#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 142. ze dne 23. května 1908.
#2
alto_textblock
#2
Z kulturní ciziny.
#3
alto_textblock
#3
V Charlottenburce u Berlína zemřel 19.
května německý sochař Jeremias Christen-
sen, umělec výborně známý z mnoha krásných
prací, jež pořídil za svého života pro figurální vý-
zdobu moderního Berlína.
Francouzský divadelní list „Comoedia“ ozna-
muje, že Maxim Gorkij píše libreto pro mla-
dého francouzského hudebního skladatele Jeana
Nougusa. Název a bližší zprávy o ohsahu nové
opery se dosud neuvádějí.
V pařížském Théatre Francais byla
těchto dnech premiéra dvouaktové činohry zesnulého
básníka Alberta Samaina „Polyfém“, ver-
šovaného díla, vynikajícího zvučným rýmem a my-
myšlenkovou bohatostí a smělostí. Premiéra dle zpráv
kritik působila hlubokým dojmem a měla i hlučný
úspěch zevní.
Vlašské noviny ohlašovaly před časem, že
Gabriele dAnnunzio se zanáší plánem na-
psati tragédii o Dantovi, jejíž titulní roli bude
hráti slavný herec italský Novelli. Nyní však
dochází zpráva, že Novelli sice bude hráti v příšt
nodzimní saisoně Danta, ale nikoli v dramatě Annun-
ziově, nýbrž v dramatické práci americké básnířky
miss Durand-Rox. Její dílo má čtyři dějství, z
nichž první představuje mladého Danta, autor
„Vita Nuova“, při slavnosti v domě Portinari, druhé
dějství smrt Beatrice, třetí vyhnanství Dantovo
Congrande u Verony, čtvnté posléze smrt básníkovu
v Ravenně.
Dědicové vlašského skladatele Donlzetti ho
vyhráli proces, vedený proti spolku francouzských
dramatiků a pomponistů k vůli odpíranému podílu
na tantiémách za několik let, v obnosu asi milion
franků. Na sporu bylo zúčastněno deset z největ-
ších divadel pařížských. Výsledek procesu všeobecně
překvapil francouzské literární a divadelní kruhy.
které toho neočekávaly, a povede asi ku pronikavým
změnám ve správě spolkové.
Ze všech představení Uměleckého diva-
Bla moskevského v Petrohradě nejpronikavější
úspěch umělecký mělo provelení klasické Gribojedo-
vovy komedie „Hoře z rožumu“. Tak píše o něm
E. Gurevč ve „Slově“: Dřívější, tradiční provozo-
vání „Hoře z rozumu“ nntilo nás pokloniti se před
rozumem a ostrovtipem Gribojedovovým; ale tak.
jak dílo hrají Moskevští, otvírají nám duši
autorovu, měkkou ruskou duši, v níž tak blízko
vedle sebe jsou slzy i smích, bujný rozmar a stesk,
posměšek a blouznivý sen... Klasická komedie dá-
vána v Petrohradě pětkrát při vyprodaných do-
mech.
Mnoho rozruchu v divadelním světě nejen ru-
ském, nýbrž i za hranicemi vzbudil pokus petro-
hradského herce G. Glagolina (z Malého divadla)
vystoupiti v titulní roli Johanny v Schillerově
„Panně Orleansk é“. Vážná kritikal odmítia
5eho pokus jako nepěkný a umělecky naprosto bez-
#4
alto_textblock
#4
účelný, ba nedůstojný kousek. Celé provedení kla
sické tragedie německé a speciálně výkon Glagoli-
nův sám dokonce zdály se dosvědčovati, že herci
nešlo ani tak o nějaký zvláštní, či odlišný herecký
výkon, nýbrž pouhopouze o sensaci, na mž
by přilákal obecenstvo a docílil značného výnosu
při své výroční benefici. Proto kritika činí výtky od-
povědné správě divadla, že dovolila vůbec experiment
tak pochybné ceny.
#5
alto_textblock
#5
Sportovní věstník.
#6
alto_textblock
#6
Automobilism
** Jízda Paříž — Petrohrad se scvrkla
na reklamní jízdu francouzského domu, v jehož
službách Rougier a Duray střídavě budou řídit 40-
koňovou limousinu, aby trať 300 km mohla býti co
možná bez zastávky uražena.
** Velké moderní dobrodružství.
Zatím, co Züst a Dion-Bouton putují zemí vycháze-
jícího slunce, dorazil Thomas na parníku »Mongolia
do Vladivostoku, kde musí týden čekat, než vyřizeny
budou záležitosti celní, opatřeno bude svolení k uží-
vání střelných zbraní, přejezdu mostů a jiné věci,o
nichž se nám vzdáleným pozorovatelům ani nesní,
které však naplňují celé stránky poutavé Barziniovy
knihy z Pekina do Paříže, jejíž český překlad se
právě nákladem Vilímkovým octl v rukou čtenář
stva. Trvalé lijavce učinily ostatně cesty tak nesjízd-
nými, že vynucená zastávka může býti cestovate
lům jen vítána, poskytujíc naděje, že cesty před od-
jezdem vyschnou.
Athletika a sportovní hry-
** Novoměstský S. K. 24. t. m. důležitá
členská schůze o půl 10. hod. dop. v host. »Na
špejchaře« v Dejvicích. Účastenství všech členů
žádoucí.
** S. K. Meteor VIII. Zejtra o 9. hod. dop
důležitá členská schůze v klub. místnostech »U staré
basy«.
#8
alto_textblock
#8
S. K. Slavia komh. : Victoria, Vídeř
ve 4 hod. odpol. — 24. května — hřiště na Letné.
#9
alto_textblock
#9
ve
A. C. Sparta hraje v neděli o 4. hod. odp.
s D. F. C. odvetný zápas na jeho hřišti. V předešlém
zvítězil D. F. C. 3 : 2 (1 : 1. Sestavení mužstev
uvedeno bude později. O 2. hod. odpol. na hřišti
Sparty A. C. S. Ib. v. S. K. Čechie, Smíchov.
*Chorvatský mistr běžec v Praze.
Pořadatelstvo Slovanské hodinovky »Sportu a Here
obdrželo včera zprávu, že mistr Vladimír Erbožník,
jenž startuje v nedělním hodinovém závodě na
břišti A. C. Sparta o 10. hod. dopol., jest už na
cestě a že dorazí do Prahy v pátek več. o 9.20.
Sparta uspořádá po hodinovce klubový meeting, při
němž běženo bude 100 v., 300 y. handicap, 1/4 míle,
všechny skoky a vrhy. Lze očekávati, že česká ve-
řejnost zajímavému prvému slovanskému závodu
četnou návštěvou projeví přízeň. Kawecki ze Lvova
a Bechyňský z Brna přijedou během dnešního dne.
#10
alto_textblock
#10
Vodní sporty.
** Český veslařský klub na Smíchově
pořádati bude jarní vyjíždku koncem května. Za tím
účelem přihlíží nově sestavený cvičitelský sbor pilně
k řádnému výcviku členstva. Přátelům veslařského
sportu naskytuje se nyní pěkná podívaná na lehké
lodi, které brázdí hladinu vltavskou od Palackého
mostu k černé skále vyšehradské a k zeleným topo-
lům na císařské louce a dále ke kostelíku zlíchov-
skému a chuchelskému. Nyní také jest nejvhodnější
příležitost vstoupiti do klubu a začíti pěstovat zna-
menitý tělocvik, kterým jest veslování.
Veslařské kluby mají dosud jen málo členstva,
ač veslování v čistém, prachu prostém svěžím vzdu-
chu a v lehkém úboru poskytuje zotavení a otužení
těla jako málokterý sport jiný. Doporučujeme mlá-
deži i dospělým veslařství co nejvřeleji.
Olympické hry.
** Český výbor pro hry olympické.
Schůze v pondělí 25. t. m. o 8. hod. več. v hotelu
»U černého koně«.
** Francouzská vláda požádá sněmovny
o 50.000 franků, kterými chce podporovati represen
taci Francie v olympických hrách.
Šerm.
** Šermířskou akademii pořádají 27. t
m. o 8. hod. več. v hotelu »Central« aspiranti vojen-
ské přípravky Herdanovy.
Lawn-tennis.
** VI. mezinárodní turnaj lawn-ten
nisový v Plzni pořádá 28. května a dny násl.
Český »Lawn-tennisový klub v Plzni«. Hry otevřené:
I. Dvouhra pánů o mistrovství města Plzně. Vklad
6. K. II. Čtyřhra pánů o mistrovství města Plzně.
Vklad za pár 12 K. III. Dvouhra pánů. Vklad 4 K.
IV. dvouhra dam. Vklad 4 K. V. Čtyřhra pánů. Vklad
4 K za osobu.
Hry vyrovnávací: VI. Dvouhra pánů I. a II. třídy.
Vklad 4 K. VII. Čtyřhra pánů. Vklad za pár 6 K.
VIII. Čtyřhra pánů a dam. Vklad za pár 6 K. IX. Dvou-
hra juniorů. Vklad 2 K. X. Dvouhra dam. Vklad
4 K. Přihlášky do 25. května 1903 i s při-
loženými vklady zaslati na adresu: dr. Jiří Boček,
Koperníkova ulice č. 16. Vylosování koná se dne
25. května 1908 o 7. hod. več. na hřištích klubových
(Národní zahrada). Přístup mají všichni hlášení. Hraje
se na dvorcích písčitých s míči Siazenger Sons.
Pražští hráči se zajisté zúčastní turnaje v hojném
počtu, abychom dali boykotujícímu vídeňskému svazu
důkaz, že úplně vystačíme s domácími turnaji a že
uzavření nebo odpadnutí německých turnajů nám
může býti a jest lhostejno.
Z cyklistského ruchu.
** Tajemství trainingu Majora
Taylora, jenž »se uvádí« do formy s obvyklou
horlivostí v pařížském Buffalu, jest podle francouz-
ského listu toto: Hojně a rozmanitého tělocviku,
žádná výstřednost, píti vodu, jíst dobré beefsteacky,
pomodlit se večer a nejezdit v neděli. S nábožností
ruku v ruce u černého mistra jde pověra; »13« mu
prý přináší štěstí.
#11
alto_textblock
#11
Zahradní okrasy: Vásy, koule, pidimužíky, srnky, zajíce, houby,
čápy, okrasné sochy, poprsí, sloupy, sochy svatých a jiné
#12
alto_textblock
#12
obdržíte nej-
evn. F. ŠENK, společnost s r. o.
Eadotin-Praha,
Velká Karlova ul. 12
621
Opravy levně-
Žádejte vzorníky-
#13
alto_textblock
#13
36
#15
alto_textblock
#15
33
#16
alto_textblock
#16
A Boulogne jest tak blízko Paříže, že by celá ta
věc byla jistě již druhého dne v novinách.
Tenhle notář, jenž si dovolil radu svou mu vnuco-
vati, užasl by zajisté nemálo, kdyby četl náhle v novi-
nách, že Petr z dobré vůle bratrance svého navštívil a
jej obdaroval !
Necítil se ani dost málo unaveným. Chtěl jíti pěšky.
Kdyby toho nedokázal, mohl si vždy ještě do kočáru sed-
nouti. Každou chvíli jel nějaký kolem něho.
Ovšem, teď po druhé hodině ranní jsou kočáry
velmi drahé! Nač takové výlohy! Však on tam dojde
Nepamatoval si sice úplně dobře ulici a číslo domu,
v němž Jan bydlel, ale to mu nevadilo. Však on Jana
najde.
Ale vždyť ani nevěděl, jde-li správným směrem.
Pro větší jistotu přistoupil k jednomu chodci, jenž byl
již několikrát o něj zavadil a patrně tímže směrem se
ubíral, a pravil:
»Dovolte, pane, kudy vede nejkratší cesta do Bou-
logne?«
»Nejprvé musíte přes Elysejská pole k Vítězné
bráně a odtud boulogneským lesíkem! Tam se opět po-
ptejte!« odvětil neznámý.
Petr, uslyšev hlas chodcův, prudce sebou trhl.
Hlas ten zdál se mu povědomým. Ale nepřemýšlel déle
o tom, nýbrž poděkoval a kráčel udaným směrem dále.
Pozdní chodec, jenž měl obě ruce zastrčeny v kap-
sách svého svrchníku a hůlku pod paží, a jemuž vy-
hrnutý límec od svrchníku téměř půl obličeje zakrýval,
neuznal za nutno Petra pozdraviti a ruce z kapes vy-
táhnouti, nýbrž přešel na druhou stranu ulice, až došel
#17
alto_textblock
#17
dal ničeho. Ubohý Jan! Měl jsem mu aspoň zaplatiti
večeři. On mne pozval k sobě a já —
Náhle si vzpomněl na zoufalý pohled, jejž ubohý
bratranec při rozchodu naň upíral. Vyhledával zábavua
pil tolik jen proto, že chtěl na pohled ten zapomenouti.
Ale zoufalý ten pohled Janův po celý večer ho neopu-
stil. Viděl jej v divadle Variété za onou malou dírkou
v oponě; setkal se s ním opět v pohledu onoho hráče,
jenž o sobě tvrdil, že jest »holý jako bič« a strachoval
se, že jej opět uvidí na těch stínech, jež kolem něho se
mihaly a shýbajíce se, odhozené kousky doutníků sbíraly.
Představoval si, jaká asi zoufalá scéna odehrála se
v Boulogne, zatím co on se bavil a hodoval.
Jak asi oznámil bratranec jeho ženě své děsnou tu
zprávu, že ničeho nezdědil, ač vlastně děditi měl a že
veškeré dědietví připadlo Petrovi? Zdali pak mu také
jeho malá dceruška porozuměla? Zdali pak se také dala
do pláče?
»Dojista ještě teď všichni tři pláčou,« pokračoval
ve svém rozjímání, utíraje zaslzené oči své, »a já jsem
příčinou zármutku jejich! Jsem věru bídník a k tomu
velký hlupák. Jest veliké neštěstí, když člověk jest tak
sobeckým, a vždy se to na člověku mstí. Ubohý Janl
Žena jeho patrně velmi jej má ráda. Z peněz, jež jsem
dnes večer utratil, mohla rodina Janova osm dní dobře
býti živa. Bylo nesvědomité ode mne, že jsem jim ni-
čeho nedal. Taková maličkost nebyla by mi ublížila.
A notář bude se také na mne zlobit. Mluvil mi tak do
duše a já jsem tam stál jako dub. Hned zítra k němu
dojdu a odevzdám mu pro Janovu dcerušku několik tisíc
franků.«
„Ocelové kladívko.“