#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
26. září 1913. čislo 254.
#4
alto_textblock
#4
každý, jenž způsobil poruchu zdraví dle lékařské-
ho názoru samu o sobě těžkou (tak veškery zlome-
niny kosti jsou těžkými úrazy) bez ohledu na dobu
nezpůsobilosti ku práci anebo třeba lehce poško-
dil, avšak způsobil nezpůsobilost ku práci poško-
zeného, trvající déle než 20 dnů. Tyto t. zv. doda-
tečné těžké úrazy činí veliké procento nehod
působí nepříznivé výsledky proti jiným zemím
odvětvím, kde doba nezpůsobilosti ku práci neb
rekonvalescence nerozhoduje, anebo jest podstat-
ně delší.
Hornictví v Rakousku provádí se za nejinten-
sívnějšího dozoru státního. Inspekci dolů provád-
revírní horní úřad, jenž dohlíží na jistotu v dolo-
vání a vykonává šetření úrazů (§8 170., 220.—222
obec. hor. zák.), dále jsou tu inspektoři u horních
hejtmanství, zřízení r. 1897 a sice dva při hejtman-
ství v Praze, po jednom ve Vídni, Krakově, Celov-
ci; konečně pak inspekční oddělení u c. k. mini
sterstva veřejných prací, zřízené r. 1906, resp
1910.
Úřadníci těchto instancí jsou vesměs akademi
cky a prakticky v hornictví zkušení lidé, kteří ka-
ždý závod provozovaný navštíví několikráte v ro-
ce a prohlédnou na povrchu i v dole.
Ochranná opatření jest povinen majitel dolu
provésti za určení svého i závodního, ev. při donu
cení politickým úřadem, anebo provedení na útra
ty i nebezpečí dolu úřadně zjednanými orgány, nek
dokonce může býti i provoz zastaven úřadně až do
uposlechnutí rozkazu. Rekurs protí záchranným na-
řízením nemá odkládací moci.
Jest však pravídlem, že majitelé dolu nevzpí
rají se provedení nutných ochranných opatření
čímž výsledky profylaktické úřadní činnosti velmí
se podporují.
Největší pak důležitost při zabránění nehodám
má intelekt a opatrnost dělníkova. Zdravý, střizlivý
horník na dole, kde postaráno o bezpečnou do-
pravu a dobré větrání a osvětlení, jest si sám nej-
lepším strážcem a čím jest inteligentnější, tím mé-
ně potřebuje různých ochranných zařízení, která
i někdy překážejí.
Ovšem třeba, aby byl styk s dozorci i závodní
správou živý i upřímný.
K tomuto účelu zřízeny jsou zákonem ze dne
16. srpna r. 1869 místní výbory dělnické, jich
členové, volení osazenstvem, mají spolupůsobit
při ochranné působnosti závodní správy i horních
úřadů.
Velmi instruktivní pro poučení dělnictva mo-
hou býti kinematografické snímky, ukázané z ji-
ných průmyslových odvětví na sjezdu, které bude
třeba teprve poříditi.
Vypočitávati veškery předměty ostatní,
nichž jednáno, bylo by příliš obsáhlé.
Ze sjezdu přinesli jsme si přesvědčení, ž
ochrana hornictva v Rakousku při jeho práci může
býti vzorem ostatním kulturním zemím. Naše
ochranné zákonodárství hornické daleko předstihl
ustanovení jiných zemí, což zajisté vynikne na
právě konaném sjezdu ochranně dělnickém v
Bernu.
Heslo Lloydu „navigare necesse est, vivere non
necesse“ (plavití se třeba, žíti netřeba) platí úplně
pro hornictví. Dokud budou horníci fárati do doln
dotud budou se stávati nehody, avšak společnou
prací státu i horníků samých může býti a bude do-
saženo v této příčině výsledků uspokojivých.
JUDr. Jan Fischer.
#5
alto_textblock
#5
Politický přehled.
#6
alto_textblock
#6
Země české.
O přípravných vyrovnacích pracích
#7
alto_textblock
#7
dovidá se „N. Fr. Presse“ z parlamentárních
kruhů, že s velkou určitosti lze za to míti, že
pozvání k zástupcům obou národností budou
jistě tohoto týdne rozeslána. Pozváni budou
od předsedy ministerstva, místodržitele a mi-
nistra vnitra. Jest prý na jevě, že ministr
vnitra bar. Heinold pozve poslance, kteří se
zúčastnili konference o užívání jazyků při
státních úřadech za jeho předsednictví, tedy
členy osmičlenných výborů, dosazené „jednot-
ným českým klubem“ a „německým sdružením
z Čech“. Předseda ministerstva hr. Stürgkh
pozve pak politiky, stojící v čele stran zem-
ského sněmu a říšské rady, kteří také dříve
za jednání o česko-německých sporech stáli
ve styku s ústřední vládou. Věcí knížete
Thuna prý pak bude vyzvati k účastenství na
konferencích členy národně-politické komise
rozpuštěného zemského sněmu a subkomitétů
#8
alto_textblock
#8
této komise, i jiné osobnosti z obou národních
táborů, jichž spolupůsobení jeví se účelným.
První krok vlády platí tomu, aby zavedena
byla jednání, to jest musí si především zjed-
nati jistotu, zdali osoby od ní pozvané budou
ochotny, zúčastniti se meritorních
jednání, a jaké podmínky mu
býti splněny dříve než zásthpe
obou nrodností spolu ke stolu
k vyjednávání zasednou. Musí však
také zjednána býti jakási jistota, že případná
ujednání osobností na jednání se účastnících
budou od jich stran a obyvatelstva schválena
a přijata. Z toho vysvítá možnost, že na me-
ritorních dorozumívacích jednáních budou se
moci zúčastniti také jednotliví důvěrníci oby-
vatelstva, kteří k zahajovacím poradám ne-
byli pozvání a samozřejmě nebude mocí vlá-
da tomu se vyhnouti, aby nevzala zřetele ku
případným návrhům, kteréž budou podány o
jednotlivých pozvaných politiků.
Podstata těchto zahajovacích jednání při-
náší to sama sebou, že zástupci obou národů
v Čechách prozatím nedostaví se
společně u státníků, od nichž pozvání
že by z něčí strany bylo odmítnuto pozvání
nevyhověti, nepokládá se za pravděpodobno
S německé strany již prohlášeno, že převlá-
dá ochota jednání se zúčastniti. S české
strany takových prohlášení není
Po shromáždění všech českých poslanců
Praze konaném zavládla domněnka, že ne
jsou všechny strany ochotny k vy-
rovnacím konferencím, avšak po-
zději prohlášeno způsobem ne-
dvojsmyslným, že takové usnese-
ní učiněno nebylo. Nyní však — dí pra-
men „N. Fr. Presse“ — naskytuje se jiná po-
tíž z chování Čechů: Kdežto v německém tá-
boře není nijaké pochyby o tom, že v záleží-
tostech českých výhradně kompetentní jsou
němečtí zástupci z Čech k jednání i usnášení.
stojí jistá část Čechů, již na základě svého
státoprávního nazírání na tom, že celá česká
delegace, tedy nejen poslanci z Čech volení
oprávněna jest mluviti do národních záležito
stí v Čechách. Toto stanovisko mohlo by z
určitých okolností zavdati podnět k formál-
ním potížím, kteréž by se mohly rozšířiti n
věc samotnou.
Vláda bude tudíž musit nejdříve odstra-
niti všechny překážky, stojící v cestě tomu.
aby jednání mohla býti zahájena.
Nepochybně však rozvine asi již teď před
pozvanými zástupci program, podle kteréhož
jednání budou vedena, aby tak zástupcům
poskytnuta byla možnost, poraditi se se širší
mi kruhy důvěrníků z lidových vrstev. Jest
jasno, že tato průpravná jednání budou vyža-
dovati ještě nějakého času, takže do sestou
pení se poslanecké sněmovny tato předběžná
akce sotva bude uzavřena. Z toho vyplývá
pro vládu také nutnost, v zahajovacích jedná-
ních, dle všeho již příštím týdnem nastávají-
cích, se zástupci stran jednati také o progra-
mu nastávajícího zasedání říšské rady a své
úmysly objasniti. K vídeňským konferencím
bude přizvána také řada členů panské sně-
movny a velkostatkářů. Kníže Thun hned po
svém dnešním návratu z Vídně vejde ve styk
s několika vůdčími osobnostmi a počátkem
příštího týdne zavítá opět do Vídně, aby se
zúčastnil dalších konferencí, jež týkati se bu-
dou vylíčené akce i zemsky správních záleží-
tostí. — O předmětu tomto pojednáváme dne
na místě úvodním.
#9
alto_textblock
#9
K akci Zemské jednoty českých obchodníci
#10
alto_textblock
#10
gremií.
#11
alto_textblock
#11
Teplické obchodní gremium usneslo se n
resoluci, podle kteréž vítá s radostí akci Zem-
ské jednoty obchodních společenstev a gremi
s českou jednací řečí v Praze v záležitostech
působení všeho obchodnictva na vyrovnac
jednání, aby co nejdříve opět byly zahájeny
a úspěšně provedeny, i vyzývá co nejnaléha-
věji Zemský svaz kupeckých gremií a spole
čenstev s německou jednací řečí v Čechách
aby se tohoto podnětu chopil a postaral se
o to, co vhodno pro brzké započetí vyrovna-
cích jednání. Podobná usnesení učinil kupecký
spolek „Merkur“ v Teplicích.
#12
alto_textblock
#12
Rakousko-Uhersko.
Stölzlovy pochybností o říšské radě.
Posl. dr. Stölzel měl v Solnohradě
opět řeč o politické situací a dotknul se pod-
#13
alto_textblock
#13
zimního zasedání říšské rady, jež se má sejíti
v druhé polovině října. Dr. Stölzel neodvažuje
se předpověděti, jaký průběh bude míti pod-
zímní zasedání. Zvítězí-li rozum, nebo ještě
více pocit všeobecné hospodářské nouze, pak
se prýdá očekávat, že sněmovna bude praco-
vat. Ne-li, musíme býti připraveni na dů-
sledky, které nebudou na pro-
spěch ani svobodě, ani ústavnosti.
ani státu. Dr. Stölzel nevěří, že by vláda
pro případ nedělnosti parlamentu poslane-
ckou sněmovnu rozpustila, poněvadž nynější
všeobecná nespokojenost by se volbami ještě
stupňovala a do říšské rady by se dostalo více
radikálních živlů, než dosud. Vláda by dala
tedy asi přednost stavu neústavnímu a vypo-
máhala by si nějaký čas bez parlamentu. D
Stölzel posílá patrně svou řeč radikálním ně-
meckým stranám jako výstrahu, aby si v čas
rozmyslily slibovanou oposici proti nynějš
vládě. Stát prý potřebuje vojáků už proto
aby zachoval schopnost, býti spojencem ně-
mecké říše.
#14
alto_textblock
#14
Kraňský sněm
#15
alto_textblock
#15
Kraňský sněm, zahájený po celoročn
pauze dne 24. t. m., měl hned první den bouř
livou schůzi. Liberální Slovinci podali dva do
tazy jeden o klerikální „Lidové záložně
(Ljudské posojilnici), za kterou zemský výbo
převzal ručení, ač její obchody jsou velice po
chybné; druhý o chystané zemské elektrárně.
kterou klerikální většina zemského výboru
chce zříditi proto, aby ubila městskou elek-
trárnu lublaňskou a potrestala hlavní město
že nechce podříditi klerikálnímu velení. Na
tyto dotazy odpovídal zemský hejtman dr. Šu-
steršič v odpolední schůzi. Za debaty, kte-
rá se rozpředla o jeho odpovědech, strhla se
bouře, při níž četní poslanci voláni k pořád-
ku a jeden z nich dokonce vyloučen ze schů-
ze. Podrobnosti nejsou zatím známy.
#16
alto_textblock
#16
Rozmarné účinky haličské cholery.
#17
alto_textblock
#17
Známý staroruský osvětový spolek jmén
Kačkovského svolal, jako každý rok. výroční
schůzi na den 29. t. m. Na týž den svolali ná-
rodně-ruští studenti do Lvova také sjezd stu-
dentský. Oba sjezdy byly však lvovskou poli-
cií zakázány, poněvadž prý hrozí nebezpečí
že by se jimi mohla do Lvova zavléci cho-
lera. Ale táž policie dovolila na dní 28.
29. září tři polské sjezdy, katolických
obchodníků, polských měšťanů z celé Ha-
liče a delegátů polských střeleckých svazů
a družin opět z celé Haliče. Lvovská policie
patrně vypátrala, že polští kupci, měšťané
střelci jsou proti choleře imunisováni a do
Lvova ji nezavlekou, to neštěstí mohli by na
Lvov uvaliti jen staroruští studenti a delegáti
#18
alto_textblock
#18
Sarajevský protest proti Stadlerovi.
Nedělní sarajevská protestní schůze proti
arcibiskupu Stadlerovi, jenž přijal nezákonně
do katolické církve pravoslavnou Srbku Pa-
vlovičovu, měla úplně klidný průběh, ač sejí
účastnilo na 3000 osob, pravoslavných, moha-
medánů a židů. Policie i vojsko měly pohoto-
vost, ale příčiny k zakročení nebylo. Veřejnou
schůzí zahájil býv. posl. Gligorije Jeftano-
vič, pak mluvili Kosta Božič, mohamedán
Hamid Svrze a Vasíl Grdič. Jednomyslně
pak schválena resoluce, v níž se vytýká, že
arcibiskup Stadler se dopustil nezákonného
činu, nedbaje platného pro Bosnu nařízení, jež
obdrželo císařskou sankci a přesně určuje
všechny formality při přechodu z jedné církve
do druhé, a přece nikdo z vinníků nebyl stí-
hán, ani potrestán. Arcibiskup Stadler nebyl
stíhán a potrestán ani za to, že veřejně pro-
hlásil, že zákonná nařízení nejsou pro něho
závazna, jestliže nedošla také schválení pa
pežova. Vláda se pak vyzývá, aby dozírala
bedlivěji na propagandu katolického ducho-
venstva a chránila ostatní vyznání od nástra
římské propagandy, neboť jinak by národ ne-
mohl uvěřiti, že zákony platí stejně pro vše-
chny občany.
#19
alto_textblock
#19
Za hranicemi.
#20
alto_textblock
#20
Propaganda v severní Albanii.
#21
alto_textblock
#21
nikdo nekalil Rakousko-Uhersku radost z ka
tolické propagandy mezi Albanci, Černá Hor
a Srbsko byly by mu dobrými sousedy a Bal
kán byl by upokojen. Kdyby Rakousko-Uher
sko bylo nechalo Skader Černé Hoře a Drač
Srbsku, nebylo by také bývalo války bulharo
srbské, neboť Srbové, držíce Drač, byli by ce
lou Makedonii ponechali Bulharům. Tak osud
né následky vlekou za sebou velké politick
chyby!
Částečná náprava zla, vycházejícího z Al
banie a hrozícího i Rakousko-Uhersku ne-l
válkou, tož jistě novými hospodářskými ztrá
tami, byla by, kdyby londýnská smlouva, poku
se Albanie týče, dosud neprovedená, podrobe
na byla revisi takové, kterou by Skader by
přiřčen Černé Hoře a Drač Srbsku, jak původ
ně býti mělo.
#22
alto_textblock
#22
Radko Dímitrijev v Petrohradě.
#23
alto_textblock
#23
Hrdinný vojevůdce bulharský, gen. Radko D -
mitrijev, odjel již ze Sofie do Petrohradu n
své nové místo diplomatického zástupce Bulharsk
u carského dvora. Veze prý vlasnoruční list Fer-
dinandův carovi, který má být omluvným proje-
vem za osudný telegram, kterým car Bulharů od-
pověděl caru ruskému na výstrahu před válkou
mezi Slovany.
Podle sofijské zprávy »Birž. Vědomostí« hlav-
ním úkolem R. Dimitrijeva v Petrohradě bude
dosáhnouti revise bukureštského míru. Úloha t
nepříliš vděčná pro vojína, protože revise buku-
reštského míru sotva se dá provésti bez velkých
diplomatických a po případě i válečných zápletek
Snad mají pravdu srbské listy, které jmeno
vání gen. Radka Dimitrijeva vyslancem petrohzad
ským vysvětlují zásadou »promoveatur, ut amo
ventur«, že vláda Radoslavová chce gen. Dimitri-
jeva odstranit ze Sofie, protože kolem něho s
organisovala skupina nespokojených s dnešní
stambulovskou politikou. Proto prý musil popu-
lární generál odejit do diplomatických služeb na
Něvě.
Za autora osudného telegramu Ferdinandova
ruskému caru, vyhlašuje se vlivný bulharský
diplomat Rizov, římský vyslanee.
#24
alto_textblock
#24
Na dalekém východě.
#25
alto_textblock
#25
Japonsko-čínské napětí, hrozivší bez mála
ultimatem s japonské strany, kdesi uvázlo. Kulisy
nejsou patrně ještě dosti připraveny k velké hře
Japonsko rádo by postavilo Rusko do podobné
situace, do jaké se dostalo za Fridricha II., když
se mělo rozhodnout pro rozdělení Polska. Japon-
sko chce rozdělit Mandžurii. Aby rozkývalo trochu
nehybnou diplomacii ruskou, Japonsko hrozí hne
dohodou s Čínou, hned sesílením armády, ale
vlastně chystá se energicky proti Číně. Němei
tvrdí sice, že Japonsko nepomýšlí na nepřátelstv
proti Číně, že má sice jisté antipatie a obavy
před nebeskou říší, ale že by nejraději právě prot
uzavřelo s Čínou dohodul
Německá tvrzení mohou být docela tendeněně
překroucena. Aspoň »Golos Moskvy« tvrdí, že
nejde o japonsko-čínskou dohodu, nýbrž o ja-
ponsko německou. V Berlině prý shledá-
vají, že otevření Panamského průplavu vyžaduje
sesílené ochrany německých zájmů v Tichém
oceáně a vidí ve sblížení s Japonskem nejlepsí
záruku.
Ovšem Německo vede chytrou a obojetnou
hru. Zároveň tváří se co nejpřátelštěji v Pekině
a do té míry německá diplomacie získala si Juan-
šikaje, že němečtí odborníci, povolaní na pomoe
čínské vládě, mezi ostatními evropskými odbor-
níky objevili se na prvém místě a obsadili hlavaí
ministerstva, vojenské, zahraniční, finanční, do-
pravní a kontrolu veřejných dluhů. Ale Němcům
tylo úspěchy nestačí. Jejich zraky se otáčejí p
šantunské provincii, kde leží jejich Kiaočao, po
kraji a 30 miliony obyvatelů. Tento kraj by sí rádo
Německo vyhradilo za Mandžurii a Mongolsko
určené Rusku a Japonsku.
#26
alto_textblock
#26
Soustředění německé vojenské moci proti
#27
alto_textblock
#27
Francii.
#28
alto_textblock
#28
Před zahájením krajinského
zemského sněmu.
#29
alto_textblock
#29
J. K. S. — V Lublani, 23. září 1913.
(Pův. dopis „Nár. Listů.“)
Zítra bude zahájen zemský sněm, jenž schází
se opět po roční přestávce. Svolání jeho nijak
nepotěšilo klerikální stranu, jež má skládati účty
ze svého hospodářství v zemi, při němž však spíše
dbala vlastního prospěchu. Proto s jistým napětím
očekává se průběh zasedání, při němž možná
vyjde na jevo leccos zajímavého ze zákulisí čin-
nosti klerikální strany.
Její vinou dočkali se Slovinci krachu na pol
hospodářském, politickém a nejnověji i v oboru
umění, neboť jen neústupností klerikálů v zem-
ském výboru došlo k ostudě, že slovinské zemské
divadlo v Lublani v letošní saisoně zůstane u-
zavřeno.
Preludiem k tomnto zasedání byl článek zná-
mé Kamily Theimenové, uveřejněný v těchto dnech
v „Slovinském Národě“, v němž pisatelka zvláště
poukázala na to, že zkrachovavší „Ljudska Posojil-
nica“ odvolává se na to, že země za ni ručí, sku-
tečně však usnesení v tom smylsu stalo se jen
v zemském výboru a do dnes nedostalo se m
sankce. Přesvědčí-li se vláda o skutečném stavu.
jaký v „Ljudské Posojilnici“ je, nemůže doporučiti
panovniku toto usnesení k sankci. Tak má v re-
servním fondě jen 100.000 korun, provádí stano-
vami nedovolené bankovní obchody a zabývá s
parcelací pozemků. „Posojilnica“ uzavírá též po-
chybné půjčky, z nichž nejméně zajištěna je půjčka
biskupa lublaňského Jegliče v obnosu 900.000 K.
z níž nejsou ani placeny úroky! Jiná takoná
půjčka byla poskytnuta bratranci dra. Šusteršiče.
továrníku Polákovi v obnosu 11/% až 2 mil. koru
a pak je řada menších. Čistě jen za účelem poli-
tickým — aby získali tam spíše pro sebe t. zv
„pravaše“, zapůjčili klerikálové z „Posojilnice“
5 mil. korun do Dalmacie, z nichž však dostanou
zpět stěží tři miliony.
Jak se proslýchá, budou podány poslanci libe-
rální strany na zemského hejtmana a na zemského
presidenta dotazy o těchto záležitostech. Nepo-
chybně při projednávání této klerikální panamy
též asi přijde na přetřes aféra dra. Kreka s K-
milou Theimerovou, jejíž dohra bude v listopadu
před zdejším porotním soudem.
Klerikálové však hrozí již nyní pomstou. Jest-
liže prý liberálové vystoupí proti klerikální vět-
šině, jest tato hotova odepříti Lublani povolení k
vybírání činžovního groše a poplatků kanali-
sačních, jichž Lublaň ke krytí svého rozpočtu ne-
zbytně potřebuje
#30
alto_textblock
#30
Denní zprávy.
#31
alto_textblock
#31
spojení trvá. Proto již užívám v listu tomto spů-
sobu toho, žádaje Vás jen za odpověď, zdaž údství
to přijímáte. O literární činnosti naší nebudu šířiti
slov; aspoň částečně nalezla odlesku svého v „Lu-
míru“, kdež jmenovitě básně skorem vesměs ze
společnosti naší byly a tudiž bylo Vám lze částečně
ji stopovat. Než poměry nynější nutí nás změniti
mnohé plány našej se zavřením škol, zavřeli jsme
i schůze naše a odročili jsme činnost naší až po
prázdninách. Jmenovitě belletristice nepříznivá
doba nynější válečná činí to nutné, by se vydávání
„Lumíra“ odročilo taktéž. než nebude to na dlouho.
po válce započneme ihned dále pracovat a časopis,
třebas pod jiným jmenem, dále vydávat bude. K ča-
sopisu řádnému jest zapotřebí jmenovitě valná zá-
soba prací a k této doba nynější dobře nám po-
slouží. Bude se pracovat přes prázdniny všemožně
na všech stranách, a tak doufám řádný a nutný
materiál snešen bude. Ve směru tom, prosím, vy-
bídněte i spolek Slavoj, by možno-li do času onoho
novou zásylkou nás potěšil. Mimo to usnesla se
společnost naše na tom, že přes prázdniny národní
písně (v Erbenu neuveřejněné), pověsti, říkadla, báje.
přezdívky, historické zprávy atd. sbírat budea
rozdělila si práci tu mezi sebe. Za tím účelem vy-
zývám i spolek Váš jmenem jejím, by údové v okoli
Táborském a jinde těchto památek poesie národní
sbírali, sepisovali a pak nám je buď zaslali aneb k
opisu půjčili, zajisté sbírání to podalo by spolku
Vašemu mnohé pěkné látky i poskyílo mnché zá-
bavy a společným snažením naším i jiných spolkův
po některá tři leta lehce by jsme pěkné sbírky
míti mohli a je veřejnosti podati. Vybízím tehdy
opětně spolek Váš k společnému zápasu o věnee
zásluhy. Třebas by i inter arma silent Musae
předce národní písně naše nikdy neumlknou, stále
srdce rozezvučí a jest povinností nejsvětější vy-
rvat je zapomenutí. Na slavnost Kamarýtovu více
údův „Ruchu“ Tábor navštíví a tak možné bude
bližší vespolné poznání a pohovoření si o společ-
ném nám cíli. Prozatím tisknu Vám v duchu bra-
trskou ruku a s pozdravením celého spolku „Ruchu
spolku Slavoji vyslovte jemu i od mnohých údův
Na shledanoul Jmenem společnosti Ruchu J. Čela-
kovský jednatel. —
Všimněme si Quisova časopisu Lužnice
Úkol jeho vykládá redaktor: „Slabé jsou síly
naše, ale právě proto se musíme cvičiti a všech
prostředků ochotně se chápati, jež by násk
cíli vytknutému jistě, byť i zdlouha vedly. A
k tomu má ! příspívati časopis tento. V něm
chceme ukládati plod, ducha svého a vzájemně
#32
alto_textblock
#32
je čtouce a chyby i dobré jejich stránky ve-
spolek si bez hořkosti vystavujíce, přípravovati
se, abychom jednou ve veřejnosti s dobrým
výsledkem vystoupiti a ku jiných vzdělání moc-
ně přispívati mohli. Pak budeme moci žehnat
rok, kterého jsme časopis vydávati započali
pak nám utkví na vždy v blahé památce rok
#33
alto_textblock
#33
1865.
#34
alto_textblock
#34
Zasluhuje uznání pestrost obsahu a snaha
všímati si řečí a literatur slovanských. Podá-
vány i návody k naučení azbuce, překladyze
slovanských řečí, z francouzské a anglické li-
teratury. Z básní a povídek zajímají nás práce
Quisovy, látky, které pak Quis později zpra-
coval, na př. báseň: Galileo Galilei se známým
motivem: „Já přísahal, však on se přece točí.
Ve spolku došla pochvaly zvláštní časová
skladba Král utečenec, známá z pozdějšího
přepracování Quisova.
Báseň Quisova „Kovář“, otištěná na prv
ním místě ve druhém vydání Pisniček r. 1910
měla v psaném časopisu Slavoje r. 1865 jinou
podobu.
Po pruské válce, jak vyloženo, zanikl
družstvo i Slavoj i jeho časopis Lužnice, ale
nezanikl jejich ruch literární, vzbuzený mez
studenty v Táboře. Počali psáti do místníh
časopisu Tábor pod spolkovými jmény. V roč-
níku 1866 má Quis též některé básně i prosu
Vzpomíná dr. Quis, že se v bývalých členec
Slavoje probouzela ctižádost předstoupiti
před širší obecenstvo. Krajníkovy Květy již
roku 1867 uveřejnily lyrickou báseň „Pojení
dvojení.“ Quisovi prý redakce odpovídaly, že
některá báseň bude později otištěna. Teprve
almanach Ruch otevřel cestu i Quisoví do red-
akcí listů belletristických v Praze. Otiskoval
pak i práce, které v Slavoji předčítal a v Luž-
nici otiskoval.
#35
alto_textblock
#35
Již r. 1855 jezovité založili ve Skadru se-
minář, na nějž císař František Josef přispě
8000 zl. a Rakousko dává od té doby každo-
roční příspěvek 3000 zl. R. 1856 Albanci tento
seminář srovnali se zemí; ale v následujících
letech se smířili i s katolickou propagandou
i s rakouským vlivem. Nyní skaderský seminái
dodává katolické duchovenstvo pro celou Al-
banii. Jeho vychovanci obsadili 150 far a ši-
rokým pruhem opásali černohorskou hranici
Kromě semináře jezovité zřídili v Skadru gym-
nasium sv. Františka, v němž se bezplatně
vzdělává 250 Albanců výhradně na útraty Ra-
kousko-Uherska. Kromě toho v Skadru p
sobí: spolek katolických neofytů, spolek kře-
sťanských matek, patronát žebráků. Žebráky
přicházející odkudkoli v Albanii, v tomto ústa
vě krmi, odívají a opatřují peněžitou částkou
Katolictví Albanci nazývají „rakouskou vě-
rou“.
Propaganda náboženská proklestila cestu
politickému vlivu Rakousko-Uherska do nej
vzdálenějších končin Albanie. Propaganda po
litická nenese tu blahého ovoce, protože z
sahuje do rayonu, který je přirozeně vyhrazen
Černé Hoře a ve vzdálenějších krajích Srbsku.
Neblahé následky se již ukazují. Přes tajný, ale
známý protektorát rakousko-uherský Skade
je hospodářsky zničen odtržením krajů, které
jako válečný zisk připadly Černé Hoře a Srb-
sku. Rakousko-Uhersko vymohlo sice na Ev-
ropě zřízení samostatné Albanie, ale ani ono
ani Evropa neví si s tou samostatností rady.
protože je to něco, po čem obyvatelstvo Alba-
nie netoužilo a proč nemá smyslu. Zmatkys
neumenšily, nýbrž bují a vzniká z nich už no-
vá válka. Mezitím Albanie hospodářsky hyne
a rakousko-uherský politický vliv nemůže to-
mu zabrániti a také obchod říše žádného pro-
spěchu z něho nemá. Je tu škoda peněz a ško-
da práce.
Již i německá veřejnost uznává, že za-
hraničná polítika Rakousko-Uherska dopustile
se ohromné chyby proti hospodářským zá-
jmům říše, vypudivši Srby z Drače a Černo-
horce ze Skadru. Rakouskou provincií Albanie
nebude, totě zhola nemožno. Když by tedy
sloužila Rakousko-Uhersku za obchodní cestu
do Srbska, dosti by bylo. V tom případě by
#36
alto_textblock
#36
Senátor Bérenger uveřejnil v poslední době
„Matinu“ několik článků, v nichž poukazuje n
nebezpečí vojenských opatření německých prot
francouzským hranicím a v posledním článku z 24
t. m. dovozuje naléhavou potřebu zříditi nový kon
centrační tábor francouzský.
Dle Bérengera nestačí již pevnosti Maubenge
Verdun a Toul naprosto k prvnímu odražení ně
meckého vpádu vůči německým úločným opatře-
ním od Trevíru až k německému koncentračnímu
táboru „Altes Lager“, provedeným do nejmenšíci
podrobností. Naproti tomuto zdánlivě složitému
ale v základě jednoduchému a pro příštího nepři-
tele hroznému systému, při němž každé baště
každému mostu a každé koleji i polní cestě je pře-
dem přesně určen zvláštní úkol, nemůže Franci
vůbec nic postaviti. Bérenger cituje pak želez-
niční smlouvu, trvající mezi Německem a velko-
vévodstvím lucemburským a dospívá k závěru, ž
na základě této dohody má Německo neobmezenou
možnost na trati Trevír-Longwy, jen 68 km dlouhé
dopraviti v šesti hodinách první vojsko a první vá-
lečný materiál do Francie a ve 48 hodinách posta-
víti úplně vyzbrojenou armádu k ohrožení Ar-
denu.
Také proti nebezpečí poboření jednotlivých
mostů na tratích Koblene—Trevír, Trevír—Mety.
Trevír—Gerolstein, Trevír—Lucemburk—Longwy
Trevír—Mannheim učinil německý generální štáh
opatření. Celý system mostů jeví tvar cifry 8 a do-
voluje šestinásobnou rychlou náhradu zničenéh
válečného materiálu. Francie nedá se odbýti ab-
surdním prohlášením, že stavba lokální železniční
sítě Ehrang—Trevír—Karthaus, která se provád
ode tří měsíců se zimničnou rychlostí, má důvod
netučeně rychlém rozvoji hutnických podniků
tomto průmyslovém obvodu. Stačí podívati se je
na pevnostně zařízené nádraží v Ehrangu a jeho
20 kolejí a 8 perronů, aby se poznal skutečný vý-
znam tohoto vojenského střediska prvního řádu
utvořeného mezi Trevírem a Eifelou. Tak velko
tajností zahalené německé manevry, které se po-
sledně konaly mezi Wasserbilligem a Wasserlie-
schem, neměly jiného účelu než připraviti náhl
přepadení Francie.
Pozoruhodno je, že vývody Bérengerovy obsa
hují řadu podrobností, jež nejsou běžně známy, což
budí domněnku, že je autor má přímo ze zpravo-
dajské kanceláře generálního štábu francouzského
Dle toho lze očekávati, že se vrchní vojenská rad:
francouzská bude v nejbližší době zabývati ná-
vrhem na zřízení nového koncentračního tábora.
#37
alto_textblock
#37
Španělsko a Francie.
Vzhledem k návštěvě presidenta Poincarěa v
Španělsku uvažuje se v tisku znova o sblížení
obou zemí, k němuž pracují ve Španělsku živly.
přející si, aby Španělsko zaujalo aktivní úloh
v mezinárodní politice evropské.
Konservativní orgán »La Epoca« zabývá s
zprávou »Agence nationale«, dle níž prý má být
za cesty Poincaréovy prohlášena alliance franko-
španělská, i praví, že zpráva tato se vyvrae
sama sebou, neboť alliance mohou býti utvořeny
toliko zákonem. Španělský národ bude oslavovat
v Poincaréovi zástupce přátelského a zvláště mi-
lého národa, spojeného se Španělskem k dílu
civilisace a vynikajícího muže v současném in
telektuálním světě. To stačí, aby jeho přijetí byle
nadšené. Ale nesluší předbíhati událostem, kter
by mohly později způsobiti rozhodné úmluvy
Marocký podnik poskytuje oběma národům dosti
široké pole k dohodě, i mají méně zapotřebí roz
šířiti toto pole nežli sesíliti tyto sympatick
proudy.
V tomto projevu »Epocy« proniká odpor špa
oělských konservativců proti formální spolkové
smlouvě s Francií, který se jeví také u španěl-
ských republikánů, kdežto ostatní část veřejného
mínění je přízniva přímé allianci
#38
alto_textblock
#38
— Úřadnictvo, strany a pražské obecní
volby. Po všeobecném sjezdu úřadníctva če-
ského objevily se v listech naší straně nepřá-
telských zprávy, jež tvrdily, že zejména před-
seda „Spolku českých úřadníků poštovních“
p. Pánek činil české poslance zodpovědný-
mí za neprovedení služební pragmatiky stát-
ních úřadníků a že dokonce protestoval se
vší rozhodností proti tvrzení, že státní úřad-
níci dali souhlas k uzákonění koaličních para-
grafů. Poněvadž tato tvrzení byla otištěna
„Čase“, „Č. Slově“ a v „Samostatnosti“, ohra-
dily se „Nár. Listy“ proti nim ihned po sjezdu
notickou, v níž se pravilo: „V této věci kon-
statujeme, že Český klub hlasoval o těchto
paragrafech tak, jak se usnesla mu doporu-
čití do Vídně schválně sezvaná deputace or-
ganisací státních úřadníků, v níž byl i pan
Pánek.“ Časopis českých úřadníků poštov-
ních v posledním svém čísle reaguje na tuto
naši poznámku v zájmu p. Pánka a píše: „Pře-
devším kol. Pánek ani v dopolední ani v od-
polední schůzi nedotkl se ani slovem
některé z politických stran, nýbrž
kritisoval všeobecně jednání parlamentu
vůbec, které, myslíme, nemůže chváliti ani
jediný úřadník. Ale vyloženou ne-
pravdou je, že kol. Pánek „prote-
stoval se vší rozhodností“ proti
tvrzení, že státni úřadníci dali
souhlas k uzákonění koaličních
paragrafů. Pravý opakje pravdou.
Kol. Pánek otevřeně a zmužile do-
znal, že značná část českého úřad-
nictva dala svého souhlasu ku
přijetí S§ 24. a 25. a omlouval úřadnictvo,
proč tak učinilo.“ Timto konstatováním usvěd-
čuje „Časopis českých úřadníků poštovních“
časopisy radikální koalice ze 1havého re-
ferování o sjezdu všeúřadnickém. Jsme
tomuto dementi orgánu předsedy „Spolku čes.
úřadníků poštovních“ p. Pánka tím povděč-
nější, poněvadž včerejší „Samostatnost“ o pa-
kuje orgánem poštovního úřadnictva vy-
vrácenou lež, jakoby byl p. Pánek na
sjezdu všeúřadnickém mluvil, a dokonce
pádně, proti straně mladočeské.
Orgán státoprávně-pokrokový totiž verbuje
úřadnictvo pro kandidátku spojené oposice
k volbám do obecního zastupitelstva praž-
ského, při čemž nejpzve lže, že všeúřadni-
ckého sjezdu se nezúčastnil ani jeden posla-
nec mladočeský, ačkoliv je pravda, že
se ho zúčastnil posl. dr. Franta, načež píšer
„A zvláště vynikla ta „nezištná“ příchylnost
mladočeské strany k úřadnictvu po sjezdu,
kdy mladočeská žurnalistika projevuje nespo-
kojenost, ba i útočí na pořadatelstvo sjezdu
i řečníky sjezdové jen proto, že dovolili si vy-
tknouti po pravdě chabý postup české dele-
gace a zvláště vládní strany mlado-
české v otázce pragmatiky stát-
ního úřadnictva. Ani jediný Mla-
dočech neměl odvahu hájiti stra-
nu mladočeskou proti pádným vý-
tkám předsedy organisace úřad-
nictva poštovního p. Pánka, ale z
to po sjezdu zahrnováno jest úřadnictvo in-
vektivami se strany mladočeské. Jen proto,
že dovolilo si říci pravdu o známé „péči“
mladočeské v záležitosti úřadnické.“ Srovná-li
se tvrzení orgánu organisace poštovního
úřadnictva, pocházející beze vší pochybnosti
přímo od p. Pánka, že p. Pánek ne-
dotkl se ani slovem některé z po-
litických stran, s citovaným tvrzením
radikálního listu, vychází na jevo — no vá.
tentokráte drzá lež radikální, zplozená je-
dině na oklamání úřadnictva. Bylo by jistě
v zájmu veřejném a všeobecném, kdyby před-
seda „Spolku českých úřadníků poštovních
p. Pánek opakoval jako seriosní pracov-
ník veřejný „Samostatnosti“ to, co uveřejní
v „Časopise čes. úřadníků poštovních“
— Pro shodu česko-německou. S akcí
Zemské jednoty českých obchodních gremií
král. Českém projevily již souhlas zejména
tyto korporace:
Svaz zaměstnavatelů stavebních
pro země koruny české v Praze píšen
Odvolávajíce se k významnému projevu českého
obchodnictva... sdělujeme zdvořile, že chystáme
podobnou schůzi a projev veškerého stavebního