#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁBODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
21. září 1901
#4
alto_textblock
#4
Číslo 261.
#5
alto_textblock
#5
z Paříže. Ve voze nebyla také nalezena nijaká
jiná stopa nějaké koule.
Z Conipiěgne, 20. záři. (C.-B.) Ca
přijal odpoledne francouzské delegáty.
již záčastili se haagské konference a po-
zději vyjel si s carevnou na procházku lesem.
Audience generála Boisdeffra u car
měla ráz soukromý. Generál představil se
občanském obleku.
Z Compiěgne, 20. záři. (C. B.) C
udělil předsedovi ministerstva Waldeck
Rousseauovi, předsedovi poslanecké sně-
Inovny Deschanelovi a předsedovi senátu
Fallieresovi velkokříž řádu sv. Alexandro
Něvského a ministrům velkokříž řádu bilého
orla. President Loubet věnoval darem ca-
rovi drahocenné koberce a gobeliny a císařovné
skupinu předmětů ze sevreského poreulánu.
Z Compiěgne, 20. září. (C.-B.) Ruský
zahraničný ministr hr. Lamsdor
a franeouzský ministr zahranič-
ných záležitostí Delcassé měli
dopoledne delší poradu.
Car přijal v poledne předsedu ministerstv
Waldeck-Rousseaua ve slyšení, které
trvalo hodinu.
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. září. (O příštím m a
šálkovi haličském) hr. Ondřeji Potockém
nevyslovují se lvovské listy příliš pochlebně.
Vytýkají mu značné mládí, malou znalost po
měrů ve východní Haliči a mimo to poukazují
na to, že, ač vládne ohromným majetkem, dbá
stále jen o jeho rozmnožení, takže pro samé
starosti o své statky nebude míti asi dosti času,
aby se věnoval potřebám zemským. Se strany
ruské vytýká se mu mimo to, že jest úhlavním
nepřítelem ruského lidu. Jeden z listů, hr. Ondř.
Potockému nepřátelských vzpomíná při té při-
ležitosti nedávného procesu, jenž vrhl nepěkné
světlo na Potockého Nájemník jednoho z jeho
statků, Bielecký, zemřel před uplynutím nájemné
lhůty. Poněvadž účty mezi hrabětem a nájemcem
nebyly vyrovnány, podržel si hrabé kauci Biele
ckého ve výší 3000 zl., složenou v různých
losech. Hrabě si počítal za zemřelým nájemcem
10.000 zl. R. 1900 byl tažen jeden z losů
Bieleckého a připadla naň hlavní výhra 150.000zl
Hrabě dal si výhru vyplatiti, aniž dědicům Bie-
leckéhu o tom podal zprávu. Když později zvě-
děli o výhře, žádali hraběte za vydání peněz
ale marně, takže byli nuceni zakročiti proti
němu soudně. Soud ovšem uznal jich právo
hr. Polocký, kddyž marně prošel všemi možnými
instancemi, byl nucen vyplatiti jim zadržené
peníze i s úroky. Krakovské listy omlouvají sice
hraběte, že proces onen vedla vrchní správa
jeho statků, avšak hez vědomí hraběte jej as
vésti nemohla.
#7
alto_textblock
#7
V Praze, 20. září. (Uherské volby.
Předseda liberální strany uherské, bar. Podma-
nický, byv tázán, jak smýšlí o výsledku sně-
movních voleb, vyjádřil se v ten smysl, že li-
dová (klerikální) strana vrátí se do sně-
movny sesilena asi o 10 hlasů, tak že se bude
moci vykázati snad i 30 mandáty. Její chybou
jest prý, že má málo (?) vhodných kandidátů
Pokud se týče přivrženců bývalé národn
(Apponyovy) strany, soudí bar. Podmanický, že
získá okolo dvacetí nových okresů, z nichž vy
tlačí staré liberály banffovské a tiszovské.
Na Slovensku ruch volebn
stále vzrůstá a martinský volební výbor
národní strany slovenské činí si naději, že
aspoň v některých okresích podaří se, vzdor
šilené agitaci maďaronské, proraziti kandidáty
národními: Vedle Pavla Mudroně a Zikm.
Pauliny-Totha, kteří kandidují v Turci,
Ivana Pivky, kandidujíeího v Dolní Oravě,
dra. Iv. Turzy ve Sliači, dra. Marko viče
v okresu novoměstském a dra. Miloše Štefa-
noviče, jenž kandiduje (samostatně v okreae
#8
alto_textblock
#8
pezinském, ohlásíli své kandidatury dále: Martin
Kollár v trnavském okrese, dr. Josef Ku-
bina v okrese sv.-janském a Fr. Veselo
ský, advokát z Trnavy, v okrese senickém.
V téže věci píše nám přítel našeho list
ze Slovenska:
Lze doufati, že z kandšlatur slovenských
snad tři prorazí, ačkoliv boj se strany madar
ské bude rozvinut na míru nejvyšší. Jen toho
litujeme, že na Liptově, kde bylo by mnoho
naděje na vítězství, ani v Ružomberku, ani ve
Sv. Mikuláši strana národní nepracuje tak, jal
by měla, ba v Mikuláši dokonce naprosto nie.
V Ružomberku při oblibenosti lidového kandi-
dáta Palugyaje, jenž i vůči Slovákům se prý
vždy pěkně choval, ovšem machinace se zaji-
štěnými slovenskými třemi sty hlasy proti An-
gyalovi jest vysvětlitelna, zvláště po lonském
neúspěchu Hlinkově; za to v Mikuláši, že ne-
vystoupí dr. Ružiak, osoba tak populární, se
divíme a vyložiti toho si ani nedovedeme. Jes
skoro nepochybno, že by vítězství připadlo tu
slovenské národní straně, zvláště již z té pří-
činy, že oblibenost dosavadního poslance Ma
tušky i mezi nejzuřivéjšími maďarony poklesla
až i na minimum. Proč dr. Ružiak neposlechl
dosud hlasu přátel, nevíme. Při jeho veliké
oblibenosti byl by boj dosti lehký, tak že úpln
ustoupení od zápasu volebního vyneslo by
Liptákům takovou hanbu, že by se za ni sty-
děli ještě po desítkách let. Doufáme však, že
dr. Ružisk vystoupí jako kandidál, ať již samo-
statný, ať slovensko-národní strany a myslíme.
že s určitostí můžeme počítati na jeho vl
tězství.
#9
alto_textblock
#9
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. září.
#10
alto_textblock
#10
Nové úspěchy Burův.
Burové zaznamenávají značný opět úspěch
Přepadli v Transvaalu východním tři setniny
vedené majorem Goughem, a zajali většinu muž
stva jejich. Nad to ukořistili tři děla, vzhledem
k nopatrnému jich už materiálu dělostřeleckému
jistě vílaná to kořist. Více nežli strategický do-
sah má úspěci ten cenu morální, vzpruží a po-
vzbudí mysli všech Burův.
Ostatně tito nevzdali se ještě nijak troufa-
losti své. Dokazuje to i jejich vpád do Na-
talu; jenž mezi tamními Bury působí nemalý
poplach.
Jeť Natal jedinou jihosafriekou državou
britskou, v niž živel anglický má převahu nad
holandským. Generál Botha zahájil vpád ten
1500 muži a dvěma děly
Počátkem operace byl útok na železni
u Belfastu, jenž měl britské vojsko zde za-
městnati, kdežto hlavní voj Burův dal se zatím
na jih.
Proklamace Kitchenerova zůstala bez účinku
a »Cap Times« žádá proto, aby zkonfiskován
byl majetek všeeh Burů, kteří se nevzdali a
aby usmrcení vojáků britských — tedy i v boji
— po kládáno bylo za vraž du.
»Daily Express« obává se však, že by Bu
rové vše opláceli v Kapsku úplným ničením brit
ského majetku a žádá proto prohlášení stavu
obležení v celé této osadě. Tam tedy již dospěl
liberální Anglie! Jest ale jen otůzkou, zdali celý
vzdělaný svět by trpěl tak hrubé a nelidské po
rušení mezinárodního práva, jak je doporučuj
»Cap Times«.
#11
alto_textblock
#11
Volební ruch.
Z volebního výboru národní strany
svobodomyslné. Dosavadní zástupce měst Čá-
slavi, Chotěboře a Golčova Jeníkova na sněmě
království českého oznámil výkonnému výboru
a také pp. starostům všech tří měst již dne4
září, že tentokráte do sněmu království českého
kandidovati nebude.
#12
alto_textblock
#12
Občanský klub v Karlíně usnesl se v
výborové sehůzi dne 19. září konané nabídnoue
kandidaturu pro sněm zemský panu JUDru. V ej
varovi, advokátu v Karlíně, který také kan-
didaturu přijal.
Z Netolic. Na den 16. září svolána byla
schůze zástupeů obcí okresu zdejšího za příčinou
usnesení se o kandidátu poslansetví do sněmu
království českého. Dostavili se zástupci skorem
veškerých obcí zdejšího okresu a usnesli se
jeďnosvorně jmenovati za kandidáta posla-
nectví opětně pana Václava D vořáka, majitele
usedlosti v Podeřišti, okresního starostu a po-
slance na radě říšské a slibili vzájemně, že při-
činí se o to, aby volba ve zdejším okresu pro-
vedona byla s dokonalým úspěchem.
Schůze voličů v Dolním Bousově.
Kandidát národní strany svobodomyslné, pan
František Havlík, starosta a předseda hospo-
dářského spolku pro okres sobotecký, svolal na
středu dne 18. t. m. o 7. hodině večerni
schůzi voličstva do sálu hostince pana Václava
Elisa v Dolním Bousově. V ustanovenou hodinu
shromáždilo se ke 200 voličů z města i okol
ních osad, aby vyslechli řeč oblibaného ná
čelníka selského banderia. Ano vzdor večern
době schůze vyslaly vzdálené obce, jako Mark
vartice, Libosovice a jiné své zástupee. Po za
hájení schůze panem svolavatelem zvolen by
za předsedu pan Matěj Ottomanský, sla-
rosta města Dolního Bousova, jenž srdečným
pozdravem přivilal jednak milé hosty, jednak
četně shromážděné občanstvo. Pan František
Havlík, který již často a zejmena pří slavnosti
v srpnu konané osvědčil se obratným a sym-
patickým řečníkem, ovládajícím velká shro-
máždění, představil se pánům voličům s pro-
gramovou řečí, vystihující správně veškeré naše
politické poměry. Zvýšení vážnosti a důležitos
sněmu král. českého, požadavek státního práva
a podání adresy o uznání téhož na místeel
nejvyšších, úporný boj se Všeněmci, kteří ote-
vřeně hlásají přivedení království českého pod
jho pruského krále, sloučení všech státo-
právních stran v jeden celek, »toť jsou mé po
litické elle a ideály«, prohlásil p. Haviík. V ho-
spodářské části svého programu dotknul se pan
kandidát celé řady palčivých a akutních otázek,
směřujíeích ke zlepšení existenčních podmínek
stavu zemědělského i stavů středních vůbec
»Můžete býti přesvědčeni,« tak prohlásil, »že
jako jeden z vás, jenž spolu s vámi v potu
tváři na zděděném statku trpce vydělávati musím
vlastní praci chleb svůj, hájiti budu zájmy
stavu selského, ke kturému náležím, a že hájit
je budu s bezolledností otevřenou proti každému
i na místech kterýchkoliv. Avšak jsem pravým
přilelém svobody a pokroku a jako hájitel zásad
svobodomyslných jsem ochoten nezneuznávat
snahy po zlepšení poměrů stavů druhých a che
jiti ruku v ruce s druhými občanskými stra
nami, nezapominaje na ideální statky celého
českého národa.«
Řeč pana Havlika, vyslechnuta celým shro-
mážděním s nezvyklou účasti, byla, odměněna
bouřným souhlasem a po návrhu o becní h
starosty Tomášů z Markvartic přijata
kandidatura pana Havlika jednomyslně. An
přítomní zástupcové jiných politických stran ni-
čeho proti ní nenamítali a s ní projevili svůj
souhlas.
Není pochyby, že jednomyslná volba pan
Havlika, který je znám jako nadšený a obětavý
pracovník v okrese soboteckém, je zajišténa.
Schůze svého druhu jediná. Agrární
kandidát pan Švejk, jenž kandíduje v okresíc
kutnohorském a čáslavském proti dru. Pacá-
kovi, svolal dne 19. září do Záboře (okre
kutnohorský) schůzi voličů, do které dostavil
se jich 50. Schůzi předsedal rolník pan Skalník
Švejk »rozsekal« všecko, stranu svobodomyslnou,
»Národní Listy«, poslance Herolda a Pacáka n
capart. Proti němu mluvil účinně a klidně upří
mný stoupenec národní strany svobodom y slné
#13
alto_textblock
#13
rolník a starosta pan Hrubeš z Kobylnice
Pan Švejk žádal hlasování a jelikož jeho proti
kandidát na schůzi nebyl, doufal v jednohlasnost
A ejhle, pro pana Švejka nezvedla
se ani jedna ruka.
Z Teplice. Veřejná schůze voličská konána bud
dne 22. září o půl 10. hodině dopoledne v Národním
domě v Teplici. Relerentem bude poslanec pan Václav
Choc. Zástupci českých menšin v Rudohoří žádaji
se, aby se schůze hojně zúčastnili
#14
alto_textblock
#14
Veřejně dodávky a pražské
řeznictvo.
#15
alto_textblock
#15
Netřeba věru šířiti slov o tom, že systém, jaký
zavládl v kruzích veřejné administrativy, pokud jde
o vypisování a zadávání materiálních dodávek, ne
zavdal živnostnictvu našemu valného podnětu k en
thusinstickému nadšení. Není to poprvé a není bohu-
žel snad ani naposled, že nespokojenost poplatné
vrstvy télo zjednává sohě průchodu veřejným proje-
vem, který — ve mnoha případech aspoň — nelz
nazvati neoprávněným. Systém nynější musí být
napraven — o té věcí není sporu. Ani mezi živnost
nictvem, ani mezi jeho zástupci v příslušných sbo-
rech. A dojde-li ke kooperaci společné a svorné
dojde k nápravě co nevidět, tím spíše, poněvadžči
nitelé rozhodující nebudou moci déle odpor klásti
věci zcela pěirozené, spravedlivé a odůvodněné plat
ným zákonem.
Souhlasíme prota s manifestací, která vyzněl
z přehojně navštívené včerejší schůze pražských řez
níků a přejeme snahám, jimž v projevu jejím pro
půjčen přímý, nepokryfý a olevřený výraz, plného
brzkého zdaru.
#16
alto_textblock
#16
Schůze — jak již pedotčeno — navštívena byla
pěíslušníky živnosti řeznické počtem imposaniním
Napočetli jsme jich na čtyři sta vedle zástupců kor-
porací odborných, samosprávných i zákonodárných
Poselstvo české zastupovali pp. posl. Kaftan, dr
Pantůček, Březnovský, dr. Podlipný
Němec a dr. Baxa, obchodní a živnost, komoru
pp. Jirousek a Lát, sbor obecních starších pp.
Raban, Švagrovský a Vaníček, zemskou
jeduotu řemeslných a živnostenských společenstev
pan Šafr. Kromě toho přítomni byli delegáti spolk
českých obchodníků se živým a zabitým dobytkem,
jednoty řezníků a pražských odborných společen-
Rokování, jež konalo se ve velké dvoraně re
staurace »u Štajgrů«, zahájil svolavatel schůze pan
Horák, načež po volbě funkcionářů vřele nvíta
přítomné předsedající starpsta staroměstského spole
čenstva řezníků p. Josef Sešín.
Posl. Kaftan prohlašuje jménem zástupců ná
rodní strany svobodomyslné, že strana tato ze všeci
sil svých se příčiní, by oprávněným požadavkům
stavu tak důležitého v celkové organisaci národní
stalo se zadost a že přání a tužby jeho ve sborech
zákonodárných budou tiumočeny s veškerým důra
zem. (Bouřlivý souhlas.)
Následovaly referáty o jednotlivých bodech pro
#17
alto_textblock
#17
slev.
#18
alto_textblock
#18
povždy sám bez podnětu zasadil se o to, by těm
kterým nešvarům se odpomohlo a učiní tak příště
jak on, tak i poslanci ostatní. Nabízí se, že milerád
zúčastní se a uvede k pol. zbrojmistru Fabinovi de-
putaci, na jejíž vyslání by shromáždění se nsneslo
a dokládá drastickými přiklady, že i jemu je znám
systém vojenských dodávek. (Hlučný souhlas
potlesk.)
Pan Horák v podrobné řeči dovozuje podstat-
nost svých předehozích výroků, zejmena pokud jde
o úpravu tržního řádu na jatkách.
Pan Vaníček jako člen sboru obecních star-
šich podotýká, že vždy bděl nad tím, aby ohecních
dodávek dostalo se pouze pražským živnostníkům,
což se také stalo. Tlumočí a fakty opírá svoje ná-
hledy v záležitosti jak veřejných dodávek, tak poku
jde o potřebu svorného postupu s »jednotou«, které
— bohužel — k účinnějšímu provádění jejích cílá
nedostává se jak účasti členstva, tak prostředků
hmotných.
Po poznámkách pp. Švagrovského, Ho-
ráka a Plačka byla jednomyslně schválena tat
#19
alto_textblock
#19
resoluce
Shromáždění řezníci pražští, soustředění ve staro-
slavných společenstvech řeznických, porokovavše
dne 20. záři 1901 o neutěšených poměrech a pří-
činách úpadku druhdy kvetoucí živnosti řeznické,
žádají důrazně, aby
a) dodávky masa a omastku do městských
ústavů, chorobice, chudobince a sirotčince arci-
vévodkyně Gisely řízeny byly na společenstva.
která se zarucí za dodavatele dotyčných ústavův
a zároveň o to se starati budou, aby dotyčná
dodávka po uplynutí dvou let byla svěřena
opět jinému dodavateli, takže by byl dotyčný do-
davatel pro následující obdobi ze soutěže a pre-
sentace rozhodně vyjat. Variací touto ziská
ústav i živnostníci, kterým v soustavné změně do-
davatelů bude poskytnuta příležitosť získali pevné
dodávky zboží a tím rovněž určitého příjmu.
Vedle toho bude ším také omezen velmi ne-
zdravý vliv protekce a nechť jest hleděno k tomu,
aby zejmena menším živnostníkům řeznickým byl
takovým způsobem boj existenční usnadněn a trva-
jící trudné poměry zlepšeny ;
b) sbor obecních starších nechť se zasadí u pří-
slušných úřadů vojenských a to společně s ob-
chodní a živnostenskou komorou pražskou, aby
dodávka veškerého masa pro c. a k. vojsko byla ří-
zena přímo na obchodní a živnostenskou komoru
pražskou, která by tyto dodávky řídila opětné
společenslvu, jež by se zárukou vše další pro-
vedlo a vyřídilo. Tim přestane a zanikne dosa-
vadní systém osoblivý a veškeré zlo, jež se dosud
děje tím způsobem, že obdrží výsadu dodávky
jednotlivec, který svým jmenem kryje omezený
kruh řezníků, kteří již v dřívějších letech zbohalli
a vedle toho živé civilní obchody mají. Tato
upjatosť a nespravedlivosť vůčí ostatním jest v od-
poru s prohlášením c. k. ministerstva vojenství,
jímž dána v delegovaných sborech záruka, že
v každém oboru vojenské správy bude vzat ná-
ležitý zřetel na menší živnostníky všech řemesl-
ných kategorií
c) žádáme dále, aby příslušnou jnstitucí bylo
působeno na pražské civilní ústavy, dále boho-
slovecký seminář a správu »Mensa academica«.
Mnobé z těchto institucí obstarávají svoje potřeby
na masném trhu přímo ve velkém, čímž plyne ve-
škerý zisk jen obchodníkům, na něž i my řezníci
jsme odkázáni.
d) Totéž platí o spotřebě masa v ústavech zem-
ských a sice o porodnici, o ústavu choromyslných
atd., kde soukroumým nákupem přímo v trhu
ústav resp. správa ničeho na ceně a jakosti zbož
nezíská.
Poukazujeme na jednání správy c. k. všeobecné
nemocnici v Praze, jež kryje spotřebu masa přímo
u řeznika a to k úplné spokojenosti. Budiž tento
jasný příklad vzorem k následování pro správy
institucí v odstavci c) uvedené, jichž hamanní
intence žádá, aby samy takovým způsobem nepři-
spívaly k urychlení úpadku živnosti řeznické-
Žádáme sl. zemský výbor a inspektora dolýčných
ústavů, nby dodávka masa obstarávána byla ří-
zením offertním prostřednictvím obchodní a živno-
stenské komory a nikoli způsobem obchodnickým,
jako se to až posud děje.
Doufáme, že nejvyšší samosprávný úřad uzná
oprávněné stesky řeznictva do tohoto způsobu
obstarávání spotřeby a svým nařízením žadouei
zjedná nápravy. Vždyť jest to průhledno, že tento
systém prospívá sice jednotlivcům, ale celek žeje
lakovým zřízením hmotně velice poškozován. Sou-
časně appellujeme na slavnou správní radu jatek
aby tržní řád, pokud možno, změnila, aby se ta-
kovýmto způsobem zamezilo zneužívání ho od nepo-
volaných a to k veliké škodě všech poplatníků.«
Schůze po tom o 1/47. hod. večerní byla vřelým
doslovem předsedovým skončena.
#20
alto_textblock
#20
Denní zprávy.
#21
alto_textblock
#21
Edwin Both, Mrs. Siddons, Jordan a Ada R-
hanova.
S jedinou známou tváři jsem se zde setkal
Byla to podobizna Heleny Modrzejevské. Gar
riekovi věnován zvláštní kout. Uvádějí umělce
vždy vedle básnika, ač žil o více jak 100 le
později.
Pěkný je obraz Shakespeara, jak co jinoch
obžalován z pytláctví, předveden před sira Tho-
masa Luca. Maloval. Brooks.
Věží, odkud je rozkošný pohled do okoli
a malým veslibulem vchází se do divadla.
Útulné divadélko as pro 850 osob, o dvou
patrech, velmi jednoduché. Otevřeno bylo dne
23. dubna 1879 představením »Mnoho povyku
pro níc a za nic« s nejznamenitějšími herci ve
větších úlohách. Od té doby hrává zde shakes-
pearovská společnost Bensonova co rok po
čtrnácté dnů. Učiněn zde také pokus hráti Sha-
kespeara bez zkratek. »Hamlet« přes rychlé pro-
měny trval čtyři a půl hodiny. Úspěch novoty
nebyl valný.
V parku, rozloženém kolem divadla, umístěn
nádherný monument, zřízený lordem B. S. Go-
werem. Na vysokém kamenném podstavci sed
Shakespeare, bronzová to socha v životní veli-
kosti, pod ním, rovněž z bronzu, čtyři hlavní
charaktery: Historie (prine Jindřich), Komedie
(Falstaff), Filosofie (Hamlet) a Tragedie (Lady
Macbeth).
Tím ovšem nejsou památnosti Shakespesrove
města ještě daleko vyčerpány. Zbývá však i na-
vštíviti okoll.
Malou vísku Shottery pohodlně dostihneme
polní stezkou. Je to rodiště Shakespearovy chot
Anne Hathawayovy. Z moře zelené prokmitají zd
a slaměná střecha nízké »eottage«, v níž zro-
dila se družka Shakespearova. Idyllické místo
Chaloupka tak podobná našim českým! Tyté
omšené zdi, táž střecha. Leda okna že připo
minají stavbu cizí. Zahradou, po dlážděné stezce
přijdeš ke starým dveřím, břečťanem porostlým.
Zde vítá hosty nynější strážkyně domku, Mise
Basterová. Domek je vypraven starožitným ná-
bytkem dubovým, namnoze prastarého dáta.
V malé podkrovní světničee viděti starou postel
s nebesy, na vyřezávaných sloupech z Alžbětiny
doby. Starý slamník, část přikrývky, ba i ku
ruční práce krajkové, po Anně Hathuwayovy prý
se zachovaly. Dvé stihlé Američanky, cyklistky
doopravdy zaslzely při shlédnutí těchto relikvii
V dolejší světniei u starodávného krbu stoj
červotočivá stará pohovka. Rozumí se táž, na
níž sedával Shakespeare, docházeje sem na ná-
#22
alto_textblock
#22
mluvy. Na krbu prastarý svícen, dřevěný tác na
chléb se slánkou a rožněm na pečení.
Všecky tři velepamátnosti, domek Anny
Hathawayovy, rodný dům Shakespearův i »Nev
place« nacházejí se v průmyslných rukou spo-
lečnosti »The Trustees and Quardians of Sha
kespearés Birthplace«, která výborně rozum
svému obchodu. Vstupné do každého domu
zvláště obnáší ssix pence« (30 kr.)
Jiná a jiná ještě místa hodná paměti do
poručují se poutníkům. Navštívil jsem ještě dvě
Vesničku Snitterfield, odkud pochází děd bá
sníkův, Richard Shakespeare, odkudž r. 1551
John Shakespeare, téhož syn, přestěhoval se d
Stratfordu. Dnes není ani známo místo, kde
farma Richardova stávala. Ale překrásná kra-
jinka, připomínající naše nížiny labské, stojí z
hodinku cesty. Cizince láká kráčeti krajinou,
kudy mladý Shakespeure nesčíslněkráte pobíhal
na návštěvy do dědova dvorce. Po pravé straně
silnice rozkládají se malebné »Dingles«, na levé
velký park zámku »Welcombe Lodge« se štihlým
jehlancem, postaveným na památku nějakého
dobrodince krajiny. V novém hostinci »Snitten
field Arms« dostaneš dobré studené pivo, což
v Anglii je skoro zvláštností.
Naposledy stočil jsem své kroky k zámku
Charlecote na levém břehu Avony. Toť staro-
dávné sídlo pánů z Luey, před jichž předka,
sira Thomase, přiveden mladý Shakespeare jak
pytlák. Dosud rozkládá se velká obora ko
zámku. Po čtyři století trval majetek v rukou
pánů z Lucy, jichž znak, tři štiky, nad oknem
velké síně je vytesán.
Vypravuje se, že prvním pokusem básni-
ckým mladého Shakespeara byl pamílet na pana
Thomasu Lucý ho, přílepený na vrata obory
Jiný důkaz nevůle mezi básníkem a majitelem
panství nacházíme ve »Veselých ženách wind-
sorských«. Vypravuje tam pan Slender o šlech-
tici, jenž si dal do erbu svých 12 štik. (Luey
— štika.)
Před nějakým časem přešel zámek v ma-
jetek rodiny jiné. Od té doby není přístupen
obecenstvu. Jen čásť parku je přístupna na
zvláštní požádání. Ušlechtilé exempláře škotské
vysoké zvéře pobíhají oborou, staré mohutné
stromoví šumí tu své zvěsti o dávných dobách
Vděčná procházka!
Nemohu odolati, abych nezakončil veselou
episodkou své stratfordské návštěvy. Již na dráze
seznámil jsem se se dvěma německými pro-
fessory. Měli rovněž namiřeno do rodiště veli-
kého Angličana. Při společném lunchi bavil
#23
alto_textblock
#23
jsme se o divadle. Odpoledne, dlouhio do večera
prohliželi jsme spolu město a hladoví a žízniv
zasedli jsme k večeři. Večeře byla výborná
vydatná. Ale pivo! Malý cínový pohárek s teplou
žlutavou tekutinou.
— Po celý čas, co jsem v Anglii, trpln
nehoráznou žízní, naříkal »freundehen« prolějšek,
bývalý statečný corpsstudent podle šeredné jizvy
na tváři a dokonalý ctitel Gambrina dle ostatníh
zevnějšku.
Přiznal jsem se k podobným pocitům své
tělesnosli
— Výborně, tedy vzhůru, vyhledat nějakou
knajpu
Návrh přijat. Policejní strážník ochotně
nám zdělil, že nejlepší pivo ve Stratfordu če
pují »u starého lva«.
Vzhůru za starým lvem ! Nalezli jsme staro-
dávný anglický hostinec s barevnými okny, zača
zenými stěnami, s obrazy koňů, vozů i vozků
v kamaších a širokých burnusech. Obsadili jsme
jediný stůl zde se nalezající a přítel buršák še
objednat pivo.
Aby předešel nepoměrnostem míry nějakýeh
opět cínových pohárečků, vybral sám majoliko-
vou nádobu, velikosti as starého mázu, zvanou
»beer pot« a pečlivě se staral, aby »beer pote
byl stále plný. Vypili jsme »potů« hezkou řadu.
Brzy rozjařil se i klidnější soudruh. Zpívali
»Gaudeamus igitur«, váš pokorný sluha spusti
nějakou če-kou národní, co na jazyk přišlo. Až
konečně »freundchen« měl rozpustilý nápad:
— Halló, příteli, teď něco ze Shakespeara
Nezby alo, než zachrániti česť oddanéh
služebníka české Thalie. Přehazuji rychle ve
skladišti své paměti, rychle, rychle . . . Leč.
při samy tři baby čarodějnice Macbethovy! Tu
chvili mi nechce a nechce napadnout jediný
veršík shakespearovského textu, ať vzpomínám
na tu úlohu či druhou. Snad sám génius ne-
smrtelného básníka chránil mne tak před hří-
chem zneuctění. Ale nic nepomohlo. Bylo třeb
se vykoupiti. Spustil jsem pánům Němcům
Skvěta z »Potopeného zvonů« po česku ze ře-
tězu. Byli za tuto mezinárodní pozornost moji
velmi vděčni a odměnili moji ochotu hlučným
potleskem.
A tak za assistence dvou cizinců, udivené
paní hostinské a několika členů domácího perso-
nálů obého pohlaví slyšel »starý lev« staro-
anglický snad poprvé českou deklamaci.
Druhého dne, rozloučiv se s veselými
kumpány, pustil jsem se pěšky po stopáel
Walter Scotta na Warwick a Kenil worth.
#24
alto_textblock
#24
gramu.
Pan Horák po vřelém úvodu ponkazo
val k opravdově polřebě svorné součinnosti orga
nisační a ke spravedivosti požadavků řeznictva, po-
kud se týče dodávek. A tu zejmena tlumočí řečník
stosky do zadávání dodávek masa do obecních úslav
pražských, jako do chudobince, chorobince a j., přeje
sobě, by v této příčině nerozhodovaly ohledy pro-
tekční a aby dodávky svěřovány byly přímo spole-
čenstvům, jež by je spravedlivě, i pokud se týče
kvantity, i pokud jde o dobu trvání, rozdělila mezi
členy. Dodávky obecní měly by se zadávati na rok.
nejvýše na dvě leta a to nestranně. (Hlučná po-
chvala).
Pan Slanlna, který referuje o způsobu zadá-
vání dodávek vojenských, trpce kritisuje fakt, že do-
dávka masa pro vojsko, vyjma kadetní školu, byle
pražskou intendancí svěřena mimopražskému něme-
ckému obchodníku Zippovi, nikoli řezníkům praž-
ským. Pravda, že inlendancí a pak obchodní komo-
rou byla vyzvána společenstva ke konkurenci. Ale
za jakých podmínek? Že zadává se dodávka jen na
jeden rok a jednomu offerentu, že smí kontrahent po-
rážeti jen dobytek z královslví českého pod dozorem
vojenským, že musí míti tři krámy výhradně pro ná-
kupy vojska a že má — kromě všeho jiného — slo-
žit — 21.000 zl. kauce. (Projevy nevole.) Může malý
živnostník podmínkám takovým vyhověti? Řeční
lituje proto, že konsorcium pražských řezníků s pa-
nem Švagrovským v čele za těchto podmínek ofertu
podalo a dodávku po Zippovi převzalo. Řeznictvo
české může zajisté jiné podmínky sobě vymoci. Jed
notlivcům musí býti zabráněno, aby z hrabivost
ceny a tím též malořezníky ničili. Proto dlužno žá-
dati, by dodávky podobné nebyly zadávány ani jed-
notlivci, ani konsorciím, nýbrž aby mohli se uchá-
zeti o částečné jich zadávání maloživnostníci dle
analogie, kterou řídila se v poslední době josefovská
intendance vůči rolnictvu. Rezníci pražští mají právo
postupu takového se domáhati, neboť platí celou še-
stinu přímých daní, které odvádí Praha státní po
kladně, (Hlučný, souhlas)
Pan Fr. Cerný těžce nese, že zemské úslavy
obstarávají svůj nákup v ústředních jatkách, ben
zřetele na malořezníky, ač by takto lépe pochodily
To platí také o Strakově akademii, která vůbec kon-
kursu nevypisuje. Rečník prosi poslance a zástupce
řeznických korporaci, by v této příčině zasadili se
o nápravu. Pochivala).
Posl. dr. Baxa vyzývá shromážděné, by pro
vádění svých požadavků jednosvorným postupem
sobě vymohli. Řeznictvo musí tlouci — jako ostatn
organisace — stále a stále na dvéře rozhodujícíc
činitelů, dokud se jim práva nedostane. (Pochvala)
Zástupce Zemské jednoty řemeslných a živno
stenských společenstev pan Šafr soudí, že řezníkům
pračským děje se křivda, nikoli vinou poslanců, nýbrž
vinou správ dotyčných veřejných ústavů. Návrh pana
Horáka není nevčasným, ale totéž stanoví zákon
sám, jehož mrtvou literu jsme bohužel vzpružiti ne-
dovedli. (Souhlas.) Zemská jednota živnostenskýc
společenstev, jako vždy, také tentokráte vykonala
svoji povinnost. Litovati dlužno, že v této příčině
nezakročila nově ustanovená živnostenská komise,
do níž tak velké skládali jsme naděje, která všal
svolána byla pouze jednou a naznačila pouze vše-
obecné zásady, k jichž projednání zvolená užší ko-
mise se však vůbec nesešla. Je na nás, bychom tuto
komisi uvedli opět v život, aby po právu naši věc
vyřidila. (Výborně!)
Pan Švugrovský, který prohlašuje, že ne
jako šlen správní rady pražských jatek, nýbrž jako
soukromý účastník slova se ujímá, renguje na vý-
vody pana Slaniny. Praví, že nebyla společenstva
vyzvána k podání ofert, nýbrž že pouze k návrhu
obchodní komory byly vyzvány k tomu čelné
fiemy pražské. Přes všecko úsilí společenstva, jehož
předsedou je řečník, dostal dodávku Zippe, který po-
zději, vida, že nestačí, žádal sám, aby byl dodávky
sproštěn. Konsorcium řečníkovo ucházelo se pako
dodávku, jenom vzhledem k tomu, že by ji dostal
za daných poměrů zase jen cizí obchodník a dosáhlo
toho, že intendance podmínky změnila. Konsorcium
pracovalo se ztrátou, jenom proto, aby peněz za do-
dávky dostalo se živnostníkům v Praze. Rečník přeje
si, by řeznictvo pražské činnosti své jednoty věno-
valo více podpory. (Výborně!)
Pan Horák namítá, že »jednota« své členy
zřídka ke schůzím svolávala a podotýká, že druhý
člen konsorcia, pan Polák, snad proto do schůzejne
přišel, aby neslyšel pravdu do očl.
Pan Němec vysvětluje, že činnost zemské
živnostenské komise není, bohužel, pro stížnosti
právě projevené kompetentní. Komise la je poradním
orgánem zemského výboru a její působnost vztahuje
se pouze na určilé skrovné položky účelům zem
ského hospodářství vyměřené. Nesešla se častěji jen
proto, že nebylo letos popřáno náležité lhůty k
schválení zemského rozpočtu. Jinak i členové této
komise neopomenou i v této věci podati zemskému
výboru i sněmu své inicintivní návrhy. Pokud jdeo
dodávky, upozorňuje řečník na výdatnou podpor,
kterou ucházejícím se společenstvům vždy poskytne
za výhodných podmínek zemský jubilejní fond.
Ostatně poslanci čeští vykonají ve všech případech
které jim budou oznámeny, svoji povinnost. (Výborně.
Potlesk.)
Posl. Březnovský dovozuje potřebu racio-
nální činnosti vnitřní organisace řeznické. Praví, á
#25
alto_textblock
#25
— Národní vlažnost. Není-li u nás ge-
nius národa neustále na stráží, upadáme velmi
rádi v onu lhostejnost ve věcech národních, jež
byla příčinou, že průběhem věků tolik jsme
pozbyli ze své državy. Stávají se případy, jež
tomu nasvědčují, že u nás je zapotřebí stále
ze sna burcovati dřimajíci, povzbuzovati chabé
a pomáhati slabým v osvědčování vědomí národ-
ního. Co zdá se býti mnohdy maličkosti, m
ve svých následcích zjevy velmi povážlivé. Je
pravda, že doposud mnohý živnostník, odká-
zaný svou existenci z části aspoň na Němce,
nemůže s takovou energii projevovati své
národní smýšlení, jako člověk volný a hmotně
neodvislý, naproti tomu ale počinají si mnozl
živnostníci tak, jako by byli minulých čtyřicet
let prospali. Co říci na příklad, když ho-
dinář Čech zákazníku Čechu zašle německý
účet a sice takový, že jsme ve dvou řádcích
napočetli v něm sedm hrubých pravopisných
chyb? Jiní živnostníci mají ehoutku žádati na
učedníku, aby uměl německy, a jsou to zejmen
naši páni hostinští i v takových závodech, kde
Němec objeví se za uherský měsíc, kteři ne-
přijmou pikola, který nevyzná se v »druhém
jazyku zemském«. A pak se divte rodičům,
kteří děti své do české školy dáti nechtějí.
Následkem toho je, že tu i tam, kde obě národ-
nosti zápasí, zápis do škol českých nedopadl
tak, jak by dopadnouti měl a jak se očekávalo.
— Pozorujeme také, že zejmena ve městech,
kde jsou posádky, v jistých kruzích zvlášť se
roztahuje němčina. Vstoupíte do hostince ryze
českého města a jako byste byli v Chebu.
U všech stolů mluví se německy: u jednohe
sedí důstojník, u druhého žid a ti jsou capol
Ostatní hosté švadroní, jak umějí, také německy.
Ti co neumějí, mlčí. Je možný nepěkný takový
obrázek v Ústí n. L. neb v Mostě? Ubili by
Čecha, kdyby tak jednal. Proč jinak my jed-
náme než Němci? To jsou zjevy velmi povážlivé.
Němci dnes všude si diktují, co mít chtějí i to,
čeho si nepřejí. A ve všem se jim povoll, my
zatím klidně všechno opět snášíme. Vybuchnem
jako sopka, vychrlíme spoustu žhavé národní
lávy a pak je zase konec. Němčina roztahuje
se již zase všude na tramwayi, kde se druhdy
dost krčila, na železnicích je u nás jako doma
i v nejčeštějším kraji. Je to zajímavé, jaký je
rozdil mezi rychlíky a osobními vlaky. Rychlik
projíždějící nejryzejší českou krajinou je »ně
mecký«. Jinými slovy: každý v tom vlaku
mluví privilegovaným zemským jazykem. Česky
uslyšíte mluvit jen ve vlaku osobním. Bude za
potřebí snad, abychom opět restituovali svou