ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 dc8c0a20-7726-11dc-adf6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
vili stoly na náměstí a tam statečně pili na posilněnou. Po desáté hodině večerní táhli buršáci, se- bravší ssebou sklenice a klacky, pak turnéřia tanečnice za ohlušujícího řevu k České besedě, již hlídali čtyři četníci. Marné bylo úsilí četníků zabrániti přistup demonstrantů k Besedě, tito prorazili četnický kordon a v malé chvíli byla
#2 alto_textblock #2
Česká beseda demolována. Okna velkými kameny a sklenicemi, jež nesly jméno »Florian Hernisch«, vytlučena, rámy okenní rozmláceny a to nejen v přízemí, alei v poschodí, omítka a římsy otlučeny. Na to vyrazili demoustranti do- movní vrata a násilím vnikli do do- mu. Nejprve do hostinské místnosti, kdež scházívají se členové Besedy. Zde strhány české listy s rámů, pře- vržený stoly, strhány věšáky, zkrátka místnost nadobro zpustošena. Pří- tomní hosté insultováni způsobem nejhnusnějším, urážlivým Na to de- monstranti vnikli po schodech do prvého patra, kdež bydlí účetní pošumavské záložny a notář, jenž jest Čech. Násilníci vnikli do sou- kromých těchto bytů, zde zotvírali všechny místnosti, skříně, zpřevra- celi stoly, zkrátka počínali sitako- vým způsobem, že pochybovali jsmeo tom, zda jsme v kulturním státě, kdež zá- kony zaručují nám bezpečno st všem občanům! Bezbranné ženy, děti a bezmocní otcové vydáni tu byli na pospas rozběsněným, zpi- tým hordám buršáckým a turnéř- ským a není divu, že mnohá žena i dítě onemocněly vážně z přetr- pěných hrůzl Přepadení Besedy, vniknutí do bytů opa- kovalo se za noc ještě několikráte a to za asistence městského úřadu! Teprve v pozdních hodinách ranních zuřiví násilníci upustili od svých útoků a obyvatelé Besedy mohli si oddechnouti. V pondělí 7. září však běsnění vyvrcholilo Po celý den byli české povozy i čeští passanti pěší zabílého dne na veřejných ulicích přepadáni násilně vraceni. Žádný Čech nesmě vyjíti na ulici, bez obavy o život, ba ani zdej- šího majitele domu neušetřili: Odpoledne na náměstí byl rada vrchního zemského soudu Smítek přepaden !
#3 alto_textblock #3
Nic netušící pan vrchní ral da Smítek šel od holiče, když tub na náměstí byl buršáky přepaden, hůbmu vyrvána a jí do krvav zbit! Zástup buršáků clouma planem radou a táhl jej před rad- nicli, nedbaje vysvětlov ání. Tou dobou byl každý Čech v nebezpečí o život? Večer uspořádán tábor na náměstí, n němž proklamován vyhla zovací boj proti Čechům a kdež přísaháno, že neupustí se od boje, dokud je- diný Čech bude v Kašperských Horách živ! Co píšeme tyto řádky, de- monstranti stojí před Českou besedou, aby znovu provedli násili Hlavním původcem násilí jest advokát dr. Frankl, týž Frankl, kterému pro židovství loni turnéři nedovolili vstoupiti do své zábavy. Letos se patrně časy změnily, neboť advokát i bur- šáci jsou dnes zdejším turněrům dobří! Dr. Frankl hosti buršáky ve svém domě, paní Franklová jim opatřuje ochotně klacky. Na dnešek svoláno jest četnictvo do Kašper- ských Hor, sušický hejtman zahájil vyšetřování.
#4 alto_textblock #4
— ík.
#5 alto_textblock #5
Ze Sušice. (Pův. zpr.) Okresní hejtmanstv sušické bez uvážení následků, které může miti provokativní táhnutí německých buršáků a tur- nerů ryze českým městem Sušicí, povolilo i prů- chod Němců přes Sušici v ozdobených vozech, ač i obyčejnou pochodovou vycházku Sokola zkrze českoněmecký Brabčov zpravidla zaka- zuje. V uvážení následků, jež tato provokace způsobiti by mohla v městě, kde téhož dne ko- nána největší pouť v roce, Andělů strážných, nemohla Sušice za pořádek se zaručiti. Na po- pud některých místních spolků intervenováno bylo u politického úřadu, aby průchod městem Sušicí povolen nebyl a aby vykázána mu byla
#6 alto_textblock #6
cesta přes čápovský most zadem kolem města na cestu k Horám. Avšak hejtmanství povolilo, aby Němci pod ochranou četnických bodáků Sušicí prošli. Na týž den ohlásil Sokol sušický pochodovou vycházku v kroji na nádraží. Ta byla zakázána s výslovným poukázáním na slav- nost Böhmerwaldbundu v Horách. V Sušici bylo známo, že buršáci český lid provokovali a jme- novitě na nádraží sušickém, kde nalézalo se mnoho poutníků, svým huronským »heil« lid rozčilovali; byli jsme také svědky, že i s domu zdejšího továrníka na kůži, Sigmunda Schwarz- kopfa, vítáni byli burši máváním šátků a voláním »heil!« Nicméně ponecháno jim úplně volný průchod Sušicí. Však již dne 6. září odpoledne trousili se městem zprávy, že buršáci na Horách počinají si jako smyslu zba- vení. To rozčililo beztak již pohnuté mysli českého lidu nejen zákazem sokolské pochodové vycházky na nádraží sušické a táhnutím buršáků městem Sušicí pobouřeného, že mnozí vyčkati chtěli návratu Němců z Hor, aby je poznalia jména těchto výtečníků veřejnosti české sdělili, neboť byli mezi těmito zvláště poslanci a purk- mistři němečtí jako Taschek atd, kteří jakožto vůdcové a pořadatelé celého Volkstagu první s jedním vozem obyčejných kravalistů něme- ckých, většinou mladíků 18 až 20letých, odji- žděli. Mezi tím shromáždilo se před nádra- žím několik českých lidí, kteří příbuzné své k vlaku doprovázeli, avšak na nádraží nesměli. Dva úřadníci političtí a množství četníků ne- pustili je na peron. Komisař Pavlovský zakazoval i hlasitý český hovor a zpěv. Druhý den došla písemná zpráva poplašná, že česká besedav Horách Kašperských byla demolována, že do ní buršáci vnikli, nábytek roztřiskali, ve- škeré knihy roztrhali, okna rozbili, pří- tomné Čechy, v besedě shromážděné, sprostě insultovali, je tloukli, poplivali, s nimi smýkali a jednomu dokonce vyhozením oknem vyhrožo- vali, chystajíce se také skutečně tento sprosťácký čin prověsti. Tamějším radou soudním bylo smý- káno, límeček utržen a šatstvo na něm roze- dráno a po něm 18letým klukem pliváno. To se dálc bez intervence úřadu. Mírné občanstvo sušické bylo hlídáno úřadníky a množstvím čet- nictva, kdežto známi němečtí rváčí bez do- hledu ponecháni a česká menšina vydána jim na pospas. Zprávy tyto působily bouřlivě. Obyva- telstvo v živých rozhovorech o dvojím loktu ra- kouských vlád tveřilo na náměstí různé hloučky, živě rokující. Když rozčilení obyvatelstva suši- ckého bylo největší, přijel jeden buršák v ote- vřeném voze na náměstí a počínal si mezi davy lidu nad pomyšlení neomaleně a zpupně. Za chvíli připojili se ještě dva, kteří patrně pěšky přišli a společně s ním procházejíce se mezi davy lidu, tento provokovali tak, že museli býti odkázáni do příslušných mezí a poukázáni, aby město co nejrychleji opustili. Tito, neuposlech- nuvše a ještě vyzývavěji si počínajíce, byli pak davy rozbouřeného lidu za město doprovození. Na to v zápětí projížděl v kordonu četníků že- břinový vůz s některými buršáky za asistenee politických úřadníků. Dav lidu protestoval. V tom slyšeti výkřik provokatéra Faitysa (jemuž česká společnost byla dříve vzácnou): „Česká pakáž! Česká prasata!“ To způsobilo pochopi- telné rozecbvění ... Došlo ke zbytečnému a ne odůvodněnému zatčení dvou českých lidí, kteří však na zakročení starosty města a ke hromadné žádusti protestujícího davu byli propuštěni. Poli- tický úřad teprve po demolování české besedy vyslal na Hory zástupce politického úřadu. avšak vůči pokojnému obyvatelstvu sušickému měl všechny prostředky po ruce a právě co toto dopisujeme vehází do města vojsko a sice 500 pěších a 100 kavaleristů. Dle informací z pra- mene hodnověrného povoláno vojsko ku přání zbylých 25 Němců na Horách, kteří stůj co stůj přos Sušici chtějí se vracet.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy.
#8 alto_textblock #8
— Říšsko-německá posila pražské „Bohe- mii“ proti Franoouzům a Čechům. Dnes ráno sdělili jsme, jak nestoudný článek uveřejnila „Bohemia“ o návštěvě pařížského municipi v Praze a že proti přípitku zástupce francouzské vlády p. Chapsala českému království dovolává se oficiálního vídeňského i pařížského zakro- čení. Dnes uveřejňuje „Boh.“ z Berlína člá- nek „National-Zeitungu“, v němž se dí: „V po- sledních dnech stali se Francouzi zase poněkud citlivými, poněvadž se jim s německé strany do- stalo dobře míněného pokynu. Vždy tváří se ne- odolatelně roztomilými a při tom tu a tam po- koušejí se o lov v kalné vodě. Nemíníme ofici- ální Francii, nýbrž Francii, která na nic nechce zaporenouti. Jakoby ze srdee této francouzské
#9 alto_textblock #9
všeobecné nálady promluvili právě dva Fran- couzi v Praze, v zlaté Praze. Tam odbývá se právě, jak jsme již oznámili, jubilejní výstava. Světový diplomat král Eduard nepřišel, ani Cle- menceau, za to dostavilo se poselstvo pařížské municipální rady. A při snídaní, jí na počest podávané, proslovil p. Chapsal, ředitel departe- mentu pro obchodní a živnostenské záležitosti ve francouzském ministerstvu obchodu, jakožto zástupce francouzské vlády řeč, v níž mimo jiné pravil toto: „Jakmile se do Paříže navrátíme, nebudu otáleti a na kompetentních místech vy- líčím vývoj Čecl a vzdám čest pravdě, že český národ jest hoden nejen zájmu Francouzů, nýbrž celé Evropy. Připíjím království českému a udr- žení i prohloubení přátelských styků s Francií. Nechť jsou stále upřímnější.“ A dále při oficiál- ním uvítání na pražské radnici pravil president pařížské municipální rady pan Chérioux mimo jiné: „Také za doby nedávných protivenství za- časté byla prokázána láska Čechů k Francii. Oni trpěli, když my trpěli a jejich sympatie byly účinné. Za obležení Paříže viděli jsme, kterak se Češi jako bojovníci stavěli do řad mobilm gardy, pohotovi bojovati za náš ne- šťastny národ. Nezapomínejme i hlasů, kteréž se ze zomského sněmu českého ozvaly proti zmenšení naší vlasti. Odpusťte, připomínám-li toho, ale v kruzích přátelských dělají takové upomínky dobře.“ Konečně bychom, my říšští Němci, neměli zapotřebí rozčilovati se nějak obzvláště nad příležitostným speachem vyššího francouzského úřadníka a pařižského municipál- ního presidenta na rakouské půdě. Avšak věc tato má svou zvláštní, Němcům nepřátelskou stránku. Tu se již nemůže mluviti jenom o mezi- národní zdvořilosti, nýbrž jenom o beztaktním vyšinutí řeči z kolejí. Krátký smysl uvedených proslovení je tente: Vše, co jest Němců m nepřátelské, jest nám vítáno jako přítel. Královstvíčeské leží ješté v šeru měsíčním, a že jedině čeští Češi („die tschechischen Böhmen“) a nikoli také němečtí Češi („die deutschen Böhmen“) jsou hodni přátelství Francie, ba celé Evropy, nesmí nás zde v říši zůstaviti chladnými.“ Či snad jsme narazili na ony bezděčné „štváče a utr- hače“, o nichž cisař přednedáv nem v Štrasburku mluvil? Nejsme zachvá- ceni povědomou citlivostí, ale jsou případy, v nichž rovněž známá hroší kůže není právě doporučitelnou. Toprve ne- dávno četli jsme v „Soc. Monatsh.“ článek od jistého rakouského sociálního demokrata, kte- rýž nepozbyl dosud svého německého smýšlení. Muž ten nazývá se Karel Leutner i napsal toto: „Poučka, že vždy vlastní vláda musí býti v ne- právu, stává se osudným učením, když nejhorším rušitelům míru v Evropě poskytuje příležitost a látku k zhoubné jich agitaci. Víra, že všechno, co z Londýna a Paříže přichází, jest svohodě a štěstí národů prospěšno, musí býti podrobena revisi aspoň v oněch případech, kdy demokrati- cký tisk západu s carským tiskem východu jed- ním tónem zpívá... Jest tolik vyumělkovaného, vylhaného, fantastického vetkáno v pletivo ger- manofobie, že vytrvalá a důrazná propaganda nemůže setkati se s nezdarem. Oba Francouzi no prokázali svými řečmi žádnou službu své vlasti, a také ani Čechům země koruny václav- ské. Nám však předvedli zase před oči, že s jas- nou rozvaou a důstojnou odhodlaností máme kráčeti dále na cestě, kterouž považujeme za nejlepší k zachování světového míru. Nikoli slo- va, ale jedině skutky nás mohou přesvědčiti.“ — Tak tedy nejsme přece jenom nejmenšími v řadě národů, my Čecháčkové, přes to, že nás „Boh.“ a „Prag. Tagblatt“ neustále ujišťují o opaku. Francie připila nám a naší vlasti oficiálními zá- stupci svými na zdraví a Berlín mluví o světo- vém míru, který dlužno zachovati německou rozvahou a rozhodností. Až uvidíme ve vzduš- ném moři nad Prahou — jediném to českém moři — křižovati Zeppeliny č. I.—IV., budeme vědět, co to má znamenati. Prozatím, dík roz- vaze berlínského „Nat.-Ztgu.“, válka nevypukne pro francouzské řeči, v Praze pronesené, a my v hlubokém světovém míru, zaručeném od ber- línského nacional-liberálního orgánu, můžeme se těšiti z toho, že franko-česká aliance vzbudila nejen vztek pp. Háze a Mercyho, nýbrž i žárli- vost Berlína. Podívejme sel
#10 alto_textblock #10
— Ztratilo se celé království, nikoli ve skuteč- nosti, pouze v německém označení c. k. ředitelství pošt a telegrafů pro království české, z něhož na do- písech německých království úplně zmizelo. C. k. ře- ditelství pošt a telegrafů pro království české užívá správného označení pouze v jazyku českém, v jazyku němockém podpisujo se K. k. Post- und Telegraphen-