#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v uterý ane 26. kvétna.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 145.
čislo v Praze za 2
a na venkově za 4h
#7
alto_textblock
#7
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#9
alto_textblock
#9
Z poslanecké sněmovny
Z Vídně, 26. května. Poslanecká sněmovna
vyřídí dnes poslední ruský pilný návrh,
návrh dra. Levického ve příčině z avražděn
sedláka Kahance četníky. V debatě
promluví ministr zeměbrany podmaršálek šl.
Georgi a za polský klub sv. p. dr. Battaglia.
Nastává spor mezi sněmovnami.
Z Vídně, 26. května. Všeobecně přetřásá
se usnesení rozpočtové komise
panské sněmovny, která přechází prostě
k jednacímu pořadu přes zákon, přijatý posla-
neckou sněmovnou a snižující daň cu-
kerní o 8 K. Protože nemůže býti žádné
pochyby o tom, že plenum panské sněmovny
přijme návrhy své komise rozpočtové, nastane
mezi oběma sněmovnami říšské rady kon-
flikt povahy finanční, jakého me
zi nimi ještě nebylo. Panská sněmovna
zůstavovala rozhodnutí ve věcech finančních.
rozpočtových, hmotných a berních pravidelně
sněmovně lidové, pamětliva jsouc ustanoven
ústavy, že předlohy povahy finaněn
musí býti napřed podány sněmov-
ně poslanecké, kdežto ve příčině všech
jiných předloh jest vládě zůstaveno na vůli po-
dávati je napřed poslanecké sněmovně či panské
sněmovně. Tentokráte však hodlají pairové
uplatnit svoji vůli.
Poslanecké sněmovně bude usnesení panské
sněmovny, až se stane, ve vší formě oznámeno.
Potom bude moci tato buď přistoupiti na ne-
gativní votum sněmovny panské nebo obnovit-
svoje první usnesení. Eventualita druhá jest
pravděpodobna, ba jista. Tím. však po
věcné stránce nebude dosaženo
ničeho. Trváme při svém úsudku včerejším,
že snížení daně cukerní a tím snížení cen cukru
jest tou dobou pochováno. Poslanec Maštálka
vyslovil se k redaktoru »N. Fr. Pr.« o věci té
takto: »Myslím, že poslanecká sněmovna k za-
mítavému usnesení panské sněmovny zaujati
musí stanovisko rozhodné a to ze dvou dů-
vodů: jednak proto, že nemůžeme dopustiti, aby
ve věcech berních rozhodující votum měla sně-
movna panská, za druhé také z té příčiny, že
předloha o dani cukerní jest hospodářsko-
politickou koncesí, která nám slibo-
vána za to, že schválime rakousko-
uherské vyrovnání. Bylo tenkráte ře-
čeno, že hořká pilulka vyrovnání toho má nám
býti oslazena, zlevněním daně cukerní. H or
#10
alto_textblock
#10
kou pilulku jsme spolkli, aleosla-
zení se nedostavilo.
Bude nyní věcí vlády, splniti slib, který
dala ve příčině daně cukerní. Nemohu si my-
sliti, že členové komise panské sněmovny jsou
oposičníky tak neúprosnými, že by nepovolili
na vážné a vydatné zakročení vlády. Proto že
však se podobá, že zasáhnutí takové se nestalo.
jest na rekriminace pozdě. Také oprávněná re-
kriminace, že byla by poslanecká sněmovna po-
tázala se lépe, kdyby byla předlohu (o dani cu-
kerní) jinak formulovala, ježto by ji pak pan-
ská sněmovna příznivěji posuzovala, nemá nyní
žádné ceny. Nyní budou musiti se strany za-
bývati otázkou, jakých užijí prostřed-
ků, aby naše vůle na prospěch poplatného oby-
vatelstva se uplatnila.
»Arbeiterzeitung« obviňuje docela
přímo ministra financí dra. Kory-
towského, že porušil slovo, dané
vládou ve příčině slevy daně cukerní při pro-
jednávání rakousko-uherského vyrovnání v po-
slanecké sněmovně a dodává: »Dlužno nyní
vyčkati, jak obchod, který uzavřen byl v tem-
notách tajných porad komise panské sněmovny,
bude provozován dále ve veřejných schůzích
panské sněmovny a musí býti vyčkáno, zdal
také plenum této se propůjcí ke schválení pro-
vokační nestoudnosti, kterou komise od něho
žádá. Pan Korytowski a slavná vláda budou
se musit zodpovídat poslanecké sněmovně a to
důkladně: zvýšení platů důstojni-
ckých, ale žádné zlepšení platů mužstva —
zv ýšení dlaně lihové, ale žádné snížení
daně cukerní — tomu všemu říká bar. Beck
»střední linie!«
#11
alto_textblock
#11
Zvýšení platů důstojnických na Rusi.
Z Petrohradu, 26. května. Ministr vojenství
podal minist rské radě osnovu zákona, kterým
se povoluje 222 milionu rublů na zvý še n
platů důstojnický ch.
#12
alto_textblock
#12
Slovanští delegáti v Petrohradě.
Z Petrohradu, 26. května. Poslanci dr.
Kramář, Hribar a dr. Glěbovický byli v loži di-
plomatické přítomni schůzi říšské rady a potom
také říšské dumy. Večer se dostavili do klubu
»Mužů veřejně činných«, kde byli pozdraveni
předsedou Krasovským. Potom byla hostina, při
níž přítomen byl také předseda dumy Chom-
Hlavní otázka slovanského sjezdu.
Z Petrohradu, 26. května. Dr. Kramář vy-
slovil se k redaktoru »Birž. Vědomostí« takto
#13
alto_textblock
#13
jakov.
#14
alto_textblock
#14
»Starý panslavismus se přežil,
nový panslavismus nemá žádného bojovného
rázu oproti jiným národům. Slované musí býti
pamětlivi, že idea jejich jednoty a prostředek
k jednotě té: kongresy nesmějí míti
žádného politického rázu, nýbrž
mohou míti ráz toliko ryze kultur ní.
Kardinální otázkou slovanské konference bude
nade vši pochybu polská otáz ka. Styky
rusko-polské musí býti upraveny stejně jako
styky srbsko-chorvatské a srbsko-bulharské.«
Obžaloba Sičynského.
Ze Lvova, 26. května. Vrahu Sičynskému
dodán obžalovací spis pro úkladnou vraždu v
smyslu § 134.—135. trest. zák., a sice jazy-
kem ruským, však latinkou psaný. Si-
čynský odepřel jej přijati a musil mu býti do-
dán nový spis obžalovací psaný cyrilli cí,
proti němuž podal jeho obhájce ihned námitky.
Spis není rozsáhlý — vyplňujeť toliko 41% archu.
#15
alto_textblock
#15
Telegrafické zprávy.
#16
alto_textblock
#16
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 26. května. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Císař propůjčil s prominutím poplatků na
základě vlastnoručního listu ze dne 18. května vrch-
nímu komořímu arcivévody Ludvíka Viktora Rudolfu
hr. Corethovi, sproštěnému na svou žádost své-
ho úřadu, v uznání jeho věrných služeb hodnost taj-
ného rady.
Z Vídně, 26. května. (K. k.) „Wiener Zeitung“
uveřejňuje nařízení ministra spravedlnosti ze dne
17. května t. r. o ochraně autorského pná-
va vůči Švédsku.
Z Vídně, 26. května. (K. k.) („,Wiener Zeitung“.)
Ministr obchodu jmenoval pokladníka Karla Käuí-
fla v Praze ředitelem pokladny a poštovního kontro-
lora Josela Linharta v Praze hlavním pokladní-
kem u pokladny poštovního ředitelství v Praze.
Potvrzený zemský zákom.
Z Vídně, 26. května. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Čísař potvrdil rozhodnutím ze dne 11.
května t. r. zákonnou, zemským sněmem krá-
lovství českého usnesenou osnovu, ob-
sahující dodatečná ustanovení o hrazení ná-
kladu na obecné školství.
Události v Marokku.
Z Paříže, 25. května. (K. k.) Generál d'Amade
sděluje, že vojenské hlídky settatské a boucheronské
podrobují si stále četné kmeny, bydlící i mimo
území Saujů. Generálové Bailloud a Lyautey dorazili
do Boudenibu. Boudenib bude obsazen zatím od-
dílem 1200—1500 mužů, kteří mají zabrániti postupu
nových tlup, tvořících se v Tafileltu.
Z Madridu, 25. května. (K. k.) Ministr zahra-
ničních záležitostí prohlásil, že francouzská vláda
ujišťuje ve své notě, že původcové útoku na špa-
nělské vojáky v Casablance byli zatčeni. Vyšetřo-
vání jest prý zahájeno. Záležitost tuto dlužno prý
považovati za vyřízenu, takže nezkalí ani srdečný
poměr mezi oběma zeměmi
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
O výstavách.
#19
alto_textblock
#19
Připomínám předem, že nebudu psáti c naší
pražské výstavě, o té píše celý štáb redakčních ko-
legů i zvláštních spolupracovníků a plní každodenn
dlouhé sloupce výstavni rubriky. Zde zalétáme se
čtenáři vždy jen do ciziny.
Velká franko-britská výstava v Londýně, zahí-
jená současně s pražskou, vytvořila celé nádherné
město, zbudované na několik měsíců nákladem asi
50 milionů korun a v jeho palácových stavbách jest
vyloženo bohatství za více než sto milionů. Obvo
tohoto malého světa zázraků měří 30 anglických mi
a v ruchu zahajovacích slay ností vyskytla se v angli-
ckých listech také otázka finančního zdaru tohot
velkolepého podniku. Exposition universelle, uspeřá-
daná r. 1798 v dřevěných budovách na Champs de
Mars v Paříži a v poměru k moderním světovým
výstavám velmi skrovná, skončila více méně znač-
ným deficitem a stejný osud sdílely skoro všechny
výstavy francouzské v první polovici XIX. století.
obě výstavy z r. 1802 a 1805, čtvrtá velká výstava
v době císařství Napoleonova, pátá za Ludvíka XVIII.
v Louvru i šestá tamtéž r. 1823 a tak dále, teprve
při velké výstavě r. 1867 převýšily příjmy vydání.
Pařížská výstava z r. 1855, která zaujímala
plochu 91/2 hektaru a jíž se zúčastnilo 24.000 vy-
stavovatelů, byla zahájena za nejpříznivějších auspi-
cií. Po 200 dní byla otevřena návštěvníkům, 4 1/2
milionu osob zaplatilo vstupné, ale na konec objevil
se schodek více než 8 milionů franků. Světová vý-
stava r. 1867 stála 20 milionů korun a byla navšti
#20
alto_textblock
#20
vena 1,200.000 osobami. Jak řečeno, skončila první
finanč. úspěchem, přebytkem okrouhle 2.700.000 ko.
Pak přišla výstáva z r. 1878, jež dle slibů z Paříže
měla býti největší a nejkrásnější na světě. Byla ote-
vřena jen 149 dní, ale jevila tak velkou přítažlivost,
že dosáhla návštěvy 16 milionů osob. Konečný vý-
sledek přinesl však sklamání, deficit 30,400.000 kor.
Naproti tomu měla Exposition universelle z r. 1889
neobyčejný finanční úspěch. Byla navštívena 32 mi-
liony osob, příjmy páčily se na 48 milionů korun a
pětina z toho 91/2 milionu tvořila čistý zisk.
Angličané měli celkem se svými výstavami větší
štěstí než Francouzi. Když byl r. 1851 dán podnět
k velké světové výstavě v Londýně, nescházelo sta-
rostlivých varovných hlasů, prorokujících velké ztráty.
Výstava byla otevřena 141 den a navštívena 6,039.000
osobami. Hrubé příjmy obnášely 12,000.000 K a
skoro 40% z toho, 4,800.000 K, tvořilo čistý zisk.
Méně šťastnou byla londýnská výstava z r. 1862.
Byla otevřena o měsíc déle a návštěvy docílila při-
bližně stejné, ale výsledkem byl deficit 240.000 K.
Jiné země učinily horší zkušenosti. Vídeňská
světová výstava z r. 1873 měla sice 7,225.000 návštěv-
níků, ale skončila deficitem asi 48,000.000 a cente-
nární výstava ve Filadelfii z r. 1876, kterou navští-
vilo 10 millionů osob, vykazovala schodek 19,600.000
korun.
Výstava v Melbournu roku 1880 při návštěvě
1,300.000 osob skončila deficitem 6,700.000 a velká
World's Columbian Exposition r. 1893, na niž při-
bylo do Chicaga 25 milionů návštěvníků, měla de-
ficit asi 42 millionů korun, stála však okrouhle 130
milionů korun, tedy více než dvakrát tolik, co její
předchůdkyně.
Jak neobyčejně se výstavnictví rozmohlo, lze
posouditi ze stále většího rozsahu terrainu, který
vyžadovaly stavby. Londýnská výstava r. 1851 vy-
#21
alto_textblock
#21
žadovala 71/2 hektaru a měla 15.000 vystavovatelů.
Výstava r. 1862 byla uspořádána v budově, která
sama pokrývala více než 91/2 hektaru a 28.653 vy-
stavovatelé vyložili tam své výrobky a zboží. Pa-
řížská výstava z r. 1867 zaujímala skoro 15 hektarů
a vystavovatelů měla 50.226. Centenární výstava ve
Filadelfii r. 1876 obsáhla 20 hektarů a pařížská svě-
tová r. 1878 již 32 hektarů s 80.000 vystavovatelů.
Roku 1893 vzrostla výstavní plocha v Chicagu již
na 80 hektarů. Pařížská výstava r. 1900 obsahovala
50 hektarů a velká světová výstava v St. Louis
104 hektary zastavené plochy.
#22
alto_textblock
#22
= Román krále Manuela. Lissabonské listy
sdělují romantickou historku o lásce mladého portu-
galského krále k mladé dámě z královského dvora.
Král Manuel jevil prý již od dětství velkou náklon-
nost k dívce z nejvyšší aristokracie portugalské, jejíž
matka jest dvorní damou královny Amélie. Ani krá-
lovna, ani král Carlos nepřikládali tomu významu,
ale zdá se, že z dětské náklonnosti se vyvinula sku-
tečná láska. Když před několika dny královna Amélie
a vévoda Alfonso hovořili o budoucnosti krále a zmí-
nili se také o nutnosti brzkého sňatku, při čemž se
shodovali v názoru, že by se pre něj z politických
důvodů nejlépe hodila některá anglická princezna,
zaslechl král Manuel náhodou několik slov z hovoru
a prohlásil náhle k velkému úžasu královny i vé-
vody, že se ožení buď se zmíněnou damou, kterou
miluje, nebo se neožení vůbec. Všechno domlouvání
bylo marno a mladý král dokonce odpověděl, že se
raději poděkuje, než by se oženíl proti volbě svého
srdce. Královna poslala nyní dvorní dámu s dcerou
co nejrychleji do ciziny na cesty a doufá, že po
delším odloučení král na svou lásku zapomene.