#1
alto_textblock
#1
27. ledna 1903. Číslo 27.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
Strana5.
#4
alto_textblock
#4
trhu. Celní tarif je bedlivě uváženou výslednieo
mezi zájmy výrobcův a spotřebovatelův, jako
kompromis naproti národohospodářským přáním.
jež se často rozeházela. Tu je dosti svobody pro
uzavření obchodních smluv, při čemž dbáti na
převážně kontinentální polohu naší říše se zvlášt
ním zřetelem k celní politice státu, jenž v na-
šem zahraničném obchodu zaujímá nejpřednějš
misto. Ministr nabádá průmyslníky, aby použil
okamžiku zvětšením výrobního základu a roz
vážnou investiční politikou, neboť investice zna
menají v nynější chvíli poukázku, jež bude ho-
norována snad v nedaleké době zabezpečené
obchodně politické stability. Také vláda vykoná
v investicích vše, co lze sjednati s finanční
rovnováhou. Arci průmysl musí starati se
sebe také sám, neboť iniciativa jest jeho pod-
statou. Odliv rakouského kapitálu do ciziny je
povážlivým příznakem skrovné domácí podnika-
vosti, ministr myslí však, že až úprava valuty
bude úplně provedena, usnadní se také příliv
kapitálu cizozemského. Vláda a hlavní obchodní
odbor vynasnaži se o posilu domácí podnika-
vosti a usnadnění vývozu. Moderní stát potře-
buje průmyslu, neb je hojným pramenem ná-
rodního bohatství a berní síly.
Členové Krupp, Singer, Vetter a Ginzkey
podali pilný návrh, aby celek úmluv po svém
uveřejnění byl dobroznalecky uvážen a přikázán
20člennému výboru, jenž se hned zvoli z plena.
Ministr Call odvolává se na vytčené posla-
vení průmyslové rady již v dřívějších stadiích,
ale proto přece, až bude předloha podána říšské
radě, učiní ji hned přístupnou také průmyslové
radě. (Hlučná pochvala.)
Singer referoval jménem stálého výboru
dopravního a tarifního o změnách v dopravním
řádu rakouského Lloydu a učinil návrhy, jež
byly přijaty.
Posl. Kolischer podal návrhy na smluvn
dopravní politiku, ujednání s Uhrami a cizími
státy, s nimiž se uzavříti mají obchodní smlouvy
a o dalším postátňování železníc v Rakousku,
jež byly přijaty; rovněž návrh na podporu ob-
chodního loďstva. Po plenární schůzi měl odbor
pro vyrovnací předlohy ustavující schůzi a zvolil
předsedou Artura Kruppa, člena panské sněmovny,
t. Z Pešti, 26. ledna. [Zv áštní tele ram
»Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 12.000a.
o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 81.5
kg K 8.571, 81 kg K 8.50, 80 kg K 8.30,
79.8 kg K 8.35, 78 kg K 8.20, stolno-
bělehradská 77 kg K 7 95, 765 kg K 8. 30,
peštská 78.5 kg K 8.15, banátská 79..5 ke
K 8.27, 79 kg K 8.121, bačská 77 kgk
8.271, kulská 76 kg K 8.20, skladní 78.5 k
K 8.10 na čivrt léta; žito K 6.85; ječ-
men K 6.15; oves K 6.47—6.50; jetelové
semeno červené K 77.—; vojtěška K 55.—
z tisských stanie.
Terminový obchod byl mdlý.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7.63, na říjen K 7.69, žito na duben K 6 . 63.
oves na duben K 6.11, kukuříce na květen
K 5 81, na červenec K 5.93, řepka na srpen
K 11.80.
Sádlo K 75.—; jiné zboží bez
změny-
Počasí m irné.
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
Z trhů eukerních.
V Praze, 25. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#7
alto_textblock
#7
Siluace lrhů cukerních doznala v minulém týdnu
nového přiostření, neboť smýšlení celkové znovu ocha-
blo a ceny braly se skuro napořád směrem sestupným
čemuž teprve v poslední den týdnu učiněna částečná
plítrž.
Těžiska trhů byla také v tomto týdnu v Paříži
a Londýně, neboť z místa prvního vycházely stále
nové a nové poukazy k realisacím, kdežto Londýn
jako kupec ukládal si i nadále zdrželivost. Pařížská
velkospekulace, která úpí pod „sladkou tíhou“ více
než člyř millionů pytlů a s realisacemi dříve neustále
odkládala, by kupci převzatých závazků také něco
nevydělali, nyní po vyčerpání všech momentů haus-
sovních ztrácí nadobro i zbytek trpělivosti a zaplavuje
trhy německé i londýnský svými hromadnými realisa-
cemi. Uváží-li se, že proti této veliké vybídce stoji
jen malá poptávka, obmezující se většinou jen na úhra-
du nejnutnější potřeby, nemůže výsledek loheto nepo-
měru mezi nabídkou a poptávkou, jenž jeví se v ústupu
cen, nikterak překvapiti.
Realisující spekulace ovšem v něklerou chvíli za
razila se sama nad následky svého ostrého vystou-
pení, sebe menší vzpružení trhu dalo jí však vždy
znovu zapomenouti na střízlivou rozvahu, a proto
pokračováno ihned dále v realisacích „a tout prix
Jak již výše uvedeno, chová se anglický konsum
stále zdrželivě, aě dle theorie o vlivu brusselské kon-
vence na světově ceny měl by se nyní z důvodu lev-
nosti co nejvice zásobovati, zejmena když loni chtěl
tak činiti již o celý rok napřed. Jedni domnívají se,
že tato posavadní nechuť Anglie k větším nákupům
souvisí se zastavením plavby a že se čeká s nákupy
až do znovuzahájení jejího; jiní opěl soudí, že v An-
glii obávají se snížení dovozného cla, což od většího
zásobování se zrazuje (o této věci však žádně bližší
zprávy do veřejnosti dosud nepronikly), a konečně
lřeti jsou toho náhledu, že Anglie nekupuje pouze
prolo, že osud brusselské konvence není doposud de-
linitivně rozhodnut. Pokud posledního se lýče, domnl-
váme se, že právě anglický konsument není žádným
přitelem všeohecného přijetí konvence, která mu cukr
má o vývozné prémie ostatních stálů zdražiti. Avšak
nechť již důvod passivity Anglie spočívá v tom neb
onem, trhy kontinentální dnes velmi nelibě ji pociťují.
neboť následky francouzských realisací se ji jen při-
ostlují
Kdykoliv nechávala Anglie evropské trhy na ho-
ničkách, obracel se zájem jejich k Americe a od této
očekáváno vysvobození. Proto i dnes kontinentální
trhy pohlížeji k Americe, avšak marně, neboť mimo
malou závěrku do Kanady, jež koncem předminulého
týdnu v Londýně se uskutečnila, nestalo se ničeho,
co by trhy zdejší pobídlo. Naopak Amerika, ač snížila
své záznamy za muskovady a čentrifugální cukro
1/2e ct., pohybuje se o 3 pence pod paritou cen evrop-
ských, čímž naděje na odbyt řepového cukru
ze oceán valně ochabuje. Všeobené zahájeni
práce v cukrovarech kubánských nemůže ovšem
také přispěti k oživení téte důvěry, ačkoliv na druhé
straně nesmí být přehlédnuto, že reciproční smlouva
mezi Spojenými stály a Kubou washintonským se-
nálem doposud schválena nebyla. Stane-li se tak sku-
tečně, bude od termínu její platnosti jedině záviseti.
zda americký trust nebo i neodvislé rafinerie tamější
na trhu evropském přece ještě jako kupec vystoupl.
Na samém konci týdne zavládnuvší poněkud přívěti-
vější nálada sotva bude míti dlouhého trvání, nebol,
zlepší-li se situace jen poněkud, velká spekulace oka-
mžik ten nenechá nepoužitým, a tak trhy budou ještě
dlouho točiti se v tomto víru, z něhož vyváznou nej-
spíše teprve tehdy, až pařižské zásoby ztenčí se na
míru normální.
O trhu našem se surovinou nelze za minulý
týden mnoho pověděti. Byla-li již dříve při klidném
směru a vyšších cenách vybídka továren malá, byla
nyní při chabé náladě trhu a cenách nižších tím ne-
patrnější, takže ve mnohý den k závěrkám vůbec ne-
došlo a ceny měly jen hodnolu menovifou. To plail
nejen o zboží poholovém, ale v míře ještě větší o do-
#8
alto_textblock
#8
dávkách na novou kampaň, jejíž ceny nikterak nejsou
dle toho, by cukrovary ku předprodejům nadchly. Ra-
finerie jevily koupěchtivost po celý týden dobrou
nedostatek vybídky jak se strany továren, tak i druhe
ruky, jejíž zásoby jsou pranepatrně, byl proto jediným
důvodem, že k četnějším závěrkám u nás nedošlo.
Po týdnu, jehož obrat odhadujeme celkem asi n
16—18.000 q, končí trh při klidném směru cenam
K 21.70 za I. výrobek poholový i na únor. Nová kam-
paň na říjen-prosinec odhaduje se na K 19.95, kdežto
za zadní výrobky bylo by dle jakosti docíliti K 20.40
až 21 20 B 88%, vesměs v paritě ústecké.
Na domácím trhu s bílým z božím dáno bylo
do prodeje 5% kontingentu na únor při posavadních
nezměněných cenách K 84.— při odebírce celého va-
gonu a K 85.— při odebrání menšího množství. Větše
část zboží toho rozprodána zdejší druhé ruce, kdežto
zbytek dochází pozvolného odbytu zvláště na venkově
Trh terstský zůstal i po tento týden klidný až cha-
bý, neboť nedostatek poptávek z Levanty je stále velmi
citelný a má za následek, že tamější zásoby i při mír-
ných dovozech (v lednu t r. byly doposud asi o 100.000
a menší než loni v téže době) stále byť pozvolna ro-
stou. Centrifugální pilé docilovalo včera pohotově n
21.75 až 22.25, na únor duben K 21.75 až 22.50. —
Na trhu londýnském znamenáno při malých obra-
tech včera za rakouský granulated pohotový sh. 9.4 14.
na květen srpen sh. 9.7 12.
Na trzích německých vybídka továren stejně
jako u nás byla jen malá a skoro stejnoměrně rozvr-
žená na všechny dny v týdnu. Rafinerie i tam jevily
uspokojující koupěchtivost, přeplácejíce zboží o 20 fen
nad vývoznou paritou, čímž vývoz, který ostatně mno-
ho o nákupy se namáhal, skoro úplně vytlačily z trhu
Na trhu termínovém francouzské realisace ovšem
značně škodily, a trpěly jimi také ceny zboží poho
tového.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden;
1903
rozdíl
1902
tun
tun
tun
dle Lichta . . . . 3,389404 3.511 861 (—— 112.457
dle Czarnikowa. 3,579.934 3,673 904 (— 93.970
O kontrahování řepy, jež vyjma krajiny, kde
rozpoutal se boj o řepu, všude jen velmi pozvolna
postupuje, nedochází mnoho zpráv. Rolníci všude
skoro domáhají se cen vyšších, než jaké cukrovarník
na základě ceny cukerní at již této kampaně nebo pří-
ští můze poskytnouti, a proto dochází ke kontrak tům
jen ojediněle. V Německu cena cukrovary placena za
lepší řepu než ve mnohých krajinách u nás nepřekro-
čuje dle došlých zpráv nikde 90 fen., kdežto u nás
na Kutnohorsku, které od světového trhu tak daleko
je vzdáleno, placeno K 2.50, což rovná se M 1.06 za
německý cent! Zprávy o zvýšení osevu v Německu
o 10% jsou přehnané, neboť ve mnohých krajinách
osev nejen že nebude zvětšen, ale naopak i částečně
dále redukován
Z kolonií došlé zprávy potvrzují většinou jen
věci již známě.
O jednání ve vídeňském parlamentu o našem
novém zákoně cukernim referují denní listy
obšírně a stejné zprávy přinášejí také o různých kro-
cích cukrovarníků. Z těch nezamlouvá se nám naprosto
čtvrteční schůze českých surovaren, konaná v pražské
plodinové burse, jak svým svoláním lak i průběhem.
Svolání její stalo se za zády posavadních zástupců
českých surovaren ve Vídni, kteří pozvání telegraficky
k ní teprve v poslední okamžik, kdy ani fysicky nebylo
jim možno do schůze se dostaviti, a také průběh její
nezdál se nám býli dosti důstojným nějaké schůze
manifestační, neboť neznalost pravého stavu věci, ba
i osnovy přištího zákona mohla jen škoditi. Dva ze
zmíněných zástupců českého surovarnického průmyslu
vzdali se proto již svých funkcí ve Vídni, považujíce
svolání čtvrteční schůze za projev nedůvěry vůči svým
osobám. To bylo jednání snad ukvapené, ale snadno
vysvětlitelné. Šnad schůze surovaren, která v nejbliž-
ších dnech v Praze na telegrafické pozvání bude se
konati, přinese do celého stavu věci potřebného světla
a zabrání dalšímu neblahému štěpení naší industre
právě v těchto těžkých pro ni dobách. Nejvíce však
bychom litovali, kdyby naše surovarny z klamného
důvodu dosažení nějakého „vítězství“ spolčovaly se
s těmi, jichž dříve všemožně se stranily, poněvadž
jednání jejich sledovalo v našem průmyslu vždy poli-
liku vyděračnou. Neznají-li pravého stavu věci, necht
dříve o něm se přesvědči! Sapienti saíl
#9
alto_textblock
#9
Cukerna olázka. Surovarny české
pokračují ve své akci. Včera konána ve Vídni
schůze zástupců českých surovaren, které se
zůčastnili hlavně vlastníci nebo zástupci českých
a z části i moravských surovaren. Poslanec J.
Maštálka obíral se v obšírně řeči rozvojem
a dnešním stavem otázky kontingentační, na-
značil a zdůvodnil potřeby českých surovaren
a podrobil obšírné kritice systém dvojí kontingen-
tace. Po delší debatě přijata resoluce, kterou se
prohlašuje, že surovarny stojí na stanovisku
singulární kontingentace. Surovar-
nám budiž zaručeno právo, vyráběti i bílé zboží.
— A tak se zdá, že Poláci přece jen dosáhnou
splnění svých požadavků. Jest to poprvé, kdy
Poláci se uchýlili k obstrukci. Zatim ovšemji
jen ohlásili pro případ, že cukerní výbor ne-
přijme jich stanovisko; současně mluvilo se do-
konce i o demissi ministra-krajana. Jak se nyní
sděluje z Vídně, zahájeno s Poláky vyjednávání.
Parlamentní komise polského klubu, sesílená
polskými členy cukerního výboru, konala schůzi
po které následovala porada s členy eukerniho
výboru. Jak se soudí, dojde určitě ke kompro-
missu. Cukerní výbor jest prý ochoten, vyhověti
přáním polským, uznávaje zásadně oprávněnost
polského požadavku, aby se Haliči dostalo po-
dílu na výrobě suroviny, odpovídajícího podílu
jejímu na kontingentu bílého zboží. Tím bude
prý nebozpočí polské obstrukce v komisi eukern
zažehnáno.
#10
alto_textblock
#10
O pokuzech s pěstěním šťoviku stepního v Če-
chách. Pan Fr. Maršner nám píše: Na veškeré,
cukrovku pěstující země doléhá krise cukerní. Výcho-
diště z její následků, jak jeviti se budou na postiženém
zemědělství aspoň u nás, usnadnilo by nalezení kul-
turní rostliny, která by povahou svou a způscbem
pěstění podobala se cukrovce a skýtala produkt, který
jest předmětem světového obchodu a není v něm nad-
výroba. Suroviny, které nadvýrobou dosud netrpí,
jsou látky pryžové a třísloviny. První jsou až dosud
výlučnými plodinami tropů, kdežto druhé skýtají v
hojné míře rostliny mírného pásma. Spotřeba tříslo-
vin jest přímo obrovská, tak na př. spotřebovaly r.
1900 Spoj. státy severoamerické tříslovin 15,000.000
q. Anglie 1.,362.840 q. Německo za více než 30,000.00
ř. m. a do Rakouska, které dosud ve velkých rozmě-
rech pěstuje nízké dubové porosty k těžení kůry
tříslové, doveženo bylo r. 1901 za 6,902.997 K
tříslovin a za 1,454.753 korun výtažků tříslových.
V Evropě a Americe hlavním poskytovatelem látek
Iříslových jsou různé kůry stromové a dřevo dubové.
V létech posledních v hojné míře dováží se k nám
z Argentiny dřevo quebrachové, obsahující hojně tří-
slovin. Právě silný a stále stoupající dovoz dřeva
quebrachového do Anglie a do Německa, kde se z ně-
ho vyrábí extrakt tříslový, který se i k nám dováží.
dokazuje, že evropská výroba látek tříslových jejich
spotřebě neslačí. V Rakousko-Uhersku byly až
dosud hlavním zdrojem látek tříslonosných lesy
dubově. Zvláště v Chorvatsku a Slavonsku vy-
vinula se výroba extraktu tříslového z dříví dubového
ke skutečnému velkoprůmyslu. Stoupající drahotou
za příčinou nedoslatku levného dřeva dubového stává
se zdroj ten vždy méně spolehlivým. Proto stoupá
k nám ze zemí středomořských dovoz látek tříslo-
vých, jako: duběnek, borků, škumpiny a j. Látky ly
jsou však poměrně velmi drahé. Proto bylo by vítáno.
kdyby bylo lze potřebné třísloviny u nás vypěstovali.
To vše přimělo autora této stati, že ve směru tomio
pátral a pozornost jeho vzbudila rostlina šťovík step-
ní, kteráž divoce daří se ve vysokých stepích Arizony
Nového Mexika a Kalifornie. Vláda americká již r.
1878 povšimnula si rostliny této a již tehdáž uveřejnii
zemědělský departement analysi kořene rostliny této
kteráž potvrdila její vysoký obsah kyseliny tříslové
35 proc.). V první polovici let devadesálých jistá ně-
mecká firma, upozorněna jsoue správou konsulární
#11
alto_textblock
#11
K 7.—
#12
alto_textblock
#12
na rostlinu tuto, dala větší množství kořenů šťovík
stepního sebrati a do Německa dopraviti. Jelikož
kořeny naloženy byly čerstvé, došly do Brém úplně
shnilé a teprve, když jině množství kořenů sebráno
a usušených do Evropy posláno, mohlo ke zkouškám
ve větších rozměrech přikročeno býti. Zkoušky tyto
dopadly skvěle a poptávka po nové tříslovině sloupla
do té míry, že na vykopávání kořene vrhli se lisícové
domorodců a roční vývoz do Anglie a Německa do-
stoupil 800 vagonových nákladů. V té době zřídilo
firma C. B. Alaire v Demingu v Novém Mexiku závod
na výrobu extraktu z kořene toho a podařilo se ji
vyrobiti produkt držící až 48 proc. kyseliny tříslové,
však v brzku musila výrobu zastaviti, neboť počalo
se kořenů nedostávati Tu teprve napadlo prof. F. A
Gulleye ve Phoenixu v Arizoně, na možnost pěsto-
vání této rostliny upozorniti. To vedlo k utvoření se
společnosti „Canaigre Companie“, kteráž r. 1896 s pě-
stěním šťovíku ve velkém započala. Téměř současně
se společností touto započal s tímže J. H. Garruthers.
kterýž kulturu tuto značně zdokonalil a dnes pracuje
již pomocí zvláště konstruovaných strojů. Úspěchy
s pěstěním šťovíku stepního, v Americe docílené, ne-
zůstaly v Evropě bez povšimnutí a byli to Francou-
zové, kteří zahájili pokusné pěstění v Alžíru jižr.
1897, odkud se přeneslo v posledních létech do jižní
Francie, kde se podařilo rostlinu tuto již úplně akli-
matisovati a podle přímě zprávy jednoho z pěstitelů
byl výnos čerstvých kořenů v roce 1901 z 1 ha 20.000
kilogramů. Podle této zprávy o výnosu měl by výtěžek
suš. kořenů z 1 jitra cenu průměrně asi 2500 korun,
což zdá se býti trochu přehnané, neboť připusťme ma-
ximální sklizeň 70 q suchých kořenů s obsahem asi
35 proc. kyseliny tříslové a účtujme 100 kg za stejnou
cenu, co stojí škumpina, která má asi stejný obsah
třísloviny, na trhu hamburském, totiž ř. m. 20.— =
K 23.50 za 100 kg, shledáme výnos z 1 jitra K 1645. /—.
Vezmeme-li do kalkulace ceny vídeňské bursy za du-
běnky (Knopern, ne Gailen, borky nebo kolve, říká
náš lid), které mají méně kyseliny tříslové, nežli su-
šený kořen šťovíku stepního a vzdor tomu stojí 20 K
(za 100 kg), shledáme, že i při této ceně by výnos z1
jitra obnášel ve případě nejpříznivějším 1400 K. Tudíž
po stránce výnosnosti by šťovík stepní odpovídal po-
žadavkům i nejvyšším. Jest však nyní otázka nanejvýš
důležitá, zdali možno rostlinu tuto i u nás s prospě-
chem pěstovati? Abych se o možnosti pěstění u nás
přesvědčil, opatřil jsem si již r. 1900 z Jižní Francie
něco semene a učinil s ním kulturní pokusy. Jelikož
semeno bylo chatrné jakosti, zůstaly pokusy ty bez
výsledku. Proto roku loňského opatřil jsem si větší
množství semene na prosto spolehlivého a rozdělil je
mezi asi 200 pěstitelů po Čechách i Moravě a sebral
výsledky s pěstěním docílené. Z výsledků těchto pa-
trno: 1. že lze šťovík u nás s prospěchem pěstovati
2. že výnos jeho odpovídá výnosu cukrovky a 3. že
vypěstěné kořeny obsahují velmi značné množství
tříslovin. Pokud se tvrzení mého ad 1. dotýče, svědčt
o správnosti jeho fakt, že všechny pokusy za nejrůz-
nějšími klimatickými okolnostmi konané zjistily, že
šťovík stepní naše klima snese. Zdaru jeho arci svědčí
nejlépe středočeské teplé polohy, kde se rostliny zdat-
ně vyvíjely a největší hlízy vyvinuly. Nejvýhodnějším
jeví se sázeti semeno do řádků 25 cm do čtverce. Při
tomto způsobu kultury v dobrém hlubokém pozemku.
při trojím okopání, narostly kořeny kuželovité, ve
všem cukrovce podobné. Na prostoře 2 čtv. m veliké
sklidilo se v jednom případě 3 kg. v jiném 31/2 kg.
což rovná se výnosu z 1 ha přes 150 q hlíz. Hlízy tyto
pro bohatý obsah třislovin mají mnohem vyšší cenu
nežli cukrovka, čímž potvrzen druhý bod měho tvrzení.
Pokud se dotýče třetího bodu uvádím, co přís. lučebník
pan inž. chem. K. Urban v Praze, jemuž jsem rozbory
šťovíkových hlíz svěřil, o předmětu tomto po pečlivé
analise shledal: Šťovík z Vršovic, kultura I. (alžirský)
obsahuje: sušiny 23.80%, třísloviny v čerstvých ko-
řenech 6.78%, v sušině 28.5%. Šťovík americký (kul-
tura ze zahrady okr. vychovatelny na Král. Vinohra-
dech) obsahuje sušiny 29.91%, třísloviny v čerstvých
kořenech 8.22%, v sušině 27.4%. O způsobilosti tří-
sloviny šťovíku stepního k účelům koželužským pro-
hlásil pan řed. vídeňské pokusné stanice koželužské,
že šťovík stepní se hodí zvláště pro kůže sedlářské
a přepychové. Z té příčiny bude šťovik stepní zvlášt
hledán velikými koželužnami. Předeslaným, doufám,
jest hospodářská hodnota šťovíku stepního nade vši
pochybnost dokázána a jest nyní pouze třeba zkoušky
ve velkých rozměrech prověsti, aby se nejlepší me-
thoda pěstění zjistila a sama kultura seč možno zpopu-
larisovala. K tomu arci prostředky jednotlivce nestačl
a nutno se dovolávati součinností všech činitelů ve
státě, jimž zdar zemědělství na srdci leží.
Z thů obilních. Počasí jest opět velice sludeně.
Z počátku týdne bylo ještě zamračené, později výdatně
sněžilo, při čemž temperatura silně klesla. Udeřily
opět kruté mrazy, ale osení jest poněkud chráněno
sněhovou pokrývkou. Z trhů zahraničních oznamuje
se bez výminky smýšlení pevné. Ceny stoupaly, ob-
chod však nebyl čilejší. V Americe dobrá poptávka
pro vývoz potrvala, kursy každodenně stoupaly, poně-
vadž dovoz zůstal slabý a také zřejmé zásoby pšenice
klesly. Při tom jsou také zprávy argentinské méně
příznivě; trvale deštivé počasí stěžuje dovoz a také
jakost neuspokojuje. V Anglii zůstalo smýšlení trvale
pevné a také ceny poněkud stouply. Také z trhů fran-
couzských byly oznámeny kursy rapidně stoupající.
poněvádž jsou obavy stran přezimování osení. V Ně-
mecku bylo zlepšení z počátku jen mirné, později sil-
nější. Konsumenti kupovali jen mírně. Na ostatních
trzích na pevnině byly obraty jen skrovné a poslední
ceny upevněny. V Pešti byly obraty se všemi druhy
obilí slabé, pro chlebovíny jest zájem trvale skrovný,
ceny málo změněny, kdežto pícniny zůstaly dobře
upevněny. Pro pšenici bylo smýšlení po celý týden
klidné. Nabídka byla z počátku ještě silná, tu a lam
i naléhavá, dovozy byly rovněž značně, kdežto koupě-
chtivost mlýnů byla stále jen slabá, Majitelé musili
povoliti mírně slevy, obchod se však nestal tím čilejší.
Také nastalé studené počasi zůstalo bez vlivu a mlýny
byly i nadále zdrženlivé, Ke konci týdne jevil se pro
jemnou pšenici zájem poněkud lepší, smýšlení bylo
příznivější a ceny zůstaly na úrovni z předcházejícího
týdne. Celkové obraty obnášely 105.000 q, týdenní
dovoz činil 133.500 q. vývoz nebyl žádný. Žito bylo
kupováno zvláště pro spolřebu místní. Pro vývoz zů-
stala poptávka jen skrovná. Avšak ani nabídka nebyla
valná a tak se ceny upevnily. Znamenalo K 6.60—6. 85.
Po ječmení na kroupy a ke krmení byla dobrá poptáv-
ka. Placen byl plnými cenami, ba i o několik haléřů
dráže. Znamenal K 5.75—6.10. Ječmen pro sladovny
a pro pivovary byl při skrovné nabídce placen pro
domácí spotřebu plnými cenami z minulého týdne
K 5.50—7.25 ze stanic. Oves byl stále jen slabě nabí-
zen. Z počátku byla poptávka jen mírná, později se
však zlepšila a v posledních dnech stouply ceny proti
předešlému týdnu o 5—10 h. Obraty činily asi 2500
a placen byl dle barvy a čistoty K 6.35—6.65. Kukuřice
nová byla méně nabizena. Placena byla dle jakosti
K 3.50—5.50, stará až K 6.85. Řepka znamenala K
10.00—10.50, terminová na srpen 11.70——11.80, lníně
K 11.50—12.50, konopné semeno K 9.50, vikev až
Výnosy českých filiálek rakouske-skerské banky.
Dle účetních závěrek rakousko uherské banky r 1902
jsou výsledky bankovních filiálek v Čechách v
srovnání s loňskem tytot
#13
alto_textblock
#13
1902 K 1901
Praha. . . . 529.350 . . —344.845.
V Ústi n. Lab. . 29.640 . . — 5407
Pardubice . . . 7176 . . — 17. 852
Cheb . . . . 2237 . . — 6796
Král. Hradec. . 694 . . — 6773
Tepice . . . . 37 . . — 4594
ekroo
Ztráty
1902 K 1901
Budějovice . .
131251 . . + 11.732
Kolín . . . . 11.954 . . + 4392
Děčín . . . .
10 669 . . + 5067
8753 . . + 4640
Trutnov . . . .
Ostalní filiálky vykazují za rok 1902 ztráty pro
ziskům loňským
ztráty 1902 zisk 1901
Žatec . . . ..
6.34 . . . 3984
Liberec . . . . 51 49 . . . 19.850
Varnsdorf . . . 4808 . . . 5135
Plzeň
. . . 4778 . . . 12.820
Výnos pražské filiálky klesl ledy o 344.845 K. Oproti
r. 1900 činí klesnutí skoro 600.000 K. Vedle pražské
filiálky vykazuje ještě lepší zisk ústecká. Osm filiálek
mělo ztrály.
K procesu Živnostenské banky proti p. Sezem-
skému. Jak jsme před časem oznámili, vydal p. Se-
#14
alto_textblock
#14
Zisk
#15
alto_textblock
#15
zemský, bývalý továrník v Mladé Boleslavi, brožuru
kterou se velice citelně dotki cti nejen Živnostenské
banky, ale i jejího ředitelství. Banka odhodlala s
následkem toho hledati satisískci cestou soudní. Ježte
pak se vyskylla zpráva, že banka vzala žalobu zpět
sdělujeme na základě přesných informací, že tomu
tak nenl, že proti p. Šezemskému zave-
deno trestní vyšetřování pro přečin
proti bezpečnosti cti, že vyslechnuta již také
řada svědků a že banka provede řízení až
do konce. K líčení dojde následkem velikého ob-
jemu sporu asi v dubnu.
Z Ústřední společnosti hospodářské. Ústřední
společnost hospodářská pro král. české podala pro-
střednictvím svého předsedy dra. Bedřicha kn.
Schwarzenberga sněmovně poslanecké pamělní
spis, kterým naléhá na říšskou radu, aby při jednání
o osnovách cukerních působila k tomu, by dan
konsumní z cukru aspoň o obnos 18 millionů
korun, jenž na prémie byl určen, byla snížena.
Kdyby ke snížení daně nedošlo, žádá společnost, aby
obnosu toho použito bylo dle slibu vlády na podporu
zemědělstva a aby se podpory té dostalo jednollivým
zemím dle výše, jakou ke spotřební dani přispívají.
Mimo to žádá společnost jménem zemědělstva ve
středu společnosti sdruženého, aby ravonován
v zájmu pěstitelů bylo nezbytně odstraněno a aby
zákon o zákazu rayonu vyřízen byl současně s cu-
kerními předlohami
Dopravní příjmy dráh. Příjmy c. k. státních
dráh činily v měsíci prosinci 1902 K 17.573.000.—
z čehož připadá na dopravu osobní K 4,064 300
na dopravu zboží K 13,508.700.—. Proti měsíci pro-
sinci roku 1901 jeví se v dopravě osob větší přijem
o K 58.481 (+ 82.100 cestujících) a v dopravě zboží
menší příjem o K 161.652.— (— 42.900 tun). Cel-
kové roční přijmy od 1. ledna do 31. prosince 1902
činily za dopravu osob 67,259.100 (+ 2.270.318) k
a za dopravu zboží 172,007.900 (+ 1,805.259) K. —
Celkové příjmy listopadové všech rakousko-
uherských dráh 80,954.234 K proti 81,223.898K
v listopadu 1901, z čehož připadá na uherske
dráhy 25,580.829 K proti 25,176. 426 K v listopadu
roku 1901. Za prvních jedenáct měsíců v roce 1902
činily dopravní příjmy všech dráh v Rakousku
569,918.425 K (v soudobi roku 1901 568.069.978 k)
a v Uhrách 247.528.080 K (245,417.989 K).
Jižní dráha přijala v druhé dekádě lednové
2,337.410 K (— 457 K). — Společnost rak.-
uherských státních dráh přijala za dopravu
na své síti rakouské ve druhé dekádě lednové
1,411.761 K (méně o 7010 K) a od počátku roku
2,644.543 K (+ 45.549 K)
Uherský boykot proti předlitavskému poreulánu.
Uherští obchodníci s porculánem dohodli se se zá-
stupci rakouských továren na porculán. Tím odklizeny
dosavadní diíference. Svaz předlitavských továren
porculánu usnesl se na nedělní schůzi, které se zúčast-
nili i zástupci svazu uherských obchodníků s porculá-
nem a vídeňské společenstvo obchodníků s porculánem,
že přestane od 1. března prodávati zboží při pálení
pokažené. Tyto méně cenné druhy se zničí. K om-
pensací bude 5% zvýšení cen dosavad-
ních. Dále upraven prodej zboží méně cenného.
#16
alto_textblock
#16
Banky, záložny a spořitelny.
Pošumavská záložna na Horách Kašperských koná
dne 7. února o 9. hod. ranní v místnostech hötelu
»Skála« na Horách Kašperských řádnou valnou hro-
madu. Rozvaha na rok 1902 vykazuje a kti va
Hotovost dne 31. prosince 1902 K 4377.54, půjčky
a) směneční u 1279 členů K 256..638.60, b) hypote-
kární u 212 členů K 283.774.34, celkem K 540.412 94
pojistný fond u Živnostenské banky K 1500.—
uložené přebytky u téže K 35 925.—, vklady u jiných
ústavů K 2951.75, úroky v roku 1902 nedoplacené
a) z půjček směnečních K 1920.72, b) z půjček hypo-
tekárních K 3742.93, celkem K 5663 65, zásoba tisko-
pisů K 270.26, inventář K 180.—, 1 podíl továrny na
uměla hnojiva v Českých Budějovicích K 180.—.
úhrnem K 591.461.14. Passiva: Závodní podíly
s přípsanými úroky K 65.749.88, volné vklady 580
vkladatelů s připsanými úroky K 478.725.09, reservní
fond K 37.107.72, pensijní fond K 6483.89, úroky
přeplacené: a) z půjček směnečních K 841 46
b) z půjček hypotekárních K 30 85, celkem K 872.32
čistý zisk za rok 1902 K 2522.24.
Občanská záložna v Chocni konati bude v pon-
dělí dne 2. února o 1. hod. odpol. ve vlastní budově
řádnou valnou hromadu. Rozvaha za rok 1902 vy-
kazuje akliva: Hotovost v pokladně 31. prosince 1902
K 18.269.63. Půjčky směnečné K 391 673.95. Půjčky
hypoteční K 927.294.60. Uložené přebytky v jiných
ústavech K 141.896.33. Dům záloženský K 65 300.
Cenné papíry K 3393 20. Podíl národního podniku
K 200 Úroky nedoplacené K 14.069.21. Úhrnem
K 1,562.096.92. — Passiva: Vklady s připsanými
úroky koncem r. 1902 K 1.432.685.63. Členské podíly
K 33.800. Reservní fond K 76 365.06. Pensijní fond
K 4511.22. Nevyzdvižená dividenda K 65. 54% úrok
ze závodních podilů K 1690. Úroky přeplacené na
rok 1903 K 4470.80. Účelům dobročinným (zůstalo
nevyplaceno) K 317.70. Zisk za rok 1902 K 8191.51.
Všeobecná záložna v Karlině konati bude v pon-
dělí dne 2. února o 9. hod. dopolední v místnostech
tělocvičné jednoly »Sokol karlínský« řádnou valnou
hromadu. Rozvaha za rok 1902 vykazuje a k ti va
Hotovost dne 31. prosince 1902 K 43.308.16. Půjčky
K 2,145.548.41. Vklady u jiných ústavů K 24.802. 47
Cenné papíry K 143.555.66. Nemovitosti K 136.0 20
Úroky z půjček nedoplacené K 28.835.56. Movitosti
K 3871.50. Úhrnem 2,525.941.76. — Passi va
Závodní podily K 105.640. Reservní fond 120.441.40
Vklady K 2,197.918.98. Věřitelé na nemovitostech
K 40.843.95. Vlastní výpůjčky K 29.427.18. Dražební
přebytky K 653.56. Úroky z půjček napřed přijaté
K 12.990.82. Zisk K 18. 225 87.
#18
alto_textblock
#18
Trhy poněžní
#19
alto_textblock
#19
x. Z Vídně, 26. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Vzestup kursů na dnešní burse
pokračoval s nestenčenou intensitou. Podnětem k tomu
byl názor, že pro konversi společných rent zvolena
bude nižší úroková míra než 4procentní a projevován
názor, že v tom případě zároveň bude konvertován
uherský podil. V popředí zájmu byly opětně hodnoty
bankovní. Rakouské kreditky hned z počátku značně
dražší, zachovaly zisk svůj až do konce. V železář-
ských byl čilý zájem pro bodenkreditky, které se z
značných obratů podstatně zlepšily a po závěrku offi-
ciální bursy ještě více zdražily. Uherské kreditky
a ostatní uherské rovněž stouply, což odůvodňováno
bylo pověstmi, že celé množství rent bude zároven
konvertováno. Länderbanka, Unionka, bankverein
rovněž vesměs dražší; jen anglobanka byla lacinější.
Pevné smýšlení přešlo dnes také na trh dopravní.
Akcie státní dráhy, severní dráhy, obě severozápadní
a dunajsko paroplavební dosáhly zisku. Železářské
hodnoty byly na chabost berlínského trhu báňského
mírně lacinější. Na průmyslovém trhu značně zdražily
akcie zbrojovky vzhledem na brannou předlohu. Na
ukládacím trhu byla podnikavost velice čilá. Společné
renty, které byly vyměňovány za papíry s nižšími
úroky, zlaciněly, kdežto obě investiční a uherská
korunová zdražily. Devisy a valuty nezměněny. Na
eskomptním trhu peníze nezměněny: 21/4 procent.
x. Z Vídně, 26. ledna. (Telefgrm »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 708.50 (po —.—)
uherské kreditky 753.—, anglobanka 274.50, bankovní
jednota 481 50, unionka 559.—, länderbanka 416.50
státní dráha 703.25, jižní dráha 58 75, polabská dr
458.50, severozápadní dráha 451.—, turecké tabákové
348.—, rýmavsko muráňské 488 —, alpinky 393.—
květnová renta 100.70, uherská korunová 99. 70.
turecké losy 124.25, marky za hotové 117..20, na
ultimo 117.18. Smýšlení pevné.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197. 82 12
198.021/2, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.
— Německo šek
kr. lhůty za 100 mk. 117.121/2, 117.321/4, Německo na
delší lhůty 117.20, 117 55, Londýn šek a kr. lh
za 10 l. st. 239 821/2. 240.021/2, Londýn na delší lhůty
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.25
95.45, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. ——.
—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 fr. 95.421/2, 95 50, Paříž delší lh
-.—, Curych a Basilej šek a krátké lhiůty
95 25, 95.40, delší lh. —.—, —.—, Švýcary šek 5kr
hl. —.—, —.—, delší lhůty —.—, —.—
#20
alto_textblock
#20
Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m.
Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886
„,
Teplice r. 1887
„ » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
„
„
„ „,,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
, , , » kom. dl. úp.
„, , » mel. úpisy
„ , , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy ddchodkové ..
Buštěhradská dráha
» 1872
dto.
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec . .
Česká montanní Em. 1896 ..
Česká eskomptní banka . . .
„ banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy.
Moravská eskomptní banka . .
Pražská úvěrní banka
..
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
. . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní dráha
„
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha,
Pražská spol. paroplav. po VItavě
a Labi
Ake tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cementárna
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston).
První českomorav, tov. na stroje
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 26.
kursy.)
Únorová renta
spol. st. dr. rako uh. 702.—
červenc. »
jižní dráha . . 57.75
společná » květ.
štyrsko hr.köfl. . —.
» stříb.
severní dráha . 5540.—
rakouská » zlatá
rak. severozápo dr. 450.—
» kor.
pardubická dráha —.—
uherská » zlatá
polabská dráha . 458.—
„ kor.
—.—
česká sev. dráha.
—.—
rak. invest. renta
buštěhradská A .
uher. ,
B
1005.—
200.—
4% zást. listy Hiyp.
pražsko - duchcov.
—.—
banky král. č. .
duchcov.“ podmok.
31/2% zást l. Hyp.
—.—
ústecko-tepl. dr.
banky král č.
—.—
silniční dr. lit. A.
4% kom. dluhop.
—.—
„ . »
907.—
Zem. banky kr. č.
dunaj paroplaveb
—.—
4% žel. dl. úpisy
rakouský Lloyd
turecká tabák. rež. 347.—
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
rak. zbrojovka . 341.—
» 1860
Rudoifova hut
—.—
po 500 zl. ..
156 75
alpská montan. sp. 390.25
po 100 zl.
186.—
rým.-muráň. spol. 486 —
státní losy 186
249—
Poldina huť . . —.—
435.—
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp. . 1635.—
437.—
vídeň l. komun.
česká montan. sp. 1130.—
161.25
Daněk . . . . 320.—
tisské losy.
123.75
turecké losy
západočeská uhl. —. —
706.50
severočeská uhl. . —.—
rak. úvěrní ústav
b. anglo-rakouská
274. —
mostecká uhl. sp. —.—
vídeňská unionka
558.—
vídoň stavební sp. —.—
416.50
b. pro země rak.
Schodnica . . . 545.—
752..—
uh. úvěrní banka
peštská vagonka. —
481.—
bank. spolek .
devisa německá . 117.12
r. úst. pro úv. poz
970 . —
„ pařížská . 95.40
česká b. Union
» curyšská . 95.2
252 50
„ londýnská 239 85
Živnost. banka.
256 —.
rak. uh. banka . 1562.—
dvacetifrank . . 19.08
roln. úvěr. banka 265.—
marka papírová . 117 12.
lvovskočernovická 583.—
rubl
» . 232.50
Vzhledem na projekt konversní bylo smýšlení tr-
vale příznivé, hodnoty bankovní a akcie dráhy stálnl
byly čilé, hodnoty báňské zanedbávány. Reniy ne-
stejné, konec klidný. Dodatečná bursa: kreditky
706.75, státní dráha 703.—, alpinky 392.—.
Eskontní sazby 21/4 — 31/2 proc.
V Praze, 26. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.j
Za trhu velice pevného uskutečněny na dnešní burs
závěrky akci Hospodářské úvěrní banky K 263.—a
kom. dl. úpisů Zemské banky za K 99..90. Ostatní
jmenované papíry vesměs zdražily a podäváno z
akcie: Živnostenské banky K 256.25, české banky
Union K 252.50, České společnosti pro průmysl
cukerní K 169.—, strojírny Daňkovy K 325.—, Ra-
kousko-uh. banky K 1562.—
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Oficiální záznamy znějl
#22
alto_textblock
#22
ledna.
#23
alto_textblock
#23
100.70
#24
alto_textblock
#24
100 70
#25
alto_textblock
#25
100 70
100.70
191.15
101.50
121.20
99 75
94.90
93.80
#26
alto_textblock
#26
100.10
#27
alto_textblock
#27
94.10
#28
alto_textblock
#28
99.50
#29
alto_textblock
#29
99.70
180—
#30
alto_textblock
#30
Berlinská bursa, 26. ledna.
(Zvl. telet. zpráva
»Nár. Listů«.) Na nížší záznamy novoyorské, způ-
sobené obavami možného konfliklu mezi Německem
a Spojenými státy, zahájena byla dnešní bursa smý.
šlením na všech trzích stísněným, což nejlépe jest
karakterisováno tím, že zahajovací kurs kreditek ne-
byl ani stanoven vzdor tomu, že z Vidně došly velice
pevně a vysoké kursy. V průběhu zůstala bursa tichá
a teprve na konec se zlepšila, ježto prý blokáda vene-
znelského pobřeží má býti zrušena. Vzhledem k tomu
stouply ke konci hodnoly zejmena bankovní a uhlář-
ské; ostatní papíry zůstaly klidné. Soukromý diskont
levnější: 2 procenta. Peníze na ultimo 2.87 procent.
První eitry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 222.12, 222.50, Diskonte
19575, 196.50, Německá banka 215.—, 215..25, Ob-
chodní společnost 159.50, 159.50, Drážďanská banka
148.25, 148.50, Spanělské exterieury 89.70, 89. 75,
Bochumské ocel. 179 50, 180.75, Lauřina huť 216.—.
216 50, Dortmund Union lit. C. 71.25, 72.—, Har-
penské uhl. doly 174.75, 175.50, Gelsenkirchenské
uhl. doly 175 10, 176.—. Hibernia 170.80, 172.—,
Consolidace 342 50, 342.50, Severoněmecký Lloyd
94.25, 94.25, Hamb.-amer. dopravní spol. 101.25,
101.—, Kanada 133.40, 134.—, Transvaal 167.60,
167.50, turecké losy 335.75, 333.75.
Z kasovních papírů: Concordia 270.—, Esch-
weiler 219.50, Geisweider 145.—, Hochdah! 150. 25,
Katovické 209.50, Wilhelm 180.25, Phönix 123 50,
Rh. Stahl 148.—, Schalker Gr. 352.50, Westfalia
120.25, Orenstein 120 25, Rh. Melall 77.75, Hasper
151.—, Donnersmark 209.75, Huldschinský 110.—,
Vulcan 204.-, Bismark 219.50, Caro 97.20, Hoesch
149.—, Georg Marie 101.60, Königsborn 140.60, Nort-
stern 231.75.
Dodalečná hursa. Z Berlína, 26. ledna
C.B.) Kreditky 222.50, státní dráha 150.75, jižní
Iráha 16.—, Diskonto 196.20, německá b. 215.25,
obchodní b. 159.40, drážďanská b. 148 10, darmátadt-
ská banka 139 20, národní banka 119.60, dráha
Dortmund-Gronau —.—, Henri 103 75, Transvasl
167.75, Kanada 134.25, Gotthard. 181.60, Llov
94.40, Packet 101.10. — Za hotové: Lauřina hu
216.—, dortmundské 71.75, bochumské 180 40, gel-
senkirchenské 175.75, ilibernia 171.75, harpenské
175.40, Consolidace 342.50. Smýšlení klidně.
Z Berlína, 26. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpoly
Kreditky 222.50, státní dráha 151.—, lombardy 15.75.
Smýšlení klidně.
Z Frankiurtu, 26. ledna. (Telegr. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 222 50, akcie společnosti státní dráby
150.50, lombardy 15.90, papírová renta 101.75, stří-
brná renta 101.70, zlatá renta 103.40, uherská zlatá
renta 100 30, uh. korunova renta 102.15, 4 % rak
korun. renta 102 25. Smýšlení slabší.
Z Frankfurtu, 26. ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrní
akcie 222.80, státní dráha 150 50, lombardy 16.—.
Z Paříže, 26. ledna. (Počáteční bursa.) Bproe.
renta 99..97. 31/2u půjčka —.—, Smýšlení chabé.
Z Paříže, 26. ledna. (Telegrafické závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta 99.25, 3proc. renta 99 92.
31/2, roc. renta —.—, italská renta 102 10. rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1320, státní dráha 752.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.14, rakou-
ská zlatá renta 10410, uherská zlatá renta 103 .—.
#31
alto_textblock
#31
31
#33
alto_textblock
#33
41
#35
alto_textblock
#35
(Závěrečné úřadnl
#36
alto_textblock
#36
penín
#37
alto_textblock
#37
96.75
#38
alto_textblock
#38
96.—
#39
alto_textblock
#39
95.40
#40
alto_textblock
#40
96.—
#41
alto_textblock
#41
96.50
103.75
100.—
94.75
101.—
99.50
99.50
99.50
#42
alto_textblock
#42
99.50
#43
alto_textblock
#43
100.—
103.—
103.—
98.50
#44
alto_textblock
#44
9790
#45
alto_textblock
#45
52. 50
#46
alto_textblock
#46
—.—
268.—
—.—
—.—
#47
alto_textblock
#47
256.25
2490
404.—
2490
1005
#48
alto_textblock
#48
—.—
#49
alto_textblock
#49
——
#50
alto_textblock
#50
—.—
#51
alto_textblock
#51
—.—
#52
alto_textblock
#52
169.—
#53
alto_textblock
#53
—.—
#54
alto_textblock
#54
—.—
#55
alto_textblock
#55
325.—
—
#56
alto_textblock
#56
1635
#57
alto_textblock
#57
sbei
#58
alto_textblock
#58
—.—
#59
alto_textblock
#59
96.75
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
—.—
#62
alto_textblock
#62
97.—
#63
alto_textblock
#63
104.75
#64
alto_textblock
#64
t01.—
#65
alto_textblock
#65
95.75
102.—
100.50
100. 50
100.50
#66
alto_textblock
#66
—. —
#67
alto_textblock
#67
—.—
#68
alto_textblock
#68
—.—
#69
alto_textblock
#69
—.—
#70
alto_textblock
#70
—.—
#71
alto_textblock
#71
98. 80
#72
alto_textblock
#72
233.50
#73
alto_textblock
#73
—.—
270.—
#74
alto_textblock
#74
—.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
257 . 25
2510
407.—
2510
1009
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
—.—
#80
alto_textblock
#80
120. —
#81
alto_textblock
#81
172.—
#82
alto_textblock
#82
— —
#83
alto_textblock
#83
—.—
390.—
1650
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
—.—