#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
6. prosince 1909. Číslo 33e.
#4
alto_textblock
#4
s tím zvláštním účelem, aby zjištěno bylo, čeho
k zachránění této znamenité památky stavitelské za-
potřebí bude. — Pan architekt Cechner zkoumal
a měřil vodní opevnění zámku švihovského a vy-
liskl výsledky svého zkoumání v Památkách archaeo-
logických.
Z výzkumů prachistorických podnikl prof. dr.
Píč probádání pohřebiště u Řepova, kdež nafezen
kostrový hrob se skvostnými nádobami bronzovými
z I. století po Kr. a dvě kostry bez milodarů. Mimo
to zkoumul prof. Pič na útraty musea žárové hroby
tynu slezského u Třebešova na Rychnovsku, odku
dosud jen nahodilé ojedinělé nálezy byly známé.
pak žárové hroby lužického typu u Semic, žárové
hroby s keramikou jam u Tišic, Přívor a Hostíně
#5
alto_textblock
#5
ae jinde.
K poznání archaeologické situace prof. dr. Pi
ohejel okresy boleslavský, rakovnický, českobrod-
ský a berounský, učinil sezuam nálezišť v museích
v Rakovníce, Bydžově, Poděbradech a j., ohledal
řadu hradišť a starých tvrzek a j. Mimo to podnikl
první výzkum o roztoze půdy a vystavil na výstavě
českobrodské mapu znázerňujíci rozdělení deskov
a rustikalní půdy, pak rozdělení půdy vesnické v
vladyckých někdy dědinách, v dědinách poddaných
a nalezi prvou stopu rozdělení zádružného ve vla-
dycké někdy dědině.
Stav jmění České Akademie dnem 31. října 1909
dle výkazu král. české zemské účlárny: Jmění zá-
kladni K 598.421.48, fond reservni K 33.054.95, fon
kn. z Liechtensteina K 45.820.10, fond Klemeniy Ka-
lašové K 5412.97, fond MUDra Jos. Šichy K 101.733.09
fond Josefy Čermákové K 10.887.45, fond Mat. ry.
Havelky K 79.672.45, fond JUDra. Jana Kaňky
K 41.900., fond JUDra. Gust. Sudy K 15.804.20
fond Julia Ževera K 65.195.97, fond Leop. Sehmidl
K 26.108.28, fond Národohospodářského ústavu
K 370.950.—
Přijmy České Akadumie rozpočteny byly na rok
1909 sumou K 106.400.—. V tom obsažena jest sub-
vence zemská 40.000) K a státní rovněž 40.000 K
vlastní příjmy páčeny na 26.400 K. Z úhrnné sumy
106.400 K věnováno K 26.400 na společná vydání
každé ze čtyě třid přiděleno po 20.000 K. — Vele-
slavný zemský výbor poskytuje Archacologické ko-
misi roční podporu K 6000.—, na vydá ání »Soupisu
památek« K 10.000.— a pro rok 1909 na zvláště ná-
kladné svazky »Soupisu« K 5000.—. Kromě toho
měly jednotlivé třídy ze zvláštních fondů k dispo-
nici: II. třída z Fondu MUDra. Josefa Šlchy K 4056
a z Fondu JUDra. Gustava Sudy K 631.40: IV. tříd
20U K úroků z fondu Klem. Kalašové, z fondu Ma-
těje ryt. Havelky K 1600.—, z fondu Josefy Čermá-
kové K 438 77, z fondu JUDra. Jana Kaňky
K 1675.43, z fondu Leopolda Schmidla K 1032.—
z fondu Julia Zeyera K 2044.—
I letošního roku dostalo se České Akademii na
mnohých stranách podpory mravní a hmotné. Budit
zde vzpomenuto příspěvků, jež na dokonalejší vypra-
vení Soupisu památek poskytli: J. J. Bedřich prin
Schaumburg-Lippe na Soupis okresu náchodského
100 K, akresní zastupitelstvo v Poličce 129 K na
Soupis okresu poličského a městská rada v Náchod
200 K na vydání Soupisu náchodského. Zaznamenati
dlužno ještě, že Česká Akademie vyměňuje své publi-
kace se 175 institucemi vědeckými, literárními a umě-
leckými a zastlá je darem 271 ústavům vzdělávacím.
vědeckým spolkům a veřejným knihovnám.
Biblioteka Časké Akademie rozmnožena r. 190u
dary a výměnou. Z dárců uvádíme: Vysoká c. k.
ministerstva vyučování a financí, velesl. c. k. míslo-
držitelatví pro král. české, Jeho král. Výsost pana
vévodu Orleanského.
Zprávu svou končím nejvřelejšími díky všem
přízniveům našim a zároveň prosim, aby příze
všech přátel s nami i nadále zůstávala.
Následovala pak zajímavá slavnostní před
náška p. prof. Rudolfa Dvořáka »O poesi
žalmů«, načež doslovem presidentovým slav-
nostní schůze skončena.
#6
alto_textblock
#6
Ustavujíci valná hromada sboru pr
postaveni Smetanova pomnikuv
#7
alto_textblock
#7
Praze
#8
alto_textblock
#8
konala se včera dopoledne v zasedaci síní Umě-
lecké besedy v Jungmannově třídě za hojného
účastenství ctitelů geniálního místra české hudby
Bedřicha Smetany. Mezi přítomnými byli ze
jména pp. dvorní rada prof. dr. Jaroslav Goll
Otto Bondy, řed. F. A. Šubrt, dr. Lad. P in
kas, Max Švabinský, posl. red. Anýž.
prof. dr. Jaromír Borecký, dr. Zd. Nejedlý.
F. V. Krejčí, J. E. pí. Kaizlová, pí.
Kuklová-Bezděková a mn. j. Nepřítom-
nost svou omluvili: starosta král. hlavního mě-
sta Prahy dr. Karel Groš, ministr m. sl. d
Randa, rektor university pražské prof. dr. Jos.
Král atd.
Jednání zahájil po 10. hodině dopol. dvorn
rada prol. dr. Goll, jenž uvítav srdečně při
tomné pány i dámy, pravil, že dnes má býti při-
vedena ke konci přípravná akce, zahajen
v květnu minulého roku, kdy na staroměstské
radnici promluvil o ní v celém rozsahu ten, kte-
rý jest u nás nejpovolanějším, mluviti o Bedř.
Smetanovi — prof, dr. Otakar Hostinský. Dnes
po slovech mají následovati činy, má býti utvo-
řen orgán pro následující práci, která bude
dlouho trvati, než povede ku pravému konci. Ra-
dost, že se dostáváme k počátku skutečné akce.
nesmíme si kaliti tím, jestliže tu a tam se ozývá
výčitka, že tato akce přichází pozdě: 25 let po-
tom, kdy mistr Smetana zemřel. A jest v tom
něco pravdy, že se již začíná tvořiti jakási le-
genda o Smetanovi, která ukazuje na Smetanu
jako na pasivního trpitele, mučedníka, který byl
zničen. Ale Smetana nebyl pasivním trpitelem.
nýbrž celou osobitostí svou bojoval za to, co
chtěl a můžeme říci, že do té tmy, která ho na
sklonku jeho života obestřola, odcházel s vědo-
mím, že zvítězil. V těch 25 letech po jeho smrií
pokračuje toto vítězství vzrůstajícím poznáním
ceny Smetanovy a triumfálním pochodem jména
Smetanova také za hranicemi národa českého.
Jestliže dnes přistupujeme k dílu v tomto smy-
slu, můžeme tak učiniti s radostnými pocity, že
jest něco, co dovede u nás překlenouti rozdíly
strannické a spojiti celý národ, všechny jeh
vrstvy společenské a strany politické a tím jmé-
no Smotanovo po čtvrtstoletí přináší aám na nov
požehnání.
#9
alto_textblock
#9
Na to přednesl jednatel pan JUC. Jan
Löwenbach zprávu přípravného výboru
který byl na schůzi na staroměstské radnici po
věřen úkolem, aby vykonal přípravné práce po-
stavení Smetanova pomníku. Tento výbor vypra-
coval především stanovy, které byly schváleny
zabýval se potom dalšími přípravnými pracem
k valné hromadě. Příspěvky dochážely dost
četně, takže Sbor se může již dnes vykázat
značným jměním 7569 K 80 h, v němž je za-
hrnut dosud největší příspěvek Umélecké be-
sedy přes 6000 K, která též ochotně Sboru pro-
půjčila své místnosti a úřadnické síly.
Po krátké debatě o stanovách, do niž za-
sáhli pp. řed. Havlík, posl. Aný ž, dvor. rada
prof. dr. Goll a dr. Zd. Nejedlý, bylo při-
kročeno k volbám a byli zvoleni tito pp.: před
sedou jednomyslně dvorní rada prof. dr. Goll;
místopředsedy: Karel Kovařovie a Ma
Švabinský; pokladníkem prof. dr. Ferdi-
nand Pečírka, iednatelem dr. Vilém Pospíšil, za-
#10
alto_textblock
#10
pisovatelem dr. Bedřich Zafouk; dále členy vý-
boru: Marie Bettelheimová, Otto Bondy, prof.
dr. Otakar Hostinský, prof. Josef Jiránek, Jaro-
slav Kamper, prof. Jan Koula, dr. Karel Kramář,
Jan Löwenbach, dr. Vojtěch Mastný, prof. dr.
Zdeněk Nejedlý, prof. Otakar Ostrčil, Otto Pa-
covský, prof. dr. Ferdinand Pečírka, dr. Ladi-
slav Pinkas, prof. A. B. Svojsík, Max Švabin-
ský, dr. Otakar Zich; náhradníky: dr. Jar. B-
recký, prof. Karel Hofmeister, F. V. Krejčí, pro-
fesor Karel Stecker, dr. Ant. Šilhan, prof. d
Jos. A. Theurer; revisory účlů: Zdeněk Bürger-
meister, Rudolf Pilát a předsedou smírcího scu-
du: dr. Ferdinand Tonder.
#11
alto_textblock
#11
Obětavý čin malé obce.
(Od vlastního zpravodaje »Nár. Listů«.)
. . . V roztomilé krajině, položené v cípu stoku
Jizery a Lahem, na půl cestě mezí Lysou a Bran-
dýsem, leží úpravná a vzhledná obec Sojovice.
Slatky a usedlosti s hlubokými rozsáhlými dvory,
jejich stavby a přístavby zajímavé na pohled, svědči
o dávném původu obce, jež opodál dráhy a většího
ruchu zdá se žíti tichým, idyllickým způsobem.
Ale není tomu tak! Jak sděleno nám sťaro-
usedlíky, právě tato obec vydána byla v šanc živel-
ním pohromám, záplavám labským a jizerským, na
jaře i po lijavcích. V dobách povodní odloučena
bývala od všeho světa i od nejbiižších měst, nebot
dravé proudy nestrpěly žádného převozu.
Regulačními pracemi na Labi i Jizeře poměry
se zlepšily, ale vyskytla se nová svízel: rozšířením
řečiště Jizery, vinoucí se poděl boku obce Sojovie,
klesla její hladina a v dobách sucha ohrožen opet
přívoz, toto primitivní spojení okresní silníce mezi
Lysou a Brandýsem. Z extrému do extrému zachá-
zely tudíž svízele — od povodní k suchu.
A přece silnice, vedoucí obcí dále přes Brandýs
na Prahu, byla jedinou tepnou života. Tu se stal ,
že obyvatelstvu chudé obce učiněn návrb, velmi od-
vážný návrh na finanční poměry obce: postaviti
přes Jizeru betonový, velíký most. Návrh učiněn byl
firmou Holman a spol., provádějící právě regulaci
Jizery a stručný obsah jeho byl asi ten, že most
v délce 72 metrů, provedený v železobetonu — tedy
jeden z největších mostů toho druhu — stál by
45.000 K.
Obnos, na poměry obce obrovský a nařízením
z důvodů bezpečnostních ješlě zdvojnásobený, necd-
strašil zastupitelstvo obecní od smělé myšlenky, jež
provedena v několika měsících v skutek a most im-
posantní, překvapující svou rozsáhlostí a výpravou
odevzdán včera službám veřejnosti.
Dlužno uvésti, že stavba umožněna byla za po-
moci stav. rady K. Podhájského, který schvaluje od-
vahu obce, příčinil se, aby položka 1200 K, určená
na úpravu přívozu, věnována stavbě mostu. Po tomto
kroku i okresní zastupitelství brandýsské přispělo
sumou 6000 K a o další úhradu zažádáno k státu
i zemi, dosud s výsledkem neurčitým.
Obec sojovická přinesla oběť největší, přejavši na
sebe závazky ostatní.
A tak zbudován tento most po přístavbě pří-
slušné silnice za obnos 106.000 korun, most z nej-
modernějšího materiálu, o dvou pobřežních a třech
návodních pilířich, o čtyřech polích s největším roz-
pjetím 18 metrů. Proveden firmou Holman a spol.
dle plánů konstruktéra jejího inž. L. Vávry (plány
na siluici pracoval inž. Č. Maršák) a za dozoru
inž. Špačka a Grunds, honosí se pěknou archi-
tekturou, vypracovanou prot. Sandre m.
Jeho výstavbou bezprostředně nejvíce získávaj
Sojovicím na druhém břehu odpovídající obce Skor
kov. Podbrady a Otradovice, ale ovšem také Brandýs
St. Buleslav a na druhé strané Lysá.
Bylo proto pochopitelno, že slavnost odevzdání
mostu veřejnému prospěchu byla slavností celého
kraje, v prvé řadě ovšem obce Sojovic, kde soustře-
dil se všechen radostný vzruch.
V tom směru mile překvapen byl příchozí svá-
tečním, ne zbytečně přepjalým hávem, jaký na s
obec tato vzala, ozdobivši se prapory národnic
barev, guirlandami chvojovými a jinou případnou
okrasou.
Za velmi pěkné účasti represenfantů úřado
i samosprávných korporací, jakož i různých hosto
zahájena vlastní slavnost ve školní budově zápisem
přitomných do pamětní listiny, která později vložen
do prvního mostního pilíře.
Mezi přítomnými byli: říšský poslanec Hiy bs
předseda českého odboru zemědělské rady Pro-
kůpek, místodržitelský rada A. Heinze v zastou-
pení mistodržitele, okresní hejtman dr. Kladrubský
a úřadníci hejtmanství, starosta města Brandýsa dr.
Jiskra, zástupci Čelakovic, v čele se slarostou
Čurdou a radním Holubem, zástupcové St.
Boleslavě, starosta Hradecký a prol. dr. Justin
V. Prášek, rodák brandýsský a bistorik, jenž právě
tomuto kraji věnoval svůj znamenitý spis »Okres
brandejský n. L.«, radní Vrabec a Stiblan,
zástupcové Toušeně star. Lafek, Boček. Šimůne
a Koch, okresní starosta brandýsský Žert, před-
seda záložny brandýsské p. Záruba a pokladník
Šesták, zástupcové litolského cukrovaru Hejda
a Albrecht, za Spolek architektův a inženýrů pro
král. české inž. Vávra, v zastoupení technického
odboru zemského výboru inž. Grund, vschní pošt-
mistr Žlab z Lysé, lesmistr Reinwart a nad-
lesní Čsrmák, zástupce spolku soukromých úřad-
níků v Lysé p. Kupka a ovšem stavbu provádě-
jící a podn kající inž. Holman, inž. Vávra, inž
Špaček, inž. Neuman a jiní.
Shromážděné uvítal starosta obce Sojovic pan
Matěj Prager s radními p. Jos. Fidranlem
Fialov, jakož i ostatními čieny obec. zastupitel-
stva, načež řídíci učitel p. Vojt. Hovorka přečei
listino, vyličující stavbu mostu a jeho náklad. Jmé-
nem místodržitele tlumočil místodržitelský rada
Heinze zastupitelstvu a všem na stavbě zúčastně-
ným korporacím uznání za podnik, jímž nejen místní
a okresní, nýbrž i vůbec veřejné komunikaci zname-
nitě poslouženo.
Na to odebrali se všichni průvodem, sesíleným
řadami místního občansiva, spolky a školní mládeží
k mostu, kde očekáván příjezd arciknížete Karla
Františka Josefa, který s družinou svojí a provázen
selským banderiem přijel z Brandýsa, aby odevzdání
mosta byl přítomen
Po představení přítomných zapsal se arcikníže
do pamětní listiny, načež s ostatními zúčastnil se
vysvěcení mostu, které vykonal děkan Jan Matouš
z Brandýsa za asistence předměřického faráře A. Sva-
body. Slečna Hovorkova podala arciknížeti kytici.
načež ten, vysloviv se uznale o stavhě mostu i zá-
sluhách obecního zastupitelstva sojovického, s pří-
tomnými se rozloučil. Prátelskou hostinou a večen
divadelním představením slavnost byla zakončena.
#12
alto_textblock
#12
Denní zprávy.
#13
alto_textblock
#13
— »Denní pořádek odtarasen«. Včera za-
znamenali jsme odpověď, jaké se nám dostalo
z nejautoritativnějšího pramene positivní politiky
přímo na naši adresu. Obšírnější důvody k od-
tarasení denního pořádku pro rozpočtové pro-
visorium následovalo však v ofieiáním denníku
— nepochybně z téhož nejautoritativnějšíh
pramene — teprve včera. Nutno z nich poskyt-
nouti stručný výtah. Nejautoritativnější pramen
především příznává, že trpělivost česká tento-
kráte (1) podrobena těžké zkoušce, neboť usne-
sení českých poslanců i Slovanské jednoty byla tak
rozhodná a jasná, nepřipouštějíc
niiakých sporných výkladů, že če-
kalo se v Čechách ráz na ráz nej-
ostřejší vystupování českých po-
slaneů. Nejlépe by se byla zamlonvala bouřná
(proč hned bouřná ?), vášnivá (?) obstrukce,
která by byla rázem učinila konee ka-
ždému diplomatisování (žs ministerstvem, které
proti českému národu své nepřátelství projevilo
tak eynieky, české poselstvo doml uviloe
#14
alto_textblock
#14
di resoluce ze dne 3. m. m.). To by bylo b
valo také nejlépe odpovídalo náladě českých
poslanců — pokračuje nejautoritativnější pramen
— ale jen s náladou nedá se dělat
politika, situace prý tentokrát (!) není
tak jednoduchá jako jindy. Pohrůžky poslance
Wolfa, aby jménem rakousko- německého
souručenství přitisknuti byli Slované a Češi není
dokonce výplodem nezřízené fantasie německého
prvního hrdiny, nýbrž skoro dogmatem ví-
deňských kruhů, které mají na politiku
vlády rozhodující vliv. Pro »nejautoritativnějšt
pramen« není nejmenší pochyby, jak by česká
veřejnost přivítala potom poslance: napřed jása-
vou »slávou!« a pak by byla prý řekla, že je
povinností poslaneů předvídati, co přijde a ne-
podávati se náladám lidu. Náš čtená
jíž snad pochopil, že oficiální úvaha tuto kriti
sovaná ničím jiným není než ztěžka zahalova
ným dementim fakticky opuštěných resolue
českých poslanců ze dne 3. i Slovanské Jednoty
ze dne 4. listopadu že za důvod opuštěn
slouží tu nikoli a ž nevšední pomůcka »zvrácen
pojmů«, tvrdíť se tu přece, že kdyby po-
slanci zůstali věrni svým resolucím, byl
by bývali hnáni k zodpovědnosti voličstvy zato
že se poddali náladám lidu, ačkoli na soudu ne
zaujaté kritiky nikdo z nich nemůže zapřiti,že
obé resoluce poslanců buď vyslovuji sku
tečné upřímné mínění usnášeií
cích se, anebo usneseny — způsobem nezod
povědným, náladovým. Situační článek oficial
ního orgávu, v tušení této výtky, popírá to vý
slovně. Konečně prý i poslancové, kteří na
vrhovali (?) obě resoluce, byli si vědom
možných jich důsledků a nezalekli se jich prý
ani v nejmenším, ba svá rozhodnuti učini
prý po důkladném uvážení všech i nejhor
ších důsledků. Ale za svou povinnost měli po
kusiti se o dosažení svého cíle předevšim jedná
ním s Poláky. „Jen člověk naprosto nezna
1ý věci může se domnívati, že je to úloha
lehká a že stačí k tomu jenom energicke
ehtění s naší strany,“ píše oficiální orgán vý
slovně, kterážto věta jest nejvýznačnějším vy-
vracením radniční resoluce energického
chtění a takměř doznáním, že vznikla z na-
prosté neznalosti věci. Ostatek článku jest líče-
ním způsobu, kterak jednáním s Poláky došl
se ke korektivu energického chtění. Pro polskou
politiku bezpodmínečné věrnosti koruně bylo a
priori nemožným počítati na to, že by většin
polského kiubu hlasovala proti rozpočtu
Chtěla-li Slovanská jednota přivěsti Poláky, aby
se vyslovili pro vládu se stejným počtem Sl-
vanů a Němců, nesměla se chovati upjatě vůči
Polákům v otázce parlamentního projednávání
provisorního rozpočtu, zvláště proto, že Polác
jsou nejčistší a nejpovolanější odpůrci každé
obstrukce. Proto nesmělo Slevanské jednotě
pranic vaditi, že Poláci jednají s bar. Biener
them, ba neměla prý vůbec práva míchat ise
de této věci, tím méně proti ní protestovati.
„Povinností Jednoty bylo, do posledního puntiku
vyplniti své usneseni, že nemů ž
a nechce jednati o ničem jiném, než
o změně systému vládního,“ prav
nejautoritativnější pramen doslovně. A po ta-
kovém vylíčení křivky, kterou dostala se
Slovanská jednofa a češti poslanci od svých re-
solucí až ku projednávání rozpočtu dodává do-
slovně: „Málo kdy byla politika tak přím-
čárná a přiznáme, za daných poměrů obtížná.
provedena tak důsledně!“ My pravíme, ž
z resoluce českých poslanců ze dne 3. listopadu
neproveden ani puntík, natož aby pro
vedena byla důsledně. Ale ze včerejšího článku
„Dne shledáváme, že na místě „systém
vlády a systému této říše“, jemuž
i ministerstvu, jej representujícímu, jak resoluce
ujišťuje — vypovězen nejostřejší boj —
a s nímž jako cynicky nepřátelským české po-
selstvo domluvilo“ — vstaven do diplomatiky
našich poslanců pojem jiný. Podle tendence
celého situačního výkladu spokojí se Jednotn
vládou podle formule polské, „systémem
ve kterém ostatní Slované budo
zastoupeni, to jest — novým koaličním
ministerstvem, jak dlužno přímo říci.
rozeznáváme-li přesně mezi pojmem systém
kabinet. Jsme tak objektivní, že zaznamenáváme
nejdůležitější větu z celého včerejšího článku
oficiálního orgánu, zní takto: „tím vlastně
(nutno) položiti základ k nové politice o oprav-
dové změně systému, k donucen
Němců, aby si konečně uvědemili, že jsou
menšinou a že nedostanou podporu žádné slovan-
ské strany k vládnutí proti Slovanům.“ Bylo-i
však uveřejnění této věty taktický m, je jiní
otázka. Kenečně otiskujeme novou připověd.
jíž přikládáme význam co nejautoritativnější
„Slov. jednotě ani nenapadlo a nenapadne v nej-
menším změniti svůj přední cíl: Od-
straniti nynější systém vládní,a
nahraditi jej jiným, ke všem náro-
dům spravedlivým. A že je piím
naivním domnívati se, že by chtěla pro-
dlužovati ohromný tento zápas
přes, anebo za provisorium, anebo
že by se bývala v zdala jakýchkoli pr-
středků taktických, bylo by zbytečno
připomínati.“ Z tohc není přece jiného logi-
ckého důsledku, než že Slovanská jednota bud
dosáhne svých cilů dříve než skončí jednán
o provisorium, anebo systém odstrani.
— Jmenování. Ministr veřejných prací jmenova
Frant. Lösela učitelem IX. hodnostní třídy na
státní průmyslově škole v Chomutově.
— Vyznamenání. Řediteli rak. Mannesmannových
rourových závodů L. Millerovi v Chomutově by
udělen řád železné koruny III. tř. s prominutím po
platku.
— Z české techniky v Brně. Soukromému do
centu a skriptoru na české vysoké škole technické
v Brně dru. Frant. Studničkovi byl udělen tituí
mimořádného profesora.
— Čestnou medaili za čtyřicetileté věrné služby
obdržela od místodržitelství pí. Anna Jirková, to
vární dělnice v přádelně Jos. Etricha v Jaroměři.
— Úmrtí. Vrcbní inženýr a dlouholetý spolu-
pracovník firmy Bromovský, Sebulz Sohr pan
František Řezníček zemřel ve čivrtek dne
2. prosince t. r. v stáří 45 let. Včera odpoledne byi
pochován.
— Z pešly. Poštovně kombinovaná telegrafní
stanice v Branné otevřena byla pro všeobecnou
dopravu telegramů.
— Noláři jako soudní komisaři v Praze v měsíc
prosinci 1909. Obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou
Trojic: dr. Jan ryt. Limbeck č. 853—-II.; Vyšehrad
a sv. Apolinář: dr Adolf Zahradník č. 61—II.; sv.
Štěpán a Marie Sněžná: Viktor Franz č. 982—1.
sv. Jindřich: dr. Karel Batěk č. 376—I. : sv. Pelr
#15
alto_textblock
#15
Rudolf Bakovský č. 900—II ; sv. Jakub a sv. Haštal
dr. Gustav Kreimi č. 463—I ; sv. Duch a Týn : Otto
Ott. Jongmannova tř. č. 21; sv. František, sv. Havel
a sv. Jilj!; Fr. Eulner č. 828—II.; sv. Tomáš, Marie
Vltězná, sv. Vít, Strahov a sv. Mikuláž: Vlad. Uhlít
č. 428—III.; Holešovice-Bubna: Stanislav Paviíček
č. 974—VII.
— Na počest O. M. Zalara, redaktora »Slovin-
ského Národu« z Lublaně, pořádají jeho čeští přátelé
dnes v pondělí o 8. hod. več. v restauraci Chodě-
rově přátelský večer, k němuž zvou přátele Zalarovy.
zvláště slovinské studentstvo a účastníky letošní vý-
pravy Svazu českoslovanského studentstva do Lublaně
Při večeru budou též vydávány fotografie z této vý-
pravy,
— Z české pokrokové strany na Moravě
Z Brna, 5. prosince. (K. k.) Včera konal zde vý-
konný výbor české pokrokové strany lidové schůzi
Dle vydané zprávy byl po referátech posl. dra. Bulína
dra. Slámy a dra. Stránského schválen dosavadní po-
stup členů strany na říšské radě a zejmena krajní
potírání nynější vlády zástupcem strany v parlamentn
komisi. Dále byli poslanci strany vyzváni, aby setr-
vali na nynějším stanovisku a při nynější taktice.
— Odměny služebným. V neděli 5. prosince ko-
nalo se péčí spolku pro blaho služebných v zasedan
sini staroměstské radnice obvyklé podělování služeb-
ných, které po delší dobu u jedné a téže rodiny
v Praze slouží, současně s udílením podpor stařenkám
ku práci neschopným. Podělování zahájil po příleži-
tostné řeči P. Sylvestra Hrnčiře v zastoupení před-
sedy barona Waldeka, mistopředseda cfs. rada Bohu-
mil Horsky. Uděleno bylo mimo značný obno
K 1941.—, 55 čestných diplomě, 18 stříbrných a 19
bronzových medaili. Ředitelstvu předsedá presiden
baron Waldek, místopresidentem jest cís. rada Boh.
Horsky, pokladníkem František Rihl, jednatelem JUDr.
Vilém Moscheles, ve výboru zasedají cís. rada Moři
Hahn, Vincenc Gečmen-Waldek šlechtie z Waldriedu,
Oswald Roedl, František Valenta, vládní rada Ferdi-
nand Danzer a Josef Steiner, ředitel české hypotečn
banky.
— Veřejná schůze proli zvýšení daně ze pst
v Praze. Hořejší místnost restaurace »u Vejvodů« n
Starém městě pražském otřásala se včera dopoledne
pod přívalem protestů proti projektovanému zvýšení
daně ze psů a panům starším královské veleobc
v tu dobu jistě znělo v uších. Jestli která dávka
jest nepopulární, zvýšená daň ze psů jest ji nejvíce
Když berní úřad ubohým poplatníkům o 50 i víc
procent zvýší daně, nikdo se veřejně neozve, ale
návrh na zvýšení daně ze psů způsobil bouři od-
poru. Nadávkami se však žádný návrh nesprovod
z denního pořádku a jestli jest co proti včerejšímn
veřejnému projevu vylýkati, pak jest to odsouzení
hodný způsob mluvy. Dobrá věc nepotřebuje použí
vati výrazů, které snad jsou slyšeny někde v nal
várnách lihovin. Do shromaždění vážného takove
náboje se nehodi. Pomijejíce tuto vadnou stránku
schůze, zmíníme se pouze o její věcném obsahu.
Návrh na zvýšení daně ze psů vzbudil ve veřejnosti
mocný odpor a z toho důvodu Zemský spolek pro
pěstění ušlechtilých psů svolal na včerejší dopoledn
do místnosti »u Vejvodů« veřejnou schůzi inter
esentů, Předsedal jí p. Mag. Ph. Herites. Pan K
V. Doucha přednesl velmi pěkný referát, v němž
vyličoval důležitost psa a protestoval za hlučnébo
souhlasu přítomných proti navrhovanému zvýšení
daně. Debaty zúčastnili se dále pp. Klecar, Menč.
Č Novák, Rýdlo a Macháček. Rozprava byla začasté
velmi bouřlivá a representaci obci pražské nejhorší
provinění byla vyčitána. Kdykoli snažil se předse
vášeň krolit, byl sám umičen. Konečně pe poledni při-
kročeno k hlasování o návrzích a příjata tato resolucei
»My shromáždění na veřejné schůzi dne 5. prosinc
v restauraci »u Vejvodů« v Praze, svolané Zemským
spolkem pěstitelů ušlechtilých psů, vyslechnuvše ve-
škeré důvody řečníků, usnesli jsme se protestovat
proti bezdůvodnému zvyšování daně ze psů, neb
dlužno považovati při dnešních chatrných bezpe
nostních opatřeních majetku i života psa nikoli za
luxue, nýbrž po většině i v sebe skrovnější domac
nesti za hlídače a ochránce. Neuznáváme zvýšen
daně ze psů za opatření zvěrolékařsko policejní k tlu-
mení vztekliny, naopak vidíme v něm podporování
této nákazy. Známy jsou nám i veškerému poplat
nictvu ušlechtilé vlastnosti psa, které mohou přispí
vati jen k obecnému prospěchu, udržování ochrany
v jednotlivých domacnostech, jako, psa blidacíh
i jako hubitele krys. Jsme přesvědčeni, že by opatře
ním tímto byly poškozeny vrstvy střední a nižší, že
zbaveny by byly věrného strážce, který by pak pro
nemožnost placení daně vržen byl jako pes hladový
a bloudící na dlažbu ulic pražských. To by mělo z
následek bromadné vraždění psů. Tím ovšem daň b
nevykazovala zvýšení.« K tomu navrhován d dalek
»Kdyby zastupitelstvo pražské přece návrh na zvý
šení daně ze psů přijalo, pak všichni majitelé love-
ckých psů přestanou odebírati honební lístky od obce
pražské a budou je kupovati u předměstských hej-
manství.
— Drobně místní zprávy. V domě číslo 392 v
Vršovicích bydlicí 62leta vaova Vilemnina Grubrová
náhle zemřela. Mrtvola odvezena do ústava pre
soudní pitvu. — Pro potulku byl na dol. Nověm
městě zatčen 18letý Vitém Šima. Když byl ze sepa-
race odváděn do policejní ambulance, v níž měl bý
převezen do bezpečnostního oddělení, utek! Šima
daleko se však nedostal. Byl opět chycen a do vo u
vzasen. — Emilie Chmelová, manželka truhlářského
pomocníka ze Žižkova čís. 1066 vzdálila se na koup
a nechala doma bez dohledu své dvě dítky, 4. a 5lete
Děti nalezly sirky a dělaly ohniček, při čemž vzňaly
se šatečky na 4leté Zděnce, která utrpěla vážné po
páleniny. Po první pomoci bylo dítko odvezeno do
nemocnice. — Ve skříni ve svém bytě v domě čís 490
v Nuslfch na struně z basy oběsil se 36let
hudebník a maliř pokojů Václav Lacina. Zoufal s
pro velkou bídu. Mrtvola odvezena do ústav
pro soudní pitvu.
— Vzrušující výjev se šťastným zakončením, který
zajisté bude zvěčněn štětcem rozmarného maliře, sta.
se v sobolu večer v Sadové třídě, naproti novému
německému divadlu. Náhndou se stalo, že mezi dv
motorové vozy elektrické dráhy, proti sobě jedoucí,
mezi kolejemi octla se dáma velmi širokých obrysů.
Diváci vzkřikli úžasem ve strachu, že dáma bude
vagony rozdrcena. V nenadálé této situaci octnuvší
se dáma měla ovšem také velikou obavu, neboť jeden
vůz vrážel ji na druhý a tenio opět tlačil ji nazpět.
Konečně se vozy minuly a dáma, poněkud jen odřená
na jednotlivých výspách, chvatně se vzdálila z jeviště.
Četné obecenstvo, které z počátku bylo rozrušeno, po
útěku dámy propukio v hlučnou veselost.
— Záhadný případ příšerné sebavraždy. Stal se
včera před polednem na Král. Vinohradech v domě
č. 15 v Balbínově ulici. Soukromnice a majitelka
domu Kateřina Čejková, 51 let slará, svoji nete
sl. Barboru Čejkovu z Peček, která u ní byla od 29.
listopadu na návšlěvě, poslala do sousedního pokoje
uklizet. Když divka uposlechla, odebrala se Čejková
na chodbu, uzamkla se na záchodku, polila si šaty
petrolejem, načež šaty zapálila. Když byla plameny
obklopena, vyběhla na chodbu, kde ji natrefil syno-
vec setník Antonín L. z Plzně, který příšel na ná-
vštěvu. V domě nastal ohromný poplach. Za přispěn
sousedů byly plameny na nebohé ženě ubašeny
Nešťastnice utrpěla smrtelné popáleniny. Lékaři
dr. Borsony a dr. Kittl poskytli jí první pomocí
dali ji dopraviti do všeobecné nemocnice, kde v noi
na dnešek zemřela. Čejková strachovala se lidí
s nikým se nestýkala. Zanechala dopis, v němž sna
sděluje příčinu sebevraždy.
— Nálezy a zbráty. Nalezena byla zlatá brož
s routkami. Majitel nechť se přihlásí u p. Jos. Jošta
zlatníka v Praze na Perštýně č. 357—I.
#16
alto_textblock
#16
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrně podpory nejdůležitějšíeh
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště.
Konej každý, samosprávné a peněžní korporace
spolky i jednotlivci také zde svou národní po
vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte
v místních prodejnách!
#17
alto_textblock
#17
Další podrobnosti z vyšetřován
karlínské vražůy.
#18
alto_textblock
#18
Veškeré kruhy a vrstvy včerejšího dne byly
upoutány a zaujaty zprávami o vypátrání loupež-
ného vraha Františky Bartákové-Černé v Karlině.
Jednotlivé podrobnosti kromobyčejně napinavého
připadu byly posuzovány a rozebírány a jestlí v ně-
kterých směrech shledány mezery a neúplnosti,
dlužno je přičísti na vrub dosud nedokončenéh
vyšetřování. Klame se, kdo myslí, že zalčením
Josefa Srba jest nejhlavnější úkol splněn. Ba na-
opak, nyní nastává velmi obtížné stadium vyšetřo-
vání: dokázati Josefu Srbovi, že skulečně loupežnou
vraždu v Karlíně spáchal. Kdyby zatčený Srb učinil
kajícné a úplné doznání, byla by ovšem celá historie
zjednodušena. On však takové příznání neučinil do
včerejšího večera a proto bezpečnostním orgänům
nastává další perná práce.
Situace vyšetřování jest však dnes přece jen
lepší než byla v minulém týdnu od úterka do soboty.
Už celý ruch v bezpečnostním oddělení tomu na-
svědčuje. Nálada byla lepší, únava práce jakoby
rázem pominula. Všude setkati se možno s veselej-
šími obličeji, od vrat až do poslední kanceláře bez-
pečnostního oddělení. Dokonce zástupcové tisku byi
pozváni na včerejší večer v tyto končiny, aby vy-
slechli olevřenější sdělení. U nás v Praze jsou ještě
přihá nevyspělé poměry. Vzpomeňme jen případu
travičské aféry ve Vídni. Noviny každodenně n-
sčíslné sloupce přinášely o postupu vyšetřování.
V Praze bezpečnostní orgány naproti tomu všechno
utajují, aby u pachaleiů zločinu vzbudily domněnku.
že zlosynové snad nejsou hledáni! Vždyť nám
v sobotu dokonce bylo vyhrožověno zabavením
večerního vydání, když uveřejníme zprávu o hledání
Josefa Srba! To vše náleží nyní již minulosti, tyle
poměry byly, jsou a zajisté na dále potrvají.
Z dosavadního vyšelřování a pátrání dlužno ně-
které pozoruhodnější okolnosti ovésti. Když v noci
na sobotu opatřen byl v Holešovicích materiál, který
Josefa Srba značně usvědčoval z účastenství na
vraždě, rozvinula se nevýslovně horečná činnost na
jeho dopadení. Rodičové Srbovi tvrdili, že nevědí,
kam syn odjel, bylo tedy pátráno v kruzích jeho
známých. Vysloveny dvě domněnky. Josef Srb bud
odjel do okolí Kladna nebo Smečna, kde se dříve
zdržoval, anebo do Českých Budějovic, kde před
dvěma roky sloužil u vojska. Mezitím, co jedna vý-
prava policejních organů v automobilu odjela d
Kladna, bylo do Č Budějovic telefonováno, aby tam
pátrali po Srbovi. Stopa do Českých Budějovie byla
jistější a bezpečnější. Byl totiž vypátrán holíčský po-
mocník, kamarád Josef« Srba, a ten udal, že Srb
odjel do Č. Budějovic. Na cestu mu půjčil 2 kor.
doprovědil jej na nádraží. Toto udání stalo se v so-
botu v poledne a ježto za chvíli odjížděl rychlík da
Č. Budějovic, byl tam vypraven ředitel pomocných
úřadů Vejřík se dvěma detektivy.
Z lonpežné vraždy důvodně podezřelý 24lety
dělník Joseí Srb skotečně odjel de Č. Budějovic
sice dle svého tvrzení za tím účelem, aby si tam
opatřil práci. Přijel tam v pátek večer, najedl s
v uzenářské ji delně, načež se odebral na nádraží
kde v čekárně přespal do rána. V sobotu šel do rů-
zných závodů a hledal práci, nikde však nebyl přijat
Asi po 6. hod večerní šel po ulici nedaleko nadraží.
Poněvadž měl na sobě pelerino, bylo pátrání po
Srbovi velite usnadněno. Budějovičtí policisté hledali
proto velmi horlivě muže v pelerině. Takového spo-
zoroval policista Staněk nedaleko nádraží, zastavil
ho a otázal se: »Jak se jmenujete?« — »Josef Srb-,
zněla odpověď Hledaný loupežný vrah
tak snadno byl tedy nalezen! Policista
ani netušil, jak znamenitý lov se mu zdařil! V bez-
pečném průvodu byl Srb dopraven na strážnici, kam
za chvíli dorazila pražská policejní výprava.
Ředitel pomocných úřadů Vejřík započal se zat-
čeným povšechný výslech. »Srbíčku, znáte mne ?
Kdo pak by neznal Vejříka, když byl i jednou za-
vřen v bezpečnostním oddělení. Srba lam už byl a
tak se zavalitého, dobře živeného tatíka arestantů at
lekl, Všichni přítomní pozorovali, jak se zatřásl. » My
se přece známe!« pokračoval vůdce pražské poli-
cejní deputace. »Loni o výstavě jste u nás byl pro
kradež l« Srh přikyvoval hlavou. »Co tu děláte ?« —
»Hledám práci«. — »A co je s vraždou v Karifně?-
— »O té já nie nevím!« — »Ale my všechno
víme! Skoro všechno máme zjištěno, Srbíčku, jen to
řekněle! Buďte pamětliv svých rodičů, kteří se o vás
tolik starali!« — Srb byl stále zamračený, ale při
zmínce o rodičích stala se s ním náhlá změna. Sizy
se mu zajiskřily v očich. V tu chvíli Srh se poněkud
rozpovídal. »Já to neudělal, to uděl al
Spurnýl« Spurný je vetešníkem a už byl v sobotu
dopoledne zatčen, poněvadž popíral, komu vražedný
nástroj prodal, ač o tom dobře věděl. Dále doznal
Josef Srb, že listek a označením »Přijdu as za půl
hodiny, jsem na poště«, sám psal a sice v krámě
velešníka Spurného, tužkou inkoustovou, kterou mu
Spurný půjčil, lístek onen že vytrhl doma ze školní
pisánky, popíral však, že vraždu v Karlíně sám spš-
chal. Vraždu provedl dle tvrzení Srbova vetešník
Antonín Spurný.
Na tomto tvrzení setrval Seb stále. Poněvadž
prodlévání výpravy v Č. Budějovicích bylo zbylečné.
nastoupili policisté se zatčeným Srbem cestu do
Prahy o půlnoci a lerstským rychlikem přibyli sem
před třetí hodinou ranní v noci na včerejšek, Srb,
výslechem, hladem i nevyspáním sesláblý, v ná-
dražní restauraci v Č. Budějovicích snědl papriku
s policejní deputací rozmlouval až do Benešova, kde
tvrdě usnul a probudil se v Nuslích. Ve vestibulu
Františkova nádraží byli dva civilisté a tři policisté,
Sadová silnice byla úplně liduprázdná. Ani žádný
kočár tam nestál a tak výprava se zatčeným půšky
putovala do Bartolomějské ulice, do budovy bezpec-
nostního oddělení.
Veškeré úřadovny rázem zazářily v jasu elektri-
ckého osvětlení. Do úřadovny komisaře pana Knotka
byl přiveden Josef Srb, z vraždy na Františce Bar-
takové-Černé důvodně podezřelý a výslech započal.
Byli mu přítomní kromě přednosty bezpečnostního
oddělení Protivenského a ostatních úřadníků také
policejní ředitel dvorní rada Křikava a vládní rada
Zerhoni. Výslech Josefa Srba trval nepřetržitě až do
7. hodiny ranní.
Srb po celou tu dobu rozhodně popíral, že vraždu
v Karlíně spáchal a tvrdil, že pachatelem je vetešník
Antonín Spurný z Holešovic. Srb vyprávěl: »Jednou
povídal mně Spurný, že ví o jedné babě, která má
peníze a které by se dalo něco svyfouknout«. V úterý
minulého lýdne přišel jsem ke Spurnému, který mně
dal těžké kladivo, zaobalené v papíru, povídal: »Ve-
směte to, vy jste kurážný!« a šli jsme přes pilotový
most do Karlína. Vedl mne do Pobřežní ulice, kam
jsem málo kdy přišel a vůbec jsem nevěděl, že tam
je nějaká trafika. Před lím, než jsme z krámu Spur-
ného odešti, dal mně Spurný inkoustovou tužku
a diktoval mně na papír, který jsem měl v kapse
a který jsem doma vytrhl ze školní pisánky: »Přijdu
as za 1/2 hodiny, jsem na poště.« Tento lístek vzal
Spurný k sobě. V Pobřežní ulici v Karlfně vyzval
mne Spurný, abych zůstal na ulici státi, že půjde do
krámu a abych dal pozor, aby tam nikdo nevstoupil.
Před krámei odevzdal jsem kladivo Spurnému, Za
delší chvíli přišel ke krámu mlynářský pomocník,
vzal za kliku, lomcoval jí, ale nemohí otevřít, proto
odešel. Brzo potom vyšel Spurný z trafiky, nesl balík
v ruce a šli jme nazpět do Holešovic. Cestou povídal
Spurný, že to ani nestálo za to, že toh
tam mnoho nebylo. Že v krámě Spurný ženu
zabil, vůbec jsem nevěděl. O tom jsem se dověděl
teprvé druhého dne, ve středu ráno z novin. Šel jsem
ihned ke Spurnému a ptal jsem se ho, co tam pro-
vedl, že toho je plno v novinách. Na to Spurný od-
pověděl, že to ani nestálo za to, radil mně, abych
mičel, že bých se sám skoupal a dal mně 16 K. Balik
šatů, které jsem nesl z Karlína, ponechal si Spurný.«
Tak vyprávěl Josef Srb a dlužno prohlásiti, že
celá talo výpověď jestklamná, n e-
pravdivá a vylhaná. Srb doznává jen to,
z čebo dosud je usvědčen a dle novinářských zpráv
zkombinoval si výpověď. Doznal, že listek ze škol-
ního sešitu vytrhl doma. Věděl, že sešit bude nale-
zen. Doznal, že oznámení na lístku inkoustovou
tužkou psal — to lze ovšem velmi snadno dokázati.
Podrobnost o mlynářském dělníkovi, který chtei
vstoupit do trafiky, prostě zvěděl z novin. Výpověd
Srbova jest tak průhledně klamná a nepravdivá, že
se vyvrací sama sebou. Srb vzal si z domova listek