Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. hod. odpoledni. Předplácí se v adminiitraci v Ostrovní' ulici číslo 1508-11. v Praze: po&tou: měsíčné . . la). 10 kr. 1 al. 35 kr. <t*rtletné . 3 в ЬО „ 4 „ — „ pftlletné ..в,,60),!8я — я celoročně . 13 „ 20 „ Iß „ — я Jednotlivá čísla 5 kr S nedělní přílohou 6 kr.

DOPISY frankované a podepsané přijímá r © d. a 1c c e v Ostrovní ulici čís. 1508—II. Kukopisiiv nevracíme a uepodepianých nedbáno. REKLAMACE nezapečeténé posýlány bucfteí nefrankovány. Ineeraty počítame nrjlevnčji.

ČÍSLO 146.

V PRAZE, УЕ STŘEDU DNE 27. ČERVNA 1894.

ROČNÍK XXVI.

Pozvání к předplacení na druhé půlletí polltlclcóiio d.©33.33.í lEM „CECH” Předplatné poštou obnáší mčsičné zl. 1-35 čtvrtletně .......... zl. ročné zl. 16.— Pro Prahu e donáškou do domu: měsíčně zl. 110 étrrtletně zl- 3-30 celoročně zl. 13f20 Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ ponkázkami administraci „Čecha44 y Praze, Ostrovní nlice č. 1508-11.

Svatého Otce Lva Boží prozřetelností papeže XIII. apoštolský list n. Ü v o d. Odstavec apoštolského listu následující jest věnován katolíkům samým a dále poměru­ státu к církvi v říších katolických. Svatý Otec zde vznešenou svojí moudrostí, jakož i učeností proniká až к nejhlubšímu jádru věci. A tu milerádi přiznáváme nemalé­ obtíže a nesnáze ve převádéní z originálu­ Istinského na řeč kteroukoliv, v níž sotva se vystihne smysl slov původní. Za ton příčinou přikládáme kn mno-, hým místům znění původní. , j * * • К plnému, kýžené jednoty souhlasu náleží,­ aby ke všem, — kolik jich na světě jest — katolíkům, к nimž nese se všecka Maše péče vzešla řeč, katolíkům dime, kte řiž vyznáním víry, v poslušenství jsou apoštolskému­ stolci a tudíž i v jednotě s Ježíšem­ Kristem. Neměli by sice ku pravé a svaté jed notě vyzýváni býti ti, kteříž Boží dobrotivosti­ jsou jí účastni, nicméně mají přece býti napomínáni, aby v přitéžujících se odevšad­ nebezpečích, nejvyášího dobrodiní Božího­ nekazili liknavostí a nedbalostí. — Za účelem tímto jsme již národům katolickým vůbec a některým zvláště vydali předpisy, z nichž mají si stanovití jako nejvysáí zá kon, býti poslušnými autoritě církve nikoliv­ úzkoprsé, nedůvěřivé, nýbrž s celou myslí a přeochotnou vůlí — V příčině té nechf zřetele obracejí к tomu, kterak velice jest jednotě křesťanské zábubné že různých mínění blud přesnou formu a výměr církve na mnoze zatemnil, zkazil — (germanam formam notioneaque Ecclesiae varius opinionum­ error passim obscuravit, delevit). Neboť jedině ta společnost z vůle a příkazu Boba zakladatele jest v rodu svém dokoná lou : jejíž povinností a úřadem jest vyučo vati lidské pokolení přikázáním a ustanovením­ evangelickým, jakož i bájením přesností mr>ivů a křesťanským cvičením v ctnostech a takto věsti je к cíli tomu jedinému — blaženosti věčné. Jelikož všecka společnost, jak jsme pravili, dokonalá, moc má a sílu života nikoliv odjinud (extrinsecus) čerpanou,­ nýbrž z úřady Boží jí vrozenou : důsledně­ v těch věcech, v nichž jest svéprávná, nechť jest i svobodna. Kteráž svoboda není toho druhu, aby poskytovala příčinu к žárlení­ a závidění : církev ani nebaží po té moci, aniž jí к tomu nutká jakákoliv žádost, nýbrž chce a vyžaduje jedině, aby v lidech chráněny byly zájmy ctnosf; (officia virtu tum) a spůsobem a cestou touto aby jim ku spáse věčné bylo pomáháno. Z téže příčiny církev užívá mateřské shovívavosti, ba jak toho dějiny častěji připomínají, i práva svého se zdržuje ve prospěch státu a časů, čehož hojným dokladem jsou smlouvy e různými říšemi Církev není ničeho tolik daleka, jako strhnonti na se (rapere ad se) něco z práva státu : ale na vzájem nechť i stát chrání se .potáhnouti na se práva církve, anebo kteroukoliv­ část z nich. A nyní přihlédne li se к vèieoa a událostem, jaký jest nyní běh časův ?

Přemnozí navykli si církev ve všem podezřívati, za ni se styděti, jí nenáviděti, závistivě obviňovati : a což stává se ještě častěji vší silou za tím účelem, aby ji správě státní učinili služebnou. Z téže příčiny­ vydírají jí statky a všecka její svoboda zkracuje se, čekatelům svátého kněžství činí se obtíže všemožné, na kněžstvo usta notují se zákony zvláštní přísnosti, rozpou štějí a zakazují se nejlepší křesťanské ■polky, jakož i řeholní sodality ; slovem „regalistův* příkazy a zákony ostřeji se obnovují.­ Tot přece jest násilím na nejsvětějších právech církve, z něhož vzrůstá říším nejvíce zla, jelikož násilí to jest ve zjevném odporu в vůlí Boži. Pán a stvořitel světa, jenž v nevystihlé prozřetelnosti své lidské společnosti nadřídil moc světskou a církevní, chtěl, aby obé moci trvaly vedle sebe, a zapověděl, aby byly směšovány. Při tom ale vůle Boží a blaho společnosti­ lidské vyžaduje, aby moc státní v panování­ a v řízení srovnávala se s mocí církevní.­ Z téže příčiny svá práva má stát, má je i církev, avšak jedna i druhá má býti spojena svazkem svornosti. A tak se zajisté stane, že obapolné zájmy (mutuae necessitudines) církve a státu vyprostí se z těch nynějších zmatkův; mnohým sice nikoliv nevítaných, ale všem dobře smýšlejícím velice nemilých : a zároveň­ se dosáhne, že občané; nesměšujíce, aniž rozdělujíce zájmy obou : císaři dají, co císaře a Bohu, co jest Božího. • » A nyní obrací se sv. Otec к sektě sednářů. Jsout to pádné rány, jež sektě té za taxuje a zároveň panovníkům a státníkům bělmo s očí snímá, pro něž její působení nevidí, eneb i vidět nechtí. Neprohlédnou li nyní ještě, pak opravdu raněni jsou slepotou.­ Jet přece již přečetnými důkazy z dějin­ dotvrzeno, že sekta přičinon byla a jest všech státních převratů v době novější. Zároveň­ vychází na jevo. že ona též tajnou ruku má v nynějším řádění anarchie. m * * Stejným způsobem veliké nebezpečí jednotě víry hrozí od sekty, zvané zednář- ské, jejíž osudná moc národy, především katolické, dlouho již tísní. Nabyvší v bouř livých časích přízné zbýravší v moci, bohat ství a výsledcích, vynasnažuje se panství své utvrzovati vždy perněji a vždy Siřeji propagovat!.­ A tu ze tmavých doupat plna útoků činí výpalv na říše, ba usadila se i v tomto m ě s t (Římě), stojícím v čele jména katolického,­ jakoby samého Boha chtěla vyzý- vati. Velice zahubným jest, že ona všudež se zahnizcfuje, a do všech řádů a Ústavů státních se vměšuje, jen aby v nich vrchole nabyla Leč nejzáhubnější jest její zjevná mínění zvrhlosť a úrad ničemnost. Pod zá miukou práva lidské společnosti bájiti a je obnovovati stále útoky činí na jméno křesťanské­ ; učení od Boha zjevené zavrhuje : skutky zbožnosti, svaté svatosti a podobné vznešené věci jakožto pověrečné tupí : z manželství, z rodiny, z vyučování mládeže, ze vší kázně domácí i veřejné snaží se ráz křesťanský setříti a vůbec všecku úctu к lid ské a božské autoritě ze srdce národů vy- rvati. Za to ale nařizuje že člověku jest pěstovat! přírodu a jedině zásad z ní vyšlých že třeba si vážiti a dle nich zařizovali­ pravda, rozšafnost a spravedlnost. Tím se stává, že člověk doháněn bývá к mra vům a zvykům pohanským, v nichž mno bými vnadidly stává se zkaženějším. O této věci, ačkoliv od Nás již jindy bylo co nej- vážnéji promluveno, z apoštolské bdělosti, nicméně opětné naléháme a opět a opět napomínáme,­ že v tomto nebezpečí nynějším žádných opatření proti sektě té nemůže býti dosti velikých, aby nemohly býti ještě větší. Nechť dobrotivý Bůh zamezí její zvrhlé úrady ; nechť ale i křesťanský lid sám pocítí­ a nahlédne, že třeba jest již to její ničemné­ jho svrhnouti, nechť tedy je svrhne tím ráznějí, čím více jej tíží a to především Italové a Oallové. Jakými zbraněmi a ja kým postupem by se to nejvhodněji délo, o tom jsme již dali poučení. Vítězství nemůže žádnou měrou býti pochybné, zachovaji-li důvěru к tomu, jenž o sobě pravil : Ego vici mundum, ját jsem přemohl svět!

Carnot. Dle Dineiení mdy minittenké bode Cer« notftv pobřeb v cedili dne 1. července; >á roveň byly v tétii ministerské radè vesty ca védomi nespočetné projevy soostravy, jei doily a dosod doobáeejí z oelébo vidělaného světa. Po aohňsi odešli ministři к pani Carnotové, aby ji in oorpore vyslovili aooatrait jménem osiřelé vlády fraoeonaské. Včera pak byla Carnotova mrtvola pře- venena a Lycnn do Pařiže. Církevní obřady n mrtvoly vykonal sroibisknp lycnský sa sari- štence všeho dnobovenstva lyontkébo, načei byla rakev vloieca na Isfettu děla a nesena na nádraží. Průvodu (účastnily ae všecky bono- rao*, korporace a ohromné aéatnpy lido; obe oenatvo mělo obnažené hlavy. Do Pařiže přibyla­ mrtvola o čtvrt na 4. hod. ráno, a ní sárovtň i paní Carnotové a její synové. Z nádraží­ byla rakev dopravena do elyaejského pa láoe, aa rakví jelo pět kočárův. Průvod tento, jenž byl konán za rannibo žera, půiobil neskonale­ smetné a žalostně, obecenstvo s obnaženými­ hlavami stálo a aitelo. V paláci pak byla mrtvola nlcžena v komnatě, jei byla přeměněna­ v kapli. Vžeoek tento obřad byl ryse rodinný, příatnpn neměli ani miniatři. Na tomto místě sároveň zaanamecáváme protokolární­ prohlážení lékařův, kteří byli Carnotova mrtvola pytvali ; prohlážení to zní : „Rána presidentovi Carnotovi aasazená jest tak brosná, ie podobné dosud lékaři nikdy neshledali. Játra raněného byla do hlonbi 12 centimetrů probodena ; žíla tem ústící jest ca dvon místech­ přeťata i jedno žebro alomeno. Vražedný nástroj vnikl do těla 18 om. hluboko. V břižni dntioě nalezeny dva litry esedlé krve.“ Vzružnjíci dojmy odehrávají ae v portýr- ■ké leii elyaejského paláce, kdež přečetné dsvy lapiaoji jména avá do arobů kondolenč- cích Deputace pradlen přinesla věnec ■ vě- r ováním: „ Naie ma milovanému otci Carnotovi44. Dnea přižla dopatane žen z tržnice, kteréž sebraly­ včera 3000 franků na Carnotův pomnik. Štolba Carnotův Nathan byl včera při ukládání mrtvoly na katafalk ranin mrtvicí a zemřel na míatč. Pohřeb bude konán na státní útraty a bode pohřbem národním ; mrtvola bode oloieca v Pantheonu. Církevní vykropení mrtvoly Car- i otovy vykonáno bude ve chrámě nôtredam- akém, Důetojn oi frsneonsskébo vojska i led atva bndon miti měsíc smutek. Mrtvola Carno- tova vystavena dosud v paláci elyaejakém kami nával roste každon hodino. Přicházejíc! id v tiobém smutku sepisuje avá jména ve vyloženou tam knihn. Dnea bode mrtvola Carnotova­ veřejné vystavene, čestnon stráž konají­ čtyři chovanci důstojnické školy v St. Cyrn. Zároveň pak jii nyní vyskytla ae myšlénka, aby v Lyono na miatš, kde C«r- not byl lavraždéo, postaven byl důstojný pomnik. Co se týče výtrin ati proti Italům v Lyoně, v Paříži i jinde ve Francii, tnť cvádíme z po drobných správ na předním místě zprávo t.n, kterou z Lyonu podává К. В ; zpráva ta ani: Kdyš aroibisknp lyonský byl vykonal n mrtvoly Carnotovy modlitby, byla rakev adviiena na lafetto. Průvodu súčaatnily se všecky úřady, ■polky a sbory. Ohromné sástnpy lido cče kávaly průvod a obnaženými hlavami. Kdyá pak průvod se vzdálil, doš.o к boořlivým projevům.­ Demonstrnjíoí, v jichž čele neseny prapory,­ táhly do třetího okrem volajíce : .Pomstěme­ Carnots!* ,Smrt jeho vrahům !* Erámy, na jejichž iiíteoh byla oilí jména, byly vydrancovány.­ Ve středa mčita vynuceno zavřeni ka várny. Také v jiných částech města byly ita'« ské krámy vydrancovány, ale jich majitelé nebyli­ ohrožováni. Policie a vojsko vynakládaly všecky aiiy aby se aabráoilo výtržnostem. Italský konsnlát jist stále obtazen vojskem Po ioejní sgent, který drancováni sabránil, byl ■naéně poraněn. Zatčeno bylo 300 osob. O půl noci byl k'id ve středa města obnoven. Vypleněných­ krároův jest asi 40, pleněni »účastni se loaa pod roižkon vlastereotví. Jednotlivé éésti méata byly obsaseny vojskem nebrt a některých­ vlašských drancovaných závodů byl vynášen­ nábytek a prádlo na olici a bránice a něho podmalovány. Asi na dvaceti misteob vanikl oheň a nikde nebylo doetateěnébo počtu hasičův. Jmé správy o výtržnostech proti Ita ům docházej! i a rňanýoh jiných miat fianoooiakýoh » jmenovitě a Marseille, kdež i voláno .Ať ■hyne Italie I*, a a Tonlonn, kdež meai fran- oonaskými námořniay a italskými nakladači došlo к vážné krvavé srážce a řež-. V M nt.n conn zase byl podniknut ú ok na italský cirkus

a v Lilie byly p'oti italikémn prokonaulevi demonstrace takovábo řásu, že tamnějží italský prokonanl ihned podal demiasi. Neproti torno oanamnjf a Pařiže, tam že jee*; sice taktéž roaeobvění, ale doand zachován klid. Na mnohých­ mlatech jsou italití dělnici žmshcm propouštěni­ z práce. O vrahu pik oenamnjf ae dále tylo podrobnosti­ : Útočnik Caierio jeat řása intelli- gentniho, velký, habený, bolobracý, narod’1 se v oboi Molli Visconti vokresn Gobbiete Grassa v prnvinoii milánské. Někteří myslí, že Caierio pomstil Ravaohoia, Vaillanta a Henryho, jiní ■e domnívají, že tragedie lycnaká jeet následek krvavých ndáloetí v Aignee M rtes, kdež se udály známé krvavé veliké rvačky dčinikův franconsskýob a italakými. Bratr pak Csaer.ňv vyprávěl, že Caserio byl v mládí velice abožný a dobrý bocb ; když mu bylo 19 let, aesrámil ее s anarchistickým advokátem Borim a od té doby byl pro rodinu ztracen. Zároveň osná- mnji z Lyonn, že Caierio při výslechu bez obalu prohliail, že jest anarobiston a přívržencem­ propagandy činu, že jednal z vlastního popndn a že od nikoho к činu nebyl podnícen. Neméně pozoruhodne jest, že president francouzské republiky Černot jmenovitě v poslední­ době dostával četné anonymní výbrůžné dopisy, ano zdá ae, jakoby policie byla měla nějaké toieni o nějakém zamýšleném atentátu právě při Carnotové návštěvě lyonské. Jii dříve ai Carnot lice -těioval. že jest vžede a vždy obklopen hejnem detektivův, ale opatření to policie činila pak v také formě, ie Carnot ani netužil, že jeat na avoti ochrana obklopen detektivy snad ježté četněji, nežli dříve. Na jeho oesté z Paříže do Lyonn byli a paláce sž na nádraží roaeataveni tajní policejní aři- ženci každých 20 krokňv. Teprve pak nyní jest enadno vyivétliteln-, že v Lyoně v kočáře ■oděl a Carnotem i aám policejní prefekt. — Y rozličných městech francouzských bylo asi 30 anarchistů zatčeno, poněvadž vražedný atentát ajevnč schvalovali. O volbě nového preaidenta ovšem kolnjí nejrosmanitějií pověsti, kombinace a hádanky. Jakožto aerioani kandidáti jmenují ae předieda ministerstva Dnpny a předsedo sněmovny Kazimír­ Perier. Volba jest dnes. Na koneo podáváme znáni telegramu, jejž byl Francii poslal ruaký car ; projev ten sni : , Zprávou o atentátu eo nejbolestněji dotknuti vyslovujeme Vim carevna i já cejhlubií aou- •trait. Uiištojeme Vás naii sympatií z živým­ účastenstvím, kteréž máme nad neitž- stím, jež tak velice Vás i celon Francii zz« rmoutilo.*

Politický přehled vnitřní. V Praze, 87. června. Katolický sjezd v Uhrách. Dne 29. t. m. bade v Prtžparka opět ijezd uherských katolíkův; jednací řeč ajeadn jest alováčina a němčina. Y předsednictvo aavedajl hrabata Ferdinand a Jottl Zioby-ové a hrabě Moric Eiterháay. Civilní sňatek v Uhrách. První ci. vilní manželství bode moci být' uzavřeno t prve r. 1896, poněvadž viecky církevně politické předlohy bndon к ssnkoi předloženy sároveň a zákon platnosti nabude rok po aankei. Tak oanamnji ■ Uber. K cirkevné polit, otázce v Uhrách. Sněmovna poslanecká vyřídila včera v podrobná debatě osnovu aákona o svobodě náboženské, přijala nový paragraf přijatý ančmovnou ma> gnátsVon k manželskému zákonu a schválila omovu zákona o recepci židů. V debatě o novém­ paragrafa к manželskému aákonn pravil ministr spravedlnosti, že nový tento odetavec neměni nikterak ustanovení zákona. Hrabě Albert Apponyi prohlainje že dctyěný paragraf­ nenf tak přiliž důležitým a litnje, že vláda při politickém vykořistěni individuila ho mínění korány nezachovala nutné hranice. Zákon o svobodě náboženské ustanovuje také, ie kdo a církve vyatonpí a nevstoupí do jiné, musí ještě rok piatiti všecky přísložné příspěvky té cirkvi kteron byl opustil. Lvovšti alumnové řecko katoliétí, kterým, jak jsme omámili, broailo ae zavřením ústava pro stržení polského prapora vstýčenébo na aemináři při aahájenf Ivovaké výstavy, byli treitn toho nžetřeni a jen dva a niob vy- lontani.

Politický přehled zahraniömi. V Praxe, 4ne 27. června. Německo Soudní výbor ipolkové rady navrhl, aby ř iaký kancléř dal vypraoovati zi-