#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listü“ k číslu 236. ze dne 27. srpna 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Ditě v kleci. Podivná záležitost, jež jest s to
poplašiti všecky paedagogy, zaměstnává právě uher-
ské úřady. Úřadník Berg, bydlící v okolí Pešti, vy-
chovával svého synáčka v kleci, jež stojí v letě na
dvoře, v zimě v pokoji. Podlaha klece jest pokryta
piskem, mimo to jest tu upravena též lavička, na
níž malý Ferencz může odpočívat. Cos podobného
ovšem nemůže zůstati tajemstvím. Mluvilo se mnoho
o tom v užším i širším sousedství, až konečně kdosi
oznámil věc úřadům. Následkem toho dostavila se
k Bergovi policejní komise a Berg uvedl ji ke kleci
a prohlásil: »Chci svého synáčka, jemuž je teď tři
roky, vychovávat v kleci. Nemám nikoho, kdo by na
čilého hošíka dával pozor a tak jest v kleci chráněn
přede vším nebezpečím. Nemůže si nikterak ublížit
a nemůže také způsobit žádnou škodu. Nemůže
spadnout do vody, nemůže se dostat pod kola, ne-
může rvát květiny v zahradě, nemůže se práts
ostatními dětmi, zkrátka a dobře, zde může zdráva
bez pohromy vyrůst. V zimě chovám hošíka také
v kleci, poněvadž nemůže zůstat v pokoji bez do-
zoru. Pokud je můj hošík v kleci, nemůže ničit ná-
bytek, pomazat zdi, strhat se stolu ubrusy a všecko
možné rozbíjet. Ferenczovi daří se v kleci zcela
dobře. Dostává pravidelně jídlo, každodenně se koupá
a večer donesu ho do postýlky.« — Konečně ohradil
se otec rozhodně proti tomu, aby se kdo do jeho
záležitosti vměšoval. Každý nechať mete před svým
prahem. Má z moci boží a státu právo vychovávati
svého hocha tak, jak se mu zdá. Vrchní župní soudce
náčelník policejního úřadu také nemohl docílit, aby
otec vzdal se svého vychovávání v kleci, tím méně
jelikož dítě patrně bylo zdrávo. Mimo to nemohl
soudce nalézti paragraf, jenž rodičům zakazuje
vychovávati po případě dítě v kleci. Přece však byly
protokoly odevzdány státnímu zastupitelstvu. Na za-
kročení tohoto úřadu odebral se těchto dnů vyšetřu-
jící soudce se soudními lékaři do bytu Bergovaa
dal malého Ferencze důkladně ohledat. Avšak při tom
nenalezeno nic závadného a soudce ponechal hošíka
na dále v kleci. Teď putovaly spisy opět ke státní-
mu zastupitelstvu, jehož úkolem bude, hledati para-
graf, jenž panu Bergovi zakazuje používati při vy-
chovávání svého dítěte klece.
= Balon na střeše. Z Paříže se oznamuje
Chodcům na boulevardu Clichy naskytlo se v neděli
odpoledne divadlo nanejvýš rozčilující. Balon, vy
stoupivší v Saint Denis, vznášel se nad samými ko-
míny a střechami domů, aniž se mohl povznést. Mě
totiž s sebou příliš málo přítěže, jejíž zásoby byly již
vyčerpány. Konečně narazil na střechu jednoho
domu v ulici Blanche a zaplet! se svou sítí o komín.
Stálo mnoho práce, vyprostiti větroplavce, složit
balon a snésti jej na ulici. Při této příležitosti časo-
pisy ostře kárají, že teď mnozí větroplavci opomíjejí
elementárních pravidel, jichž dlužno při výletech
balonem šetřit a že mnohé osoby, jež tomu pranic
nerozumějí, samotny odvažují se do vzduchu a tím
nejen dávají v šanc svůj život, ale i ohrožují též
klidné chodce. V odborných listech mluvilo se o této
věci již často a odborní větroplavci sami uznali
nutnost přísných pravidel a bedlivého dozoru.
= Sebevraždy v královském parku a na parníku.
Z Pirea se nám oznamuje: Procházející se tento
pátek k večeru živou ulicí, na kterou hraničí králov-
#4
alto_textblock
#4
ský park v Athenách, byli náhle vzrušeni úzkostli-
vým voláním o pomoc, vycházejícím z hustého parku.
Každý myslil, že tu jde o nějaké přepadení. Proto
několik mladších mužů přelezlo rychle vysoký plot
a pospíchalo k místu, odkud zaznívaly sténání a ná-
řek. Zde pod vysokým stromem v trávě spatřili mla-
dou dívku, která se bolestmi svijela. Brzo nahlédli,
že tu jde o otravu a uchopivše dívku, donesli ji do
obecní nemocnice, kde se přiznala, že se z nešťastné
lásky otrávila. Nyní vidouc smrť před sebou, nechce
ovšem zemříti, ale lékaři nemají žádné naděje na
její uzdravení, neboť vypila mnoho sublimatu. —
Snad aby měl společnici na cestě do jiného světa,
aniž to věděl, vzal si život takřka v tutéž dobu pět-
advacetiletý studující práv z ostrova Chio. Vraceje
se parníkem do Athén skočil s paluby do moře,
když loď přijížděla do zálivu salaminského u Pirea.
Ač plula rychlostí 12 mil, podařilo se kapitánovi rychle
ji zastaviti a obrátiti k místu, kde nešťastník skočil
do vody a kde dosud plaval, vzdav se bezpochyby
následkem slané koupele svého sebevražedného
úmyslu. Ze všeho bylo však viděti, že neumí dobře
plavat a proto nebyl s to dosáhnouti spasitelné
ochranné pasy, které mu byly s lodi hozeny a dříve
než byla spuštěna loďka, zmizel ve vlnách. Příčina
sebevraždy jest neznáma, neboť nezanechal na lodi
žádného psaní a na cestě s nikým z cestujících ne-
mluvil, vyhýbaje se nápadně každé společnosti. Pří-
jezd lodi se tím opozdil o několik hodin, neboť ka-
pitán zůstal dle mořských pravidel delší čas na místě
neštěstí.
= Zvětšovací sklo z doby Wikingů. Ze Štokholmu
se oznamuje: U příležitosti návštěvy německé anthro-
pologické společnosti učiněn zde před několika dny
nanejvýš zajímavý objev. Švédský starožitník prof.
Montelius prováděl hosty zdejším státním historickým
museem a ukazoval jim též skvostné zlaté a stříbrné
poklady z mladší doby železné. Při prohlídce neoby-
čejně jemných filigránových ornamentů, jež vzbudily
všeobecnou pozornost, připomenul jeden z hostí, oční
lékař dr. šl. Forster, že tyto práce a zejmena připev-
ňování kovových tělísek namnoze nanejvýš jemných
nikterak nemohlo být prováděno neozbrojeným okem.
Tu vzpomenuli si úřadníci musea na nález z doby
Wikingů na Goetalandu, kde se nalezá předmět, jenž
velmi dobře mohl sloužiti jako zvětšovací sklo. Je to
dobře broušený kus horského křišťálu, velikosti pěti
centimetrů, tvaru polokoule s poněkud vydutým spod-
kem, jenž při pokuse ihned podniknutém ukázal dvoj-
násobné zvětšení předmětů. Toto zvětšovací sklo na-
lezeno bylo roku 1877 spolu s dvěma menšími bron-
zovými skládacími váhami a náležejícím k tomu zá-
važ m v písečné jámě u Wisby. Takovýchto vážek
užívalo se v době Wikingů k vážení kusů zlataa
stříbra, jež tehdáž byly plativem. Že nález ten ná-
ležel k nástrojům zlatníka, dosvědčuje okolnost, že
vedle broušeného křišťálu nalezena též jemná pin-
ceta, jaké se dosud užívá k zachycování drobných
předmětů.
= Nástupce Musolinův. Z níma se oznamuje
Také v Romagni má brigant jako v Calabrii svoji
historii, svoje tradice a svoji literaturu a historky o
činech brigantů jdou dosud od úst k ústům a zacho-
vávají se v paměti starých lidí. Nyní poprvé opět po
40 letech vznikl v Romagni brigant, jeden z těch,
při jehož pouhém jménu se lidem ježí vlasy a jenž
jako tyran ovládá několik obcí jako neobmezený
#5
alto_textblock
#5
velitel. Jmenuje se Melandri. Tento lupič, jenž za-
střelil faráře v San Alberto, podobá se Musolinovi
oním dokonalým duševním klidem, s jakým provádí
svoje zločiny a tím, že ho nikde nelze nalézt.
I cena, kterou vláda vypsala na jeho hlavu, liší se
od ceny na hlavu Musolinovu toliko nulou. Musolino
měl cenu 30.000 lir, kdežto Melandri odhadnut pro-
zatím na 3000 lir. Ale není vyloučeno, že cena jeho
ještě stoupne. Ozbrojen až po uši, potlouká se v okolí
San Vitale a Villa Navarna, od údolí u Comacchia až
k San Alberto, od Pirnara až k Magnavacce, ale shá-
nějí-li se úřady, kde vlastně vězí, nedovede nikdo odpo-
vědět. Všude hemží se teď četníci, kteří ho stíhají.
San Alberto a Navarna nalezají se takřka v malém
stavu obležení. I celní strážníci byli mobilisováni.
Před několika dny příšla jakás žena s pláčem k fa-
ráři v San Biaggio, donu Delorenziovi a zapřísahala
jej, aby neopouštěl svůj dům, poněvadž Melandri
přísahal mu smrť. Setkala se s lupičem v piniovém
lese u San Vitale a on na ni volal: »Také tvému
faráři stáhnu kůži přes uši.« Lupič vyhrožuje smrtí
deseti osobám, jež před soudem odpřisáhly, že Me-
landri zastřelil faráře v San Alberto. Venkované ze
strachu před pomstou brigantovou chrání ho před
četníky, pokud jen možno.
= Pierpont Morgan a ukradené pallium. Známý
americký milliardář Pierpont Morgan, jenž tak rád se
vydává za znalce umění a mecenáše, nebyl při svých
posledních koupích valně šťasten. V londýnském
South Kensington-museu nalezá se nyní drahocenné
biskupské pallium, jež u navštěvovatelů ústavu vzbu-
zuje nemalý podiv, zejmena od té doby, co vešla ve
známost jeho historie. Mr. Morgan totiž zakoupil toto
báječné dílo anglického vyšívačského umění za znač-
nou cenu 150.000 zl. pro svoji sbírku; nyní však se
dověděl ke svému zajisté nepříjemnému překvapení,
že pallium pochází z kathedrály v Ascoli a bylo od-
tud ukradeno. Při koupi tohoto uměleckého díla ovšem
milliardář o tom neměl ani potuchy a nyní dává ko-
misí znalců prováděti důkladné vyšetřování celé té
záležitosti. Shledá-li komise, že historie o krádeži
zakládá se na pravdě a že koupené pallium jest
vskutku totožné s ukradeným z kathedrály, hodlá mr.
Morgan chrámu jeho majetek vrátit. Kardinál Vanu-
telli, jenž onehdy na své cestě Anglií měl příležitost
pallium prohlédnout, domnívá se zcela určitě, že jest
totožné s ukradeným. Americký milliardář zatím čeká
na rozhodnutí svých znalců. Anglická vláda vyzvala
jednoho z anglických umélců, aby zhotovil kopii
pallia, by pro případ, že by umělecké dílo původní
vskutku musilo býti vráceno, zůstal v Anglii aspoň
jeho věrný obraz.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze
#7
alto_textblock
#7
Dne 22. srpna 1904: Kostka
Václav, 5 dní,
65 r., 953—II.
272—I. Flachová Josefa, soukromnice,
Tůmová Ludmila, domovnice, 50 roků,
216—I. Křesťan
Josef, inspektor velkostatku v. v., 76.
roků, 575—III.
335—VII. No-
Veselá Růžena, dcera dělníka, 28 měs.
vák Josef, truhlář, 67 roků, 150—II. Hauptmannová
Marie, vdova po zámečníku, 83 roky, 278—II. Hartl
Antonín lakýrník, 17 roků, 1472—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Bitterbier Josef, strojník,
56 roků. Dušková Kateřina, nfanželka dělníka, 38 roků.
Martinovský Jiří, dělník, 62 roky. Reinischova Marie,
služka, 24 roky. — U Milosrdných bratří:
#8
alto_textblock
#8
— 696
#10
alto_textblock
#10
693
#11
alto_textblock
#11
Bezprostředně na to hlásná píšťala yachty zahvízdla
pronikavou odpověď svoji
Velitelský povel jakýs ozval se v mlze, jež při sou-
mraku zvedala se z moře.
Yachta, vypustivši veliké kotouče dýmu a mraky
páry, s ohněm znovu rozníceným zamířila svižně na
Jízda její stala se již po několika okamžicích ne-
obyčejně rychlou.
Zřejmě byla to loď typu nejnovějšího a opatřena
stroji nejdokonalejšími na zvýšení rychlosti.
Při takové rychlosti byla by yachta předhonila
snadno po případě i nejlepší křižáky vojenské.
Půl hodiny na to již spozorovala yachta, když byla
zatím nastala již úplná noc, světla křižáku »Tridentu«.
Yachta zvýšila ještě více rychlost svoji, minula
křižák bokem a předhonila ho o nevelkou vzdálenost.
A tu udržujíc stále teď tutéž vzdálenost od lodi
válečné, jala se vydávati hlásnou píšťalou svou opětně rychle
za sebou hvízdoty pronikavé.
Zároveň tři elektrická světla různých barev za-
blýskla se na ní, tím intensivněji záříce pod modrým
temenem oblohy.
Křižák »Trident« spozoroval tyto signály yachty
okamžitě.
Z paluby válečné lodi odpověděla světla vysoká a
kolebající se.
Tak vyměněno několik ještě signálů mezi oběma
lodmi, jež pluly dále v určité vzdálenosti od sebe
Po čtvrt hodince této telegrafie světelné křižák
»Trident« zastavil.
#12
alto_textblock
#12
západ.
#13
alto_textblock
#13
Líčil pak, jak vyzvědač upadl na zem, jak se rychle
opět zvedl a jak zmizel v lese jehličnatém.
I dodal:
»Byl jsem pověřen úkolem, stíhati hraběte de Felzen,
jenž byl obviněn z vyzvědačství, jehož se dopustil proti
vojenským zájmům Francie. V Petrohradě ztratil jsem
však stopu hraběte i vracím se do Paříže, abych podal
zprávu o své výpravě a jejím průběhu.«
Mluvě tak Ficelle překročoval rozkazy, jež byl
obdržel.
Mísil totiž policii ruskou do vyzvědačské záležitosti,
ač mu byli Rochemond a Beryllon zcela jinak dopo-
ručovali.
Neučinil tak ale nijak z lehkomyslného jen nápadu
aneb následkem jen kvapného rozhodnutí!
Naopak byl dříve přemýšlel o věci a pochod jeho
myšlenek byl při tom tento:
»V tuto chvíli buď moji přátelé i Morel spočívají
již mrtvi na dně moře aneb jsou živi již na palubě na-
šeho křižáku »Tridentu« a na cestě již do Francie a tu
Morel jest již zajatcem jejich. V tom ani onom pří-
padu nemůže jim tudíž moje zakročení už nijak škoditi,
ni plán jejich zmařiti.«
A nad to naskytala se tu znamenitá příležitost po-
lapiti konečně Stacka!
Příležitost tak příznivá, že věru nenavrátí se snad
nikdy již!
Bylo tedy třeba vykořistiti příležitost tu a ujmouti
se jí bez velkých okolků a bez dlouhého otálení!
Když agent francouzský dokončil svá objasněnía
své líčení, důstojník ruský srdečně mu poděkoval.
174
#14
alto_textblock
#14
anrnnání nanřítal.