#1
alto_textblock
#1
Z Vidně, 8. října. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Čísař udělil za pří-
činou vyžádaného odchodu na trvalý odpo-
činek primarnímu lékaři všeobecné nemoc-
nice ve Vídni, dvornímu radovi prof. dru.
Antonínu Draschovi stav rytířský, primar-
nímu lékaři I. třídy a přednostovi chirur-
gického oddělení téže nemocnice, univer
sitnímu professoru dru. Josefu We in-
lechnerovi titul dvorního rady a pri-
márnímu lékaři I. třídy a přednostovi chirur
gického oddělení c. k. nemocnice v městském
okrese Wieden dru. Alvínu Kumarov
titul vládního rady, všem s prominutím tax.
Císař udělil členovi dolnorakouskéh
zemského výboru dru. Albertovi Gess-
mannovi pro jeho zásluhy o povznesení
zemědělství řád železné koruny III. třídy
s prominutím tax a členovi dolnorakouskéh
zemského výboru Františku Richtro v
pro jeho zásluhy o zemědělství řád železné
koruny III. třídy s prominutím tax.
Z Vídně, 8. října. (C.-B.) Uherský
ministr-president Koloman Szell sem dnes
z Pešti přijel
Z Madridu, 8. října. (C.-B.) Ministn
vnitra Moret popírá se vší rozhodností
existenci jakéhokoliv hnutí karlistického.
Dle zprav z Barcelony naopak jest však
zvláště na hranicích hnutí karlistické velice
vážné.
Ze Sv. Šebastianu, 7. října. (C. -B.
Dvůr odebere se ve čtvrték do Madridu.
Královna vladařka podepsala dekret.
jímž se svolávají sněmovny.
Z Karlsruhe, 7. října. (C.-B.) Vé-
voda Orleánský přijel sem s několika
svými politickými přáteli, mezi nimiž je také
hr. Lur Saluces. Zdrží se prý zde ně-
kolik dnů.
Z Mnichova, 7. října. (C.-B.) Dnes
bylo v poslanecké sněmovně pokračováno
v rokování o osnově celního tarifu
Casselmann hájil politiku liberálů, kteří
uznávají nouzi zemědělců, ale musí za-
vrhovati jednostrannou záj mo-
vou politiku a grární, poněvadž kromě
zemědělství jsou v Německu také ještě jiné
stavy výrobní.
Aichbichler (ze středu) zastával se
zájmů chmelařských. Beckh (konservativec
pravil, že ze čtyřdenní debatty jest patrno-
že většina sněmovny jest pro celní tarif, chrá-
níci zemědělství. Předložená osnova jest však
nedostatečnou. Jest třeba minimálních ta-
rifů pro všechny výrobky zemědělské. M-
nistr svob. pán Feilitzsch prohlásil, že
navrhne ve spolkové radě v zájmu skutečně
strádajících pěstitelů chmele a tabáku zvý-
šení celních sazeb na chmel a tabák. Úče-
lem celního tarifu jest zlepšiti poměry
domácího zemědělství a docíliti, aby
ceny odpovídaly výlohám výrobním. Píchlei
(ze středu) litoval, ze vláda bavorská ne-
uplatňuje ve spolkové radě přání většíny
sněmu bavorského. Pokračování v debatě od-
ročeno pak na zejtřek.
#2
alto_textblock
#2
Volební ruch.
#3
alto_textblock
#3
Volba poslance na Kr. Vinohradech
byla zahájena dnes o 8. hod. ranní. Ve volební
komisi jsou pp. Bureš a Bílek za obec vino-
hradskou, Jungvirth a Forst zvolani z voličstva
a tito čtyři členové zvolili pátým členem pana
Jaroslava Schnircha. Předsedou komise zvolen
p. Al. Bureš. Dále jsou v komisi okr. kom.
dr. Hejda, obecní úřadníci v čele s ředitelem
p. Kandou a adj. p. Liskou. Volba potr vá
nepřetržitě do 5 hod. o dpol. Všech
voličů jest 7602.
Z Hořovic, 7. října. Včera ráno objevilv
se na rozich našich ulic plakáty, dle kterých
svolával »správní výbor národní sociální strany
dělnické pro Hořovice a okoli« voličskou schůzí
na 914 hod. dopoledne s tímto pořadem : Volba
do sněmu, promluví kandidát bratr Fr. Jiránek
mladší. Schůze tato dopadla velice smutně, ne-
boť se nedostavil ani kandidát a ani jeden
#4
alto_textblock
#4
volič.
#5
alto_textblock
#5
Z Horažďovic. Dne 6. t. m. konána u
nás schůze voličů za hojné účasti městských
i venkovských voličů. Schůzi zahájil pan dr-
Jan Melan. Při volbě předsedy již již zdálo se.
že bude schůze rozbita. Ale brzo se vyjasnilo.
Ti, kdo dělali největší rámus a navrhovali z
předsedu kontrolora záložny p. Stan. Majera, ti
z největšího dílu voliči vůbec nebyli a na ener-
gické zakročení starosty místnost musili opustit.
Potom velikou většinou zvolen předsedou schůze
#6
alto_textblock
#6
p. Ed. P. Skála, starosta města a jeho a pana
dra. Šebesty ráznosti podařilo se schůzi až do
konce klidně říditi. Kandidát poslanectví p. Petn
Novák přednesl pečlivě sestavenou, věcnou
řeč, která vlídně přijata. Po něm za výkonný
výbor nár. strany svobodomyslné objasnil politi-
ckou situaci a pojednal o významu voleb pan
dr. Šebesta z Prahy. Týž v řeči déle hodinu
trvající břitkou logikou potřel nejen agrárního
kandidáta Stan. Majera, ale dokázal i škodlivost
celého hnutí agrárního. Po něm přihlásil se
slovo p. Majer, ale neřekl nic, nežli že byl
dřív mladočechem a nyní že je agrárníkem
že se všechno organisuje. Pochválil p. Nováka
i p. dra. Šebestu, že s nimi úplně souhlasí.
To byla kandidátní »řeč«. Jemu trefně odpověděli
pan dr. Šebesta i p. P. Novák a dokázali na-
prostou zbytečnost nové strany agrární v Čechách
a čirou neschopnost agrárních proroků. Dokázal
fakty, že v klubu mladočeském byla polovice
rolníků, vzdělaných odborníků i vyškolených po-
litiků, a těm co se nepovedlo, nemůže se po-
vésti 2—3 frásistům. Řeč p. dra. Šebesty při
jata s nadšením. Také p. dr. Vil. Kurz appello-
val na voliče, aby zůstali ve svém přesvědčení
důsledni. Tím byli největší výtržníci — nevoliči
a zjednaní křiklouni — nejen umlčeni, ale úplně
zahanbeni. Na konec navrhl p. Daniel Majer
techn. stavitel, následující resoluci: Shromáždění
voličové schvalují úplně činnost národní strany
svobodomyslné, trvají nezvratně při straně tétc
a zavazují se voliti a pracovati pro kandidáta
p. Petra Nováka, rolníka z Budětic. Před hlaso-
váním kandidát agrárníků Stan. Majer odešel.
Resoluce příjata v šemi hlasy, proti dvěma.
Proti hlasoval fotograf Jiříček a Kučera z Čimic.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
— Že minstrel místodržitelského ně-
meckého večerníku ku svým básnickým vý-
konům mačká naprosto falešnou tahací harmo-
niku, to už jsme dovodili při nejedné příleži-
tosti negativního obdivu básnických jeho talentů.
Leč co dokázal svou sobotní ódou, zapěnou na
volební provolání velkostatkářské a kompromiissní
lekturu této kurie, to zastiňuje všechny jeho do-
savadní výkony v oboru patolízalské lyriky, v níž
jest zajisté nesporným velmistrem. Jsme pře-
svědčeni že násadka jeho péra je zhotovena ze
sladkého dřeva a že jest rozžvýkána na konci
takového poematu na koště, při čemž šťáva to-
hoto požitku splývá společně s inkoustem ve
výlevy tak procítěné, tak v nejhlubší oddanosti
rozkošně zmírající. Co krásných sloves navěsil
muž tento na »rozmyšlený krásný akt povznáše-
jící loyality« v tom prý shledaný, že kompro-
missu velkostatkářskému činně v působnost vstou-
piti dáno v den cíšařských jmenin, budíž mu
na příslušných místech připsáno k dobrému,
snad to pozná officiosní hippogryf na — ovse.
Účelem naším jest, upozorniti na to, kterak
poloúřadní rvtíři ducha dovedou ku svým úče-
lům pleniti majetek politických literatorů z tá-
borů docela protilehlých. Aby své vypáchlé
ódě na šlechtu, mesallianční kompromissy uza-
vírající, dodal řízu, uvádí, že prý se velkostat-
kářstvo volebním kompromissem řídilo docela
podle idejí nejliberálnějšího zástupce pokrokové
myšlenky Bluntschlia, svna svobodných Švýcar,
duchaplného vůdce liberálů v první badenské
komoře, Bluntschli, jenž prý se zákonodárci
učiteli práva velkého stylu v našem státě na-
cházel se ve stycích, rozvedl ve své theorii
o šlechtě zásady, jež »Abendblatt« blíže cituje.
Zvláštní naší pozornosti těší se tato věta z cítátu
místodržitelským večerníkem uvedeného: »Stát
má zapotřebí této moci středu, aby udržela rovno-
váhu ostatních sil, mírnila bezo hled né
panství většiny lidu, aby autoritu práva
zděděného chránila a práva menšiny střežila. « Potud
je všechno krásné, ale jen do té chvíle, dokud ne-
rozevřeme ,Staatswörterbuch“ Bluntschliův, z něhož
celá tato pasáž jest citována. Tu shledáváme,
že mistrovský poloúřadní recitátor z Bluntschlia
právě h rozinky vyhazuje. V klassické větě
o potřebě státu nachází se totiz choulostivé
místo, kteréž vyňato z kontextu, zní takto : » Stát
potřebuje této střední moci, aby přehnané a bez-
ohledné panství lidu a panovníka mírnila«.
Hleďme, jak blízko octl se poloúřadní večerníček
kamene úrazu, o nějž by tak snadno byl zvrhl
svůj automobil šlechtickokompromissním nadšením
hnaný. Bluntschli jest vůbec nebezpečná krajina
pro výpravy na oslavu velkostatkářského kom-
promissu v Čechách a zejmena šlechty, při čemž.
nedělá — Bluntschli věru žádného rozdílu mezi
konservativní a ústaváckou, a nebyl by ho ani
dělal, kdyby mu byly r. 1857 rozdíly ty bývaly
známy. Píšet Bluntschli dále: »Nezáležít snad
#8
alto_textblock
#8
dědičná šlechta na tom, že alechetné vlastnosti
otců v dětech dále působí . . . Nevidíte, že
i rodové ušlechtilí zrůdniti a zničiti se mohou,
tak jako staré rodiny mnohdy žalostně zanikají,
ježto modrá krev někdy hloupne?« A konečně
nejvzácnějšt věta v celém pojednání: »Obzvlástní
pak význam má souvislost šlechty s politickou
organisací národa. Jediné v národu
může šlechta najíti své správné mis to a
je uhájiti. Bez národu nemá těla, j est
pouhým strašidlom, kteréž obchází, v ná-
rodu však jest jeho pýchou a ctí, ochráncem
jeho práva, obhájcem nejvyšších jeho statků.«
To byl citát z Bluntschlia pronaši
českou historickou šlechtu jako
stvořený a věšteckým duchem před půl stoletím
napsaný. I doplňujeme tedy milerádi v. tom
smyslu poloúřadní lov ve »Staatswörterbuchu«
mnichovského professora drahných letl
#9
alto_textblock
#9
— Včerejší neštěstí na elektrické
dráze pražské jest novým podnětem k úvaze
o tom, zdali výhody rychlé a pohodlné dopravy
vnitroměstských cestujících nejsou vyváženy.
anebo skutečně již značně převáženy krutými
nehodami, ztrátamí života a zdraví na čas ži-
vota, způsobenými jednotlivcům na kolejích
městské dráhy král. hl. města Prahy. Těchto
mučedníků nejmodernějšího dopravního pro-
středku pouličního už je v Praze tak slušná
řada, že by vydali jedno karvínské neštěst
v dolech a tyto krvavé oběti připomínají nám
nešťastná města báchorek, zakletá odváděti draku,
vjeskyni u města sídlícímu, potravu in nature
z řad obyvatel. Had městských dráh, vinoucí
se pražskými ulicemi, zpotřebuje již hnedle
každý měsíc jednu hlavu... A žravosti jeho,
zdá se, že spíše přibývá. Okolnost tato, že
vozba městskou elektrickou dráhou děje se ko-
lejemi obce, zalévanými lidskou krví, jest v e-
řejnému svědomí nesnesitelna.
Nic nerozhořčuje tak jako tato neustálá neji-
stota pěších před úrazem elektrickými dráhami
a tento krvavý nesoulad mezi rychlojízdnou
dráhou, pohybující, se rychlostí před. 30 lety
sotva meziměstskými dráhami dosaženou a mezi
velkoměstskou ulicí. Když se i nehledí k ža-
lostnosti takových případů, jest zjevno, že duše
davu stálými těmito katastrofami nesmírně trpí
a pomalu bude i jízda elektrickou dráhou praž-
skou duševní trýzní. Každé prudčí zazvonění
anebo náhlé zaražení vlaku uvádí všechny
účastníky jízdy už dnes do nervósního záchvatu.
A zvláště kdo viděl včerejší lámání nešťastníka
důmyslným a na tříštění lidských hnátů takřka
rafinovaně vymyšleným přístrojem, tak zva-
ným »o chranným rámem«, na Václav-
ském náměstí, do nejdelší své smrti neza-
pomene na tuto scénu a trapné vybavování
krvácejícího těla z pod vozu, nehledě ke všem
ostatním stanicím jeho utrpení, jež veřejnos
prožije s ním ze zpráv novín. Touha po odstra-
nění těchto pohrom je zajisté velice živáa
všeobecná. Máme-li za to, že vozivo elektrických
dráh pražských nachází se na výši elektro-
technických dokonalostí co se týče snadné
ovládatelnosti motorů, není pochyby, že neštěstí
tato zaviněna bývají jen lehkomyslností, nepři-
hlédavosti a neopatrností buď řidiče anebo po-
stiženého, anebo obou dohromady. Naprosto
nepochybno jest, že daleko větší počet
případů přivoděn neopatrností postižených.
Reglement jízdní, přísně předepsaný řidičům
vlaku, se sice nezachovává s přesností, jaké je
třeba; hovory s obecenstvem, stojícím na před-
ním perronu, dějí se s veškerou nenucenostía
trapné jest někdy podívání na řidiče, . kterak
jede v před s hlavou odvrácenou od svého
úkolu. Nehezký jest zvyk, který si oblíbili ně-
kteří řidiči tím, že se mstívají na vozcích,
kteří teprve po svévolném průtahu vyhnuli se
z trati, hrstí písku do tváře vmetenou, nebot
dávají při tom páku z ruky, i jest ještě celá
řada nepresností v službě, které by se mohly zle
vyplatiti. Zejmena jsou velmi časté stížnosti na
to, že řidiči vlaku teprve v nejposlednější chvíli
zvonívají na chodce, netušícího, v jak blízkém
nebezpečí se nachází, ba jsou i pozorovatelé,
kteří tvrdí, že se mezi řidiči nacházejí i krato-
chvílníci tohoto druhu. Bylo by však velice ne-
svědomito sáhati do svědomí zřízencům, jedné
z nejtěžších, nejzodpovědnějších a nejnepříjem-
nějších služeb, v níž přiházejí se okamžiky,
v nichž by takový řidič nejraději se vším práštil
a na místě odešel. Jsou to mužové drátěných
soustav nervových, kteří vydrží u regulatorů na
elektrických drahách. Četné případy soud-
ním vyšetřováním zjištěné, které skon-
čily odsouzením a propuštěním řidiče, kterí