ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 de26b0e0-661b-11dc-b15e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Ročník XXO
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli dne 23. září 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 263
#4 alto_textblock #4
na měsíe
#5 alto_textblock #5
Na rnuní a odpol. listy o přilohami (Nauěný Obzor“ v středa a „Literární Hlidka v pátoký přodplácr ne- Praze v admninistraei 2 K -h aa něsíe . . . . . 6 K —l ns čtvrt leta . . . . . s drojí čonklkee na čtvt lea . o . ksnk ve fiiialkéch? 2K30 na wěsle . . . Foštouí na měsí . . . na čtvrt leta sdvojí zásilke na měsíe člert let
#6 alto_textblock #6
ei
#7 alto_textblock #7
J
#8 alto_textblock #8
I
#9 alto_textblock #9
V erobnésu prodejtt řsnní číslo o tobě . . . a 8b odpoledni . . . za ž h Ve sliatkách na venkově ranní čirlo, . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Sh Insers ty plati te hotové nnpřed. Fledplaceni a inserty přijíná vdminl- stzace v Marianske ulici č. z. — Tam nacházejí se těl redakr Gskárna z szpedice „Náredaich List ě“ Rukopiay se nevraneji.
#10 alto_textblock #10
(Německy): Vaše volení zůstane pro veškeru sociální demokracii pohanou a skvrnou 20. věku. Porada důvěrníků strany německo- lidové. Z Vídně, 23. září. O včerejší poradě důvěrníků německé strany lidové v králov- ství českém, konané v Praze, vydala něme- cko-nacionální korrespondence toto com- muniqué: Porada konala se za předsednictví dra. K. Sehückera a místopředsednictví Pra- dova »u modré hvězdy«. Rokovalo seo provolání k volbám a kandidátní li stině. Osnova volebního provolání po krátké debatě a některých změnách jednomyslně schválena. Zevrubné rokování konalo se o stano- visku strany k jednotlivým hospodářským otázkám. V době nejbližší vyhlásí stran své zásady národohospodářské. Ve dlouhém provolání klade se důraz na to, že německá strana lidová jest stra- nou antisemitskou, ukazuje se k ne- zbytnosti společného celního území s německou říší, žádá se státn němčina, protestuje se proti klerikálním přehmatům a prohlašuje se předním po stulátem administrativní roz- dělení království českého, při čemž se výslovně odmítá česká vnitřní řeč pro české území správní. Naposledy ukládá se členům strany po- vinnost přičiniti se o požadavky stavu ře- meslného a selského, o zlepšení stavu lidu dělného a zvelebení průmyslu. Volební provolání bude uveřejněno zejtra. Kandidatní listina týká se všech okresů německých, ve kterých byla vyzvána německá strana lidová, by se o mandáty ucházela. Celkem postaví strana 16 kan didátů. Dne 6. října koná se v Liberci sjezd německé strany lidové, kterého se zúčastní také poslanci německé strany lidové ze zem alpských.
#11 alto_textblock #11
Cís. jedn. Pr. I. 261/1
#12 alto_textblock #12
Jmenem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 17 září 1901 čís. Ss 222/1 takto právem:
#13 alto_textblock #13
Obsah článku »Dr. Edv. Grégr před voliči« v mi stech: 1. »To ostatně vidí a zná« až »jsou to Němci«. 2. »Co by se stalo z Rakouska« až »vasaly císaře německého«. 3. »Boj o naši národnost« až »jest proti nám —« v čísle 256. v Praze tištěného a vydávaného periodického tiskopisu: »Národní Listy« ze dne 16. září 1901 uveřejněného zahrnuje v sobě skutkovou povahu zločinu rušení veřejného pokoje v § 65. lit a) z. tr. vytknutého- Zabavení periodického tiskopisu »Národní Listy- čís. 256 ze dne 16. září 1901 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků zaba- vených dle § 37. zk. o tisku.
#14 alto_textblock #14
Důvody Obsahem nahoře naznačených míst jmenovaného článku hledí se popuditi k opovrhování osobou císa- řovou a správou státní a k nenávisti k nim. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 19. září 1901. C. k. zemský jako trestní soud v Praze Kasalický. Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze.
#15 alto_textblock #15
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Ke kompromissu v kurii velkých statků. Z Vídně, 23. září. Oba pondělníky dru. Körbrovi blízké zabývají se hotovým kompromissem velkostatkářským k volbám na sněm království českého. Jest pozoruhodno, jak se k dílu tomu staví německý velko- statek, protože ze způsobu, jakým se hodlá zachovati po kompromissu, jest vidno, že jsou úplně lichy a mylny výpočty dra. Körbra, jakoby rozmnožením mandátů německých na sněmu království českého bylo co získáno po stránce národní a jakoby — co bylo vyhlašováno za hlavní účel kom- promisu toho — byl rozmnožen počet t. zv »umírněných« Němců na sněmu království českého. Neboť zcela bez obalu, zcela ne pokrytě a zcela určitě prohlašuje německý velkostatek, že také po kompromissu zu stane po boku ostatních něme ckých stran. Pan dr. Körber se při volbě, co se týká umírněnosti německého velkostatku, zrovna tak zmýlil a přepočítal, jako když namlouvá veřejnosti a jiným ještě kruhům, že Všeněmci se stanou umírněnými, jakmile jich bude více. »Vzpomene-li si člověk« — praví »Mon tagspresse« — jak často působilo za- sedání sněmu království českého na vývoj politických poměrů rakouských, může změ- řiti, jaká důležitost přísluší kompromissu, kterým zajištěn byl německému velkostatku velký počet mandátů a kterým po dlouhé, bezděké nedělnosti se mu poskytuje příleži- tost osvědčiti se na sněmu království če- ského. Německý velkostatek, když vyše! v ústrety konservativcům (Aj! Aj! Aj! My jsme se domnívali dosud, jako každý soudný člověk, že vyšel konservativní velko- statek v ústrety !), když umožnil kompromiss, ani na píď neoddálil se od svého starého politického programu.« Dohoda, která se stala, jest kompro- missem volebním a nikoli kompromissem politických zásad, a německý velkostatek jako dosud taktéž v budoucnosti nebude tíhnouti na pravo, nýbrž na levo k německým stranám. »Montagsrevue«, vlastní pondělní orgán pana dra. Körbra, slibuje si hory doly od kompromissu v nesvěřenských stat cích. Při tom vznáší appel na Všeněmce a táže se jich, nač vedou tuhý boj s ně- meckou stranou lidovou. Bystrý pan dr. Körber dokázal, že nie nechce učiniti na škodu Němců. Všeněmci měli by býti pa- mětlivi toho, že jde o to, aby stanoven byl jednotný program veškerých Němců, který by se mohl osvědčiti proti požadav- kům Čechů, jakmile přijde vhodná chvíle k definitivnímu národnímu vyrovnání. Lépe bylo by prý, kdyby Všeněmci se spojili s ostatními Němci k silné jednotě, která podvrátila kabinety hrabat Badenaa Thuna. Obětovali by tím prý neuskutečni- telnou část svého programu, totiž násilné poněmčení Čechů a uplatnili by uskutečnitelnou část jeho, totiž státní něm- činu ve formě jednotného jazyka zprostřed kovacího v určitých obvodech správy.
#16 alto_textblock #16
Telegrafické zprávy „N. L. Z Bělehradu, 22. září. (C B.) Krá lovští manželé se sem dnes v noci Z Cařihradu, 20. září. (C. B.) »Ag- de Constantinople« obdržela z kompetentního místa ujištění, že se nezakládají na pravdě zprávy o domnělých srážkách mezi vojskem tureckým a obyvatelstvem arménským v tu- recké čtvrti města Muše, při nichž prý bylo na obou stranách mnoho mrtvých a ra něných. Turecké úřady dostaly prý jenom zprávy z Muše o zavraždění dvou moslímských no- táblů Khalita a šerifa Aghy Arméňany a o několika ojedinělých, následkem toho spá- chaných vraždách. Hned jak se o tom sultáu dověděl, prohlásil v telegramech zaslaných muffimu, moslímským notáblům a arménským církevním úřadům v Muši opětně své pevné odhodlání, bezpečnost života, majetku a cii všech svých poddaných bez rozdílu víry a plemene chrániti, udělil příslušným úřadům přísné rozkazy a doporučil oběma národno- stem důtklivě, aby žily ve svornosti. Dle speciálních pokynů sultána bylo tam, kde toho byla potřeba, vysláno vojsko, takže o té doby vůbec k žádným výtržnostem ne- došlo. Sultán obdržel už také z Muše adresy díků. Z Madridu, 22. září. (C.-B.) Ministn vyučování prohlásil, že dekret, dle kterého musí se všechny dosavadní církevní a poli- tické spolky dáti zapsati na prefekturách do registru, byl všemi ministry jednohlasně schválen, že odpovídá liberální nauce a ma za účel omeziti přístěhování zahraničných kongregací Z Baenos Aires, 22. září. (C.-B.) Sněmovna schválila 56 hlasy proti 21 osnovu zákona ve příčině všeobecné povin- nosti branné. Válka jihoafrick á. Z Londýna, 22. záři. (C.-B.) Z Middel- burgu v Kapsku oznamuje se ze dne 17. t. m. V Kapsku se horlivě pokračuje ve válečných operacích. Po posledním vpádu značného počtu Burů, kteří překročil východně od Alivalu řeku Oranžskou, bylo v oné krajině přiměřeně rozmnoženo anglické vojsko. Generál French činí energická opatření, aby předešel další vpády. Burové jsou pod- porováni farmáři, kdežto vojsko anglické jen stěží dostává informace. Má se všeobecně za to, že proklamace Kitchenerov zůstala bez výsledku.
#17 alto_textblock #17
vrátí.
#18 alto_textblock #18
Audlence. Z Vídně, 23. září. Ministr dr. Rezek byl dnes o 10. hod. dopoledne přijat císařem ve zvláštní audienci.
#19 alto_textblock #19
Posl. dr. Herold ve Vodolce. (Od zvl. zpravodaje »N. L.«) »Hospodářsko politický spolek pro Vodolku a okoli« svolal na včerejší odpoledne voličskou schůzi, na níž jako kandidát na mandát posla- necký za skupinu venkovských obcí karlínských zúčastnil se posl. dr. Herold. Schůze tato, přehojně navštivená, vyzněla v nadšenou mani- festaci nejen pro dra. Herolda, nýbrž i pro stranu, které poslanec tento náleží. O tom pře- svědčila se nejlépe hrstka agrárníků, kteř s protikandidátem p. Heroldovým, p. Čepkem ze Satalic, do shromáždění se dostavili. Důkladněj- šího a pernějšího odbytí strana pp. Hrubého Práška hned tak nezažije.
#20 alto_textblock #20
Dozvuky voleb v Idrii. ša. Z Lublaně, 23. září. Při měst ských volbách ve skupině idrijské dopomohli, jak povědomo, sociální demokraté k vítězství kandidátu klerikálnímu, spojivše se s ním v užší volbě proti pokrokovci dru. Maja ronovi. Z té příčiny zaslán byl z Celovce do Lublaně »Slovenskému Národue tento telegram: (Německy): »Spojení slovinští a ně- mečtí sociální demokraté provolávají padou chům v Idrii, kteří černému protivníku proti všemu očekávání pomohli k vítězství, silné: »Fujl« (Slovinsky): »Pryč se zrádci z poctivé organisace sociálně-demokratické-! Hanba jim na věky!«
#21 alto_textblock #21
a Po zahájení schůze předsedou hospodářsko polilické jednoty ujal se slova, sympaticky byo uvitán, poslanec dr. Herold.
#22 alto_textblock #22
Řeči své, která shromážděnými sledována byla s neobyčejným zájmem a jejíž věcný, ale vřelý přednes posluchačstvo na mnoha místech strhl k spontanním a nadšeným projevům sou- hlasu, předeslal předák českého poselstva stručný výklad příčin, z nichž odhodlal se opětně uchá- zeti se o důvěru voličstva ve skupině venkovskýeh obcí karlínského okresu. Není — pravil — zajisté tajemstvím, že mandát poslanecký od jakživa, neřku-li v době poslední, nenáležel k největším příjemnostem veřejného života. A jako nebyla to ctižádost která přivedla mne na kolbiště politické, na němž již po plných dvacet let se nalezám, neucházim se o důvěru vaší ani tentokráte z příčin osobních, nýbrž z příčin mnohem hlubších, z příčin poli- tických. Lid český přikročuje k volbám do sněmu království českého, při nichž — dle mého skrom- ného názoru — jde méně o to, jak zastoupen bude národ český na sněmu království českého jako takovém, nýbrž mnohem více o celou pod- statu nynějšího politického a národního boje v této říši. (Souhlas.) Česká otázka dle mého názoru ocitla se ve stadiu a ve známkách, které nemohouji klassifikovati jako nějakou otázku zemskou, ani jako otázku pouze a čistě vnitrorakouskou, dnes česká otázka nabývá rázu mezinárodního, rázu velkého, rázu takového, že řeše n její bude míti vliv a význam pr veškeré poměry nejen této říše na venek, ale celé střední Evrop samotné. (Výborně !) Dnes česká otázka není více měně otázkou zápasu o jazyk, rovno- právnost a státní právo, nýbrž otázko zápasu mezi Slovanstvem a vel- kým hnutím pangermánským (Vý- borně!), mezi nebezpečím hrozicím nejen nám, nejen říši rakouské, ale cele Evropě. (Opětný souhlas.) Tak málokdya tak málokde přihlíži se bohužel u nás v našich domácích kruzích k této podstatě české otázky a tak málokdy a málo kde její vyšší význam se náležitě pochopuje a proto také málokdy a málokde pochopí se snad, jakým způsobem če- ská politika vedena býti má. Dnes však svrcho- vanou měrou třeba sledovati pohyb všech ná- rodnosti v celé Evropě a veškeré tendence. které ovládají jednotlivé říše a národy, bychom poznali, že nám zde ve království českém velký úkol jest uložen, na nějž abychom stačili, po třebujeme veškeré své síly náležitě a řádně roz- vinouti. (Pochvala.) Vile dobře, že nešťastná politika vídeňská do roku 1866 v lichém domnění, že bude Ra- kousko moci opět udržeti svůj primát v Němo- cku, vše k tomu vedla a řídila, by zachován byl primát Němců v této říši. Když ale ně- mečtí »bratří« po něšťastné bitvě r. 1866 Ra- kousko ve vší slušnosti z německého svazku vyhodili, zdálo se na okamžik, že pozná ko- nečně tato řiše svoji podstatu a že pozná, že vedle velkého německého státu druhý německý stát buď vůbec nemůže existovat, neb mus hráti úlohu služebníka. (Výborně !) Leč ani utvoření velmocné říše německé po bitvě u Sedanu nedonutilo zaslepené státníky vídeňské, by v této poněmčovací politice nepo- kračovali, vycházejíce patrně z náhledu, že sice nemůže Rakousko býti říší německou, ale že musí se postarati, aby v něm naši rakoušti Němci nalezli svoji dobrou vlast a máti, aby netihli za hranice a aby snad nenastalo nebez pečí, že by konečně německé krajiny připojeny byly k Německu. A tak byli hýčkáni Němci ode dne ke dni a hlasů těch, kteří upřímně upo- zorňovali vídeňské státníky, že se nalezají na ploše šikmé, a že tímto hýčkáním Němců nespravedlností vůči národům slovanským totc nebezpečí velkoněmecké z našich Němců nevy- mýti, slyšeno nebylo. (Souhlas.) Nuže, dnes. viděti, že síla velkoněmecké myšlenky zejmena od osudného 17. října 1899. kdy celá státní autorita kapitulovala, jako bujný proud rozlévá se po celém, Rakousku a že ty tak zv. »umírněné Němce« u nás v Čechách témět s lu cernou by musil hledat. Radikální, velko- německá strana v Čechách při volbách sněmov- ních nade vši pochybnost zvitězí. S tímto faktem počítají a kalkulují dnes už také ve Vídni. A není vedle toho také náhodou, že polský klub ti Poláci, kteří dnes jsou na říšské radě a kleří v po- slední chvíli následkem toho, že nás v kritické chvíli byli opustili, ztráceli svoji váhu v parla- mentě vídeňském, že tito Poláci po volbácl sněmovních v stoupí do říšské rady sesíleni. Tu již vidime na obzoru dvě po- tence: stranu velkoněmeckou, důvěrou voličstva silně podepřenou a Poláky opět na delší dobu utvrzené v jejich posicích. A tu táži se vás všech bez rozdílu stran zcela upřimně, j a ký as úkol přísluší vyplniti při těchto volbách také nám? A na otázku tuto — dle mého nejhlubšího vlasteneckého přesvědčení — není odpovědi- jiné než té, že i těmito volbami čes ký národ a jeho zastoupení na řišské radě by mělo býti sesíleno, bychom tam tvořili nejen imponující protiváhu proti německému proudu, nýbrž aby také nikdo nemohl sobě proti českým poslancům povznésti námitky v tom směru, že národa již nezastupují, že s mrtvolou se nikde nejedná. (Hlučný souhlas.) Proto také považoval jsem za svou povin- nost v květnové schůzi klubu národní strany svobodomyslné poukázati k tomu, jak velké úkoly očekávají české poslance, jakož k tomu, že musíme především dbáti toho, bychom zjed- nali si politickou moc za každou cenu, politickou moc co největší, bychom ne- dbali, jakými prostředky, zda opposicí, obstruke neb opportunismem ji dosáhneme, nýbrž aby- chom především tuto moc měli, abychom v roz- hodném okamžiku mohli položit
#23 alto_textblock #23
ji na váhu. Bez soustředění všech sil vlaste- neckých v národě našem této potence si ne- zjednáme. Proto volal jsem z nejhlubšího svého přesvědčení: »Seřaďte a spojte se — vždyt difference nejsou tak velké — a utvořte pevnou, velkou falanx na důkaz, že politickou onu moc, kdybychom ji dosáhli, dovedeme udržeti a že máme slly, energie a mužnost tolik, že nám nikdo ničeho více vzíti nesmí, jako se stalo 17. říjnale (Hlučná a dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Věřte, pánové, byla to má zamilovaná my- šlenka a lituji, že nebyla úplně pochopena a to v čas — a že plně v život nevešla. A jakkoli snad není všecko ještě ztraceno přece mám za to, že tato mýšlenka jednou pro- jevená svou vlastní silou bude vítěziti v našem národě a nezvítězí-li před volbami, nevzdávám se naděje, že zvitězí aspoň po volbách. (Sou- hlas.) Přeji si z plna srdce, aby k této kon- centraci národních sil došlo ještě dříve, než nastane rozhodný okamžik a než k rozhodujl címu boji dojde. (Výborně! Potlesk). V duchu těchto názorů staly se kompro- misy se stranou staročeskou a radikální, v du- chu těchto názorů zahájeno bylo — bohužel, že snad již pozdě — jednání se stranou agrární a v duchu těchto názorů chci své sily až do posledního okamžiku obětovati, ne v interesu tě či oné strany, uni v interesu toho či onohe mandátu, nýbrž v zájmu velké věci národní. která žhavým k nám pismem praví »Budte svorni a budte svoji, je tak něčeho dosáhnete!« (Bouřlivá dlouhotrvající poclivala). Jaké budou úkoly nově svolaného českého sněmu? Nepotřebuji ani dokládati, že v prvě řadě bude otázka rozšíření kompetence jeho a úpravy stísněného zemského hospodářství jedním z nej- důležitějších předmětů jednání sněmu. A prapo- rem, pod nímž dovedou srovnati se všecky če- ské strany na sněmu zastoupené proti hrozicímu nebezpečí se strany německé, a hlavním úkolem jejich bude položiti opět váhu na hi storická práva tohoto království. (Bouřlivá pochvala.) Třeba na zemském snému na základě historických pramenů dokumentovati protivníkům, že k Německu jsme nikdy právem nenáleželi a že, byli-li jsme oktroyováni do buntu německého, že stalo se tak proti zákonu, proti právům a vůli na šeho národa a že k takověmu při- pojení nikdy a na žádný způso nepřivolíme! (Bourlivý, dlouhotrvající po- tlesk) Druhou důležitou otázkou bude refor m nespravedlivého volebního řádu, zřízeného tak, aby na sněmu českém nerozhodovala vět šina obyvatelstva českého, nýbrž kurie vel kostatkářská. Často mluví se o tom a pronáší se zejmen výtka proti poslancům, že nepostarali se o to by volební řád byl ve smyslu spravedlivém opra ven. Kdyby prý jen slovo řekli, prý to půjde. Ate páni, kteří výtky tyto pronášejí, neuvážili že na sněmu království českého věc tuto pro- vésti naprosto nelze, poněvadž každá strana má v rukou moc, zmařiti i tu nejnovinnější volební reformu. Podivno, že páni, kteří vyčítají poslan- cům, že dosud nezrušili kurii velkostatkářskou. neobrátili se na tu pravou adresu. (Hlučný souhlas.) Jakési světlo naděje naskytuje se přece ná- sledkem kompromissu, který ujednali konserva- tivní velkostatkáři s velkostatkem ústaváckým Netřeba mně zvláště podotýkati, že tento kom- promis pokládán v nynější situaci z a vel ko politickou chybu, které konserva- tivní velkostatek byl se dopustil (Hlučná pochvala), které nelze odpu- stiti, tim měně, že stala se bez vě- domi zástupců českého národa. (Opětná pochvala.) Chyba to, která se vymstí na konservativním velko- statku samém. (Hlasy: Dobře jim takl) Učiniti ještě k tomu takovýto kompromis b ez jakékoli kompensace a záruky pro českou věc, dáti zejmena německým velkostatkářům 21, po příp. obmýšleným zákonem 25 mandátů, aniž by při tom bylo záruky, že německé strany svoli k nezbyt né změně volebního řádu ve pro spěch spravedlivého zastoupen národa našeho na sněmu čes kém — tot velkou politickou chy bou, které musíme z hloubi srdce litovat, tím více, ježto konservalivni velkosta tek neměl příčiny v tomto oka- mžiku českému národu způsobil takovouto křivdu! (Bourlivý, dlouho trvající potlesk a projevy nevole.) Ale stalo se. Costy boží a cesty něktorých kavalírů jsou nevyzpytatelny. Ale na ší po vinností to bude, poněvadž od nás zá- visí, bude-li lze takovýto kompromiss dodržet, pokud se týče změny volebního řádu, abychom jen tenkráte k nl svolili, dostanerdi se nám spravedlivé náhrady na počtu hlasů, který nám dle počtu obyvatelstva náleží. (Nadšený, neutu- chající souhlas a potlesk.) Řečník uvádí po tom dalši soeiální a národo- hospodářské úkoly nového sněmu, mezi nimi úpravu volebního řádu do obcí, reformy chudin- ství, rozřešení otázek obecního statku a zcelo- vání pozemkův, úpravu školství v duchu svobodo- myslném a moderním, otázku podporování škol průmyslových, živnostenských, hospodářských atd., jakož i otázku, které týkají se nápravy trudného stavu středních stavů našich, která právě v zájmu celkového blaha národa našeho, úspěšně dlti se může jen za souhlasu všech dotyčných vrstev. Jsou to úkoly veliké a dejž bůh, aby sněmu popřáno bylo náložité lhůty p.acovní.
#24 alto_textblock #24
Nečiním dnes — pokračuje řečník — pro příští postavení české delegace na říšské radě žádné prognosy. Vždy jsem hájil a hájím také dnes náhled, že rozumný politik stanoví taktiku svou dle poměrů, jaké v okamžiku daném jsou a nevykláda napřed prostředky, jichž chce užiti, svým odpůrcům, aby offekt téchto prostředků již napřed znali. (Výborně!) Ale můžete býti ubezpečeni, domnivá-li se vláda dra Körbra, že s nynějším politickým stavem jsme spokojeni a že tak krátká episoda velkých hospodář- ských akci, které na řišské radě byly zahájeny a na chvíli odstra- nily snad zbraně politické, je již dostatečnou, aby národ český své zbraně politické sklonil, pak zcela otevřeně prohlašuji, že velice se klame. Národ český a jeho zástup- cové politické zbraně své neslo- žili a nesloží, dokud jim po právu nebude uěiněno. (Bourlivá pochvala a po- tlesk.) Pověděl jsem své politické eredo. Nedodám, než že jak od prvopočálku, tak i nyní jsem věrným přivržencem národní strany svobodomyslné, při níž setrval jsemi při největších persekucích. Nic nepoklá- dám za pochybenějšiho než. pře- bíhánl z jedné politické strany do druhlé. (Bouřlivý souhlas.) Budu-li zvolen poslancem, bude mne to těšiti a učiním rád vše, sečkoli jsem. Nebudu-li zvolen, klidně a spokojeně ustoupím z veřej- ného života. Přál bych si, aby mému nástupci nejen dobře se dařilo, nýbrž aby se mu vice podařilo. (Hlučná pochvala.) Přáním mým jest jenom, aby volební b j veden byl ve formě slušné. Odevzdejte listek hlasovací a věnujte důvěru svou komukoli, ale jděte k volbě jako přátelé a ať zápas volební dopadne jakkoli — dbejte o to, abychom tento zápas provedli ke prospěchu národa a na škodu Vídně. Hřimavý, několikráte opětovaný souhlasa potlesk rozlehl se po těchto konečných slovech řečníkových, jemuž k eklatantnímu úspěchu gratulováno. A neméně hlučnou salvou pochvaly byla přijata slova jednatele spolku pana Za po- tila, který tlumočil shromážděným usnesení výboru, jímž kandidatura p. dra. He- rolda s povděkem se vítá a vše- možně slibuje její podpora. Pan Bedřich Kindl vřelými slovy důvěru voličstva k dlouholetému zástupci okresu vylíčil a shromáždění nadšenými projevy provázelo jeho appell, by jednomyslně dalo hlasy své dru. Heroldovi. Bylo pochopitelno, proč přítomný agrární protikandidát dra. Herolda, satalický statkář Če- pek, za této situace mluvil tónem mírnějším, b že proti dřivějšku užil akcentů takových, jakých od něho by nebyl očekával ani politický od- půrce, ani — řivenský jeho představený ... Ku podivu: do krajnosti jindy vášnivý pan Čepek naladil tentokráte struny mnohem — lahodněji. Nenadával, nekaceřoval, ba — pro svoji osobu se nijak nerozpakoval projeviti přání své po — dohodě. Arciť — snad to taktický jen lapsus rhetorův — propůjčil své touze po — do- hodě výrazu tímto appollem na rolnictvo: »Jestli se vám hmotně nevede dobře, nezbude vám než (doslovně citováno), abyste, majíce lí- stek v rukou, dali smýšlení své na jevo a vo- lili ovšem lidi schopnél« Trefně jemu odpověděl dr. Herold. »Je-li voličstvo nespokojeno — pravil — a půjde-li k volbě, aby volilo jen zástupce lepší, vyškole- nější, já se k tomu připojují a appelluji na vás sám, abyste k tomu hleděli, by národ náš byl v parlamentních sborech zastoupen ne svými nejlepšími advokáty, rolníky, řemeslníky a pro- fessory, nýbrž nejlepšími — politi ky. (Hlučná pochvala.) K dobré politice třeba do- brých politiků. Špatní politikové dělají politiku špatnou, dobří politikové dělají pak někdy také špatnou politiku — když se jim dobře nepo- vede, ale je tu přece mnohem lepší záruka, že dělají politiku lepší než tí, kteří délají politiku zcela špatnou. (Hlučná veselost a pochvala.) Kdyby měla agrární strana opravdu — jak pan Čepek pravil — jen úmysl, uvědomovati české rolnictvo, pohnouti »stojalými vodami« prý na českém venkově a starati se o to, aby rolníku se dobře vedlo, nikdo v našem národě proti tomu by se neozval, Proto ale nebylo ještě třeba, aby agrární strana se utvořila jako zvláštní strana politická. (Hlučný souhlas.) Vždyť je to zcela jedno, je-li zvolen pan A či pan B, ale k vůli čemu toho želím, jest, že děje se to právě v okamžiku, kdy každá porážka té strany, která dnes řídí českou politiku, je seslabením českého národa. (Výborně! Potlesk !) Bude-li v tomto volebním bojí možno — a ne- vím, je-li vyloučeno, že strana ta kompromissem pozbude několika mandátů, pozbude jich pouze strana, vzdor tomu však český rolník zůstane českým rolníkem a proti Vídni tato ztráta strany nebude míti žádného politického effektu. Ale prohrajeme-li my boj v oněch okresích, zna- menalo by to seslabení representace českého ná- roda. (Hlučný souhilas.) To neoddisputujete, kdybyste byli sebe výmluvnější. Pro stranu naši ztráta 5—10 mandátů, stane-li se dohodou, ne- znamená ničeho, ale stane-li tak v boji, zna- mená to oslabení posice českého národa. Já — na základě dvacetileté své zkušenosti — nesli- buji dnes ničeho. Ale páni poslanci se strany ugrární, i ti, kdož je volili, přesvědčí se, snad již po šesti letech, že to dělali zrovna jako nly. (Bouřlivá pochvala.) Strana politická budí jen řevnivost stran- nickou, strana stavovská však ninohem nebez- pečnější pro národ náš řevnivost stavovskou. Proto musí rozumná politika národní vésti