#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 242. ze
#2
alto_textblock
#2
dne 2. září 1904
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
#4
alto_textblock
#4
= Z domácího života carevny vypravuje H. de
Grandville v pařížském „Gaulois“ velmi pěkné podrob-
nosti. Srdečná dobrota jest nejcharakterističtější vlast-
ností v povaze carevny. Proniká všechna její slova
i skutky, jeví se v mateřské její něžnosti, v jejím sou-
citu a v prostotě jejího rodinného života. Carevna do-
sáhla toho, aby povinnosti panovnice, požadavky vy-
soké její hodnosti neodcizovaly ji životu, věnovanému
domácnosti a rodině. Skorem celý den věnuje toliko
svým dítkám, jest stále u nich a dohlíží pečlivě a
něžně na všechno jejich konání od rána až do večera,
při jídle, při učení i při modlitbě. Carevna miluje nej-
větší prostotu a jen velmi nerada se podrobuje bře-
menu velkých, hlučných slavností. Toliko v úzkém
kroužku cítí se šťastna, odpadají-li všechny obřady
a všechen přepych; tu si počíná prostě a nenuceně
ve svých sametových šatech, jichž temnou barvu ne-
ozařuje žádný drahokam, nekrášlí žádný šperk. Nenosí
náramků a na ruce má toliko dva prosté prsteny. Tato
prostota a pohrdání okázalostí uvádějí v zoufaiství
její dvorní dámy, jež musí jejího příkladu následovat.
Vznešená ruská společnost, jež má značné bohatství,
miluje skvělou okázalost a teď má se tato nádhera
jeviti toliko při velkých officiálních slavnostech, kde
i carevna se objevuje v majestátně slavnostní toilettě.
Tyto velké slavnosti konají se Nikolajevském sále Zim-
ního dvoru, obrovské to dvoraně, jejíž rozsáhlost před-
čí veškeré parádní sály ostatních panovnických paláců
v celé Evropě a jejíž vysoká zrcadla obrážejí tisícerá
elektrická světla. V zářícím tom osvětlení objevuje se
carevna v průvodu jednoho sta dvorních dam. Tu skvě-
je se její roucho blesky nesčíslných diamantů. V účesu,
jenž jest mistrovským dílem, skvěje se pták s brillan-
tovými křídly a očima z rubínů. Avšak po několika
hodinách, když všechna ta nádhera uzavřena do skříní.
jest opět milující matkou, jež si něžně hraje se svými
dítkami a dbá o to, aby dostávaly stravu přiměrenou
svému zdraví.
= Podivné zachránění plavců. Marseillský par-
ník »Cotire« přibyl v úterý s kapitánem a jedním
plavcem v škuneru »Revanche« z Toulonu do Calais.
Oba plavci byli jediní, kdož zůstali na živu z celého
mužstva škuneru. Vypravovali, že škuner za prudké
bouře se překotil, zatím co kapitán meškal v kajutě.
Tři plavci zachytili se kýlu škuneru, ale dva z nich
byli vlnami smeteni. Parník »Cotire« zpozoroval
plavce na kýlu. Když zachráněný vypravoval, že ka-
pitán při překocení lodi byl ve své kabině, vyse kalo
mužstvo parníku otvor do nádní překoceného šku-
neru a kapitán vskutku nalezen živ, třeba že vysílen
a polou bez vědomí.
= Krvavé boje policistů s občany. Co se ve
řejné bezpečnosti týče, píše nám přítel našeho listu
z Pirea, tedy třeba přiznati, že se stav každým dnem
zlepšuje, neboť v mnohých okresích podařilo se oby-
vatelstvu vyhnati četníky a policisty, v jiných pak
uspokojuje je drůbeží, zeleninou a selaty, tak že ne-
obtěžují z hladu obyvatele. Považují je totiž lidé za
tak škodné cizopasníky jako my cikány a nemožno
jim to zazlívati, neboť nemohou od nich nic lepšího
očekávati. Nemůže přece nikdo od státních zřízenců
vyžadovati, aby hladověli, když venkované mají různé
potraviny. Ve větších městech, kde strážcové veřejné
bezpečnosti požívají ochrany vojska, nemají sociali-
stické tyto zásady vždy platnosti a proto povstávaj
#5
alto_textblock
#5
mnohá nedorozumění. Takovéto nedorozumění mělo
zde tuto sobotu těžké následky. Dva policisté chtěli
zatknouti jakéhos již mnoho měsíců na několik let
vězení odsouzeného poctivce, poněvadž jim nechtěl
za svou svobodu zaplatiti, spoléhaje se na pomoc
svých přátel, kteří ho právě provázeli. Tím se cítil
tak uražen, že vytáhnuv nůž, bodl oba policisty jed-
noho po druhém, aniž se mohli brániti, neboť pro-
vázející ho přátelé dávali jim nabitými revolvery
v ruce přátelský pokyn, aby se rychle vzdálili.
Poněvadž se to stalo odpoledne v živé ulici, sběhlo
se hned mnoho lidí, kteří policisty spasili, odnesše
je do nemocnice, vytýkajíce jim však, že znepokojují
lidi na ulici. Když pak několik jiných policistů ze
sousední části se pokoušelo odsouzeného s jeho
druhy pronásledovati, zahnali je výtržníci několika
výstřely z revolverů, při čemž lehce ranili mimo-
jdoucí ženu. Povstala tak bitva, v níž padlo asi
patnáct střelných ran a která vyvolala zvědavost
jiných policistů a četníků, hovících si právě v okol-
ních krčmách a kavárnách. — Následující neděle mi-
nula velmi pokojně, neboť byl jen jeden četník
raněn nožem a osm lidí bylo odneseno do nemoc-
nice, poněvadž vyřídili osobní spory revolvery a
noži tak důkladně, že se tři z nich odeberou jistě
ža několik dnů do řeckého nebe. Mezi nimi jest
devatenáctiletý syn bohatého obchodníka. Byl, jak
ze všech okolností vysvítá, zavražděn z pomsty od
svého přítele. Ten potkav ho na ulici mezi prochá-
zejícími se lidmi, vrazil mu nůž do prsou, takže
klesl hned na zem, načež se vrah pokojně vzdálil,
aniž ho kdo zadržel. V Athénách byl tento týden
živější, neboť tam jest více obyvatelů a více poli-
cistů a četníkův a bylo spácháno deset vražd. Za to
na venkově, jak již shora připomenuto, bylo jen
asi padesát vražd spácháno.
= Honba na střechách. Z New-Yorku se ozna-
muje: Po honbě na střechách byl Rivane Frazee, ma-
jitel tělocvičného ústavu na Broadway pohnán před
soud západní strany, jsa obžalován z bigamie, ale
musil býti propuštěn z vazby, poněvadž obě dosta-
vivší se k soudu manželky odepřely vypovídati proti
němu. Prohlásily, že se raději o jeho lásku rozdělí,
než aby ten, jehož obě milují, musil do vězení. Dle
udání policie vedl Frazee ode čtyř let dvojí život.
a dělil svůj čas mezi obě ženy a jejich děti. Na
Westside Avenue v Jersey City, kde byl ženat s mrs.
Annou Mullen-Frazeeovou, dcerou váženého obchod-
níka s pozemky, měl pěkný, úhledný domek a čtyři
dítky. Doznal, že jest se svou manželkou od osmi
let ženat. Přede čtyřmi roky oženil se s miss Cava-
naughevou, jež tehdáž byla telefonistkou v St. Ge-
orge-hotelu na Broadway. Udal jí, že se jmenuje
Rivane Brooks a pod tímto jménem bydlil s ni na
42 západní ulici. Z tohoto manželství vzešly dvě
dítky. Obžaloba pro bigamii podána jeho sestrou.
Když se detektivové dostavili do jeho bytu na 42.
západní ulici, unikl jim pod záminkou, že se chce pře-
strojiti a dal se na útěk přes střechy. Detektivové,
jati podezřením, následovali jej po střechách a chytili
ho v sousedním domě. Obě manželky dostavily se
k výslechu s Frazeem k soudu a žádaly soudce, aby
jej propustil. Poněvadž tu nebylo přímé obžaloby, ný-
brž pouhé udání, nezbylo soudci než zatčeného pro-
pustiti. Po svém propuštění odebral se Frazee ke své
první manželce do Jersey City. Lze tedy očekávati,
že i na dále bude se děliti o svůj čas, svoje zábavy
a svoje penlze s oběma ženami.
#6
alto_textblock
#6
Zemřeli v Praze.
Dne 27. srpna 1904: Vonásek Bohumil, „sto-
noš, 46 roků, 440—I. Hanuš Augustin, syn malíře po-
kojů, 2 měs., 411—I. Polák Vladimír, syn člena opery
Nár, div., 10 roků, 354—II. Spaček Václav, 5 měs.,
97—IV. Škrdle Rudolf, nástrojař, 48 roků, 277—I.
Procházka František, 11/% roku, syn instalatéra, 21—I.
Fišer Josef, krejčí, 53 roky, 17—I. Hrbková Antonie,
manželka tajemníka, 64 r., 1925—II. — Vevšeobec-
né nemocnici: Boskovic Antonín, metař, 72 roky.
Kaisrová Božena, manželka zedníka, 22 roky. Neu-
mann Jan, skladník, 57 roků. — U Milosidných
sester: Koránová Anežka, manželka zámečníka, 24
roky. Hromadník Karel, kolovrátkář, 45 roků. Protiva
Václav, rukavičkář, 42 roky. Šindelářová Kateřina,
manželka dělníka, 37 roků. Walterova Božena, dcera
řezbáře, 16 roků. — V chorobinci: Palečková
Kateřina, posluhovačka, 68 roků
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#8
alto_textblock
#8
V pátek 2. září.
#9
alto_textblock
#9
250. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Anna Veverková-Kettnerova od
městského divadla v Norimberce.
CARHEN.
Opera o 4 dějstvích. Složil Georges Bizet. Slova dle
novelly Mariméeovy napsali Meilhac a Halévy. Pře-
ložila Eliška Krásnohorská.
Dirigent Moric Anger. Režisér Robert Polák.
Po druhém dějství přestávka.
#10
alto_textblock
#10
Začátek o 7. hod.
#11
alto_textblock
#11
Konec o 10. hod.
#12
alto_textblock
#12
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 2. září.
Začátek o 7. hod.
#13
alto_textblock
#13
Novinka. Po třetí
Zázračné dítě.
Žert o 3 jedn. Napsali P. Gavault a R. Charvey.
Přel. V. Táborský. Režisér A. Jiřikovský
#14
alto_textblock
#14
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
#15
alto_textblock
#15
Aréna na Smíchově
V pátek 2. září.
#16
alto_textblock
#16
Nově studováno.
Kráska z New-Yorku.
Americká výpravná operetta o 2 jednáních a 4 obra-
zech. Dle anglického originálu H. Mortona upravili
Leopold Krenn a Karel Lindau. Přel. V. Táborský.
Hudbu složil Gustav Kerker. Režisér slovní části
Karel Lier. Tance a choreografickou čásť uspořádala
Mary Groszova.
#17
alto_textblock
#17
na Král
Pištěkovo lidové divadlo vinohracech
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Sirotek lowoodský.
18363
Činohra o 2 odděleních a 4 jednáních od K. Birch-
Pfeifferové.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Hadrník pařížský.
#18
alto_textblock
#18
V pátek 2. září
#19
alto_textblock
#19
712 -
#20
alto_textblock
#20
709
#21
alto_textblock
#21
Nebyla to již urážka krvavá, ač zasloužená, jež
mu byla vmetena ve tvář, jako ještě před chvílí, kdy
strýc jeho stál vztýčen před ním a k němu hovořil.
René de Riverolles pocítil úlevu při takých slovech
komandantových.
S okem zachmuřelým, ruce maje položeny podle
nohou, čekal.
Beryllon usedl ke stolu.
Pojal péro do ruky své a byl hotov dáti se na
povel do psaní.
Komandant Tardin však, ruce za zády založiv, jal
se nyní vzrušen přecházeti salonkem sem tam.
Konečně stanul pak před Renéem de Riverolles a
vbodl se zraky svými do zraků jeho.
»Pravil jste před chvílí, že jste chtěl dříve již ze-
mříti! Tito pánové pak mně to skutečně notvrdili . .
Máte dosud taký úmysl ?«
Nešťastník zvedl se, upřímným pohnutím zachvácen.
Vzepjal ramena svá ke komandantu Tardinovi,
v jehož tváři však nepohnul se ani jediný sval a volal
vášnivě k němu
»0, ano, ano! zsmřiti! zemřiti!. . . Zmizeti ! . .
, díky! díky!«
Komandant pokračoval:
»Nuže, souhlasím a nabízím vám smrt . . . Smr
nikoli k vůli vám, nýbrž k vůli vašim i k vůli mně sa-
mému — proto jen, aby hanba vaše nepřinesla bolestia
zármutku — — — ano snad i smrt těm, kteří vás
tolik byli milovali !«
Mladý muž chtěl něco promluviti
Velitelský posuněk důstojníkův zarazil mu ale slova
na samých rtech jeho.
#22
alto_textblock
#22
XVI
#23
alto_textblock
#23
Pyká ní.
#24
alto_textblock
#24
Komandant Tardin i plukovník ocitli se před dveřmi
v předsíňce, jež tvořila vstup k salonu.
Tardin pojal přátelsky za ruku plukovníka de Ri-
verolles.
»Poslyšte mne, příteli drahý! Osušte slzy svoje !
Vyhledáme nyní komandanta lodního. Není třeba, aby
kdokoli zvěděl o tom trapném a smutném tajemství, jež
oba nás tak nenadálou brutálnosti svou zdrtilo. Já jsem
však dotčen jím méně nežli vy, drahý plukovníku můj,i
jsem proto spíše způsobilým učiniti rozhodnutí, jakéž
strašlivé okolnosti ty ukládají. Spolehejte na mne! A po-
nechte mně k tomu plnou moc !«
Plukovník de Riverolles učinil posuněk, kterýž jevil
úplnou nyní sklíčenost a malomyslnost jeho,
I odtušil:
»Jednejte! ano jednejte, milý příteli můj! Ale již
nezastavíte příval hanby, kterýž řine se na nás a v němž
utoneme! Nemůžete zameziti strašlivé zoufalství, ano
snad i smrt samu matky tohoto bídníka a jeho sestry!
Jaká bolest pro ně, jaká muka, až zvědí o zlo-
činu jeho.«
Zaprodáni nepříteli.
#25
alto_textblock
#25
178