#1
alto_textblock
#1
Z Laurenco-narquezu, 16. února.
(C.B.). (»Reuterova kancelář«). Depeše z tá-
bora Burů u Colesbergu ze dne 12.
t. oznamuje Spojené vojsko (burské) za-
hajilo dnes ráno útok na pravé
křídlo Angličanů. Generálu Lem-
merovi podařilo se obsaditi sku-
pinu vrchů, jež byly dosud jednou ze
hlavních opor anglického postavení. Boj trval
celý den. Spojenci čítají 9 mrtvých, 14 ra-
něnýcha 5 zajatých jakožto ztrátu. Také na
posicích generala Groblera a generála
Delareye byl tuhý boj. Delarev pro-
nikl do pravého křídla Angli-
čanů, vyrvaltěmto důlezítou po-
sici a vypudil je z jich tábora. Ztráty
Angličanů považují se za těžké. Jedno an-
plické Maximovo dělo bylo dobyto, jiné zu
stavili ustüpující Angličané na místě. Angli-
čané zahajili na posici, která jim byla vy-
vána, prudkou dělovou palb u, n
ron však general Bchuman náležitě
bdpověděl. Ztráta Angličanů na níístě, kde
generál Lemmer bojoval, páčí se na 200
mužu
Z Dondýna, 16. února. (C..B!) Úřadní
depeše generála Robertsa z Jacobsdalu
oznamuje: Mám důvod soudit, že nál s py
u Maggersfonteinu byly vykli-
zeny. Burové snažili se uniknouti. General
French prošel územim na sever ní
straně Kimberleye. Brigád'a pě-
choty stíhá Bury směremk
Bloemfonteinu o
Z Londýna, 16. února. (C.-B.) Reu-
terova kancelař oznamuje z Arundela: Bu-
rové obsadili Rensburg. Silný oddíl
burského vojska byl viděn na západě. Zdá
se, že se vydal na drancování.
Z Londýna, 17. února. (C.B.) Lord
Roberts oznamoval v depeši před zprávouo
příchodu generála Frencha do Kimberleye:
Po přvní obhlidce v Jacobsdaaln byla nase
jizdná pěchota při návratu napadena. Devět
mužů a 2 důstojníci byli ranéni, 10 mužů
bylo pohřešeno. Generál French oznámil již
osvobození Kimberleye. — Velitel v Ki m-
berleyi, plukovník Kekewich ozna-
mujě, že nepřítel opustil Alex-
anderfontein, jejž pak on, Kekewich,
obsadil. Generál French má dosud jenom
nepatrné ztráty. Jízdná pěchota má obsa-
zeny posice za jeho zády. Generál Cle-
mens, byv silným oddílem Burů napaden,
ustoupil nazpět k Arundelu, aby
chránil Nadmo-Poort.
Z Londýna, 16. února. (C.-B.) Reut
kancelář oznamuje z Jacobsdalu ze dne 15
t. m.: Po četných šarvátkách o bs a' dlil
dnesAngličané Jacobsdal. Dělo-
strelectvo obklíčilo okolí a zahnalo zbytek Burů.
Divise Frenchova zmocnila se tří brodů
na Modder Riveru. Na jednom z nich byli Bu-
rové dobře opevněni, ale přece byli zahnáni
dělostřelectvem. Generál French postou-
pil pak rychle ke Kimberleyi. Bu-
rové vyklidili Alexandersfontein, jenž byl pak
anglickým vojskem obsazen.
Z Londýna, 17. února. (C.-B.) Minister
stvo války uveřejňuje tento telegram generála
Robertsa z Jaeobsdalu ze dne 15. t. m.:
Jsem velmi spokojen, naleznuv zde
obdivuhodná lazaretní zařízení, jež učini
doktoři Kättner a Hildebrand. Oba pánově, jakož
i celý personál, prokazují našim i burským
raněným největší přívětivost. V lazaretech na-
lezá se 20 raněných důstojníků a asi 39 mužů.
Z Pretorie, 16. února. (C.-B.) Úřadně
oznámuje se z Colesbergu: V úterý došlo
knovému boji. Angličané ztratili 60 mrtvých
a raněných a 80 zajatých. Vojsko spojených
republik nemělo žádných ztrát.
Z Ka,ského města, 16. února. (C.- B.
Z Ramonty oznamuje se ze dne 12. t. m.i
Anglické vojsko napadlo před
ú svitem tvrz Eloss. Byl dán rozkaz bo-
jovat bodáky a nestříleti. Johannesburský oddí
pod velením setníka Dalwiga přínutil Angli-
čany k ústupu. Ztráty jich obnášely 6 mrtvých
a 4 raněně. Burové neutrpěli žádných ztrát.
#2
alto_textblock
#2
Stávky horníků a nedostatek uhli
v král. českém.
VV obecních prodejnách uhlí od včerej-
ška panuje velký nával konsumentů. Na Malé
straně v domě »U sedmi čertů« byla tak značná
tlačenice, že k udržení pořádku musilo být uči-
něno znimořádné bezpečnostní opatření. Věsra
#3
alto_textblock
#3
ndoe a rs a leade
#4
alto_textblock
#4
odpoledne bylo do obecních prodejen opatřeno
nové uhlí, které i dnes »jde na dračku«. —
Pro nedostatek ulli nemehla být depesud zahá-
jena jízda parníků pražské paroplavební společ-
nosti. Bylo jí sice nabízeno uhlí, ale tak drahé,
že by při zahájení dopravy parolodí společnost
každodenně utrpěla deficit nejméně 70 zl.
Z Moravské Ostravy, 16. února. (Pův dopis.)
Ku zdejšímu policejnímu komisařství přiděleni opětně
noví konceptní úřadníci od různých politických úřadů
na Moravě. Na Karvínsku meškají stále dva úřad-
níci policejního komisařství. V noci procházejí mě-
stem sesílené hlídky četnické i vojenské. Dosud měly
málo na práci, až na některé srážky pracujících hor-
níků se stávkujícími. Zajímavé intermezzo sběhlo se
na schůzi dne 14. t. m., pořádané drem. Karpelesem
v hotelu »Gambrinus«. Dr. Karpeles z Vídně, který
stále pléte se mezi stávkující horníky a chce dělat
jim generála, ač ani česky ani polsky nezná; před-
nášel tam»měšťákům« o stávce horníků, chtěje zí-
skati jich sympatie. Proti němu vystoupil korrespon
dent »Neue Freie Presse«, Schwarz, který polemi-
soval s Karpelesem a nazval jej konečně »indivi-
dnem BézzaměstnáníZtohö povštala mezi jednou
polovičiopřítomných veliká bouře,ovtaklv žel policejní
komisař schůzi rozpustíh— Včera odpoledne konala
se v Přívoze schůze stávkujících, při níž došlo ku
bouřlivým scénám. Schůze byla proto vládním ko-
0tl
misařem rozpuštěna.
—ák. Z Moravské Ostravy, 16. vúnora.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při dnešní ranní střídě
sjelo ještě méně horníků nežli včera. Pracuje celkem
jen 15.6 mužstva. Dnešní den dle toho dosáhl nej-
vyššího počtu stávkujících. Na dolech severní dráhy
Hermenegilda, Vilémka, Jakub a Alexandra zasta-
vena práce vůbec. Strojníků a topičů stávkuje už
200. Největší potíže působí čerpání vody z dolů. Při
strojích čerpacích na mnoha dolech musí zastávati
službu úřadníci. Celkem stávkuje v re-
víru moravskoslezském dne s 31.000
horníků.
—ák. Z Moravské Ostravy, 16. února.
(Pův. zprava »Nár. Listů«.) Dnes dopoledne nalepeny
na jednotlivých dolech a dělnických koloniích dvě
vyhlášky. Jedna úřadní, podepsaná vrchním báňským
radou Rielem a správcem zdejšího policejního komi-
sariátu, vládním radou Dobrovským, ve které sděluje
se horníkům stávkujícím, že majitelé závodů při
včerejší výplatě prohlásili, že jsou ochotni skoro
veškeré ústupky, které horníkům v Těšíně dne
10. t. m. povoleny byly, ponechatr na dále, až do
odvolání v platnosti. Na stávkující appelluje se, aby
chovali se klidně jako dosud. Ve vyhlášce těžařů
uvádějí se ústupky povolené stávhujícím, avšak vy-
nechán mezi nimi odstavec, týkající se závazku, že
žádný z horníků stávkujících pro stávkování z práce
propuštěn nebude. Vyhlášky tyto neměly účinku.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan, str. 185188.
— Nově zvolený president obchodní
komory pražské pan Josef Wohanka, je-
muž dojista nikdo nemůže vytýkati národní ne-
snášemlivost neb nepřátelství ku kmenu něme-
ckému, pokládal za svou povinnost v řeči své,
kterouž předeslal včera jako úvod ku přehledu
činnosti obchodní komory pražské v roce mi-
nulém, dotknouti se mezi jiným též událostí,
jež měly původ svůj ve zrušení jazykových
nařízení ali jež neblahýúčiněki jevily na
obchod a průmysl a vůbecna veškerouvhospo-
dářskou práci. Pan Wohanka obmezil se
pouze na to konstatovati, že zrušením jazykových
nařízení zraněna byla duše českého lidu ve své
nejvniternější podstatě a ve všech vrstvách spo-
lečnosti naší že vyvolal akt ten vzrušení a roz-
trpčení. Že tedy nikoho nemohlo překvapiti,
jestli český lid manifestoval též na venek toto
své rozhořčení a jestli milliony vlasteneckých
mužů hlasitě protestovaly proti křivdě, jíž
dopustila se vláda hraběte Clara na českém
národě.. — Těmito mírnými slovy tlu-
močil předseda obchodní komory s v ůj
osobní náhled, s nímž ovšem srovnává
se, co smýšlí a cítí každý Čech bez výjimky,
však k deliriu stupňovaná německo-nacionální
zběsilost německé publicistiky, která směrem k
Vídni staví na odiv líbeznou tvář k smíru ochot-
ného člověka a dole zatím prokazuje nevůli
naproti tomu, s nímž smířiti se ochotu
předstírá, vrhá se i na tento umír-
něný projevmužedz národního
fanatismucšnaprostioonepodezře-
lého. »Bohemia« především popírá, že prý, jak
tvrdil president Wohanka, následkem zru-
šení jazykových nařízení roztrpčen býti musil.
I táže se hloupě a nestoudně zároveň, odkud
prý to pan Wohanka ví? Snad jen internacio-
nální pobuda bez národnosti, který dnes za pe-
níze koná služby tomu, zejtra na sto mil ji-
nému a pozejtří bůh ví kde zas jinému, ovšem
nedovede pochopiti takovéto roztrpčení. Nesta-
čilo snad »Bohemii«, co po zrušení jazykových
nařízení v Čechách a na Moravě se dělo?
»Bohemia« zcela v tradicích policejního státu
za všechno to, co se stalo, činí zodpovědným
bilotioa obod sbj mal vha ivdo. sn
#6
alto_textblock
#6
— »štváče«, především ovšem »štváčec v »Ná-
rodních Listech«. Nám ovšem lhostejný je soud
»Bohemie«, ona nejméně nás zmate v konání
povinnosti své, povzbuzovati lid náš, jej varovati
a brániti.
labologho a lnn
— Snadné rozřešení. Ve Vídni láme s
hlavu vláda a čtrnácte již dní tam zasedá třicet
českých a třicet německých důvěrníků, aby se
shodli na nějakém způsobu, jak by v zemích oba
národové vedle sebe žíti mohli v jakéms takéms
klidu, co zatím v horách krkonošských v ma-
lém tkalcovském a přadláckém městečku rozře-
šila se otázka, jak jedině vráti se Rakousku po-
koj a mír a jak jedině stane se bohatým, moc-
ným a slavným. Zásluhu, že na správ-
nouuto „byšlenků V připadlo,9 sluší0 přičísti
obecnímu zastupitelstvu vrchlabském u.
Opatrní otcové této staré, ale méně slavné obce,
v jejíchž analech je největší udářostí vytlučení
oken v hostinci, kde před létý byl uspořádán
český ples vpotom plavná výpřáva podniknut
proti tamějšímu českému kaplanu, sešli sel onehidy
na rýchtě a pe krátkém fokování usnesli se na
následující šťavnatěfesoluci: Prohlašu-
jeme, že Rakousku nevrátís e mír
a že nebude šťastné a mocné, dokud
nebude v něm prohlášena němčina za jazyk
státní a dokud nebude správa země rozdělena
úplně v českou a německou, a sídlo správy ně-
mecké nebude přeloženo do některého města
v Čechoněmčíčh.Z Krátce a dobře. Teď ví pan
Körber co má dělat, a důvěrníci čěšti dle čeho
se řídit. lo V noday 8 sodnl inlio
— Čeština v armádě. Píše se nám:
»Noviny oznamovaly zprávu 2 Olomouce o roz-
kazu divisíonáře, podmaršálka bar. Mertlen sa,
jenž při prohlídce podřizených oddílů prý shledal,
že většina důstojnictva nebyla schopna s' českým
mužstvem se dorozumět. Na to prý vydal divi-
sionář přísný rozkaz, aby důstojníci češtině se
učili, jinak že prý budou posláni do Polska
nebo do Uher K téte zprávě dlužno doložiti,
že se olomoucký divisionář s vydáváním zvlášt-
ních rozkazů ani nepotřeboval namáhati, protože
existuje obecný vojskový předpis, jenž důstoj-
níkovi ukládá povinnost obeznámiti se s jazykem
mužstva. Z výsledku prohlídky olomouckého
pana divisionáře jenom vysvítá, že se podobných
předpisů, vydaných pro vojsko čelé říše, patrně
tuze nešetří. Že existují více méně jen na pa-
píře. Nelze také očekávati, že by ojedinělý roz-
kaz podřízeného velitele jednoho okrsku valnou
změnu v tomto pravidle způsobil. Spíše je nový
doklad k pochybnostem, že by správný byl
dnešní systém, přidělovatí ke plukům důstojníky,
o kterých se už napřed ví, že plukovní jazyk
neznají a jen stěží se mu přiučí, mezi tím, co
jiní důstojníci, téhož jazyka dokonale znalí, po-
sílají se soustavně ke plukům, kde znalosti své
nemohou ani užiti. Je to známý systém, na
kterém si vojenská správa patrně nemálo za-
kládá jakc ve staré armádní tradici.
Ale nelze ani dosti várovati před podobným
pěním na »starých tradicích«, které dávno ne-
odpovídají poměrům a v dané chvíli trpce se
mstívají. Londýnský Ware office mohl by o této
kapitole ze svých nejnovějších zkušeností v jižní
Africe mnoho poučného vypravovati« ..
— Z kruhů soudních. V nejbližší době
má se, jak se dovídáme, přiděliti z království
českého jeden soudní adjunkt obou zemských
jazyků mocný ke službě u nejvyššího soudního
dvoru ve Vídni. O toto místo uchází se celá
řada soudních adjunktů, což jest pochopitelno
za nynějších poměrů postupu v tomto králov-
ství; neboť s přidělením tím spojena jest vy-
hlídka na nepoměrně rychlejší postup. Jsme
žádostivi, komu dostane se tohoto výhodného
místa. Dle předběžných zkušeností bude to do-
zajista opět Němec, který snad trochu česky
umí, neboť takový jest ve Vídni nejraději viděn
a musí býti u »pramene«, aby se přes hlavy
svých kollegů Čechů dostal ku předu. Doví-
dáme se, že bude to dr. Latka, soudní adjunkt
na Smíchově, intimní přítel známého nám již
dra. Galla a miláček pana bar. Kalfiny, Němec
stejného smýšlení jako tito jeho přátelé a kan-
didát mnohem mladší, než někteří jeho soudru-
hové o totéž místo se ucházejíeí. A tak jdou
za sebou páni Němci — do Vídně, na místa
nějvýhodnější, jakoby se za ruce drželi.
— Rodinné zprávy. Slečna Anastazie Še-
divá z Kožova a pan Alois Štěpánek, majitel
mlýna ze Zlonic, slaviti budou svůj sňatek dne 20.
února 1900 o 11. hod. dopol. v Týnském chrámu
v Praze. — Slečna Mařenka Nečáskova a pan
Josef Vodseďálek, obchodník, slaviti budou
sňatek svůj dne 19. února 1900 v chrámu sv. Kate-
řiny ve Vysokém n. J. — V tomtéž chrámu slaven
bude dne 21. t. m. sňatsk slečny Mařenky V o d se-
a ds a