Stiana2.

NÁRODNÍ LISTY-

26. března 1909. Číslo s5.

a nehezpečí válečné zdá se zažehna- ným. Není pochybnosti, že Srbsko miní ve Vidní dát prohlášení, jakého si přejí a zaháji své odzbrojení tim spíše, že když dnešní zvláštní vydání šla z ruky do ruky, bylo slršeti nadávky korunnímu princi. Situuce v zemi je vážná. Skupština bude se těmito událostm zabývati zejíra.

Zákulisí abdikace. Z Bělahradu, 25. března. (K. k.) Zpráva, že korunní prine Jiří se zřekl následnictsí, roz- šiřila se velmi ryehle v městé a všu de svrchovaně zarazila. Ihned kolovaly též navzájem si odporující pověsti, v ni ch krok korunního prince byl uvá- děn v souvislost se zahraničn oltázkou. Tvrdilo se též, že vláda ve shodě s králem korunního prinee k tomu donutila, aby ochromením válečné strany, v jejíž čele korunní prine byl, umožnila pokojné urovnán konfliktu mezi Rakousko-Uherskem a Srb- skem. Domněnka tato odůvodňuje se zvlástě tím, že vláda přispěla stálým svým mlčením n těžká natčení listu »Zvono« k tomu, že aféra Kolakovičova nabyla tak velkého významu. Naproti těmto pověstem prehlašuje se n směrodatných místech, že jsou úplně bez- podstatny zprávy, jakoby na ko- runního prinee měly viiv dvorní vládní kruhy. Korunní prine Jiří jednal úplně z vlastní iniciativy, jednán jeho odpovídalo úplně jeho přímé povaze a svým zřeknutím se následnictví podal eklatantní důkaz svého eltění. Dokáznl, žu jest ochoten obětovati vše za svou pomlu- vami pokálenou čest. Abdikace korun- ního prinee způsobíla zděšenív kruzích válečné strany. Nálada dů- věry plná ustoupila všeobeené pokleslosti. C nejostřeji jsou odsuzuvány ony kruhy, kleré Ko- lakovičovou aférou způsobily abdikací korunniho prince. Pronáší se také podezřeoní, ž intrika proti korunnímu prine vznikla v okoli prinee Alexundra který se teprve nodávno vrátil do Bělehradu O eféře se živě diskutuje v celém městě. Zájem o zahraniční sitnaci byl na okumžik zatlačen.

Obava před demonstracemi v Bétehradě. Z Bělehradu, 25. března. Zdejší noviny uspořádaly zviaštní vydání, jimiž oznamují nej- novější událost. Vojsko zachovává v městě po- řádek, poněvadž jest obava, že dojde k demon stracím proti dynastii. Konak jest vojensky střežen.

Ministerská ruda. Z Bělehradu, 25. března. (K. k.) Dnes od- poledne konala se zu předsednictví krále mi ni sterská rada, která trvala několil hodin. O usnesení této rady bude zejtr vydáno komuniké.

Vyvrácení zpráv o útěku prince z Bélekra dur.

Z Vídně, 25. března. Večer se oznamovalo zdejším listům ze Zemuna: Korunní prin přes pověsti, které patrně úmyslně byly šířeny že opustí Bělehrad, doposud se tam zdr- žuje. Korunní princ chce až do úplného vy jasnění situace a zejména až do vyřízení při padu Kolakovičova zůstati v zemi, ale neopust svů; palne. Rozechvění v Bělehradě trvá, jakkoliv po kus demonstrace jest přísně potlačen. Co se týká poměru Srbska k Rakousko-Ubersku, ujišťuj se v politických kruzích, že ústupem Ruska ne nastala žádná změna. Ačkoliv je pravděpodobno, že válečná strana nyní se neodváží v agitaci sve pokračovati, přece vzhledem na panující nekiid a náladu nutno počítati s nepředvídanými udš lostmi. Překvapení není nikterak vyloučeno. Jed- nání Ruska se v Bělelradě nejostřeji odsuzuje. V zasvěcených kruzích se tvrdí, že uznání an- nexe Ruskem nestalo se tak bez výhrady, jako jinými mocnostmi. Natno počitati v Srbssku s vo- jenskými kruhy, které byly abdikncí korunního prince silně dotčemy, protože v jejich řadáeh byl velmi obliben. Považuje se za ntožno, že vojenské kruhy budou žádati vyšetřování o tom. zdali pověsti, v novinách uveřejněné o případě

trných příhod setkány jsou vážné osody čiověka jak z jedné události druhá kltčí a se vyvljí, jake nový článek nepřebledného řelězu, který svírá a celí lidskou společnost. Pevná a bystrá kresba všech ospb, jssný prů- hled do barvilého obrazu života, znalost rozmarnéh srdce ženy, i stále klamaně daže mužovy, to vše i těto práce p. Svobody je vážnou přednnstí, která zajistě získá jí mnoho přátel a s úspěchem upozorní na další pokračování Sebraných spisů téhož autora. jež naleznou jistě vždy čestného místa ve všech V. K. L naších knihovnách.

Odborné oplny. * AlÍréd Hrdlička: Skelelal zemains sug- gesting or allribuled to early man ia Norih America. Washington 1907. Náš krajan, pan AMred Hršlička, přidělený správě oddílu Iysické antropologie při Narodním museu washingtonském je horlivý pracovník svého oboru. Přítomný spis je z řady zpráv, jež podal výzkumech svých, jež mají účelem zjistiti ráz dáv něho obyvatelstva Nového Světa podle nátezů, uči- něných na rozhěných místech kontinentn. Je t část úkolu, jejž sobé byl vytkl americký »ústav ná- rodopisný«, jehož splnomocněncem ustanoven nát krajan. Otázky pravěku amerického nejsau dovod o nic jasnější, nežli záhady pravěku evropského. Tuší se, že lu nějací praobyvatelé byli a půtrá se po jejich stopách. Podniknuty už výpravy do růlzných končin, ohledávány nálezy v Nav. Jerseyi, v údolí Oliia, v Ralifornii, na Floridě a j. Také v Nebrasce našly se lidské lehky nizkého typu, jež dle známek geologických bylo možno pokládati za pravěké. Pan Hrdlička vyslán do Lincolnu, aby maturiál zualecky posoudil. Podává v knize zevrubný popis nálezu s příslušnými obrazy. Výsledek zařím neposunuje otázku ku předu. Nalezené kostry jsou blízce při- buzny, ne-li totožny s kostrami dnešního plemene indiánského. Toť věe, co bylo možno střizlivému prozkumu rozeznali. Zdali v severní Americe v pra- věku bytoval člověk zvláštního odlišného typu Otázka dosud zůstává bez odpovědi. Snad příští ná- lez nějaký více poví. Té chvíle nachází se dr. Hrdli- čka na csstě v Egyptě, kamž se odebral za účelem —n- studlí srovnávacícu.

Bibliografis, * Jan Opolský: „Pod Ihou živola“. Nákla dem B. Kočího v Praze. Sbírka básní, výlevy nitra- odrazy dojmů a názord. Tu tam zvláštní sarkaam pro kmitává nátadou celkem chmurnou. Forma jeví ná klonnost pro barvilý symbol a sytý. plnozvučný rým se zvláštní zálibou pro lesklé cizomluvy. * J. F. Cooper: »Poslední Mohykán«. Román Z angliřiny přeložila Pavla Moudrá. Iustroval K. Ne jedlý. Nákladem Hejdy a Tučka v Praze.

komorníka Kolakoviče, se zakládají na pravdě Kdyby vyšetřováním se zjistilo, že tomu tal neni, pak by zvláštní deputace armády žádala korunního prince, aby svou vesignaci odvolal. Z Bělchradu, 25. března. (12.20 hod. v noci.) Naprosto nepravdivé jseu zprávy — rezšířené v cizině — jakoby ko runní prine Jiří byl uprchl.

Vyjasnění na obzoru Naděje, které v pozdních hodinách před- včerejšího dne nesměle vzklíčily, v několika ho- dinách se zhustily v neočekávaně pevnou víru. že válečné nebezpečenstrí bude zažehnáne. Úspěch snahám sira Edvarda Greye nevzešel ve Vídni, nýbrž v Petrohradě. Jisto jest, že I zvol- ský prokázal zachování míru, snad moožno říci, že evropského míru, znamenito službu, poslechnuv naléhavé rady, jejíž formu Anglie pro svůj krok zvolila, a u zna annexi Bosny a Hercegoviny za ma teriálně vyřízenu. Třetí účastník „troj- dohody“ Francie má zajisté vedle Anglie n tomto úspěchu myšlenky míru rovně svůj, třebas ne stejný jako Anglie, význačn podál. Neboť podporovala radu Greyovu, dbají stále svého spojeneckého poměru s Ruskem, přáním po úspěchu, poněvadž nezdar nezn menul po připadě jen válku rakousko-srbskou, nýbrž otevíral byť velmi vzdálenou perspektivu na možnou zápletku ovropskou. Do popředí ovšem se vtiskla dramaticky vzrušená episoda abdikace srbského násled níka o níž možno souditi, že aféra komorníka Kolako viče v ní jest pouhou záminkou, kdežto důvo- dem jest snaha — válečnou stranu zbaviti nej- mocnější opory, kterou jí dosud poskytoval bo- jovný následník. V minulých dnech jsme byli svědky tolike převratů v politické povětrnosti, že ukvapeným by bylo mínění, že nebezpečí války jest defini- tivně odvráceno. Oddáleno, avšak nikoli zažehnáno! Izvolský uznává bez výhrady an- nexi Bosny a Hercegoviny. Z Paříže, 25 března. »Agence Havas« uji- štuje, že ruský ministr zahr. zál žitostí lzvolský se rozhodl uznuti annexi Rosny a Hereegoviny bez výhrady naději, že sv. pán Aehreathal uzná za to osnovu mocností pro srbskou notu, která ostatně zajišťaje Rakou- skem žádoucí záruky (Zaznamenali jsme tufo zprávu již ve včerejším ranním vydán »Nár. Listů« dle našeho zrláštního telegramu.)

Možnost míru. »Novoje Vremja« uvažuje takto: Zdá se, že bulkánská krise přece se rozřeší bez krre díky tomu, že Rakousko-Uhersko zdrželo o ně- kolik dní svou odpověď na poslední ostrou notu, čímž dává velmocem jaksi na ruku, aby učinily poslední pokus o uklizení vojny mez Rskomsko-Uherskem a Srbskem. Rakousko- Uhersko sice formálně neprohlásilo, že si přeje prostředkování Evropy: avšak zdrževši svu odpovéď několik dní, dává Evropě čas dohovo řiti se. Myslíme, že velmoci užijí této lhůty nejlepším způsobem. Bylo by haaba, kdyby evropská diplomacie nedovedla vypracovut formuli míru, přijatelného pro Rakousko-Uhersko a neurážlivého pro Srbsko. Ti rakouskouherští ctižádostivci, kleří svou vládu ženou do nepovolnosti a tím do války vycházejí z předpoložení, že Rusko Rakousko- Uhersku bránit nemůže, ani nechce. Rusko, bude-li donuceno k rozhodněmu kroku, bude zajisté s to zabrániti každém evropskěmu státu, aby se nedopustil žádné n zákonitosti. Ale ono nejednou a zcela upřimn prohlásilo, že nehodlá dáti Srbsku brannou pomoc. Avšsk mezinárodní události závisejí ne- jen od programových rozhodnutí vlády, nýbrž také od živelných hnutí, které spoutati nelze. Krajní mlrumilovnost ruské vlády je známa avšak ovládati smýšlení obyvatelstva, jež obýv sedmou část zeměkoule, nedovedou diplomsté ani berlínští ani vídenástí, ano ani pstrohradštl Vídeňské a pašťské noviny hrozí válkoua neví se proč. Jediným opatřením Srbska, Které možno vyložiti ve smyslu Rakousko-Uhersku

* »Zlstá Praha«, velký obrazový týdenník v na kladatelství J. Otty v Praze. Dnešní číslo toboto ob- líbeněho týdenníku rodiného pěmůší opětně pukkra- čování nového románu Václava Hladíka »Dobyvatelé«. Z dalšího obsahu zasluhují zmínky příspěv ky Josela Krušiny ze Švamberka, Josefa Horala, prof. Bul. Bauše, dra. J. Wolfa, Boženy Bensšové a Růženy Jesenské. Čásť obnszová přináší příspěvky Juna Dědny, dva obrázky »Růží« a »Sludie«. Ivana Žaboly »Vezelá společnost«, Otty Oltmara »Dětvan«, Frant. Slaběho »Po žních« a Constanta Troyona »Na pastvě«. »Zlatá Praba« vychází v čísl ch každý pálek, v seši- tech ljednon za 14 dní. Redaktorem je. Vincene Čer- vinka, čásť obrazovou řídí Viktor Oliva. Čísla ukázková posllá adminislrace zdarma. * »Slovanská knibovna«. Vydává dr. R. Brož Srazek I. J. P. Juvačev (J. P. Hiroljabov). Buská hastila. * Ferdinand Vele: Bývalá rybníkářství a ryba- ření v hejimanství slánském. Nakladem vlastním Basně Jřího Karáska ze Lvovic: Endymicn * Divadelní knihovna. Pořádá Josef Luka vský. Svanek IV. »Na faře«. Dramn o třech jednáních o Hermana Heijermanse. Přeleži! F. V. Krejčí. Nákla dem »Dělnické akademie« v Praze. * Milan Fučík: Přímolí a Dalmatsko. Praktický průvodce po slovanském jibu. Nakladem »Máje« v Prazae. * Prof. J. Veselý: Premiers dlémenis del convezsation franosise gnolídienne. Théedore Kopecký. imprimeur-iditeur, Pisek. * Prnf. J. Veselý: Základy němerkého horon pro slřední školy české. Nakladem Theodura Kop ckého v Pisku. (Též vydání upravsné pro středn školy divči. * Dr. Boh. Maršík: Práva spolkové a shre- mažďovací. Lidové knihovny právnické a slátověde- cké č. 35 a 36. Pořádají V. Pšorn a dr. F. Procházka. nákladem B. Kodího v Praze. V knihovničce vyšl již mnoho užitečného. Spisek stručně a jasně vyklána o svém předmětu. * Topičův sborník vybrané čelby, řízený K. Rož- kem, dospěl již k 4. sešitu a skoro k dokončení díl prvního, »Kněz Jan a jiné povídkys od Bohu- mila Havlasy. V přítomném sešitě dokončena jes poutavá hislorie z poslední německo - francouzsk války »Život v umírání«, pak následuje povídk »Fata morganat. V příštím čísle přijdou na řadu povídky, humoresky a arabesky Jana Nerudy, širšlm kruhům čtenářstva zcela neznamé. Topičův Sborní vychází ve srazcích o 64 stranách za 20 baléřů ná kladem F. Topiče v Praze. „Moderní Zena“, nová revue. Právě vyšlo č.1 s bohstým a zajímavým obsabem. Administrace na Král. Vinohradech, Kollarova ulice č. 17 *Adolí Mach: Nebe a země. Nákladen Hötra a Kloučka v Praze.

neprátelském, je spěšně zbrojení. Avšak Ra kousko-Uhersko nežádá od Srbska odzbrojení nýbrž aby se vzdalo theoretických tužeb. Při takovém stavu věci jest úloha evropsk diplomacii velmi usnadněna. Aby žádala o Srbska odřeknutí od národních přání, nemá smyslu ani účelu. Dosti toho, že srbská vláde neklade žádných požadavků v příčině bosenské otázky. Víc od něho žádati nelze. Zbývá olázka o odzbrojení. Srbsko se zbrojí ne k útoku, nýbrž k obraně. Na každého srb- ského vojáka přicházejí tři rakousko-uherští Avšak dají-li velmoci Srbsku záruku, že přepa- deno nebude, ono zajisté ihned mobilisovane vojsko pošle domů. Srbsko nežádá od Rakousko-Uherska ní čeho. Je tedy třeba, aby také Rakousko-Uhersko Srbsku žádných požadavků nekladlo. Aerenthalova fantasie stoji už Rakousko Uhersko půl miliardy. Zprostředkováním miru evropská diplomacie zaslouží si vděku nejen Srbska, nýbrž národů rakousko-uberských. Ne máme pochybnosti, že rakousko-uherští státníe konečně se rozhodnou pro mír.

Úsudek anglických diplomatických kruhů. Z Londýna, 25. března. (K. k.) »Reute- rova kancelář« dovídá se, že v diplomatických kruzích posuzují situaci méně optimisticky. Nen sice pravda, že bylo jednání mezi Anghií a Ra- kousko-Uherskem přerušeno, ale naproti tomu je správno, že vláda vídeňská podal námitky proti návrhům Greyovým ve příčině kroků, jež by se měly učiniti v Bělehradě. Nyní se ve Vídni vyjednává, aby se návrh pokud možno pozměnily tím způ- sobem, aby byly pro Rakousko-Uher- sko příjatelny, aniž by se stal jich výsledek v Bělehradě pochybným. Zdá se, že Srbsko jest zatím odhod- láno podrobiti se radám mocností. Vyslanci trojspolku v Římě. Z Říma, 25. března. Ilalský vyslanec ve Vídni kníže Avarna přijel do Řlma, kamž byl také povolán italský vyslanec berlínský Pansa. Oba zástupci Italie u trojspolkových mocnoste se setkají s italským ministrem zahraničních záležitostí Tittonem. Má se za to, že schůzka se týče pojednání o stanovisku Italie k mezi- národní situnci posledníeh dnů. Možno se do- mnívati, že bude dotčeno také velmi přízni- vého dojmu, který v Berlíně a ve Vídni vzbudii italský návrh na konferenci, ztroskotavší — jak známo — na odpory trojdohody. Ministerská rada o srbských zále- žitostech. Z Vídně, 25. března. Dnešní ministerská rada byla ustanovena na 4. hodinu odpolední Účastnili se jí oba ministerští předsedové, za hraniční ministr bar. Aehrenthal, společny finanční ministr Burian a rakouský minist finuncí ryt. Biliňski. Byli již přítomni, když tu dostal náhle bar Aehrenthal povolán! do Schön- brunnu, aby se ihned dostavil k audienci. Zůstal tam skoro hodinu. Teprve v 5 hodin zepočala ministerská rada. V popředí byly otázky zahrani č ní. zejména věak otázka srbská. V- 36. hod. dostavil se do zahraničního minister stva následník trůnu arcivévoda Franti šek Ferdinand a dal odvolati barona Aehrenthala na konferenci, která trvala přes půl hodiny. Následník trůnu zůstal u baron Aehrenthala ještě, když ministerská po- rada byla již skončena. Po skončení porady proslýchalo se, že jest naděje na zacho- vání míru. Bělehradské zprávy ve Vídni. Z Vídně, 25. března. Zprávy bělehradské dostaly se dnes do chrámu piaristického, odkudž se konal pohřeb hr. Dzieduszyckého, úřadníkem zahraničního ministerstva. Způsobily tam pocho- pitelný rozruch, zvláště když připo- jena byla nepověřená zpráva, že německý kancléř kníže Bůlov od- stoupil, což později rozhodně vy- vráceno. V městě samém rozšiřeny telegra my bělehradské tisíci letáků, zvláštního to vydání některých listů, které šly na dračku. V prvn chvíli domnívalo se obyvatelstvo zvláště na Ringstrasse, že zvláštn vydání obsahuje válečnou pr- klamaci a počátek války rakousko- srbské. Obsah letáků velmi pře- kvapil. Odvozovány z toho nad ěje nejsanquinističtější. Všeobecný však byl dojem, že napjetí povolilo a ž nebezpečí válečné jest dnes menš než včera. Ve chvíli, kdy letáky rozhaze- vány, nebyla ještě známa zpráva pařížská, že Izvolský uznal bez výhrady annexi Bosny Hercegoviny.

Program evropské konference v zá ležitosti balkánské. Z Londýna, 25. března. (Zvl. telegr. »Nár- Listů«.) »Daily Telegreph« přináší dnes z kruhů zahraničního ministerstva zprávu, že návrh sira Greye považuje se ve Vídni za přijatelný. V dů sledcích toho stanoven bude ještě do koneu tohoto týdne přesný program evropské konference. Dojem rakouského vládního hlasu v Cařihradě. Z Cařihradu, 25. března. (K. k.) Článel »Fremdenblattu«, dovozující, že Rako u s ko- Uhersko nemůže se spokojiti chvil kovým rozřešením srbské otázky nýbrž že musi domáhati seradikál ního vyléčení této nemoci, vzbu- zuje ve všech zdejších politickýeh kruzích velký dojem. Kdežto srbský vyslance Nenadovič doufá neustále v za- chování miru, považuje černohorský diplo matický jednatel Gregovič válku za ne vyhnutelnou. Pochybné výbojné úmysly Černě Hory. Z Čařihradu, 24. března. (K. k.) Navazuje na včerejší svou soukromou zprávu ze Skopije že Černá Hora má výbojné úmysly, sděluje dnes »Saba« na základé autentických informacl. že albánský náčelník v Plavě po záminkou černohorských váleč-

ných příprav poštval gusiňske obyvatelstvo a prohlásil, že vyprovokuje pohraniční srážku a učiní z toho politiekou otázku, nebude-li do Plavy posláno vojsko a ná- boje. List dodává, že původcem hnutí jest Ha san Frepek z Plavy. Porta učinila prý již opatření.

Zprávy z Cařihradu. Z Cařihrada, 25. března. (K. k.) Zejtra koná se ve Stambulu tábor lidu, na němž bude Porta vyzvána, aby učinila opa tření proti zdejším jinojazyčným listům, poněvadž zanášejí rozkol do různých ottomanských živlů. To jest namířen proti anglickému listu »Levan Herald«. — Úřadní list uveřejňuje telegram, v němž se sděluje, že pohraniční bo u Džumabaly ustal a že smíšená komise vyšetřuje onen případ, jenž jest nyní ukončen. — Úřadní list přináší zprávu, že Egypťan se- nátor Hali! Hamidi byl jmenován mini strem vakufu.

Rozvodněný Dunaj a Sáva. Sp. Z Bělehiade, 24. přezna. (Pův. dopis »Nar. Listů«). Vzhledem k různým zprávám, věštícím brake propuknutí nepřátelstvi, uvésti dlužno nékolik okol ností, jež dokazují, že t. zv. trestní expedic do Bělehradu z důvodů přirozených není pro tuto dobu myslitelnou. Každé vojenské akci brání rostě veliká překážka, kterou je dnešní rozvod- nění Danaje, trvající nejméně 14 dnů a zapla- vující roviny kulem tou měrou, že na delší čas ne- jsou vůbec sehůdnými. Dunaj za normálního stavu vody na cel své trati od Zemuna až k Baziáši je velikou překážkou, neboť jednak hlouhka jeho 4—18 metrů, jednak šířka 600—1200 metrů znamená přechod ne- smírně oblížný. S mostem mezi Zemunem a Bělehra- dem (521 m.) nedá se absolutně pro přuchod vojska počítati z myslitelných důvodů a opatření se strany srhské. Takový je stav věcí za normální vody. Dnes však při velké vodě rozšířil se Dunaj a zaplavil na kilometr cesty roviny jak u Zemuna, tak u Pan- čeva. K posouzení výše vody stačí uvésti, že dnes 24. března je Dunaj u Zemuna 3 metry 58 em nad normálem, u Nověho Sadu + 2.38 m., u Pan čeva + 3 18 m. a u Ršavy + 3.60 m. Ostrovy jsou na metr neb dva pod vodou; pří vozy jsou znemožněny. Rychlost toku jindy 2 m. za vteřinu je dnes zvýšena na 4 metry, takže ani pon- tonových mostů nelze douře použíti bez vážného ne- bezpečí. Stav vody na Sávě je ještě horší, uváží-li se že už u Mitrovice činí výše vody + 4.41 m. na normálem. Dle zpráv do Bělehradu v noci na dnešek došlých vystoupia voda na Savě u Ostrožnij c a Topčideru tou mérou, že zaplavila roviny nížiny až k Topčiderskému potoku. Drina jen nepatrně vystoupla ze břehů, aleje rovněž značnou překážkou vojenským operacím neboť břehy její jsou skalnaté. (Další zprávy viz na str. 4.)

Politické zprávy domáci. V Praze, 25. března. (Svolání dolno- rakouského sněmu.) V úřadních novi- nách vyhlášen patení ze dne 22. března, jímt se dolnorakouský zemský sněm svolává na den 27. t. m. V Praze, 25. března. (Zemské v olb v Korutanoch.) Letos na jaře budou ko nány nové zemské volby v Terstě a ve všech alpských zemích, kromě Dolních Rakous a Ty rolska. Tato volební kampaň zahájena včer v Korutanech volbami ve všeobecné kurii, jež má zvoliti ve čtyřech volebních okresích p jednom poslanci. Včerejší volby skončily všal ve všech okresích bezvýsledně a bude všude nutno vykonati užší volbu. Slovinci kandiduj v okrese celoveckém, kdež je jejich kandidátem říš. posl. Grafenauer; pak v okrese bělá- ckém, kde mají sčítacího kandidáta v Mich. Tu kovi. V Celovci Grafenauer obdržel 5099 hlasů německý liberál dr. Metnitz 4919, sociální de- mokrat Lukas 2576. V Běláku sčítací kandidát slovinský obdržel 1238 hlasů, německý liberá 3261, sec. demokrat 3102 a německý křesťan- ský sociál 587 hlasů. V Celovei volbu rozbod- nou sociální demokraté, v Běláku Slovinci. Tim je dán podnět ke kompromisu mezi Slovinci sociálnými demokraty. V druhých dvou okreseeh přijdou do užši volby němečtí liberálové (těž dr Steinwender) a křesť. sociálové. Ze Záhřeba, 23. března. (Boj proti cy rillici.) V Gospiči byl suspendován pravo- slavný gymnasijní katecheta Nikolaj Majsto- rovič. Stalu se to proto, že jako učitel nábo- ženství vydával a podpisoval svým žákům vy- svědčení písmem cyrillským, ač vláda bar. Rau- chu zakázala pravoslavným učitelům nábožen- ství užívati na vysvědčeních tohoto písma. Prof Majsterovič jednal však ve smyslu pravoslav ných biskupů, kteří nedávno zvláštním oběžní kem vyzvali pravoslavné duchovní, aby Rau- chova zákazu nedbali, poněvadž zákaz ten s příčí platným v Chorvatsku zákonům, uznávají cím písmo cyrillské ve škole a církvi úplně rovnoprávným s latinkou. Bude nynná na srb- ských biskupech, aby hájili prof. Majstoroviče proti mstivému hánovi.

Vládní většina v Německu rozbita

(Bülow na odchodu.) Poslední pokus o finanční reformu v Něme- cku jest zmařen již včera, když ve finančn komisi říšského sněmu svobodomyslní trvali n snížení poplatku kořalečního, konservativci pro- hlásili jim otevřeně, že se tedy musí ohlédnonti po jiné vládní většině. A na to za národní liberály dr. Weber vyhlásil spojenectví všech frakcí liberálních. Poslanec Wimmer (svobodo- myslný) obvinil pak konservativce a agrárníky, že podporují »partikularistické« snahy (hájíť totiž samostatnost jednotlivých státův německých ve věcech finančních!) a že razí »středu« (katolické straně) opět cestu do vládní většiny. Dnes pal — po tomto úvodu pohnutém došlo na roz hodnutí. Říše nemůže bez finanční reformy exi stovati, neboť státní schodek její dostoupil obrov- ské výše. Kdežto ale konservativní část vládníh bloku chtěla finanční reformy prostředkem obrov- ských nepřímých daní, jež by tísnily nejvíce střední stavy a dělnictvo, strany liberální a také kaneléř Bülow sám hleděly pomocí státu z tísně — daní z jmění a pozůstalostní daní. Tuto od- mítali zase rozhodně konservativci. Dnes tedy svoje rozhodnutí prohlásili způsoben přímo vyzý vavým. Vůdce konservativců 5l. Norman prohlásil toli oficiálně vůdci národních liberálů Bassermannovi, ž jeho strana jest přesvědčena o nutnosti finanční boroy. Nepřímých daní musí býti povo leno 400 milionů. Daň majetkova

která zasahuje do finanční svrchova nosti jednotlivých států, nemůže prý však býti povolena. Daň pozůstalostn nebo dědickou nepovolí prý však kon- servativní frakce za žádných okolností. Na otázku, zda-lí to má znamenati rozpuštění bloku. bylo konservativci podotčeno, že v otázkách národ- ních lze i na dále postupovati společně. Stejné prohlášení, jako vůči národním liberálům, učinil šl. Norman také vůči vůdcům strany svobodo- myslného sdružení, jakož i vůdei strany středu. Národně-liberání frakce dospěla ve schůzi hned po- tom konané k názoru, že prohlášení konser- vativců znamená vypovězení bloku. Zodpovědnost za to spadá výhradn na konservativee. Vládní blok byl po posledních volbách do říš- ského sněmu německého utvořen z konservativců stran liberálních proto, aby udržel kancléře Bůlowa i aby vytlačil z vládní většiny katolickou stranu »středu«. Pro cil tan přinášeli liberálové v bloku i hojné oběti na zásadách svých také v otázce vo- lebního práva. Nyní jsou vytlačeni z vládní většiny. jakmile kancléř měl poprvé snahu jednati dle přání jejich. Konservativci hodlají nyní utvořiti větřinu s starou láskou svou, »středem«. Prolože ale katolická strana tato kanciéře Bälowa nenávidí na smrt, jsou zajisté sečtěny pohnuté dny kancléřství jeho, led by se kancléř odvážil v kritické době nynější rozpu- stiti říšský sněm. Z Berlina, 25. března. Zprávy, že kníže Bůlow podal demisi, n eodpovídají skutečnos t i. Po- stavení Bülowa jest povně a císař jeho říšskou finanční politiku naprosto sehvalujs.

Valná hromada Ústřední Matice školské

konala se včera dopoledne v Měšťanské besedě za bojné účasti členstva a hostů. Město Prahu, jakožto protektorku Ú. M. Š., zastupoval prvni náměstek starostův dr. Antonin Štych, cís.r. Josef Sehrötter, soudce Jan Krouský Frant. Portík. Obec Karlín dr. Brabec, ná- městek starostův cís. r. Josef Engelma nn, město Vinohrady městský rada M. Bílek, mě- sto Zižkov náměstek starosty Jan K oll a nt a Jan Čeřovský, okresní výbor v Kar- líně Jan Samek. Dále byli přítomni: J. E. ministr m. sl. dr. Ant. Randa, dvorní rada prof. dr. Bělohoubok, vládní rada Bílý. dr. Podlipný za akční výbor národní strany svobodomyslné, MUDr. Sommer za národní stranu svobodomyslnou, poslanec dr. Antonín Hajn. Četně byly zastoupeny dumské odbory. zejména: pražský damský odbor (předsedkyní pí. Annou Podlipnou, pokladní pí. Marií Benešovou a pí. B. Krausovou), dam- ské odbory Praha-VIII., Smíchov, Král. Vino- hrady a Žižkov. Dále vyslaly dulegáty: Odbory v Jílovém, v Kročehlavech, v Libušině, v Lou- nech, v Nymburce, v Podmoklech, v Praze u sv. Petra, Praha-III.—IV., Praha VII., Praha VIII., na Král. Vinohradech, v Zeměchách, v Žižkově a Bubenči. Mimo to dostavilo se hojně členstva Ú. M. Š. Deputace vysloly dále: Národní r a d 6eská (dvorní rada dr. Jaromír Čelaknovský, Jindřich Nechanský), Národní jednot pošumavská (starosta dr. Scheichl, námě- stek dr. Pík, jednate! Titěra, tajemník Jamník, dr. Ladislav Nekvasil), Národní jednota severočeská (starosta Jindřich Nechanský. tajemník Josef Škába), Českoslovans ká jednota (inž. Rotnagel), Jednota samo- správných úřadníků (pan Machaňa okresní tajemník Axamit), Měšťanská be- seda v Praze (dr. Fuhrich), Českoslov. obchodnická beseda (František Potužil) spolek „Slezanů“ (prof. Stypa), spolek „Ko- menský“ (předseda prof. dr. Volich), brněn- ská Matice školská (poslanec řed. Karel Novák), Národní jednota v Olomou ci (prof. Papírník), Moravskoslezská be- seda (prof. dr. Ivan Honl), Ústřední spo- lek jednot učitelských (jednatel Boh- dan Skála), Jednota matičních učite- lů (výbor korporativně se starostou řídícím Lud- víkem Staňkem z Ústí nad Lahem). Omluvné a blahopřejné pwrojevy poslalie ministr dr. Žáček, ministr m. s. dr. Fiedler, hr. Coudenbove, místodržitel v království českém, místopředseda sněmovny poslanecké Zázvorka, výkonný výbor české strany národně-sociální, klub českých poslanců sociálně-demokratických na radě říšské, Artuš hr. Aichelburg a mn. j. Předseda valné hromady Ú. M. Š. dr. Š- mal, uvítav přítomné, pravil, že po 28. před- stupuje výbor Ú. M. Š. nejen před své členstvo, nýbrž před celý český národ, aby složil počet z činnosti své, vyslechl tužby a přání národa na poli školství menšinového a po případě přísně se zodpovídal, kdyby snad nedostál těžkému úkolu, který důvěra národa naň vložila. V další řeči poukázal na tři stěžejní otáz- ky, kterými se ohiral výbor Ú. M. Š.: pen- sijní pojištění učitelstva a úřad- nictve, zubožené poměry školstv menšinového a v poslední době spor če- sko-polský Otázku pensijního pojištění učitelstva úřadnictva řešil výbor v četných schůzích a jest naděje, že otázka tato za účinné a štědré pod- pory českého národa bude příznivě vyřízena. Poměry školství menšinového charakteriso- vány byly zouf alou stávkou českých školních dítek na severu české m, ledyž se jevilo, že školní úřady naprosto odpírají konati svou povinnost. Ve sporu česko-polském staví se výbor Ú. M. Š. na stanovisko absolutn spravedlnostia rovnoprávnosti a toto stanovisko jest odhodlán hájiti za všech okolností a vůči každému. Boj náš za české školy je bojem utištěného proti utiskovateli, bojem slabébo proti silnému, bojem spravedlivého proti násilníku; to, co boj len pro nás činí tak nutný, co způsobuje, že v něm vítězně kráčíme ku předu, je vědo mí práva a spravedlnosti národní i so- ciální, za kterou pracujeme. S pýchou vždy ukazovali na toto své po- vznešené stanovisko a ani našim nejzavilejším nepřátelům Němcům nepodařilo se dokázati nám úchylku od této dráhy. Četným souhlasem a potleskem provázenou řeč svou končil dr. Šámal za všeobecného vzrušení těmito pozoruhodnými slovy: „Neodkladné úkoly nové če- kají netrpělivě svého rozřešen a se všech stran ozývají se hlasy o pomoe; nelze se zastaviti ani na krok, stálo