#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v admínistraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 15. května.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 134.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4
#7
alto_textblock
#7
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#10
alto_textblock
#10
Prohlídka u slovanských spolků v Pešti.
Z Pešti, 15. května. Z rozkazu ministra
vnitra vykonala se prohlídka u všte ch
spolků českých, slováckých, srb-
ských a polských, pokud jde o správu
spolkovou. Všechno nalezeno v nejlepším po-
řádku.
#11
alto_textblock
#11
platů důstojnických byla sice také
předmětem rozpravy, ale věc ta bude rozhodnuta
až v neděli.
#12
alto_textblock
#12
Záležitost inšprucké university.
Z Vídně, 15. května. Rektor university
inšprucké dv. r. dr. Scala přijel sem dnes,
aby referoval ministru vyučování o událostech
na jmenované universitě.
#13
alto_textblock
#13
Z anglického parlamentu.
#14
alto_textblock
#14
Z Londýna, 14. května. (K. K.) V dolní sně-
movně ptal se lord Lonsdale, zdali afghanský
emir odpověděl na zakročení indické vlády pro účast
Afghanců na nedávném pohraničním povstání a zdali
bylo dáno vysvětlení o nepřátelském projevu v Kay-
bero. Parlamentní tajemník indického úřadu Bu-
chanan odpověděl, že indická vláda do-
stala od emira v této záležitosti vy-
světlení a že dále emir dal uspokojivé
sliby o opatřeních, jimiž chce Afghancům zameziti
spolčování se s tlupami v severní Indii. Veřejný
zájem však zapovídá mu sděliti něco
bližšíhlo o příslušné korrespondenci
Události v Marokku.
Z Paříže, 14. kvěna. (K. k.) Admirál Philibert
telegrafuje, že stoupenci Muleje Hafida, kteří se shro-
máždili a chtěli táhnouti na Saffi, opět se rozešli, ob-
drževše nepříznivé zprávy o Muleji Hafidovi z jihu.
#15
alto_textblock
#15
Proti nemaďarským národnostem.
Z Pešti, 15. kvétna. Úřadní list uveřejňuje
výnos ministra vnitra Andrásse,
namířený proti národnostem ne-
maďarským. Výnosem tím kvahfikuje se
nepravé uživání uherského znaku
jako přestupek. Ti, kdož znaku zem-
ského nepravým způsobem užívají a ti, kdož
znak zemský a národní prapor čini předmětem
jakéhokoliv projevu důstojnost země urážejícího
pokutují se vězením 15denním a kromě toho
ještě pokutou do 200 K.
Budování velké, jednotné vládní strany
v Uhrách.
Z Vídně, 15. května. Ministr obchodu
Frant. Košut prohlásil redaktoru »Zeitu«, že
chová pevnou naději, že utvoří se sil n á
maďarská strana vládní a podaří se
jak přirozené, tak i pořáde ještě vyvolávané
strojené překážky překonati a dospěti
posléz k veliké většině, které by mohl
panovník důvěřovati stejně jako maďarský národ.
Právem se Frant. Košut několikrát dušoval a
zapřísahal, že jest člověkem dynasttii
věrným a že nic jiného si nepřeje, než na-
prosté shody mezi korunou a maďarským
národem.
Jednání o vojenské položky společného
rozpočtu.
Z Pešti, 15. kvétna. Odborný šéf mini
sterstva vojenství podmaršálek Hoff-
mann meškal zde a měl poradu s předsedou
ministerstva drem. Wekerlem, ministrem hon-
védů Jekelfalussym a min. sekretářem Orlaiem,
která věnována byla společné mini-
sterské radě, jež se konati bude
ve Vídni v neděli, jakož i o jednotlivých
vojenských položkách společ-
ného rozpočtu na rok 1909. Na společné
poslední ministerské radě projednány všechny
položky mimovojenské. Podmaršálek Hoffmann
dal členům vlády vysvětlení. Otázka z vý š en
#16
alto_textblock
#16
Nová úprava daně lihové.
Z Vidně, 15. května. V ministerstvech pra-
cuje se teď více méně horlivě o čtyřech veli-
kých předlohách. Jsou to: 1. zákon o po-
jišťování pro nedělnost a stáří, 2.
zákon o reformě daně domovní, 3.
zákon, kterým se zajišťují finančně vodn
stavby, 4. nový zákon o dani li-
hové. Tento zákon je věcí hlavní. Ministr
financí dr. Korytowski hodlá nový zákon o dani
z lihu, který jest velmi rozsáhlý, předložiti par-
lamentu ještě v nynějším zasedání, poně-
vadž potřebuje nového »upravení«
t. j. zvýšení daně lihové před no-
vou kampanl. Bude naléhati, aby se
osnova ta skoncovala oběma sněmovnami ještě
před velikými prázdněmi letními. Kdyby se
ukázala toho nemožnost, byla by finanční správa
nucena užiti nějakého prostředku zatím-
#17
alto_textblock
#17
n ího.
#18
alto_textblock
#18
Telegrafické zprávy.
#19
alto_textblock
#19
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. května. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ozna
muje: Císař propůjčil s prominutím poplatků Jo sefu
O svaldov i hr. Vratislavovi z Milrovic hod
nost komořího.
#20
alto_textblock
#20
Frahcie a Anglie.
#21
alto_textblock
#21
Z Londýna 15. května. (K. k.) Francouzští mi
nistří Cruppi a Ruau pronesli o včerejší lostině
londýnské obchodní komory řeči, v nichž prohlásil
francouzsko-anglickou výstavu za je-
den z nejúspěšnějších projevů srdečne
shody. Zároveň tlumočili naději, ž
dobré styky mezi Anglií a Francií na
budou nejširšího rozsahu.
#22
alto_textblock
#22
Žádost za vypovězení maďarských redaktorů ze
#23
alto_textblock
#23
Rěky.
Z Pešti, 15. května. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc.
sděluje ze Rěky: Městské zastupitelstvo usneslo
se na včerejší mimořádné schůzi vyzvati starostu,
aby vypověděl z města dva redakto r
listu „Magyar Tengerpart“, ve Rěce vy-
cházejícího. Žádost tuto zdůvodňuje městské zastu-
pitelstvo tím, že redaktoři tito ohrožují mír a pořádek
#24
alto_textblock
#24
v městě.
#25
alto_textblock
#25
Z anglické Indie.
Z Bombaje, 14. května. (K. k.) Vydavatel indi-
ckého týdenníku indické strany neodvislosti, Mongro-
levala, byl včera zatčen pro pobuřování.
#26
alto_textblock
#26
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 14. května. (K. k.) Duma pokračo-
vala v dnešní své schůzi v rokování o roz-
počtu ministerstva vnitra. Pomocník mi-
nístra vnitra Makarov odpověděl k dotazům řeč-
níků různých stran, že vláda je zcela ochot-
na uznati sebeurčovací právo společ-
nosti, musí však připomenouti dumě, že vykoná-
vání tohoto práva od r. 1905 utvářilo se jako revo-
luční organisace. Dodnes ještě trvají re-
voluční výtržnosti, tak že je nutno po-
nechati ještě válečiný stav, tím spíše, že
by předčasné zrušení výminečných stavů v někte-
rých případech, mělo v zápětí o pět nesčetné
vraždy a loupeže.
Výminečně, slavy mohou se zrušiti jen pone-
náhlu a s velkou opatrností. Ke konci prohlásil po-
mocník ministrův, že vláda i na příště vynasnaží se
ze všech sil, aby obnovila v zemi klid a pořádek.
Schůze byla pak odročena na zejtřek.
#27
alto_textblock
#27
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
#28
alto_textblock
#28
Humpolecké soukenictví. Arcivévoda Fran-
tišek Ferdinand navštívil včera exposíci průmyslu
soukenického v Humpolci. Byli mu tam představeni
staršíhumpoleckého cechu soukenického pp. Dubský,
A. Smrčka, A. Skorkovský a A. Trnka. Arcivévoda
zajímal se zejména o vojenské látky. Pan A. Skor-
kovský upozornil jej na svou exposici mechanického
stavu s elektrickým pohonem a ukázal, že snadno
bylo by možno dřevěný stav soukenický přeměniti
v moderní stav s pohonem elektrickým. Dodal pak,
že blízko města Humpolce má býti zřízena údolní
přehrada, jejíž voda bude míti sílu asi 1000 koňských
šil; kdyby přírodní síly takto získané bylo možno
použíti k výrobě hnací síly elektrické a tím na pro-
#29
alto_textblock
#29
FEUILLETON.
#31
alto_textblock
#31
Osudy korunních diamantů.
#32
alto_textblock
#32
Každoročně se zjišťuje, který romanopisec nebo
dramatik se nejvíce čte nebo nejčastěji dává a podob-
ný účel má každoroční zjišťovám, nařízené před ně-
kolika lety francouzskou vládou, která místnost
v Louvru jest nejvíce navštěvována a který z ulo-
žených tam pokladů těší se největší pozornosti.
Výsledkem šetření bylo, že tato sláva náleží
Apollově galerii a v ní postavené skleněné skříni, jež
chová zbytky francouzských korunních klenotů, mezi
nimiž se nalézá i „Régent“, jeden z nejkrá snějšícho
největších a nejdražších ze všech známých diamantů.
Počet sem putujících zvědavců byl mnohem větší,
než počet nadšených obdivovatelů uměleckých děl
v kterémkoli jiném sále tohoto starého královského
zámku, proměněného v museum. Jak známo, byly
francouzské korunní klenoty před lety prodányv
dražbě, poněvadž republika nemá žádné koruny, jen
dějinně památné kusy byly zachovány a uloženy ve
sbírkách Louvru, kdež jeví posud největší přítažli-
vost na občany třetí republiky.
Ve skleněné skříni blýská a září často popiso-
vaný a zobrazený „Régent“, drahokam neobyčejné
velikosti. Kdysi měl dva statné soudruhy: „Taver-
niera“ a „Sancya“ „Taverniera“ přinesl francouzský
cestovatel Tavernier z Indie do Francie a prodal je
Ludvíku XIV. za ohromnou sumu. Druhý diamant
byl nazván po francouzském vyslanci Sancyovia
nalézal se původně v majetku Karla Smělého, jenž
jej ztratil v bitvě u Nancy. Po divných osudech do-
stal se také tento kámen za Ludvíka XIV. do korun-
ního pokladu francouzského.
Za první francouzské revoluce zabavili republi-
#33
alto_textblock
#33
kánští držitelé moci korunní klenoty a dali je pečlivě
uschovati. Ale podivno, cestou na bezpečné místo
zmizely tři nejvzácnější kusy: „Régent“, „Tavernier“
a „Sancy“. První byl zastaven u kupce jménen
Treskowa v Berlíně, jenž jej svědomitě uchoval. Na-
poleon vyplatil pak tento nádherný diamant a dal je
zasaditi do jílce svého parádního kordu. „Sancy“
byl po letech nalezen mezi španělskými korunním
klenoty. Jak se dam dostal, nebylo posud vysvětleno
Později koupil jej ruský kníže Demidov a z jeho ma-
jetku dostal se do pokladu jistého indického maha-
radže a takto vrátil se po dlouhé pouti nazpět do
své otčiny.
Horší osud stihl „Taverniera“. Výtečníci, kteří se
ho zmocnili, nemohli se ho zbaviti stejným způso-
bem jako „Sancya“. „Tevernier“ vyznačoval se totiž
zvláštní vlastností: zářil jako safír, byl to jediný
modrý diamant v Evropě. Aby jej přece zpeněžili
rozbili jej záhadní uchvatitelé. Největší kus „Ta-
verniera“ objevil se roku 1830 v Londýně a byl ta-
mějším klenotníkem prodán bohatému bankéři Ho-
peovi. Od té doby nazývá se tento kus „diamant
Hopeňv“
Kromě toho jsou známy ještě dva menší kusy
„Taverniera“. Větší z nich nalezen v pozůstalosti vé
vody Brunšvického, zvaného „diamantový vévoda““
jenž ustanovil svým dědicem město Ženevu. „Dia-
mant Hopeův“ přešel později dědictvím v majetel
druhého syna vévody z Newcastle. Když pak se lord
jenž se nešťastně oženil s americkou herečkou, oet
v peněžní tísni, koupil drahokam novoyorský bankén
Frankel a od něho koupil „Hopeův diamant“, jehož
modrý lesk dosvědčuje, že jest částí „Taverniera“
jak v těchto dnech z Paříže sděleno, zástupce jistého
panovnického domu evropského.
#34
alto_textblock
#34
= Americké souboje hrají velkou úlohu při se-
Bevraždách. Nechce-li se na příklad přiznati, žese
#35
alto_textblock
#35
někdo zastřelil následkem finanční tísně, nemoci, nes
véry ženiny a pod., udá se jako příčina „americký
souboj“, který ovšem nikdo nemůže zjistiti. Z téhož
důvodu uvádí se americký souboj jako motiv i při
vraždách, jež mají býti maskovány sebevraždou,
třeba v podvržených listech. Kdyby se v takovém,
domněle před dobrovolnou smrtí napsaném listě uči-
nila zmínka o nemoci, nezdařených spekulacích,
nebo i těžkomyslnosti a přesycení životem, dala by
se nesprávnost, pravděnepodobnost snadno dokázati,
ale při americkém souboji není takové možnosti, po-
něvadž nikdo nemůže dokázati, že zemřelý takový
souboj neměl. Také sebevrazi sami předstírají někdy
americké souboje, chtějí-li pravou příčinu zatajiti ne-
bo „interesantněji“ sejíti se světa. Jsou vůbec ameri-
cké souboje? Profesor Gross zodpovídá tuto otázku
ve své příručce pro vyšetřující soudce následovně:
V existenci amerického souboje nevěřím a pokládám
celou věc z psychologických důvodů za romantickou
smyšlenku; zajímám se ode dávna o tuto otázku,
pátral jsem v mnohých jednotlivých případech, ale
ještě ani jednou jsem nenalezl potvrzení existence
skutečného amerického souboje. Jest to také na sna-
dě. Kdyby se dva lidé pustili do této zvláštní hry,
není žádné možnosti, donutiti toho, kdo vytáhl čer-
nou kuličku, aby se usmrtil, ježto druhý sotva bude
asi vyprávěti o ukrutnosti, s jakou vehnal soupeře
ve smrt. Že by se však muž s černou kuličkou k vůli
odpůrci z pouhé čestnosti, bez dalšího usmrtil, nelze
očekávati — na to lpí každý přece příliš na životě
a uvažuje-li, že mu druhý tak jako tak nemůže nic
učiniti, zůstane pěkně na živu. Ale tak daleko vůbec
nedejde, neboť poněvadž každý zmíněné úvahy sám
zná, nepustí se do risika; uvažuje, vytáhne-li bílou
kuličku, že nemá žádného prostředku, aby druhého
donutil k sebevraždě — nač se má tedy odehrávati
celý výjev? Dle všeho lze právem tvrditi, že ameri-
cký souboj existuje pouze ve fantasii a v románech
nebo jako záminka, má-li něco býti zatajeno.