ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 db4fc950-8fd8-11dd-b8fc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
25. září 1913. Číslo 263.
#4 alto_textblock #4
„zemskému sněmu Němců v Če- chách“ němečtí radikálové na důvěrnické schůzi v Mostě. Za přitomnosti posl. dra. He- rolda přijali resolucí rozhodného protestu proti Ringelhahnovu statutu stálého shromá- ždění důvěrníků, proti němuž mají patero zá- sadních odporů: 1. „Německý zemský sněm' neobmýšlí nic jiného, než poručníkování ně- meckých říšských i zemských poslanců. 2. Po- čet členů tohoto sněmu jest příliš vysoký německý lid v Čechách v žádném ohledu ne- může od něho nic očekávati již pro jeho těžkopádnost. 3. Způsob volení členů v obcích. okr. zastupitelstvech a ortsratech vylučuje přímé voličstvo úplně, především pak nebere se zřetele k živnostenskému stavu a německé- mu dělnictvu. 4. Počet členů, vyhražený ně- meckému Volksratu, 186 členů, jest příliš vy- soký, zvláště že ve Volksratu nejsou jednotli- vé stavy jako německo-radikální dělnictvo tisk zastoupeny, „za to však v něm sed lidé, kteří provozují činnost pr německoujednoturozkladnou a so- ciálně-demokratickou propagandu podporující. 5. Německo-radikální důvěrníci pokládají pak ustanovení, že předsedou stálého dů- věrnického shromáždění má býti současný náčelník německého Volksratu, za nepříslušné.. Z těch- to důvodů vyslovují se německo-radikální dů- věrníci mostečtí proti Ringelhahnovu návrhu. Od německo-radikálních říšských a bývalých zemských poslanců očekávají pak rozhod- né vzepření se proti Ringel- hahnovu návrhu a zároveň děkují německé agrární straně za připo- jeni se ku prohlášení německých radikál ů.
#5 alto_textblock #5
Na tomto usnesení nebylo však dosti, ně- mečtí radikálové mostečtí usnesli se téhož dne 5. října, kdy se má konati první německý Volkstag v Ústí n. L., pořádati velký německo- radikální sjezd.
#6 alto_textblock #6
Proti německému zemskému sjezdu usne- sli se také němečtí agrárníci na vydatné re- soluci, jakož vůbec by vstoupili do stálé dů- věrnické organisace německé jenom s pod- mínkou agrárního veta proti usnesením, s ni- miž by nesouhlasili. Včerejší „Bohemia“ re- produkuje výrok jistého bývalého zemskéh poslance německé strany agrární v ten smysl. že ať se vytvoří jakákoli německá organisace agrárníci nikdy nevzdají se samo- statně své organisace. V každé vše- obecné organisaci byli by němečtí agrárníc zatlačeni do nepříznivé posice. Jenom k vůl tomu božímu pokoji vyslali prý agrárníci své delegáty do německo-politického výboru Strana vyhradila si však své veto a musila by prý ho použíti proti tomu, kdyby Rin- gelhahnův statut měldojíti schvá- lení. Sluší však doufati, dí německý agrární vůdce, že k tomu nedojde, nýbrž že ve věci bude docíleno dohody. Proti tomu, aby všichni členové Volksratu náleželi k „německému zem- skému sněmu“ a že současný předseda Volks- ratu má býti předsedou „německého zemské- ho sněmu“, proti tomu musí se agrár- níci již z předu postaviti. Spojení Volksratu se stálou důvěrnickou organisae němečtí agrárníci v žádném případě ne- dopustí. Nemá žádného účelu rokovati dlouho o statutu, o němž již zpředu jest jasno, že v nynější své podobě ne- dosáhne souhlasu politických stran, které tu jednou jsou a s nimiž se musí počítati.
#7 alto_textblock #7
Ringelhahnův a Tittův „zemský sněm Němců v Čechách“ jest — jak se zdá — po- hřben, a kdyby byl Němcům z nejvyššího jich místa v Čechách, z Třebenic-Lovosic přece jenom „oktrojován“, potká jej hned na prahu prvního „zasedání“ osud, že se stane „kusým před samým zahájením a že se „nejvyššímu maršálku“ Tittovi sejde jenom „Rumpiland. tag“ bez německých radikálů a agrárníků. Do jisté míry sluší toho litovati, že politická ve- řejnost přijde tak o divadlo, hodné bohů; ta- kový paškvil, jak jej koncipoval Ringelhahn se jistě v politických dějinách nevyskytl. P deficitu „zemské výstavy Němců v Čechách“ měl býti zahájen „zemský sněm Němců v Če- chách“ s vyloženým deficitem zdravého roz- umu a vkusu již předem. Škoda, že dle všeho nedojde ke zřízení tohoto pomníku ryze ně- meckého nechutenství a nabubřelosti i faleš- ného politického pathosu našich zemských bratří. Známý fantast posl. inž. Peters ve svém orgánu „Nordböhm. Tagblatt“ uvažuje o nadějích „německého zemského sněmu“ myslí, že v nejlepším případě bude Ringel- hahnův statut změněn netoliko ustanoveními strannickému řádění sloužícími. V nejhorším případě však bude následovati na usnesen veta rozbití výboru pro důvěrnickou organi- saci, čímž prý se prokáže největší služba vlá- dě a knížeti Thunovi, jakožto dobře pozoru- jícímu jejímu zástupci, kterýmžto doznáním posl. Peters prozrazuje, že „německý zemský sněm“ zamýšlen jest jako nebezpečná intrika proti místodržiteli, jenž by proti něčemu po- dobnému nemohl státi se založenýma rukama Že však německý zemský sněm skutečně za- mýšlen jako německá zemská konstituanta vysvítá z výroku Petersova, že „celé německé Čechy radostně souhlasí s přijatou proveditel- ností návrhu, majícího tolik sebevědomí, ná- vrhu na zřízení „německého zemského sněmu) a „německého zemského výboru“.
#8 alto_textblock #8
Rakousko-Uhersko.
#9 alto_textblock #9
Svolání halíčského sněmu stalo se po-
#10 alto_textblock #10
chybným.
#11 alto_textblock #11
„Nová Reforma“ obdržela ze Lvova zprá vu, že akce, směřující k dohodě mezi polský mi stranami o volební reformu, uvázlav mrtvém bodě. Proto nemůže býti zatím an řeči o svolání haličského sněmu. Není už vy- loučeno, že sněm bude svolán teprve po za- sedání říšské rady, v nejlepším případě kon- cem listopadu nebo počátkem prosince. Vzhle- dem k tomu — praví „N. R.“ — politická hospodářská situace v Haliči jeví se zrovna zoufalou. Zemský výbor, aby mohl véstí dále zemské hospodářství, vybral již ze státn pokladny jmenem zálohy na budoucí dů- chody zemské 25 milionů korun. Dalš zemská správa bez rozpočtu a založené půj- čky stává se každým dnem obtížnější, zvlášte když sněm nebude možno svolati.
#12 alto_textblock #12
Čekalo se, že situace haličská se aspoň trochu vyjasní po sobotní společné schůzi zá- stupců všech tří konservativných (šlechti- ckých) klubů, podolských autonomistů, cen- trovců a krakovských stančíků. Předmětem porady byla volební reforma; schůze byla však důvěrná a na veřejnost pronikla z ní pouze zpráva, že všechny tři konservativné skupiny „se sblížily“. Sblížení všech konser- vativců mělo by ovšem značný význam jako nová hrozba proti ostatním živlům demokra- tickým. Konservativci tvořili do nedávna spo- lečný klub, jenž rozhodoval ve sněmě i v celé zemi. Loni pro volební opravu konservativní jednota se rozpadla a centrovci šli společně s národními demokraty proti krakovským stančíkům. Zdá se, že šlechticům se zželelo ztráty dávné moci a proto se opět sbližují Nasvědčuje tomu i ta okolnost, že národní de- mokraté uzavřeli právě v Krakově jednotu s křesťanskými lidovci, připravovanou už o posledních sněmovních voleb. V sobotní lvovské schůzi sjednocení všech konservativců však ještě provedeno nebylo. Schůze měla prý ráz více formální; přítomní zástupci stran vzalí na vědomí osnovu volební opravy, vypracovanou centrem, rozešlouji všem členům svých stran a až jednotlivé stra- ny zaujmou k ní stanovisko, má se svolatí nová schůze všech konservativců, aby učinila konečné usnesení. Pak prý teprve mohlo by se začít vyjednávati s demokratickými strana- mi polskými a na konec i s Malorusy. Cesta k dohodě o volební opravu haličskou je tedy ještě povážlivě dlouhá.
#13 alto_textblock #13
Pasivné korunní země.
#14 alto_textblock #14
V první schůzi dolnorakouského sněmu dne 23. t. m. posl. dr. Porzer překvapil svět a zvláště nás Čechy zprávou, že králov- ství České je pasivní korunní země rakouská. Srdečně se asi zasmál tomuto nejnovějšímu křesťansko-sociálnímu Porzerovu vtípu mi- nistr financí, který ví, že by bez důchodů, plynoucích do státní pokladny z královstvi Českého, musil svůj úřad pověsit na hřebíček. Dr. Porzer podal totiž dotaz, mnoho-li činí zálohy, dané ze státní pokladny „korunním zemím Čechám a Haliči“, má-li vláda záruky. že zálohy dostane zpět a neutrpí-li nedostat- kem peněz ve státní pokladně, vyprázdněné zálohami, danými do Čech a Haliče, stavba západního nádraží ve Vídni. Poněvadž prý stavba tohoto nádraží odložena, vyvozuje dr Porzer, že vláda způsobem neomluvitelným zanedbává „dobře spravované a aktivní ko- runní země, zvláště Dolní Rakousy a Vídeň naproti špatně spravovaným a pasivním ko- runním zemím a městům“, jimž rozdilí peníze „sehnané z Dolních Rakous obrovským šrou- bováním daní.“ Více lží a iníamií těžko shrnouti do ně kolíka slov, než učinil dr. Porzer. O dobře ví, že „korunní země Čechy“ není pa- sivní, že pasivním se stal jen zemský výbor jemuž německá obstrukce za patronance ví- deňské vlády nedovolila opatřiti si nutné pro- středky na zemskou správu, ač prostředky ty jsou každou minutu pohotově. Vláda ne- udílí tedy nijakých „záloh korunní zemi če chám“, nýbrž vlastně jen německé obstrukc v Čechách. A neudílí záloh z peněz, vyšrou- bovaných z Dolních Rakous a zejména z Ví- dně, poněvadž ony peníze, jež jdou prostřed- nictvím Vídně do státní pokladny, stékají se ze všech korunních zemí a zvláště hojně z Čech do Vídně, kterou centralismus rakou- ský učinil nenasytným žaloudkem, na, nějž musí pracovati a jejž musí krmiti celý stát. Vídeň jako sídlo všech centrálních úřadů státních, jako nucené sídlo ředitelstev všeeh velikých průmyslových a obchodních podniků má ovšem největší daně z příjmů a výdělku, ale na daně ty musejí přispívati občané z ce- lého státu. Nejméně má dr. Porzer právo stěžovati si, že vláda při stavbách zanedbává Vídeň. Pro Vídeň staví se neustále milionové paláce a vystavěla se ze státních peněz měst- ská dráha, ze které finanční ministr může vy- šroubovat ročně nanejvýš několikamilionový
#15 alto_textblock #15
deficit.
#16 alto_textblock #16
Za hranicemi.
#17 alto_textblock #17
K názorům a tvrzením p. Simeona Radeva.
#18 alto_textblock #18
Náš rozbor názorů a tvrzení p. Radeva, jež jsme předevčírem na tomto místě otiskli z jeho rozmluvy s dopisovatelem „Birževých Vědomostí“, stal se zbytočným po odpovědi, kterou mu dal v sofijském „Miru“ Ivan Gešov, a po článku „Nového Vremene“ dne 19. září. O p. Gešovu S. Radev tvrdil, že krále Ferdinanda donutil, aby caru od- pověděl známým telegramem, jejž sám Radev pro- hlašuje za nejosudnější chybu, které se Bulharsko dopustilo za 36 let, co trvá. Pan Gešov prohla- šuje naproti tomu, že nebyl rádcem královým př sestavování nejosudnějšího telegramu, a píše „Především já, který jsem ještě 21. března Drinopoli v historickém ministerském sezení jemuž předsedal král a při němž byl přítomen gen. Savov, naléhal, aby spory se Srby i Řeky byly rozřešeny po dobrém, a předpo- věděl, že budeme míti proti sobě i Ru- muny a Turky, pustíme-lí se do války se Srby a Řeky, já, pravím, který jsem mírumilovné poli- tice přinesl největší oběť, jakou přinésti může mi nistr — své místo ve vládě — nikdy jsem nemohl dáti souhlas k tomu, aby ruskému caru poslán byl telegram, protivný té politice. Ale ještě pádněji vy- vrátím tvrzení p. Radeva: toho dita, kdy nejosu nější telegram byl poslán ruskému caru, já ji nebyl ministrem a bylo již utvořeno nové ministerstvo, jen královský úkaz ještě nebyl o ton vydán.“ Tím je pádně dokázáno, že bulharští rusofobové křivě obviňují rusofily, jakoby oni byli způsobil tu disharmonii, která je nyní v poměru Ruska Bulharska. Článek „Nov. Vr.“, nadepsaný „Kdo jest vinen bratrovražednou válkou“, jest jen nepřimou odpo- vědí p. Radevu. Vyvolán je tvrzením jiného stam bulovského politika, jenž je členem bulharské dele gace v Cařihradě, a vinu nynějšího nevlídného po- měru rusko-bulharského v rozmluvě s dopisovate- lem „Nov. Vr.“ svedí na Daneva a Sazono- v a. Možno předpoložiti, že odpověď pochází ze středu ruské diplomacie. V článku se pravít Ponížení Bulharska nikterak nezačíná od toh okamžiku, kdy Danev zajel s bulharskou politikou na rusofilské koleje, nýbrž od toho momentu, kdy Bulharsko přestalo poslouchati dobrých a správ- ných rad Ruska. Dokážeme to. Na radu Danev
#19 alto_textblock #19
a druhých bulharských rusofilů Bulharsko uzavřelo balkánský spolek, jenž, dokud byl upřímným bra- trským sjednocením, zjednal Bulharsku n ponížení, nýbrž triumíy. Rusko trvalo n tom, aby pro případ různosti mínění bylo do smlou- vy o balkánský spolek dáno místo, že rozhodnut sporu vloženo bude na ruského cara. Car měl právo rozhodčí v předělech Makedonie (Šar planina, Ro- dopy, Archipelag a Ochridské jezero) a měl tedy právo vésti hranici mezi těmito čtyrmi zeměpis- nými pojmy podle svého dobrého zdání tak, jal rozuměti bude „právům a zájmům stran.“ Car měl tedy právo vésti takovou hranici, která by sply- nula s hranicí řeckou, t. j. splnila by hlavní poža- davek Srbů; Bulhaři pak byli by povinni uznati tuto hranici podle ustanovení druhého tajného článku. V carském telegramu byla narážk a na tente tajný článek a car jiným a slavnostnějším způso- bem měl dáti na srozuměnou, že Rusko neschva- luje bratrovražedné války a přeje si, aby balkánský spolek byl zachován. Srbové na vyzvání carovo jeho rozhodčí sou přijali. Následkem toho Srbsko navrhlo demobili- saci a skupština v tajném sezení zmocnila Pašiče jeti do Petrohradu. Jestliže se Srbové do- máhali hranice po Vardaru, měli k lomu dle druhé tajné smlouvy pln právo, neboť to Pašič ještě do války prohlásil za maximum srbských na- roků. Jinak se zachovalo Bulharsko. Kdyby bylo přijalo srbský návrh na demobilisaci, učinilo by válku nemožnou. Ono však dne 4. (17.) června zá- dalo, aby jeho vojska byla vpuštěna na území, obsa- zené vojskem srbským, pokud na ně Bulharsk číní nárok. To znamená: Bulharsko chtělo přijmout carovo rozhednutí, ale s podmínkou, že bude v jeho prospěch, jejž si chtělo zpředu zabezpečiti. V te- legramu krále Ferdinanda každé slovo je v příkrém odporu s těmi povinnostmi, které leží na státě přijímajícím rozhodčí soud. A dálel Telegram carův byl poslán 26. května (8. června). Jedenáctého června Danev už mohl býti v Petrohradě. Misto toho 17 června bylo ze Sofije oznámeno, že Danev odjede do Petrohradu v úterý. V který? V týz kdy Bulhaři už vtrhli do Gevgeli a kdy se bratrská krev širokým proudem prolila na Ovčím poli. C dělala bulharská vláda v prodlení těch dvaceti tra- tických dnů? Stahovala vojsko ke hranici... Na- říkati na ruskou diplomacii nemožno, vždyť jsme nemohli poslati na Bregalnicu takového policajta který by bojující poprosil: Pánové, rozejděte se Kdyby byl Danev přijel do Ruska v čas, kdyb král Ferdinand byl poslal taktný a slušný telegram kdyby Bulhaři nebyli přepadem Srbů začali válku s nimi a Řeky, a kdyby bratrovražedná válka přes to byla vzplanula, potom, o ano, potom by výčitky bulharského diplomata byly spravedlivé. A. nyní po válce, sváděti vinu na jiné, je při nejmenším nedelikátné. Ponížení Bulharska začalo odlud, kdy začalo jednati napříč pokynům, které mu dávány byly z Petrohradu. Dodáváme pouze několik slov. Ivan Gešov od- mítl od sebe tvrzení Radeva, že on přinutil krále Ferdinanda poslat caru onu nejosudnější odpověd a dokázal to. Ale již dříve odmítl od sebe tuto vinu i dr. Danev, nástupse Gešova, a přímo označi gen. Savova jako důvérníka a spolupracovník králova při tomto aktu. A gen. Savov je nyní hlavou stambulovců či rusofobů, k nimž se i p. Radev hlásí. Je tedy strana rusofilů očištěna od křivéh obvinění, jehož všecka tíha padá nazpět na ty, kdož na její bedra svou vinu chtěli svaliti. Pan Radev za důvod, proč se Bulhaři už nikdy nemohou sejíti se Srby, udal, že Srbové jim vzali Makedonii až do Strumice — kdyby se prý byl spokojili aspoň územím na západ od Vardaru. Na toto území Srbové činili nárok teprve, když je Evropa zapudila z Drače. A nečinili toho nároku neprávem, když v tajné smlouvě tato hranice před- položena jako maximum srbských nároků. Kdyby to byli Bulhaři přiznali, nebylo by se srbské území v Makedonii rozšířilo za Vardar až po Strumicu. Viniti Srby, že si tuto cenu vzali za svá vítězství nad Bulhary, spravedlivě nelze, a Bulhaři jich viniti nebudou, až se po nějakém čase mysli jejic ochladí.
#20 alto_textblock #20
Polští a němečtí katolíci. Poměr mezi polskými a německými katolik se kazí. To potvrzují v občírné statí mnichovské »Historisch-politische Blätter für das katholische Deutschland«. Autor viní hlavně radikálné časo- pisy polské, které zvláště na západě štvou proti každému knězi Němci. V Rusku vůbec Poláci vidí v duchovním Němci germanisátora. Částečně prý mají pravdu. Poláci nemohou klidně se na to dívat že jich děti i náboženství jsou nuceny se učit v cizím jazvku. Učitel následkem falešného sv. stému školního vůbec je považován za rozhod- ného nepřítele Poláků. Na východě všechny kato- lické německé spolky jsou více — méně blízky snahám »Ostmarkenvereinu« a jich předáci bývají nod vlivem světící vrchnosti. Podle mínění autora ve východní části Pruska katolické duchovenstvo do té míry se staví do služeb státu, že prý tam hrozí katolické cirkvi nebezpečí ztratit všechna práva, dobytá v t. zv. »kulturkampfu«. Mnoho katolických posluchačů theologie dostává podpory z »Ostmarkenvereinu« a mnoho katolických knětí se považuje spíše za státní úřadniky než za sluby církevní. Stát ve východních částech všude za sahuje do církevních záležitostí a mnoho duchov- ních tomu tlaku podlehá. Následkem toho polský radikalismus proticirkevní stále roste. Autor stati však doporučnic, aby katolíci Němci raději pod- porovaly Poláky než liberální zednáře — Němce. Mnoho úspěchu asi nebude níít. Německý cisař upevňuje trojspolek. Nastávající cesta císaře Viléma do Rakousk a návštěva jeho u rakouského následníka má — podle milánského listu »Corriere della Sera« — cíl zjednati definitivní dohodu mezi Rakouskem. Německem a Italií. Trojspolku jest třeba dokonalé shody mezi jeho členy a nesmějí v něm vzniknouti nedorozumění. Císař Vilém prý podle uvedeného listu nehraje úlohu prostředníka v trojspolku
#21 alto_textblock #21
poprvé.
#22 alto_textblock #22
Volba presidentova v Mexiku. Generál Huerta v rozmluvě pravil, že volb presidentova bude určítě v říjnu. Dále prohlásil Jakožto president nemohu zakročiti, leda abyeh zjednal každému, bez rozdílu víry, záruky, na něi má právo. Vláda nebude míti kandidáta. Byla by to anomalie, neboť má osvědčovati vláda abso- lutní nestrannost. Policie bude chránit voliče armáda zakročí jenom, bude-li třeba, aby potla- čila vážné nepokoje.«
#23 alto_textblock #23
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národn kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitěj ších účelů celonárodních vůbec a menšino- vých zvláště. Konej každý, samosprávné a pe- něžní korporace, spolky i jednotlivci laké zde svou národní povinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnáchl
#24 alto_textblock #24
Denní zprávy.
#25 alto_textblock #25
— Realističtí „spasítelé“. V právě vyda- ném záříjovém sešitě Masarykovy revue „Naše Doba“ publikuje vídeňský korespondent „Ča- su“ obvyklý politický článek o situaci v Če- chách a o politických cestách k řešení krise české. Praví tam zejména také toto: „Naše situace je v mnohém podobna se stavem věcí v Uhrách a jsou lidé, kteří uvádějí štěpán Tiszu v jistou spojitost se správní komisí Čechách. Ústavnost nerepresentuje ani hrabě Tisza ani hrabě Schönborn. Proto snad stojí za to všimnouti si ustavení se nové strany v Uhrách, strany ústavní, za vedení hraběte Julia Andrásse. Do nové strany vstoupila ve- dle velkého počtu sedmašedesátníků celá řa- da osmačtyřicátníků, tedy politiků, kteř ústavu a vyrovnání s Rakouskem z r. 1867 na- prosto neuznávají. V čele programu této stra- ny je psáno: „Mužové různého stát- právního nazirání prohlašují, že zaklá- dají jednotnou stranu, aby obnovil porušené funkce ústavy a aby upevnili ústavu organickými prostředky Strana stojí na základě platné státoprávn úpravy a žádá přísné zachovávání platných zákonů a šetření všech zajištěných touto ústa- vou práv.“ Nebylo by lépe spasit také krá- lovství České tímto způsobem stranám če- ským?“ — Tak „Naše Doba“. Její návrh plat- samozřejmě stranám radikálním, státo- Právně radikálním, které dojista na tento návrh odpovědí buď kladně nebo zamítavě, což je jejich věcí. Nás na tomto návrhu „Naší Doby“ zajímají jen rozpaky realistické strany, jež se jeví už i na psaní její revue- vůči jednání o dohodu česko-německou. Zdra- vému politickému rozumu je jasno, že obno- viti porušené funkce ústavy (v če- chách) a upevniti ústavu organi- ckými prostředky možno jedině pro- střednictvím česko-německého vyrovnání Proč „Naše Doba“ neřekne tuto prostou a jas- nou formuli politickou a proč obsah její z a- haluje tajemně do citátu z programu strany hr. Andrásse v Uhrách, to jsou — zná- má kulatá slova realistická, která mají tyte rozpaky zakrýt. Znamená-li článek „Naší Do- by“ opravdu také volání po jednotne straně radikální, složené ze stran reali- stické, národně-sociální a státoprávně-pokro- kové, o tom snad se ještě veřejnost doví něco podrobnějšího? Je tudíž „spasitelnost“ vzpo- menutého návrhu realistické revue prozatín pochybná jako návrh její revue. — Zemská správní komise a půjčky. Jak bylo před časem oznámeno, poskytla vláda v srpnu t. r. správní komisi bezúročnou zálohu v obnosu 1.200.000 K na splátky po 300.000 První splátka připadá na 30. t. m. Správní ko- mise ve včerejší své schůzi k návrhu finanční- ho referenta dv. r. Kvěcha se usnesla splatíti místo 300.000 K zatím pouze jen 200.000 K. — Dne 2. prosince je u Zemské banky splatný obnos 6 millionů korun s úroky. Správní ko- mise prodlouží splátku na krátkou dobu, neboť doufá, že po Novém roce bude tímto obnosem disponovati. Rovněž doufá, že se obejde do konce tohoto roku bez další státní zálohy a vůbec bez jakékolív půjčky. V po- sledním čtvrtletí běžného roku obdrží země ještě obnos z údělů z osobní daně z příjmů z daně lihové. Tento obnos, jakož i příjmy ze zemské pivní dávky postačí ke kryti výloh až do konce roku. — Porady o rozpočtu pro král. České na r. 1914. Včera zahájeny byly v jednotli- vých departementech zem. výboru porady o rozpočtu na r. 1914. Budou vykonány jak se sděluje další škrty různých položek. Nej- dříve probrány budou položky v ressortu departementu I.
#26 alto_textblock #26
— Úvaha poslance o desorganisaci český politických síl vyzněla úplně na prázdno. Ani jediný český list neprojevil s ní souhlas v celku, ani podrobnostech, většina jich dokonce už včera od- mitla návrh, v úvaze té obsažený. Je to, skoro bychom řekli, jedinečný případ v českém politickém životě, aby úvaha poliffka, který tak pronikavě se uplatňoval — třeba zatím jen nega- tivně — v české politice, zapadla tak bez sou- hlasu nebo odporu a bez polemik. Stačí jen uvěst jak na příklad každá úvaha poslance dra. Kra- máře živí sloupce radikálního tisku i po celé měsíce. A. jak jsme uvedli v úterním večerníku „Nár. Listů“, bylo v úvaze Klofáčově leccos, o by bylo stálo za úvahu a kritiku hlavně v táboře radikálním. Přímo macešsky zachovalo se k úvaze Klofáčově národně sociální „České Slovo“; umlčelo ji úplně a v polemice s poznámkami, jež „Nár Listy“ v úterý večer přičinily k úvaze Klofáčově praví na adresu posl. Klofáče, který je n tomto listě ještě podepsán jako hlavn redaktor, že politika strany národně sociáln v otázce porušení zemské ústavy „došla svého jednomyslného schválení zastupitelstvem strany, posl. Klofáč („bratr“ vynechánol) jistě nen tak naivní, aby se proti ní stavěl.“ A aby nebylo pochybnosti, že posl. Klofáč nemůže už „být tak naivní“, dokládá národně sociální list že ve straně nár. sociální nerozhoduje jed- notlivec a že v ní „není možno provozovati po- litiku proti majoritě strany.“ Tedy potvrzení černě na bílém, že posl. Klofáč — při nejmenším — m proti sobě majoritu ve straně národně sociální. „Čas“ o návrhu posl. Klofáče napsal, že je sic zajisté dobře míněn, ale velice pochybuje, že by jeh uskutečnění přispělo nějak k účelu, který má jeho autor na mysli. „Čas“ odbyl celou úvahu Klofáčovu asi 35 petitovými řádky. „Právu Liduj“ je úvaha Klofáčova potvrzením, že ve straně nár. sociálno jsou hluboké diference taktické; projev Klofáčův je „charakteristickým příspěvkem k české politice, potvrzujícím jen, že dosavadní vůdce nán sociální strany nesouhlasí s politikou strany ktorou sám založil a jejíž politické linie určoval. Býv. staročeský „Hlas Národa“ napsal včera ráno „Že musí vyvstati v české veřejnosti mužové, kte sice v poslanecké sněmovně nezasedají, ale celým svým životem a svými zkušenostmi mají legitimac k tomu, aby hlas jejich byl slyšen a respektován jak posl. Klofáč míní, jest za dnešních po měrů v národě českém velmi pochyb no. Neboť tací mužové vědí předobře, jak malého vděku by sklidili za obět národu, majíce opravdu bohaté zkušenosti právě o tom, kterak stranická vášeň zahrnovala je za všecku jejich dobrou vůl a práci útoky nejhoršího druhu a neustále, doku je z veřejné činností nevypudila do ústraní. Mohou
#27 alto_textblock #27
za dnešních poměrů očekávati, že setkají se s lep- ším porozuměním a že hlas jejich bude opravdu slyšen a respektován? Posl. Klofáčem ano, a le jeho vlastní strana sotva převezme n se záruku takového druhu. A jiné neza- chovají se asi lépe alespoň do té doby, pokud pří- slušenství ke straně bude nejpřednější pod- mínkou veškeré veřejné činnostl jako jest tomu nyní.“ Ve svém včerejším večerníku sděluje týž list patrně přímo od posl. Klofáče totoa „K úternímu projevu posl. Klofáče se nám sděluje. že autor tohoto projektu navrhuje, aby národní rada soustředila k politické akci, k organisování české politiky a k formulování jednotného pro- gramu tyto muže, stojící mimo vídeňský parlamenti vrchního ředitele dra. Matiuše, dra. Zátku, dra. Srba, prof. škol. radu Metelku, prof. dra. Čelakovského, dra. Preise, dra. Petá k z Plzně, dra. Scheichela, dra. Scheinera prof. Drtinu, dra. Lederera, dra. Taussig z Benešova a dra. Hajna; z českých průmyslník mimo jiné člena panské sněmovny Křižíka a cí. radu Bartoně; chefredaktory všech českých den ních listů: dra. Ed. J. Baštýře, dra. Serváee Hellera, V. Beneše, dra. Herbena, K. Jo- náše, Pichla atd.“ V úterý konala se na Novém městě plenární schůze voličských důvěr- níků posl. Klofáče. Posl. Klofáč promluvi o politické situaci a pojednal též o svém návrhu jak zažehnati desorganisaci politických sil českých Veškeří přítomní vyslovili se prý pro návrh posl. Klofáče. Zatím jen konstatujeme. — Změna v osobě okres. hejťmana v Teplicích Dle zprávy „Teplitz-Schönauer Anzeigru“ bude do- savadní okres. hejtman v Teplicích, místodržitel. rada dr. Gräf povolán k místodržitelství král. Českého do Prahy a jeho místo v Teplicích zaujme prý minist. vicesekretář svob. p. Dašický Heslova. — Dokument k zápisovým bojům ve Slezskn. Z Lazů ve Slezsku poslal nám přítel našeho listu leták, který v tisících výtiscích byl rozhozen česko-polském pohraničí za tím účelem, aby zvý- šena byla návštěva tamních polských škol. Leták onen jest přímo kabinetním dokladem nepříčet- ného protičeského štvaní, v němž sí část slezských Poláků tolik libuje. Úvodem tvrdí se v něm, že čeští lidé za slib obleků, obuvi a školních potřeb získávají polské děti pro české školy a kde nepo- mohou sliby, tam pracuje terrorem závodní, inže- nýr, důlní, nadkopáč, lékař, ano i kancelářský pí- sař (1), kněz (0) a učitel (I), aby přiměli polského horníka k zápisu svého dítěte do české školy, z kterýmžto účelem zneužíváme prý dokonce i ná- boženstvíl V dalším stojí doslovně: „V Suché na- mlouvají vám (t. j. polským rodičům. Pozn. red.). že co Čech, to katolík, a celý jejich národ. jak boha. etí Mistra Jana Husa, odpadlíka od církve katolické. Povězte sami, nejsou-li to vlci v ovčt kůži? A největší jejich politický vůdce nynější do- by, dr. Kramář, víte, po čem touží s celým náro- dem? Touží po spojení s Ruskem, s jeho nenávidě- ným carem, který od věků vraždí nejukrutnějším způsobem sta a tisíce Poláků a katolíků, jen proto, že jsou Poláky a katoliky! Chcete dopustiti, aby vaše děti staly se částí národa, jenž kope hrob vaší římsko-katolické víře? Lidé, otevřte oči hleďte jasně. Těm přivandrovalcům znad Vltavy a od Kolina nejde o dobro vaše a vašich dětí, nel Oni chtějí z vás udělati část svého národa, po- něvadž sami jsou slabí, samí se rozmnožiti ne- mohou a uchvátiti chtějí zemi ve svoji, neboť své mají malinký kousek, i kradou, ne desítkami, ale lisícemi polské duše. A jejich česká škola, toť po- čátek krádeže! Jak se jednou naučíte česky, při- jmete jejich obyčeje, stanete se jim bližšími, to jíž začnete přijímat charakter toho národa, jenž židem jest uprostřed národů slovanských. Neprodejte svých dětí v podlou nevůli českoul Poslední ten kdo olupuje druhých a je rabuje, aby mohl exi- stovati, neboť bez rabunku a loupeží nebylo by nás Čechů! Nerozmnožujte řady rabijátů, loupež- níků a těch, kdo za český peníz se prodávají!“ — Nejenom česká, ale i polská veřejnost, a zejména polský tisk, ví, že „Národní Listy“ stály vždy v řa- dách těch, kdo pracovali k uklidnění slezskýc sporů, z nichž výhradný zisk plyne Němcům. Prote naplnilo nás opravdovou radostí, že v poslední do- bě mohli jsme zaznamenati několik symptomů sblí- žení slezských Čechů a Poláků, byť bychom i úplne sdíleli náhled, že boj na ten čas byl by nám prospěšnějším, nežli různé kompromisy. Než, jal opětovně jest patrno, Polácí se domnívají, že pro- jev po klidu jest projevem naší slabosti a únavy a dle toho jednají. Jak je libo. Tolik říkáme všal docela otevřeně: Bude-li polská veřejnost řáděn určité slezské kliky svým mlčením podporovati mravně a svými penězi hmotně, přispěje k tomu, že i na české straně úplně opanuje radikalismus pak běda slezským Polákům! Nezazlíváme, že Po- láci pracují k tomu, aby měly jejich školy co nej- hojnější návštěvu. My pracujeme za stejným cílem a rovněž nikým si v tom nenecháme překážeti, c jim však zazliváme, jest, že proti nám pracují způ- sobem výše vylíčeným, kdežto Němce úplně par- donují. Proti německým školám letáků nevydajt o ty ani slovem nezavadí, ač se v nich topí pol- ských dětí celé tisíce. — Politické paměti redaktora Jos. Penížk . „Mor. Listy“ sdělují ve své pražské korespondeni že náš redakční kolega ve Vídni Jos. Penížek vydá příštího roku v „Českém Čtenáři“ svoje poli- lické paměti. — Zemská správní komise království Českéh učinila ve schůzi konané dne 24. září za před- sednictví presidenta Vojt. hr. Sehönborna vedle jiných též tato usnesení: Referát člena ko- míse c. k. místodržitelského rady Dostrašila V honebních záležitostech vyhověno stížnostem Frant. Kormundy v příčjně pronájmu honitbyv Pročevilech, a Richarda Ullmanna v Töppelesu příčině odnětí honebního lístku. Naproti tomu zamítnuty stížnosti Jana Hečla a společ.v příčině rozdělení výtěžku honitby v Kocelovi- cích a Vavřince Houšky v přičině pronájmu ho- nitby v Cholunně. — Referát člena komise c. k. místodržitelského rady Lendecke: Vyřízena ř- da záležitostí silničních a melioračních. — Referát člena komise c. k. místodrž. rady Püchla: V zá- ležitostech stavebních vyhověno stížnostem: Nelly Gundlingové v příčině stavebních úprav v domě čp. 58 v Praze-II., Víta Freye v příčině odvodnění polní cesty v Hazlově, manželů Knötgenových příčině zastavění stavební parcely čk. 1808 v Dě- číně, Otakara Houšky v příčině stavby domu na pozemku č. k. 1287 v Dobřanech, c. k. ředitelství státních drah v Plzni v příčině změny plánu poloby města Horaždovic, Bedřicha Stendlera v příčině domu čp. 247 ve Vrchlabí, Terezie Pažoutové v příčině stavby domu pro Městskou spořitelnu na Kladně. — Zamítnuta stížnost Boženy Scharfovév příčině odvádění odpadních vod při domě čp. 206 v Modřanech. Ke stížnostem Frant. Berana v pří- čině zřízení studny při domě č. k. 88 v Uhřině vs a Ant. Protivy v příčtně stavebních úprav př domě čp. 127 v Roztokách byla rozhodnutí v odpoe