15 srpna 1903.

Číslo 222.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 3.

nice Jedomělice, Lány-Vašírov, Mšec, Pecínov, Pozdeň Řenčov. Srb č. Strašecí N., Tuchlovice, Žehrovice Ka- menné, Žilina.) Župa kouřimská 95 (Dobřichov Drahobudice, Hradenín, Karlov Svojšice, Kouřím, Krůty Hor., Libodřice, Nesměň, Plaňany, Třebovle, Vrbčany.) Župa neveklovská »Ostromeče 132: Bělice Blažim, Křečovice, Maršovice, Nahoruby, Dalečice Břežany. Netvořice, Neveklov, Straný. Vlkonice, Tele- tín, Vysoký Újezd. Zahrádka. Župa milev ská 2 Klučenice, Veselíčko. Župa »Kazín« 96: Černo- lice, Čísovice, Davle, Dobřichovice, Chuchle, Klinec Lochkov, Mnišek, Radotín, Řevnice, Vonoklasy, Zbra slav. Župa plassk á 27: Kažnov, Lomička, Obora. Plasy. Vrážno-Korýtko. Zupachlumecká na Cidlinou 35: Káranice, Klamoš, Velké Kozice. Krakovany, Lovčice, Písek, Skřivany, Voda Stará. Župa pošumavská 10: Netolice. Župa cho- těbořská 10: Bestvina, Chotěboř, Uhelná Přibram. Zupa humpolecká 7: Humpolec. Župa no- vobenálecká 63: Benátky Nové, Benátky Staré. Cholětov, Lipník, Sedlec, Slivno Dolní a Malé. Vru- tice, Zdětín. Župa vodňanská 20: Malešice Protivín obec a pivovar, Strankovice, Vodňany. Žu pa podkokšínská 58: Blovice, Čičov, Lipnice Luči- ště. Nezvěstice, Poříčí Spálené, Újezd Železný, Vohře- ledy, Žakava. Vzůjemně pojišťovací spolek polilického okresu rychnovsko novoměstského nad Met. 120: Albrechlice, Bělá, Bělečko, Častolovice, Černfkovice. Domašín, Chvojenec, Javorník, Jedousov, Mostek, Rosnice, Roveň Dolní, Sedlec, Slepotice. Šeslovice, Třebilhošt, Vracovice, Vysoká. Župa ro- kycanská 75: Borek, Dobřiv, Ejpovice, Klabava, Kolvin, Litohlavy, Mešnp, Mirošov, Osek, Přívětice Rokycany.Tymákov, Újezd Kamenný. Völduchy Vranovice. Župa »Trocnov« 25: Borovany, Dou- dleby, Jílovice, Kojákovice, Ledenice, Lipnice, Mlado- šovice. Župa přeloučsk á 78: Choltice, Jeníko vice, Lhota, Lobenice, Přelouč, Spilovice. Stojice Sernčany. Zdechovice, Živanice, H rní Ratkovice. Župa hazmburská 69: Budyně nad Ohří, Čer nivo, Ječovice, Klapě. Koštice, Křesýn. Lkáň, Libo- chovice, Třebivlice. Župa volyňský 37: Češtic Ničovice Račí, Předslavice. Volyně. Župa nov packá 12: Bělá, Brtví, Čístá, Kalná Dolní, Kalná Horní, Lhota Šárova, Paka Nová, Paka Stará, Vido nice, Bělohrad, Vrchovina, Nová Ves Horní, Ždar Župa nechanická 1: Obědovice. Župa lom nická nad Popelkou 28: Lomnice nad Pop. Stružinec, Syřenov, Tuháň, Ves Nová. Župa hoř cká 36: Hořice (město), Kal, Rohoznice, Újezd Pod- horní. Župa berounská 138: Bělč, Budňany Koněprusy. Korno, Liteň, Lodenice (obec), Lužce, Me zouň, Mořina, Popovice, Skuhrov, Srbsko, Svinaře Vysoký Újezd, Vráž. Župa unhoštská 17: Velké Kyšice, Pavlov. Župa »Bozeň« 66: Chraštice Lhota Smetanová, Mirovice, Nevěsice, Ostroves, Pro bulov, Rakovice, Sedlo Staré, Varvažov. Lhota Krá lová. Župa posázavská 41: Ondřejov, Poddub Skalice Stříbrná, Turkovice, Voděrady. Župa k an línská 114: Bášť Malá, Bořanovice, Břežany Panen- ské. Dáblice, Kbely, Klecany, Kobylisy, Letňany, P- černice. Prosek, Předboj, Satalice, Vinoř, Zdiby Vel tež, Třeboratice. Župa divišovská 63: Bejko vice, Divišov. Drahňovice, Choralice, Šternberk, Tte- mošnice, Všechlapy, Předletice. Župa bech yn- sko-vltavotýnská 32: Bechyně, Ilodonice Nuzice, Smolec. Župa »Rožmberk« 53 Domanín, Dunajice, Hrachoviště, Chlum u Tre boně, Klikov, Kramolín, Třeboň, Ves Nová Župa »Stráž na východě« 131. (Habrová Pan ská, Javornice, Kvásiny obec, Kvásiny zámek, Liberk, Lipovka, Lukavice, Merklovice, Peklo, Roveň-Jahodov. Rychnov n. Kněžnou, Skuhrov, Solnice. Vamberk. Ves Dlouhá. Župa královébradecká 51. (Če nilov, Hradec Králové, Hradec Králové Nový, Stěžery- Župa Hradiště 78. (Hrádek Nov., Město Nové n. Met., Lhota Král., Opočno, Přibyslav, Sněžné. Žepa příbramská 143. (Drahlín. Dabno, Dušníky Hbity Dolní, Hluboš, Hory Březové, Kamýk n. Vll. Lešelice, Lhola Německá, Luh, Milín, Obecnice, Pe- čice Malé, Pečice Velké, Přibram, Radětice, Smolo- tely, Stěžov, Střebsko, Vysoká, Zduchovice). Žup dobříšská 88. (Dobřiš, Dušníky, Hřiměždice, Hlu Stará, Lhota Dlouhá, Něčín, Obořiště, Rybniky. Župa nepomucká 66. (Bezděkovec, Čmeliny Dvorec Huť. Klášter, Kramolín, Měčín. Nekvasov Nepomuky, Neurazy, Petrovice, Prádlo, Srby, Vrčany Žikovy). Župa blatenská 46. (Bělčice, Blatná Budislavice, Hornosín, Hradiště, Chlum, Lnáře Oujezdec, Pole, Radošice. Smolivec Mladý, Smolivee Starý). Župa lomnická n. Lužnicí 81. (Draho- těšíce, Kolenec, Lomnice n. Lužn., Mazalov, Ne- plachov, Novosedlo, Ponědraž, Ševětín, Zabláti, Smržov) Župa hlubocká 28. (Hluboká, Hosin). Žup královédvorská n. L. 67. (Dvůr Král. n. l Doubravice, Chroustov, Lipnice, Milutín, Novoles, Trolina) Župa polabsko-kostelecká 36 (Dřísy. Kostelec nad Labem, Nedomice). Župa l an škrounská 5. (Čermná Horní, Horní Heřmanice) Župa manětínská 27. (Doubravice, Hodavíz. Litý, Bělá Dolní, Manětín, Mitník, Újezd) Župa novokdyňská 11. (Nová Kdyně, Slavíkov). Župa vysokomýtská 80. (Bor. Doubravice, Hrady Nové. Hrušová, Choceň, Jenšovice, Jelení Horí Lhota, Vysoké Mýto I., Vysoké Mýto II., Řepník) Župa českoskalická 56 (Skalice Česká, Stud- nice). Zupa vltavotýnska 23. (Chrášťiny, Týn n. Vlt.) Župa pláníeká 7. (Plánice, Kolinec) Župa ústecko-třebovská 40. (Ústí n. Orl Kerhartice, Česká Ttebová, Velká Řetová, Mala Řetová, Rviště). Župa sedlecká 63. (Střežmiř I. Jetřichovice, Slřežmíř II., Přestavlky. Prčice, Kvase jovice, Květuš). Župa bělská 3. (Bělá u Bezděze) Župa skutečská 53. (Skuteč. Ždáree, Voldřice Zbožnov, Proseč. Skutíčko, Postá Kamenice, Račice Mrákotín, Štépánov, Pokřikov).

Výstavy.

Výstava v Pardubicích.

Průmyslový palác. (Prohlídka výslavek levěho křidla.) Chtějí-li návštěvníci průmyslo- vého paláce důkladně seznámiti se s rozsáhlými ex- posicemi zde vystavenými, třeba dobře si všimnoui budovy samé. Stavba velikého tohoto pavillonu sklá- dá se z levého a pravého křídla, z části, na níž spočí- vá mohutná kopule — slřed to paláce a z dlouhého přistěnku, jenž přiléhá k zadní stěně paláce. Stavba budovy ukazuje tedy sama, v jakém pořadu výstavky v ni umístěné studovati. Vchodem postranním (v le- vo), nikoli tedy hlavním, vcházíme do levého křídla kdež hned u vchodu upoutá nás výstavka firmy: Jos Vosáhlo, zámečník a váhař v Pardubi- cích, jehož precisní váha, vlastnoručně pouze z mo- sazného drátu pracovaná, těší se zásloužené pozor- nosti; nemenší pozornosti zasluhuje svým pečlivým uspořádáním: Tableat na stěnu: „Skupina hospodář- ských ocelových francouských vidlí fy. „Peugert Fré- res“ v Paříži, jež vyslavuje Červenka Antonín v Pardubicích. Stolní váhy, přezmeny a želez- né okno pro skladiště obilní (zákonem chráněno) vy- stavuje Antonín Werner z Chrudimi; tím ocili jsme se již v prvním výklenku při zadní stěně paláce Zde vystavuje též firma Skokan Karel, výroba vah na Žižkově (Spec. váha k vážení dětí.), a Gusta Borý, soustružník z Chrudimi. Ve druhém výklenku převládá zboží přezné, jež zde vystavují Vincene Balcar z Nového Města a Vincene Suchý v Holetíně u Hlinska. Velice zamlouvá se firm SehnalFrant v Lomnici n. P. výrobou zástěr, sukní a věcí tamborováním zdobených. Zde mají ještě ukázky vah Karel Gutíreund v Policl a prýmkářství Josef Hess v Dašicích. V oddělení sousedním shledáváme se s expo- sicemi, spadajícími v obor vlásenkářský. Jsou zde zastoupeny firmy: Adol! Eisner (vlasy a vlasove sílky), F. V. Heisler v Chrasti (vlasy přirozeně i umělé), Václav Čadek v Josefově, Jan Ko- houtek v Chrudimi (divadelní vlásenkářství Josef Krobothv Jablonném n. Orl. (rozličné druhy nitěných knoflíků; ruční práce), Löwith Jin- dřich v Chotěboři (přikrývky na postele, stoly a záclony do oken různobarevné). Čtvrtému oddělení vliskují zvláštní ráz chvalně známé žamberecke krajky; tableaux společné práce žákyň, jež zde vykládá první česká odborná škola kraj- kářská ve Vamberce, jest chloubou pro českou práci v oboru tom vykonanou. Zde vystavuje též dam- ské ruční vyšíváné prádlo Julius Spilmannv Nasavrkách, pozoruhodné jemným provedením. Rezhářství a umělé truhlářství vystaveno v oddělení pátém firmami: Jo seí Martinec v Jaroměři. A. Sípek v Kyšperku (myslivecký stojan); Če-

sák v Nedělišti (rákosová bičišťata, jezdecké bíčíky obyčejné, dětské bičiky a bičíky ke dvoukolo- vým i čtyřspřežním povozům atd.) Kudláček Ka- špar v Chrudimi (kuchyňské nářadí, zdobené národními ornamenty). V oddělení šestém firma Ed Rodrv Kolíně (vozík papírmache secessní barvy. vozík papírmache tmavé barvy, vozík fantasijní z rá- kosu barvy secessní, koš cestovní jemný s patentnín závěrem, koš cestovní jemný s patentním závěrem čalounovaný). Javůrek Karel ve Vysoké Mýtě (2 taliře a stojan, 3 korbele, džbán, 2 poháry a korbel veliký) jsou práce, jež vysoko stojí nad oby čejnými pracemi bednářskými. Maršálek Jo se soustružník. Sedmě oddělení a poslední při zadní stěno levého křídla okkupovali ponejvíce dý mkaři Kopperla Bernarda syn v Zábcři (dýmky troubele, hole atd.): Kostlán Frant. a syn v Zá boři (různě dýmky dřevěné), Antonin Blrta pasíř v Proseči (kuřácké potřeby); Křivohla v Jos. ml. v Ledči nad Sázavou (různé dřevěné dýmky), Řezbářství representují Klupka Bo- huslav v Chrudimi (řezané rámy a výrobky galanterní): Blank Josef v Ústí n. O. Čezaný stůl kuřácký, způsobený na kredene), Bareš Alois be dnářství v Pardubicích (soudky menších rozměrů, veliké vystavuje za strojírnou), Kadle B. H. v Proseči, řezbář ve Vys. Mýtě (rámec vysoké umělecké ceny a větší sbírku dřevěných dý mek vkusně vyřezávaných), Kusý Josef v Rych- n ově, p. Krouna (dýmky různých druhů, zvláště z amer. dřeva). Skřinka s výstavkou klenotů firmy Antonín Hruška v Lysé n. Lab. ukončuje vý stavku při zadní stěně levého křídla; třeba uvěsti sem vyřezávanou klec Ferdinanda Neugebaura —aj- průvodce vlaků v Hr. Králové.

Primát veukova ve foothallu v amfiteakru. Hra naší mládeže najde pohostinství na naší výstavě dne 15. a 16. srpna. Mlistrovská Slavie (první mužstvo) postaví se do boje proti klubu michovskému a čelit bude též útokům všech venkovských klubů a kroužků. z nichž mnohé podaly již výkony obdivuhodné. Ven kovské kluby footballové vřaděny budou dle kvalili kace, během turnaje získané do posledního kola, aby vybojovaly si primát venkova. Hira bude napínavou. slřídající se dojmy způsobu hry různých mužstev po —aj— skytnou zábavu i poučení. Program koncertu Buchtele-Bech, koncerlních mistrů varšavské Filharmonie, jenž se bude konati dne 18 srpna o 8. hodině večerní v aréně výstavní, při- vábí tentokráte zajisté hudby milovné obecenstvo Program má tato čísla: Paganini: Koncert pro housl s vlastní kadencí. Přednese p. Buchtele. Sarasale Bech: Cigánské melodie pro kontrabas. Přednesep Bech. Leon St. Lubin: Fantasie z „Lucie“. Předne p. Buchtele. Svoboda: Fantasie z českých národních písní. Přednese p. Bech. a) Upomínka na Varšavu b) Hejre Katy, čardaš. Přednese p. Buchlele. Bollesím Velké koncerlní duo pro housle s basu. Přednesou pp. Buchlele Bech. Při pianě p. Karel Paul. —aj—

Výstava v Hořicích.

Školství. Školská výstava v Hořicích jest tak rozsá hlá tak četně obeslána, že musíme popisu jejímu věno- vati slatí několik. Vedle celé řady škol odborovému vzdělání mládeže naší věnovaných (státní odborne školy: pro sochaře a kemenníky v Hořicích, pro uměl zámečnictví v Hradci Král., keramická v Bechyni, pro zlatnictví a úpravu drahokamů v Turnově, tkalcovsk školy v Lomnici n. P., v Rychnově n. Kn. a j. v.) jest v obvodu severovýchodních Čech velká řada škol střed- ních, měšťanských a obecných, všeobecných i odbor- ných škol pokračovacích, obchodních, hospodá řských. hospodyňských atd. atd. Ze školství toho jest na hořické výstavě zastou peno značné množství a jest exposice velice bohatá. ba v mnohém ohledu skoro až přespříliš bohatá zaujímá vělšinu síní v 1. a 2. poschodí školní budovy ba některé školy jsou umístěny i jinde, na př. v pa villonu pro sochařství a kamennictví, v pavillonu ze mědělském a jinde. Středníškoly na hořické výstavě zastoupeny nejsou vůhec, ač jedna z nich v katalogu jako vysta vovatel uvedpňa jest. Ze škol odborných (z obvodu výstavního mimo něj) vyslavují tyto: Keramická škola v Bechyni sochařská a kamennická škola v Hořicích, škola pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové, košíkářská škola na Mělníce, zlatnická, rytecká a brusířská škol v Turnově, krajkářské školy ve Vamberce a ve Strá- žově, tkalcovské školy v Jilemnici, v Lomnici n. Pop.a v Rychnově n. Kn., obchodní školy v Hořicích,v Hradci Králové a v Praze (T. J. Maděra), hospodářské školy v Jičíně, na Kuklenách, v Kostelci n. Orl. av Nověm Bydžově, hospodyňská škola ve Stěžerách, po- mologický ústav v Troji, dívčí pensionát v Hradci Krá- lové a školy damského spolku „Světlá“ ve Velkém Meziříčí. K těmto školám odborným přísluší částečně i řad ústavů, jež tu mají své vychovatelské exposice: jsou lo: Technologické a průmyslové museum v Praze speciální škola pro dekorativní architekturu při umě- lecko-průmyslové škole v Praze (prof. Kotěra), ústav hluchoněmých v Hradci Králově, Klárův ústav slepců v Praze. Ústav pro choromyslně v Kosmonosích. Ústav slepých v Praze, České sirotčince učitelské v Praze. Spolky pro stravování chudé školní mládeže v Ce- relvici a Hořicích, Ústav pro slabomyslné v Praze a j Škol pokračovacích vystavuje celá řada sice: průmyslová pro dívky v Novém Bydžově, škol- ních sester v Hradci Králové, hospodářská v Hořicích průmyslové v Černilově, Lomnici n. P., Třebechovi- cích. Polici, Hořicích, Hradci Králové, Mor. Ostravě Miletíně, Kuklenách, Nechanicích, N. Bydžově, Rych- nově n. Kn., Sedlčanech, Vojicích, Semilech a Že lezném Brodě. Měšťanské školy divčí jsou zde: Hořice Hradec Králové, Lomnice n. Pop., Náchod a Turnov chlapecké: Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Lomnice Nová Paka, Semily. Třebechovice a řada jiných Obecné školství zastoupeno jest 45 školam a jmenovitě je uvedeme později. A budiž tu hned předem konstatováno, že hořick výstavka školská, bohatá co do počtu úslavů, ob sažná pokud rozmanitosti vystaveného materiálu se týče a ladná svou úpravou, budí pochopitelný zájem zvláště v širokých vrstvách lidových a že obecenstv v počtu neobyčejně četném v těchto siních prodlévá výsledky žkolské práce malých miláčků svých si pro- bliží. Že pak oddíl tento tak přítažlivým jest, oto ovšem nejhlavnější zásluhu má učitelstvo škol těch. jež v pravdě se zápalem všech prací se podejímalo s nadšením a láskou četně pochůzky a pod. konalo Vůbec musí býti zcela otevřeně a nepokrytě — ne- budiž nikým zazlíváno, že tak činím zde, v rubrice školské — konstatováno, že učitelstvo (všech kate- gorií, odstínů, odborů, pohlaví) naše, pokud s výstavou mělo co činiti vůbec, konalo práce a funkce své s plným vědomím svých úkolů, ochotně, obětavěa s porozuměním; ba zdá se mi, že učitelstvo to bylo. jež úsilovnou a energickou pomocí svou všude tam. kam zájem a prospěch výstavy velel, zasahujíc, bylo tou elastickou pružinou, jež dovedla nejen práci konati. ale pro skutek chystaný či hotový nadšení vzbuzovati — a palma právem přísluší všem dámám a pánům hořickým, ať učí již na škole odborně, obchodní či na školách měšťanských a obecných, kteří byli a jsou jako jednatelé, předsedové atd. výslavy celé i jedno tiivých odborů jejich činni tak, že této veřejné pochvaly si zasluhují měrou plnou! Tentokráte pochopilo učitel stvo vlastenecký svůj úkol a postavilo se v řady vý- stavních pracovníků jako jeden mužl Po tomto všeobecném úvodu přikročíme k popisu kollekcí jednotlivých škol, v pořadu arcií takovém, jal okolnosti snmy to přinesou. a

*

Dne 16. srpna konají se velké athleli- cké závody klubů »Sparta« a »Žižka« z Prahy za protektorátu městské rady a výstavního výbort v Hořicích. Začátek o 3. hodině odpol. Z Českoslovanské obchodnické bezedy. V neděii dne 16. srpna uspořádán bude na výstavišti v Hoři- cích »den obchodního pomoenictva českoslovanského. V sále městského hotelu koná se velká manifeslační schůze s programem; »Proč organisuje se české obchodní pomocnictvo Za ústřední jednotu mluviti bude starosta besedy říšský poslanec p. V. Karbus. Z Prahy vyjede sev neděll v 6 hod. 57 min. ráno ze severo - západníh nádraží.

Hasičská výstava v Praze. Hasičskou výstavu v Praze vyplňují z větš části světoznámé výrobky nejstaršího a největšího závodu v oboru hasičství firmy R. A. Smek a v Praze na Smíchově, v Čechách u Pro- stějova na Moravě a Záhřebě v Chor vatsku. Tentokráte překvapila zmíněná firma odborně kruhy hasičské některými pozoruhodnými novinkami o kterých později zvláště v odborných listech bud zajisté podrobněji pojednáno. Z výstavených strojů firmou R. A. Smekal uvá díme jako novinky 4kolový motorový hydrofor s po honem benzinovým, ruční patentní stříkačky úplně nové soustavy s differenciálními písty, 4kolovou stří- kačku se zvětšeným pákovýtu přesazením (o patent zadáno). Dále vyslavuje firma stříkačku parní velkéh výkonu dle anglického způsobu, parní stříkačku dvou- cylindrovou a jednocylindrovou s obou stran ssací a Hlačící, člyřkolovou stříkačku, (voznici) pomoci tlaku kyseliny uhličité v činnost uváděnou. Mimo s hora uvedené stroje vyslavuje firma Smekal ákolovou normální stříkačku dle předpisu Zemské ústř. hasičské jednoty král. českého a stří- kačku normálu moravského a více jiných stříkaček vozových, přenosných, různých soustav. Máme za to, že stroje úplně nové soustavy, jak stroj s přesazením pákovým tak i s písty diferen ciálními jsou pro hasičství cenným vynálezem, ježto dle udání síla k obsluze strojů těch nutná, o tře- linu až polovinu zmenšena jest oproti slle čerpací jíž vyžadují stříkačky dosavadní. Z dalších ještě firmou Smekal vyslavených vý- robků dlužno uvésli nové dvoukolové mechanické posunovací žebříky, též nejnovější soustavy 12—15 metrů výtažně délky s veškerými potřebnými moder ními přistroji, jimiž lze snadno zacházeti a jev půl minutě postaviti. Kromě vše tuto uvedené vy stavuje firma různé nářadí, výzbroje hasičské, ha dice atd. Před palácem průmyslovým naproti pravému křídlu postaveno též 4stranné třípatrové leziště že- lezné se zařízením na sušení hadic, ve vkusném provedení. V každém obledu jest exposice firmy R.A Smekal, jak pro širší veřejnost tak zejmena pro od borné kruhy velmi zajímava a jest důkazem, že velmi snaživá tato firma sleduje stále pokrok ve výrobě basičských předmětů.

Živelní pohromy.

Snížení dovozného pro krmivo a stelivo. Z Vídně, 14. srpna. (Zvláštní telef. zpráva. Officiálně se sděluje, že ministerstvo železnie nařídilo, aby nouzový tarif pro krmivo a stelivo potrval do 30. září ve 24 celních okre- sech, poškozených živelními po hromami. Z Vídně, 14. srpna. (C.-B.) Dle vyhlášky uveřejněné v č. 82. »Železničního Věstníkue zůstane v platnosti nouzový tarif n dopravu píce a steliva pro 34 ve věst níku tom jmenovaných, katastrofou postižených soudních okresů v Čechách, až do 30. září t.r. Jihočeská kalastrofa. Procesloval jsem čásť kra- jiny krupobiiím postižené a mohu říci, že všecky zprávy, které o neštěstí byly podány v časopisech, jscu pravdive, že neprestřelují, jak jsem doulal a těšil se, naopak, že hrůzy jsou místem horší, než lze i nejschopnějšímu vylíčiti. Na dráze Františka Josefa, jízdou z Prahy, vidíme první škody u Senohrab, neširoký pás, kde rozbilo obilí, bram- bery zpřerá ženy, stromy od západní strany listu zba- veny. K Čerčanům už je vše zachované a dále az za Volice; u Stupčic začíná pravé dílo zkázy, škoda se stupňuje a u Sudoměřic hrůzou trne člověk a slzy derou se do očí. Jesiliže dříve aspoň slámu bylo vi- děti a zeleň, zde ničeho není; brázdy bramborů jsou téměř srovnány, neznatelny. Irsy jako prst dlouhé trčí ze země nátě zbaveny a nové listy spoře a stydhivě z trsů pučí, omlazují se, aniž by dávaly naději, že by se mohly oploditi znovu. Sláma obilin zatlučena do země, místy ji srpy vyžínají, místy zaorávají pouze jako mrvu. Stromy ční holé, bez listů, větve zuráženy. pahýly svlečeny s kůry, bílě, smutně týčí se k ne- besům. Hustá alej kaštanů na nádraží je prořídlá, se- žloutlá a valně listí zbavená. Zde od Písku k Mladě Vožici vine se djouhý pruh nejděsnějšího zpustošení u Mladé Vožice je zpousta nejhorší. Ještě mnohde ne jsou okna zasklena, střechy dosud rozbity, místo tašel kusy prken z nouze kryjí v staveních zející otvory Ploly jsou zvráceny, stromy zpřeráženy, vrata vyvrá- cena. Paní Stránská těchto dnů uchýlila se do Prahy o pomoc lékařskou, kroupa jako pěsť veliká rozbilají cko, od této rány i druhé oko se zanítilo a ubohá snad přijde o zrak. Na dceru její padla domovní vrata těžce ji poranila. A o jiných ještě škodách na zdravi se vypravuje. V Chýnově, kde škoda je nemenší, ne- zůstalo rovněž jedno okno proti západu ušetřeno, Pi hostinci „Na křivě“ děsný orkán zvrátil dřevěný ploo a kuželník, dobře stavěný a taškami krytý, jako hračku odhodil přes příkop až na silnici. Lesy okleštěnya zpustošeny. U Dobronic a Tábora sklízejí prázdnou slámu, pocuchanou, pouhé stelivo; toliko brambory ještě snad se vzkřísí, to bude zde aspoň naděje na živobytí. Kde ani ty nebudou, tam hrozí hlad. N Vožicku už hlad se hlásí. Není krmivo pro dobytek a ten se ledy prodává, ovšem lacino: i obil došlo, bramborů není, ani výdělku jiného. Je po žních. hospodáři nevědí, jak zasejí a pracovný lid marně se ohlíží, kde by krejcaru vydělal. Děti naříkaji hladem, chce se jisti, ale odkud vzlti chudému, když ani sedlák nemá? Nářek všude zarývá se ve sluch. lidé chodí zoufalí, bez rady a pomoci. Cepy ve slo- dulách se neozývají, hospodářství jsou mrtva a prů- myslu není v této krajině zemědělské. Co si počnou lidé, čeho se chopí? V zoufalství chápe se člověk všech prostředků, aby se zachránil. Kdož mohl by se diviti a odsuzovati? Tu je povinností vlády a všech činitelů, aby rychle pomohli a odvrálili zlo od ubo- hého, přičinlivého lidu. Dejte jim práci! Práce a vý- dělek mohou býti poskytnuty na př. slavěním dráhy elektrické mezi Táborem, Vožicí a Vlašími, o kterou se jedná již léla a kterýžto projekt jen u vlády nedoznává ocholy proto prý, že by dráha ta konkurovala jiným státním dráhám. Pan ministr železnic Wittek, jehož rodina z Vožice pochází a dosud Vítek se píše, mohl by uznati, že krajina tato potřebuje spojení se světem a že dráha elektrická nejen by nekonkurovala, ale naopak, že by sprostředkovala dovoz k dráhám ostat- ním a umožnila obchodní spojení. A což hlavního, tisicům přičinlivých lidí byla by zdrojem výdělku, za- chránila by je v zoufalství, v době nejhorší. Krásný ale chudý kraj by oživl a náklad věnovaný přinesl by požehnání. Slatisíce rukou se k vám zvedá, ne- žebrá o almužnu, ale o výdělek. Pomozte! Vykonejte F. P. svoji povinnost! Z Nopomuku. Veliké neštěstí, jež stihlo značnou čásť Čech a uvrhlo do bídy mnoho našich bratří, po hnulo zdejší tělocvičnou jednotu „Sokol“, že ve spojení se spolkem hasičským, spolkem voj. vysloužilců a Čte- nářským a zábavním spolkem uspořádala v neděli dne 9. t. m. na zahradě v hostinci „U české koruny“ v Ne- pomuku o 1/44. hod. odpol. zábavu ve prospěch těchto nešťastných. Při této zábavě účinkovali ocholněa zdarma p. Fr. Pácal, sol. tenorista c. k. dvorní opery vídeňské, pp. studující místní, členky ženského o dboru „Sokola“ a divadelní společnosl pí. Ter. Postlové. Šle- chetný úmysl pořadatelů byl odměněn velmi zdír ným výsledkem; docílenol při poměrně malém vstup- ném 40 h za osobu značného čistého výtěžku. Mezi těmi, kdož značnějšími obnosy přispěli, sluší zvláště jmenovati pp.: MUDn. Aug. Lennera, syna Karla ryt. z Wesselých. J. Černého, řed. velkostatku v Žinko- vech, kteří věnovali po 20 K, JUDra. Fr. Peška, sla- rostu měsla, jenž daroval 10 K a Fel. Dannera, c. k. poštmistra, jeně přispěl 5 K. Zvláštní zmínky zaslu- huje dar p. Em. Kohouta, zahradníka, týž věnovalk rozprodeji větší počet kytiček. Prodejem těchto kytiček docílily slč. M. Berndorfova, Olga Pácalova, Ant. Ji- skrova a M. Dudárkova značného obnosu. Přijalo bylo: vstupného vybráno 319 K 52 h, za prodané kytičky utrženo 34 K 56 h a za vydražený obraz 15 K 92 h. celkem tudíž 370 K. Vydáno bylo: za hudbu 12 K za posluhu 4 K. celkem 16 K. Ostatní výdaje hradila jednola „Sokol“. K čistému výtěžku 345 K přidaly spolky: vojen vysloužilců 20 K. „Sokol“, hasičský spo- lek a Čtenářský zábuvní spolek po 10 K. Celkový ob-

nos 404 K byl dne 13. t. m. zaslén redakci „Národ- ních Listů“ poukázkou k dalšímu dodání příslušnému kemitétu. Všem, kdož k tomuto výsledku přispěli volají jmenovaní pořadatelé jménem nešťastných, jichž prospěch zábava se konala, nejupřimnější „Za plať Bůhl Velká národní obžinková slavnost ve prospěch krupobitím postižených krajů českých pořádá se dne 23. srpna v Holubicích (okres smíchovský) za protek- terátu obecního zastupitelstva z Holubic. Bylo by zá- hedno, aby i okolní obce akci tu všemožně podpo- rovaly a hojnou účastí přízeň svou nešťastníkůn osvědčily Z Krucemburku. V pondělí dne 10. t. m. konala se zde veřejná schůze krupobitím postiženého lidu ke které dostavili se přísedící zem výboru posl. K. Adámek, F, Bečvář, F. Niklfeld a Klofá a zástupci všech okolních obcí. Věděli jsme sic již předem, že sociální demokrat Dymáček z Ran- ska schůzi přijde rozbít a byli jsme varováni před pořádáním schůze veřejné, však jaku muží svobodo myslní chtěli jsme dopřáti všem občanům bez roz dílu stavu a smýšlení, by vyslechli z úst pp. poslu- chačů, jak asi vláda hodlá vůči svěmu lidu se za- chovati; ale potázali jsme se však se zlou. Sotva schůze byla zahájena, nastal boj se sociálnímni de- mokraty, boj o předsednictvo. Jmenovaný Dymáčei sotva že posl. Klofáč domluvil, nenechal již žadného p. poslance mluviti. Svým známým způsobem nej- prve opakoval, co již bylo řečeno, vykládal různě frase, které do této vážné schůze nepatřily a zača útočiti na stiany za všeobecného roztrpčení všech přítomných, z čehož povstala v Krucemburku neví- daná vřava, za kteréž vládní komisař schůzi roz- pustil. lze jen děkovati rozvaze venkovského lidu že nedošlo k osudnému výstupu. Vřava byla tak ve- liká, že z přeplněného sálu vyskakovali účastníe schůze okny, poněvadž byla obava i o život. Svo- lána pak byla schůze důvěrná, na které velmi vřele k lidu promluvili pp. poslanci K. Adámek, F Bečvář, F. Niklfeld a Klofáč, načež byla jednohlasně přijata Zemědělci z Krucemburku a z okolí, dne 19. čer vence živelní nehodou, zejmena krupobitím na po kraj zoufalství připravení, porokovavše na důvěrne schůzi lidu o krocích, jichž by k zmírnění bídy bylo možno nžiti, usnášejí se na následujícím Vítají jednotný postup všech českých stran akci krupobitní a schvalují, aby i v okresích a v ob- cích pomocná akce vedena byla jednotně ve výbo rech, pak aby náležitě byly zastoupeny vrstvy nej chudší, jichž bude přirozeně počet největší. Protože dosavadní péče vlády je zcela nepatrnou vyzývají se poslanci, jelikož země sama i při nej menší vůli dostatečně pomoci nemůže, aby poškoze- ným okresům vymohli nejvýdatnější pomoc státní, to ihned, jelikož vláda může užiti tak zvaných po kladních přebytků pomoci § 14. Při pomocné akci budiž brán zřetel k dvojímu druhu poškozených a dle toho nejchudším budiž po- skytnuta pomoc peněžitá, druhým pak přiměřená nezúročitelná splatná půjčka nejméně na dobu1 V okresích a obcích nepoškozených budiž dobro činnost organisována tak, aby dary poskytovány byly hlavně v naluraliích, které by dráhy na míst určení dopravovaly za ceny režijní. Na sněmu království českého budiž neprodlen projednán návrh na zavedení všeobecného povinného pojištění proti krupobití a ohni, jakož i dobytka, budiž projednána i otázka pomoci obcím a okresům jichž finanční hospodářství následkem všeobecn bídy je kriticky ohroženo. Aby dělný lid prostředků výživných zbaveny mohl se obživíti, budiž vláda vyzvána k prováděn veřejných staveb a prací z nouze. Daň pozemková a maloživnostníků budiž v po stižených obcích aspoň na dobu tří roků odepsána.

roků

Denní zprávy.

— Včerejší číslo realistického orgánu plave zase v potu svého pana »ehefredaktora«, rozlé vajícím se na čtyřech až pěti sloupcích důkazu, že náš útok platil nikoli realistieko-klerikálním předákům, námi vyjmenovaným, nýbrž všemu českému lidu evangelickému. Jenom proto, že jsme prolásili, že lež tuto tolikrát znovu po třeme, kolikrát se jí realistické hrdlo ozve. chceme se znovu obírati mozoly pana dra. J. Herbena, naběhlými při této práci. Účelem na ším prý bylo, »zašlápnout českou stranu lido- vou« (reete realistiekou) a prostředkem k tomu bylo prý, aby realistický list se svým »chet redaktorem« byl postaven na pranýř Už jednou jsme ujistili, že důvody čistotnosti jsou dosta- tečnou ochranou před záhubou naznačeným způsobem každému realistovi, kdo by se ji obával, a poněvadž šeredný obraz o rozšlápnut však se ve včerejším realistickém článku ještě jednou opakoval a sice ve výslovném spojenís osobou dra. Jana Herbena, přísaháme jednou pro vždy, že bychom na nešlápli za nie na světě. Nebylo tedy zapotřebí jej a jeho list slavěti za tím účelem za pranýř, s něhož vlastně ještě nikdy neslezl, pokud paměť naše sahá. Že jsme pak nešlapal na české evangeliky »druhou nohou«, jak se dr. Herben v yjadřuje, třebas by je pod ni mermomocí strkal, neúnavně a znovu dukážeme. Pan dr. Herben tvrdl to na základě několika libovolných citátů z našich článků, z nichž re sumuje, že ježto bylo na žofinské schůzi če ských evangelických duchovních asi 25, v hotelu Central asi 250 osob duchovních a světských a že schůze, konané v Litoměřicích za účelem založení farářského spolku, zúčastnilo se mnoho duchovních české národnosti, mimo to zatažena prý do piklů prusko-českých také Evangelická beseda pražská i táže se, zdali prý jsou to re alisté jménem jmenovaní. Na to nelze naml nouti nic jiného leč tolik, že nikde v žádném našem článku nenajde nikdo ani stopy po tom že bychom byli obviňovali všech 25 evang duchovních ze Žofina a všech 250 duchovnie a laiků z hotelu Centrál z prusko-realistických piklů, nemluvě ani o pražské »Evang. besedě«, kterou jsme do piklů nepřitáhli my, nýbrž sám realistický denník, když dne 13. června napsal, »že si »Evang. beseda« pozvala na svou slav nost koho chtěla a to že je její věcí a ne realistů a Mladočechů«. Co se týče litoměřické schůze duchovních obou stran, svolané říšís k německým vikářem Hochstekerem z Tře benie na podnět českých duchovních evan geliekých, přiznáváme se, že do dnes nechá peme, co mají čeští evangeličtí faráři činitiv jednom a témže spolku s říšsko německým vikáři, kteří sami o sobě prohlásili, že jsou pruskými emisary do Čech poslanými (zasláno Schindowskému ve »Wartburgu« čís. 30). Zrovna tak je nám naprosto nepochopitelno, kterak může řišsko německý vikář aneb vůbec německo- evangelický farář sledovati svůj nejpřednějš účel »die deutschnationale Los von Rom Be wegung« (»Wartburg« čís. 32) ve spolku spo- lečně s českými faráři evangelickými? O tom bychom rádi slyšeli výklad zas od jich orgánu, realistického denníku. Avšak i kdyby byla lež pravdou, a my byli skutečně obviňovali všechny žofinské, všechny central-hotelové, všechny lito- měřické účastníky a všechny členy »Evang besedy« z prusko-realistických piklů s deputací, Schindowským vedenou, což ovšem není ani fysickou možností, není 400 osob veškerým

českým evangelickým lidem. Avšak tomu tak nebylo. Naše obvinění byla pronesena striktně a striktně odůvodněna, týkala se osob přesná vyjmenovaných. Nebylo z nich vyvráceno nic, leč to, že Schindowski není duchovním, ačkoli jej všechen německý tisk v Čechách za duchovn osobu vysoké důstojnosti pokládal, a že frank. furtský professor Clemen nejmenuje se Clemm. Pakliže jsme se v něčem mýlili, bylo to spls ve prospěch námi dopadených řealistických kle rikálů, neboť vyšlo na jevo, že nikoli s pruské strany byl učiněn pokus získati některé osob- nosti realistického tábora, nýbrž naopak (vi dopis faráře Duška o »fešném ekvipování«), že cilem representantů Ev. Bundu v Praze nebylo organisaci pruské propagandy skoncovati, nebot byla už hotova před jich příchodem (Mezinárodní Clemenův výbor pro šíření evangelia bei den Czechen), pakliže vrcholem této organisace ne- měl býti říško- německo český farářský spolek Litoměřicích založený — Nedočkavci obsazují již zase uprázd- něné křeslo českého ministra krajana. Vypu- štěný balonek, že se jím má státi odborný chel v ministerstvu vyučování Kaněra prasknul, sotv že objevil se na obzoru, však hned za ním debutovala fama s jinými dvěma kandidáty: s drem. Englem a s drem. Žáčkem. Jde tedy o parlamentní ministry, jinými slovy o takové členy kabinetu, kteří by byli záro- veň členy representující strany a tím do ji- sté míry zárukou shody mezi touto stranou vládou. Zdali je to za nynější situace věci možnou, ponecháváme spíše dobrému vkusu rozhodnouti, než politickému důmyslu. Nám s zdá, že v situaci nynější takový ministr by se nenalezl, a kdyby se nalezl, že by již v prvních čtrnácti dnech ocitil se na rozcestí Herkulově před rozhodnutím buď s vládou, či se stranou. Takovémuto arrangementu musil by ne- zbytně předchazeti smír s náro- dem českým, požadavkům jeho musilo by býti aspoň vyhověno potud, pokud by se se ct mohl zůčastniti opět činně prací parlamentních. Podmínky naše pro takovouto shodu jsou známy. Kdyby vláda na ně přistoupiti chtěla, potom: a la bonheur, mohlo by býti v tomto směru zahájeno vyjednávání. Jinak ale jsou všechny takovéto zprávy pouhé pleskačky, bez významu. Pomáhat v nynější zbědované situaci Vídniz louže, český politik si rozmysll; nechť se o to pokusí pan dr. Zdenko Schücker, který zastává se myšlenky, že by měly býti před zahájením říšské rady svolány nové konference na uklizení zdejších sporů národních, tak aby Cislajtanie mohla naproti jiným snahám Uherska čeliti svorně, jako zdravý a zdravě zorganisovaný stát. Nouze počíná tedy učit Dalibora housti. Vérni zásadě, neodmitnouti nikdy nabídky na smír, zajisté že se na eventuální porady zástupci naši dostaví. Však jinak musí potom z nít podminky shody, než jak je pre- sentoval členům konferencí dr. Körber a jak se na nich usnesli Němci ve známém svém mem- randu. Chtějí-li smíru, — mohou ho mili, za cenu naprosté rovnoprávnosti, jinak všechno namahání jejich jest zbytečno. — Kterak Maďaři umějí hájiti uraženou čest národní. Z Pešti se sdéluje: Proti mni- chovské »Jugend«, kteráž v posledním čísle svém přinesla illustrace Maďary ostouzející, za- hájily veškeré listy všech odstínů velice prudkou agitaci. Následkem toho byla včerejšího večera »Jugend« spálena téměř ve všech pešťských ka- várnách. Zdejší »dopravní společnost«, kteráž obstarává prodej časopisů na pešťských nádra- žich, zastavila prodej »Jugend« jednou pro vždy a nařídila odeslání všech čísel nazpět do Mni- chova. Všechny městské kluby vyloučily »Ja- gend« ze svých místností. Večerní listy vyzývají ministra obchodu, aby »Jugend« odebral po- štovní dopravu. Mnichovská »Jugend« jest také u nás v Praze co nejchvalněji známa jakožto list, který mezi »humoristicko satiryckým« tiskem říšskoněmeckým jest tolik, co štěnice mezi hmyzem. Není nám známo, který pražský ně- mecký žid převzal v »Jugend« musu Willomitze- rovu a plodí s ní nynější dítka toho známého ducha a vyplazuje na český národ z mnichov- ského okna jazyk, tolik však je jisto, že máme stokráte více příčin než Maďaři, aby se s »Ju- gend« v Praze zatočilo tak, jak to oni učinili v Pešti. Národní tisk již několikráte poukázal k hnusným ničemnostem, páchaným od »Jugend na českém jméně, ale v oněch pražských ka- várnách, v nichž přes to vše »Jugend« ještě vyložena a těch je většina, sedávají dosud čeští hosté. Listem proti Slovanstvu vůbec Čechům zvlášť stejně sprostým stává se v po- slední době i »Simplieissimus«. Smetí toto mělo býti z Praby dávno vyklizeno a bylo by se tak již dojista stalo, kdybychom měli aspoň špetku takové solidárnosti v praženém citu národním, jako Maďaři. — Ke sletu Sokolstva v Českých Budějo- vicích. Píše se nám z Českých Budějovie : Cel město žije pod dojmem nastávajících slavnost- ních dnů sokolských. Výzdoba domů bude velmi effektní. Některé ulice poskytují nádherný obraz a to i ulice ve vnitřním městě, jež Němci po- važují za svoji baštu. Mnohé z domů vyzdobeny jsou nádherně, látkami i zelení, zejmena budova záložny, Besedy, české hotely a množství domů soukromých. Dekorace provedena vesměs v bar- vách českých a slovanských. Velkolepý jest pohled na obrovské cvičiště, krásně zbudované a ztá- pějlcí se v záplavě českých a slovanských pra- porů. Ke sletu přihlášeno jest přes tři ti- síce Sokolů v kroji. Nadšení v českém obyvatelstvu jest nevyslovitelné. Davy lidu pro- cházejí městem, o ničem jiném se nemluví, než o sletu. Počasí jest nádherné.

— Zprávy rodinné. Pan Bedřich Albrecht úřadnik zemské banky království českého a slečna Máňa Dlouhých, dcera c. k. vrchního finančníhe rady, slaví sňatek svůj na Kr. Vinohradech v chrámu sv. Ludmily dne 17. srpna o 10. hod. dop. — Slč Mařenka Tachecí a p. Karel Horký, technický adjunkt cukerní raffineric, slaví sňatek dne 18. srpns o 11. hod. dopolední v chrámu Páně sv. Jindřicha Praze. — Slečna Božena Dvořákova, dcera přednosty ve Smiřicích pana Václava Dvořáka a pan Emilian Kirschner, oficiál hlavního berníh úřadu v Čáslavi slaví sňatek dne 18. srpna o 1/212. b dopol. v chrámu sv. Jindřicha v Praze. — Úmrtí. Pro studijní rok 1903—4 německé uni versity pražské zvolený rektor prof. dr. Virgil Grim- mich včera ve věku 41 let na letním pobytu Cmuntu náhle zemřel. — Z kruhů lékařských. Městský okresní léka MUDr. Josef Kristen bydli nyní na král. Vyše hradě v č. p. 135 (nároží ulice na Slupi a Svobo