ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 df3b04e0-660c-11dc-948e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Strana 4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
28. května 190t
#4 alto_textblock #4
Číslo 145.
#5 alto_textblock #5
o vodních stavbách má se mimo jiné zabez- pečiti úprava řek Ohře, Úpy a horního Labe, na nichž záleží především Němcům a protos Wolfova strana sotva asi odváží činiti obtíže projednání télo předlohy. Zatímný roz- počet musí pak sněmovna povoliti už proto, aby učinila nemožným návrat § 14. Mimoto rozprava o rozpočtu zavdá příležito s k politické debatě, jíž se an vláda nevyhne a naskytne se přin možnost, aby se strany sblížily i v otázkách politických, jichž řešení je zůstaveno zatím pozdější době. Druhý týden po letnicích ponechá sněmov- nímu plenu málo času, poněvadž delegace za- ujmou samy asi čtyři dni. Činnými budou vtu dobu zvláště výbory. Nehledě k několika menším předlohám, půjde tu zvláště o místní dráhy, na nichž záleží poslancům, a o přiráž k uk jízdním listkům, na níž záleží vládě, n prý z důvodů finančních, nýbrž spíše proto, aby poznala, může-li parlament podnik- nouti zkoušku, že jest o choten nejen bráti, nýbrž i dávati. Ku změně předlohy v ten smysl, že by přírážka k lístkům třetí třídy byla poměrně menší, než přirážkak lstkům dvou vyšších tříd, vláda prý není ochotna. Finanční effekt přirážky byl by tim prý zmařen a mimo to je prý logické, aby se z dopravy něco povolilo, když se pro dopravu investičním zákonem tolik učiní. V otázce placení úroků z nákladu n vodní dráhy a úpravu řek přistoupí vláda s ná- vrhem teprve r. 1904—1905. Úroky za inve- stice budou se platiti z běžných důchodů. Tím však budou tyto úplně vyčerpány, tak že pro každý nový výdej a nové zřízení bude třeba opatřiti vždy také hned nový důchod. Proto prý úprava platů diurnistů atd. vyžadovala již nyní přirážky k jízdním lístkům. Meze pružnosti státního rozpočtu jsou již dosaženy; dále se jíi nemůže. Vládní mluvčí si dále libuje, že poli- tická nervosita v obyvatelstvu, jejiž jednu příčinu vidí v zanedbávání investiční politiky v minulých letech, značně se zmírnila od té doby, co se Körbrův kabinet chopil poli- tiky hospodářské. Je prý významno, že právě nyní mohl býti podán sněmovně návrh na po- jišťování soukromých úřadníků, poněvadž zlepšením hospodářských poměrů se umožní zaměstnavatelům, aby nesli náklad na zaopatření svých zřízenců. Císařova cesta do Čech má prý býti korunou budovy, vysta- vené společnou prací v otázkách hospodářských a ačkoliv se nesplnila dosud naděje, že zmizí i národní spory, jest přece příčina k domněnce, že sblížení, jež nastalo v poslední periodě sně- movní, a mírné projednávání hospodářských otázek nezůstanou bez vlivu na uklizení politi- ckých a národních divergenci. Za tak šťastných auspicií — končí stať — může se s důvěrou hle- děti vstříc počátku politických rozhovorů.
#6 alto_textblock #6
„Nálada v lidu bavorském“.
#7 alto_textblock #7
Z téže strany, od téhož váženého politik bavorského, kterýž nám zaslal důležitý a zá- važný projev o smýšlení ve většině lidu bavor- ského vůči Prusku, končící tak vřelým appellem k národu českému i uveřejněný v »N. L. « ze dne 9. t. m., došel nás nový dopís, který v doslovném překladu zní takto:
#8 alto_textblock #8
—— V Mnichově, dne 16. května. Článek »Nálada v lidu bavorském« v »Ná rodních Listech« uveřejněný způsobil ve veške- rém německo-nacionálním tisku — jak se ostatne předvidati dalo — velkou nelibost, a jeho bouře rozhořčení měla také v říšsko-německých spří- zněných listech v zápětí živou ozvěnu. Značně přihlouplé poznámky přičinila k němu »Bo- hemia«, kteréž obzvlášť nepochopitelným zdálo se, že jest možno, aby v Bavorsku měl vympatie se spravedlivými ná roky českého národa, ba aby i v kru- zích, kteréž samostatně mysliti s to jsou a n vše za pravou minci berou, co jim chauvinisti eký tisk denně předkládá, nýbrž své přesvěd čení samy vlastním svým názorem si utvořily klestilo si dráhu mínění, že v Rakousku nejsou kazimíry tak Slované, jako spíše onen jistý druh Němců. jichž chováním ovšem všichn Němci nejen v Rakousku, ale v ce- lém světě uvedeni ve špatnou po- věsť. Takového náhledu není německo-pokro- kový list pražský schopen, neznáť bavo ských poměrů a nálady v lidu zdejším, aneb zná to nejvýše ze zabarve- ných, se skutečností se nesrovnávajících zpráv. Že se i v Bavorsku přirozeně nacházejí lidé smýšlení, jakého jest »Bohemia«, je jasno, ne- boť kdyby tomu nebylo, stálo by to s bavor- skou vlastí poněkud jinak i nebylo by to bý- valo s ní přišlo tak daleko. Ale právě tak je jisto, že se rozmahá osvobození od řeče- ného smýšlení a to v zájmu země sluší jen uvítati. Neboť také Bavorům jest bližší košile než kabát a lidu to nic nepomůže, pakliže se mu ve školách povídají a vtloukají pohádky o »všeněmecké nádheře«, kdyžtě pověstnou hospodářskou politikou a bláz- novskými kousky berlínskými po- směch celého světa vyzývajícím stav selský a živnostenský na po- kraj zhouby připraven je st. Moudré úvahy »Bohemie« přejaty byly také od »Münch. Neueste Nachrichtene kteréž co do zášti proti Slovanstvu kráčejí asi tak v čele všeho říšsko-německého tisku, jak- koli o bytnosti Slovanstva mají právě tak málo ponětí, jakož list tento, vycházející v bavorském hlavním a sídelním městě, všeho bavorského ná- rodního smýšlení jest prázden. Ba více než to- Před několika málo měsíci bylo nuceno veliké protestní shromáždění lidu vysloviti své nejhlubší opovržení za to, že ve známé praporové afféře (odstranění bavorských vlajek o narozeninách německého císaře) pokusil se i bavorské kmeny (Bavory, Franky, Šváby a Falčany) proti sobě poštvati. Nejtrefněji přibil »Neueste Nachrichtene, o nichž liberální strana ve sněmovně prohlásila, že o nich ničeho věděl nechce, jistý mnichovský list, kterýž re článku, nadepsaném »Prušácký kousek« píše »Od celých desítiletí provozují »M. neueste Nachrichten« tichou vlasti- a velezrádu, jakž to bylo již vícekráte v neodvislých listech konsta- továno. Vše, co jest způsobilé lid rozeštvati,
#9 alto_textblock #9
bylo od nich systematicky k tömu využitkováno Pod záminkou liberálních idejí podněcují záš konfessijní, štvou bavorské národní kmeny prot sobě, i podkopávají vážnost bavorského panov- nického rodu. Jak nevýslovně drze tento list královskou rodinu tupí, toho svědkem jsou cel Bavory s hněvem a roztrpčeností.« Tento list. jehož počínáním takto naznačeným práv protipruskému smýšlení dostává se stále nové potravy, shledává, že- můj článek v »Národních Listech« překypuje »skutečnými nesprávnostmi a falešným posudkem nálady, jmenovitě u samotných Čechů.« Aj, což kdyby se »M. N. N.« odhodlaly k bližšímu určení těchto »skutečných nesprávností«, leč nikoli na základě královsky pruského dělání dě- jin, nýbrž na základě výroků neodvislých histo- riků, anebo je-li to listu tomu milejší — z pra- menů, kteréž přece samy »Münchener Neueste Nachrichten« musí uznati za bezúhonnéa sice z velice instruktivního denníku císaře Bedřicha III., z Bismarkových Paměti, ze zá- znamu Verdva du Vernois o událostech před válkou 1866, sběhlých, či snad z velice zajíma- vého díla dv. rady Lud. Schneidra »Ze života císaře Viléma I.« »M. n. Nachr.« zdají se tyto prameny právě tak málo znáti jako »Bohemia«. Leč myslíme, že marně ucházíme se u vše- německého mnichovského listu o důkaz pravdy jeho tvrzení, neboť důkaz a logika nikdy nebyl: jeho silnými stránkami, nejvýše že by si »M.n. Nachr.« z afféry pomohly několika frásemi a pu- stými nadávkami. Vždyť přece nikdo dosud ne- byl s to, s listem tímto dostati se do věcného rozhovoru. Co se však týče samotné nálady lidu bavorského, chceme slabé poněkud paměti »N n. Nachr.« přispěti na pomoe. Pamatují se snad zmíněné »M. n. Nachr.e na onen krásný letní podvečer, kteréhož oslavo- vána byla paměť 700 let panování rodu Wittels- bachů v Bavorsku? Celé město skvělo se v pra- porech modrobilých, toliko redakce »Münch. neu- este Nachr.« nemohla si odříci, aby všemu obyvatelstvu nezasadila ránu do tváře a na místě bavorských barev nevyvěsila ohromný černo- bílo-červený prapor, v ústech lidu zvaný » Reichs- zipfol« (asi tolik jako »říšská eícha«). Však v brzku shromáždilo se mnoho set lidu hvízda- jícího a hlučícího před redakcí, několik mužů utvořilo živý žebřík a ve mžiku byl prapor za- pálen i shořel. Mnoho oken v redakci rozbito. Po té byla redakce donueena vyvěsiti prapory v barvách bavorských. Chtějí snad »Münch. n Nachr.« popříti i tuto událost, kteráž nikterak nesvědčí nějakému přespřílišnému nadšení oby- vatelstva pro Prušáky ?1 Hodláme však osvěžiti ještě někleré jiné vzpo- mínky, kteréž více týkají se pole finančního uež národního a protož listu pánů Bernsteina a soudr. budou poněkud bolestnějšími. Jak je tomu dlouho, co v Mnichově, kdež nehledě k ně- kolika menším klerikálním listům, »M. n. N.« měly jaksi monopol listu rodinného a inserátního, založen byl list nový? Průběhem tří let octly se »M. n. Nach- richten«, co se týče místního nákladu, na místě druhém, kdežto náklad listu nově založeného vy švihl se na 60.000. Všechny ty tisíce bezplatných výtisků, jimiž »M n. Nachrichten« v německých krajích Rakouska každou vesníci zaplavují, nemohou tuto ztrátu na- hraditi. A jak se to stalo? To se stalo tím, že nový konkurenční list »Münchener Ztg.« provo- zuje bavorskou politiku a hoví smý- šlení lidu proti Prusku nanejvýš roz- horčeného, vlastenecké city bavorské- ho lidu co nejtrpčím způsobem ne uráží i neleží před Hohenzollerove na břiše v nejhnusnějším patolízal ství jako »Münch. neueste Nachrichten«. Pakliže tedy list tento nazývá líčení nálady v lidu bavorském, v »Nár. Listech« obsažené hum bugem, jest vzdor svým vlastním osobním zkušeno- stem velmi špatně zpraven. Pro dnešek nehodláme uváděti žádných dalších dokladů o náladě v lidu ba- vorském, jež, jak myslíme, minule jsme s dostatek označili, obmezíme se na to, že uvedeme několik vět z dopisu, jejž jistý vídeňský list uveřejnil z péra svého berlínského dopisovatele — jímž jest říšský posl. B.... Prus, konservativní straně nále- žející. V dopise tom dí se: »V jižním Němec klu jest rozhořčení všeobecné. Jistý, dobře zpravený jihoněmecký politik psal mi těchto dnů doslovně: »Nechuť k říšské politice (mělo by snad lépe znilis proti německé říši, německé ná- rodnosti vůbec 1«) a k císaři rozmohla s zde ve všech vrstvách lidu, i možno říci, že nechuť ta ještě stále vzrůstá Můžeme se ještě něčeho pěkného do- žiti Dalším dokladem vzůstajícího bavorského »říš ského nadšení« v záporném smyslu jsou nejen pře- četné procesy pro urážku císaře ti- skem (kdežto procesů takových pro urážku přince vladaře téměř není), nýbrž hlavně ta oko- nost nejvýše význačná, že porotní sou- dy v poslední době obžalovaného pra- videlně o svo bozuj í. Nejzajímavěji dopadlo to ondyno s takovým z obžaloby propuštěným tiskovým zločincem v Landshutě, když se s tátní náv la d n ve své řeči takto pronesl: »Vždyť je všeobecně známo, že se německý cis a se svou politřkou nach'ází v rozporu s největši částí národ a.. Tedy už i pánů státních návladních zmocnila se rozmrzelost vůči říši ne- mecké. Snad že tyto věci zavdají »Bohemii« látku k přemýšlení, u »Münch. N. Nachrichten« tato du- ševní činnost dávno ochrnula následkem pruského fanatismu. Abychom skončili výrokem z »Münch Ztgu.«: »Také i v XX. století ještě daleke ne každý německý občan přeje si do- jíti spásy podle pruské nebo snad do- konce — berlínské fagonyi — Moudrému napověz
#10 alto_textblock #10
Srážka dvou osobních vlaků na nádraží vyšehradském. Kronika železničních neštěstí byla dnes z časného jiíra rozmnožena o vážnou kapitelu. Na malém nádraží vyšehradském, které doposud marně očekává žádoucí a nejvýš potřebné rozšíření, srazily se dva osobní vlaky. Řada pasažérů utrpěla při tom poranění, několik vagonů bylo roztříštěno, obě loko- motivy vlaků značně poškozeny, trať úplně zatara- sena — toť povšechný přehled dnešního železničního neštěstí. Nádraži vyšehradské je obklopováno stál ohromnými zástupy obecenstva, kordou stráže poli- cejní zamozuje nával do nádražní budovy, dotazy
#11 alto_textblock #11
se množí s prosbami, zda ten či onen pasažer, který ranním vlakem odjel, jest zdráv aneb zda se mu ne- příhodila vůžná nehoda. Dopravní úřad železníční vyslal na místo vyšetřující komisaře, armáda dělníků vyslána z dílen železničních na místo katastrofy právě v tu chvíli, co řádky tyto svěřujeme tiska skému lisu, sta rukou je zaměstnáno na uvolnění tratě a na odsiranění trosek, srážkou způsobených.
#12 alto_textblock #12
Na nádraží vyšehradském. Stanice vyšehradská, která stala se jeviště katastrofy, nalezá se na trati spojovací dráhy mez Prahou a Smíchovam. Ačkoliv nádraží jest málo pro- storné, přece určeno bylo k tomu, aby se v něm ranní dva osobní vlaký křížovaly. Malá rozloba ná draží byla uznávána rozhodujícími činiteli. Vypra- covány již plány, ale provedení projektu narazilo na nejdůležitější překážku — na nedoslatek peněz Snad neštěstí dnešní bude pohnutkou k urychlen odstranění závad a nedostatků. Jak již uvedeno, dle ustanovení jízdního řádr mají na vyšehradském nádraží křižovati dva vlaky a sico osobní vlak č. 321, tak zvaný »písecký« který dle předpisu má do nádraží vyšehradského při jeti v 6 hod. 58 minut ráno a osobní vlak č. 312 zvaný »brodský«, který má přijeti v 6 hod. 59 min Dle toho jest patrno, že časový rozdíl mezí příjezdy vlaků jest tak nepatrný, že často se děje, že oba vlaky příjedou do stanice současně. V takovém pří padě ovšem záleží na obezřetnosti strojvůdců, aby všech předpisů dbali. A právě dnes se tomu tak ne- stalo a tím byla zaviněna srážka. Oba vlaky byly obecenstvem hustě obsazeny. Zejmena vlak brodský v němž se vracelo mnoho Pražanů ze svých výlet- ních pobytů. Mezi nimi nalezali se také posl. p. dr Josef Herol d, posl. p. dr. Václav Škarda, měst- ský rada p. dr. Groš, kteří náhodou seděli v po- slednějších vagonech vlaku, kde účinek srážky nebyl tak intensivní. Pan dr. Herold v zápěti na to odjel do Vídně. V době příjezdu obou vlaků vykonávaí službu staniční adjunkt p. Jindřich Zeman s po- třebným počtem zřízenců.
#13 alto_textblock #13
Srážka obou vlaků. Jest zjištěno, že výhybky, elektrickým přístrojem opatřované, byly úplně správně postävené, tak že srážka byla by úplně vyloučena, kdyby strojvůdce pražského vlaku dhal předpisů. Vlak pražský poně kud se opozdil a přijel do nádraží právě v tom oka mžiku, když přijížděl i vlak směrem ze Smíchova Adjunkt p. Zeman stál na perroně nádraží a k nej vyššímu ustrnutí shledal, že vlak č. 321 jede stále ač již minul znamení, tak zv. »polizeistocke, znázor- něně tím, že mezi oběma kolejemi na příč položen jest trámec, natřený vápnem, aby za noci byl snadno ke spalření, ke kterému smí strojvedoucí přijeti, aniž by porušena byla předepsaná dístance mezi dvěma křižujícími se víaky. Pan Zeman, jakož i zřízenci nádražní voláním a gestikulacemi dávali strojvůdci znamení, aby vlak co nejrychleji zastavil. Strojvůdce Václav Kohoutek sice namáhal se, aby vlak za- stavil, ale bez výsledku. Bílé znamení mezi kolejemi přejel na pět metrů, tak že se dostal na koleje, po kterých právě přijížděl vlak ze Smíchova. Právě před nádražní budovou nastala srážka. Za ohrom- ného, široko daleko slyšitelného pra- skotu vrazily obě lokomotivy s velko prudkostí do sebe a v zápětí potom dv nákladní vagony brodského vlakuv pravém slova smy slu seskupily se n
#14 alto_textblock #14
sebe.
#15 alto_textblock #15
Po srážce vlaků. Bylo ihned konstatováno, že srážku z avini strojvůdce Václav Kohoutek tím, že přejel znamení. Proto byl z nařízení dopravníh úřadu ihned suspendován a zavedeno proti němu trestní řízeni, Kohoutek vymlouval se tím, že sice parou brzdil, že však brzdy nepůsobily a kola žese na vlhkých kolejích nemohla udržeti. Srážka byla velmi mocná a prudká. Strojvůdcové obou lokomotiv jakož i topiči utrpěli jehké poranění. Mezi cestujícími po srážce nastala nepopsatelná panika, která pominula teprve zakročením několik rozváženějších občanů. V největší rychlosti byla zotvírána dvířka vagonů a z nich vystupovali cestu- jící, mnozí krví zbrocení. Obě čekárny v nádraž proměněny v lazarel, v němž prozatím ponechání poranění až do lékafského přispění. Zpráva o srážce telefonicky sdělena pražské smíchovské stanici, odkudž vypraveny z obou směr pomocné vlaky. Cestující, kteří nebyli poraněni, pře- stoupili do nich a nastoupili další jtzdu. Ranní rychlovlak plzeňský nemohl být z Prahy vypraven poněvadž obě koleje troskami vlaků jsou zataraseny Rychlík odjel tedy ze Smíchova, ovšem se značným opozděním. V tu dobu byla situace na vyšehradském nádraž následující: U vlaku odjíždějícího z Prahy směrem na Sm chov, který sestával z 13 vozů osobních, jedné am bulance poštovní a jednoho hytlaku, byly u čtvrtéh vozu směrem od lokomotivy nárazníky utrženy zadní stěna proražena, dvéře vypáčeny. Silné železno plotny jako papír byly promáčknuty a zpřetrhány U třetího vozu byla zadní kola vyražena s kolejí Poštovní ambulance čís. 19.408 má přední kola vy zdvižena z kolejí a přední stěna jest vržena z polo vice do hylláku a na padrť roztříátěna. V tomto poštovním voze nalezal se konduktět Kleiner, který šťastnou náhodou neutrpěl žádného zranění. Hyllák čís. 15.224 má zadní kola úplně do vzduchu vyzdvižena, okna roztříštěna a přední stěnou byl vagon s úžasnou silou a prudkostí vržen do lokomotivy, tak že podobají se obě telesa jedi- nému celku. Lokomotiva pražského vlaku čís. 260 s tendrem čís. 1320 je sražena s kolejí a kola jsou hluboko zaryta do země. U vlaku smíchovského je situace daleko povážli- vější. Tento vlak poskytuje obraz mnohem větších následků srážky. Lokomotiva čís. 10.639 s tendrem čís. 5734 je vyhozena s kolejí a přední tři páry ko jsou rovněž hluboko do země zabořeny. Lokomotiva je vražena do lokomotivy pražského vlaku. Koleje pod lokomotivou jsou zborceny, nýty vy trhány. Obě lokomotivy jsou jako by k sobě přípou tány. Největší účinek srážky jeví se na dvou násle- dujících vozesh pro zavazadla. Oba byly z ko- lejí vyhozeny. Pryní hytlák překoti se na vedlejší koleje a převalil se na příč tak, že leží na s těně a druhý po- moený hytlák byl vyhozen na něho Kola druhého vozu č. 44.773 nalézají se ve výši dvou metrů nad kolejemi, Na platoně prvního hytláku hned za tendrem stál vlakvedoucí Požárec ý, který přímo zázrakem unikl usmrceni. Při srážce zkřivil se hytlák taki, že povstala úzká mezera mezi vagonem a tendrem az této mezery po srážce vylezl vlakvedoucí, ovšem ve- lice polekaný. Manipulantu Hrdinovi nepřihodi se rovněž úraz, ač jest vegon převrácen a značn
#16 alto_textblock #16
poškozen. Dvéře tohoto vagonu jsou olevřené, mani pulant připravoval totiž zavazadla k odevzdání n nádraží. V otvoru je viděti dva velocipedy, na padr rozbité. Další vagon brodského vlaku byla poštovní am bulance č. 19.363, záležející ze dvou částí po dvou párech kol. Přední část vagonu byla vyhozena z ko lejt. V ambutanci prodlévali v tu dobu poštovní a sistenti pp. Frant. Puškla a Frant. K o 1 1 m a nn, dále konduktor Dvořák a sluha Vnuk, kteří sice byli při srážce odhození od svých pultů, ale kromě řádného uleknutí neutrpěli žádného poranění. Za poštovní ambulancí nalezala se řada osob- ních vagonů, ktorá z kolejí nebyla vyhozena, ale v nichž pasažéři utrpěli četná zranění.
#17 alto_textblock #17
Seznam zraněných. Smrtelně zraněn nebyl nikdo. Některá poraněn uznána však lékařem za velice vážná a dotčení pas- sažéři byli proto dopraveni do nemocnice, pokudse týče odkázáni k vyhledání pomoci na klinikách. Vážně zraněni jsou: Pan Václav Dubský, obchodník se železem v Karlíně, bytem v Praze, Klimentská ulice čís. 50. kterýž utrpěl značnou ránu na záhlaví a naříká n hučení v uších a na závrati. Lékař soudil, že utepě lehké otřesení mozku. Proto byl odvezen do ne mocnice. Miisn Živadonovič, cukrář zaměstnan v továrně Vydrově v Praze, svobodný, utrpěl zlomen žeber a byl rovněž do nemocnice odvezen. František Přibyl, 60letý akordant a syn jeh 33letý Frant. Přibyl utrpěli zlomení žeber a byl proto v drožce odvezeni do nemocnice. Oba jel z práce na trati západní dráhy do Č. Brodu, kde měli začít pracovat na dráze. Přibyl starší naříkal že má složenou kauci 500 zl., že v čas práci zaháji a že o peníze přijde. Dostalo se mu ovšem ujištění že obava ta je klamná. Lehce zraněni jsou: Viktor Byšický, 18letý komptoirista v knih tiskárně Hynka Fuchsa, bytem na Ovocném trhu čí 12, který utrpěl poranění na čele a vyvrtuutí levého palce ruky. Byl odkázán k vyhledaní pomocí n klinice. Jan Cebe, správce nemocenské pokladny na Král. Vinohradecb, naříká na bolesti hlavya v křízi. Václav Dobřanský, 43letý zedník ze Zá- běhlic č. 105, byl zraněn lehce v obličejí. Rudolf Jaroš, úřadník v továrně dříve Kolben a spol. ve Vysočanech, má odřeninu na cele. Jaroslav Hoder, 21letý zlatnický pomocník z Hořovic, zaměstnaný u p. Fröhlicha na Václavském náměstí, který seděl v předposledním vagonu smí- chovského vlaku, byl shozen se zedadla a poraněn na čele. Marie Procházková, obchodnice s potravi nami z Karlovy ulice v Praze, jela z Plzně do Prahy. Při srážce utrpěla značné poranění na pysku. Patrně si ho překousla. P. Frant. Švimberský, kaplan v Cerhovi- cích, naříká na bolesti v záhlaví. Bratr jeho pan Antonín Svimberský, professor z Chrudimi, byl spadlými svazky knih zraněn na hlavě. Alois Sedláček, úřadník u báňského hejt manství v Praze, který se vracel z honby, utrpěl několik modřin. Robert Kmehl, obchodvedoucí firmy Josef Ku- čera, obchod s dřívím na Král. Vinohradech, 41 rl starý, naříká na bolesti v hlavě a nad levým okem má poranění. Poněvadž není vyloučeno, že utrpě vnitřní poranění v uších, poslán byl na kliniku pro ušní nemoci. Jakub Reiner, 65letý kořalečník z Řeporyií č. 37, naříká na bolesti v levé strané břicha, kde by poraněn nárazem. Josef Zangl, dělník z Bedřichova u Ronšperku byl zraněn lehce v obličejí.
#18 alto_textblock #18
Personalie. Na místo katastrofy dostavil se záhy polom dv rada, ředitel státních dráh p. Palla, vrchní inspekto Karel, inspektoři pp. Post a Apl, dopravní kontrolo Huber, dále jako vyšetřující komisaři pp. Wolf a Vo máčkfa a úřadníci ze stavebního oddělení železničníh za účelem zavedení vyšetřování. Dále dostavili se vládní rada p. Marschan. vrch inspektor Rehne, vrchní komisař Fahoun, revírní in spektor Múčka. První pomoc lékařskou zraněným poskytl poli cejní lékař p. dr. Kalmus. Dostavil se také nuselský dobrovolný sbor hasičský s ředitelem p. Brožem s polní lékárnou. O 9. hod. dop. přijel zvláštní vlak z pražského nádraží s množstvím dělníků a rekvisitami za úče- lem odstranění trosek a uvolnění aspoň jedné koleje aby doprava nevázla. Do té doby než koleje budou uvolněny, bude obecenstvo jedoucí z Prahy musiti na vyšehradském nádraží do smíchovského vlaku pře stupovati. Dodati dlužno, že ve vlaku z Prahy vyjíždějí- cího nalézala se táké kapela pěš. pluku č. 73, která přestoupením do vlaku smíchovského nastoupila dals cestu na západní dráze. Jeviště katastrofy jest obléháno zástupy obecen- stva a několik tuctů fotografů na deskách fotograí ckých zvěčsilo následek srážky.
#19 alto_textblock #19
Ředitelství c. k. státních drah nám sděluje tuto úřadní zprávu. Dnešní vlak čís. 321, který z Prahy v 6 hodir 50 min. ráno odjíždí, setkal se na stanici výšehrad ské na výměně s vlakem číslo 312 z Plzně při jiždějícím; při čemž oba stroje, oba služebn vozy, oba poštovní vozy a jeden osobní vůz vlaku č. 321 z kolejí se vyšinuly. Topič, vlakvedoucí a ma- nipulační konduktér vlaku č. 312 a 15 cestujícíeh lehce raněno. Přerušená následkem toho doprava bude v poledne opět zahájena,
#20 alto_textblock #20
v
#21 alto_textblock #21
Denní zprávy.
#22 alto_textblock #22
— Manifestační schůze proti intelli genci. Až dosud bylo možno věřiti, že v na šem národě není nikoho, kdo by neuznával in- telligenci českého národa, její kulturní význam její mravní silu a její nutnost pro náš národní život. Včera tato víra byla rozbita a sražena v propast — lhářství. Zrovna ve chvíli, kdy v chrámě zpívalo se »Přijď, ó Duše svatý !« konala se včera v Hořovicích manifestační schůze »Sdružení českých zemědělců«, jejíwž svolavatelem, pořadatelem, hlavním řečníkem duchem svatým byl předseda »Sdružení«a jeden z hlavních spolumájitelů české strany agrární, posl. Stanislav Kubr. V doslovu prvního svého řečnického výkonu p. Kubr doznal, že schůze se koná k vůli nastávajícím volbám zemským. V průběhu feči své — která p
#23 alto_textblock #23
většině byla tak tuctová, že zpravodaji neskýta žádné téměř látky pro referát — pravil p. posl. Kubr, že poctivá drzost je mu milejší než chabá diplomacie a této své paroly se držel, když na př. hlásal: přad volbami buďme ne- přátely na krev a na nůž; po volbách může nastati umírnění. Ale chytrák nezapomněl ani na politiku drobečkovou; prý ve Vídni poselstvo v drobných věcech úspěch míti můze. A tu byl posl. Kubr dokonce i tolerantním: připustil potřebu, ve Vídni »srážeti se v centra« a vy- hovovati si. Byl také tak laskav, že přítomnému posl. Königovi, který politické výtky jeho věcně správně vyvrátil jako liché a bezpodstatně, příznal, že »přítel König« »není z těch nejhor- ších« a že je dobrým a řádným rolnickým poslan- cem, který poctivě pracuje. Ale což je to všecko platno —— mínil jeden občan z posluchačstva — když poslanec König není agrárníkem střihu »sdružení«, ba jde tak daleko, že zastává po- žadavek učitelstva za zvýšení platů. Praví agrár- níci neuznávaji potřebu, by se zvýšily učitelské platy. Ta výčitka, vržená poslanci Königovi ve tvář, slovy: »Učitelům dáte!«, byla preludiem k výjevům mnohem drastičtějším. »Odvratle se od doktorů,« volal pan Bubla; »nám není vysoká politika nic platna, dosud tleskali jsme frázím, mluveným do prázdného sudu.« A pan Kubr se ani trochu nezačervenal, když za několik minut po tom fortissimo bouřil: »Český národ že ne- vydrží persekuci? Český národ by se nezbláznil, kdyby byla persekuce.« Snad pan Kubr nemluvil fráze do prázdného sudu a snad proto červenat se nemusil!? Bylo pak dosti účastníků, kteřl mu za to tleskali. Ale nejnovější a nejvlastnější credo agrárního poslance za venkovské obce smí- chovské, zároveň vrchol včerejší, hořovické schůze agrární obsažen je jinde: v kritice sobotni řeči poslance dra. Herolda, přednesené v klubu národní strany svobodomyslné. Jedinou větu zní pan Kubr vyňal: žádost, aby zastupitelstvo ná- rodní vynikalo intelligencí. Všecku další inter- pretaci dra. Herolda pan Kubr ignoroval; poža- davek samotný povrchně parafrasoval slovy, »že jen intelligence je schopna národu českému pro- spěti,« a myšlonku nazval poprve urážkou českého lidu, po druhé lhářstvím. Tedy: sdružení českých zeměděl eu a české straně agrární je čin- nost intelligence v politické práci českého národa urážkou lhářstvím. Timto projevem officiálního repre- sentanta »Sdružení českých zeměděleů« a české strany sgrární vypověděn je boj české intelli- genci se strany těch, kdož přísahali na prapor české strany agrární. Boj brutálních mass proti intelligenci, toť heslo, s kterým půjde na podzim do volebního boje část našeho rolnického lidu. Boj proti intelligenci, toť heslo, s kterým česká strana agrární zahajuje nové období své působ- nosti. Boj proti intelligenci, toť odpověď a vděk těm, kdož svoji intelligenci věnovali službám pro českou stranu agrární. Pryč s tou intelligencíl Toto doznání, toto objasnění a toto přesvědčeni šumělo včera v myslích agrárníků na hořovické schůzi letem jestřábím, blysklo resolucí a mar- kantně vyznělo v posledním závěru schůze: v projevu pro prince Bedřicha Sehwarzenberga. Předseda vyzval účastníky, aby učinili projev pro prince Bedřicha Schwarzenberga za to, ž se nyní kloní k agrárníkům. Účastníci poslechli a šlechetnému princi provolali »na zdar«. Dl toho princ Bedřich Schwarzenberg k intelligenc nenáleží . . . Ke cti okresu hořovického nesmí býti zamlčeno, že značná část účastníků schůze byla passivními diváky, a že mnozí brzy odešli. Ti nebyli svědky té dosud ojedinělé provokace české intelligence, které se v přepychu vzdoru dopustil posl. Kubr. Veni, sancte Spíritusl — »Vítej nám králi!« Slova tato, kte- ráž mají na slavobráně, eisaři a králi k jeho návštěvě v Praze postavené, znamenati nejskvé- lejší ozdobu celé uvilací úpravy pražské, páll pražské Némce, ač dosud nenapsaná, do očí. »Bohemia« napsala na tento motiv v božihod- ním čísle celý článek, v němž nekonstatuje vice nic, než že se jí slova tato nelíbí, což ovšem také není jich úkolem. List spatřuje v tomto la- pidárním uvítání krále Prahou politický význam, jaký »s české strany« do návštěvy císafovy se klade, i nemáme proč popírati, že »Bohemia« celkem správně čle. Spatřuje-li v nápise tom »politické vykořisťování« císařských dnů v Praze, je to pak názor, proti němuž slušno ohraditi se co nejdůrazněji. Námět hozený tu na veřejnost vůdčím orgánem kasina jest přiliš nepatrný, aby- chom na něj zavěšovali slavnostní nějakou státo- právní úvahu. Na bránu, kterouž eisař mine bezprostředně po svém příjezdu, přijde nápis, způ- sobem nejstručnějším tlumočici city, jak je národ nevyplenitelně v srdci a krvi chová. Císař rakouský jest českému lidu především a jedině Jeho Mli- lostí králem českým, to měrou nejzvýšenější u příležitosti své návštěvy v Praze, sídla svých předchůdeů v království českém. A výrazu těchto svých loyalistických citů nedá si právě u této příležitosti zkracovati český národ od žádných Bachmannů, Forchheimů, Sternů anebo Kuhů. Neboť také Kuhův »Montagsblatt« přináší o ná- pisu »Vítej nám králi!« noticku co dol im perti- nence mnohem dalekosáhlejší než článek »Bo- hemie«. Rýpavý orgán pondělních zbytků praví toliž, že se dovídá, že proti nápisu s pří- slušné strany bude učiněna ná- mitka. »Zamezení toho nápisu,« tak píše Kuhův lístek doslovně, »bylo by také v pořádku, neboť ne- známe žádného krále, nýbrž pouze císaře důstojně a slavnostně uvitati chceme.« Varujeme lidli za německým pražským tiskem stojící, aby všeteč- nými hmaty nedotýkali se nejchoulostivějších míst české nedůtklivosti, aby svými jizlivýmí body nepřipominali české Praze její — obtižv momentu nejnevhodnějším. Koho »Montagsblatt« míní »příslušnou stranou«, lze tušiti. Bude to nepochybně opět Deutscher Verein, proslulý sřecký sbor«, který svými dramatickými vpády vždy v době nejnepříležitější obmyslně dráždivá citlivost pražského obyvatelstva českého způso- bem přes přílis odvážným. Před opětovnými pokusy v tomto směru zvláště v nynější době nelze ani dost vystříhati i očekáváme, že se strany v té věci do opravdy příslušné budou němečtí malkontenti a rýpalové odkázáni do mezí náležitýcht — Afféra Klofáčova byla o svatodušních sváteích rozmnožena o nový dokumení, »Za- sláno« posl. V. Klofáče samotného. Z pochopitel- ného odporu proti nechutné této hístorii zůsta- vili bychom »Zasláno« toto bez povšimnut,