Strana 6. Číslo 159.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 12. června 1900.

řepa krmná 22.690 hektarů 4,877.600 hektol. 12.792 4,019.960 kop jetele a vikve 328 604 » 9.845.091 met. e. Slámy sklizeno z veškerého obilí a luštěnin 42,278 082 metr. centů. Luka zaujímala v králov- ství českém plochy 522 007 hektarů, na kterých bylo sklizeno 13,074.904 metrických centů senaa otavy. Sklizeň r. 1899 byla proti sklizni r. 1898 velmi dobrá. Velmi zajímavé jsou přehledy v pe- něžní hodnotě sklizně z r. 1898 pro království české. R 1898 byly ceny obilní na českých trzích následující za jeden hektolitr pšenice od 7 zl 54 kr. do 8 zl. 06 kr., žita od 5 zl. 47 kr. do 6 zl. 76 kr, ječmene od 5 zl. 3 kr. do 6 zl. 23 kr., ovsa od 2 zl. 97 kr. do 4 zl. 10 kr. Peněžní hodnota veškerého sklizeného obilí v království českém dle průměrných zemských cen činila r. 1898 následující obnosy pšenice žita ječmene 34,319.495 zl. 54,082.846 zl. 47,657. 195 zl. ovsa úhrnná cena všeho obilí 173,714.823 zl 37,655.287 zl. Výpočty tyto mají ovšem cenu pouze theore- tickou. Přihlédněme ještě k dalším odvětvím ze- mědělské těžby. Roku 1899 bylo v království českém vysa- zeno chmelem 17.670 hektarů. Loňská sklizeň ehmele byla do množství bohatá, ale do jakosti špatná. Vinice v Čechách měly výměru 870 hektarů. Sklizeň vína vydala 8293 hektolitrů vína. Výnos ovocnictví odhaduje se za lonský rok přibližně na 939.097 hektoliktrů ovoce. Ovocná sklízeň loňského roku byla dosti špatná. Ovocnictví mohla by se v Čechách věnovati větší péče, avšak neděje se tak, zde by měla zasáhnouti země, jako to činí ministerstvo orby v Uhrách, které zdarma do roka rozděluje na miliony štěpů. V témže sešitě je připojen přehled průmyslu hospodářského v království českém. R. 1899 bylo v Čechách 130 cukrovarů, ve kterých se vyrobilo 1,3833. 9 metrických centů konsumního cukru a 1,392.249 q cukru surového. Rafinerie cukru jsou v České Lípě, Domažlicích. Doudlebech, Krásném Březně, Nestomicích, Pe- čkách, Pardubicích, Skřivanech a Ústí n. I. Pivovarů pracovalo v Čechách 658, ve kte- rých se navařilo 8,997.910 hl. piva, z čehož za- placeno daně pivní 15,751.168 zl. Největší pivo- vary jsou Král. Vinohrady 106.717 hl., Pražský Měšťanský 110.641 hl., Třeboň 111.000 hl, Nusle 114910 hl, Maffersdorf 133.923 hl., Protivín 133 923 hl., Společenský pivovar v Plzni 145.100 hl., akciový v Plzni 230.800 hl., akciový na Smí- chově 436.125 hl., Měšťanský v Plzni, ve kterém se navařilo 572.600 hl. Lihovarů pracovalo v Čechách roku 1899 úhrnem 250, ve kterých navařeno 444.674 hekto- litrů čistého konsumního lihu, začež zapraveno 10,835.835 zl. daní.

zelí

Zprávy hospodářské,

Církev katolická a národohospodář- ství. Mluví-li se o Raifeisenovkách. začíná se oby- čejně o smutném stavu rolnictva vůbec, přejde se do Porýnska a zastaví se u starosty Raifeisena ve Fla- masfeldu. I Bouček tak počíná. Nebylo by sprave- dlivo, abychom se zmiňovali také o záslužné činnosti církve katolické v té příčině? Či nezasluhuje toho, abychom s povděkem uznali její seciální činnost i na tomto poli? A věru můžeme jíti hodně daleko v dé- jinách za Raiffeisena! Ke konci patnáctého století byla Italie spory domácími i nepřátelskými vpády ci- zích národů. Lid byl na mizině. Jen židé měli z bídy té užitek. Půjčovali na dobré zástavy až na 70—80 ze sta. A kdo se ujal lidu v té nouzi? Mnich P. Bar- nabáš z Terni. Plakal, vida útisky lidu a protože pláč a soustrast uleví citu a učí bídu lépe snášeti: hledal pomoci u bohatých a nalezl. Svěřili mu své peníze a on zakládal »hory milosrdenství«. Jak se jmenovaly ty pokladny, aby na ně jako na hory utíkati se mohli lidé potřební, když je pronásledovala laketa boháčů, zvláště pak lichva židů. Taková pokladna založena byla r. 1491 v Pervgii. A osvědčila se. Rolník i ob- chodník dostal peníze, ovšem na zástavu a na mírný úrok. Papež Sixt založil podobnou kasu ve svém ro- dišti Savonně. On sám i jeho nástupci a z jich po- pudu i církevní sněmové lateránský a hidentinský pod- porovali, chránili a upravili dobročinné ústavy takto ustanovivše: 1. Aby půjčka byla ve spravedlivém poměru k zástavě; bohatým lidem a cizincům aby se nepůjčovalo. Zdaž i naše spolky neobmeznjí se na menší obvody, kde se lidé znají, kde ztráta nemožná? 2. Aby se půjčovalo jenom na krátké lhůty, na rok a ještě méné. Zde vizme důležitý odstavec našich spolků! 3. Aby za půjčku ručila jakási zástava, aby ústav škody neutrpěl. Byly to ovšem tody spíše zastavárny cír- kevní. V našich spolcích ručí dlužník svý zřízením

svým jměním i charakterem ručitelů. 4. Aby dlužník něco málo platil na výlohy a opatrování své věci, ač papež Lev X. ve své bulle o horách milosrdenství praví, že lépe jest, aby se ničeho nežádalo; konečně že správa má býti laciná a že vypůjčených peněz má se jenom k tomu upotřebiti, k čemu vydluženy byly. — Samá ustanovení našich spolků. Jenom tyto spolky mohou časem dostoupiti toho ideálu, aby potřebný a řádný člověk zadarmo našel žá- doucí pomoci, anebo aby se mu zaplacený úrok jinou cestou vrátil do kapsy. Uvedli jsme tyto věci jako důkaz mateřské péče, s jakou církev katolická nejen o duševní, nýbrž i tělesné blaho dítek svých pečovala. Věru, máme, čím bychom se chlubili. Ta- kovou matkou se můžeme chlubiti ! Nový volební řád obchodních komor. Vláda podala poslanecké sněmovně osnovu zákona stran částečné změny v organisaci obchodních a živ- nostenských komor. V podstatě jde tu o změnu vo- lebního řádu, pokud vyvolána byla novými berními zákony. V platném zákoně o obchodních komorách omezována je příslušnost ku kate gorii velkoobchodua velkoprůmyslu placením daně nejméně 100 zl. ročně. Ale tato berní sazba dle starého berního zákona ne- může býti srovnávána se stejným obnosem nové vše- obecné daně z výdělku, ježto by okruh třídy voličů ve velkoprůmyslu a velkoobchodu naprosto tím byl změněn. Vládní předloha pokládá změnu dosavadních zákonných ustanovení za nejpřípadnější, když mini- mální obnos daně pro zmíněnou třídu voličů nebude více stanoven zákonem, nýbrž volebním řádem jedno- tlivých komor, čímž také zároveň vyhověno bude růz- ným hospodářským poměrům jednotlivých komorních obvodů. Má tedy osnova za účel vypustiti odstaveco výměru daně třídy velkoobchodu a velkoprůmyslu ze zákona o obchodních komorách. Vyřízení je naléhavě žádoucí, protože volba jedné poloviny členů komor- ních musí předsevzata býti ještě před koncem roku 1900 a nové volby konány býti mají podle nově ustanoveného censa. Byloť trvání mandátů vystupu- jících členů zákonem prodlouž no do konce r. 1900. Jakých chyb se dopouštíme při pojí- šťování proti škodám krupobitním. Hlavní chybou je, že veliká část menších hospodářů vůbec se nepojišťuje. Jest to ovšem spořivost, ale pochy- bená. Mnozí si zaplatí pojistné jen na poloviční žeň. Kdo se pojistí jen na poloviční výnos, musí se také spokojiti, když se mu zaplatí jen polovina utrpěné škody. Někteří rolníci mají ve zvyku, že pojistí jen některá pole, na příklad pojistí ozim a jař nechá nepoj štěnou Konečně mají mnozí rolníci ve zvyku, že návrhy na pojištění proti škodám krupobitím podávají příliš pozdě, když obilí skorem dozrává. Tu se stane, že krupobití se dostaví dříve, než pojišťvna návrh na pojištění prozkoumala a při- jala a z toho povstávají mnohé procesy. Ze všeho toho vychází na jevo, že rolníci mají se záhy pojistiti proti škodám krupobitním, My pak ještě k tomu přidáváme, že je syrchovaný čas, aby každá země zřídila si zemskou pojišťovnu krupobitní. Volání to ozývá se již po dlouhá léta, ale dosud marně. Příjmy ruských drah za rok 1899. Za r. 1899 činily hrubé příjmy ruských drah 503,020.257 rublů. R. 1898 byla přijato 471,687.851 rubl. Kon- cem r. 1899 měřily ruské dráhy 45.088 verst. Během loňského roku předáno bylo službě v Asii nově po- stavených tratí délky 1669 verst. Na ruských dra- hách bylo dopraveno loni 83,565.184 cestujících osob a 6677 milionů pudů nákladu. Zprávy o stavu osení a obilní ceny. Z všech stran docházejí zprávy, že stav osení obvzláště ozimu, je špatný. Mrazy květnové učinily v některých zemích pravé spousty. V komitátu biharském zmrzlo jednomu nájemci veškeré žito ve výměře 500 jiter. Z Německa se oznamuje, že není pamětníka, kde by v měsíci květnu panovalo pro ozimy i jarky tak zhoubné počasí, jako letos. Dle toho dá se se vší ji- stotou předpokládati, že obilí bude stoupati v ceně. Profesor Conrad sestavil průměrné ceny obilí v po- sledních třech letech. Dle toho platilo se za metrák pšenice marek: r. 1897 v Německu 17.56 ve Vídni 18.4 v Paříži 20.5 v Londýně 14.1 v Nov. Yorku 14 1 Za jeden metrák žita marek r. 1897 v Německu 12 95 ve Vídni 13.7 v Paříži 12.8 v Amsterodanu 95 Za jeden metrák ječmene marek r. 1897 15 47 16 2 13.4 12.2

1898 1899 19.83 16 21 17 20.6 16.2 15.9 121 14.7 12.2 1898 14 83 15.3 13.3 119 1898 16.7 166 14.7 15.3

1890 14 41 13.1 11.3 12.1

1899 15 62 14.6 14.2 14.4

v Německu ve Vídni v Pažíži v Londýně

Kdyby Německo nevybíralo cla z obilí, přišlo by americké obilí v Gdansku roku 1899 za jeden me- trák pšenice 11.72, se clem ale stálo 15.11 marek. Do Berlína se zdraží na 15 52 marek. V Londýně stojí pouze 12 marek. Metrák žita stál v Bremách beze cla 12 marek, v Mannheimu se clem 16 marek, v Gdansku nevyclený 10.73 marek, vyclený 13 94 marek. Z čísel těchto vidíme, že na plodinové burse ve Vídni jsou nejvyšší ceny pšenice. Nízké ceny obilní z roku 1899 lze vysvětliti dobrou sklizní roku 1898 a 1899. Letos však bude sklizeň všeobecně špatná a proto čekejme stoupání obilních cen. Strupovatost hřívy koní. Zlo to povstává většinou nečistým držením husté hřívy koní a lze je poznati tím, že se podél okraje hřebenu utvoří lepivé, jako hrách veliké strupy. Hříva se strupy musí se úplně ostříhati a bolavá kůže po odstranění strupů natříti dehtem anebo zapáchajícím olejem z rohu jeleního a později umývati slabým roztokem skalice modré.

Vídeňská peněžní bursa. Dne 11. června (Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 79.95. Květnová renta 97 95. Rakouská korunová renta 97.45. Stříbrná renta 97.55. Rakouská zlatá renta 116.20. Uherská zlatá renta 115.95. Uherská kor. renta 91.20. Losy z r. 1860 celé 134.50. Losy z r. 1860 pět. 158 75. Losy z roku 1864 199.—. Loty kreditní 395.— Losy z roku 1854 168 50 Komunalní losy 386 50 Tisské losy 138.75 Turecké losy 111.75. Úvěrní akcie 708.50. Anglobanka 283 0). Unionka 579.—. Banka pro země rak. 440.00. Uherské kreditky 713.—. Bankovní jednota 508—. Ústav pro úvěr pozem 913 —. Unionky pražské 260.50 Živnostenská banka 258.—. Lvov-Černo- vická 539.—. Státní dráha 664.50. Lombardy 122.—. Št. Hr. Köfl. —.—. Severní dráha 629). Severozáp. dráha —.—. Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 477.—. Česká sev. dráha —.—. Buštěhradská A) —. Buštěhradská B) 1141. Pražsko-duchcovská dráha 183.—. Ducho.-Podmokelská —.—. Ústecko-Teplická ——. Vídeň. tramwayky 324.—. Nové víd. tramwayky 320 —. Dunaj. paroplavba 740. —. Tur. tabák. rež. 287.50. Tov. na zbraně 362.—. Alpinky 493.50. Rim- Muráňské 567.—. Pražské železářské 1860. Záp.- české uhelné —.—, Sev. české uhelné ——. Mostecké uh. 964.—. Česká montaní spol. 1398 Napoleony 19.28 Paříž 96.30. Londýn 242.20. Německá města 118.45. Ruble papír. 255 25. Z Vídně, 11. června. (T. k.) V souhlasu se smý- šlením bursy berlínské byla zdejší bursa uspokojena za kursů po většině vyšších. Báňské hodnoty a akcie státní dráhy živě smlouvány. Na dodatečné burse kreditky 703.50, alpinky 485.50. Eskontní sazby 43/%— 45/%. Pražská plodinová bursa. Dne 11. června 1900. Cena za 50 kilgramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 75—80 kg. na 1 hektolitr 8.40- 9.00. Žito 70—74 ku. české 8 C0—8.50. Ječmen výhěr 0.00—0.00, obyčejný 6.75 až 6.95. Oves bílý 6 15—6.20, obyčejný 6.00—0.00. Kuku- řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3 20—3 50, nelisované 3.20—3.50. Sláma cepy mlácená 2 20—2.50, sláma ku stlaní 1.50—1.80. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 31 00—00.00, č. 1: 30.00—(0.00, č. 2: 28.50—00.00, č. 3: 26.50—00.00, č. 4: 24.50—00.00, č. 5: 22.50—00.00, č. 6.: 21.00—00.00, č. 7: 19.00—-00.00, č. 8: 14.00—00.00. Žitná mouka za 100 kilo č. 1.: 24.50 a 00.00, č. II.: 23 50—(0.00, č. III.: 19 50—00.00, č. IV: 15 00—00.00. Pšeničné otruby 11.20—00.—, žitné otruby 11.40—00 00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9.00—10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 9.50—10.50, k vaření zelený 10.50—11.50. Čočka 12 00 až 19.00. Zemčata k jídlu 2.50—3 00, k pálení líhu 0.00 až 0.00 — Olejnatá semena: Řepka —.— aš —.—. Mák 26 50- 27.—. Kmín 34 00—35.—. Sušené ovoce: Švestky 17 00—20.00, hrušky 12.00—24.—, křížaly 9 00 a 10.—. Jetelová semena červená —.00—00.—, bíla 00.— až 00.—. Sužená čekanka: 8.70—8 80.

(Zasláno.) Abiturientůma Jako každého roku tak i letos na mnohých ústavech středních připravují se abiturienti, aby dříve, než roze- jdou se na prázdniny, osvědčili svou samostatnost a aka- demickou svobodu způsobem, kterým se pravý český stu- dent liší od studenta kteréhokoliv jiného národa. Abitu- rienti čeští stávají se již od let hned po maturitě skuteč- nými členy Ústř. Matice školské. Aby příslušné diplomy za- včas mohly býti připraveny, žádají se abiturienti, kteří sbírku pro Ústřední Matici školskou uspořádati míní, aby znění budoucího diplomu co nejdříve výboru Ústřední Matice školské oznámili. Věc má býtí letošního roku zařízena tak, že diplom obdrží abiturienti místo potvrzení o do- šlých penězích hned před početím prázdnin při obvyklých slavnostech na rozloučenou.

Listárna redakční. Dr. S. ve V. a dp. Tur. v T. R. Srdečné díky za telegrafické zprávy. — Kor. v L. Zprávu jsme s ne- malým díkem přijali.

Dary a příspěvky. (Složeno u pokladny »Katolických Listů«.) Ve prospěch vyhořelých v Kyšperku. J. M. ndp. dr. Ant. Lenz, vyšehradský probošt . kor. 4.—. Stndentskému oděvnímu družstvu v Praze. J. M. ndp. dr. Ant. Lenz, vyšehradský probošt . kor. 4.—. Chudému studentu sirotkovi. . . . . kor. 2.40- Marie Zelenková z Dobroměřic u Loun . kor. 1.—. P. E. Forejt Praha, IV.. Úhrnem . . kor. 3.40.

O další milodary snažně se prosí.

Král. české zemské divadlo v Praze. Národní divadlo. V úterý, 12. června. 245. hra (1. čtvrt.) v předpl. KOUZELNÁ FLÉTNA. Zpěvohra o 4 jednáních od W. A. Mozarta. Nový text na- psal V. J. Novotný. Vystavil regisseur p. Fr. Hynek. Řídí první kapelník p. A. Cech. Konec po půl 10. hod Začátek o 7. hod.