Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY-

11. února 1909. Číslo 42.

vedený od staletí v Evropě, dospěl k době klidu. ktera byla dlouho kýženou. »Journal des Děbats« jmenuje 9. únor dnem, který v dějinách ně- mecko-francouzských styků bude tvořit epochu. »Liberté« píše: »Bude-li dohody tak poctivě užito, jak byla usnesena, bude t trvalá a závěrečná likvidace sporu o Marokko.« Též nacionalistické listy píší mírně a spokojeně. Nenalézají námitek proti velkému činu míru. Anglické žurnály, jak se oznamuje z Lon- dýna, projevují srdečné a upřímné po- těšení nad dohodou, jež byla podepsána právě v den vjezdu anglického krále do Berlína. »Pall Mall Gazelte« píše: »Teď nebo nikdy byla dána Francii a Německu příležitost dokázati pravdivost starého franeouzského přísloví: »Le amis de nos amis sont nos amis.« (Prátelé na- šich přátel jsou našimi přáteli.) O dojmu v Marokku se oznamuje z Tan- geru: Německý a francouzský zástupce do stali rozkaz, uvědomiti maghzena o doeilené do- hodě. Zpráva způsobila sensaci. Soudí se, že Francie dosáhne opět ve zvýšené míře svého politického vlivu a že nadejde doba veli- kého hospodářského povznerseln Marokka. Sdělení o dohodě bylo učiněno důvěrně zástupci sultánovu v Tangeru El Gub basovi německým vyslancem drem. Rosenem a francouzským diplomatickým zástupcem Saint- Aulainem. Německý, francouzský a marocký zástupci vzájemně si blahopřáli ku provedeni dohody, jejíž obnovení prospěje všem státům v Marokku interesovaným a zajisté též Marokku samotnému. Z Londýna, 10. února. (K. k.) »Morning Post« poukazuje na anglické smlouvy a Francií, Ruskem a Japonskem a praví, že eíle britské politiky bude teprve tehdy úplně dosaženo, až bude poměr k Německu postaven rovněž n podklad přátelský. Nechť francouzsko-německá smlouva k tomu přispěje. »Daily Chroniele« a »Daily Telegraph« prohlašují, že smlouva nikde se nepřijímá tak příznivě a srdečně jako v Anglii, protože od- straňuje další předmět nových nedorozumění

Politické zprávy domáci.

V Praze, 10. února. (Noví ministři.) Zejtřejší úřadní noviny přinesou vlastnoruční listy panovníkovy, jimiž se úřadu sprošťují správcové ministerstev: osvěty ryt. Jos. Ka- něra, spravedinosti ryt. dr. Rob. Holz- knecht, financí bar. Adolí Jorkasch, ob- chodu dr. Vikt. Mataja, železnic ryt. dr. Zdenko Forster a orby Josef Pop, kteří za stávají svůj úřad vesměs od jmenování kabinetu Bienorthova dne 16. listopadu m. r. V přetvořeném Bienorthově kabinelě zůsla- nou sám bar. Rich. Bienerth jako předsedn ministerstva, podmarš. Fr. Georgi jako mi- nistr zeměbrany, bar. Quido Haerdt! jako minist vnira, ryt. David Abrahamowi cz jako polský ministr krajan, dr. Jan Žálček jako český ministr krajan a dr. Gustav Schrei- ner jako německý ministr krajan. Novými od bornými ministry stanou se profesor dr. Albín Braf pro orbu, ryt. dr. Leo Biliňski pro finance, Ludvik Wrba pro železnice, hr. Karel Stürgkh pro osvětu, dr. Richard Wei ss- kirchner pro obchod, ryt. dr. Vikter Hochonburger pro spravedlnost a Augu- stin Ritt pro veřejné práce. Podáváme tuto stručné živolopisné zprávy o nových ministrech. Dr. Albin Bráf narodil se r. 1851 v Třebíč na Moravě, gymnasium a práva studoval v Pra- ze, kdež byl r. 1874 povýšen za doktora práv. Od r. 1874 byl profesorem národního hospodář ství při česko-slov. obchodní akademii v Prace r. 1877 habilitoval se jako soukrom, docent ná- rodního hospodářství na pražské universitě, r. 1882 stal se mimořádným a r. 1890 řádným profesorem téhož oboru na české universitě Z vědecké činnosti jeho uvádíme spisy o dělni-

Hudba.

+ Koncerly. V popředí ruchu stají lefos Česki filharmonře. Jednak pravidelností a počtem svých produkcí, jednak úrovní, již po dařilo se, patrně vlivem letního engagementu výstavního, ne li zvýšiti tož aspoň stabilisuvati a urovnati. Existenční neji stota, jež tomuto souboru přes léto hrozívá, měla dosud vždy zhoubný vliv na jeho výkonnost. Prote bylo by si v zájmu umění jen přáti, aby i letos pal čivá olázka tato šťastnů byla vyřízena. Vedoucí či nitelé filharmonie měli by se ovšem již nyní luště ním jejím zabývati, dokud čas. Opakování Frankova »Proklelého lovce« Sukovy »Pohádky léta« v mimořádném koncertu České jednoty pro orcbestrální hudbu přišlo velice vhod obecenstvu, zvláště co se původní novinky týče Její četné krásy, složilé detaily umné práce, ne snadno proniknulelné nálady, nádhera instrumen tace, působily při novém poslechu ještě úchvatněji Sesilený orchestr filharmoniků, veden Karlem Ko vařovicem, stál opět na výši nejpřísnějších po žadavků. Nedělní symí nické koncerty, obezřetně Hízené stálým dirigentem filbarmonie drem. Zemánkem přispíšily si s několika novinkami. Ve dvanáclém kon certu byla to Sinigagliova předebra ke Gel doniově benátské komedii »Le Baruffe Chiozolle«. Ji 32 opus mladého pilného skladatele, jenž pro sve slyky s českou hudbou (žák Dvořákův) budí sympatle Situace — pouliční pranice, vzniklá mezi ženami při vyšívání, záhy však zachválivší celé rybářské městečk Chloggiu — lehko mohla svésti k nápodobě obdob ného výjevu z Wagnerových »Mistrů pěvců«. Ale Sinigsglla zašel si raději k Smetanovi a vytvořil ryze veseloberní ouverturo, typu »Prodané nevěsty«, aliegro plně pohybu a zpěvnosti. Ukázal, jak umi obratně zpřádati kontrapunkt a vlipně do jasných barev své instromenlace copové archaismy vplétati. Dilo, svěže podáno, mělo plný úspěch. V koncettu 18. slyšeli jsme poprvé symfonickou báseň Weingartnero v »Niva blažených«, jejímž podkladem jest známý obraz Boecklinův. Dllo prozrazuje dokonalého znalce orche- stru i lajů skladatelského mechanismu. Proto vnější faktura, jak forma s důmyslnou svojí polyfonií, tak instrumentnce, vymáhá si uznání. O sile hudebního vynálezu a osobitosti autorova profilu nedovedla mne však skladba přesvědčiti. Houslový koncert Ton Aulinův (C-moll, op. 14), jejž citově a zpěvným tónem přednesl nadaný virtuos pan Waclaw K o ch aj ski, skýlá interpretům výhody širokých kanti len a dobře houslově sedícího pletiva efektních přebížek. na déle působí však svým pathosem jednotvárně Irázovitě a hluše. Z repertoárních zásob vyložena ku povděku jemně cítícího posluchačstva Föristerov a poetická suita »V horách«, mladistvou snivostí dýšicl. Weis sova symfonie c moll objevila se v novém zpraco- vání, jež zvláště druhé věty (pohřební pochod, nyn zahájený lahodným zpěvem violoncella) a finales týče. Dilo kypí zdravou, neumělkovanou hudebností stedře rozdávanou melodičnosti a svěžím zvukem

ckých poměrech v severních Čechách (1881). o právu domovském, o donucovacích pra- covnách, o Schulze-Delitzschovi a českých zá- ložnách (1884), o melioračním úvěru (1890) v řadu drobnějších praci v různých časopisoch. Politicky byl činným od let studentských; po- slancem českélo sněmu zvolen poprvé r. 1883 v okrese žambereckém; r. 1889 volen do sně- mu v kurii velkostatkářské, vždy jako kandidát stzročeský. R. 1887 slal se přísedícím zem- ského výboru a získal si značných zásluh o zři- zení zemského pojišťovacího fondu eís. Frant. Josefa, v jehož čele stál dosuď. Dr. Bráf je čle nem české akademic a národohospodářského od- boru při akademii, od r. 1904 je dvorním a- dou. Ženat je, jako známo, s Libuší, dcerou zvěčnělého dra. Fr. L. Riegra. Dr. Leo ryt. Biliňski, nový ministr financí narodil se 15. června 1846 v Zaleščikách v Ha- liči. R. 1867 stal se ve Lvově doktorem práv a vstoupil do slátní služby u baličského místo- držitelství. Současně habilitoval se na hvovské universitě jako docent polit. hospodářství. Roku 1871 stal se mimořádným, r. 1874 řádným pro- fesorem, r. 1879 byl rektorem lvovské univer- sity. Vědecká čirmost Biliňského je obsáhláa týče se zejména daní a daňové soustavy, jakož i rozvoje socialismu. Za své vědecké práce zvo- len za člena akademie krakovské. Poslancem haličského sněmu stal se poprvé r. 1883 a za- sedá v něm podnes. Ve sněmu míval zpravidla rozpočtový referát. R. 1892 povolán do mini- stenstva obchodu a stal se gener. ředitelem rak stätních drah (po bar. Czedikovi). Dne 30. zář 1895 vstoupil do kabinetu Badenolva jako mi- nistr financí a zatímný polský ministr krajan Jako ministr financí vedl vyjednávání s ulher- skou vládou o vyrovnání, jež však zmařéno p dem Badenova kabinetu v listopadu 1897 V únoru 1900 Biliňski povolán do panské sno movny a jmenován guvernérem -ak. -uherského banku, v jehož čele stojí podnos. Biliňski ne- vykonává nyní mandát v panské sněmovně, po- něvadž za všeobecných řišských voleb r. 1907 přijal poslanecký mandát v Rešově v Haliči,

Politické zprávy zahraničné.

V Praze, 10. února. Rozmluva se srbským následníkem trůnu. Bělehradský zpravodaj »Pester Lloydue uveřejňuje rozmluvu, kterou měl se srbským následníkem trůnu Jitím. Rozmluva je vítaným příspěvkem k poznání duše tohoto mladého muže, kterého vídeňské listy již od několika let soustavně ostouzejí právě tak, jako velebívaly Milana Obrenoviče. Králevič Jiři se vyjádřil: »Je mi divno, že mi ve Vídní vyčitají, jak se chovám v otázce záborn. O tom přece není sporu, že zábor Bosny a Hercegoviny je těžkou ranou do srbské národnosti. Náš národ se kromě toho cítí zahanbena a jest odhodlán, mu sí-l to býti, protestovati proti porušení mezinárodní smlouvy i branně.« »Tisleové a tisícové srbských občanů po mnoho neděl chodili před můj dům, chtějíce věděti, co cltím a myslím já, následník trůnu a budoucí ředitel osudu tohoto národa, mám-li srdce pro jeho utrpení, rozumlm-li hinuu jeho duše. A nebylo-liž mou povinností, abyeh svému národu, s kterým jsem odhodlán i po- vinen rozdíleli radost i žalost, podával útěchu důvěru? Řikal jsem národu, co jsem mu říkati musel: že jsem maso jeho ma sa, krev jeho krve. Kdybych mluvil a jednal jinak, hanebně bych mluvil i jednal. Kromě toho osobně cílím, že položení. stvořené záborem, je pro Srbsko a srbský národ prostě nesnesitelně. Nemůžeme se dáti zavřiti do klece. Srbský národ tuto hrudu země osvo- bodil, tak říkajíe, holýma rukama, a my svou svobodu obhájíme a nelekáme se žád- ného, třeba zoufalého boje za ni A na takový boj já národ připravuji, a připra- vuji se i sám. »U nás není třídových rozdllů. Všichni jsme si rovní stavem, eltěním i myšlením, ctnostmi i nedostatky. A mezi naše ctnosti dobré cily zajisté patří, že milujeme svůj národ

V tom směru velmi blízka jest mu Ostrčilo v symfonie Adur, pedobně temperamentní, myšlenkově zpěvná a svěží, jíž každý rád pro její překypujíeí mladistvou mízu promine některé odbočky od slohu ryze symfanického. V koncertu 14. vzpomenuto slého výroči nard- zenin Felixa Mendelssohna-Bartholdybo provedením jeho »Reförmační symfonie« (č. 5D op. 107). Dilo mládí, teprve po smrti publikované. Částečně tribut hudbě programní. Vypůjčená themata lutheránská (drážďanské »Amen« a chorál »Pevný hrad«) nutila skladatele více do chladné práce the matické, jejíž důmysl naplňuje obdivem a dílu do- dává tvrdší ráz, než jsme u Mendelssohna zvykll ale pevnější. Ovšem význačno charakteristice sklada- lelově dílo právě není. Vešlo v obyčej kaceřovati sladké mělismy Mendelssohnovy. Ae když přece hlavně v nich jest jeho osobitá nota.. Liszto v »Faustovská symfonie« jest výtvor smělé koncepce. Obtižný problém luští tak, že podává tři povaho- kresby. V prvém obrazu portretuje Fausta, ve druhém Markétku, ve třetím Mefistolela, čemuž závěrečný sbor o všem pomíjejícím a věčné ženskosti skýtá symbolické jakési rozluštění. Charakteristika Fausta v jeho žízní poznání jde nejvíce do hloubky, jen po- někud délka věty vadí požitku a vnímání. Pln něhy jest obraz Markétčin. Skladba stává se ušlechtile prostou a zpěvnou, protkávána jsouc solistickými episodami tu hoboje a violy, tu tercetu housli, kla- rinetu a flétny. Duch negace, toť Mefistofolas; do skladby vniká vrdor a spor, jejž vyrovná teprv nástup mužského sboru, povznašející do mystické výše. Pěvecký kruh »Tovačovský« postavil sbor vydatný a pevný, tenorovému solu prospěl šťavnalý hlas Mirka Štor ka. Z cizích virluosů zavítal do Prahy zase Bro nislav Hubermann, jenž se svým obratným klavírním průvodcem p. Richardem Singrem vždy rád jest vídán. Citovost Hubermannovy hry. vroucnost, s jakou do skladeb vniká a takřka z nimi se ztrácí, nechávaje mluviti jen jejich obsah. má do sebe mnoho jímavého. Umělecky šťastně — o hmolně stránce nepřisluš“ tu rozhodovali — začali svůj ideální podnik, v řadě tří večerů předvésti všechny houslové sonaty Beelho- venovy, pp. Antonín Maixner a dr. Vilém Zemánek. Rezvrhli si dekadu klassických sonat těchto člyti na první večer, po Uřech na dva ostatní. Po ukončení cyklu ještě se k věci vrátím, chci jen prozatím konstatovati zdařilé, dobře promyšlené pro vedení, jež jmenovitě houslistovy kvality staví de velmi příznivého světla. Patnáciý svůj ročník zahájil v pondělí Český spolek pro komorní budbu Osvědčilose poznovu, že jsou to naše nejelilnější koncerty, nejen obeceusivem, jež se lu schází, ale předovším, na čem nám nejvíce záleží, vnitřní hodnotou. Účinkovalo Ševčíkovo kvartetto a ruská planistka sl. Věra Šapira. Kvartetisté, kteří mílovými kroky dohánějí svůj vzor, České kvarteito, přednesli vedle Griczova nedokončeného kvartela F-dur, o němz jsme

a jeho svobodu. I já jsem Srb, i já mi- luji svůj národ a jeho svobodua nemohu jinak než v tomto těžkém okamžiku založiti svou česť za úspěch našeho životného bojea posvětiti i obětovati tomu boj svůj život. Daleko jest ode mne, abych k Rakousko Uhersku nebo někomu jinému choval neúelu a nenávist; já pouze žádám, aby měmu národu bylo dáno právo. Prozatím jsme svůj osud svěřili Evropě a uvidíme, bude- li spra- vedliva.« »Pořád slyšíme: vojna, vojna! Ale vždyí vojna nemusí hned vypuknouti! Ale vypukne-li, ujišťuji, že nezůstaneme osaměli a že se nám ukáží vydatní spojenci v celých velikých a moe ných národech.«

Ednard VII. v Berlíně. Z dnešních rozprav o návštěvě anglického krále u německého suveréna zasluhuje pozor- nosti ráznost, s jakouž »Daily Telegraph«, orgán Balfourův, tedy list nad jiné k tomu povolaný rozptyluje zůplna i námi zaznamenané »o d ha lení« »Berliner Tagblattu« o někdej- ších Chamberlzinových pokusech o anglo- německou alianci. »Daily Telegraph« nazývá domnělá »odhalení« ta absurdními a dokládá. že běželo pouze o ryze soukromý výkon Chamberlainův, jehož přátelské proslovy byly brány přilis do slova, jak se potom Bülow sou- kromou návštěvou u Chamberlaina (roku 1899) sám přesvěděil. Ku podivu potvrzen tímto auten- tickým prohlášením anglickým téměř do slova skeptický výklad, jakýž jsme k včerejším odha- lením připojili. »Berliner Tagblatt« tvrdí ovšem dnes, že Chamberlain sám sepsal některé články smlouvy alianční, o niž usiloval, a že vlastní vyjednávání vedl šl. Holstein a nikoliv osobně Bůlow. Co činil na vlastní pěst Chamberlain. za to ovšem nelze přičisti zodpovědnost celému tehdejšímu ministerstvu anglickému Zachování míru — aspoň na ten čas, do- kud Anglie nedokoná své zbrojení — přejee ovšem i tisk anglický. »Daily Graphic« spatřuje v návštěvě krále Eduarda v Berlině novou záruku míru a zdů- razňuje, že je nejvážnějším přáním všech roz- umných Angličanů, aby se nalezly prostředky. postaviti poměr anglicko-německý na podklad »trvalého míru«. Král Eduard odpověděl na adresu, kterou mu odevzdala anglická osada, asi takto: »S ve- likou radostí přijal jsem zdresu svých věrných poddaných v Berlíně a dobře si cením blaho- přání, která jsou tam vyslovena královně a mně. Srdečné a nadšené uvítání, jakého se dostalo královně a mně v Berlíně, dozná zajisté u měho národa na druhé straně Severního moře vděčné ozvěny a přispěje ke konsolidaci přátelskýeh pocitů mezi ním a národem německým, pro jehož kulturu a pokrok v oboru — umě ní, hudby a vědy chováme všichni co největší a nejardečnější obdiv. Vy, kteří bydlite v tomto krásném hlavním městě, můžete mnoho k tomu přispěti, aby se Němei, mezi nimiž žijete, pře- svědčili o upřímnosti našeho přátelství k nim vím, že mohu nato spoléhsti, že v tomi smyslu učiníte vše možně. Měl jsem velkou radost, že jsem vás dnes zde spatřil. Opělovně vám děkují za vaši loyalní adresu«. Dnes ve středu navštívil král anglický n její pozvání i berlínskou radnici. Odjel tam v 11 hodin dopoledne i s družinou a u to- mobilem. Ve slavnostní slni očekávali krále m. j. vrební starosta Kirsehner s obecními star- šími, říšský kaneléř kníže Bülow, státní tajem níci šl. Belhmann-Holiweg a šl. Sehoen, jakož velvyslanec sir Goschen. Vrchní starosta pozdravil krále tímto pro slovem: »Dovoltež, Vaše Veličenstvo, abych také na tomto místě vyslovil nejuctivější a nejsrdečnějs dík za to, že Vaše Veličenstvo vyhovělo pozván a doslavilo se do radnice. Prosím Vaše Veli čenstvo, aby ráčilo přijati z ruky německé mě- šťanské dcery doušek německého vína.« (Podán králi dcerkou purkmistrovou.)

v télo rubrice již psali, kdy poprvé jej v Praze, koncerlu Měšťanské besedy sehráli, jako novinku Weingartnerův smyčcový kvartet F-moll op 26. Mohu říci, že ze všech skladeb, jež dosud jsem od Weingartnera pozna! — a počítám k nim i lipské provedení Irilogie „Ořestes“ — líbí se mi nejlépe Jest v něm zdravá koncepce, myšlenky plynou ne- nuceně, ve formě vybroušené. Rozhodný tón prv věty, zvukomalebné nápady cherzanda, kde pizrl cato střídá se s bizarně šelestivými zvuky sul pon- ticello, široký zpěv adagia, nadepsaného „Fanta- sia“, ač zde postrádám kontrastu a stručnějšího vý- razu, jenž by řekl více, nežli mnoho těch třeba pří- jemně melodických slov, konečně živé finale, toť jsou věty dobfe odslupňované a pevnou rukou vyvíjeně. S ruskou virtuoskou sehráli pp. Lhotský, Mera- vec a Váška Dvořákův klavírní kvartet Es-dur op 87. Čarovné tolo dílo má sobě málo rovných, leda zase jen ve tvorbě Dvařákově. Zlatem myšlenek se tu hýří, nejepojnější melodické květy rozvírají tu svo kalichy. Hráno bylo skvostně. Sl. Věra Šavira má sílu i něhu, horouci cit i hudební rozmysl. Tech- nika její jest bozvadna a jak se ve Dvořákově suili A-dur op. 98 i v přidaném Chopinovi ukázalo, bra- vurní. Hebký úhoz, rythmická přesnost. dynamick odstíny i gradace spojují se ve hle její k colkovému účinu, jenž působí velkou vřeloslí a vzletém. Suit Dvořákova objevila se při tom polozapomenutým kle notem domácí tvorby. Co je v ní půvabu! co ducha A takové skvosty nechávají naši pianisté nepovšim- nuly a uchylují se raději k stereotypně obehrávaným skladbám cizím. Myslím, že musí jednou přijít po- znání v našich koncertech: Dvořáka nikdy dost! — + Lidový koncert Spolku českých žurnalist v Praze, jenž bude neodvolatelně ve čtvrtek dne 18. t. m. večer v Rudolfinu, vzbudil zvlášlě zájem navštěvovatelů koncertů komorní hudby a to zvláště účinkováním Bastařova tria (Bastař, Pour Štěpán). Jak známo, účinkují též znamenitý bas- baryton p. O. Kretschmer, operní pěvkyně slečna Mařka Anýžova a klavírní virtuoska pí. Lola Star ková Beranova. Vstupenky, jež prodávají hudeb. firmy F. A. Urbánek a Mojmír Urbánek, jsou velmi levne a to: křesla v přízemí po 2 K, ostatní po 1 K, lože po 10 K a místa k stání po 40 a 80 b. + Koncert Polronálu mládeže koná se již zejtre v Rudolfině. Zbývajíci vstupenky lze obdržeti v knih kupeclví pana Urbánka. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večern obvyklý čívrleční koncert v Národním domě na Král Vinohradech. Vstupné 60 h, rodinný lístek 1 K 60h vstupenky večer u pokladny. — V nedělním symfo- nickém koncertu v Plodinové burse bude první čásí pořadu věnována Richardu Wagnerovi. K tamuto koncertu bude zrušena kategorte nečíslovaných se- dadel. Sedadla v I. parketu po 2 K, v II. parketu po 1 K 50 h a místa k stání po 1 K prodávají s v kanceláři Českého filharmonického družstva na Va- clavském náměstí čís. 53 (telefon čls. 2993).

Když si král připil, odpověděl: »Děkuji Vám, pane vrchní starosto, že jste mi poskytl příležitost, abych Vám mohl vyslo- viti svůj nejsrdečnější dlk za krásué uvítání ze včerejška a za to, že mám příležitost spatřiti krásnou radnici. Jsem rád, že jsem zase v Be- líně. Mým největším přáním je, aby poměr mez oběma zeměmi byl vždycky co nejlepší.« Slova tato byla vyslechnuta s nejživějším souhlasem. Prošel radnicí. Král vrátil se do zámku. O 41. hod. odebral se král anglický s krá- lovnou do anglického velevyslanectví, kdež na jejich počest byla uspořádána hostina které se zúčastnili všichni, v Berlíně akredito- vaní velevyslanci, říšský kaneléř kníže Bülow. státní tajemník šl. Schoen, dánský vyslanee. anglický generální konsul dr. šl. Schwabaci a jiní. Ke slavnostnímu vjezdu králově do Berlína zaznamenávají listy ještě, že anglický suverén vypadal velmi svěže a vesele, Vilém Il bledě a vážně. Symbolická porovnání? Angličtí královští manželé odebrali se po 3. hod. odpolední, hodlajíce ueliti památku ze- snulé manželky císaře Bedřieha, do domu chot císaře Bedřicha a prohlédli si s velkým zájmem jeho zařízení a sbírky. Potom vrátili se do zámku. Král vyslovil se k svému okolí velmi uspokojivě o uvílání na radnici. Prohlásil, ž výzdoba radnice, jakož i celé uvítání se he velmi sympaticky dotkly.

Opět úplný převrat v Persii Nejnovější zprávy z Persie oznamují — k vůli změně scenerie — opět úplnou změnu sítuace. Tentokrát proti revolucionářům. Aspoř v Tavrizu a Ispahanu. Ovšem třeba přijmouti zatím vládní tyto perské depeše s jistou reservou. Dle nich v Tavrizu revolucionáři utrpěli těžkou porážku. Skoro celé město jest v rukou vládního vojska. Dále příja prine Ferman Ferma opětně jmenování generál- ním guvernérem ispahanským. Chystá se nová výprava proti Bachtjarům tamním. — Z Reštu dochází zpráva, že revolucionáři vyple- nili a zapálili včera dům guver- néra. Guvernér sám byl prý zabit. Mnoho perských vojáků uteklo se na ruský konsulát.

Bezvýslednost schůzky berlínské a nové zbro jení anglické proti Německu. Přes tuhý odpor radikálův, lekajícíchse velkého zatižení poplatnictva, se vláda anglická rozhodla právě ted povoliti na žádost admi rality nové obrovské obnosy na námořní zbro- jení, kteráž za nynější situace může býti namí- řeno jedině proti Německu. Jest to ovšem prazvláštní ozvěnou k zdvořilým přípitkům ber- linským. Liberální »Dally News«, které dávno již Německu přejí, jsou proto hluboce zarmou- ceny a naříkají, že obrovské sesílení anglick moci, která bez tak má už převahu na moři proti Německu, znemožní všelikou dohodu za berlinské schůzky, ano že výsledky její přímo jsou ohroženy novým soustřeďov ním anglického loďstva v (ně me- ekém«) moři Severním. Kabinet rozhodl se povoliti stavbu nových šesti obrovskýe obrněnců typu »Dreadnought« a povoliti na t ročně 6 mil. liber šterl.

Jihoněmci a politika kanoléřova Ve virtemberské sněmovně měl včera mi nisterský předseda dr. šl. Weizsaecke řeč, ve které vítal obnovení pro zahraniční zá- ležitosti při spolkové radě a poukázal na bi- storiekou schůzi výboru z předešlého listopadu ve které podal říšský kaneléř Bülow zevrubní uklidnujíel prohlášeni. Všichni ministři, zdůraz- ňuje ministerský předseda, mohli říšskému kan- eléři projeviti plnou důvěru s tím, j a řídi zahraniční politiku. Stanovisko německé vlády k rakousko-uherskému přitel jsme všichni vděčně uvitali. Snad se bude výbor scházeti v pravidelných obdobích, z čehož ei- zina pozné, že jak na venek, tak i uvnitř exi- stuje v mírumilovném Německu pevná a roz hodná svornost.

Rozšíření anglické državy v Asii. Reuterova kancelář se dovídá, že Angliea Sjam uzavřely smlouvu, jíž postupují se Anglii státy Kelantan, Trenga n a Kedah. Za to poskytne Anglie Siamu jiste koncese rázu patrně obehodního Jak vidno, Anglie dovede z přátelství svého s Francií a z osamocenosti Německa znamenite kořistiti pro rozpjeti své moci.

Ze zákulisí turecké revoluce. Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) Celken neni znůmo, jak došlo ke sjednocení revoluční straný turecké, jež měla z počátku oporu pouze v armádě se stranou náboženskou, bez níž jakékoli vážné hnut a trvalý prevrat byly nemožny Syed Ali, bývalý člen nejvyššího soudu v Indi žijící nyní na odpočingu v Londýně, hraje významnou úlohu v islamismu. Jest zajímavo, že je zároveň fa nanekým panislamistou i přesvědčeným přívržencem panbritannismu. Chce uskulečnili svůj náboženský doál prostřednictvím osvíceného liberalismu a tole rance brilské ríše. Když zvěděl, že armáda jest získána pro revo luční stranu a že jest nutno zabezpečiti si ne-li pří mo aktivní podporu, tedy aspoň sympatie strany ná boženské, počal Syed Ali, jenž zná koran jako nikd jiný, hledati v něm citáty, příznivě konstilučnímu r- žimu, jaký chtěti Mladoturci Koran jest jago bible, nalezne se v něm vše, c kdo chce, dovede-li si jen vykládati. Syed Ali sestavi bez obtíží dlouhý seznam posvátných výroků, dopo ručujících konstiluční režim. Ostatně je všeobecně známo, že Maurové ve Španělsku přijali režim muni cipálních republik, úplně se slodující s politickým ideálem prorokovým. Syed Ali vydal v arabské řeči Brožuru, v níž uvedl citáty ze svatých textů a vyložil je ve smyslu co nejliberálnějším a nejširším. Zaslal brožuru šejkov ul islam, jenž ihned svolal ulemy. Citáty z koran byly uznány správnými a když tenlo důležitý mo ment byl rozhodnut, bylo plijetí výzladu Syeda Alihe již jen pouhou fommalitou Touto theologickou machinací zabezpečili si Mla doturci, kteri již měli na své straně armádu, tak morální podporu v náboženství a turecká revoluce nebo vlastně evoluce, byla proveden J. Coudurier.

Zemský výbor království českého a bývalé jazykové předlolry vládní.

Jak jsme již ve včerejším večerním vydání „Nár. Listů“ sdělili, podal a odůvodnil včera v sezení zem- ského výboru král. českého přísedící dr. V. Škarda návrh, aby zemský výbor se usnesl na projevu, jímz odmítá kompetenci říšské rady pro vyřízení zná- mých jazykových předloh vládních a kterým žádá, aby je vyřidil sněm zemský Dr. Škarda mluvil dvakrát. V první řeči svě do- kázal přísedící dr. V. Škarda nepžíslušnost liáské rady pro projednání a vyřízení jazykového zákona. Důvody jeho jsou tyto: I. Pokud se týče jazykového zákona, nepovažuje říšskou radu za příslušnou k úpravě jazykových pe- měrů u slálních úradů v král. českém z těcht důvodů: 1. Úprava jazykové otázky vůbec vebyla úslavou prosincovcu, článkem 11. stát. z z. o říšskěm za- stupitelstvu přikázána říšskému zákonodárství a ná- leží tudíž dle § 12. st. z. zákona toho sněmům, jak to plyne z přirozené povahy věci, vzhledem k tomu že jazykové poměry v různých královstvích a zemích na radě říšské zastoupených jsou velmi rozmanile a nedají se dle jednoho pravidla uspořádati, nýbrž vyžadují zvláštní úpravu, poměrům v jednotiivých zemích vyhovující. 2. Článek XIX. st. z. z. o všeobeených právech státních občanů, stanovící v 2. odstavci úplnou rov- noprávnost všech v zemi obvyklých řečí, ve školách. v úřadech, i veřejném životě, nevyhradil říšskému zákonodárství vydání prováděcího zákona, naopak vychází na jevo z debat, při projednávání státních základních zákonů na radě říšské, jež nujno považo- vali za motivy zákona, že případné prováděcí usta- novení náleží zemskému zákonodárství, po případě nařizovací meci vlády. 3. Vláda sama uznala kompelenci zemského sně- mu k uspořádání jazykové otázky u státních úřadů, předloživší r. 1871 sněmu král, českého svou před- lohu o národnostním zákoně také jazykové předpisy pro státní útady obsahující 4. Vsechny vlády dosud, zejména od vydání stát- ních základních zákonů až po nynější dobu považc- valy úpravu jazykovou za věc zemskou, neboť byla od nich všechna jazyková nařízení publikovánav zemských zákonnících a nikoliv v zákonníku říš- ském 5. Kdyby bylo lze proli všemí těmto důvodům připustiti kompetenci říšské rady ku podání jazyko- vého zál ona, mohlo By podání jazykové osnovy říš- ské rady odůvodněno býti tenkráte, kdyby zákon ten se týkal všech království a zemí v říšské radě za- stoupených, nebot dle § 11. st. z. z. o říšském za- stupitelstvu jen záležilosti všem královstvím a ze- mím v říšské radě zastoupeným společné patří do půnobnosti říšské rady. Další část řeči své věnoval dr. Škarda důkazu; že ko změně obvodů soudních ckrosů je třeba vota sněmu a to nikoli pouze dobrého zdání jeho, nýbrž také souhlasu sněmu, poněvadž dlo § 2. zákonao okresních zastupitelstvech musí obvody jejich býti totožny s obvody okresních soudů; nelze tudíž bez svolení sněmu měniti ani hranice okresních zastu- pitelstev, ani hramice soudních okrosů. řisedicí hr. Schönborn vyslovil se pro kon- pelenci říšské rady pro otázku jazykovou, ale pro kompelenci sněmu zemského pokud jde o okresy soudní a o obvody státních úřadů politických. Němečlí přísedící dr. Eppinger a dr. We- runski hájili, jak již sděleno, kompetenci říšské rady pro všechny znamé osnovy vládní. Přisedící dr. Eppinger pravil mimo jiné: Jestliže vláda podnikla vážný krok pro úpravu ny- nějších poměrů nemá se vystupovali s námitkami kompelenčními Dr. Eppinger přiznal také, že vládní rozdělení obvodů, a to jak kiajů polilických, tak krajů soud- ních a politických okresů obsahuje mnoho chyb. Ze- jména poukázal na ustanovení předlohy, jímž se má zrušiti krajský soud v Litoměřicích; nazval je chyl- ným činem („Fehlgril!“). Mimo to pravil dr. Eppin- ter, že je třeba, by se interesentům, obeím a okre- sům, poskylla přiležitost, aby se o změnách, vládou navržených, vyslovili. Náhr. přísedící dr. Pinka s žádal hr. Schon- borna, aby vzhledem k tomu, že v zásadě vyslovii souhlas se stanoviskem dra. Škardy, pokud jdle okresní zastupitelstva, přijal vůbec návrhy dra. Škar- dy. Dr. Pinkes poukázal na to, kterak hr. Schönborn vychází ze stanoviska pochybností o tom, má-li s zemský výpor uchopiti iniciativy v záležitosti, o kte- rou právě jde. Toto stanovisko není správno, poně- vadž se nejedná o iniciativu zemského výboru, nýbrž o iniciativu vlády; povinností zemského výboru jako strážce samosprávy zemské pak jest, aby v době, kdy nezasedů sněm, zemský výbor sám ujal se otázky kempelenční; vláda porušila kompelenci sněmu, před- loživši jazykově osnovy níkeli sněmu zemskému, ný- brž radě říšské. Prolo žádal dr. Pinkas, aby hr. Schönborn doplnil svůj návrh ohražením zemského výboru proti porušení kompotence sněmu. Dr. Pinkas polemisoval též s drem. Werunským a vyložií, ze § 19. stát. zákl. zákona o obecných právech občanů státních není pouze rámcem bez obrazu, nýbrž sku- točným zákonem, na jehož základě nejvyšší soudy vyhlásily celou řadu svých nálezů ve prospěch rovno- právnosti jazykové. Přísedící Adámek přijímá návrh dra. Škardy v plném znění. Tvrzení dra. Eppingera, že český národ mohl přijmouti osnovy vládní, jež jsou prvým opravdovým pokusem vlády o urovnání jazykových sporů v Čechách, s radostí, pokládá za nemístný vtip. Český národ spatřuje a to plným právem v těcht předlohách nebezpečný útok proti autonomií král českého a proti zákonně zaručené rovnoprávnosti českého jazyka, opravdový pokus o zákonná uznání výsad němčiny jako řeči státní a o dekomponování král. českého ve 20 departementů a proto jedno- myslně a proto se vší rozhodností stojí proti nim. Zajímavá jest touha dra. Eppingera po přehlasování na říšské radě. My po takové popravě toužiti ne- můžeme. Takové přehlasování se národu českému při jednání o všeobecném volebním právu zle vy- platilo. Poněvadž mají býti jazykové poměry upraveny toliko v Čechách a nikoliv také na Moravě, ve Slezsku a v Dol. Rakousku, již proto nemůže býti řeči, že by touto předlohou bylo právo jazyka českého vše- obecně upraveno. Jde o speciální zákon pro král. české a také prolo nemůže býti přiznáno k jeho vy- dání právo říšské radě. Osnova zákona o krajských vládách, jež majl býti také třetími stolicemi, ohrožuje jednotu krá- lovství, je založena na falešných výsledcích sčítání lidu a čelí také k vyblazení našich menšin, kromě toho prejudikuje organisací krajských zastupitelstae.