#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDNÍ
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 30. srpna.
#5
alto_textblock
#5
LSII.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 239.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
#7
alto_textblock
#7
Předplaeení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Válka
#9
alto_textblock
#9
Boje o Port Artur.
Z Londýna, 30. srpna. Generál Stessel
dle jednoho zdejšího listu zvolil již šitábn
důstojníky, kteří prý na umluvený
signál zbývající válečné lodi a ně-
které části pevnosti, které maj
býti zničeny, vyhodí do povětří. Dle
zpráv z Čifu soustřeďuje generál Stesselj střelivo
a zbrojivo v pevnůstce ljaotešanskéa
tygří, které se považují za nedobytné. Též
civilisté byli tam posláni.
Z Londýna, 30. srpna. Kolem Port
Arturu je zoufalý boj ve dne v noci.
Na obou stranách jsou ztráty obrov-
ské. Rusové odrážejí s velikou prudkosti útoky
japonské; ale Japonci se na dosavadních svých
posicích udrželi.
#10
alto_textblock
#10
předních stráží u Lancešanu. Armáda Okuova
postupuje podél železniční trati směrem k An-
šančanu; západně od železniční trati pohybuje
se ještě jiná armáda japonská isměrem k Ljao-
janu, o které se neví, je-li částí armády Okuovy
anebo je-li utvořena z nových sil, přišlých
z Inkou. Východněod železniční trati postu
puje Oku.
Rusové odhadují síly japonské následovně
armáda Kurokiova čítá 100.000 mužů, Nodzu-
ova 60.000 mužů; Okuova jenom 30.000
mužů, ježto byla značně sesl aben
tím, že zní vyslána byla posila
před Port Artur.
Armáda ruská má 4 sbory sibířské a2
sbory evropské: 10. a 17. První sibířský je na
trati železniční u Ančanšanu, jižně od Ljaojanu.
Ostatek celé armády je rozložen mezi Ljaoja-
nem, Tanhojanem a Anpinem, což dokazuje,
že Kuropatkin hodlá rozhodnou bitvu svéstiu
Ljaojanu.
#11
alto_textblock
#11
financí změny stanov akciové společnosti
„Ústřední banka českých spořite-
len“, usnesené na první řádné valné hromadě
akcionářů, konané v Praze dne 6. března 1904.
Císař dovolil, aby řediteli české státní prů-
myslové školy v Plzni, vládnímu radovi Čeňkovi
Šimerkovi, odcházejícímu na vyžádaný tr-
valý odpočinek, bylo vysloveno za jeho dlouho-
leté výborné služby nejvyšší uznání.
Císař jmenoval titulárního mimořádného
professora, soukromého docenta na české tech-
nice v Praze, professora na reálce Augustina
Pánka, řádným professorem mathematiky na
české vysoké škole technické v Praze.
Císař propůjčil evidenčnímu oficiálovi zem-
ské obrany Josefu Richtermotzovi recte
Rychtrmocovi u chebského pluku zemské
obrany čís. 6 v uznání jeho dlouhých úspěšných
služeb zlatý záslužný kříž.
#12
alto_textblock
#12
Boje u Ljaojanu.
Z Londýna, 30. srpna. Japonské dělo
střelectvo zahájilo včera o 6. hodině
ráno nový boj a opětně byla to fronta
ruská, jižně od Ljaojanu, kde boj zuřil nej-
silněji. Ruské přední hlídky byly poraženy. Bylo
však pozorovati, že japonská pral ba
není již tak prudkou jakob byla
včera. Japonská pěchota zahájila akci později
než dělostřelectvo. Rusové u Ljaojanu od Ja,
ponců zajatí prohlašují, že největší potíže pů-
sobí generálu Kuropatkinovi nespokojenost vojska,
kterému se konečně již znechutilo stálé ustupo-
vání a které si přeje bojovat, doufajíe pěvně
dobré úspěchy.
Z Ljaojanu, 30. srpna. »Localan zei-
ger« sděluje: Rusové včera po nepatrné srážce
opustili Antašan. Baron Knorring s lazaretem
šlechty včera ráno odtud odjel. Na východě
blyly všecky ruské do předu posu-
nuté posice vyklizeny. Tím bylo
sjednáno přímé, bezprostředn
spojení obou ruských křídel. Vče-
rejší útok japonský byl velmi prudký.
Japonská pěchota přešla několi-
kráte k útoku bodákem. Rozhodnut
se očekává v nejbližší době.
#13
alto_textblock
#13
Rozložení armád na bojišti man-
džurském.
Z Paříže, 29. srpna. (»Patrie«.) Londýn-
skému »Morning Postu« se oznamuje, že
Rusové shromáždili velmi značné síly u An
pinu, 20 mil od Ljaojanu vzdáleného. Armáda
Kurokiova je rozdělena na dva sbory. Jedenje
soustředěn u Huciatsé proti ruské frontě u An-
pinu a druhý u Tavanu proti frontě ruskýeh
#14
alto_textblock
#14
(Ostatní zprávy viz na 3. straně)
#15
alto_textblock
#15
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Proti odshrkování češtiny.
Z Vídně, 30. srpna. Včera v hotelu u
pošty« konala se schůze, svolaná českým národ-
ním dělnictvem. Na schůzi protestováno proti
potlačování slovanských jazyků, zvláště se strany
poštovních úřadů vídeňských, kde nepřijí-
mají se na př. poukázky a jiné ti-
skopisy vyplněné česky! Referát mě
pan Stříbrny.
Po schůzi šli účastníci průvodem některým
hlavními ulicemi a byli pak policií zatlačeni.
Budou doktorky připuštěny k nemocniční praxi?
Z Vídně, 30. srpna. Dolnorakouské místo-
držitelství zabývá se otázkou, majíli být
ženy doktorky připuštěny do ne-
mocniční praxe. Otázka tato stala se
akutní, poněvadž ve všeobecné nemocnici něko-
lik dam, které dosáhly na vídeňské fakultě lé-
kařské hodnosti doktorské, přihlásilo se k nemoc-
niční praxi. Správa nemocnice sama nerozhodla
o jejich záležitosti a přenechala rozhodnutí zem-
ské vládě.
#16
alto_textblock
#16
Telegrafické zprávy.
#17
alto_textblock
#17
Z úřadního listu.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 30. srpna. (C.-B.) Ministr kultu
vyučování jmenoval professora na státní průmy-
slové škole v Praze Josefa Lhotu ředitelem
české státní průmyslové školy v Plzni.
Předseda ministerstva jako správce mini-
sterstva vnitra schválil v dohodě s ministerstvem
#19
alto_textblock
#19
Dr. Körber v Haliči.
Z Lancútu, 29. srpna. (C.-B.) Hostiny dá-
vané na zámku hr. Romana Potockého na
počest předsedy ministerstva dra. šl. Körbra
zúčastnili se vedle domácího pána a jeho choti
místodržitel hr. Ondřej Potocki, zemský
maršálek hrabě Stanislav Badeni, vrchní ob-
řadník hr. Cholomiowski s chotí, bývalý
ministr ryt. Jedrzejowicz s chotí, družina
předsedy ministerstva, purkmistr lvovský Mala-
kowski a j. Za hostiny připil hr. Roman
Potocki předsedovi ministerstva, kterýž pak
vyprázdnil svůj pohár na blaho domácí paní a
domácího pána.
#20
alto_textblock
#20
Německé úřadování na českých
velkostatcích.
#21
alto_textblock
#21
Dvě zprávy, které přinesly »Nár. Listy«
v posledních dnech, zaryly se mi hluboko do
duše! Několik let už v duchu jsem uvažoval,
jak zhoubné účinky v ohledu národním i poli-
tickém přináší národu našemu německé úřado-
vání na velkostateích v krajinách ryze českých
a tu překvapila mne velmi zpráva, že mladý
kníže Karel Schwarzenberg rozhodl, aby české
úřadoväní na Orliku zavedeno nebylo.
A na panství herberšteinském v Libocho-
vicích tvoří — dle druhé zprávy — kanceláře
velkostatku skutečný německý klín v českém
mase, tím nebezpečnější, že nedaleko se vine
pohraniční čára »uzavřeného území« . .
Obě tyto zprávy zjitřily starou ránu a po-
hnuly mne, abych několika řádky obrátil pozor-
nost české veřejnosti na otázku, která po mém
soudě měla by státi v popředí »palčivých otázek«,
jichž vyřízení by mělo tvořiti důležitý bod pro-
gramu národního.
#22
alto_textblock
#22
FEUILLETON.
#23
alto_textblock
#23
Proč Kajman nepřišel.
#24
alto_textblock
#24
Praktikant Kajman byl snad už od narození
tak šetrným a praktickým. A spořádaný život
vedl, jen co je pravda. Ráno, liboval si, vstanu,
jakmile sluníčko se usměje do měho pokojíku
a jdu se projít. Před osmou sedím již v kance-
láři a není-li právě nic na práci, opravuji účetní
archy jistého závodu a vydělávám si tak příspě-
vek na ten hubený praktikantský život.
Ale tak hubeným neb, 1 ten jeho spořádaný
„hubený život“. V poledne snědl dvě porce po-
dévky a ostatních jídel také nenechal. K tomu
výtečné „obyčejné“ a nějakou cigaretu. Na večer
se prošel a když myslil, že již má zdravého
vzduchu dost, šel do své hospůdky, povečeřel
dobře a zahrál si alagér. Bez partičky alägéru
nemohl spát.
Sedávalo nás kolem „dlouhého stolu“ as
dvanáct. Lidé různého stáří, různého povolání
různých příjmů. Ale po dvacátém bylo slyšeti
všeobecné nářky na poměry peněžní, jemné na-
rážky na blížící se slavný den, na který se mil-
liony lidí půl měsíce těší — jenom praktikant
#25
alto_textblock
#25
Kajman spokojeně trávil svůj oběd, pokuřoval ci-
garetu a sledoval s božským klidem rusko-japon-
skou válku.
Narážky na jeho blahobyt jenom pršely a
každý mu záviděl jeho božský klid a jeho še-
trnost.
Leč jím nehnula ani zuřivá bitva u Dašičaa
natož obecná peněžní mizerie.
— Všecko máš, Kajmane, říkali mu, jenom
dívka ti schází k úplnému blahobytu.
A myslili jsme si o něm, že se nedovede
zamilovat. Byl velmi nerozhodným a mnohdy
vrátil se z poloviny cesty, nemoha se rozhod-
nouti, kam půjde. Obyčejně si lehl doma a čekal.
„až ta vedra přestanou“
Jaké bylo tedy naše podivení, když jsme
jednoho večera jej spatřili, an promenuje s hez-
kým děvčátkem. Ale myslíte, že do ní mluvil?
Ba ne!
Šel vedle ní zcela klidně, jako na prostou
večerní procházku, pomalu, vážně a skoro ani
hlavou nehýbaje. Děvče mluvilo živě, bavilo
Kajmana, ale ten jenom občas přikyvoval, občas
se zasmál a někdy milostivě také dvě, tři slova
prohodil.
V neděli po obědě jsme se umlouvali, kam
půjdeme na výlet. Kajman nic.
#26
alto_textblock
#26
S námi nechtěl jíti a konečně jsme z něho
dostali, že má ve tři hodiny dostaveníčko a že
půjde se svou slečinkou na výlet.
#27
alto_textblock
#27
Když jsme kolem třetí hodiny zahýbali za
—ským parkem k vesmčce R..., viděli jsme
nějakého člověka ležeti ve stínu staré hrušky.
Jdeme blíže — Kajman!
Spal libým spánkem a bohaté krůpěje zdra-
vého potu řinuly se po jeho plné tváři. Ve snu
se usmíval.
Patrně zdálo se mu o jeho zbožňované, která
v tuto chvíli asi toužebně čekala, divíc se, že
tak dlouho ji nechává po sobě prahnout.
Ovšem někteří zlomyslníci z nás usoudili
pravý opak: že když se mu nezdá o hrachu
s uzeným, tož zcela jistě o pěkně upečené huse,
na které si dnes pochutnával.
A nedalo jim, aby se na to nezeptali. Vzbu-
dili jej. Kajman si promnul oči a na naši otázku,
proč není tam, kde v tuto chvíli je očekáván, od-
větil táhle a mrzutě:
— Kdo pak by se v tom horku tahal s hol-
kou? Snad až ta vedra přestanou.
A obrátiv se, negalantně ihned zase usnul
Jan Skála.