#1
alto_textblock
#1
Strana
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
28. září 1913. číslo 266
#4
alto_textblock
#4
drahami. Bližší ustanovení výminečných tarifů lze
seznati z »Věstníku železničního a plavebního«,
jenž vyjde 30. t. m. Mimo to byla ředitelství ob-
vodu haličských státních drah zmocněna, aby na
případné zakročení obci povolila pro dopravu
obilí, mlýnských výrobků, uhlí a dříví k topení,
jsou-li tyto materialie rozdíleny bezplatně oby-
vatelstvu, ve formě refakcí náhradu 16 h za 100 kg
a kilometr a účtovala manipulační poplatek 5 h. Dále
pomýšlí se při dopravě semene na zmírnění pro-
váděcích podmínek, platné již 50% slevy do-
vozného.
#5
alto_textblock
#5
Nehezpečí třetí války balkánské
#6
alto_textblock
#6
Srbská opatření.
#7
alto_textblock
#7
Z Bělehradu, 27. září. Albanci dobyli
Mavrova, Kičevo však není ještě v jejich ru-
kou. Posily srbské, vyslané odtud v pondělí
stihly do Tetova. Předpisy, kterými svolávaj
se záložníci, byly přiostřeny. Jest však úřad-
ně vyhlášeno, že bude užito záložníků pouze
ke garnisonní službě, do boje s Albanci po-
sláno bude výhradně vojsko řadové.
#8
alto_textblock
#8
Srbská mobílisace.
Z Bělehradu, 27. září. (K. k.) Ministr vo-
jenství dal svolati brance I. výzvy ve dvanácti
plucích. Pro veliké transporty vojska je že-
lezniční doprava pro cestující na několik dn
zastavena.
#9
alto_textblock
#9
vlastního podnětu se usnesly vykonávati vliv
v Albansku a napomínati tam vážně k zacho-
vání klidu.“ Při tom „N. W. T.“ dodal, že vůdce
hnutí proti Srbsku Isa Boljetinac vlastně není
Albanec, nýbrž pochází z Kosova a je tudíž
srbským poddaným a že tedy netýká se alban-
ské vlády, co podniká. Rozpor těchto dvou
prohlášení je příliš veliký, ale toto házeni
písku do očí německé veřejnosti není spojeno
se žádným risikem, poněvadž tato veřejnost
je slepá a bez vlastního soudu, jakmile ně-
která zpráva, prohlášení nebo komuniké je
označeno, že pochází ze směrodatného pra-
mene. Leč přece když již se takové věci tvrd
ze směrodatných míst, tedy ze zahraničního
úřadu rakousko-uherského, rádi bychom vě-
děli, jak může tento úřad nazvati Isu Bolje-
tince srbským poddaným a prohlašovati, že
albanská vláda s ním nemá nic společného
když teprve před několíka týdny byl Isa Bol-
jetinac ve vlastnosti albanského
ministra vojenství přijat se vše-
mi nejvyššími diplomatickými
vojenskými poctami vojenským
autoritami ve Vídni . . .7
#10
alto_textblock
#10
Politický přehled.
#11
alto_textblock
#11
vahu k smíru, u všech stran musí ustoupiti
zájmy vlastní zájmům celku. Budou-li vídeň-
ské porady obeslány veškerými českými stra-
nami a bude-li při nich zachován jednotný po-
stup až do konce, pak není potřeba obávati
se špatných konců, ani v tom případě, kdyby
konference zůstaly na konec přece jen bez
výsledku. Budou-li nejzazší české koncese for-
mulovány jednotně celou českou delegací
hájeny veškerými účastníky porad, nebude
vláda moci přes ně přejítí, i když pro ne-
ústupnost Němců bude nucena sáhnouti přece
jen k oktroji. „Ten oktroj nebude moci dopad-
nouti pro nás vražedně, jak by jistě dopadl
kdybychom účast na konferencích vůbec od
řekli, anebo z důvodů strannických zavinili je-
jich rozbití,“ praví se na konci vysoce zají-
mavé a pro svou vážnost povšimnutí hodné
#12
alto_textblock
#12
úvahy.
#13
alto_textblock
#13
vyrovnací konference a zástupci Volksratu ze
24tičlenného výboru byli odvoláni. Z toho dů-
vodu prý sešlo z lidového sjezdu německého
#14
alto_textblock
#14
Ústí.
#15
alto_textblock
#15
Tajná schůze vůdčích německých poslanci
ve Vídní.
#16
alto_textblock
#16
Jak „N. Fr. Presse“ sděluje, radili se včerav
tajné schůzi, do Vídně svolané, poslanci Hartl
Heine, Knirsch, Langenhahn, Lodémann, Pacher
Roller, Schreiner, Urban a Wolf o vládním postu-
pu vyrovnacím. Zaujato stanovisko proti názoru
vlády, že vyrovnací jednání má býti vedeno na zá-
kladě návrhů a podnětů, učiněných vládě se strany
zúčastněných zástupců lidu. Němečtí vůdcové jsou
naopak toho názoru, že takové návrhy vyjíti mají
od vlády, aby účastníci jednání mohli se o jejícl
návrzích dohodnoutí s důvěrníky svých stran a
německého lidu v Čechách. Stanovisko vlády po-
suzuje se v kruzích německých poslanců jako opu-
štění stanoviska vládou původně zaujatého a tato
přeměna přičítá prý ze všeobecně vlivu místo-
držitele knížete Thuna. Němečtí vůdcové vylož-
prý předsedovi ministerstva, že jsou v tom směru
vázáni usnesením důvěrnického shromáždění
Chomutově a učiní vládě návrhy na pozvání oněc
důvěrníků německého lidu v Čechách, kteří dosud
nenáleželí k pařlamentním zástupcům
#17
alto_textblock
#17
osvěty přijímá z Haliče žádosti universitních
posluchačů v obou zemských jazycích, pol-
ském a maloruském a slušně je vyřizuje. Ne-
ní tedy důvodu, aby úřadníku nebylo dovole-
no, co je dovoleno posluchači státního ústavu,
běží-li o jeho osobní věci.
#18
alto_textblock
#18
Jednání o štyrský sněm
#19
alto_textblock
#19
Rozeslanou tyto dni zprávu, že štyrsko-
slovinský klub se vzdal odporu proti svolání
sněmu, aby mohl vyhověti žádosti učitelů za
zlepšení platů, nutno doplniti. Otázkou tou
zabýval se klerikální slovinský klub na schůzi
v Mariboru dne 25. t m. Dle úřadní zprávy.
vydané o této schůzi ve „Slovenci“, klub, po-
jednav o sněmovní dělnosti, usnesl se, že slo-
vinská delegace štyrského zemského sněmu
jest ochotna věcně spolupůsobiti v podzimním
sněmovním zasedání, ale za určitý ch
podmínek, vztahujících se na kul-
turně národní a hospodářské po-
žadavky slovinského národa.
„Slovenec“ pak dodává, že klerikál. slo-
vinští poslanci nejsou takovými odpůrci učitel-
ských požadavků, za jaké je vydávají. Přeje-lí
si štyrské učitelstvo zlepšení svých poměrů,
ať působí svým vlivem na německou sněmovní
většinu, aby přijala snadno splnitelné, vesměs
spravedlivé požadavky slovinského klubu.
#20
alto_textblock
#20
„Tímes“ o albanských událostech.
Z Londýna, 27. září. Zde jest dojem udá-
lostí v Albanii velmi znepokojivý. „Times'
shledává kořen zla ve faktu, že nebyl dosa-
zen mezinárodní dozorčí výbor s četnictvem
v Albanii, což prý umožňuje Srbsku a Řecku
aby vytloukaly kapitál z albanských zmatkův
a tam štvaly. Ať prý oba státy uváží, že jejich
snaha, znemožniti neodvislé Albansko, je po-
litikou krátkozrakou a pochybenou, která b
mohla mít opačné účinky.
#21
alto_textblock
#21
Ztráty v bojích s Albanci.
Z Bělehradu, 27. září. Dle srbských zpráv
z ministerstva vojenství činí ztráty srbské do-
sud 300 mrtvých a asi 500 raněných. V Djako-
víci byli Albanci úplně odraženi a mají dle
srbských zpráv 1000 mrtvých.
Účastenství Bulharů v albanských houfech.
Z Bělehradu, 27. září. „Stampa“ ozna-
muje: Dr. Spalajkovič prohlásil: „Je
zjištěno, že mezi albanskými povstalci nalézá
se bulharský major Markov, 10 důstoj-
níků a mnoho komitádžijů. Faktum
toto bylo již oznámeno ruské vládě.
Příčína různic mezi Kemalem a Essadem.
M. Z Londýna, 27. září. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) „Morningpost“ dovídá se z ne-
odvislého albanského pramene, že domácí al-
banské různice mezi Jamažilem Kemalem
Essadem pašou byly způsobeny albanskou ro-
dinou Vlorů, jejíž hlava Sureja je podně-
cuje z neapolské své vily.
Doprava srbského vojska přes Solun.
Ze Soluna, 27. září. (K. k.) Se zřetelem
na okolnost, že Srbsko vzhledem k hrozivé si-
tuaci v Albanii je nuceno sesilovati pohraničné
posádky a soustřeďovati vojsko zejména v Bi-
tolji, řecké úřady dovolily dopravu srbského
vojska přes Solun a uložily všem příslušným
orgánům, aby Srbům poskytovaly největší
#22
alto_textblock
#22
úlevy.
#23
alto_textblock
#23
K charakteristice vídeňských novin.
Z Vídně, 27. září. Dnešní ranní „N. W. T.
uveřejnil zprávu oficiosního „Pester Lloydu“
v níž vyvráceny byly zprávy, že Srbsko s
obrátilo do Vídně a do Říma s prosbou, aby
vlády působily na Albanii a že obdrželoz
Vídně odpověď zamitavou. Zprávy tyto ozna-
čeny byly nejen jako nepravdivé, nýbrž docela
jako nesmyslné, poněvadž — jak „N. W. T.
na základě informací z Ballhausplatzu dodal
— zatímná vláda albanská, na kterou by mělo
Rakousko-Uhersko působiti, je naprosto vzdá-
lena vpádu Albanců do Srbska a že stát al-
banský nemá s celou věcí pranic společného
Prohlášení „N. W. T.“ bylo však za čerstva
vyvráceno z kořene — tímtéž „N. W. T.“ a
to opět na základě informací nade vši pochyb-
nost ze zahraničního úřadu plynoucích, které
zněly, že list „se dovídá z kompetentních míst.
že Rakousko-Uhersko a Italie přece jen
#24
alto_textblock
#24
Země české.
#25
alto_textblock
#25
„Pro odvahu k smíru.“
#26
alto_textblock
#26
Pod tímto záhlavím zabývá se v posled-
ním čísle „Přehledu“ Jan Gallas politickou
krisí, kterou dnes prožíváme a která je „z nej-
hlubších a nejvýznamnějších, jež politika če-
ská vykazuje od času zanechání pasivní opo-
sice.“ Úvaha svým názorem i tendencí plat
nastávajícím vyrovnacím poradám a náladám
v českém táboře vzhledem k novému dohodo-
vání. Písatel vychází od schůze českých po-
slanců, „která byla nejen politickou chybou,
uškodivší českému stanovisku taktickému,
nýbrž také celým svým průběhem a zejména
prázdnotou své resoluce pro zúčastněné stra-
ny přímo ostudnou“ a jest mu dokladem, že
českým stranám jde hlavně o vítězství v bojt
o vedení české politiky, jež má přejíti do ru-
kou nových, agrárních a radikálních resp.
Staňkových a Chocových. Pojednává velmi
interesantně o tom, kterak v boji o toto
prvenství není dnes v Čechách odvahy, při-
znati si věci, jak jsou, a není hlavně odvahy
k vyrovnání s Němci, jež se jinak uznává za
nezbytné a za jediné východiště z dnešních
zmatků, což nutno zcela bezohledně a ote-
vřeně konstatovati, zejména o straně národně-
sociální a agrární, částečně pak i o straně
státoprávně-pokrokové a realistické. A
tom tkví nebezpečí pro národní celek, jež po-
tírati považujeme za povinný svůj úkol,“ d
„Přehled“, „neboť že zájem český a národ-
ní, jenž jde a musí jiti nad zájem stran, mluv
dnes pro vyrovnání, je bezesporno.“ Ačkoli
jest jasno, že pro českou věc ničeho nelze zí-
skati čekáním, ježto Němci prosazují své po-
žadavky vja facti, takže čím déle tím méně
budeme míti proti nim objektů kompensač-
ních, ačkoli to vše se ví, dělají naše radikální
a radikálničící strany nesmířitelné, poněvadž
počítají především s faktem, že při dnešní ra-
dikální náladě desorientovaného voličstva
bude míti strana, jež by dala k vyrovnání sou-
hlas, postavení nevýhodné. Jako listu, stojící-
mu mimo strany, nelze „Přehledu“ než vy-
sloviti se proti této neupřímné tak-
tice a pro postup Mladočechů a sociálních de-
mokratů, vyrovnání opravdu nakloněných
„Dnes nutno v Čechách sílit odvahu k smíru
a podporovat živly, jež vyličují okolnosti tak.
jak jsou, bez úmyslů demagogických,“ dí „Pře-
hled“ s výhradou nejostřejší kritiky téhož
mladočeského i sociálně-demokratického po-
stupu, i uvádí další důvody, ze kterých jest
pro bezpodmínečné obeslání chystaných do-
hodovacích porad, jako obavu před oktrojem,
který by jinak následoval a dopadl by pro
nás krajně nepříznivě, před vzrůstajícím vlád-
ním poručníkováním a absolutismem. Vláda
má postavení tak pevné, že bezohledná opo-
sice proti ní jest do vyrovnání úplně marná
a že její posicí otřásti může jen česko-něme-
cká dohoda. „Přehled“ jest pro jednotný po-
stup všech českých stran, pro všeobecnou o-
#27
alto_textblock
#27
Týdenní táčky.
#28
alto_textblock
#28
Dr. Titta o »německém zemském sněmu«.
Předseda Volksratu a 24členného výboru pro
»základní zákon k německému zemskému sněmu
v Čechách« uveřejňuje prohlášení, v němž si
stěžuje na kritiku německých radikálů a agrárníků
plnou falešných předpokladů a nepřátelských vý-
padů. V zájmu německé jednoty nemůže prý je
nechati bez vyvrácetí a po případě bez ostrého
odmítnutí. Na to uvádí z historie svého 24člen-
ného výboru, že usnesení pořádati Volkstag stalo
se v Chomutově dne 17. srpna s výslovným schvá-
lením Pacherovým, že porada mezi představen-
stvem Volksratu a poslanci dne 1. září svolána
byla Pachmannem a Pacherem a usneseno na n
svěřiti svolání Volkstagu 24člennému výboru.
z čehož vysvítá nepravdivost tvrzení, že by po-
slanci nikdy nebyli dali souhlas ke svolání Volks-
tagu, naopak 24členný výbor k tomu přímo zmoc-
nili. Předsedou tohoto výboru byl Titta dne 5. zář
zvolen jednohlasně, tedy sl toho místa neosoboval
Již tenkráte bylo usneseno, dožádati sl souhla
politických stran k Ringelhahnovu návrhu.
Z dalších, téměř nekonečných vývodů Títto-
vých, opakujících spory v lůně 24členného výboru
ze dne 20. září, kteréžto schůzi dr. Titta nebyí
přítomen, »poněvadž musel v jiné záležitosti inter-
venovat na místodržitelství«, nevychází nic no-
vého, leda to, že agrární strana německá
nesdílela zásadního odporu německých radikálů
proti Ringelhahnovu statutu a že všichni přítomní
poslanci Bachmann, Spiess a Knirsch vyslovili se
pro svolání Volkstagu do Ústí na den 5. října.
Trpce obviňuje dr. Titta, že porušením ďůvěrnosti
sehůze výboru dostal se do veřejnosti Ringel-
hahnův statut, čímž způsobena nenapravitelná
škoda, Návrh, aby Titta zahájil ústecký Volkstag
učinil dr. Bachmann a nikdo prý neodsoudil ně-
mecké poslance k Popelčině roli. »Tak stojí věci,e
dí dr. Titta, »kdo nemá zlé úmysly a úmyslně
neuzavírá ucha svého a rozumu zásadně každému
objasnění, musí přiznati, že útoky za posledních
dnů vedené proti dru. Tittovi. Volksratu a 24ti-
člennému výboru jsou neodůvodněny a že vlastně
jsou porušením důvěry nejniž šího
druhu, kterouž zavíněn všechen zma-
tek. Aniž bych se pouštěl v další polemiku,
chtěl bych poukázati jenom k jedné věci, že totiž
»Prager Abendblatt«, orgán místodržitelův, nej-
různější útoky otiskl s největší rozkoší na úvod-
ním místě a to snad otevře oči původcům těchto
útoků a ukáže jim, pro koho vlastně vařili po-
lévku. Čestné to není v žádném případu, dosíci
v národních věcech pochvaly »Prager Abend-
blattu.« Tak končí dr. Titta, podotýkaje, že nej-
blížší dny přinesou důležitá rozhodnutí pro Němce
v Čechách a že politické strany budou muse
ukázati, zdali je jim strannická úzkoprsost bližš
než zájem německého lidu.
Jak vidět, hází dr. Titta svým protivníkům
z německo-radikálního a agrárního tábora těžké
věcí na vzdorné hlavy i zdá se věru, že klih
který takto vaří, nebyde asi vhodným lepidlem
v hluboké roztržce mezi poslaneckou většinou
německým Volksratem. Zdá se, že prohlášením
Tittovým rozšířena a prohloubena teprve jak
náleží a lze s jakýmsi napjetím očekávati, jak
dopadne Tittův absolutismus přes hlavy německé
radikální a agrární strany, jímž na konec svého
manifestu hrozí.
#29
alto_textblock
#29
Volkstag v Ústí odložen.
#30
alto_textblock
#30
Jak se z německé strany sděluje, nebude ně-
mecký Volkstag v Ústí na den 5. října ustanovený
konán, poněvadž dříve musí býti odstraněna nedo-
rozumění mezi 24tičlenným výborem a radikální
agrární stranou vzniklá. Jak známo, ohlásili radi-
kálové zásadní protest proti jakémukoli poruční-
kování poslanců neposlaneckými důvěrnickými
organisacemi a zvláště za souhlasu agrárníků vy-
slovili se proti Volkstagu s Tittou v čele. Jak zná-
mo, demonstrují proti němu sjezdem vlastní stra-
ny, svolaným na den 5. října do Mostu
Na schůzi 12tičlenného výboru německých
poslanců z Čech, včera ve Vídní na pozvání posl
Pachera konané, jednalo se také o poměr politi-
ckých stran německých k organisačnímu statutu
Ringelhahnovu a poměr stran těchto k Volkaratu.
Jak prý se z Volkaratu proslýchá, převládl prý tam
v poslední době proud, aby byly přerušeny styky
mezi Volksratem a poslanci, aby nebyly obeslány
#31
alto_textblock
#31
Zápisy do polských škol na moravském a
slezském Ostravsku.
Na obou březích Ostravice skončily letošn
zápisy do polských škol velmi příznivě. Všude
až na Moravskou Ostravu, vykazují polské školy
přírůstky. Zde blížší datat
Měšťanská škola chlapecká v Mor. Ostravě
má letos 87, loni měla 86 žáků. Dívčí má 78, měla
100. Jeví se tedy úbytek 22 děvčat.
školy obecné mají letos (v závorkách uveden
data zápisu loňskéhoji
1. Hrušov . . . . . . . . . . . . 365 (358) +
2. Heřmanice . . . . . . . . . . 112 ( 95) +
3. Malé Kunčice . . . . . . . . 116 (103) + 13
4. Mar. Hory . . . . . . . . . . 314 (251] +. 63
5. Michálkovice . . . . . . . . . 493 (4971 +
. . 302 (308) —
6. Mor. Ostrava . . . .
7. Pol. Ostrava veř. šk. 323 (241)
» soukr. šk. 69 53) 392 294) + 98
8. Přivoz . . . . . . . . . . . . 310 (281) + 19
9. Radvanice . . . . . . . . . . 202 (196] +
10. Vítkovice . . . . . . . . . . . 154
Celkem bylo tudíž zapsáno do polských škol
na Ostravsku 2760 t. j. o 220 více než loni, což
pro Poláky znamená veliký úspěch, tím větší, po-
vážíme-li, že mnoho polských dětí přešlo do škol
německých. V Hrušově samém na 34. Ovšem, a
to pro polský postup jest charakteristické, v pol-
ských obcích vykazuje polské školství veliké
ztráty. Uvádíme Šibici, Bohunín, Německou Lu-
tyni, Střečoň atd.
České školství na Ostravsku vykazuje, bohu-
žel, ztráty, místy dost citelné. O příčinách pol-
ského vzrůstu a našich ztrát zmíníme se někdy
příště, kdy budeme s to sděliti definitivní výsledky
zápisu do českých škol.
#32
alto_textblock
#32
Rakousko-Uhersko.
#33
alto_textblock
#33
Polský hlas o posledním výnosu
Hochenburgrově.
#34
alto_textblock
#34
„Gaz. Narod.“ píše o rozhodnutí mi-
nistra spravedlnosti, dra. Hochenburgra.
že soudní úřadníci čeští i ve věcech osobních,
obracejí-li se k ministerstvu, mají užívati jen
jazyka německého a že českých žádostí pří-
ště nebude dbáno. Dle našeho mínění — píše
„G. N.“ — jest v této otázce slušnost a práv
úplně na straně české. Dle článku 19.
z. z. st., každý občan státu rakouského m
právo obraceti se ve svých věcech ke každé-
mu ministerstvu v kterémkoli z osmí zemských
jazyků rakouských. Přísluší tedy toto práv
také Čechům a právo to musí jim býti přizná-
no. V nynějším případě neběží ovšem o ra-
kouské občany vůbec, nýbrž jen o úřadníky
podřízené ministru spravedlnosti a dr. Ho-
chenburger rozumoval asi tak, že při-
chází-li jeho podřizený prosit o něco (v tomto
případě o úřadnické místo), může mu přede-
psatí formu a také jazyk, ve kterém má žá-
dost býti sepsána. Formu žádosti ovšem sm
naříditi; ale jakmile jde o jazyk, základn
zákon státní směřuje k tomu, aby zabezpečil
užívání mateřského jazyka všem občanům
státním bez rozdílu, jsou-li státními úřadníky
a žádají-li o místo, nebo vystupují jen jako
soukromníci. Jakmile vrchní zemský soud
místodržítelstvo přijímají od svých úřadníků
podání ve všech jazycích, uznaných za zem-
ské v jich úřadním okruhu, musí i minister-
stvo přijímati podání ve všech zemských ja-
zycích, poněvadž činnost ministerstva se pro-
stírá na celý stát. Vždyť na př. ministerstvo
#35
alto_textblock
#35
Nezaplacené Tiszovy volební výlohy.
Hr. Tisza měl tyto dni spor s býval. mi-
nistrem vnítra v kabinetě Fejérvárově, Kry-
stoffym a Krystoffy mu v odpovědi poradil,
aby se příliš neotíral o Fejérvárův kabinet,
poněvadž měl z něho sám značný zisk. Soci-
alistická „Nepszáva“ vysvětluje, kam Kry-
stoffy bil svou narážkou. R. 1905 byly volby,
při nichž Tiszova liberální strana byla pora-
žena na hlavu. Po volbách zbyl neuhražený
dluh 500.000 K, kteréžto peníze půjčily některé
pešťské banky vládnímu volebnímu výboru
na osobní záruku hr. Štěp. Tiszy.
Když Tisza hned na to musel ministerské
předsednictvo postoupiti bar. Fejérváro-
vi, prosil tohoto, aby onen volební dluh za-
platil z disposičního fondu.
K tomuto odhalení socialistického listu
dovídá se „Zeit“ z Pešti, že v tamějších ofi-
ciosních kruzích se potvrzuje, že po odstou-
pení Tiszovy vlády liberální strana měla sku-
tečně značný dluh a bar. Fejérváry slíbil, že
věc urovná. Skutečně asi čtvrtina tohoto
Tiszova dluhu byla zaplacena z disposičníh
fondu bar. Fejérvárem.
Když za vlády hr. Khuena-Hedervára kr
Tisza řídil opět nové sněmovní volby, byl již
opatrnější. Tu již nepřijímal od bank do vlád-
ního volebního fondu půjček, nýbrž jen
dary. Výše těch darů, dosahujících 41/4 mi-
lionů korun, byla vysvětlena procesem Desy-
ovým, který zlomil vaz dru. Lukácsovi a zdvihl
do ministrpresidentského sedla opět hr. Tiszu.
#36
alto_textblock
#36
Za hranicemi.
#37
alto_textblock
#37
Stav národního blahobytu v Bulharsku.
#38
alto_textblock
#38
„Bucarester Tagblatt“ uznává, že stav ná-
rodního blahobytu v Bulharsku je po dvojí
válce dosti příznivý. Vojna poškodila jen ně-
které kraje jižního Bulharska, zvláště tam, kde
byla půda povrchně obdělána následkem toho,
že nebylo potahů, když byl dobytek vojensky
zrekvirován, a také tam, kde obyvatelstv
prchlo od turecké invase a nechalo na polích
obilí nepožaté. Podobně bylo v severním Bul-
harsku, kde obyvatelstvo prchlo od rumunské
invase. Co se tkne žní, ony byly v mnohých
krajích Bulharska ještě lepší než loni; jmeno-
vitě žito a kukuřice daly úrodu výbornou. Ze-
lenina byla slabší. Nejhůře bylo s cukrovkou.
V zemi se pozoruje rostoucí drahota, což po-
chází odtud, že byl zastaven styk s cizinou
po železnicích následkem války se Srbskem
Řeckem i rumunského vpádu. Velké škody
utrpěly průmysl a řemesla. Aby se pomohlo
obchodníkům, vláda se ustanovila, že všecky
potvrzenky na vykonané rekvisíce budou za-
měněny poukázkami na státní pokladnu, jež
nesou úrok a mohou být upotřebeny při pla-
cení jako hotový peníz.
Cizí finanční kruhy v Sofiji jsou zajedno,
že se Bulharsko za několik let hospodářsky
zotaví, nezaplete-li se do nových válečných
dobrodružství. Postačí dvě tři dobré žně, aby
se národu nahradila všechna škoda. O hladu
v zemi není ani řeči, protože bulharští sedláci
jsou zvyklí dělati si zásoby spíže na celý rok
a i za normálných poměrů prodávají své pol-
ní plodiny jen potom, když už jsou na rok zá-
sobeni spíží a všemi životními potřebami.
#39
alto_textblock
#39
„Bouři“ 1 německy. Česky byla tu provedena ji
loni „Lumírem“. Tak jako při lonském českém.
tak bude také při letošním německém provedení
této skladby spoluúčinkovati Nedbalův „Orkestr
hudebních umělců“
Oskar Nedbal ohlašuje pro koncerty svého
orkestru, kterých bude řádných osm a několik mi-
mořádných a pro které celý veliký hudební sál již
je vyprodán (první bude 30. října), tyto slovanské
skladby: Dvořákova Symfonie d-moll a téhož mi-
stra celkový koncert s Casalsem; Smetana: arie
z „Hubičky“. J. B. Foerster: Suita Shakespearova
Čajkovskij: Symfonie f-moll a Glazunov: Dramati-
cká ouvertura. Mimo to hraje Jaroslav Kocián
jednom z těchto koncertů houslový koncert Čaj-
kovského.
+ Z České Filharmonie. Letošní zimní saison
zahájena bude příští neděli dne 5. října o 8. hod
večerní prvním populárním koncertem při restau-
račním zařízení ve Smetanově sále Obecního domu
— Na symfonické koncerty, jež započnou dne 12.
října tamže, budou dosavadním předplatitelům jich
lonská místa vyhražena do čtvrtka dne 2. října
inel. Předplatné pro všech 20 koncertů obnáší za
loži 220 K, za sedadlo v přízemí neb v prvé řadě
balkonu 44 K, a může býti dle přání složeno na
dvakrát a sice před prvním a jedenáctým koncer-
tem. Generální program vyjde pozítří tiskem a bu-
de na požádáni rozesílán kanceláří Českého Filhar-
monického Družstva na Václavském nám. č. 53
(telefon 2995), kde přijímá se předplatné zítřkem
počínaje od 10. do 12. hod. dopol. a od 3. do 6
hod. večer.
+ Koncert Pepy Bartoně za účinkování České
Filharmonie a sl. Louisy Příborské, virtuosky na
klavir, bude dne 17. října. Pepa Bartoň bude hráti
při tomto svém samostatném koncertě podruhé
s orchestrem. Orchestr říditi bude prof. Št. Suchý
Předběžné záznamy přijímá již nyní hudební dům
„Mozarteum“ (Mojmír Úrbánek). Jungmannova tř
+ Koncertní revue. Dne 4. října jest jako první
v nově otevřené koncertní síni „Mozarteum“ Re-
presentační koncert Národní jednoty katolickév
Praze II. Účinkuje 7letá virtuoska na housle Erika
Morini, žačka mistra Ševčíka. — Pěvecké sdružení
moravských učitelů má svoje dva jubilejní kon-
certy v neděli 5. října, a sice dopoledne o 11. hod.
matiné ve Smetanově sále Obecního domu, odpo-
ledne o 3. hod. velký koncert s neobyčejně zají-
mavým programem v Rudolfinu. — Dvor. rada dr.
A. Dillmann, který je uznaný interpret Wagnera,
má svůj klavirní récital v „Mozarteu“ dne 9. října.
Na programu jsou nejlepší místa Wagnerových par-
titur. — Předprodej lístků pro veškery tyto kon-
certy je od 8—12 a 2—7 v hudebním domě „Mo-
zarteum“ (Mojmír Urbánek) v Jungmannově tř. 3
#40
alto_textblock
#40
Kdybych byl pražským purkmistrem, vy
dal bych tuto vyhlášku
„Dovoluji si zdvořile upozorniti p. t. praž-
ské obecenstvo, že dnes máme v Praze po-
svíceni! Dovolují si dále upozorniti, že toh
dne každý pořádný Pražan má mít na znamen
významné slavnosti husí stehno v knoflíkové
dírce a každá pořádná Pražanka na klobouku
přišpendlený koláč. Dovolují si ještě dále
upozorniti, že tohoto dne na znamení vše-
obecného veselí nepoteče voda z Káraného.
nýbrž reservoiry napájeny budou společně
nerozdílně pražskými pivovary. Současně vy-
zývám drahé spoluobčany, aby aspoň tohoto
dne zanechali všeho škorpení a byli hodně
veselí. K zábavě p. t. obecenstva a milých
jeho venkovských hostů uspořádán bude na
Václavském náměstí monstre-koncert všech
pražských kapel a pokud tomu dlažba dovoli
večer při slavnostním osvětlení bál. O vše-
obecnou účast se prosí —
Takhle bych Prahu o sv. Václavu rozdo-
váděl! Vždyť, lidé zlatí, my už pomalu ani ne-
víme, co to vlastně posvícení je! Když se
člověk podívá po venkově, jak tam je veselo
a ne den, ale dva a tři, jak se hraje od ve-
čera do rána, tancuje a vejská, co všude je
koláčů... a pak si pomyslí, že ta Praha, kte-
rá má být vzorem měst a měla by míti tedy
posvícení všech posvícení, je jako zastuzená
zrovna by plakal! Řekněte sami: kdyby někde
netočili matiční ležák, nepořádali svatováclav-
skou sbírku na ulicích a v hostincích nějakou
tu posvícenskou zábavu, bylo by tu smutno
jako ve všední den. A při tom ještě kde kdo
ohrnuje nos a říká, že na to nedrží, že to vy-
šlo už z mody — zkrátka generace blaseova-
ná, jen ji utopitl
Jindy — já to dobře nepamatuji a znám
už jen zbytky pražského posvícení, bývalo
prý v Praze veselo. Svatojanská pout proti
posvícení byla nepatrnou slavností a do
Prahy sjížděli se venkované z daleka a širo-
ka, až z Moravy v malebných krojích. A v do-
#41
alto_textblock
#41
mácnostech nejchudších i nejbohatších slavilo
se posvícení po staročesku, pekly se o den
napřed fůry koláčů a všude musíla o poled-
nách být na stole husa se zelím a knedlíkem. Ne
že by tohoto rozumného ptáka snad nikdy
jindy neměli, ale proto, že šlo o zachován
starodávné posvícenské zvyklosti, zděděné
odkazované dále. A lidé všech stavů toho dne,
každý po svém způsobu vyhodili si z kopýtka.
asi tak jako na masopustní úterý. Nehledělo
se na trochu větší útratu a druhého dne tro-
chu větší kocovinu — vždyť posvícení bylo
jen jednou do roka!
Bůh ví, proč pražské posvícení tak upa-
dlo a právě teď, kdy konečně patron jeho vé-
vodí Václavskému náměstí. Jak by to bylo ve-
selé, kdyby dnes dal se mu do ruky obrovský
pukét a na dopoledne svolalo se na náměst
valné shromáždění všech Václavů, takové
kontrolní shromáždění, abychom přece jednou
věděli, kolik jich tu v Praze doopravdy je.
Každý by mohl hned při té příležitostí
dát na Matici pětník a věc by měla krom
statistické švandy ještě svůj účel. Potom —
toho dne bych proměnil celé Václavské ná-
městí od Můstku až k Museu v jediný obrov-
ský trh, takovou národní pout, kde by se
podél chodníků táhly perníkářské boudy.
uprostřed by se tancovalo, elektriky by s
toho dne zastavily, na rampě u Musea by
hrály muziky — slovem bylo by jednou
Praze jak se patří veselo. Já vím sice, že tento
návrh narazil by na spoustu námitek spoři-
vých a střádavých mužů, na poukazy o fi-
nanční krisi a tísni, která už bůh ví jak dlou-
ho trvá, na rozklady pánů doktorů, že po ta-
kových poutích bývá mnoho zkažených žalud
ků a po případě natlučených hlav... ale ce
všechno to by bylo proti tomu, když by se
řeklo: „JJó v Praze, posvícení, pane, to je
něco velkolepého! Tam se o muzice poperou
ňácí pánil
*
a
Honební sezona je v proudu a s ní vyno
řují se i myslivecké anekdoty. Tu jsou hned
tři. —
Lovecká společnost po honu zapadla do
#42
alto_textblock
#42
hostince. Hovořilo se o psech, každý chváli
svého, ale dodával, že ten dřívější byl ještě
lepší.
„A chytrýl Považte si, příteli, jen to! Já
jsem koupil nebožtíka „Broka“ od jednoho
hajného u Domažlic — však jste znali to
zvíře, pánové — myslím toho psa, ne hajného
Krásně stavěný, na slovo poslouchal, rados
byla na něj se podívat, ale když něco za uher-
ský čas provedl, slovo se mu nesmělo říctl Te
vám byl tak lítostivý, že třeba tři dny nežra
a žena měla s ním co dělat, než ho udobřila
Jednou ale taky mu řekla několik ostrých
slov, mílý pes si vám to vžal k srdci a zmi-
zel. Dal jsem hned do novin inserát: „Broku
vrať se, vše odpuštěno“ — ale Brok se ne-
vracel. Až najednou přivede vám mně h
z dráhy zřízenec. Milý pes vám běhal po pe-
ronu na Františkově nádraží a jak měl odjet
vlak do Domažlic — hups do něho! Chtěl ke
svému bývalému pánovil“
„To nic není,“ prohodil jiný Nimrod.
„Mého „Doka“ znáte všichni. Toho psa jsme
naučili, že dostal denně krejcar a šel si s ním
k řezníkovi pro odřezky. Jednou vám taky
tak za ním koukám a vidím, že se žene na
zahrádku. Zbystřím zrak... a co vidím? Mílý
pes si vyhrabal jamku, krejcar tam do ní ho-
dil a zas ho pěkně zahrabal. Co to u všech
všudy to zvíře má zase za lubem? Dávám n
něj druhého dne pozor a on vám to udělá zas
Třetího dne jak by smet', čtvrtého taky ..
a teprve pátého se mi v hlavě rozbřesklol T
už tam ten pátý krejcar nedal, nýbrž ty čtyř
vyhrabal a šel si koupit párek ...
„Inu, tohleto je už trochu moc silné! Ale
když už se má lhát, tak ať se lže pořádně! Já
mám ve svém hostinci psa a ten sbírá na Ma-
tici. Každý host mu hodí krejcar — to je
mně už tak zavedeno, pes ho lapne a tak
vám jich nachytá za den třeba za korunu —
„I mlčte, člověče, to by jich měl plnou
hubuí
„To je právě to, že nemá! On mi veče
to, co nachytal přes den v mědi — vrát
v niklu a někdy taky v koruně!“
Zevloun.
#43
alto_textblock
#43
Ruské listy o albanském nebezpečí.
#44
alto_textblock
#44
Ruský „Svět“ píše, že Angličané již
poznávajísvouiEvropy chybu, uči-
něnou na londýnské konferenci, když tam
usneseno zřízení samostatné Albanie. Velmocí
se spolehly na Rakousko-Uhersko jako n
nejbližšího souseda, jež považovaly nejen za
nejbližšího interessenta, nýbrž také za nej-
lepšího znalce Albanie, a nyní poznávají, že
to byla klička, do které Rakousko-Uhersko
lapilo všechnu evropskou diplomacii. Anglie
uznává již, že ty části Albanie, kterých dobyli
Srbové, Černohorci a Řekové, Evropa měla
ponechati vítězům, kteří na ně nabyli práva.
Kdyby se tak bylo stalo, nebylo by bratro-
vražedné války bulharsko-srbské a Evropa
by nyní měla pokoj. A nebylo by ani rozvalu
samé Albanie, jež se ještě dříve, než učiněna
státem, proměnila v kypící, věčně výbuchem
hrozící kotel rozbroje a anarchie. Nebylo by
ani třetí balkánské války, jež právě začíná
jež snadno může vtáhnouti všecky velmoci do
svého krvavého víru. Anglie dospěla k pozná-
ní chyby, ale dosud se to jeví pouze slovy
Albanie však, nesmyslná, nikomu nepotřebná
a neschopná k samobytnému kulturnímu a stát-
nímu životu, ta je skutkem. Ale jakým! Je to
zmatek, ale zmatek živý, nebezpečný souse-
dům, nebezpečný celé Evropě.
List myslí, že nejen velmoci trojdohody.
nýbrž i Německo a Italie se postarají o re-
visi londýnského míru a „vídeňští
Metternichové budou nuceni se spokojiti“
„Russkoje Slovo“ vyčetlo z vídeňských
listů, že i ony mluví teď o Albanii v nejvyš-
ším sklamání, což je důkaz, že smýšlení obe-