ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 df02efb0-8ea2-11dc-a0f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli 25. října 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 295
#4 alto_textblock #4
Naranni avečerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měslc. . . . . . 2 K —h na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvojí donáškou; na měslc. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . . s na čtvrt ieta : . . . 9 K 60h a dvoji zásilkou něsl na čtvrt leta: . . . k o,
#5 alto_textblock #5
ečerní
#6 alto_textblock #6
MI
#7 alto_textblock #7
dání-
#8 alto_textblock #8
X
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4h Vo fllálkách na venkově ranní čislo . . . . . vučerní . . . . . . . . 5h
#10 alto_textblock #10
lnseráty platí se hotově napřed Předplaceni a insorty přijímá sdministrnce v Marianské ul., a. Tam nachánejí se též redakce, tiskárna a expedine „Národních Llstů- Rukopisy se nevracejl.
#11 alto_textblock #11
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#12 alto_textblock #12
Rakouský rozpočet a delicit. Z Vídně, 25. října. V zejtřejší schůzi po- slanecké sněmovny podá ministr financí dr. Bi- liňski řádný rozpočet na rok 1910 a podá k ně- mu obšírný výklad. Budget na rok příští vyka- zuje schodek celých 42 mil. K. Ministn vyloží, jakým způsobem hodlá hraditi tento ne- obyčejně veliký deficit. Jest jisto, že se řádný rozpočet do Nového roku neprojedná, pročež bude nutno zase vymáhati od parlamentu roz počet zatímní.
#13 alto_textblock #13
Ministr dr. Bráf. Z Vídně, 25. října. Ministru orby dru. Bráfovi polepšilo se do té míry, že mohl včera lože opustiti. Chodí po heli a jest dobré mysl jako obyčejně.
#14 alto_textblock #14
Audience.
#15 alto_textblock #15
Z Vídně, 25. října. (K. k.) Císař přijal do poledne bulharského vojenského atlaché plukov níka Pogadogova ve zvláštním slyšení.
#16 alto_textblock #16
Výstraha před illusemi. Z Říma, 25. října. Známý politik Cantalup varuje v »Matinu« před pozdějším sklamáním. Vykládá, že roku 1914 vyprší smlouva troj- spolková, že však jest pravdě nepodobné, že do té doby Rusko finančně a vojensky bude zase posilněno. Nehledě k tomu, nemá Rusko žádné chuti rozdvojiti se a Německem, které jest solidárním s Rakouskem. Cantalupí naopak projevuje mínění, že v době nedaleké Rusko smířl se opět s Rakouskem a že toto učiní po té stránce vše, jakmile jenom mine rozladění na Rusi, aby došlo k dohodě. Veřejné mínění Italie, které doznalo právě morální satisfakce nebývalé, nechať vyvaruje se všech nebezpečných illusí. Jubilejní sjezd spolku pro zřízení katolické universily Ze Salopurku, 24 října. (K. k.) Spolek pro zři zení katolické university v Solnohredech zahájil dnes oslnvu svého 25letého trvání, která byla dopoledne započata slavnostní pontifikální mší, již sloužil kardi- nál kníže arcibiskup dr. Katschthaler za velké asi- stence duchovních v metropolitním dómu. Slavnostní kázání pronesl biskup dr. Napotnik z Mariboru. Odpo ledne konala se ve velkém lázeňském sále za před sednictví kardinála dra. Katschtnalera a za přitom- nosti biskupů z Lince, Mariboru a Tridentu, četných vysokých duchovních hodnostů a neobyčejně četného obecenstva ze všech krubů obyvalelstva jubilejn slavnostní schůze. Kardinál dr. Katschthaler uvitai shromážděné proslovem, v němž vyslovil potěšen nad dosaženými dosud úspěchy, vyzval k další hor livé práci a oznámil breve došlé od Svatého Olce. které bylo slovně čteno a vyslechnuto shromážděním stoje. Papež vyslovuje v breve svoji radost a uznání nad vykonanou dosud prací, připomíná nutnost zřl- diti katolicvou universitu, doporučuje podporovati akci a posílá kardinálovi jakož i celému shromáždění apoštolské požehnání. Papeži, císaři a p. arcivévodovi Františku Ferdinandovi byly zaslány holdovací tele- gramy. Blahopřejné lelegramy poslali m. j. arcivé- vodkyně Marie Valerie, kardinálové dr. Gruschaa dr. Kopp, nuncius Granito di Belmonte, ministr ob- chodu dr. Weiskirchner, starosta dr. Lueger ald. Jmění spolku obnáší nyní 4,550.000 K.
#17 alto_textblock #17
Uherská krise.
#18 alto_textblock #18
Z Pešti, 25. října. (K. k.) Ministr obchodu Košut je opětně churav. Má bolesti v nohou následkem toho nemohl se dnes odebrati do mi- nisterstva obchodu. Během dopoledne přijal státního sekreláře v ministerstvu obchodu šl. Szterenyia a několik členů strany neodvislosti. Z Vídně, 25. října. »N. Wr. Tagblatte uveřejňuje zprávu od uherského sedmašedesát- nika, který zde meškal za poslední ministerské konference, jež konala se na dvorním hradě. Oznamuje, že Košut jako ministr obchoduza své činnosti 3 a půlletě pracoval nejen veřejně. nýbrž tajně pro hospodářskou rozluku Rakouska a Uherska a že se cisař k těmto snahám choval shovívavě. Podle soudu tohoto státníka přidalo se k hr. Andrássymu na 100 poslaneů strany
#19 alto_textblock #19
neodvislosti. Tento by si mohl opatřiti většinu v říšském sněmě, aniž by podnikl volby nové Slavnostní olevžení moderní kovárny v Bosně Z Krešova (Bosna), 25. října. (K. k.) Dnes byla zde za přítomnosti odborového přednosty šl. Mikuly, duchovenstva, zástupců okresních místních úřadů, jakož i obchodní a živnostenské komory slavnostně otevřena moderními stroji opatřená kovárna, kterou zemská vláda zřídila za tim účelem, aby byl povznesen domácí ko vářský průmysl. Vysvěcení vykonsl kvardián klá- štera Frantiskánů v Kreševu. Slavnosti bylo pří- tomno veliké množství lidu.
#20 alto_textblock #20
Bulharský král v Srbsku. Z Bělehradu, 25. října. (K. k) Král Fer dinand Bulharský přibyl dnes v 6 hodin ráno zvláštním dvorním vlakem ze Sofije do Kru- ševce a byl zde na nádraží uvítán v zastoupení krále Petra korunním princem Alexandrem, v jehož průvodu nalézali se ministr vnitra Sto- janovič a universitní profesoři Zvijič, Uroševič Košanin. Hned po příjezdu do Kruševce pokra- čoval král automobilem v jízdě do Brusy. V Brůse vsedne král na koně a pojede do hor Kopavnických a Suvo-rudištských, kde budou prohlédnuty krajiny, po stránce vědecké zají mavé. Noc ztráví král Ferdinand na úpati hor a ráno odebéře se s korunním princem Alexandrem do Kruševce, starého města srbského, kde budou prohlédnuty pamělihodnosti. Po večerní hostině odjede král Ferdinand zvláštním dvorním vlakem do Sofije. Z Bělehradu, 25. října. (K. k.) Pobyt krále Ferdinanda Bulharského v Srbsku vílá se jako předzvěst jeho ofieiální návštěvy v Bělehradě V politických kruzích se doufá, že kabinetu Pašíčovu se podaří navázati s Bulharskem ony srdečné styky, které trvaly až do upuštění o srbsko-bulharské celní unie. K poměrům v anglickém válečném loďstvu. Z Londýna, 25. října. (K. k.) Admirá Charles Beresford uveřejňuje korespondenei s ministerským předsedou Asquithem, v nížs stěžuje, že admiralita zbavila dva kapitány místa a dala jim polovic služného, ač ministerský předseda ujistil, že nebude ničím dotčena kari- era důstojníků vyslechnutých svědečně za ne- dávných anket o poměrech v námořním vojsku. K dotazu oznámil Asqnith Beresfordoví prohlá- šení admirality, v němž se dovozuje, že oba důstojníci byli dání do přikaznosti řádným slu- žebním postupem. Beresford prohlašuje, že vy- světlení admirality nevyhovuje poměrům a uvádl ještě další příklady, kterými se po jeho soudu dokazuje, jak velice se do admirality vžil system zastrašování po případě favorisování.
#21 alto_textblock #21
Z ústavního života v Číně. Z Pařiže, 23. října. (Pův. zpráva »N. L.-) »Journa!« uveřejni! s nadpisem »Probuzení ná- roda« článek o volbách generálních rad, které se právě konaly v Číně. Zvolení jmenují opět ze svého středu zástupce, kteří společně s úřad- niky, jmenovanými již vladařem, budou tvořiti senát. Nový volený sbor má za základ zároveň census i hodnost, voličové totiž musí platiti určitý obnos daně nebo míti jisté universitní
#22 alto_textblock #22
tituly.
#23 alto_textblock #23
K situaci ve Španělsku. Z Madridu, 24 října. (K. k.) Zde i v Sa- ragose a Bulbau uspořádány byly veřejné pro- jevy proti politice odstouplého konservativního kabinetu. Neudála se žádná přihoda.
#24 alto_textblock #24
Španělové v Marokku. Z Madridu, 25. října. „Correspondenzia oznamuje, že vláda ustanovi generálního setníka. kterým dá vojenskou situaci v Marokku vyšetřiti. List dodává, že není peněz ku pokračování ve válce a že za nynějšího deštivého počasí dlužno se připraviti na útok Kabylů.
#25 alto_textblock #25
Z Madridu, 25. října. Na bojišti Bouře pře- staly. Vojsko zažilo veliká muka. Ustavičně do- vážejí se do Melilly nemocní. Ve městě jsou ko- stely a kasárna proměněny v nemocnice.
#26 alto_textblock #26
Marocká likvidační půjčka Z Kolína n. R., 25. října. (K. k.) V ber- línském telegram »Köln. Zlg. « se praví: S zřetelem k neustálému průtahu v uskutečnění marocké likvidační půjčky a za vyjednávání ve- deného právě v Paříži mezi Francií a Marokkem uložila německá vláda opětně císařským zá- stupeům v Tangeru a Fezu, aby marocké vládě a sultánovi nalehavě poradili, by nečinili obtize likvidační půjčce, o níž mezi Německem Francil jest úplná shoda. Vláda jedná také ve smyslu přání čelných německých firem v Ma- rokku, která v poslední době opětně bylají tlumočena.
#27 alto_textblock #27
Brožura o procosu Ferrerově. Z Madridu, 24. října. (K. k) Dnes vyšla brožura o procesu Ferrerově, ohlášená dřivějším kabinetem. Obsahuje mimo spisy o procesu články vojenského trestního zákonníka a různé záruky, které se poskytují osobám ve vyšetřo- vaci vazbě se nalezajícím v řádném procesním Zmařený afentát v lissabonském kostele. Z Lissabonu, 24. října. (K. k.) V kostele Corpo Santo, náležejícím irským dominikánům. byla dnes nalezena puma, která však nevy buchla, ježto kostelník v čas uřízl zapálen hořák. V souvislosti s tím byly zatčeny dvě osoby. Alentát v kostele v Aubervilliersu. Z Paříže, 24. října. (K. k.) Odpoledne vyskočil v kostele v Aubervilliersu na lavie jakýsi muž a vystřelil na věříci třikráte z revol- veru. Nikdo nebyl raněn. Útočník, který mě u sebe členskou legilimaci protimilitaristického spolku na jméno Lane znějící, byl zatčen. Francouzský tisk o změně ministerstva ve Španělsku. Z Paříže, 23. října. (Pův. zpráva »N. L.e) Listy komentuji zprávu o demisi kabinetu Mau- rova dle své politické barvy, všeobecně však se uvádí, že po prudkých útocích ve sněmovně se odstoupení ministerstva dalo očekávati. V »Paris-Journal« plše Gérauit-Richard »Pád Maurův je důkazem, že národové vykoná- r vají na sebe vzájemný vliv.« »Petite République« píše: »Radujme se s hlediska lidskosti nad pádem Maurovým.« V »Eelsíru« praví Judet: »Ve vzduchu bylo šílenství; je dobře, že rozum zvílězil.« »Journal« podotýká: »Mezinárodní projevy vzbuzené popravou Ferrerovou, utvořily takovou situaci, že další vláda Maurova byla nemožna.« »Figaro« klade důraz na to, že král Alfons nejen přijal demisi Maurovu, nýbrž požádal Mo- reta, aby sestavil nové ministerstvo. »Není to tedy pouhá změna ministerstva, je to odsou- Pierro Rocheverre-
#28 alto_textblock #28
řízení.
#29 alto_textblock #29
zenl.«
#30 alto_textblock #30
Rusko-ilalská dohoda. Z Paříže, 25. října. (Pův. tel. »N. Listů«. Guglielmo Ferrero píše dnes v » Matinu«, že pokládá dohodu mezi Italil a Ruskem za pro- spěšnou pro svou zemi, ale skutečné dilemma pro Italii není prý Rusko nebo Rakousko, nýbrž Francie nebo Némecko. Otázka nemohla být takto ještě položent následkem různosti mínění vedoucích tříd, v nichž lze nalézti frankofily i germanofily, ale nadšení pro Rusko, projevené nyní italským národem, jest významno pro budoucnost. P. Rocheverre. Ministr Pichon pozdravi cara. Z Paříže, 25. řijna. (K. k.) Ministr zahra ničních záležitostí Pichon pojede ve zvláštním
#31 alto_textblock #31
vlaku cara Mikuláše z Modane do Chambery vrátí se pak do Paříze. Z Paříže, 24. října. (K k) Ministr zahra ničních záležitostí Pichon odjel do Modane, kde zejtra uvítá cara Mikuláše, vracejícíhos z Italie.
#32 alto_textblock #32
Schůze ruského cara s králem italským. Z Racconigi, 24. října. (K. k.) Za slav nostní hostiny povstal italský král a pro- nesl tento přípitek: Rudostně pozdravuj Vaše Veličenstvo jako hosta Italie i hosta svého, neboť návštéva V. V. jest upevněním upřímného přátelství a shodných cílů, které víží naše ro- diny, naše vlády a naše země. Společnost zájmů a city sympatií, k jichž oživení přispělo nadšení a obětavost statečných ruských námořníků pi našem nedávném velkém neštěstí, vždy více sblížily Rusko a Ilalii. Ruský a italský národ naozájem se poznaly a ocenily, naše pak styky projevily to dílem, které podnikly s ostatními mocnostmi k zachování míru. Chovám pevnou naději, že budu moci spolupracovati s V. V., abychom svým národům zabezpečili toto dobro diní. Děkují živě V. V. za návštěvu a vyslovuj současně politování, že nevidím po Vašem boku Vaši vznešenou choť, již přeji co nejvřeleji uzdravení. Zdvihám číši na počest V. V., n slávu Vaší vlády, za zdraví J. V. carevny Marie Feodorovny a carevny Alexandry Feodorovny oelé carské rodiny, jakož i na velikost a zdar Ruska. Hudba zahrála ruskou hymnu. Car Mikuláš odpověděl tímto francouz ským přípitkem: »Jsem upřímně dojat srdečností, s jakou mne právě uvitalo Vaše Veli- čenstvo. Přišed do Vaší krásné země, uskutečníl jsem vřelou touhu své duše, kterou jsem již dlouho choval. Lituji jedině, že zdravotní stav carovny nepřipouštěl, aby mne doprovázelan této cestě a poděkovala se mnou Vašemu Vel- čenstvu za návštěvu, již Jste mi laskavě učini v Petěrhofu a na níž velmi rád vzpomínám Sympatické přijeti, jehož se mi dostává v Italii. odpovídá úplně upřímnému přátelství a společ nosti názorů i zájmů, které pojí naše rodiny. naše vlády a naše země. Živá účasť, kterou celé Rusko projevovalo na neštěsti, stihnuvším v minulém roce Italii, a ohlas, jaký vyvolaly lyto počity v Italii, jsou nejlepším znamením sympatif, stále vzrůstajících mezi oběma národy. Pevně důvěřuji, že se naše vlády účinně vyna snaží podporovati tyto sympatie a že stálou a důvěryplnou součinností přispějí nejen ke sblížení mezi Italií a Ruskem, jak odpovídá to vzájemným zájmům obou zemí, nýbrž také ke všeobecnému dílu míru. Je mi zvlášť milo. že mohu dnes ve svatební den Vašeho Veličen- stva zde prodlévati a povznáším z celého srdce svou číši na blaho Vašeho Veličenstva, na blaho Jejího Veličenstva královny Heleny a královny Markéty, jakož i celé královské rodiny a připi- jím velikosti a zdaru krásné země, jejíhož po hostinství v této chvíli požívám. Hudba zahrála italskou hymnu. Přípitky byly vyslechnuty stoje. Z Racconigi, 24. října. (K. k.) Po hostině konali mocnáři krátký cercle. Pak odebralise panovníci s princi, princoznami a ministry do zámeckého sálu, kde za účinkování vynikajících umělců a umělkyň, také Petra Masesgniho uspořádán byl koncert. Po něm pozvali k sobě panovníci umělce a umělkyně a vyslovili jim lichotivé uznání za jich výkony. Z Pařiže, 25. tíjna. (K. k.) Zvláštní zpra- vodaj časopisu »Echo de Paris« v Racconig sděluje svému listu, že při schůzce mocnáře bylo jednáno také o otázce krétské. Lze mii za to, že se podarilo Italii příznivě naladiti pro
#33 alto_textblock #33
řecké zájmy. Bylo prý také jednáno o projektu dráhy dunajsko jaderské, jejiž provedení závisí jenom od příznivých politiekých poměrů. O čem se jednalo při schůzi v Racconigi. Z Říma, 25. října. »Tribuna« oznamuje z Racconigi, že car měl předevčírem třlhodinnou poradu s králem ital- ským, Tittoni pak s hr. Izvolským dvouhodinnou. Konference konaly se na tomto podkladé: Na italské straně trvá se na tom, aby trojspolek byl zachován, který však nevylučuje ujednání, neodporuj le trojspolku. Na ruské straně žádá se, aby uznalo se právo ruského cara, chrá- niti slovanské zájmy na Východě. Rusko chcetam opět obnoviti roz- hodnou politiku, při které by se však dosavadní stav zachoval.
#34 alto_textblock #34
Politický genius realistického orgánu ujal se sám včera slova proti „Národním Listům“. „Národní Listy“ napsaly — opakuje po nich úvodníkář „Času“— že vláda připravuje re- žim na základě § 14., leč věc asi není ještě jista; poslancům českým nastává rozhodující zápas s vládou, při němž musejí zůstati pevni, upuštění od zásady „beze sněmu žádná říšská rada“ znamenalo poloviční porážku v protivlád- ním boji českém, dlužno uvažovati o taktice, již by nynější systém byl pravděpodobně nejjistěji poražen. To jsou věty z pěti úvodních článků „Ná- rodních Listů“ a úvodníkář „Času“ hodil je jedním rázem všecky společně do koše frází, řka, že taková publicistika je pouze politikaře- ním u džbánku a že čeští poslanci se vyhnou takovému politickému primitivismu. Současně s touto kritickou úvahou „Času“ vy- šly dva význačné projevy dra. Kramáře a Udržala, tedy dvou vůdčích mužů v politice „Českého svazu“, jehož členy jsou též oba poslanci reali- stičtí, profesoři dr. Drtina a dr. Masaryk. Pan dr. Kramář jistě není mužem, který by přísahal na výklady „Národních Listů“. Přes to napsal: „Jen jedno si řekněme u nás v Čechách do- cela upřímně! Je možno, aby se vrátili s klidným svědomím čeští poslanei do Čech, kdyby nechali říšskou radu klidně pracovat a na smě mu zase začala německá obstrukce To už ať má kdo chce jaké strachy: tak slab nejsme, abychom si musili dáti líbiti i tento úžasný, ponižující triumí— dr zosti a vyděračství německého kasina v Praze. Tak domů češti poslane nesmi! A co se vlády týče, také by sotva i roz- umní a opatrní lidé v Čechách pochopili, kdyby- chom pánům Schreinerovi, Hochenburgerovi et cons. dovolili, aby se se svých ministerských křesel spokojeně dívali, jak parlament pilně pra- cuje a jak Slovanská jednota plahočí se za mo- rálními triumfy ostré oposice, a vláda jak (řeb dvěma hlasy — ale přece vyhrává při hlasováni. To přece dobře nejde po všem, co se za celá léta, a vůbec od poštovních výnosů stalol A tak je přirozeno, že je těžko dou- fati na dělnost parlamentu, nebude-li zaručena dělnost českého sněmu a ne- o dej do-li nynější kabinet. Ostatně, kdo chce se potěšiti zbytečnými nadějemi, ať se po- Předseda klubu české strany agrární, posl. Frant. Udržal — jistě také není mužem, který by přísahal na výklady „Národních Listů“ Přes to napsal. „. . . . Bar. Bienerth činy svého něme- ckého ministra krajana vypověděl všem Slova
#35 alto_textblock #35
těší.“
#36 alto_textblock #36
FEUILLETON.
#37 alto_textblock #37
Bezděčná pomsta. Jednou měl jsem se svým otcem jakési nedorozumění a v jeho průběhu uznal jsem, že bude nejlépe, když se schovám pod postel. Jindy jsem pod postel nelézal a proto byl jsem jist, že mne tam tatínek hledat nebude a že takto bouře mine bez obvyklé srážky. A takse i stalo. Otec hledal mne všude, ale nenašel Když jsem tak pod posteli ležel a na každý šramot s utajeným dechem naslouchal, vešei otec do pokoje, posadil se vedle matky a — jakoby ho všechna zlost byla přešla — začal s ní vesele žertovat. Matka, která jinak vůče otci příliš mnoho smělosti neměla, dodala si odvahy a pravila po chvili- »Vážím si tvých vychovatelských zásad, ale soudím přece, že bys Tonika neměl tolik mrskat. Je-li to však pro jeho budouenost ne- zbytno, měli bychom mu také někdy udělati. jak se říká, dobrý den. Neučiníme li tak, bude miti ten nebohý hoch na svoje mládí jenom špatné upominky. Karabáč a dlouhý troubel tvojí dýmky utkvl v jeho paměti jako hlavní znaky uplynulého dětství. Přemýšlela jsem o tom pilně a dospěla jsem ku přesvědčení, že je radno, natrousiti do kárné přísnosti také trochu vlídné laskavosti. Na příklad myslím, že by mělo dobrý účinek, kdybychom mu slibili, to jest kdybys mu dal naději, že si bude smět o svých jmeninách sestaviti oběd sám dle svojí chutia libosti. Jsem jista, že ho tato příjemná vyhlídka aspoň na těch několik dní do svátku přemění, že si bude hoch celý týden dávat pozor, aby tě nepohnéval a tak bude dosažen aspoň dobrý začátek. A dobrý začátek je, jak sám řikáš, po dila hotového.e
#38 alto_textblock #38
nne.
#39 alto_textblock #39
Otec poslouchal klidně a odpověděl pak »Máš pravdu. Uděláme ten pokus — star se, jak si přeješ!« Rodiče odešli do zahrady a já jsem z svého úkrytu pod posteli vylezl. Byl jsem velmi spokojen a matce povděčen, že tatínka na můj prospěch tak oblomila. Umí- nil jsem si, matčinou řečí dojat, že budu na- dále hodným, pilným a způsobným hochem, aby měli rodiče ze mne radost a abych se sta »užitečným členem lidské společnosti«, jak pan učitel řikal, ačkoli jsem neměl ani tušení, coto je. Popadl jsem tedy školní knihu, sběhl jsem dolů před dům a obcházeje kolem průhledného plotu u zahrady, začal jse hlasitě odřikávat. Křičel jsem více, než bylo potřebí, ale tak mladý hoch nedovede ve svých podnieích určiti a udržeti pravou míru. Toho dovedou jenom dospělí, a i ti — prý — jenom někdy !. Nu. ať je tomu jakkoli, tatínek nechtěl svým očím a svým uším ani věřit! Ale když se přesvědčil, že se to opravdu jeho malý Tóna tak horlivě učl. usmál se spokojeně a schoval svoji dlouhou dýmku, abych se snad nelekl, že dostanu také za to svoje okázalé učení troubelem přes záda a aby takto snad ten »dobrý začátek« nebyl pokažen. Po večeři, když jsom se byl zase školní knihy chopil, vzal tatinek na se jakousi slav- nostně vážnou tvář a pravil: »Budeš-li stále hodným a pilným, budeš si smět v den svých jmenin a narozenin vždy sám určit, z jakých jídel má sestaven býti nás všech sváteční oběd. Maminka dá vše uvařit, jak si budeš přáti.« Zdali jsem v následujících dnech skutečně hodným byl, ani už nevím; tak docela vzorným moje chování asi nebylo, neboť uznal jsem tou dobou ještě dvakráte za dobré vlézti pod postel, ale tatinek si to patrně nezaznamenal, nebo v předvečer mého svátku byl jsem vyzván, abych si diktoval jídelní pořad.
#40 alto_textblock #40
Prosil jsem nejdřive o polévku z čerstvých hub, ale maminka namítla, že je právě dob mladého zeleného hrášku a že se tedy hrášek a hrášková polévka musí jísti. Za druhé žádal jsem za ragout z račích ocásků, ale tatínek na- mitl, že je to jídlo přílis těžké, že jsou te právě laciné candáty a že se může tedy udělal candát na másle. Pravil to tak určitě, že jsem se neodvážil odmlouvat. Při třetím jídle projevil jsem přání, aby se udělala nadivaná holoubata Ale tatinek soudil, že je skoro nelidské, dusio tak mladá pláčata, jejichž maso beztoho není zvláště chutné a tak dále. Byl bych se dal má- lem do pláče, ale maminka, vidouc moji smutnou náladu, rozhodla konejšivě: »Nuže dobrá. Poněvadž si toho Tonouš přeje, uděláme nadívaně lelecí hrudí. Já jsem je beztoho už koupila.« Tatínek souhlasil a já jsem se podrobil, ačkoli teletina nebyla zrovna mojí největší libůstkou. Jakožto moučník navrhoval jsem dort z liskových ořišků a maminka byla by jistě při- svěděila, ale ona neměla doma žádných oříšků a kupovat je teprv? Rozhodla se tedy pro »střl- kané kobližky« a to z ohledu na tatínka, který je rád jedl. A tak tedy druhého dne oběd sku- tečně dopadl. Bylo mi také povoleno, píti při obědě víno, ale služka přinesla omylem stáčené pivo a takž pilo a nepilo se pivo. Nepotřebuju se zajisté ani dušovat, že s mi tento oběd nelibil, hlavně proto, že jsem byl ve své růžové naději trpce sklamán. Citil jsem se jaksi uražena, nejedl jsem skoro nic dělal jsem kyselé »obličeje«. Za to mi tatínek pořádně natřepal a takž byl můj svátek velko- lepě oslaven. Nejzajímavější věcí bylo pak, když se po zději moje chování rodičům nezdálo býti zcela slušným a okolnostem přiměřeným, že mi bylo s vážnou tváři hrozeno: »Nebudeš-li způsob- ným, nebudeš si smět ke dní svých narozenin
#41 alto_textblock #41
určit svoje zamilovaná jídla«. Výroční den mého narození se přiblížil a poněvadž je maminka protestantka a protestanti narozeniny zvlástě oslavují, kynula zase velká funkce. Ale ta za- stala mne v postavení velmi choulostivém. Ně- kolik dní před slavností strhlo se totiž mez tatínkem a maminkou jakési nedorozumění, jehož následek jsem já odnesl a dosud n hrbetě eltil. Ale navzdor tomu byl jsem vyzván, abych ohledně »jídelního lístku« projevil svoje přání. Mně vybavilo se z paměti sestaven oběda o jmeninách a v trpkém pocitu této upo- mínky dovolil jsem si ironickou odpověd: »Proč pak bych si zase oběd seslavoval — vařit se bez toho zase nebude, co rád jim!e Matka leknutím zbledla a tatínek sáhal bez řeči po něčem; já však nevyčkal jsem, co to bude, nýbrž vyraziv prudce ze dveři, utekl jsem k babičce a zůstal tam až do večera. V noe pak plakal jsem a dával při tom bedlivý pozor, abych ani chvíli neležel zády na vrch — takový byl ve mně pud sebeochrany ! Svého pichlavého výroku jsem ovšem nelitoval, neboť se ukázalo že měla maminka pro slavnostní oběd dva dni napřed již všechno nakoupeno. Uplynulo trochu vody a přibližil se opě den mých jmenin. Trásl jsem se strachem, že si budu musit zase určit jidlo pro slavnostní oběd a zažehnával jsem v duchu všechny po dobné výsady, jež rodičové dětem svým povo- lují nebo udilejí. Ale tu napadla mi šťastná myšlenka: umínil jsem si, že navrhnu k obědu jenom krmě, které tatinek nejradši ji; tlm zbavím se nebezpečí, že dostanu zase výprask a krom toho doellím, že bude mým přáním sku- tečně vyhověno. Slavnostní akt se blížil a páni rodičové položili mi otázku, čeho že si přeji k obědu »Nejdřive hrachovou polévku s prasečím oušky.«
#42 alto_textblock #42
Maminka chtěla něco namítnouti, ale ta tínek zvolal: »Výborně! To si dáme !« »Po hrachové polévce« — pokračoval jsem — »pstruhy na paprice«, Maminka, kteréž se talo krmě zdála patrně přiliš drahou, spráskla ruce nad hlavou, tatinek však zabránil jejímu protestu slovy »Ale dopřej hochovi přece té radosti ! To se rozumi, pstruhový paprikáš a to čím více, tím . . .« Otcova tvář začala zářiti radostí a on hleděl na mne zrakem plným lásky. »Pak bych doporučoval roštěnou pečeni se slaninou«, zvolal jsem a byl bych se dal málem do smíchu. »Ale dítě, co pak ti to napadá ? Tak těžká jídla !« namítala matka. Ale tatinek podíval se káravě na ni a prohlásil určitě: »Nepochopuju tě! Toník slaví přec zítra narozeniny a on má právo si voliti. Proč pak tolik protestuješ? Jeho přání se splní a basta !« »Na konec pak«, uzavřel jsem svůj diktát, »chtěl bych pepřený moučný závin s kapustou.« Tatínek zajásal radostí a jednání bylo skončeno. Rozumi se, že všechna mnou navržená jídla přišla na stůl a talínek, chudák, jedl tolik, že se potom musilo poslat pro lékaře. Po skon- čeném obědě, když mu ještě nebylo zle, vtiskl mi do ruky zlatník a pravil: »Zde máš hochu něco ke svátku. Ozna- muju ti, že chci, abys na příště nejen o svých jmeninách a narozeninách, nýbrž vůbec o vel- kých svátcích určoval pořad jidel. Sllbil jsem ti to, a víš, že ti vždy stojím ve slovu !« Potom mne políbil, a vzdychl si, že se mu dělá na nie- Madarsky napssl Karel Mesrai