#1
alto_textblock
#1
vili stoly na náměstí a tam statečně pili na
posilněnou.
Po desáté hodině večerní táhli buršáci, se-
bravší ssebou sklenice a klacky, pak turnéřia
tanečnice za ohlušujícího řevu k České besedě,
již hlídali čtyři četníci. Marné bylo úsilí četníků
zabrániti přistup demonstrantů k Besedě, tito
prorazili četnický kordon a v malé chvíli byla
#2
alto_textblock
#2
Česká beseda demolována.
Okna velkými kameny a sklenicemi, jež
nesly jméno »Florian Hernisch«, vytlučena, rámy
okenní rozmláceny a to nejen v přízemí, alei
v poschodí, omítka a římsy otlučeny.
Na to vyrazili demoustranti do-
movní vrata a násilím vnikli do do-
mu. Nejprve do hostinské místnosti,
kdež scházívají se členové Besedy.
Zde strhány české listy s rámů, pře-
vržený stoly, strhány věšáky, zkrátka
místnost nadobro zpustošena. Pří-
tomní hosté insultováni způsobem
nejhnusnějším, urážlivým Na to de-
monstranti vnikli po schodech do
prvého patra, kdež bydlí účetní
pošumavské záložny a notář, jenž
jest Čech. Násilníci vnikli do sou-
kromých těchto bytů, zde zotvírali
všechny místnosti, skříně, zpřevra-
celi stoly, zkrátka počínali sitako-
vým způsobem, že pochybovali jsmeo
tom, zda jsme v kulturním státě, kdež zá-
kony zaručují nám bezpečno st
všem občanům! Bezbranné ženy,
děti a bezmocní otcové vydáni tu
byli na pospas rozběsněným, zpi-
tým hordám buršáckým a turnéř-
ským a není divu, že mnohá žena
i dítě onemocněly vážně z přetr-
pěných hrůzl
Přepadení Besedy, vniknutí do bytů opa-
kovalo se za noc ještě několikráte a to za
asistence městského úřadu!
Teprve v pozdních hodinách ranních zuřiví
násilníci upustili od svých útoků a obyvatelé
Besedy mohli si oddechnouti.
V pondělí 7. září však běsnění vyvrcholilo
Po celý den byli české povozy
i čeští passanti pěší zabílého dne
na veřejných ulicích přepadáni
násilně vraceni. Žádný Čech nesmě
vyjíti na ulici, bez obavy o život, ba ani zdej-
šího majitele domu neušetřili: Odpoledne na
náměstí byl
rada vrchního zemského soudu Smítek
přepaden !
#3
alto_textblock
#3
Nic netušící pan vrchní ral da
Smítek šel od holiče, když tub na
náměstí byl buršáky přepaden,
hůbmu vyrvána a jí do krvav
zbit! Zástup buršáků clouma
planem radou a táhl jej před rad-
nicli, nedbaje vysvětlov ání. Tou
dobou byl každý Čech v nebezpečí
o život?
Večer uspořádán tábor na náměstí, n
němž proklamován vyhla zovací boj
proti Čechům a kdež přísaháno,
že neupustí se od boje, dokud je-
diný Čech bude v Kašperských
Horách živ! Co píšeme tyto řádky, de-
monstranti stojí před Českou besedou, aby
znovu provedli násili
Hlavním původcem násilí jest advokát dr.
Frankl, týž Frankl, kterému pro židovství loni
turnéři nedovolili vstoupiti do své zábavy. Letos
se patrně časy změnily, neboť advokát i bur-
šáci jsou dnes zdejším turněrům dobří! Dr.
Frankl hosti buršáky ve svém domě, paní
Franklová jim opatřuje ochotně klacky.
Na dnešek svoláno jest četnictvo do Kašper-
ských Hor, sušický hejtman zahájil vyšetřování.
#4
alto_textblock
#4
— ík.
#5
alto_textblock
#5
Ze Sušice. (Pův. zpr.) Okresní hejtmanstv
sušické bez uvážení následků, které může miti
provokativní táhnutí německých buršáků a tur-
nerů ryze českým městem Sušicí, povolilo i prů-
chod Němců přes Sušici v ozdobených vozech,
ač i obyčejnou pochodovou vycházku Sokola
zkrze českoněmecký Brabčov zpravidla zaka-
zuje. V uvážení následků, jež tato provokace
způsobiti by mohla v městě, kde téhož dne ko-
nána největší pouť v roce, Andělů strážných,
nemohla Sušice za pořádek se zaručiti. Na po-
pud některých místních spolků intervenováno
bylo u politického úřadu, aby průchod městem
Sušicí povolen nebyl a aby vykázána mu byla
#6
alto_textblock
#6
cesta přes čápovský most zadem kolem města
na cestu k Horám. Avšak hejtmanství povolilo,
aby Němci pod ochranou četnických bodáků
Sušicí prošli. Na týž den ohlásil Sokol sušický
pochodovou vycházku v kroji na nádraží. Ta
byla zakázána s výslovným poukázáním na slav-
nost Böhmerwaldbundu v Horách. V Sušici bylo
známo, že buršáci český lid provokovali a jme-
novitě na nádraží sušickém, kde nalézalo se
mnoho poutníků, svým huronským »heil« lid
rozčilovali; byli jsme také svědky, že i s domu
zdejšího továrníka na kůži, Sigmunda Schwarz-
kopfa, vítáni byli burši máváním šátků a
voláním »heil!« Nicméně ponecháno jim
úplně volný průchod Sušicí. Však již dne
6. září odpoledne trousili se městem zprávy, že
buršáci na Horách počinají si jako smyslu zba-
vení. To rozčililo beztak již pohnuté mysli
českého lidu nejen zákazem sokolské pochodové
vycházky na nádraží sušické a táhnutím buršáků
městem Sušicí pobouřeného, že mnozí vyčkati
chtěli návratu Němců z Hor, aby je poznalia
jména těchto výtečníků veřejnosti české sdělili,
neboť byli mezi těmito zvláště poslanci a purk-
mistři němečtí jako Taschek atd, kteří jakožto
vůdcové a pořadatelé celého Volkstagu první
s jedním vozem obyčejných kravalistů něme-
ckých, většinou mladíků 18 až 20letých, odji-
žděli. Mezi tím shromáždilo se před nádra-
žím několik českých lidí, kteří příbuzné své
k vlaku doprovázeli, avšak na nádraží nesměli.
Dva úřadníci političtí a množství četníků ne-
pustili je na peron. Komisař Pavlovský zakazoval
i hlasitý český hovor a zpěv. Druhý den došla
písemná zpráva poplašná, že česká besedav
Horách Kašperských byla demolována, že do
ní buršáci vnikli, nábytek roztřiskali, ve-
škeré knihy roztrhali, okna rozbili, pří-
tomné Čechy, v besedě shromážděné, sprostě
insultovali, je tloukli, poplivali, s nimi smýkali
a jednomu dokonce vyhozením oknem vyhrožo-
vali, chystajíce se také skutečně tento sprosťácký
čin prověsti. Tamějším radou soudním bylo smý-
káno, límeček utržen a šatstvo na něm roze-
dráno a po něm 18letým klukem pliváno. To
se dálc bez intervence úřadu. Mírné občanstvo
sušické bylo hlídáno úřadníky a množstvím čet-
nictva, kdežto známi němečtí rváčí bez do-
hledu ponecháni a česká menšina vydána jim
na pospas. Zprávy tyto působily bouřlivě. Obyva-
telstvo v živých rozhovorech o dvojím loktu ra-
kouských vlád tveřilo na náměstí různé hloučky,
živě rokující. Když rozčilení obyvatelstva suši-
ckého bylo největší, přijel jeden buršák v ote-
vřeném voze na náměstí a počínal si mezi davy
lidu nad pomyšlení neomaleně a zpupně. Za
chvíli připojili se ještě dva, kteří patrně pěšky
přišli a společně s ním procházejíce se mezi
davy lidu, tento provokovali tak, že museli býti
odkázáni do příslušných mezí a poukázáni, aby
město co nejrychleji opustili. Tito, neuposlech-
nuvše a ještě vyzývavěji si počínajíce, byli pak
davy rozbouřeného lidu za město doprovození.
Na to v zápětí projížděl v kordonu četníků že-
břinový vůz s některými buršáky za asistenee
politických úřadníků. Dav lidu protestoval.
V tom slyšeti výkřik provokatéra Faitysa (jemuž
česká společnost byla dříve vzácnou): „Česká
pakáž! Česká prasata!“ To způsobilo pochopi-
telné rozecbvění ... Došlo ke zbytečnému a ne
odůvodněnému zatčení dvou českých lidí, kteří
však na zakročení starosty města a ke hromadné
žádusti protestujícího davu byli propuštěni. Poli-
tický úřad teprve po demolování české besedy
vyslal na Hory zástupce politického úřadu.
avšak vůči pokojnému obyvatelstvu sušickému
měl všechny prostředky po ruce a právě co toto
dopisujeme vehází do města vojsko a sice 500
pěších a 100 kavaleristů. Dle informací z pra-
mene hodnověrného povoláno vojsko ku přání
zbylých 25 Němců na Horách, kteří stůj co stůj
přos Sušici chtějí se vracet.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
#8
alto_textblock
#8
— Říšsko-německá posila pražské „Bohe-
mii“ proti Franoouzům a Čechům. Dnes ráno
sdělili jsme, jak nestoudný článek uveřejnila
„Bohemia“ o návštěvě pařížského municipi
v Praze a že proti přípitku zástupce francouzské
vlády p. Chapsala českému království dovolává
se oficiálního vídeňského i pařížského zakro-
čení. Dnes uveřejňuje „Boh.“ z Berlína člá-
nek „National-Zeitungu“, v němž se dí: „V po-
sledních dnech stali se Francouzi zase poněkud
citlivými, poněvadž se jim s německé strany do-
stalo dobře míněného pokynu. Vždy tváří se ne-
odolatelně roztomilými a při tom tu a tam po-
koušejí se o lov v kalné vodě. Nemíníme ofici-
ální Francii, nýbrž Francii, která na nic nechce
zaporenouti. Jakoby ze srdee této francouzské
#9
alto_textblock
#9
všeobecné nálady promluvili právě dva Fran-
couzi v Praze, v zlaté Praze. Tam odbývá se
právě, jak jsme již oznámili, jubilejní výstava.
Světový diplomat král Eduard nepřišel, ani Cle-
menceau, za to dostavilo se poselstvo pařížské
municipální rady. A při snídaní, jí na počest
podávané, proslovil p. Chapsal, ředitel departe-
mentu pro obchodní a živnostenské záležitosti
ve francouzském ministerstvu obchodu, jakožto
zástupce francouzské vlády řeč, v níž mimo jiné
pravil toto: „Jakmile se do Paříže navrátíme,
nebudu otáleti a na kompetentních místech vy-
líčím vývoj Čecl a vzdám čest pravdě, že český
národ jest hoden nejen zájmu Francouzů, nýbrž
celé Evropy. Připíjím království českému a udr-
žení i prohloubení přátelských styků s Francií.
Nechť jsou stále upřímnější.“ A dále při oficiál-
ním uvítání na pražské radnici pravil president
pařížské municipální rady pan Chérioux mimo
jiné: „Také za doby nedávných protivenství za-
časté byla prokázána láska Čechů k Francii.
Oni trpěli, když my trpěli a jejich sympatie
byly účinné. Za obležení Paříže viděli jsme,
kterak se Češi jako bojovníci stavěli do řad
mobilm gardy, pohotovi bojovati za náš ne-
šťastny národ. Nezapomínejme i hlasů, kteréž
se ze zomského sněmu českého ozvaly proti
zmenšení naší vlasti. Odpusťte, připomínám-li
toho, ale v kruzích přátelských dělají takové
upomínky dobře.“ Konečně bychom, my říšští
Němci, neměli zapotřebí rozčilovati se nějak
obzvláště nad příležitostným speachem vyššího
francouzského úřadníka a pařižského municipál-
ního presidenta na rakouské půdě. Avšak věc
tato má svou zvláštní, Němcům nepřátelskou
stránku. Tu se již nemůže mluviti jenom o mezi-
národní zdvořilosti, nýbrž jenom o beztaktním
vyšinutí řeči z kolejí. Krátký smysl uvedených
proslovení je tente: Vše, co jest Němců m
nepřátelské, jest nám vítáno jako
přítel. Královstvíčeské leží ješté
v šeru měsíčním, a že jedině čeští
Češi („die tschechischen Böhmen“) a nikoli
také němečtí Češi („die deutschen Böhmen“)
jsou hodni přátelství Francie, ba
celé Evropy, nesmí nás zde v říši
zůstaviti chladnými.“ Či snad jsme
narazili na ony bezděčné „štváče a utr-
hače“, o nichž cisař přednedáv nem
v Štrasburku mluvil? Nejsme zachvá-
ceni povědomou citlivostí, ale jsou případy,
v nichž rovněž známá hroší kůže není
právě doporučitelnou. Toprve ne-
dávno četli jsme v „Soc. Monatsh.“ článek od
jistého rakouského sociálního demokrata, kte-
rýž nepozbyl dosud svého německého smýšlení.
Muž ten nazývá se Karel Leutner i napsal toto:
„Poučka, že vždy vlastní vláda musí býti v ne-
právu, stává se osudným učením, když nejhorším
rušitelům míru v Evropě poskytuje příležitost
a látku k zhoubné jich agitaci. Víra, že všechno,
co z Londýna a Paříže přichází, jest svohodě
a štěstí národů prospěšno, musí býti podrobena
revisi aspoň v oněch případech, kdy demokrati-
cký tisk západu s carským tiskem východu jed-
ním tónem zpívá... Jest tolik vyumělkovaného,
vylhaného, fantastického vetkáno v pletivo ger-
manofobie, že vytrvalá a důrazná propaganda
nemůže setkati se s nezdarem. Oba Francouzi
no prokázali svými řečmi žádnou službu své
vlasti, a také ani Čechům země koruny václav-
ské. Nám však předvedli zase před oči, že s jas-
nou rozvaou a důstojnou odhodlaností máme
kráčeti dále na cestě, kterouž považujeme za
nejlepší k zachování světového míru. Nikoli slo-
va, ale jedině skutky nás mohou přesvědčiti.“ —
Tak tedy nejsme přece jenom nejmenšími v řadě
národů, my Čecháčkové, přes to, že nás „Boh.“
a „Prag. Tagblatt“ neustále ujišťují o opaku.
Francie připila nám a naší vlasti oficiálními zá-
stupci svými na zdraví a Berlín mluví o světo-
vém míru, který dlužno zachovati německou
rozvahou a rozhodností. Až uvidíme ve vzduš-
ném moři nad Prahou — jediném to českém
moři — křižovati Zeppeliny č. I.—IV., budeme
vědět, co to má znamenati. Prozatím, dík roz-
vaze berlínského „Nat.-Ztgu.“, válka nevypukne
pro francouzské řeči, v Praze pronesené, a my
v hlubokém světovém míru, zaručeném od ber-
línského nacional-liberálního orgánu, můžeme se
těšiti z toho, že franko-česká aliance vzbudila
nejen vztek pp. Háze a Mercyho, nýbrž i žárli-
vost Berlína. Podívejme sel
#10
alto_textblock
#10
— Ztratilo se celé království, nikoli ve skuteč-
nosti, pouze v německém označení c. k. ředitelství
pošt a telegrafů pro království české, z něhož na do-
písech německých království úplně zmizelo. C. k. ře-
ditelství pošt a telegrafů pro království české užívá
správného označení pouze v jazyku českém, v jazyku
němockém podpisujo se K. k. Post- und Telegraphen-