ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 dd1ff6d0-7272-11dc-b0a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXOX
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 14. září 1900.
#3 alto_textblock #3
Číslo 254
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v administraci cs ežate . . . . . na dtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáško na měsle na etvrt leta . . . . 7 K 50h ve Elialkách na měsíc . . . . . . 2 K 80 P'oštont- aa mást : ns čtvrt lets s dvojí zásllk n na měsíe ne čtvrt leis . . . . H1 K eo
#5 alto_textblock #5
re
#6 alto_textblock #6
Jl
#7 alto_textblock #7
—
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejí: raaní číslo o sobě . . . edpolední . . z3 1.b Ve siislkách na veskovš: ranní číslo. . . . . . . . 0 odpolední . . . . . . . . 5b Insorá ty plati se hotové zspřel Předplaceni a insarty přijtns sdmini straca v Marianské ulici č. 3. Tem vačhštejí se též redake tiskárns a szpsdice .Narodnich Listě? Rukopásy se nsvraceji.
#9 alto_textblock #9
Čís. jedn. Pr. I. 483/00
#10 alto_textblock #10
2 Jmenem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uznal k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne9 září 1900 čís. Ss 487/00 takto pravem:
#11 alto_textblock #11
Obsah článku »Volební manifest vlády Koer brovy«, otisknutého v periodickém v Praze tištěnén a vydávaném tiskopisu »Národní Listy« (ranní vy dání) ze dne 9. září 1900 čís. 249, zakládá v místech I. »Ale tenkrát dělali obstrukci« — až — »cest nařizovací«, II. »Každé dítě v Čechách« — až — »cislajtán ského parlamentu« skutkovou povahu zločinu rušení veřejného pokoje dle 8 65. a) tr. z. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy- ranní vydání čís. 249. ze dne 9. září 1900 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a naři- zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37.z nbově Důvo dy K I. a II. V závadných místech hledí se po- puditi k nenávisti a opovrhování jednak oproti osobe Jeho Veličenstva Císaře, jednak oproti správě státu což zakládá skutkovou povahu zločinu rušení ve- řejného pokoje dle § 65. a) tr. z. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. rv voe V Praze, dne 12. září 1900. C. k. zemský co trestní soud v Praze- Wokaun. Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopist »Národní Listy« v Praze.
#12 alto_textblock #12
o tisku.
#13 alto_textblock #13
Sčítání lidu. Dne 31. prosince t. r. provedeno bude opětně v této říši všeobecné sčítání lidu. Není to snad vymoženost kultury novější nýbrž prastará instituce, kterou byli zavedl již Římané a jejíž vynálezcí a původc zdají se býti dle všeho Egypťaně, tento staro- bylý národ číslic a všeho, co s nimi sou- visí. U nás provádí se toto sčítání na zá- kladě zákona ze dne 29. března 1869 a sice způsobem velice důkladným. Kdežto v jiných státech stačí k této proceduře lístek osmer- kového formátu, zapotřebí u nás k tomu celého archu plného rubrik a ne zrovna jasných a pro méně vzdělaného pochopitel- ných označení. Již tato okolnost, k níž při- stupuje ještě řada jiných, je příčinou, že u nás výsledky velikého sčítacíko podniku, jenž opakuje se každých deset roků, nejsou tak spolehlivé a přesné, jak bylo by si přáti, ne pouze v zájmu statistické pravdy, tedy v zájmu spíše vědeckém, nýbrž zároveň téz v zájmu obyvatelstva a jeho kulturních i ekonomických prospěchů. Vždyť nemá sčí- tací akt pouze účel vyplniti ciframi tluste knihy, jež vydává ústřední statisticka komise ve Vídni, vždyť není to pouze procedura. která za tím účelem se provádí, aby v učeb nicích, v zeměpisných, národopisných, stati stických a jiných spisech udáno býti mohlo. mnoho-li říše, země, města i obce mají oby vatelů, nýbrž všeobecným sčítáním má býti snesen materiál, z něhož statistiku uloženo vyvoditi zajímavé a důležité pravdy, aby z nich ředitelové státu čerpali poučení a po- kyny, jakých třeba učiniti opatření v zájmu obyvatelstva, v zájmu zdravého a zdárného vý voje země. Co všechno na příklad vyčísti lze z rubriky, jež nadepsána je: zaměstnání Zejmena porovnáme-li je s předcházejícím výsledky sčítání? Co všechno lze vyvoditi z číslic v této rubrice zjištěných ! Stagnace či pokrok ve výrobě, úpadek či rozvoh jednotlivých živností, rozpadávání se jich závody drobné, či slučování v závody s vý robou ve velkém. Vznikání výroby nově upadání staré, posunování se jednotlivých odborů výroby z jednoho kraje do druhého ba i příbližně lze porovnáváním učiniti si obraz o finanční prosperitě jednotlivých oborů práce. Jak poučná je na příklad rubrika stář ve sčítacích arších. Co všechno vyvoditi lze duchaplnou kombinací a při tom s mate matickou téměř přesností z procenta indi viduí do roka starých, z počtu osob staršíeh osmdesáti let a z procenta obyvatelstva mezi 30—40 léty, v kterémžto věku dostu puje člověk vrchole fysické sily a duševn elasticity. Jak poučná je pro soud o poměrec sociálních statistika domácnosti a udání tom, jak lidé v té které zemi, v tom kterém městě bydlí? Jak zajímavá a poučná to ciferná illustrace společenské bídy a všeho toho, co z ní se rodíl Tu potěšitelná, tam zarmucující, však vždy interessantní je mluva statistických číslic a jakkoli nenáležíme k těm, kteří spa- třují ve statistice ciferní projekci všeho, co je, uznáváme plnou měrou její veliký vý znam a již proto nemalou důležitost přiklá- dáme sčítacímu aktu, který dle stavu ze dne 31. prosince t. r. formálně bude proveden dne 3. ledna 1901. V tomto státě zejmena pro nás má akt ten i v jiném ještě směru veliký vý znam. Žijeme, jak známo, v mnohojazyčné říši a ve dvoujazyčné zemi, žijeme v oblasti. kde od věku vedou národové válku, jedni o nadvládu, druzí o své byti. A že v ka- ždém boji počet kombattantů důlezitýmje činitelem, rozumí se samo sebou. Sčítacím aktem, jak v Rakousku se pro- vádí, nezjišťuje se ale přímo a s určitostí, jež zbytečnou činí každou pochybnost, na- rodní příslušnost, nýbrž v této říši vynalezen pro národnost zvláštní surrogát, jemuž dali jmeno: jazyk obcovací. nbadax o a Z jakého důvodu?
#14 alto_textblock #14
V Rakousku narážel pojem národnosti ode dávna na předsudek a naráží na něj dosud. Kde jen poněkud možno, rozhodu- jící činitelé se mu vyhnou. Pojem ten činí je nervósními a děsí je. Stát tento, třeba že byl par excellence státem národnostním, jaksi instinktivně cítí, že neplní úkol oproti elementům, z nichž vznikl, i zdá se, jakoby nepřetržitá, věčná dolehala k uchu jeho ža- loba, že zpronevěřil se poslání svému. Pro bůh, jen ne poskytnouti obyvatelstvu příle- žitosti a příčiny, o národnosti a národní pří- slušnosti uvažovati. Lépe, zůstane-li jiskra ta pohřbena v popelu, mohla by se vznítiti v plamen a vyrůsti v požár! O kdyby šlo zde jen o národnost německou a na dru- hém břehu říčky Litavy o národnost maďar- skou, nic by nevadilo přesnému zjištění, ale v tomto státě je národů ještě sedm ati všickni by na prapor svůj napsali sčítáním zjištěnou číslici a z té vyvozovali práva, na úkor »jednotě a uniformitě státní.« Proto jazyk obcovací. Svět měl zvěděti jen, jak se v této říš mluví, ne jací v ní žijí sebevědomí, ku exi- stenci oprávnění a způsobilí národové. Co znamená jazyk obcovací? Kdo určí a vymezí pojem ten tak, aby nekollidoval s jiným? Individuum, o němz jedná sčítací arch, či ten, kdo jej vyplňuje, sběratel archů, úřadní kontrolor, či kdo? Nejsou-li tu dokořán otevřeny dvéře k jednání nesprávnému v zájmu jedné ná- rodnosti a na škodu druhé? Jak obratně dá se s touto rubrikou manipulovati, jak falšovati pravda! Vždyť nejde tu pouze o číselný zevní effekt. O to, aby každá ná- rodnost měla příslušníků co možná mnoho. Jde u nás též o velice cenné právo, nebo zjištěná statistická cifra, týkající se řeči ob- covací, tvoří po deset let podklad určitých práv a předností. Či jsme nezažili již po dvakráte,eo všechno se dělo, aby z našich nečetných řad byli odlouzeni i ti, již ne pouze jazy kem, nýbrž i srdcem náleželi nám? Mnoho- tisíc českých duší utonulo v německé sčítae nepoctivosti? A to opakovati se má opětně. Marné byly žaloby zástupců lidu, marne vědecké doklady, že nesmyslem je zjišťovat řeč obcovací, marné důvodné námitky, že ne lze rozhodovati přece o národních prá vech na základě číslic, jimiž zjištěno docela něco jiného. Zůstalo při starém. A aby něčím ospra- vedlnili jednání své, vymlouvali se na jakés usnesení mezinárodního statistického kongresu jímž prý všechny zúčastněně státy co do ozna čování statistických rubrik byly zavázány. Dokázali jsme, že to nepravda. Leč kdo slyší zde hlas rozumu a práva, když jde o prospěch Němců V tom případě všechno možno. Však volnost, kterou se vyzbrojil ku aktu sčítacímu stát, reklamujme i my, kteři budeme sčítáni, i my, kteří budeme sčítati Na základě přiznání se k jazyku obcovacímu rozdělil ministr Gautsch tuto zemi v národ- nostní pásma, na základě jazyka obcovacího chtěl tak učiniti též dr. Körber. Tím dokázáno, že stát národ nost s jazykem obcovacím sto- tožňuje. Čiňmež proto totéž. Nejde tu o nezákonnost, nýbrž o výkla a nemůže býti nikomu bráněno, aby za svů přijal v té či oné věci výklad chefa státu. Obcovací jazyk nechť to nadepsáno, ale ve skutečnosti budiž to — národnost Na tom neuprosně trvejme i naproti Němcům vyplňovačům i sčitatelům i naproti úřadům. Naproti úřadům civilním, neboť vojenské jako vždy, tak i nyní, zaberou prostě co důstoj- ník a úřadník vojenský, v tu velikou síť, do níž v tomto státu loví se oběti germanisač ního systému. Zachraňme, co zachrániti se dá. Energickým vystoupením, případným slo- vem i skutkem dá se leccos vykonati i oprot nejurputnějšímu nepříteli. Však abychom uznali výsledky sčítání pokud jde o národnost za správné, k tomu nedonutí nás nikdo. Na opak, my nyní již proti způsobu sčítán i proti výsledku jeho protestujemel
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy domácí.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 13. záři.
#17 alto_textblock #17
Po rozpuštění říšské rady, »Cpó06p aHe: Ať' s kterékoli strany po- hlížíme na politické položení v Rakousku, české akcie nestojí níž, ale výš, neboť Rakousko samo dostalo se do situace, kde bude nuceno prověst s Čechy úplné a nikoli částečné, drobečkor vyrovnání. Vláda Čechy sama do krajní oppo sice vmrskala a tím jí dala oprávnění, kterého jí sama nemůže upříli, před kterým sama mus kapitulovati, chce-li, aby se státu navrátil mí. Cesta k Čechům není ani dlouhá, ani klikatá ani trním zarostlá. Co chtčjí Čechové? Rovno- právnost všech národův a jazyků. Přistoupí-l vláda na tuto zásadu, přivede mír nejen do Čech, nýbrž do celého Rakouska. Německá men- šina ještě ráda se podrobí. Ona se bude držet nemravné zásady o hegemonii potud, pokud bude moci, neboť Němci v politice nikdy nebyli sentimentálni a nedá se od nich očekávati, že by se výhod svého privilegovaného pbložení vzdali sami k vůli zásadě a politické mravnost. Ale až budou s ostatními národy v právech srovnáni, jim samým se uleví na hříšné duši a brzy přivyknou. Rozhodne-li se vláda pro jiný postup, rozbouřený stav zůstane v Rakouskua může se snadno rozšířiti odtud i do uherského parlamentu. Staneli se, že rakouský parlament
#18 alto_textblock #18
nebude moci v čas vykonati volby do delegací. Szell dožije se toho, čeho se dožil Banffy od maďarské opposice, jež chce odtrhnouti Uhry od Rakouska. enr vten »Hosoe Bpeva« v článku »Rakousk krise« pokládá rozpuštění říšské rady za v el ký taktický úspěeh Čechů, vnějším effektem ještě vétší, než byl onen, kte rého dne 7. června t. r. dosáhli obstrukcl Vláda dala Čechům vysvědčení, že jejich ob- strukce není o nic horší německé, že parlamen bez Čechů nemůže pracovati a že vůbec nedá se vládnouti proti Čechům. Všecky tyto fakty přijemné českému uvědomění, pozdvihinou ná rodní duch Čechův a zdvojnásobí sílu národ ního odporu germanofilskému kursu, nyní v Ra kousku panujícímu .. . Není pochyby, že žijeme předvečer velmi zajímavých události ve vnitřnín životě sousedního Rakouska.
#19 alto_textblock #19
Katolický sjezdo v Lublani. Na katolícký sjezd v Lublani sešlo se n 4000 účastníků. Předsédal dr. Ivan Šusterčič Mezi přílomnými byli biskupové lablaňský Jeglič mariborský Napotnik, Trobec z Ameriky. Biskup Jeglič mluvil proti »falešné svobodě v živote literatuře a žurnalistice«. (Mluvil-li jen o Ra kousku, měl řečník pravdu. Rakouská tiskově svoboda, při níž jen konfiskační apparát svo bodě se těší, je skufečně svobodou falešnou. Biskup Napotnik udělil shromážděným požehnání Dále mluvili biskup Trobec, dr. Laginja dr. Rubetič. Odpůrci klerikálů uspořádali pře biskupským palácem demonstrace. Zástupy pro- volávaly »Živio« vůdci národní pokrokové strany dru. Tavčarovi a lublaňskému purkmistru Hri barovi, jenž pozvání na sjezd písemně odmi z toho důvodu, že strana klerikálná staví věc církve nad věc národa. Odlud se zástupy ode braly před obydlí Tavčarovo a Hribarovo, jimž učinily ovace, načež se v pořádku rozešly.
#20 alto_textblock #20
Politické zprávy zahraničné.
#21 alto_textblock #21
V Praze, 13. září.
#22 alto_textblock #22
Bulharsko a Rumunsko. Po tolika hluku sofijský dopisovatel »Pester Lloydu« upozorňuje, že rumunská vláda dosu neoznámila ani jmena vinníků, ani jaké jsou proti nim důkazy. Rumunský zástupce udal jmena pouze dvou členů makedonského komitétu, kteři se dopustili vydírání na Rumunech, v Sofli osed lých. S těmi dvěma zavedeno vyšetřování. Prot že Rumunsko příliš dlouho otáli s bližšími udaji. Bulharska zmocňuje se podezření, že žádných důkazů nemá a podezření to ještě sesíleno bylo tvrzením rumunského tisku, že makedonský ko- mitét ukládal také o hlavu rumunského krále Karla. Udání zvrhlého pobudy jako je Trifanov. účastník při zavraždění Mihaileanově, bulharske vládě nedostačuje. Vážnější ale j slo hraničné nesnáze na Dunaji, kter si oba státy na vzájem dělají, tak že již bez mála všechny styky přesta ly. Také pohyby vojsk dějí se neustále n obou stranách.
#23 alto_textblock #23
Spolek franko-ruský. Vynikající francouzský žurnalista pan Alea andr Kepp, vrátiv se ze své cesty po Rusku vypráví v »Journalu« zajímavé podrobnosti alianci rusko-francouzské. Bylo to po aféře fašodské. Každý ješt dnes vzpomíná hrůzy a úzkosti přestálě. Válka tak tanulo každému na rtech. Francie osamot- něna? Co činil přece náš spojenec v tuto osud- nou chvíli? Co činil? Tiše v tomto všeobecném ryku v hodinu přihodnou mobilisoval 60.00 mužů kol Tiflisu a na svých hranicích asij- ských. To nebylo ničím a zase vším; to mělc znamenati: »Škádlete mého přítele, než ne škádlete ho příliš.« A to stačilo. Jest postačitelno ovšem říci, chceme- pevnost a solidaritu tohoto spojenství posouditi. že spočivá toto ve nezměnitelné vůli carově. Než dlouho byl spolek zahalen v rouch hlubokého tajemství, pohlíželo se na něj jako na poklad, jejž nutno skrývati před zraky zvě davců, a nie neproniklo o něm na veřejnost než pouhé ohlasy, jež nebyly s to, aby ukojily vzbuzenou zvědavost. První byl pan Hanotaux jenž prolomil led tohoto hlubokého míčení Víme, že byl puzen nesčetnými dotazy, než činil tak i o své újmě. . Několik dní po im promplu tohoto projevu, vzrušení vzbuzujícího s grandezzou ukázal na svého ruského spojence bývalý ministr zahraničních záležitosti, chtěje poznati dojem, ktery způsobila tato řeč na dvoře ruském. Vyslanec franeouzský p. Montebello se představil v paláci carově. »Jsem hrdý«, pravil car na řeč páně Ha notauxovu. »Poznávám, že ve Francii miluj situace jasné. Když tomu tak jest,« proč by se to neřeklo ?e Pan Montebello sám toto vyprávěl. Tyto disposice cara Mikuláše učinily odvážným pre- sidenta p. Felixe Faura. On vepsal do svého navrženého textu přípitku spontanně ono slavná slova: »Spojenec a přítel.« Car je schválil a opakoval. A jisto jest, že vše bylo v tomto kritickém okamžiku rozhodnuto. A jest oprav- dovou povinností vzdáti čest památce Felix Faura v tomto okamžiku, kdy nikdo více ne- vzpomíná služeb, jež své vlasti prokázal, kdy nikdo nehoruje jemu postaviti ani pomníku, po něvadž on nebyl zavražděn rukou vrahovou. »A několik dní«, praví p. Kepp. »pře svým odjezdem do Petrohradu měl jsem tu čes! potkati p. Deleassé a. Ministr v řeči o vztazích mezi Ruskem a Francií je charakterisoval slový následujíeími: »Jsou srdečně a jsou i důvěry hodné.« o5ií *blono snonl „
#24 alto_textblock #24
Další podrobnosti k sjezdu starostů v Paříži. Pařížané přijali se zadostučiněním na vě- domí zprávu, že lordmaror londýnský, si Alfred James Newton, dne 24. záři zavítá do Paříže. Přijal pozvání, které mu bylo zasláno presidentem městské rady p. Gribauvalem, s ve- likým potěšením a odpověděl radě městské zvláštním dopisem na toto čestné pozvání. Když lordmayor odehůzí z Londýna, jes tradicionální, že bere s sebou skvostně ekypáže, třpytící se zlatem, ve kterých promenuje svůj efemerní majestát. — I tentokráte tak bude pr jeho cestě do Paříže. Již tří léta uplynula o smutně slavnosli, jež byla konána na počest uhořelých obětí v Bazaru de la Charité a ktere se zúčastnil lordmayor londýnský v plné pa rádě. Tehdy to byly okamžiky smutné, než tentokráte se budou Pařížané obdivovati oma mujícímu luxu, jenž konkuruje směle s nádhe rou mnohých suverénů, s mysli veselejšt.
#25 alto_textblock #25
Z krajinské hospodářské výstavy V Kutné Hoře. pnn (Původní zpráva »Národních Listů«.) V Kutné Hoře, 13. září 1900. Po velikých dnech výstavních dne 8. a 9. září v nichž navštivilo Kulnou Horu a výstavu přes 3 tisíc osob a v nichž dostoupil úspěch podníku nej většího vrchole, život na výstavě jest i dále čilý Dle ustanovení programního bude vý stava určitě v neděli dne 16. září uza vřena, a sice prohlášením odměn a po sledním velikým dnem sjezdů a hro- madných návštěv. Proto neustálá četná ná- vštěva v těchto dnech. V úterý dne 11. t. m. přijela ve větším množství města Nová Paka, Hořice, Jilem- nice, Benešov. Hronov a na středu dne 12. t. m ustanoven sjezd pekařů českoslovan ských, k němuž již ranními vlaky dostavilo se přes 150 pskařů z Prahy a stanie měst na trati dráhy severozápadní ležících. Ve dnech všedních dojemná jest podívaná na řady dítek školních, které vedeny jsouce učitelia učitelkami zbožně naslouchají hlavně ve dvoře vla- ském výkladům o staré slávě země české. Obrazy Klusáčkovy v pravdě výkladům těmto podávají nej- připadnější názor. Již na jiném místě bylo a hned v době vystavení kartonů promluveno o umělecké práci této, teprve však nyní, kdy fresky tyto zdob nástěnné plochy zasedací síně, působí dojmem mo- hutným nejen bistorickou výpravností, ale i proní kavou dramatickou pravdivosti a vznešeností. Umě leckou tvorbou touto dovršeno dílo zastupitelstva města Kutné Hory na Vlaském dvoře a teprve nyní plným uznáním naplňuje snaha tato každého umění- milovného českého občana, poněvadž dílo toto jest bez odporu dokonalé. Výstava sama má ovšem již ráz zralosti, četn listy na předmětech zavěšené, oznamující prodej vy- staveného předmětu, objednávky dle vzorů vystave ných, vše to svědčí o zdaru živnostenské soutěže o vynikajících pracích řemeslnictva a průmyslnictv kutnohorského i celého dalekého okolí. Varhany firmy Tučkovy i Melzrovy zakoupeny pro chrámy zlobický u Kroměříže na Moravě a čelakovický u Brandýsa n. L., kočáry, stroje hospodářské, tech nologické hojné se těšily objednávce. Výstavní jury ve dnech 10., 11. a 12. pilně pracovala určováním odměn v jednotlivých odděle ních a ukončila práce ve středu dne 12. t. m. o hodině večerní, kdy sepsán podrobný protokol o úra- dách rozhodčího sboru, prohlášení protokolu stan se v neděli dne 16. odpol. ke 4. hod. Z hromadných výstav zmíniti se jest ještě o ob- cích kolem Kutné Hory ležících, jež ve dnech 9. 10. září se ve slavnostních průvodech dostavily. Jest to předem Novodvorsko, jež k podnětu starosty pana Chlupáče s obcemi Malín, Hlízov, Sv. Kateřina Bernardov. Kobylnice, Lisice, Habrnovice, Sv. Miku- láš. Sv. Jakub a Církvice s úplnou hudební kapelou do Kutné Hory se dostavily. Před pomníkem Havlíčko vým šedovlasý starosta Nových Dvorů promluvil k zá stupům vroucími slovy o nezapomenutelném Karlu Borovském, jebož nehynoucí památce provolal »slávu« Imposantní průvod vešel pak do Vlašského dvora, kde jej v zazedací sini očekávali poslanec dr. Pacá a starosta Macháček. Slarosta prostými ale účin nými slovy vítal sousedy na místě všemu lidu če skému drahém a ličil historické momenty, které v léte sini se odehrály a které zvěčnil štětec vynikajících umělců českých na dvou nástěnných obrazích. Pro- voláním »Zdař bůh!« vzájemné shodě venkova s mě- stem skončil za všeobecného souhlasu. Poslanec dr Pacák pozdraven voláním »Na zdar!« vítal shro- máždéně jako poslanec venkova a rovněž kladl důra na shodu venkova s městem, jež nejlépe se objevuje ve výstavě kutnohorské. Prací svornou na Kutnohor sku i v celé vlasti mnohé dokážeme. Vůdce výpravy starosta pan Chlupáč poděkoval oběma pánům, kte o rozkvět města i vlasti takových si získali zásluh (Všeobecné volání »Sláva l«) Při odměňování vzorné čeledi, ku kterémužt účelu věnoval výstavní výbor i okresní zastupitelstv kutnohorské peněžité podpory, byli vyznamenání ná sledující čeledínové a služky: Josef Veselý z Červených Janovic, Barbora L berská z Hory Kutné, František Krůliš z Chvalova V. Zurák ze Šedlic, Marie Bečanová z Hory Kutné Josef Nádvorník z Miškovic, Kateřina Němečkoví z Poličana, Josef Pěkný ze Solopisk. Karolina Šmí dová z Hory Kutné, Marie Fiedlerová z Hory Kutné Jan Jiran z Miskovic, František Kubička z Červených Janovic, Jan Miškovský z Katlova, Barbora Samková z Červených Janovic, Antonín Uher z Hory Kutné Jan Šticha z Krasoňovic, František Hamza ze Sedlie. Čeněk Polák z Poličan, Anna Křívská z Přítok, Josel Polák z Pucheře, Anna Spačková z Přítok, B. Vávra ze Sedlic, Karel Téšitel z Hory Kutné, Josef Konšel z Bylan, Františka Vejvodová z Hory Kutné, J. Po spíchal z Hory Kutné, Jan Tvaroha z Petrovic, Mari Samková z Pucheře, František Bělský z Lán, Rosalie Kutilová z Bludova, Anna Rambousková z Neškare- dic, Jan Zikmund ze sv. Jakuba, Anna Schulková z Křesetic, Leopoldina Petříková ze Solopisk, Fran- tiška Pospišilová z Hlízova, Jan Černuška z Outěše- novic, Antonín Špaček z Chlístovic, Antonín Pařez z Dobřeně. Anna Hamplová z Dobřeně, Josef Pře vrátil ze Svaté Katečiny, Marie Brandejsová z Hory Kutné, Kaleřina Šimonová ze Všesok, Jan Marečei z Hory Kutné (tomuto jeho chlebodárce p. radní Sy. kora mimo to dal za 19leté věrné služby dva dukáty) Josefa Šauberová z Hory Kutné, Jan Hejný z Přítuk František Linhart z Přítok, František Komberec z Neškaredie.
#26 alto_textblock #26
Seznam vyznamenaných na kra- jinské průmyslové a technologické výstavě v Hoře Kutné. I. Oddělení průmyslové. a) Výrobky železné a kovové. Obdrželi pánové: Václav Marel, puškař z Mlad Boleslavi, stříbrnou výslavní medailli; Jan Mendík výrobce velocipedů v Jičíně, čestný diplom: B. Hudee výrobce velocipedů v Čáslavi, čestný diplom: v Michl, výrobce velocipedů ve Slaném, čestný diplom Jos. Komenda, puškař v Hoře Kutné, stříbrnou vý
#27 alto_textblock #27
stavní med.: Jan Holaček z Vršovic, za železný stolek, státní bronz. medailli; J. Suchý, výrobce ve locipedů v Pečkách n. dr., čestný diplom; Jose Tuma, železník v Bystřici n. Dr., stříbrnou medailii výstavní: P. Bechyně, zámečník v Hoře Kutné, stří- brnou medaílli výstavní; Alb. Štourač, továrník ve Svitavách, bronzovou medailli výstavní: V. Novák v Sobotce, za železná kamna s venlilaci a regulací. bronzovou medailli státní; Jan Červinka, kovář v Holicích, stříbrnou medailli výstavní; Jan HIruška, zámečník v Kolině, bronzovou medailli výstavní; Jan Kříž, strojník ve Slaném, stříbrnou med. vý- stavní: Karel. Churain, vyrabitel hasičských potřeb v Hlinsku, čestný diplom: Josef a Václ. Ekl v Ho- řovicích, za mosazný nábytek, stříbrnou medailli obchodní komory v Plzni; F. Prskavec v Praze, z sklepní a drátěné výrobky, pochvalný diplom: P. Otava, vyrabitel svinovacích dveří v Hradci Králové, stříbrnou medailli města Hory Kutné: Bedř. Bar- tošek, klempíř ve Smiřicích, čestný diplom: Em Jaroměřský, továrník železného nábytku v Praze, čestný diplom: Ant. Jůna, klempíř v Hoře Kutně. střibrnou medailli státní; Frant. Ksásek, majitel parostrojní dílny v Chrudimi, stříbrnou med. mésta Hory Kutné; F. Grimm st., továrník v Hoře Kutně. stříbrnou med. státní: F. Grimm ml., výrobce velo- cipedů v Hoře Kutné, bronzovou medailli státní: E. Metelka, klemplč na Kladně, stříbrnou medailli vý- stavni; Josef Klika, závod kovotlačitelský na Král. Vinohradech, bronzovou medailli státní; J. Němeč, strojní zámečník v Lab. Týníci, bronzovou medailii obchodní komory pražské; Bratří Jouzové, majitelé strojírny v Pečkách n, dr., čestný diplom. b) Výrobky ze zlata a stříbra. Bratří Fuxově v Hoře Kutné stříbrnou med. města Prahy, G. Milrád v Hoře Kutné bronzovou med. ob- chodní komory pražské. Jos. Tuček, zlatník v Praze, stříbrnou med. výstavní, Frant. Čenský, zlatník v Ko- líně, stříbrnou med. Jednoty pro povzbuzení prů- myslu v Čechách, K. Zavadil, pasíř v Chrudimi, státní bronzovou medailli, Jos. Kleslich, pozlacova v Hradci Král., stříbrnou med. výstavní, V. Šmakal, ryjec v Praze, čestný diplom. c) Výrobky kamenné, skleněn a porculánové. Josef Fišer z Prahy pochvalný diplom, Jos. Su chánek ve Vamberku stříbrnou med. musea chrudim ského, Jos. Hlůžek v Praze bronzovou med. výstavní. Ant. Hojer na Smíchově pochvalný diplom výstavní Jos. Volek v Hoře Kutné stříbrnou med. výstavní K. Březina v Hoře Kutné pochvalný diplom, F. No- votný v Maršovicích bronzovou med. výstavní, Karel Lokvenz z Libně střhrnou med. výslavní, Al. Louma v Železném Brodě stříbrnou med. výstavní, C. Louma ml. bronzovou med. výstavní, Josef Štěpánek v Hoře Kutné stříbrnou státní medailli. Jos. Honzík v Tocho- vicích stříbrnou med. výstavní, Antonín Jungwirth v Brodci pochvalný diplom obch. komory pražské, L. Hardimuth v Praze stříbrnou med. výstavní, Ant. Schöfier na Král. Vinohradech bronzovou med. obch. komory pražské. B. Škarda v Brně čestný diplom. Květoslav Hlavatý v Hoře Kutné stříbrnou medailli
#28 alto_textblock #28
výstavní.
#29 alto_textblock #29
d) Výrobky z kůže. Josef Žáček v Neratovicích stříbrnou med. vý stavní, F. Horáček v Liberci stříbrnou med. výstavní Josef Soběslav v Lah. Kostelcs bronzovou med. vý- stavní, Ant. Rosenkranz v Rybářích bronzovou med výstavní, Kare! Viktora, rukavičkář v Hoře Kutné stříbrnou med. státní, O. Vavruška v Hoře Kutn stříbrnou med. obchodní komory pražské, F. Držata v Kolíně stříbrnou med. výstavní, K. Novák v Blatné bronzovou med. výstavní, Jan Macháček a syn v Hoře Kutné stříbrnou med. státní, Jan Svoboda v Holicích bronzovou med. musea chrudimského. V. Kronus v Hoře Kutné stříbrnou med. výstavní, Jos. German v Jičíně stříbrnou med. výstavní, Jan Novák v Praze bronzovou med. obch. kom. pražské, Jan David v Hote Kutně stříbrnou med. výstavní, Al. Švejka v Čáslavi stříbrnou med. stální, Jan Švejka čestný diplom, Fr Fügner, obuvník v Hoře Kutné, bronzovou medailli státní, F. Maliva, kožesník v Hoře Kutné, čestný di- plom I. třídy, Jos. Merhaut na Král. Vinohradech stříbrnou med. výslavní. e) Výrobky rohové, korkové atd. T. Wanka na Král. Vinohradech stříbrnou med. výslav., R. Vostřebal v Rychnově n. Kn. broz. med výstav., Jos. Růžička na Kladně stříbr. med. výstav. F. Janda v Loukově stříbr. med. výstav., Em. Jedlička v Nuslích stříbr. med. výstav., Ad. Bakovský v Žiž- kově stříbr. med. výstav., Ant. a Pavel Lehký v Hoře Kutně a Poděbradech stříbr. med. výstav., V. Stehlík v Mlázovicích bronz. med. výstav., Krištof Nožička v Hoře Kutné stříbr. med. výstavní, V. Vondrák v Hoře Kutné bronz. med. obchod. komory pražské. Jos. Mertlík v Hoře Kutné bronz. med. výstavní, Bareš v Košířích stř. med. výstav., Jos. Tekl v Praze bronz. med. obch. komory pražské. D) Výrobky dřevěně. Zařizování bytů. V Kubát v Praze stříbr. med. výstav., Al. Ctibor v Táboře stříbr. med. výst., B. Krumlovský v Praze stříbr. med. obch. komory pražské, F. Michalec v Čá- slavi bronz, med. výstav., Jan Beneš, truhlář v Hoře Kutné, střibr, med. výstavní, Antonín Němec, bednát v Hoře Kutné, stříbr. med. výstav., Ant. Outl v Hoře Kutné čest. diplom, Jan Novák, řezbář v Hoře Kutné, stříbrnou med. obch. musea v Chrudimi, V. Loren v Jilemnici stříbr. med. výstavní, P. Plha v Praze bronz. med. výstav., Ant. Vitek, truhlář v Hoře Kutné. stříbrnou med. státní, Al. Bartoš v Žižkově stříbr med. města Prahy, F. Němec v Malešově stříbr. med. výstavní, Ant. Hergesell z Vídně čestný diplom, Jan Maver z Vídně čestný diplom, Anna Žertová v Hoře Kutné stříbr. med. výstav., Jos. Ráliš v Živanicíeh bronz. med. výstav., Jan Junek, truhlář v Hoře Kutné. stříbrnou med. výstav., Jos. Winkler v Nymburc pochv. diplom, B. Kočí v Něm. Brodě bronz. med obchod. komory pražské, V. Kautský v Čelakovicíeh stříb. med. výslav., Karel Holan v Hoře Kutné stříb. med. výstav., K. Skuherský v Hoře Kutné bronz. med- výstav., J. Adámek v Hoře Kutné stříbr. med. Hory Kutné, Alb. Horáček v Hořičkách pochy. diplom, Ant Rudyš v Nových Dvorech stříbr. med. průmyslové jedn, pražské, Fr. Kořínek ml. v Zásmukách pochval. diplom, L. Knypl v Hradci Král. státní bronz. med. Kaminský a Knypl v Praze a Hradci Král. stříbr. med. výstav., Jos. Adamec v Sedlci pochval. diplom. Rud. Honzíček v Hoře Kutné pochval. diplom, K Liska v Křečhoři stříbr, med výstavní, A. Šponn v Praze čest. diplom, K. Vejdovský v Předměřicích stříbr. med. výstav., Ant. Skopový v Plzni bronz. med. obch. komory plzeňské, F. Šéír v Turnově stříb med. výstav. V. Händl v Čáslavi stříbr. med. výstav- g) Výrobky z pryže a mořské pěny. V. Jíša ve Zbirově stříb. med. města Hory Kutné. Antonín Drahorád v Hoře Kutné bronz. med. státní, B. Novák v Novém Strašecí pochv. diplom, Sýkora a Florián v Brně čest. diplom, Anežka Kubová ve Vídni pochv. diplom, V. Želinka v Milevsku bronz med. výst., K. Grimm v Hoře Kutné pochv. diplom h) Průmysl textilní. Karel Kocián v Humpolci čest. diplom, K. Toma- šovský v Teplici stříb. med. Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách, Jan Stíhal v Rumburku stříb med. výstavní, Kuratorium krajkářské školy ve Strá- žově stříb. med. obchodní komory plzeňské, Antonie Cečetková v Luži čestný diplom, Josefa Votrubová v Hoře Kutné čestný diplom. Mater Jakobina v Huře Kutné čestný diplom, Špaček a Patočka v Prostějově bronz. med. výst., spolek »Božena Němcová« v Do- mažlicích stříb. med. obchodní komory plzeňské, Adolf Novotný v Týništi čestný diplom, měšťanská dívčí škola v Hoře Kutné čestný diplom