#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 b
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 16. února.
#6
alto_textblock
#6
LSIi
aplenívn.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 46.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
příjímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Českoněmecké konference.
Z Vídně, 16. února. Těžisko celé akce
českoněmeckých konferencí, podniknuté ka-
binetem Körbrovým, je nyní ve plenu
sekce pro království české, která
má dnes odpoledne schůzi a ve
které se očekává výklad vlády o je-
jích zásadách při úpravě jazy-
kových poměrů při zeměpan-
ských úřadech ve královstvía
markrabství.
»Neues Wiener Tagblatt« uve-
řejňuje přípis německého poslance, který je
prašpatnou předehrou k tomuto
projevu ministerstva, který je však zároven
s to, aby způsobil u českých zástupců na
konferencích těch dojem nejhor ší.
Nejmenovaný pisatel žádá totiž, aby Ra-
kousko vrátilo se k centralismu
a protože centralismus nemůže býti jiným
než německý a poněmčující, aby provázen
byl uzákoněním státní němčiny. Praví:
»V podstatě Čechové jdou za stejným
cílem, jako za ministerstva Clarova. Chtějí
dosíci úspěchu aktivního a to jako následku
své hrozby obstrukcí a jako ceny za dělnost
parlamentu, aby jejich dosavadní taktika
strannická jevila se na venek vítěznou.
S tímto nezměnitelným stanoviskem musí
vláda pro všecky případy počítati a její
snaha ve vyrovnacích konferencích se nese
také k tomu, aby formálně pouze potřebě
Čechů po případě vyhověla, ně-
mecké věcné požadavky při tom neurá-
žejíc. Bude-li lze tento choulostivý problém
rozřešiti zdárně, všeobecně se pochybuje. Nej-
důležitější — český — požadavek, vnitřni
čeština, nedá se splniti jiným postupem,
leda nařizovacím a ten byl by návratem
k soustavě Badenově.
Zákonné stanovení vnitřní če-
štiny však vyžaduje dlouhé normální
činnosti parlamentu. Kdyby vláda
podala neprodleně osnovu jazykového
zákona v říšské radě, kterou se
povoluje vnitřní úřadní čeština
#11
alto_textblock
#11
pro české území, byl by v tom neprodlený
úspěch Čechů; jelikož však Němci zásadně
české vyrovnání pokládají za jednotné dílo,
činila by se tu z německého junctim vý-
jimka v zájmu Čechů. Pronikne-li tento plán
také na české straně, ukáže se teprv, až se
sejde říšská rada, resp. český klub. Pochyb-
ným je však úspěch plánu na straně něme-
cké. Neboť kdyby se Němci vzdal
spojitosti jazykové otázkys
ostatními požadavky, zejmena
s právem veta zemských kurií, musili
by nejméně naléhati na provedení svých po-
žadavků jazykových.
Musili by míti předem záruku, že ne-
jenom bude stanovena výhradní platnost ně
meckého úřadního jazyka v územích něme-
ckých, nýbrž konečně také provedeno ná-
rodnostní ohraničení správních území a roz
dělení správy. Konečně je zákonné uznání
vnitřního jazyka českého v úřadech nemy
slitelno bez současného zákonného zajištění
státního jazyka prostředkovacího
se stanoviska centralistického.
Má-li býti konečně přítrž učiněna systému
Taaffovu, který potají zahrává si s federa-
lismem, aby potřeby státu centrálního mohl
uspokojovati jen potají, musí býti učiněn po-
čátek zákonnou úpravou jazykové otázky. Po
té stránce oshova jazykového zákona, kterou
vláda položí na stůl dorozumívací konfe-
rence a později předloží říšské radě, musí
podati rozhodný důkaz, má-li minister-
stvo Körbrovo úmysl vrátiti se
ke zjevné politice centralismu.«
Týž list oznamuje: »Dle nynějšího stavu
věcí na vyrovnací konferenci zále zí
hlavně na vyřízení vnitřního
jazyka českého při státních úřa-
dech. Čechové žádají, aby tato otázka
byla ze souboru vyrovnacích předloh vyňata,
Němci však trvají na tom, aby po té stránce
bylo junctim. Vláda prostředkuje a sna ž
se najíti výcho d.«
Proti volebnímu řádu vídeňskému.
Z Vídně, 16. února. Sociální de-
mokraté svolávají proti kampani dolno-
rakouského sněmu, ve které má býti skon
#12
alto_textblock
#12
cován nový volební řád pro město Vídeň,
šest hromadných schůzí, z nichž
jedna koná se v neděli dopoledne, ostatní
v pondělí večer. Na denním pořádku jest:
»Svolání sněmu a volební loupež křesťan-
ských sociálů.«
#13
alto_textblock
#13
Dementi.
Z Vídně, 16. února. Novinami prošla
zpráva, že polský akademický spo-
lek »Ognisko« komitétu slovanských aka-
demických spolků, pořádajícímu ke dni 7.
března t. r. slavnost slovinského básníka
Prešerna, poslal německý přípis, kde se
praví: »My nejsme žádní Šlované a
prosíme, byste nás podruhé takovýmito věcmi
ušetřili.« Předseda komitétu jmenované slav-
nosti, Vodnik, zaslal »D. Volksblattu«, který
zprávu tu otiskl, tuto opravu: »Není
pravda, že polský akademický spolek
»Ognisko« zaslal nám německým nebo
jiným jazykem přípis podobné-
ho obsahu.«
#14
alto_textblock
#14
Také čestný dluh Milana.
Z Vídně, 16. února. Příčiněním svého
hostitele, maďarského šlechtice Zichya, stal
se bývalý král Milan také členem maďarské
jednoty k ochraně zvěře. Ale jako jinde,
zůstal i tam — dlužen. Jmenovaný spolek
uveřejňuje nyní seznam dlužníků v časopisech,
a mezi různými jmeny nalezá se také otec
nynějšího krále srbského uveden jako »Mi-
lan, bývalý král srbský . .. 3 zlaté«. Není
to zajisté nejmenší dluh, který rozkrál srb-
ský na půdě rakouské monarchie zanechal.
#15
alto_textblock
#15
Telegraflcké zprávy.
#16
alto_textblock
#16
Osobní.
Z Vídně, 16. února. (C.-B.) Císař jmeno-
val hraběnku Antonii Thun-Hohenstei-
novu dámou c. k. terezianského ústavu
šlechtičen na Hradčanech.
#17
alto_textblock
#17
Francouzská akademie.
Z Paříže, 15. února. (C.-B.) Acaděmie
francaise zvolila svými členy dramatika
Pavla Hervieua a kritika Emila Fa-
gueta.
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
Procházky po pařížském výstavišti.
#20
alto_textblock
#20
I.
#21
alto_textblock
#21
Asi čtyři měsíce před zahájením letošní
světové výstavy poštěstilo se mi uzříti místa,
připravovaná pro světovou výstavu, spatřiti je-
viště velkolepého divadla kultury a práce, jímž
bude světová výstava pařížská.
Viděl jsem jeviště to v nejspěšnějším a nej-
horečnějším chvatu úpravy scénické, v té době
shonu a ruchu, kdy staví se kulisy, upravuje
vše pro lesk a slávu představení. Chvat tento
se stupňuje blížícím se okamžikem představení.
Nyní asi bije horečka výstavní práce jistě zvý-
šenějším tempem.
Je to ovšem jakýsi rozdíl. Kdo viděl zma-
tený šum jevíště, upravovaného k představení
neodnesl si právě okouzlující dojem.
Viděl nepořádný rub pěkného obrazu.
Na mne však ten pohled na úpravu scenerie
budoucí světové výstavy působil mocně a vážně.
Nelze si představiti velkolepější pohled naš
doby nad takový obraz práce a energie lidské.
Uprostřed Paříže krásné, bohaté, světácké
vzniká celé nové město, město mezinárodní
město lidské civilisace.
Cosmopolis prácel
Od mostu Svornosti, spojujícího krásnéa
rozměrné náměstí Svornosti s méně krásným
studeně pseudoklassickým palácem Bourbonským
kam jsem se několikráte šel podívat na origi.
nální představení parlamentní frašky francouz
ské, zábavnější a neméně hlučné nežli komedie
#22
alto_textblock
#22
našeho parlamentu na Ringstrasse, až dalekoza
pole Martovo a Troeadero, za most Jéna roz
prostírá se toto nové město po obou březích
Seiny.
Polohu má překrásnou. Malebné je nad
pomyšlení. Okouzlí vás svými bílými palácii
svými pestrými skupinami věžíček »Staré Pa-
říže« a dojem váš bude tím rozkošnější, když
se obrátíte zády k tomu obrovitému netvoru
Eiffelově věži. Dostala nový nátěr, omalovali
ji znovu pro světovou výstavu, ale hezč
proto není.
#23
alto_textblock
#23
Do tohoto města, jež rostlo vůčihledě před
mýma udivenýma očima, zašel jsem si několi
kráte. Bavilo mne skoro více nežli to druhé,
které mi již sevšednělo svým lomozem boule-
vardním.
Zde byl též hluk a ryk, shon a šum —
ale to hlaholilo jináče, to zněly ohlušující sbory
kovových nárazů kladiv, rachot nákladních
vozů, třesk seker a dlát, pokřik dělníkůa
všechy ty zvuky splývaly v mocný, temný
hlahol, jenž mi z dáli připadal jako nějaká
rozháraná symfonie . ..
První vycházku učinil jsem v průvodu
našeho slavného krajana pana Muchy a generál-
ního komisaře výstavy bosensko-hercegovské
pana Henry Mosra. Alfons Mucha obstarává
všechny dekorativní práce pavillonu bosensko-
hercegovského, který, díky skvělému umění
českého mistra, bude se honositi neobyčejně
půvabnou a originální úpravou plné slovanské buj-
nosti jasných barev.
Jiné návštěvy výstaviště byly mi umožněny
#24
alto_textblock
#24
laskavostí známého pařížského domu obchodního
»Voyage moderne«, jehož chefové pp. Beseville
Schmidt, nalezající se též v ubytovacím vý-
boru světové výstavy, jsou se spojení s praž-
ským knihkupcem a nakladatelem p. Topičem.
Ačkoliv do otevření výstavy zbývalo ještě skoro
půl roku a podle zkušeností výstavních mohlo
se souditi, že výstavní práce budou teprve
v nejprvnějších začátcích, mohl jsem si již při
těchto potulkách po výstavišti učiniti úplný
pojem o celé velkosti a rozmanitosti světové
výstavy pařížské.
Avšak dříve nežli se pokusím vylíčiti obraz
pařížského výstaviště, uvedu stručně pár slov
o její poloze.
Ti, kteří dosud přibudou poprvé do Paříže,
budou míti překrásný požitek při pohledu na
světovou výstavu. Budou s daleko větším zaní-
cením kochati se již všeobecným rozhledem po
výstavě, rozložené po obou březích Seiny a za-
ujímající nejkrásnější, nejlíbeznější prostory Pa-
říže od rozsáhlých sadů Champs-Elysées až
k zahradám kolem Trocadéra na pravém břehu
a od širé esplanady Invalidovny až k ohromné
rozloze Champs de Mars. Budou žasnouti nad
pohledem, který okouzlí každého, kdo poprvé
vkročil na tato místa, kdo se rozhlíží po Paříži
s mostu Svornosti.
Na jedné straně táhnou se nesmírné a ne-
dohledně massy domů, nad nimiž hrdě a jasně
se zvedají paláce a kostely, kopule Louvru, věže
chrámu Matky Boží a ještě dále na levém
břehu Palác Akademie, Pantheon — a na druhé
straně, za mostem, rozvinuje se pohled na
výstaviště s ohromnou, pitoreskní, triumfální