#1
alto_textblock
#1
Strana4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
22 prosínce 1907.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 353.
#5
alto_textblock
#5
požadavkům pokud soukromě čelby žactva a zmen-
šení počtu žactva v jednotlivých třídách se týče,
nutno největší sympathie vysloviti. Žel, že při stál
pozornosti tohoto sboru ke školství s bolestí musíme
konstatovati, že dosud značné množstv
čoských dítek je v německých školách a že ji
loni ozývaly se z veřejnosti hlasy, aby tu přikročeno
bylo ke krokům vůči rodičům bezohledným. Bohužel,
že ani výzva rady městské ani Národní rady ne-
setkaly se s úplným úspěchem. V té příčině jako
hlavní označováno nedostatečné naučení jazyku ně-
měckému ve školách českých a bude proto nutno
otázkou touto blíže se zabývati. Tu zásluhu nutno
učitelstvu pražskému přiznati, že rádo a s nadšením
zabývá se novými směry ve vyučování a že tedy
s duchem i potřebami času pokračuje a nelze než
projeviti přání, aby obec pražská získáním nových
zdrojů příjmů mohla snaby tyto všestranně podpo-
rovati. K neuskutečněným přáním dlužno, bobužel,
uvésti návrh na zmenšení počtu hodin
na zřízení IV. ročníku při měšťanských školách.
V poslední době rada městská za zrušení pod
mínay povinné němčiny znovu se zasazovala, vyří-
zení však dosud nedošlo. Vážná a velmi záslužná
práce čeká povolané činitele v oboru reformy po-
kračovacího školství průmyslového
a jsem přesvědčen, že obec pražská těmto reformám
vyhýbati se nebude. Při tom ovšem nelze zamlčeli,
že reformu tu, která bude vyžadovati značných ná-
kladů, nemůže provést obec pražská sama, ale že
k tomu subvencemi musí přispěti stát, země, komora
a ostatní interesované korporace. Řečník nechce po-
ukázati na další opravy, které v oboru školství na
příznivé vyřízení čekají, ale předem připomíná, že
četné z nich nebudou vyžadovati ani žádného ná-
kladu. Vzpomíná jen moderního diseiplinárního řádu.
Upřímně si přeje, aby v rozvoji školství pražského
nenastala žádná stagnace, nýbrž aby s dobou času
i zvýšenými potřebami školství naše vzrůstalo ku
prospěchu Prahy i celého našeho národa. Má-li však
Praha pokrokům školství vyhovovali, nemůže na
dále zůstati bez výdatné podpory zemské, nebot
z rozpočtu je patrno, jak nepatrný obnos obec pražská
od země dostává a také je patrno, že by obec bez
dalšího zvýšení přírážek vyjíti nemohla. (Hlučná
pochvala.)
Pan ob. st. Soukup vzpomenul toho, že ně-
mecké časopisy velmi často stěžují si na nedosta-
tečnou péči obce pražské o německé školy. Řečník
dokazuje nicotnost tohoto tvrzení. Stačí porovnati
poměry v Praze a ve Vídni. V Praze pro 1860 dět
vydržuje se 8 škol s 59 učiteli ročním nákladem
317.000 K. Ve Vídní jest 300.000 českých obyvatelo
a 11.000 českých dítek, ale není tam zřízena an
jediná veřejná škola, kde by se dítky ve své ma
teřštině vzdělávati mohly. Tak pečuje Praha o děti
německé a tak macešsky se chová Vídeň! A to ně-
mecké žurnály nevidí! Náklad na jednoho žáka če-
ského je v Praze 124 kor., na německého 170 kor.
Přecházeje k posuzování poměrů na jednotlivých
německých školách, praví řečník, že na Malé straně
je ve škole 186 žáků české národnosti a 78 ně-
mecké, vydržuje zde obec tedy německou školu pro
české děti! Vyslovuje se pro zrušení zbytečných
škol a umístění v nich obecních úřadoven. Doka-
zuje, že velké procento židů posílá děti do německých
škol. (Pan Březnovský: To přenechte mně)
Řečník žádá, aby židě byli požádáni, aby tak ne-
činil. (Pan Březnovský: To je naivní! Já už to dvacet
let žádám bezůspěšně!) Dále Ivrdí řečník, že stati-
stika při počátku roku neprovádí se dle usnesení rady
městské, nýbrž dle toho, jak si to přeje inspektor
Michalitschke. Tvrdí, že vydržování měšťanských škol
německých v Praze je zbytečné a přechází k líčení
zubožených poměrů školských ve zněmčeném území.
kde menšiny jsou vysazeny brutálnímu německému
násilí a končí návrhy: 1. Městské radě se ukládá.
aby uvažovala o zrušení přebytečných německých tříd
a o zrušení měšťanských německých škol. 2. Sboru
obecních starších budtež předloženy se-
znamy českých rodičů, kteří i letos své
dítky dali zapsati do německých obee-
ných škol. 3. Při zápisu do německých obecných
škol budiž učiněno opatření, aby statistika národnosti
byla úplnou a aby odpovídala pravdě. 4. Dokud našim
menšinám v tak zv. uzavřeném území a ve Vídní
bude proti vší lidskosti a proti všem platným záko-
nům upíráno zřizování veřejných škol obecných s če-
ským jazykem vyučovacím, doporučuje se městské
radě, aby všechny naše obranné jednoty národní nej-
účinnějším způsobem podporovala. (Souhlas.)
Pan obecní starší Březnovský vyličuje škol-
ské poměry před 40 lety a konstatuje, že německá
správa ve stavu velmi zuboženém odevzdala školství
české většině. Tenkrát děti české chodily do skrov-
ných škol, ale byly zdravé, ovšem tenkrát nebyla
retka. Jaký rozdll to je oproti dnešním školním palá-
cům! Vyskytne li se přece někdo, kdo řekne, že je
v Praze školství jako v Turecku nebo v poslední
vesnici, ten buď nic nezná nebo vědomě lže. (Hlasy:
Řekli to učitelé Velický a Mráček!) Když tak jedná
český učitel, pak prohlašuji, že jedná nečestně! Kdyby
působil v Turecku, už by ho zavřeli, tam by se takto
ostouzet nenechalil
Divím se, že si to pánové z Holešovic nechají
Iibit. My na Novém městě něco takového bychom
netrpěli! (Hlasy: Vy nám je tam posíláte ! Když se
jich chcete zbavit, pošlete je k nám!) Kdo takto
mluví o našem školství, není hoden naše děti vy-
učovati! Když se jim to na venkově tak líbl, proč
se tak do té Prahy derou? (Souhlas.) Řečník vy-
slovuje se proti jednoduché frekvenci na školách
číslicemi dokazuje, že německé školy v Praze jsou
vlastně židovskými školami. Vyskytl se sice spolek
pokrokových židů, který se svým orgánem »Rozvoj-
»pracoval«, ale židy nepřevratil, ti zůstali stále
Němci. Výsledek akce židovské je minimální!
Pan ob. st. Pešek promlouvá o nesjednoce-
nosti učitelstva. Když byla schválena výpomoc uči-
telstvu, došla jedna petice, aby ženatí dostali více
než svobodní, jiná pelice žádala opět něco jinéhoa
tak se jevila naprostá nesjednocenost. Doporučuje
učitelstvu, aby si počínalo vesměs slušně. Ale ne-
slušné je, když učitel podpisuje se na hanopisech.
Zde mám jeden a v tom se mluví o zkrachované
radnici. (Hlasy: Jmenovat!) Podepsán jest odborný
učilel Mraček. A takových letáků máme už celou
hromadu. Na schůzi se o radnici a obecních starších
mluví s největším despektem. Učitelé povídají, že n
slávobrány peníze Praha má a na školy nikoli a
to proto, že jeví se různé louhy.
Takové poměry jsou nezdravé a jest proto opráv
něně přání, aby i holešovický učitel měl právo být
slušným. (Souhlas.)
Pan dr. Pík dovozoval, že jest nezbytno, aby
německému školství bylo v Praze měřeno takovou
měrou, jakou měří Němci českým školám ve zněm-
čeném území.
Pan dr. Scharf prohlašuje vzhledem k vývo-
dům p. Březnovského, že na radnici není žádný člen
svazu pokrokových židů. Křivdilo by se však svazu
kdyby se mu vytýkal nezdar ze zahájené akce škol-
ské. On krátce převzal úkol, který nemohl přemoci.
Pan m. r. Schrötter omlouvá některé vý-
roky p. Peška rozčilením, které se ho zmocnilo po
schůzích holešovických, a uvádí, že učitelstvo ve
svém celku vždy taktně se chová. Vykládá dále or-
ganisaci průmyslové škole divči. Poukazuje k tomu,
že učitelstvo podalo několik petic o rozdělení výpo-
moci, ale doufá, že přiště učitulstvo sejde se n
jedné cestě a pak rada městská bude moci vyhověti.
Odmítá útoky na radu městskou, jakoby nečinila vše
co v mezích zákona může ve příčině českých díte
v německých školách. Na konec žádá, aby sbor
na dále školství a učitelstvu přízeň zachoval. (Po-
chvala.)
Pan dr. Podlipný jako člen německé okresní
školní rady vykládá zkušenosti, kterých nabyl inter-
vencí při zápise na německých školách.
Potom celý rozpočet školní i návrh na přirážky
schválen.
Pan dr. Podlipný navrhoval odročení schůze
a vyslovil presidiu blahopřání ke svátkům.
Starosta p. dr. K. Groš končí o 1/48. hod. več
schůzi a projevil srdečné přání členům sboru k Va-
nocům a přál jim šťastný a veselý Nový rok. (Sou-
hlas.)
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
Na Štědrý den v úterý dne 24
t. m. nevyjde obvyklé odpolední
číslo „Národních Listů“. Pro
vánoční číslo, jež vyjde ve středu
dne 25. prosince 1907 ráno, při-
jímají se v administraci našeho
listu inserty v den štědrovečerní
jen do 2. hod. odpol.
— Rozumějme si dobře. Orgán předsedy
vládního klubu českého zle se durdí na voliče
Menšího města průžského, kteří ve čtvrtek pro-
jevili nepokrytý souhlas s vývody posl. Anýže
i souhlas se svým poslancem inž. Kaftanem,
který nehlasoval pro rakousko-uherské vyrov-
nání. V horečné snaze uhájiti vládní politiku
české delegace v říšském parlamentu zabřída
pisatel článku do nesprávností, které stručně
uvésti chceme na pravou míru. Budiž tedy po
pravdě připomenuto: poslance Národního klubu
nikdo ze zrady neobvinil, ale vytýkalo se jim,
že šli do vládních služeb, ačkoli věděli, že před-
seda nynějšího ministerstva bar. Beck dle refe-
rátu dra. Kramáře prohlásil, že jeho vláda před
schválením rak.-uherského vyrovnání nemůže
ani slíbit, že dávným a spravedlivým poža-
davkům českého národ- vyhoví. Vytýkalo se
jim, že hlasovali a snad dále hlasovati budou
pro vládní předlohy, ačkoli z celé řady skutků
je zjevno, že nynější vláda, jako její předchůd-
kyně, nadržuje Němcům a provádí jejich pro-
gramové požadavky, zejména v oboru jazyko
vém, ba že nemá ani tolik slušného a povinného
zřetele k poslaneům českého národa, aby zřejmě
osvědčila, že chce zjednávati platnost zákonu
a příslušným, dosud trvajícím nařízením. Po na-
šem náhledu je pohanou pro český národ, má-li
své zástupce ve vládě, která trpí, aby proti
právu a zákonu poškozovány byly jeho životní
zájmy. A že se tak děje soustavně, nemohou
popříti ani nejhorlivější obhájcí vládní politiky
Naproti toužebnému přání, že posl. Anýž měl
prosloviti svou řeč malostranskou dříve, buď na
schůzi svých voličů v Rokycanech, nebo v
schůzi strany v Měšt. besedě, sluší jim připome-
nouti, že posl. Anýž své stanovisko vůči nynější
vládní politice české delegace sice stručně, ale
zřejmě na schůzi rokycanské byl vytknul. Proč
nedošlo k usnesení voličstva, dobře ví zástupce
výkonného výboru, který schůzi byl přítomena
stanovisko vládní hájil. Rokycanská schůze ko-
nala se téhož dne, kdy v pražské Měšťanské be-
sedě mluvil pan dr. Kramář. Že na dvou místech
současně nikdo býti nemůže, je zřejmo. V čem
tedy se rozcházíme? „Nár. Listy“ hájí stane-
visko, že nynější taktický postup české delegace
není správný, ani národu prospěšný, že odpo-
ruje programovým zásadám národní strany sv
bodomyslné, schváleným jejími povolanými or-
gány — ani poslední sjezd nevyjímaje — že
nebyly a nejsou na snadě podmínky, za kterých
mohla by strana rozhodnouti se pro účast na
vládě a důsledky, jež z toho plynou. To mohli
bychom dokázati i vlastními výroky strůjce ny-
nějšího taktického postupu — dra. Kramáre!
Ale máme prý alespoň trochu počkat, a nehnat
poslanec k staré chybě: politice skokanství. Už
prý naši poslanci podali interpelaci. Podali, to
je pravda. Nad slunce jasněji dokázal prof. dr.
Čelakovský, že na jazykových právech našeho
národa páše se zločin. A co odpověděl minist
spravedlnosti dr. Klein? Prozkoumejme jeho
výklady ze včerejšího sezení říšské rady. Mluví
o věci široce a dlouze, nemůže popříti platnost
zákona ani nařízení Stremayerova, ale na přes-
nou odpověď, co hodlá učiniti, aby pácha-
nému bezpráví byla učiněna přítrž, ani muk.
Tak se děje za vlády, které sloužíme. Na konee
jen připomenutí: Časopis předsedy „Národního
klubu“ viní nás, že jsme na uhájení svého sta-
noviska bojovali citáty a projevy, kterým dá-
váme jiný smysl. Odmítáme to s plnou rozhod
ností u vědomi, že důkaz toho nikdo podati ne
může a nepodá.
— Slovanské manifestaci proti pruskému
barbarství, pořádané dne 15. t. m. v Národním
domě na Král. Vinohradech, dostává se v libe-
reckém německo-nacionálním listě „Deutsche
Volksztg.“, neobyčejně dopáleně odpovědi na
úvodním místě. Jakýsi p. Hermann Holdscheck,
popustil uzdu už tomu nejcivilisovanějšímu
tönu německému, a vyčinil celému shromáždění
všeobecně a potom každému řečníku zvlášť, po
čínaje rektorem české iniversity a děkanem filo
sofické fakulty a konče ruským řečníkem drem
Novikovem. Rektora prof. Golla a prof. Niederla
ptá se německo-nacionální filosof, zdali by ne
lidskost a nekulturnost Němců dovedli také filo
soficky dokázat bez českojezuitské dogmatiky
Kdo prý hlouběji do bytosti a podstaty ple-
menitosti a kultury lidství dovede nahléd
nouti jakožto abstraktní a objektivní filosof
může a musí prý o tom pochybovati, neboť ve
filosofii racovní a dějinách kulturních jsou prý
Češi a Poláci velmi, velmi malým písmem za-
psáni. I když se půjde do déjin kultury a ple-
men evropských, obstojí Češi a Poláci vedle
Němců velmi čestně, nesmazatelným svědectvím
dějin o tom jest patero křižáckých výprav, po-
řádaných německým národem do Čech, proti
svobodě myšlení a svědomí, která tu byla domo-
vem v době, kdy v Německu panovala tma nej-
pustšího středověku. Jinak, posuzuje-li se kul-
tura podle stavu přítomného, nebude pro kultur-
ního historika budoucnosti žádným těžkým pro-
blémem, rozhodnouti, na čí straně stála počát-
kem XX. věku kultura a lidskost, zdali na straně
státu, který ucházel se ve své sněmovně o úvěr
set milionů na vyvlastnění svých podaných ne-
německého jazyka, jež uznal za nutno vyhladiti
z povrchu zemského jenom proto, že se od-
hodlali zůstati stůj co stůj Neněmci, anebo na
straně těch, kteří jménem lidskosti a kultury
Evropu vyzývali ku protestu proti takovému po-
skvrnění nejprostší humanity. I co se týče raoy
a její hodnoty, nebude raca západoslovanská as
tak bídná, udržela-li se v nejtěsnějším soused-
ství plemene německého a proti němu, zavile
Slovanstvo potírajícímu mečem válečným i po-
pravním, ohněm paličským i hraničným, násilím
státní moci, germanisující všemi svými institu-
tucemi hrdelními a trestními, bodákem, olovem.
soudem, školou, penězi, persekucemi všech
druhů atd. atd. až na naše doby, kdy už se zdá,
že je přece nemožno popraviti celý národ suchou
cestou na věčnost, na jakou odošly celé kmeny
Slovanů severozápadních, tak že po nich zbyla
jenom pouhá jména a krev, kolující z žilách
#8
alto_textblock
#8
nynějších Němců. Jedno z těch jmen zní-
Prusi! Možno dost, že některý kulturní histo-
rik nejblíže příští doby dokáže, že bylo zapo-
třebí zkažení krve slovanské s jedné a německé
s druhé strany, aby ještě počátkem XX. stoleti
umožněn byl takový zločin, také plivnutí po
vznošené tváři lidskosti, jako jest pruská expro-
priační předloha na pauperisaci, vyvlastnění Po-
láků z Ostmarky. Národ čistého plemene ať slo-
vanského, ať německého by snad něco podob-
ného nesvedl a nescházelo při té příležitosti na-
rážek na původní národnost dnešních katano
Polsky ani v německých listech, tak dobřoa
plemenitě německých, jako jest na př. Simpli-
cissimus. Pan Holdscheck bije také na dějin-
né právo pánů („d. geschichtliches Herrens-
recht“), jež prý majíNěmciv Čech á ch
Tomu se vysmějeme z plna českých plic —
v tom případě ovšem, jestliže bude genius če
ského plemene státi při našich poslaneckých zá-
stupcích v nastávající přetěžké zkoušce, která
se zove česko-německé vyrovnání a
která ovšem chová v sobě nebezpečí pozbytí vů-
bec domovského práva českého v celé třetině
dnešní české vlasti, tedy vlastně ještě něco
horšího, než pouhou expropriaci pozemkovou
Avšak český lid, který uspořádal protesty proti
násilí, páchanému na bratrech v cizím státě, do-
vede se v pravý čas postaviti i proti všem mož-
nostem rozdělení vlastní domoviny a zhouby
všeho českého v jedné její třetině-
— Spolek českých advokátů v Praze po-
řádal včera schůzi ku projednávání známých
jazykových případů v Chebu. Rozpravy súčastnil
se za předsednictví dra. Valenty pp. dr. Lhota,
dr. Šebesta, dr. Körner, dr. Nesý, dr. Bouček
dr. Koranda. V rozpravě bylo uvedeno, že chebský
soud dříve, dokud tam nepřišel soudce dr. Feyrer.
nejen vyřizoval česká podání, ale také měl česk
tiskopisy. Zdá se, že dr. Feyrer svoji českému ja-
zyku nepřátelskou akci zahájil v dorozumění
s krajským soudem chebským, s německými po-
slanci a s německou universitou, neboť šlo ráz
na ráz, co se v té věci na straně německé
dělo. Krajský soud potvrdíl správnost rozhodnut
o odmítnutí českého podání a ihned také universitní
profesor se o tom vyslovil. A co se děje u nás
Vysokoškolští profesoři nie neučinili kromě
prof. Čelakovského, klerý podal v parlamentě
inlerpelaci. Pánové z naší universily
odpověděli na soukromý dotaz, že
nebudou vměšovatido politických
záležitosti! A co naše delegace ve
Vídni? Ta se pustila do vyjednávání, které nám
nic dobrého nopřinose. Ministr dr. Klein odpo-
věděl dnes tak, že odpověď jebo jest urážkou
pro nás. Ve schůzi padla i osobní poznámka,
že orgán dra. Kramáře snad bude jeho odpověd
posuzovati jako nějakou naši vymoženost. Dr.
Nesý doporučoval, aby svolána byla společná
schůze se zástupci delegace české, v níž by se
ujednal rozhodný postup proti jednání něme
ckého soudce. — Dr. Šebesta pravil, že cheb
ský jazykový případ považuje za výraz odstře
divých snah v tomto státě, které někdy mohou
mu býti mnohem zhoubnější, nežli jsou dnes
Pět neděl uplynulo ode dne, kdy chebský soud
vrátil české podání; ačkoliv pak ihned byla
o tom podána ministerstvu telegrafická zpráva,
a ačkoli česká delegace ihned jala se pracovati
k nápravě, po pět neděl nestalo se až dosuo
nie, a to je známkou určité a zřetelné choroby,
kterou tento stát trpi. Bylo by povinností če-
ského ministra krajana, aby na to upozornil na
nejvyšších místech a aby tam tlumočil ostre
roztrpčení, jež českých myslí se zmocnilo při
úvaze, jak nebezpečný tento případ jest pro exi-
stenci státu vůbec. Český lid má právo žádati,
aby mu zaručena byla nedílnost naší vlasti a
plná bezpečnost jeho práv jazykových. Když byl
dr. Šebesta přečeil věrohodnou zprávu o odpo-
vědi, kterou ministr spravedlnosti dr. Klein dal
na interpelaci posl. dra. Čelakovského, bylo
usneseno, aby ve zvláštní resoluci projeveno
bylo stanovisko spolku českých advokátů o věe-
ném a právním obsahu odpovědi té. Resoluce
vyznívá v ten smysl, že stanovisko, které za-
ujala vláda vůči vrchnímu zemskému soudu
pražskému, nesrovnává se s nazíráním českýeh
právníků na právní stav v organisovaném státě.
poněvadž nelze dopustiti, aby každý soudce
znova a znova dle svého osobního mínění řešil
jazykové otázky, které již nejvyšším soudem
byly rozhodnuty srovnale se stavem platných
zákonů, a že v případech takových jedná se
o úkoly justiční správy a nikoliv o otázku roz-
hodování jednotlivých soudců.
— Policie zabavila 8 obrazů z výstav
francouzského malíře Jossota v Rudolfinu —
jak se nám sděluje — pro jejich ráz proti-
klerikální a antimilitariatický! A to všecko děje
se ve jménu mravnosti, náboženství a vojáčko-
vání — nejvíce však ve jménu hlouposti, poně-
vadž moderní ideje poletí přes hlavy pánů o
policie o jejich bohumilé činnosti a budou za-
chvacovati stále širší a širší vrstvy lidové přea
všecko šikanování a zabavování.
— Osobní. Pan Ferd. Malý z Brnikova po-
drobil se v těchto dnech u c. k. místodržitelství
Praze zkoušce z pozemního stavitelství a uznán byl
způsobilým. — Pan MUDr. Rudolf Dorfma nn
býv. operatér a demonstrátor oční kliniky dv. r. prol.
dra. Fuchsa ve Vídni a priv. asistent očního sana-
toria v Borohrádku, zahůjí praxi jako oční lékař dne
1. ledna 1908 v Čes. Budějovicích, Náměstí čís. 8. —
Máňa Cafourkova z Písku podrobila se zkoušce
z frančiny, kterou s vyznamenáním obstála. — Pan
Ant. Suchý, mistr obuvnický, majitel firmy V. Su-
chý a syn, dvorní dodavatel v Praze-II., jmenován
byl stálým přísežným znalcem c. k. zemského trest-
ního soudu v Praze. — Z banky pro země rakouské.
Ve včerejší schůzi správní rady bylo ve smyslu dří-
vějšího zásadního usnesení formálně provedeno jme-
nování p. Lud. Aug Lohnsteina generálním ře-
ditelem banky.
— Promoce. Pan PhC. Bohumil Lukavsk
ze Mšece byl dne 21. t. m. na české universitě
Praze prohlášen doktorem filosofie. — Pan JÚC. Jose
Večeřa ze Zahnašovic (okres Holešov) na Moravě
kandidát advokacie u zemského soudu v Praze, by
ve středu dne 18. t. m. o půl 12. hodině polední n
staroslavném vysokém učení Karlo-Ferdinandově do
ktorem veškerých práv veřejně prohlášen.
Rodinné zprávy. Sedmdesáté narozeniny
slaví dne 26. t. m. v kruhu rodinném u zetě p. K
Bubeníčka, učitele v Uhřiněvsi, svěží a zdráv řídicí
učitel v. v. pan Ant. Jos. Dědek, bydlící na Král
Vinohradech, kamž se byl uchýlil na odpočinek, vy
znamenán byv za věrné služby na roli školské zá-
služnou medailí, pochvalným listem, pak čestným
občanstvím v Bejšti a konečně dne 13. července 1900
drahocenným prstenem míst. školní rady v Dubči
u Prahy.
— Osobní z pošly. Kontrolorové Vil. Kadeřá
vek a Jan Kutálek jmenováni byli nadkontrolory
v Terstu, správce pošty Vojtěch Želenka nad-
kontrolorem v Pulji. Zatímný pošt. rada Ant. Da
rebný v Brně definitivně byl potvrzen. Po své žá-
#9
alto_textblock
#9
dosti dáni byli na odnečinek ředitel cís. rada Edm
ryt. Merkl v Praze a nadkontrolor Frant. Šend
ve Vídni.
— Jubileum. Včera dne 21. prosince bylo tomu
25 let, co byla promoce prvních doktorů filosofie na
fakultě filosofické české university pp. dra, Jiří h
Gutha a dra. J. Práška. Z těch dr. Gutb, tehda
jedenadvacítiletý, první konal všecka regorosa po
česku a také českou disertaci »Atomismus ve filo-
sofii« měl schválenu od university české. Pan dr. A
Roušar, promovovaný před tím, měl rigorosa z část
na universitě ještě nerozdělené. Rektorem university
byl tehda prof. W. W. Tomek, děkanem filos. fakulty
prof. dr. F. Studnička, promotorem prof. dr. Joseí
Durdík. Promoci byli přítomní m. j. dv. r. prof. dr.
A. Randa a dv. r. prof. dr. V. Strouhal.
— Úmrtí. Dne 17. t. m. zemřel v Praze v sana
toriu p. inženýr Viktor Florinond Semet, mužv
nejlepších letech, onemocněv těžce na cestě. By
synem vynikajícího průmyslníka belgického p. Se
meta-Solvaye a pochází z jedné z nejbohatšiel
rodin belgických, jež jest též v Čechách zúčastněna
na uhelných dolech v Lánech. Byl ženat a zůstavil
po sobě nezletilého syna. Belgický konsulát v Praz
ujal se rodiny a konsul p. Carlo svob. pán de
Liser zakročil osobně v jejím zájmu u různých
zdejších úřadů. Mrtvola byla převezena do Brusselu. —
Po dlouhé trapné chorobě zemřela v Praze včera
o 4. hod. ranní sl. Marie Walterova, učitelka
češtiny, frančiny a němčiny v Ženském výrobním
spolku od jeho založení. Zesnulá byla kromě školy
i společensky národnostně činna. Po leta súčastnil
se slavností a bazarů ve prospěch Ústřední Matice
školské, Výrobního spolku a »Minervy«. Pakse
zvláštní oblibou a obětovností pořádání dýchánko
pro dělnické ženy a divky Americkým klubem dam
z Náprstkova domu. Pohřeb konati se bude zítra v
3 hod. odp. z domu smutku v Křemencové ul. č. 13
n. na Olšany. Čest její památce
— Z belgického konsulátu v Praze. Konsul pan
Carlo svob. pan de Liser nastoupi dne 22. t. m
dvanáctidenní dovolenou; vedení úřadu po dobu tu
převzal konsulární kanciéř p. J. J. Dienelt.
— IV. Sjezd českých přírodozpytcův a lékařův
Dne 4. prosince 1907 konala se schůze organisačního
komitétu a všech zvolených předsedů a sekretárů
jednotlivých sekci. Schůze ta schválila rozdělení prá
ce sjezdové. Přijata byla změna navržená p. pro
Chodounským, aby farmakologie a toxikologie byla
zařaděna do sekce III. Sekce rozděleny takto: Sekce
I. Anatomie, srovnávací anatomie, zoologie. Předse-
dové: Prof. dr. František Vejdovský, Ph. dr. Aloi
Mrázek. Sekretář: prof. MUDr. Otakar Srdinko.
Sekce II. Botanika, agrikulturní bolaníka a fytopatho
logie. Předs.: Prof. dr. František Bubák, sekretář.
docent dr. Karel Domin. — Sekce III. Fysiologie, pa-
thologio, fysiologická a experimenjální patholegie
farmakologie, toxikologie. Předsedové: Prof. MUD
Karel Chodounský, prof. dr. Bohumil Němec, pro
dr. August Bělohoubek, Mag. Pharm. O. Pohl. Sekreb
Prof. dr. Eduard Babák, Ph. dr. Jan Štěrba. — Sekce
IV. Všeobecná pathologie, pathologická anatomie,
patholog., mykologie, soudní lékařství, lékařská po-
licic. Předsedové: Prof. MUDr. Jaroslav Hlava, dvorn
rada prof. MUDr. Josef Reinsberg. Sekretář: Prol
MUDr. Ivan Honl. — Sekce V. Medicina vnitřní, psy
chiatrie a neurologie, paediatrie. Předsedové: Proí
MUDr. Vítězslav Janovský, prof. MUDr. Josef Tho-
mayer. Sekretář: Docent MUDr. Josef Pelnář.
Sekce VI. Chirurgie, porodnictví, oční lékařství, gy-
naekologie, oto-rhino-laryngologie. Předsedové: Pro
MUDr. Otakar Kukula, prol. MUDr. Jan Deyl. Sekre-
tář: Prof MUDr. Václav Pitha. — Sekce VII. Zubn
lěkařství. Předsedové: Prof. MUDr. Eduard Nessel
MUDr. Karel Wachsmann. Sekretář: Docent MUD
Jan Jesenský. — Sekce VIII. Hygiena. Předsedové
Prof. MUDr. Gustav Kabrhel, městský fysik MUD
Jindřich Záhoř. Sekretář: Prof. MUDr. Stanislav R-
žička. — Sekce IX. Veterinárství. Předsedové: Prol
dr. Theodor Kašpárek, zvěrolékaři Ludvík Vacata
Sekretář František Šperát, MUDr. Z. Houček. —
Sekce X. Mineralogie, petrografie, geolog. paleonto-
logie, geofysika, geografie, meteorologie. Předsedové:
Prof. dr. František Augustin, prof. dr. Filip Počta
Sekretář: Prof. dr. František Slavík, docent dr. Jiř
V Daneš. — Sekce XI. Chemie theoretická i užitá.
chemie fysikální. Předsedové: Prof. dr. Emil Voto-
ček, prol. Karel Andrlík. Sekretári: Docent dr. Ji
Baborovský, prof. dr. Emanuel Formánek, prof. Fran-
tišek Mašek, Břetislav Šetlik, přednosta chemického
oddělení technologického musea. — Sekce XII. Fy-
sika, mathematika, astronomie. Předsedové: Prof. d
Václav Felix, dvorní rada dr. Karel Zahradník. Se-
kretář: Prof. dr. František Nušl. — Sekce XIII. Appli-
kované vědy fysikální mathematické. Předsedové
Prof. dr. Karel Domalíp, prof. dr. Novotný. Sekretář
ing. dr. Vítězslav Felber. — Sekce XIV. Zemědělská
Předsedové: Prof. dr. Julfus Stoklasa, prof. dr. Alois
Velich. Sekretář: Ing. Adolí Ernest. — Sekce Xv
Sociální lékařství, chudinství, chorobnictví, pojišťo-
vání. Předsedové: Docent MUDr. František Procház
ka, prof. MUDr. Antonín Heveroch. Sekretář: MUDr.
Jiří Turinský
— Remunerace. Dle zpráv, mezi výkonným úřad
nictvem jednoho z pražských úřadů zeměpanskýcl
kolujících, má pro ně presidium míněného úřadu
k disposici 8000 K na rozdělení jakožto remuneraci.
Někteří úřadníci nejmenších tříd dletních dostali lelo
nepatrné odměny — po 10,. 12 nebo 15 K — za mimo
řádné práce, konané v době mimo hodiny úřadní
Dle zpráv mezi naznačeným úřadnictvem šiřenýci
budou úřadníci, kteří takové odměny dostali, nyn
z podilu na oné remuneraci vyloučeni, rovněž úřadní i
účetní. O jejím rozdělení šeptají se pověsti přimo ne-
uvěřitelné: v presidiu prý zůstanou 2000 K, v presi-
diální kanceláři 600 K, ve výpravně 1000 K a zbytkem
budou prý poděleny nejnižší vrstvy úřadnické — —
po 5 K! V tom smyslu byly prý již zhotoveny kon
signace. V nejbližších dnech snad již se zjistí, jak s
celá věc provedla skutečně.
— Vyložené seznamy voličů v Praze. V kance-
láři katastru voličů král. hlav. města Prahy v čísle
558—I., v ulici Celetné č. 12 n., ve II. poschodí, vy
loženy budou k veřejnému nahlédnutí ve smyslu
ustanovení posledního odstavce § 11. říš. řádu vo-
lebního ze dne 26. ledna 1907 č. 17 ř. z. sezna-
my voličů říšské rady všech sedmi voleb-
ních okresů král. hlav. města Prahy spolu s listko-
vým katastrem voličů říšské rady jakožto podstatnou
svojí částí a to po plných osm dnů o d 23. až d
30. prosince t. r. v hodinách úřadních (od 8.h.
ranní do 2. hod. odpol., dne svátečního a nedělního
do 12. hod. polední). Vedle toho vyloženy lbudou
téže době k veřejnému nahlédnutí v magistrátní ex-
posituře v Praze—VII, v ulici Nádražní č. 265 a
magistrátní exposituře v Praze-VIII. v Primatorské
tř. č. 141 seznamy voličů dotyčného volebního okresu
spolu s osobními llstky voličů říšské rady v dotyčné
části města bydlících uspořádanými dle evidence do-
movní. Tento listkový katastr voličů říšské rady by
nově založen a to na základě soupisu voličstva
během měsíce listopadu t. r. provedeného a jsou
témž všichni voličové, pokud ovšem se přihlásili, z
všech sedmi volebních okresů král. hlavního města
Prahy (všech osmi částí města Prahy) v alfabeti-
ckém pořádku zařazeni. Vedle tohoto alfabetického
uspořádání zavedena byla za účelem kontroly do-
movní evidence voličů říšské rady tím způsobem, ž
osobní lístky sčítací voličů v lémž domě bydlících
do zvláštních obálek jsou zařazeny, obálky ty pak
dle čísel domovních a dle jednotlivých částí města
jsou srovnány. Též tato evidence domovní bude po
výše uvedenou lhůtu v kanceláři katastru voličů
nahlédnutí přístupnou učiněna, tak že každý o evi-
denci jak svého práva voličského tak i jiných voliču
nahlédnutím jednak do abecedního katastru lístko-
vého, jednak do příslušné obálky domovní během
budoucího týdne a to i ve dnech svátečních snadno
se přesvědčiti může. Pokud jde o volební okres č.
(Holešovice-Bubny) a čásť volebního okresu čis.7
(Libeň), budou vedla toho vzhledem k značnější
vzdálenosti vyloženy v tpříslušných magistrátních
expositurách též seznamy voličské s lístky sčítacími
dle domů srovnanými a nad to učiněno opatření,
by expositury tyto byly ve stálém spojení s kan-
celáří katastru voličů, tak že každý volič v někter
exposituře se hlásící ihned informován býti může.
Na vyložení toto upozorňují se zejmena oni voličové
říšské rady, kteří při listopadovém soupisu osobních
svých lístků sčitacích nevyplnili a neodevzdali, by
tak nyní dodatečně učinili. Voličové bydlici
#10
alto_textblock
#10
Praze —VII. a v Praze —VIII. mohou tak ovšem uči-
niti ve své mag. exposituře. Poněvadž pak dále ma-
teriálu soupisem získaného použito bude i k nastá-
vajícím brzkým volbám do sněmu král. českého,
jest to v zájmu voličů poplatníků samých, aby, po-
kud ještě osobních lístků sčítacích nevyplutli, učinili
lak nyní dodatečně v úřadovnách výše uvedených
— Ze Svazu zaměstnavatelů stavebních v král.
českém. (Reforma úmzového pojišťování.) Říšský
svaz živnostníků slavebních v Rakousku vyslal dne
16. prosince 1907 depulaci k ministrům: vnitra, ob-
choduu a veřejných prací, podat jim obšírný pamětní
spis, jenž se obrací nejen proti zamýslenému nyní
zvýšení příspěvku úrazového, nýbrž také proti mno
hem dále sahajicímu zvýšení příspěvku za účelem
uhražení účetního delicitu úrazových pojišťoven.
V pamětním spisu jest dolíčeno, že by přebytky sprá-
vy a výnosů fundovaného jmění slačily, aby se jimi
delší řadu let mohlo vyjíti, a že by syslem přiráž-
kový, který by měl jen velmi mírné zvýšení příspěv-
ku v zápětí, mohl vyhověti účelu, aniž by byla právní
a skutečná jistota rentových nároků jakkoli ohrožena
— jistola to, jaké úhradový kapitál, jenž přes opě-
tovné revise tarifu a zvýšení příspěvků jen nedo-
statečně mohl býti nahromaděn, nikterak nepodává,
a to následkem kolisání kursu cenných papírů, míry
úrokové a hypotekárních půjček daleko nad pupi-
lární jistotu poskytovaných. Pamětní spis doporučuje
výslovně nejpřísnější zavedení nucených listin vý-
platních, dále nejostřejší ustanovení v kontrole a tre-
stech proti ulajování příspěvků, jakož i systematické
a účinné zabraňování úrazům. Naprosto jest vylou-
čen úmysl, renty snad vůbec v některém směru zkrá-
tití. V deputaci byli: stavební rada ze Stummerů,
předseda Ústředního svazu živností stavebních v Dol.
Rakousku, slarosla Svazu stavebních z a
městnavatelů pro království české stav.
rda Ouido Bělský, a předseda Spolku slavitelů na
Moravě a ve Slezsku Eduard Exner, referent v této
věci profesor dr. Kobatsah, jakož i sekretář Říšského
svazu dr. z Hornbergů. Ministři deputaci co nejvlid-
něji přijali a bylo jí umožněno své názory obšírně
vyložiti, Ministři slibili, že záležitost co nejdůkladněji
uváží. Najmě poukázali ministři: dr. Fiedler a dr.
Geasmann k tomu, že nynější zvýšení příspěvků ma
vzhledem ku blízké reformě veškerého pojištění děl-
nického význam toliko přechodný. Deputace odebrala
se také k vrchnímu kuratoru říšskému poslanci Stei-
nerovi, jenž rovněž projevil nejživější zájem o věc,
slíbiv svou podporu.
— Řádná valná hromada Umělecké besedy koná
se v sobotu dne 28. t. m. o 7. hod. večerní v míst-
nostech spolkových.
— Representační večer Všeobecného spolku dr-
pistů rakouských v Praze konal se minulou neděli
na Žofíně. Byl to večer representační, ale zároven
také animovaný, jenž po vyčerpání programu vyzněl
srdečnou zábavou a tancem. Snaživí pořadatelé po-
starali se nejprve o umělecké požitky a sestavilie
zajímavý, zábavný pořad. Přispěla k němu pí. Ma-
řenka Hessová-Guthová, člen divadla „Uranie“, citu-
plným přednesem Klášterského pěkné balady o duši
Jana Nerudy, k níž kapelník Starý komponoval hud-
bu, a vkusným přednesem několika písní, Velkého
úspěchu docílila zejména jedním ze čtyř roztomilých
chansonů K. Pospíšila, komponovaných na peetický,
zvonivý text Jaroslava Borotínského a Frimlovou
písní „O pojď...“ Virtuos na čelt prof. Artur Krása
strhl pesluchačstvo mistrným ovládáním svého ná-
stroje, zejména ve skladbách Popprových. Oba uměl-
ce na klavíru delikátně provázel skladatel p. Pospišil.
Humoristická čásť večera spočívala v osvědčených
rukou paní Hessově-Guthové a pp. Míška a Figara.
Mimo to přispěla k programu vydatně hudba po-
štovních zřízenců za řízení kapelníka p. Konopáska.
Účasť večera byla imposantní. Mezi přítomnými byli
zejména pp.: za král, hlav. město Prahu M. Ph. C.
Heriles, F. Skrcený, J. Broft, člen měsťské rady
v Karlíně továrník Engelmann, cís. rada Tůma za
klub samostatných obchodníků a průmyslníků, ke-
morní rada Macháček za zábavní odbor jubilejní vý-
stavy obchodní a živnostenské komory v Praza
1908, inž. Šetelík za technologické museum, spisova-
tel Jar. Zyka-Borotínský, nakladafel E. Weinfurter,
red. „Českého Drogisty“ Havelka, ředitel Havlíka
učitel na odborně škole drogislické M. Ph. J. Čermak.
dále pak drogisté pp.: Jan Anděl, senior slavu, Em.
Binovec, Al. Bydžovský, M. Ph. Reinhard Felil,
Ferkl, chél firmy Ferkl a Dvořák, Ad. Jauris, J. Je-
níček, Bratři Kimlové, Jan Kimla, Jar. Kitzler, MI. Ph.
L. Květ, F. Malina, Jos. Martinec, M. Modřický, B.
Müller, J. Pexider, Jos. Rottenborn, K. Schmidl, Fr.
Vitek, centr. drogerie. Své zástupce vyslala ob-
chodní gremia: Nové v Praze, v Karlíně a na Král.
Vinohradech, správní a plesový výbor obchodnického
spolku „Merkur“, Spolek pokrokových obchodníků.
Klub asistentů drogerie, Ústřední spolek českých kup-
ců. Česl oslovanská obchodnická beseda v Praze,
Spolek českých obchodních cestujicích, Klub míst-
ních jednatelů, obchodnický spolek „Vzájemnost“
Zástupci obchedních odvětví, spadajících v obor dro-
gistický. Malý sál žofínský velmi vkusně byl dekoro-
ván čalouny barev růžové a exotickými rostlinami.
Dekorace tato byla dílem čalounické firmy Novolný
v Praze a zahradnického závodu p. R. Hrdličky. Ky-
tice dodal J. Strnad. Hlavní zásluha o zdar večera
náleží snaživému zábavnímu výboru, jenž fondu
vyššího učiliště drogistického odvede pěkný obnos
jako čistý výtěžek.
— Z českého pomocného spolku pro nemocné
plicními chorobami v král. českém. Zakládajícím
členem spolku stal se starosta města Karlína zem-
ský poslanec p. Jindř. Ronz s příspěvkem 1000 k
— Z ruského pravoslavného chrámu. Dnes v ne-
děli bude po službách božích o 3/412. hod. sloužena
panichida za nebožtíka Nikolaje „Petroviče Apra-
xina, předešlého předataveného ruské pravoslavné
církve v Praze.
— Ve prospěch pomníku Hany Kvapilové ode-
vzdala ředitelka Pištěkova lidového divadla na Král.
Vinobradech pl. M. Pištěková 314 K (čistý vý-
nos po úhradě jen nejnutnějších vydání) z předsta-
vení, jež dne 14. t. m. bylo v jejím divadle za po-
hostinské hry pí. M. Hübnerové uspuřádáno. —
V lidovém divadle »Urania« v Praze VII. bude k té-
muž účelu uspořádáno předslavení v únoru a také
lidové livadlo v Praze-VIII. uspořádá předslavení v
prospěch pomníku Hany Kvapilové. V obou předsta-
veních vystoupí bezplatně paní M. Hübnerová jako
host. Pan MUDr. J. Fuhrich, advokát a místopředseda
Moravsko-slezské besedy, věnoval s chotí svou pro-
střednictvím paní Hübnerové k témuž účelu 20 K.
— Mensa akademická. Ve schůzi kuratoria dne
20. prosince 1907 zvolen správcem Mensy akademi-
cké českých vysokých škol pražských pan Arnošt
Vondrák z Blat u Mělníka. Ostatní pp. žadatelé
mohou si žádosti a přílohy vyzvednouli u prof. dra.
Vladimíra Slavika v Kateřinské ulici č. 32 nebo za-
slati příslušné poštovné, načež jim přílohy ty na
udanou adresu zaslány budou.
— Usnesení obchodních gremií o šlědrovečerních
dárcích. Obchodní gremium na Král. Vinohradech
jako řada jiných gremil usneslo se na odstranění
rozdávání dárků štědrovečerních v obchodech de-
tailních a doufá, že krok tento s plným souhlasem
přijat bude obecenstvem, které přeje sobě reelního
obsloužení. — Stejně usneslo se obchodní gremium
ve Vršovicích.
— Zaveďme všeobecně účtenky s národním kol-
kem! Ve snaze umožniti všeobecné zavedení jednot-
ného národního kolku českého, vydala Národní rada
česká vkusné útržkové účtenky s 2hal. národním
kolkem, jichž má býti používáno všeobecně v ho-
stincích, vinárnách a kavárnách, jakož i v obchodec
vůbec. Obnos 2 hal, který bývá při účtování obe-
censtvu připočten, jest ovšem zcela nepatrný, avšak
zavede-li se užívání účtenek těchto všeobecně všude,
vyplyne také z účtenek těchto značný celkový pří-
spěvek jednak ku provádění velkých českých akcl
celonárodních, jednak na podporu národních institucí
pro obranu českých menšin i ostatních nejzávažněj-
ších národních našich účelů. »Dobrovolná kázeň ná-
rodní budiž pro nás rovna autoritě zákona!« S tou
intencí a v důvěře, že lid český krok za krokem ve
všech směrech a zejména také v ohledu finančním
bude se říditi jednotně vydanými pokyny příslušných
činitelů povolaných, přejala Národní rada česká or-
ganisací jednotného národního kolku českého jako
první pokus stabilisace národních sbírek. Jest tedy