcích vyučování pouze dopea
ního od kollegů z Vídně, kde se tak učí už el
desetiletí a kde jednoduchá frekvence vlastně vu
začátek. Řečník neslyšel tam chváliti si poslední l
diny vyučování; proto také tam dán. podnět kn
spiriím větším. Ty ovšem při zvýšené péči o ne
nost tělesnou a vhodný rozvrh předmětů moha
osvěžiti mysl mládeže a udržeti u ní lepší čila
Jednoduchou frekvenci úplně provésti na reákii
českých, kde jsou při všech třídách pobočky, s b
je o jeden jazyk (němčinu) více než na německju
reálkách, provésti nelze. Nesměstná se na př. všedlua
rýsování na dopoledne při jedné jen rýsovně, a bn
slení jen s ujmou rozvrhu předmětů a při dvou b
slírnách. Tu bude třeba někdy vyučovati odpoledn
Na odpoledne nutno přeložiti také všechny voh
předměty, což mnohého odradí od návštěvy jejickl
přece by zpěv a těsnopis měly spíše býli ještě hoj
navštěvovány. Také jest obava při nynějším smln
dopy, aby volný čas nebyl od žáků obrácen naj
stování sportu ještě náruživěji nežli se to již di
Tu ovšem musí rodiče moudře zakročovati. Zai
vějších dob volný čas byl zužitkován na další seke
vzdělávání. Přes tyto obavy však zasluhuje jed
duchá frekvence býti podporována, poněvadž přisje
bohdá k odstranění tak zv. přetížení mládeže, k le
šímu zdraví jejímu a u mnohých žáků k daššim
sebevzdělání, k učení se cizím jazykům a p. Zvl
prospěšným následkem bude i nezbytná reduka
učiva. Bylo by záhodno dáti podnět k tomu, as
učebnice byly revidovány a ministerstvo svolalo
ketu k tomu účelu, která by měla za úkol nyně
učebnice prohlédnouti a vše zbytečné tam seškri
Při nynějších učebnicích úkol ten připadá učileli
zkušený učitel si tu najde pravou míru. Ale co
učitel nový, přicházející teprve z university, jemu
i ta školní kniha zdá se obsahovati ještě mál. toh
co on pokládá za důležité? Učebnice má obsahoraí
minimum látky, vše to, co skutečně jest nezbyt
z každé nauky věděti, aby se to mohlo náležilě zpm:
covati i při větším počtu žáků. Že při nynějším zkní-
cení hodin nelze zpracovati tolik látky, jako dřío
řed. Bílý ukazuje na češtině. Ta při 3 hodinách t-
denních je zkrácena skoro o 40 hodin do roka. Cos
tu probíralo dříve článků a básní! A v cizích jazycit
co cviku a mluvení za 40—50 hodin učitel provešl
Řečník doporučuje také, aby, kde jsou v městě dee
střední školy, na obou bylo stejné zařízení a upo-
zorůuje na nesnáze vznikající v rodině a u slzave
vatelů, kdyby pro jednoho žáka musil býti oběl
o 1/41, u druhého o 1/42. Také padá na váhu, psll
frekvence v takovém městě jest zavedena v úřadech.
zdali jednoduchá či dvojitá. Respiria mohou skulečne
býti prospěšna, když se při nich chodí ze lříd, tyte
se zatím větrají atd.; velkého respiria někde použival
i ke hrám na dvoře, zpěváci zazpívají tu i tam z
cvičený sbor a p. Prol. Hulík připomíná, že nestejni
docházení žáků k obědu mohlo by ublížiti i rodinnémi
životu. Někde je celá rodina pohromadě tolikop
ol ědě, tam otec může pohovořiti s dítkami, napene
nouti je atd. Je proto, aby vůbec odpolední vyučování
ze zdravotních důvodů se počínalo až c 3. hodině. —
Tak se všech stránek objasněn rub i líc jednoducls
frekvence, při čemž zůmyslu nedotčeno se vlivu jejho
na učitele. Posléz po pěkném shrnutí výsledků celeh:
rokování věcně a zajímavě vedeného se strany sl-
rosty řed. Starého, jenž uvedl i percentuální výsled
prospěchu (v I. tř. je prospěch horší, v II. tř. lep
než jiná léta), usneseno jednomyslně, aby na všeck
ústavech v závěrné poradě byly uvedeny letošní vý-
sledky jednoduché frekvence a podle místních pernlní
za zavedení její na zkoušku (aspoň částečně) bih
žádáno.
— Husovy slavnosti. Komise pro oslavu Mis
Jana Husa na Menším městě pražském pe
řádá 6. července oslavu Husovu v tělocvičně Sckol
Menšího města pražského pod Nebozízkem za účasi
Sokola M. M. P. a jiných spolků malostranskýcht
hradčanských. Pořad slavnosti: I. Proslov. II. Sbe
„Národu“ zapěje „Lumír“. III. Slavnostní řeč
daktora p. K. St. Sokola. IV. ukončení slavnosti: Stu
„Kdo jste boží bojovníci“ zapěje „Lumír“. Schtn
komise koná se 17. června t. r. o 8. hod. večenní
v Sckolovně malostranské. — Tělocvičná jen
nota Sokol v Rakovníku pořádá také lels
dne 10. července za pomoci korporací, spolků a jedno
tlivých důvěrníků z okresu rakovnického, křivoki
ského, čisteckého a kralovického k uctění pamálly
ujálení Mistra Jana Husa pouť na památný Krakovut
u Červeného Zámku, na kterém před odchodem b
sněmu kostnickému v době od 15. července do
října 1414 lidu kázal. Na pouti této scházejí se be
i ze vzdálených končin kraje v takovém počtu,k
tu bývá shromážděno 3500—5000 lidí všech polit
ckých vyznání. K letošní šésté pouti odjíždí se z ll
kovníka vlakem v 1 hodinu odpoledne, návrát do l
kovníka v 9.17 hod. večer. Odjezd z Petrovic-Zavid
směrem ke Kralovicům o 7.01 hod. večer. Ve 3 ho
odpoledne promluví o M. J. Husovi br. dr. Ant. S
botka, starosta Sokola ve Zbraslavi. Potom prohláš
hradu. Z nádraží Petrovice—Zavidov na sřícenley
Krakovce jest hodina cesty
Obecní zastupitolstvo v Nuslích konalo vésn
odpoledne první schůzi za předsednictví starosty pen
Veselika. Po sdělení zpráv městské rady a po sckvá
lení návrhu, aby od paní Koppové byla zakoupen
polovina její domu, přikročeno k volbám a sice: a
revisory obecních účtů za r. 1903 zvoleni pp. Novotný
Ševčík a Ullík, za dohlížitele nad správným odvádě-
ním poplatků z nápojů pp. Škudlan, Kaliba a Valle,
do předsednictva dobrovolného sboru hasičů pp. Vích
Boháček a Pech, do výboru pokračovací školy prů
myslové pan Brepta ml. — Stížnost pana Frant. Jirs
do výměru, aby zaplatil parcelační poplatek 1050
za povolení změny parcelace po dlouhé debaté za
mítnuta. Schválen návrh na povolení změny dron
p rcel pozemkových v ulici Libušině na tři parcels
s podmínkou, že bude zaplacen parcelační poplali
2459 K. Po delší debatě schválen návrh, aby obet
doplnila svých 100 členských podílů v záložně nusel-
ské z 1000 K na 2500 K ve smyslu změněných sta
nov. Na to přednesl ředitel městských úřadů pae
Kurka stručný návrh, aby vyhostění byli z obce An
Kovaříková z Berouna, Josef Němec z Hněvkov
a Václav Koutek z Jakobína, poněvadž byli zadržen
pro potulování a obtěžování veřejnosti. Po přečten
onoho návrhu projevil pan Žentl: »Jen ven s nin
z obce!« Výkřik tento vzbudil v zasedací síní ne
malé pohnutí. Pan Škudlan vytkl, že návrh podaný
jest příliš stručný a vyhostění jest velmi důležit-
tak že zastupitelstvo má právo důkladně se o toa
informovati. Pan Žentl: Vaší povinností je, staral
se o to, aby takoví proletáři byli vzdáleni z obeel
Taková holota musí pryč a je to příliš svoboda-
myslně, podporovati takovou luzu a zastávati se jíi
(Pohnutí.) Po sdělení pana starosty, že městská rad