Ročník XXXXIX

V Praze, v pondělí 25. října 1909.

Číslo 295.

ban e

Na ranní a večerní listy řenplači se V Přaze v adminištra na měaln na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K Bn ve fliálkách: , K 9ot na měsic. Poštou: na měsle na čtvrt ieta : . . . 9 K en na měsia.dvoli zásilkou ne na dtvriP' istn

V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za 8h vederní . . . . . . . ka 4 k Ve filiálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 1. večerni . . . . . . . . 5 h

lnserátv platí se hotově niapřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marinnské ul., B. Tam nacházejí se též radakce. tiskárna a expadine „Národních Listů“ Rukopísy se nevracei

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Volký schodek v rakouském rozpočlu. Z Vídně, 25. října. Jak se dovídáme, jest skutečný schodek ve státním rozpočtu na rok 1910 ještě větší, než byl v „N. F. P. udán a stoupne po případě o několik milionů. Rozpočet na rok příští nemá toliko dvě dna, ný- brž tři. Bojíme se, že poplatnictvo bude překva- peno nejnemileji, otevře-li se také dno třetí.

Německo-nacionální redaktoři z Čech proti nové koalici.

Z Vídně, 25. října. Německo-radikální ko- respondence oznamuje: V Praze konala se včera porada německo-nacionálních redaktorů z krá- lovství českého, která zabývala se pověstmi, jež vyskytly se v poslední době o koalici a nynější politické situaci. Po důkladném rozhovoru bylo usneseno zaslati ministerskému předsedovi svob. pánu Bienerthovi tento telegrafický projev: „Na sjezdu zástupců veškerého německého svobodo- myslného nacionálního tisku v Čechách v Praze 24. t. m. usneseno jednomyslně, dodati Vašt Excellenci tento projev: My jako povolaní zá- stupcové německé veřejnosti provincie Čechy protestujeme rozhodně proti rekonstrukci Va- šeho kabinetu, při kteréž by se vyloučili ministři dr. Hochenburger a dr. Schreiner. Ovšem prote- stujeme také proti kabinetu byrokratickému, kte- rý by se za nedlouho proměnil v kabinet parla- mentní, neboť po té stránce musili by Němei v Čechách žádati od poslanců svých, aby vládu Vaši potírali co nejostřeji.“ Dru. Pergeltovi poslána byla tato depeše s žádostí, aby ji uvedl ve známost veškerých německých poslanců: „Na sjezdu zástupců ve- škerého německého svobodomyslného národního tisku v Čechách 24. t. m. v Praze bylo usne- seno oznámiti zároveň s prosbou, abyste ozná- mil to všem německým poslancům z Čech: Spa- třujeme v souhlasu s propuštěním ministra dra. Schreinera a ministra Hochenburgra z kabinetu Bienerthova zradu na německých zájmech lido- vých. Také proměna nynějšího ministerstva v kabinet úřadnický, který by byl předchůdcem nového kabinetu, donutila by nás náležitě po- učiti voliče o pravých cílech oněch poslanců, kteří by k tomu podali ruku. Tito pánové by mohli býti jisti opovržením všeho německého lidu v Čechách. Mezi listy, které podepsaly tyto dvě výzvy nenalézá se ani „Prager Tagblatt“, ani „Bohe- mia“, ani jeden z obou listů libereckých. Ovšem jest podepsán Schreinerův „Pilsner Tagblatt“ Jest zajímavo dále, že hrozba německých šriít- lajtrů německo-nacionálních nebyla adresována ani německému nacionálu Pacherovi, o kterém bylo v sobotu vyhlašováno, že stane se nástup- cem Schreinerovým, nýbrž německému pokro- kovci dru. Pergeltovi.

Mladoturecká studijní výprava v Uhrách. Z Mezöhegyenu, 24. října. (K. k. ub. Turečtí hostě sem přibyvší byli slavnostně uví- táni. Prohledli si hřebčinec, cukrovar, lihovar atd. a vyslovili se o všem co nepochvalněji V poledne uspořádal ministr orby Daranyi banket Tevfik Riza bej poděkoval za přijeti a prones přípitek maďarskému národu.

Dementi srbské tiskové kanceláře. Z Bělehradu, 24 října. (Z úř. srhského pramene.) Poslední zprávy některých listů vídeň- ských a peštských obsahovaly o ministerské krisi četné nepravdy a sensační smyšlenky, jež třeba vyvrátit. Je naprosto nepravdivo, že mi- nistr spravedlnosti dal demisi v poradě mini- sterské, že porada byla pak velice pohnutá že hrozilo dojíti k násilnostem mezi Ribaracem a kolegy jeho. Ministr Ribarac podal demisi předsedoví ministerstva, který k ní připojil svou vlastní demisi a obě zároveň podal králi. Mini- sterská rada se tedy nekonala. Po demisi ná sledovaly ministerské rady, jichž se minist Ribarae nezúčastnil. Slova, připisovaná v těchže listech ministru Pašičovi o korunním prinei Alexandrovi ve příčině jeho domnělých úmyslu získati skupštinu pro personální unii s Bulhar- skem, nejsou než sensačními smyšlenkami do pisovatelů.

Nové srbské ministerstvo. Z Bělehradu, 24. října. Nový kabinet je složen akto: staroradikálové Pašič (předsed- nictvo), Milovanovi č (záležitosti zahiraniční), Ljuba Jovanovič (vnitro), Proti č (finance). mladoradikálové Žujovič (kultus), Timo ti jevič (spravedlnost), Prodanovi č (obchodl). Vulovič (stavby) a plukovník Marinovi (vojenství).

Černohorská skupština Z Cetyně, 24. řijns. (K. k.) Úkazem kní žete Mikuláše, uveřejněným v listé úřadním. svolává se skupština na den 18. listopadu pra- vosl. kalendáře k řádnému zasedání.

Bulharský král do Srbaka. Z Bělehradu, 24 října. (K. k.) Král bul- harský Ferdinand dal vládě srbské oznámiti, že hodlá navštívit srbské pohoří Kopavni, proslulé krásami přírodními. Byl pak sestaven tento ce- stovní program: Král Ferdinand odjede zvlášt- ním dvorním vlakem do Caribrodu, bude tam uvílán prvním pobočníkem krále srbského plu- kovníkem Durišičem a v jeho průvodu odjede do Kruševce, kdež bude zejtra dopoledne uvitán jménem krále Petra korunním princem Alexan- drem, kterýž dnes večer odjede zvláštním dvor- ním vlakem do Kruševce. Na to odjedou spolu automobilem do Brusu. Cesla do hor bude se díti částečně pěšky, čáslečně koňmo. Po tříden- ním pobytu v Srbsku vrátl se král Ferdinan

do Sofie. Korunní prine Alexander doprovodí b až do Stolce a pak vráti se do Bělehradu. Rakousko-uherský velevyslanec v Paříži. Z Paříže, 24. října. (K. k.) Rakousko-uh. velevyslanec hr. Khevenhüller Metsch vrátilse z dovolené a převzal správu velevyslanectví. Nepodařené demonstrace. Z Říma, 24. října. (K. k.) Socialisté a an- archisté hodlali včera a dnes uspořádali v něko lika městech protestní schůze proti návštěvě carově. Schůze ty však se nezdařily následkem nedostatečného nebo příliš malého účastenství Pokus, uspořádat v Jakinu, Ravenně a Sieně všeobecnou stávku, setkal se s naprostým ne zdarem a to následkem chování se obyvatelstva. které v celé Italii ukázalo, že by nestrpělo žádných rušivých příhod. Francouzská vláda a car. Z Paříže, 23. řijna. (K. k.) Po přání ruského cara odjede zitra večer ministr Pichon do Modane, aby v ponděli uvítal cara vracejí ciho se z Ilalie. Svátek papežského státního tajemníka. z Říma, 24. října. (K. k) Kardinál státn tajemník Merry del Val obdržel k dnešním jme- ninám od papeže skvostný dar s vlastnoručním listem, v němž papež velebí činnost Mlerrya del Val. Bar svobodným přístavem. Z Cetyně, 23. října. (K. k.) Dnes byl Ba slavnostně prohlášen svobodným příslavem.

Z Turecka. Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) »Tanin« který zahájil diskusi o příhodě při obřadu líbání rukou, kterážto diskuse vyvolala vzrušení v dů stojnických kruzích, bude prý zaslaven. Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) Dle tele- gramu z Jemenu obsadilo asi 500 Arabů osady Sejdii a Salť. Turecké vojsko bylo donuceno ustoupiti, čímž je prý stížen pochod generála Rifaala z Labije. Ministerstvo vojenství vyšle z nejbližší posádky posily. Ze Soluna, 23. října. [(K. k.) V Zuandru (okres razlocký) pronásledovala turecká pohra- niční stráž bulharské komity. Při tom došlo k přestřelce s bulharskou pobraniční stráží. Z Cařihradu, 24. října. (K. k) Dle »Ik- damu« odpověděla řecká vláda na zakročení Porty pro možné obeslání řecké sne- movny Kreťany, že volby do sně- movny byly odloženy. List dodává, že se zřetelem k upřímným eitůfm, jaké projevil řecký král vůči Turecku, nepodnikne Porta nie proti němu, dovede však obhájiti práva Turecka. Kdyby však v Řecku nastala změna dynastie, nevzdá se Porta nikdy svých práv na Kretu. Porta sdělila toto své stanovisko ochranným mocnostem. Ze Soluna, 23. října. (K. k.) Banda lupičů přepadla za bílého dne a o všechno oloupila sedmnáct kupců, ubírajících se z Kateriny k za- stávce soluňského parníku. Jeden Řek a jeden israelita byli lupiči zavlečeni do hor. Z Portugalska. Z Lissabonu, 24. října. (K. k.) Král Manuel zotavil se již tak, že mohl dnes opu- stiti lože. Z Lissabonu, 24. října. (K. k.) Ministerská rada odepřela schválit výnos ministerstva spra- vedlnosti, svědčící biskupu v Beji pro sesazen dvou seminárních profesorů biskupem nařízené. Ministr spravedlnosti podal na to demisi.

Španělové v Marokku. Z Madridu, 24. října. (K. k.) Dle »Impar- ciala« usnesla se ministerská rada, aby v ri- ském územi se dále nepostupovalo, nýbrž že pouze obsazené posice mají býti upevněny. K silnaci ve Spanělsku. Z Madridu, 25. října. Listy liberální ozna- mují, že ministerstvo zrušilo konfiskaci majetku Ferrerova. Ze Saragosy, 24. října. (K. k.) O 8 hod. večen vybuchla před berním úřadem puma Nikdo nebyl raněn. Na části pumy bylo napsáno »Za Ferrerae Z Bilbaa, 24. října (K. k) Dnes dopoledne by zde uspořádán velký prolikleríkální projev, jehož se zúčastnílo 10.000 osob. Neudálo se nic zvláštního. Budovy, sloužíci účelům náboženským, byly vojskem střeženy.

Schůze ruského cara s italským králem.

Z Racconigi, 24. října. (K. k.) Car Mikuláš a král Viktor Emanucl vrátili se po honě v lese miglisabrunském do zámeckého parku, kdež v honě až do 1/45. pokračovali. Na to odebrali se do zámku. Kořist byla velmi bohatá. Činilat asi 1000 kusů bažantů a asi 20 zajíců. — Krá- lovna Helena podávala o 5. hod. na terase zá mecké čaj, pozváni byli též členové velevysla- nectví ruského v Římě, odpoledne přibyvší. — V městě je stále čilý ruch. Velký zástup lide stojí na prostranství před zámkem, kdež kon- certuje vojenská hudba. Když byla zahrána hymna italská a hymna ruská, došlo k nadšeným projevům souhlasu. Z Racconigi, 24. října. (K. k.) Car propůjčil před- sedovi ministerstva Giolittimu collier řádu sv. On- dřeje, ministru záležitostí zahiraničních Tittonimu brilanty k velkokřiži řádu sv. Alexandra Něvského ministru královského domu Ponziovi-Vagliovi a pre fektu palácovému hr. Gianottimu velkokordon řád sv. Alexandra Něvského a prvnímu genorálnímu po- bočníkovi královu generálu Brusatimu velkokordor řádu bílého orla; italskému velevyslanci u dvora pe- trohradského Melegarimu daroval car skvostný umě lecký předmiět

Z Racconigi, 24. října (K. k.) K dnešnímu honu jenž se měl dnes ráno konati v parku zámockém pro mlhu nedošlo. Když se mlha rozplynula, usedl král a car k 1/210. hod. do automobilu, do něhož vstoupil též první generální pobočník králův. V dru- ltém automobilu následoval ministr carského dvora, geňerální pobočník carův a generální pobočník krá- lův. Panovníci jeli parkem a královskými statky přes Zaramagnu, Sammarivu a Bru k zámku královské mu v Pollenze. Prohlédnuvše si zámek a park v Pol- lenze, vrátili se panovníci k poledni do Racco- nigi, kdež se konala rodinná hostina a také hostina pro hodnestáře dvorní, ministry a družiny. — O 2 hod. odpol. odjeli král a car, provázeni ministry Izvolským a Tittonem, ministrem carského ruského dvora a prvním generálním pobočníkem carovým. automobilem na hon bažantů na statek, sousedíc s rarkem královským. Z Raceonigi, 24. října. (K. k.) Ve velkém sál zámeckém konala se dnes večer hostina o 59 příbo rech. Ve středu stolu, jenž měl podobu podkovy, se- děl car Mikuláš a král Viktor Emanuel, proti nim vá voda Janovský. Po pravici carově seděli: Královn Helena, věvoda Abruzzký, věvodkyně Janovská, ba- ron Fredericko, předseda ministerstra Giolitti, zene- ralmajer Mosolov a ostatní hodnostáři a dámy. Pe levici krále Viktora Emanuela seděli: princezna Lne- titia, princ Udinský, ministr Izvolský, ministr Tittoni italský velevyslanec v Tetrohradě Melegari a jin hodnostáři a dámy. Za hostiny hrála hudba 92. pluk pěšího. Z Řima, 24. října. (K. k.) Veřejné budovy v Řeími jsou dnes večer na počest cara ruského slavnostně osvětleny. Z Racoonigi, 24. řijna. (K. k.) Car Mikuláš pro půjčil generálu Assinarimu di Bernezzovi, předno stovi čestné služby mu přidělené a generálnímu ta jemníku v ministerstvu záležitostí zahraničních Bol latimu, velkokříž řádu bílého orla. Z Bardonechie, 23. řijna. (K. k.) Turinský sla rosta byl na zdejší stanici, když přijel ruský dvorn vlak. Uvital cara jménem města Turina, starého hlav ního města království a hlavní brány do krajiny, je muž dostalo se cti, přijati cara jako hosta. Car Mi kuláš odpověděl na francouzský proslov starostův rovněž francouzsky a srdečně dékoval za uvítání. Z Petrohradu, 23. října. (K k.) Ke schůzee mocnářů v Raceonigi piší »Birž. Věd.«,že Rusko si nepřeje rozbíti trojspo lek. Trojspolek konči r. 1912. Italie zůstane i na dále v trojspolku, bude-li se ji to hodit Avšak Italie dokazuje, že její příslušenství k trojspolku ji neptekáží ve volném pe hybu a že je při tom možno srdečn se sbližiti s Ruskem. Rusko a Ita- lie mají stejné zájmy na Balká ně a polřebují, aby se navzájem ekonomicky sbli žily. Atmosféra míru věje nad Rarconigi Nechť na dálném Východě hroz mraky, sehůzí v Raceonigi byl utvořen mocný činitel míru pro Východ blízký

Politické zprávy domácí.

V Praze, 24 října. (Nové polské pro- střednictví) Nedělní vídeňské lisly neza znamenávají nic pozoruhodného z akce, sméřu jící k zabezpečení dělnosti poslanecké sněmovny Není ani jisto, má li býti účelem akce rekonstrukee kabinetu ve smyslu koaličně parlamentním, nebo naopak vyloučení dosavadních parlamentních mini- strů z kabinetu a sestavení nového čistě úřadnického prý úplně nestranného ministerstva pod opětným předsednictvím bar. Bienertha. O tom, že před sedou nového ministerstva, ať už parlamentního. nebo byrokratického, musí zůstati bar. Bienerth vídeňské listy ani pochybnosti nepřipouštěji Bienerth je prý důvěrníkem koruny a zaslupuje ve vládě nynější Aehrenthalovou vnějšl politiku říšskou a proto nemůže prý býti nahražen nija- kou jinou osobou. Ale je dobře známo,že »nenahraditelným« je každý jen tak dlouho, dokud sedí na svém místě. Sleti a okamžitě s najde náhrada. Jedno je ovšem jisto, že nová uklidňovaei akce vychází z polského kola, že ji řídí prof Glabiňski a hodlá v ní pokračovati. Z jebo rozmluvy s redaktorem »N. Fr. Pr.« vysvltá, že jeho odjezd do Lvova souvisí výbradně s jeho letošním rektorským úřadem na tamější univer- sitě a není v nijakém spojení s politickou akcí. Prof. Glabiňski nezačal dosud ani vyjednávali Pouze rozmlouval s některými politiky z tábora německého a slovanského, aby prozkoumal půdu je-li vůbec nálada k takovému uklidnění, jež by zabezpečilo dělnost parlamentu. Prof. Glabiňski soudí dosud, že první podminkou děl- ného parlamentu jest obnove n činnosti sněmu českého; ale jeho rozhovory s německými poslanci neměly v tomto vzhledě dosud nijakého konkretního výsledku Jeho akce není tím zakončena, naopak bude v ní v nejbližších dnech (prý už v úterý) zase pokračovati. Z dalšího rozhovoru vysvitá, že prof. Gla- biňski nemá na mysli nijakou osobní ko- alici a že nepomýšli také o vyměnění někte- rých člehů nynějšího kabinetu. Vylodění někte- rých nynějších ministrů způsobilo by prý zlou krev v jejich stranách, což by uklidňovací akcí bylo jen na škodu. Přes to, že nynější situaee je velice vážna, prof. Glabiňski nepokládá ji za zoufalou a věří v možnost přátelského rozuzlení »Gaz. Narod« píše, že nynější akce pol- ského kola jest pokračováním pokueu, jejž prof. Glabiňski učinil v předsedničké konferencí dne 17. srpna. Konference měla prý slibný výsledek, který byl však poškozen pozdějšími událostmi (dolnorakouškými útoky na Čechy! Pozn. red.) Přes to byl prof. Glabiňski přímo prý vyzvár (bar. Bienerthem ?). aby ve své emiřovací ak

krise.

nyní pokračoval. Polské kolo nemlní však, že by se smiřovací akce musela vésti pod heslem nedotknutelnosti nynějšího Bienerthova kabinelu. Samo však nemá námitek proti žádnému členu nynějšího kabinetu a také nechce naznačiti. kteří ministři jsou jednotlivým slovanským stra nám nejméně sympatičtí. Zdá se mu však, ž proti osobě bar. Bienertha jako ministerského předsedy není námitek ani ve Slovanské jednotě, která si přeje pouze částečné rekon strukee kabinetu, douřajíc, že pak nastane také změna

kursu.

Dva proje vy.

Poslanec dr. Kramář uveřejňuje ve svém orgánu situnční článek, v němž ostrou sutyrou stihá vídeňské poměry. Parlament ne- výletěl do povětři, jakož se předpovídané kata- stef, obyčejně nedostavují a na druhé straně nezalekla se Slovanská jednota hrozeb rozpuště- ním parlamentu, oktrovem a podobnými stras nými věcmi, kterými plny byly německé listya ustrašené mysli mnohých poli- tiků. Tyto hrozby — dovozuje dr. Kramář dále — také ve vlastním (Nboře Jednoty našly nadmiru výmluvných vykladačů (a slušelo by dodati, že i v tisku samého českého ministra krajana ! Poz. »N. L..«), nezalakly Slov. Jednotu v jeji většině, takže zahjala vůči skutkům mi nistrů Bienerthových pos ci, jakou zaujati mu- sila, Nehlučí, nekřičí, ale má v moci jednaeí pořad a o dalším rozhodne dle dalhiho chování Bienerthova a stran těchto dnů, než Jednota ne- zaujme docela ostré a olevřené slanovisko. Ve Vídni naposled ustoupí každému, kdo je silný. Nedělejme se slab š1mi, než jsme! — volá dr. Kramář. S lo- vanská Jednota a dokonce in s a m češti poslanci dovedou si také zjednati respekt, když — chtějía neztrati odvahu a sebedů věr u. A tak nemluví se arci o obstrukci, nehrozl se ničlm — jen se zatím zatarasí jednact po- řad — a čeká se, bude-li potřebí zatarasiti jej docela, definitivně, anebo, bude-h mužno dáti řišské radě volnost, aby praco ala a povolovala vládě vyšší daně. Jen jedno si řekněme u ná Čechách doeela upřlmně! Je mažno, aby se vrátili s klidným svě- domím čeští poslanci do Čech, kdyby nechali řísskou radu klidně pracovat a na sněmu zase začala némecká obstrukce? To už at má kdo chee jaké strachy: tak slabí nejsme, abychom si musili dáti libiti tento úžusný, ponižující triumf — drzosti a vyděraěství německého ka- sina v Praze. Tak domů čeští p slanci nesmí ? A co se vlády týče, také by sot v i rozumní a opatrní lidé v Če chách pochopili, kdybychom pá- nům Sehreinerovi, Hochenburge- rovi et cons. dovolili, aby se se svých ministerských křesel spo- kojeně dlvali, jak parlame n pilně pracuje a jak Slova nská Jednota plahočí se za morálním triumfy ostré oposice, a vláda jak třeba dvěma hlasy — ale přece vy h rá vá při hlasování. To přece dobře nejde po všem, co se za celá léta, a vůbec od poštovních vý- novů stalo ! A tak je přirozeno, že je těžko doufati na dělnost parlamentu, nebu- de-li zaručena dělnost českého sněmu a neodejdeli nynější kabinet Ostatně, kdo chce se potěditi zbytečnými nadě- jemi, ať se potěší. O příšu vládě uvažuje dr. Kramář takto »Čeští poslanci usnesli se loni jednomyslně že koaliční kabinet možným je jenom na základě jasných, poctivých úmluv mez stranami a na základě pevného program pracovního, který by ovšem ne- směl se obmeziti na povolení vys- ších danl. Může kdo mysliti, že by dnes byla taková dohoda mezi Čechy a Němci možna A poněvadž sotva by české slovanské strany ktomu svo- lily, aby zanechaly odporu proti vládě a celému systemu jen za to, aby někdo z nich stal se mi- nistrem, a byl už napřed odsouzen k ne- úspěchům, poněvadž nelze si myslíti společný postup v kabinetě bez určitých úmluv — možno klidné říci, že německé povldání o tvo- ření se koalice je snad zbožným přá ním některých nedočkavých minister- ských kandidátů, anebo prostředkem — uměle prodloužiti ministerský ži- vot pánů Schreinera a Hochenburgera. Alespoň my za koalici děkujeme — a doufáme, také většina českých a slovanských poslanců. Nebylo by na čase nechati jednou experimentů a postaviti se na docela prostou zásadu, že je v mnohojszyčné říši, jako je Rakousko, snad přece nejlepším východištěm nestranná, spravedlivá vláda, ve které by nesměl seděti nikdo, kdo by násilím nebo úskokem chtěl poškozovsti druhé národy, a ve které spravedlivě by zastoupeny byly všecky hlavní národy říše, a která by to jednou zkusila s opravdovou spravedlivostí ke všem národům, ve všech svých činech, v celé státní správě — a ne se spravedlivostí, o které mluvívá pečlivě vybroušená fráse — každý nový ministr-president ve v ládním programu. Ze

krásným těm slovům my Češi a Slované málo věříme — tomu přece nikdo nemůže se diviti. Rišský poslanec a předseda českého svazu posl. Udržal uveřejňuje pak v »Union« k po- litické situaci obšírný článek, v němž jde až na základy nynějšího parlamentního stavu od voleb 1907, založení Slovanské Jednoty, jejímž pro- gramovým principem jest obrana proti německé hegemonii Bystře potírá modloslužebnictví před némeckou říší, konané po odvrácení válečného nebezpečí po aonexi, jež šlo až k sebeponížení a duševnímu sebeklestění. Naši Němci však brzy vystřízliví ze své všeněmecké zpilosti, až dojde ku placení. O finanční bídě, která nastáne v Rakousku nákladným zbrojením, za něž vdě- číme našemu spojenci, a jež učiní nemožným vykořistění rakouských posící na jihu, nebodlá se pisatel prozatím rozšiřovati a přistupuje k li- čení vnitropolilické situace, kteráž stojí ve zna- mení politického vykořisténí zahraniční situace Němci. Zmiňuje se o trialisačních snahách Němeů a o práci jich k prodloužení jich hegemonie, o pomoci Poláků, poskytované jim začasté se za- přením pokrevního příbuzenstva slovanského. Vysoce školení vůdcové Pra- slovanů odmítli tentokráte insinuace německé odpověděli založením Slovanské jednoty, za kterýžto čin nemůže býti Jihoslovanům mikdy dosti odvděčeno. Zvolna, ale jistě jdeme na této cestě vstřic přirozené, duchem času oplodněné svoluci důkladné pře- měny. »Čím prudší budou snahy centralistických hegemonistů o udržení dosavadního systému, tím znatelnější bude jeho neudržitelnost.« Poslanee Udržal dotknuv se konečně poměrů v Čechách a germanisace proti základním státním zákonům, ukazuje k tomu, kterak ve Vídni, v sídle vše po- němčujícího centralismu, statisíce přiznávají se k české národnosti. »Vzpomene-li si J. Ex. bar. Bienerth na svého nebožtíka děda, snad mu na- padnou slova: Jak jinak rozsévá člověk a jak jinak dopřává mu osud sklizet!« Po karakteristice vídeňského centralismu praví pisatel: Snad jsme se octli již těsně u hra- nice doby, ve kteréž Němci rakouští vzdají se bismarkovského hesla: Moc předchází právu Německým umírněným vůdcům sehází dosu odvaha k obratu a napozorují ve svém stále hlubším zaboření do všeněmeckého chau- vinismu, že v posledních jeho dů- sledcích ohrožují existenci státu a dynastie Dnes závodí s nimi v tom ohledu i předchůdkyně řišské strany, jediná vládkyně Vídní a říší, křesťansko-sociální stra- na. Že se vláda odhodlala doporučiti k sankci zákony o výlradě němčiny ve čtyřech korunních zemích, ukazuje, že vláda pozbyla skutečně všeho rozhledu. „Nám to můžebýti vho d, jestliže k odstranění centralismu nedojde přirozeným vývojem, ný- brž na jeden ráz nejenergičtější obranou všech Neněmců najednou. Útočiště jazykové otázky ve sněmích již s do- statek ukazuje ochromenou moc centralismu. Lex Kolisko-Axmann a podobné zákony zadaly by mu smrtelnou ránu... Nechť se nik do neklame. Dlouholetý boj o rovno- právnost, zápas o příští spravedl- nosti, souboj mezi mocí většiny a právo menšiny musíbýti co nejdřt- ve v nejvyšším zájmu státním vybo- jován. Buď budou státní základní zákony respektovány a nabudou všude platnosti, anebo stát za- hyne na následky pochybené poli- tiky... Slovanská jednota spojuje ve svém svazku velkou většinu rakouských Slovanů, a brzy sejdou se pod její záštitou všichni Slo- vané. Zásluha o to náleží — vládě bar. Bie- nertha, jeho téměř nepříčetné protislovanské justamentní politice. Bar. Bienerth činy svého německého ministra krajana vypověděl všem Slovanům válku a klidí teď ovoce této činnosti. Bude-li zneužito § 14., této drahé a nebezpečné hračky, jež se opět na obzoru objevuje, bude ovšem možno nějakou dobu udržeti protislovan- ský systém. Jen tak dále. Začátek konce jest již zřejmý. My jsme nuceni boj přijati za nejnepří- znivějších poměrů, avšak povedeme jej, byť jen v defensivním postavení tak dlouho, pokud nezmizí poslední útočník. O závěrečný výsledek nám nemusí býti úzko. Ovšem nepodceňujeme moc protivníkovu, známe jeho zálohy, známe však také jeho Achillovu patu. Vyhubení rakouských Slova- nů mělo by za následek takové přesunutí sil na evropské šachovnici, že na jich zachování musí záležeti mnohým mocným činitelům. Již před letními prázdninami pravilo se v německém ti- sku: Jestliže dojde k sjednocení všech Slovanů ve Slovanské jednotě, musilo by dojíti k takové- mu boji, že by jeho poslední důsledky znamenati musily zničení říše. Avšak buďme stručnými: budoucí události must nám teprve budocnost před oči předvésti. Tou dobou jest však v Ra- kousku všechno následkem německé libovlády vzhůru nohama, dnešní stav jest neudržitelný a proto se zdejší Slované vzehopili, aby učiníi pořádek. Článek pak konči lakto: Na konec opaku- jeme, že sice svévolně nevyhledáváme boje, ale tam, kde je nám vnucen a kde se mu se cti vyhnouti nemůže me, tam neznáme žádné bázně a žádného couvnutí a muslli bychom dojití pro- kletí, kdybychom v pravý čas nena- šli nutné zmužilosti k ochraně na- šeho práva, kdyžtě protivník nejhanebnějším způsobem stojí na bezpráví . .. Jsme nucení k zoufalé obraně, neboť máme býti v ohledu národním zbaveni