#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 16. ze dne 16. ledna 1903.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Rodinná tragedie. Z Paříže se oznamuje
Koncem minulého roku vyhořel v okolí Ženevy na
francouzské půdě osamělý selský dvorec s veškerým
rolnickým nářadím a devatenácti kusy dobytka. Bylo
známo, že sedlák, jenž byl doposud považován za
člověka poctivého, nalezal se ve značné peněžní tísni.
Tak vzniklo podezření, že sám snad se stal žhářem.
Soudy dověděly se o této pověsti a nařídily vyšetřo-
vání. Objevení se četníků vyvolalo značnou sensaci
a sedlák Meunier strávil noc beze snu. K ránu vstal
a nedbaje domluv manželčiných, vzal svoje jediné
dítě, dvouletého hošíka, z kolébky v sousední komoře.
Zatím co se žena rychle oblékala, odešel Meunier a
brzy potom vrátil se bez dítěte. Vyznal se zoufalé
matce, že hošíka hodil do vody, aby jej nestihla
hanba otcova, jehož čeká vězení. S pomocí sousedů
nalezla žena mrtvolu synáčkovu a když počala hle-
dat svého muže, nalezla jej ve stodole oběšeného.
= Most se sřítil. Ze Lvova se oznamuje: Ná-
sledkem nárazu ledových ker sřítila se část mostu,
jenž spojuje město Halicz s nádražím. Na štěstí sřítil
se most pozdě v noci, kdy na něm nikoho nebylo,
neboť v jinou dobu denní, kdy bývá na mostě silná
frekvence, byly by padly za oběť četné lidské životy.
Most sřítil se s takovým rachotem, že tím bylo oby-
vatelstvo probuzeno ze spánku. Město bude nyní
aspoň na dva týdny odloučeno od nádraží. Také te-
legrafní spojení na trati stanislavovské bylo přeru-
šeno, poněvadž s mostem sřítily se též telegrafní
tyče. Z vody trčí trosky sříceného mostu. Zemský
výbor haličský byl již dávno upozorňován, že most
hrozí sesutím. Ještě v pondělí večer jel starosta mě-
sta Halicze, notář Sawicki, znepokojen zácpou ledu.
přes most, aby prozkoumal výšku vod Dněstru a stav
mostu. Magistrát haliczský ještě před měsícem upo-
zornil zemský výbor, že následkem chatrného stavu
mostu lze každé chvíle očekávati katastrofu. Avšal
upozornění toto nemělo úspěchu.
= Tragedie na moři. Z Bostonu se oznamuje
Onehdy ráno byli sem dopraveni pozůstalí námořníc
po hrozné lodní katastrofě. Nebožáci nalezali se
malém člunu na širém moři a byli polozmrzlí a vy-
hladovělí, když byli zpozorování s plujícího mimo
škuneru a zachráněni. Nebozí námořníci mnoho zku-
sili; čtyři jejich soudruzi podlehli hladu a mrazu,
pátý pak v záchvatu šílenství vrhl se do mořea
utonul. Někteří ze zachráněných nalezají se v tako-
vém stavu, že bezpochyby zemřou. — Téhož dne
ráno přibyla do zdejšího přístavu rybářská loď »Man-
hassett« s pozůstalými námořníky posádky škunerů
»Louise Crary« a »Frank A. Palmer«, které se v noci
srazily blíže ostrova Thatchers a se potopily. Při
srážce utonulo šest námořníků, kdežto ostatních 15
zachránilo se v malém člunu, v kterém ztrávili bez
potravy a pitné vody plné čtyry dny, až konečněv
nejvyšší nouzi byli zpozorováni s rybářské lodi »Man-
hassett« a zachráněni. Bylo jich však již jen 10, ne-
boť ostatních pět podlehlo hrozným útrapám.
= Sensační zatčení provedeno těchto dnův
Bremách. Syn dřívějšího tamějšího belgického kon-
sula Fr.—, as 38letý, vedl velmi marnotratný život
a konečně, když se jeho jmění značně seschlo, po-
čal si vypomáhat nekalými prostředky. Nejprve uve-
řejňoval v časopisech inserty: »Mladík z lepší spo-
lečnosti, jenž se ocítil v dočasné tísni, hledá dámu.
#4
alto_textblock
#4
jež by mu poskytla půjčku.« Na základě těchto in-
sertů vešly četné dámy ve spojení s Fr—em. Skorem
se všemi zahájil Fr. intimní poměr, jehož později vy-
užitkoval k tomu, že na neopatrných věřitelkách vy-
díral peníze, dávaje si vykoupit svoji mlčelivost.
Choť jednoho továrníka v Altoně, jež nebyla s to
opatřiti žádané sumy, zradil jejímu manželu. Vyděrač
žádal na něm 1000 marek a hrozil, že jinak uveřejní
zprávu o nevěře jeho manželky. Továrník, aby vyva-
roval se skandálu, zaplatil. Zatčený jest mimo to
obviněn z kuplířství, podvodu, poškození na tělea
křivé přísahy. Při domovní prohlídce nalezeno u něho
ještě mnoho prázdných pouzder od šperků, některé
z nich mají firmy zlatníků z cizích měst. Předpokládá
se, že Fr.— i v jiných městech provedl různé pod-
vody.
= Surový konduktor, Neslýchané surovosti do-
pustil se ve čtvrtek jakýs konduktor zvýšené dráhy
na trati 9. avenue v New Yorku a cestující vlaku
byli tak rozhořčeni, že požadovali, aby byl. surovec
zatčen, avšak policie zdráhala se zakročiti. Vlak byl
přeplněn cestujícími, z nichž někteří stáli na plošině.
Mezi nimi nalézal se též Richard Meredith, který
byl sice poněkud opilý, avšak navzdor tomu choval
se slušně. Když přijel vlak na stanici v Cortland
streetu, uchopil konduktor Schneider opilce, vyhodil
jej z vlaku a posadil jej na lavičku na perronu sta-
nice. Na to skočil rychle na káru, dal znameník
odjezdu a vlak odjížděl ze stanice. Meredith dovrá-
voral zase k vlaku, uchopil se zábradlí a požadoval,
aby byl vpuštěn do vozu. Konduktor ale již ne-
otevřel a Meredith spadl mezi stanici a vlak, kde byl
tak prudce přimačknut, že krvácel z různých ran
musil býti dopraven do hospitalu v Hudson streetu.
= Loupež v bance. Z Union, Mo., se oznamuje
Zdejší banka byla onehdy ráno mezi 1 a 2 hodinou
oloupena o 15.000 dol. Občané v okoli banky byd-
lící byli v uvedenou dobu vyburcováni ze spánku
výbuchem a někteří z nich vyběhli na ulici, aby se
přesvědčili, co se stalo. Na to lupiči opustili ban-
kovní místnost a zahájili ostrou palbu, čímž svoje
pronásledovatele zastrašili tou měrou, že sami bez
překážky mohli uniknouti. Obchodník Oskar Busch
vyhlédl z okna svého bytu, když však spozoroval,
že jeden z banditů míří naň revolverem, rychle se
ukryl. Busch tvrdí, že viděl, že z bankovní budovy
vyšli pouze dva lupiči, kdežto s jiné strany se uji-
šťuje, že jich bylo sedm. Po lupičích není ani stopy.
Zavedeným vyšetřováním se zjistilo, že lupiči z bez
pečnostního sklepení odcízili všecky peníze.
#5
alto_textblock
#5
Zemřeli v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 11. ledna 1903: Malá Marie, ošetřovatel-
ka, 25 roků, 861—I. Petridesova Kateřina, dcera po-
sluhovačky, 21/2 roku, 172—V. Medunová Josefa, man-
želka kníž. služeb., 53 roky, 197—I. Hůrka Jan, býv.
krejčí, 61 rok, 1365—II. Pyttlova Marie, 3 neděle,
151—IV. Vavruška Karel, syn hasiče, 2 m., 233—VII.
Vránova Vlasta, dcera plavce, 1 měsíc, 419—VII
Kalina Vilém, syn obchodníka, 17 dní. 169—VII. —
Ve všeobecné nemocnici: Charvátova Marie,
služka, 23 roky. Karlíková Anna, žebračka, 45. roků.
Sluka Adolf, sladovnický pomocník, 54 roky. — Uu
milosrdných bratří: Šatra Antonín, nádenník,
16 roků. — V měst. chudobinci: Emigová Te-
rezie, vdova po staviteli, 80 roků.
#7
alto_textblock
#7
Dne 12. ledna 1903: Jirákova Růžena, dcera
obchodního sluhy, 14 měsíců, 922—I. Novotný Otta,
syn obchodvedoucího, 4 roky, 957—I. Kubr Matěj,
sluha u c. k. finančního ředitelství, 72 roky, 791—II.
Stein Michal, almužník, 76 roků, 638—I. Dania Josef,
c. k. knihovní ve výslužbě, 84 roky, 1504—II Elsnic
Jan, syn c. k. šikovatele, 3 měsíce, 416—III. Otberger
Karel, c. a k. podplukovník, 50 roků, 515—III. —
Ve všeobecné neraocnici: Apeltauerova Lud-
mila, dcera rukavičkáře, 14 roků. Mrvíkova Žofie,
dělnice, 27 roků. Šváb Karel, pasíř, 31 rok. — U Alž-
bětinek: Rauschertová Marie, manželka sluhy,
35 roků.
#8
alto_textblock
#8
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#9
alto_textblock
#9
V pátek 16. ledna.
#10
alto_textblock
#10
93. hra v předpl.
1. čtvrtka.
#11
alto_textblock
#11
Dvě vdovy.
Komická zpěvohra o třech dějstvích. Složil Bedřich
Smetana. S textem dle Mallefila od Em. Züngla a
V. J. Novotného.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Karolina, A. Slavíková. Anežka, R. Maturová.
Ladislav Podhajský, R. Figar. Mumlal, hajný, R.
Polák. Toník, B. Bohuslav. Lidka, M. Kubátova. Komor-
ná, A. z Towarnických. Venkovská mládež, hudebníci,
starosta, farář, učitel, ženy, děti. Děj r. 1825 na če-
ském venkově. Polku v 2 dějství uspořádal baletní
mistr Achille Viscusi, tančí A. Valtrova, A. Korecká,
Achille Viscusi a sbor baletní.
Po prvním a druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod.
#12
alto_textblock
#12
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#13
alto_textblock
#13
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 16. ledna.
Začátek o 7. hod
#14
alto_textblock
#14
Třetí hra v předplacení.
Poprvé: Sienkiewiczovi Křižáci.
Historické drama o 9 obrazech. Pro scénu zpracoval
Adolf Walewski. Z polštiny přeložil dr. Bořivoj Prusík
Režisér F. Šípek.
#15
alto_textblock
#15
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
#16
alto_textblock
#16
V pátek 16. ledna.
#17
alto_textblock
#17
37. hra v předplacení (páteční).
Pan Měsíček, obchodník.
Fraška o 4 jednáních. Napsal Ladislav Stroupežnický.
Režisér K. Lier.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka u Ná-
rodního divadla a Kotka na Smíchově, v Kinského
třídě č. 26.
1411
#18
alto_textblock
#18
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vaohrade
V pátek 16. ledna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Husí na venek.
Veselohra o 3 jedn. Dle Bayarda napsal Frydrich.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Královna a její milostník. 1407
#19
alto_textblock
#19
220
#21
alto_textblock
#21
— 217
#23
alto_textblock
#23
»Ano, jsem ruským emígrantem. Vy jste zajisté také
emigrantkou?
Zdvihla obočí ještě výše a pravila nadutě:
»Ne, seňore. Mám vlast. Jsem z Kastilie.«
Zaplatil jsem a odešel.
Když dostal jsem se na první křižovatku, zeplal
jsem se strážníka, kde se nacházím.
»Kam se ubíráte?« tázal se strážník.
Chtěl jsem se ho zeptati, jak dostal bych se do
vystěhovaleckého domu, ale na místě toho mímovolně vy-
letělo mně z úst:
»Na Calle Lavalle.«
»Toť blízko. Stále rovně čtyři čtverce a v pravo;
pak dva čtverce a v levo.«
Poděkoval jsem a šel jsem tak rychle, jak dovolily
mé síly, řídě se jakýmsi vnitřním, nejasným citem, jenž
pobízel mne, abych co nejdříve vyzvěděl, co stalo se
s Basjou; až tato historie se rozluští — myslil jsem si
— budu svobodným a budu moci starati se pouze o sebe.
Jako stroj, řídě se pokynem strážníka, zaměřil jsem
za roh ulice a ihned jsem ji poznal. Zde jest: veliká
modro-červená firma, doporučující cigarety »efin el bombo«,
i almasen na rohu se zaprášenými okny, zatarasenými
krabičkamí s dulce membrillo (dulse membridžo, paštika
z mišpulí) a olivovým olejem a konečně i dům Vulfsonův.
Zaklepal jsem kladívkem. Zarachotil zámek, dvéře
se pootevřely a ve škulině objevila se ostrá tvář Mojšova.
»Vy jste to?« pravil udiveně a vpustil mne. »My
jsme si již myslili, že jste zemřel. Pojďte. Tatínek i ma-
minka budou rádi, ach, jak budou rádi.«
Vstoupil jsem do známého komidoru. Veliký stůl
uprostřed byl pokryt týmž špinavým a hrubým ubrusem,
#24
alto_textblock
#24
Hoch hvízdl, opovržlivě vyhrnul dolejší tlustý
pysk, vytáhl z kapsy pomačkanou krabičku, vzal zní
tenkými skořicovými prsty cigaretu a uhladiv ji, pravil ;
»Seňor snad žertuje? Což pak neví, k čemu jsou
sirky ?«
»Nemám sirek.«
Ihned obrátil se ke mně zády a zpozorovav v po-
zadí dvora výrostka, jenž hrabal se v hromadě smetí,
zvolal:
»Ch, ombre (Hej, člověče)! Nemáte oheň, abych
mohl si zapáliti cigaretu?«
Tento hodil mu přes celý dvůr krabičku s vosko-
vými sirkami.
»Což pak vy kouříte?«, pravil jsem. Ve vašich
letech jest to škodlivé.«
»Seňor gringo by lépe udělal, kdyby svá poučení
nechal si na podruhé,« odpověděl posměšně hoch, zapa-
luje si cigaretu a plivaje, »sice jinak mohl by něco za
to dostati, kdyby našel se dobrý člověk, jenž neopomenul
by mu vnukneuti, že nemá se míchati do cizích zá-
ležitostí.«
Zachechtal se hlasitě a jizlivě.
Shora seběhla žena s odulou, chorobnou tvářía
vrhla se na hocha.
»Přečistá Matko!« volala zuřivě, »viděl někdy ně-
kdo takového ničemu? Vždyť jsem vám poručila, seňore,
abyste dohlédl na polévku a houpal Panchitta, jestliže se
probudí. A jak to dopadlo? Přijdu, polévka vyběhlaa
dítě div že od křiku nepuklo.«
Zdvihnuvši pěsti, běžela k hochovi. Tento obratně
se uhnul.
Zápisky emigranta-
#25
alto_textblock
#25
55