ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 da45cc20-70ae-11dc-ab88-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 85
#1 alto_textblock #1
27. ledna 1903. Číslo 27.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
Strana5.
#4 alto_textblock #4
trhu. Celní tarif je bedlivě uváženou výslednieo mezi zájmy výrobcův a spotřebovatelův, jako kompromis naproti národohospodářským přáním. jež se často rozeházela. Tu je dosti svobody pro uzavření obchodních smluv, při čemž dbáti na převážně kontinentální polohu naší říše se zvlášt ním zřetelem k celní politice státu, jenž v na- šem zahraničném obchodu zaujímá nejpřednějš misto. Ministr nabádá průmyslníky, aby použil okamžiku zvětšením výrobního základu a roz vážnou investiční politikou, neboť investice zna menají v nynější chvíli poukázku, jež bude ho- norována snad v nedaleké době zabezpečené obchodně politické stability. Také vláda vykoná v investicích vše, co lze sjednati s finanční rovnováhou. Arci průmysl musí starati se sebe také sám, neboť iniciativa jest jeho pod- statou. Odliv rakouského kapitálu do ciziny je povážlivým příznakem skrovné domácí podnika- vosti, ministr myslí však, že až úprava valuty bude úplně provedena, usnadní se také příliv kapitálu cizozemského. Vláda a hlavní obchodní odbor vynasnaži se o posilu domácí podnika- vosti a usnadnění vývozu. Moderní stát potře- buje průmyslu, neb je hojným pramenem ná- rodního bohatství a berní síly. Členové Krupp, Singer, Vetter a Ginzkey podali pilný návrh, aby celek úmluv po svém uveřejnění byl dobroznalecky uvážen a přikázán 20člennému výboru, jenž se hned zvoli z plena. Ministr Call odvolává se na vytčené posla- vení průmyslové rady již v dřívějších stadiích, ale proto přece, až bude předloha podána říšské radě, učiní ji hned přístupnou také průmyslové radě. (Hlučná pochvala.) Singer referoval jménem stálého výboru dopravního a tarifního o změnách v dopravním řádu rakouského Lloydu a učinil návrhy, jež byly přijaty. Posl. Kolischer podal návrhy na smluvn dopravní politiku, ujednání s Uhrami a cizími státy, s nimiž se uzavříti mají obchodní smlouvy a o dalším postátňování železníc v Rakousku, jež byly přijaty; rovněž návrh na podporu ob- chodního loďstva. Po plenární schůzi měl odbor pro vyrovnací předlohy ustavující schůzi a zvolil předsedou Artura Kruppa, člena panské sněmovny, t. Z Pešti, 26. ledna. [Zv áštní tele ram »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 12.000a. o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 81.5 kg K 8.571, 81 kg K 8.50, 80 kg K 8.30, 79.8 kg K 8.35, 78 kg K 8.20, stolno- bělehradská 77 kg K 7 95, 765 kg K 8. 30, peštská 78.5 kg K 8.15, banátská 79..5 ke K 8.27, 79 kg K 8.121, bačská 77 kgk 8.271, kulská 76 kg K 8.20, skladní 78.5 k K 8.10 na čivrt léta; žito K 6.85; ječ- men K 6.15; oves K 6.47—6.50; jetelové semeno červené K 77.—; vojtěška K 55.— z tisských stanie. Terminový obchod byl mdlý. K večeru znamenala: pšenice na duben K 7.63, na říjen K 7.69, žito na duben K 6 . 63. oves na duben K 6.11, kukuříce na květen K 5 81, na červenec K 5.93, řepka na srpen K 11.80. Sádlo K 75.—; jiné zboží bez změny- Počasí m irné.
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
Z trhů eukerních. V Praze, 25. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#7 alto_textblock #7
Siluace lrhů cukerních doznala v minulém týdnu nového přiostření, neboť smýšlení celkové znovu ocha- blo a ceny braly se skuro napořád směrem sestupným čemuž teprve v poslední den týdnu učiněna částečná plítrž. Těžiska trhů byla také v tomto týdnu v Paříži a Londýně, neboť z místa prvního vycházely stále nové a nové poukazy k realisacím, kdežto Londýn jako kupec ukládal si i nadále zdrželivost. Pařížská velkospekulace, která úpí pod „sladkou tíhou“ více než člyř millionů pytlů a s realisacemi dříve neustále odkládala, by kupci převzatých závazků také něco nevydělali, nyní po vyčerpání všech momentů haus- sovních ztrácí nadobro i zbytek trpělivosti a zaplavuje trhy německé i londýnský svými hromadnými realisa- cemi. Uváží-li se, že proti této veliké vybídce stoji jen malá poptávka, obmezující se většinou jen na úhra- du nejnutnější potřeby, nemůže výsledek loheto nepo- měru mezi nabídkou a poptávkou, jenž jeví se v ústupu cen, nikterak překvapiti. Realisující spekulace ovšem v něklerou chvíli za razila se sama nad následky svého ostrého vystou- pení, sebe menší vzpružení trhu dalo jí však vždy znovu zapomenouti na střízlivou rozvahu, a proto pokračováno ihned dále v realisacích „a tout prix Jak již výše uvedeno, chová se anglický konsum stále zdrželivě, aě dle theorie o vlivu brusselské kon- vence na světově ceny měl by se nyní z důvodu lev- nosti co nejvice zásobovati, zejmena když loni chtěl tak činiti již o celý rok napřed. Jedni domnívají se, že tato posavadní nechuť Anglie k větším nákupům souvisí se zastavením plavby a že se čeká s nákupy až do znovuzahájení jejího; jiní opěl soudí, že v An- glii obávají se snížení dovozného cla, což od většího zásobování se zrazuje (o této věci však žádně bližší zprávy do veřejnosti dosud nepronikly), a konečně lřeti jsou toho náhledu, že Anglie nekupuje pouze prolo, že osud brusselské konvence není doposud de- linitivně rozhodnut. Pokud posledního se lýče, domnl- váme se, že právě anglický konsument není žádným přitelem všeohecného přijetí konvence, která mu cukr má o vývozné prémie ostatních stálů zdražiti. Avšak nechť již důvod passivity Anglie spočívá v tom neb onem, trhy kontinentální dnes velmi nelibě ji pociťují. neboť následky francouzských realisací se ji jen při- ostlují Kdykoliv nechávala Anglie evropské trhy na ho- ničkách, obracel se zájem jejich k Americe a od této očekáváno vysvobození. Proto i dnes kontinentální trhy pohlížeji k Americe, avšak marně, neboť mimo malou závěrku do Kanady, jež koncem předminulého týdnu v Londýně se uskutečnila, nestalo se ničeho, co by trhy zdejší pobídlo. Naopak Amerika, ač snížila své záznamy za muskovady a čentrifugální cukro 1/2e ct., pohybuje se o 3 pence pod paritou cen evrop- ských, čímž naděje na odbyt řepového cukru ze oceán valně ochabuje. Všeobené zahájeni práce v cukrovarech kubánských nemůže ovšem také přispěti k oživení téte důvěry, ačkoliv na druhé straně nesmí být přehlédnuto, že reciproční smlouva mezi Spojenými stály a Kubou washintonským se- nálem doposud schválena nebyla. Stane-li se tak sku- tečně, bude od termínu její platnosti jedině záviseti. zda americký trust nebo i neodvislé rafinerie tamější na trhu evropském přece ještě jako kupec vystoupl. Na samém konci týdne zavládnuvší poněkud přívěti- vější nálada sotva bude míti dlouhého trvání, nebol, zlepší-li se situace jen poněkud, velká spekulace oka- mžik ten nenechá nepoužitým, a tak trhy budou ještě dlouho točiti se v tomto víru, z něhož vyváznou nej- spíše teprve tehdy, až pařižské zásoby ztenčí se na míru normální. O trhu našem se surovinou nelze za minulý týden mnoho pověděti. Byla-li již dříve při klidném směru a vyšších cenách vybídka továren malá, byla nyní při chabé náladě trhu a cenách nižších tím ne- patrnější, takže ve mnohý den k závěrkám vůbec ne- došlo a ceny měly jen hodnolu menovifou. To plail nejen o zboží poholovém, ale v míře ještě větší o do-
#8 alto_textblock #8
dávkách na novou kampaň, jejíž ceny nikterak nejsou dle toho, by cukrovary ku předprodejům nadchly. Ra- finerie jevily koupěchtivost po celý týden dobrou nedostatek vybídky jak se strany továren, tak i druhe ruky, jejíž zásoby jsou pranepatrně, byl proto jediným důvodem, že k četnějším závěrkám u nás nedošlo. Po týdnu, jehož obrat odhadujeme celkem asi n 16—18.000 q, končí trh při klidném směru cenam K 21.70 za I. výrobek poholový i na únor. Nová kam- paň na říjen-prosinec odhaduje se na K 19.95, kdežto za zadní výrobky bylo by dle jakosti docíliti K 20.40 až 21 20 B 88%, vesměs v paritě ústecké. Na domácím trhu s bílým z božím dáno bylo do prodeje 5% kontingentu na únor při posavadních nezměněných cenách K 84.— při odebírce celého va- gonu a K 85.— při odebrání menšího množství. Větše část zboží toho rozprodána zdejší druhé ruce, kdežto zbytek dochází pozvolného odbytu zvláště na venkově Trh terstský zůstal i po tento týden klidný až cha- bý, neboť nedostatek poptávek z Levanty je stále velmi citelný a má za následek, že tamější zásoby i při mír- ných dovozech (v lednu t r. byly doposud asi o 100.000 a menší než loni v téže době) stále byť pozvolna ro- stou. Centrifugální pilé docilovalo včera pohotově n 21.75 až 22.25, na únor duben K 21.75 až 22.50. — Na trhu londýnském znamenáno při malých obra- tech včera za rakouský granulated pohotový sh. 9.4 14. na květen srpen sh. 9.7 12. Na trzích německých vybídka továren stejně jako u nás byla jen malá a skoro stejnoměrně rozvr- žená na všechny dny v týdnu. Rafinerie i tam jevily uspokojující koupěchtivost, přeplácejíce zboží o 20 fen nad vývoznou paritou, čímž vývoz, který ostatně mno- ho o nákupy se namáhal, skoro úplně vytlačily z trhu Na trhu termínovém francouzské realisace ovšem značně škodily, a trpěly jimi také ceny zboží poho tového. Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden; 1903 rozdíl 1902 tun tun tun dle Lichta . . . . 3,389404 3.511 861 (—— 112.457 dle Czarnikowa. 3,579.934 3,673 904 (— 93.970 O kontrahování řepy, jež vyjma krajiny, kde rozpoutal se boj o řepu, všude jen velmi pozvolna postupuje, nedochází mnoho zpráv. Rolníci všude skoro domáhají se cen vyšších, než jaké cukrovarník na základě ceny cukerní at již této kampaně nebo pří- ští můze poskytnouti, a proto dochází ke kontrak tům jen ojediněle. V Německu cena cukrovary placena za lepší řepu než ve mnohých krajinách u nás nepřekro- čuje dle došlých zpráv nikde 90 fen., kdežto u nás na Kutnohorsku, které od světového trhu tak daleko je vzdáleno, placeno K 2.50, což rovná se M 1.06 za německý cent! Zprávy o zvýšení osevu v Německu o 10% jsou přehnané, neboť ve mnohých krajinách osev nejen že nebude zvětšen, ale naopak i částečně dále redukován Z kolonií došlé zprávy potvrzují většinou jen věci již známě. O jednání ve vídeňském parlamentu o našem novém zákoně cukernim referují denní listy obšírně a stejné zprávy přinášejí také o různých kro- cích cukrovarníků. Z těch nezamlouvá se nám naprosto čtvrteční schůze českých surovaren, konaná v pražské plodinové burse, jak svým svoláním lak i průběhem. Svolání její stalo se za zády posavadních zástupců českých surovaren ve Vídni, kteří pozvání telegraficky k ní teprve v poslední okamžik, kdy ani fysicky nebylo jim možno do schůze se dostaviti, a také průběh její nezdál se nám býli dosti důstojným nějaké schůze manifestační, neboť neznalost pravého stavu věci, ba i osnovy přištího zákona mohla jen škoditi. Dva ze zmíněných zástupců českého surovarnického průmyslu vzdali se proto již svých funkcí ve Vídni, považujíce svolání čtvrteční schůze za projev nedůvěry vůči svým osobám. To bylo jednání snad ukvapené, ale snadno vysvětlitelné. Šnad schůze surovaren, která v nejbliž- ších dnech v Praze na telegrafické pozvání bude se konati, přinese do celého stavu věci potřebného světla a zabrání dalšímu neblahému štěpení naší industre právě v těchto těžkých pro ni dobách. Nejvíce však bychom litovali, kdyby naše surovarny z klamného důvodu dosažení nějakého „vítězství“ spolčovaly se s těmi, jichž dříve všemožně se stranily, poněvadž jednání jejich sledovalo v našem průmyslu vždy poli- liku vyděračnou. Neznají-li pravého stavu věci, necht dříve o něm se přesvědči! Sapienti saíl
#9 alto_textblock #9
Cukerna olázka. Surovarny české pokračují ve své akci. Včera konána ve Vídni schůze zástupců českých surovaren, které se zůčastnili hlavně vlastníci nebo zástupci českých a z části i moravských surovaren. Poslanec J. Maštálka obíral se v obšírně řeči rozvojem a dnešním stavem otázky kontingentační, na- značil a zdůvodnil potřeby českých surovaren a podrobil obšírné kritice systém dvojí kontingen- tace. Po delší debatě přijata resoluce, kterou se prohlašuje, že surovarny stojí na stanovisku singulární kontingentace. Surovar- nám budiž zaručeno právo, vyráběti i bílé zboží. — A tak se zdá, že Poláci přece jen dosáhnou splnění svých požadavků. Jest to poprvé, kdy Poláci se uchýlili k obstrukci. Zatim ovšemji jen ohlásili pro případ, že cukerní výbor ne- přijme jich stanovisko; současně mluvilo se do- konce i o demissi ministra-krajana. Jak se nyní sděluje z Vídně, zahájeno s Poláky vyjednávání. Parlamentní komise polského klubu, sesílená polskými členy cukerního výboru, konala schůzi po které následovala porada s členy eukerniho výboru. Jak se soudí, dojde určitě ke kompro- missu. Cukerní výbor jest prý ochoten, vyhověti přáním polským, uznávaje zásadně oprávněnost polského požadavku, aby se Haliči dostalo po- dílu na výrobě suroviny, odpovídajícího podílu jejímu na kontingentu bílého zboží. Tím bude prý nebozpočí polské obstrukce v komisi eukern zažehnáno.
#10 alto_textblock #10
O pokuzech s pěstěním šťoviku stepního v Če- chách. Pan Fr. Maršner nám píše: Na veškeré, cukrovku pěstující země doléhá krise cukerní. Výcho- diště z její následků, jak jeviti se budou na postiženém zemědělství aspoň u nás, usnadnilo by nalezení kul- turní rostliny, která by povahou svou a způscbem pěstění podobala se cukrovce a skýtala produkt, který jest předmětem světového obchodu a není v něm nad- výroba. Suroviny, které nadvýrobou dosud netrpí, jsou látky pryžové a třísloviny. První jsou až dosud výlučnými plodinami tropů, kdežto druhé skýtají v hojné míře rostliny mírného pásma. Spotřeba tříslo- vin jest přímo obrovská, tak na př. spotřebovaly r. 1900 Spoj. státy severoamerické tříslovin 15,000.000 q. Anglie 1.,362.840 q. Německo za více než 30,000.00 ř. m. a do Rakouska, které dosud ve velkých rozmě- rech pěstuje nízké dubové porosty k těžení kůry tříslové, doveženo bylo r. 1901 za 6,902.997 K tříslovin a za 1,454.753 korun výtažků tříslových. V Evropě a Americe hlavním poskytovatelem látek Iříslových jsou různé kůry stromové a dřevo dubové. V létech posledních v hojné míře dováží se k nám z Argentiny dřevo quebrachové, obsahující hojně tří- slovin. Právě silný a stále stoupající dovoz dřeva quebrachového do Anglie a do Německa, kde se z ně- ho vyrábí extrakt tříslový, který se i k nám dováží. dokazuje, že evropská výroba látek tříslových jejich spotřebě neslačí. V Rakousko-Uhersku byly až dosud hlavním zdrojem látek tříslonosných lesy dubově. Zvláště v Chorvatsku a Slavonsku vy- vinula se výroba extraktu tříslového z dříví dubového ke skutečnému velkoprůmyslu. Stoupající drahotou za příčinou nedoslatku levného dřeva dubového stává se zdroj ten vždy méně spolehlivým. Proto stoupá k nám ze zemí středomořských dovoz látek tříslo- vých, jako: duběnek, borků, škumpiny a j. Látky ly jsou však poměrně velmi drahé. Proto bylo by vítáno. kdyby bylo lze potřebné třísloviny u nás vypěstovali. To vše přimělo autora této stati, že ve směru tomio pátral a pozornost jeho vzbudila rostlina šťovík step- ní, kteráž divoce daří se ve vysokých stepích Arizony Nového Mexika a Kalifornie. Vláda americká již r. 1878 povšimnula si rostliny této a již tehdáž uveřejnii zemědělský departement analysi kořene rostliny této kteráž potvrdila její vysoký obsah kyseliny tříslové 35 proc.). V první polovici let devadesálých jistá ně- mecká firma, upozorněna jsoue správou konsulární
#11 alto_textblock #11
K 7.—
#12 alto_textblock #12
na rostlinu tuto, dala větší množství kořenů šťovík stepního sebrati a do Německa dopraviti. Jelikož kořeny naloženy byly čerstvé, došly do Brém úplně shnilé a teprve, když jině množství kořenů sebráno a usušených do Evropy posláno, mohlo ke zkouškám ve větších rozměrech přikročeno býti. Zkoušky tyto dopadly skvěle a poptávka po nové tříslovině sloupla do té míry, že na vykopávání kořene vrhli se lisícové domorodců a roční vývoz do Anglie a Německa do- stoupil 800 vagonových nákladů. V té době zřídilo firma C. B. Alaire v Demingu v Novém Mexiku závod na výrobu extraktu z kořene toho a podařilo se ji vyrobiti produkt držící až 48 proc. kyseliny tříslové, však v brzku musila výrobu zastaviti, neboť počalo se kořenů nedostávati Tu teprve napadlo prof. F. A Gulleye ve Phoenixu v Arizoně, na možnost pěsto- vání této rostliny upozorniti. To vedlo k utvoření se společnosti „Canaigre Companie“, kteráž r. 1896 s pě- stěním šťovíku ve velkém započala. Téměř současně se společností touto započal s tímže J. H. Garruthers. kterýž kulturu tuto značně zdokonalil a dnes pracuje již pomocí zvláště konstruovaných strojů. Úspěchy s pěstěním šťovíku stepního, v Americe docílené, ne- zůstaly v Evropě bez povšimnutí a byli to Francou- zové, kteří zahájili pokusné pěstění v Alžíru jižr. 1897, odkud se přeneslo v posledních létech do jižní Francie, kde se podařilo rostlinu tuto již úplně akli- matisovati a podle přímě zprávy jednoho z pěstitelů byl výnos čerstvých kořenů v roce 1901 z 1 ha 20.000 kilogramů. Podle této zprávy o výnosu měl by výtěžek suš. kořenů z 1 jitra cenu průměrně asi 2500 korun, což zdá se býti trochu přehnané, neboť připusťme ma- ximální sklizeň 70 q suchých kořenů s obsahem asi 35 proc. kyseliny tříslové a účtujme 100 kg za stejnou cenu, co stojí škumpina, která má asi stejný obsah třísloviny, na trhu hamburském, totiž ř. m. 20.— = K 23.50 za 100 kg, shledáme výnos z 1 jitra K 1645. /—. Vezmeme-li do kalkulace ceny vídeňské bursy za du- běnky (Knopern, ne Gailen, borky nebo kolve, říká náš lid), které mají méně kyseliny tříslové, nežli su- šený kořen šťovíku stepního a vzdor tomu stojí 20 K (za 100 kg), shledáme, že i při této ceně by výnos z1 jitra obnášel ve případě nejpříznivějším 1400 K. Tudíž po stránce výnosnosti by šťovík stepní odpovídal po- žadavkům i nejvyšším. Jest však nyní otázka nanejvýš důležitá, zdali možno rostlinu tuto i u nás s prospě- chem pěstovati? Abych se o možnosti pěstění u nás přesvědčil, opatřil jsem si již r. 1900 z Jižní Francie něco semene a učinil s ním kulturní pokusy. Jelikož semeno bylo chatrné jakosti, zůstaly pokusy ty bez výsledku. Proto roku loňského opatřil jsem si větší množství semene na prosto spolehlivého a rozdělil je mezi asi 200 pěstitelů po Čechách i Moravě a sebral výsledky s pěstěním docílené. Z výsledků těchto pa- trno: 1. že lze šťovík u nás s prospěchem pěstovati 2. že výnos jeho odpovídá výnosu cukrovky a 3. že vypěstěné kořeny obsahují velmi značné množství tříslovin. Pokud se tvrzení mého ad 1. dotýče, svědčt o správnosti jeho fakt, že všechny pokusy za nejrůz- nějšími klimatickými okolnostmi konané zjistily, že šťovík stepní naše klima snese. Zdaru jeho arci svědčí nejlépe středočeské teplé polohy, kde se rostliny zdat- ně vyvíjely a největší hlízy vyvinuly. Nejvýhodnějším jeví se sázeti semeno do řádků 25 cm do čtverce. Při tomto způsobu kultury v dobrém hlubokém pozemku. při trojím okopání, narostly kořeny kuželovité, ve všem cukrovce podobné. Na prostoře 2 čtv. m veliké sklidilo se v jednom případě 3 kg. v jiném 31/2 kg. což rovná se výnosu z 1 ha přes 150 q hlíz. Hlízy tyto pro bohatý obsah třislovin mají mnohem vyšší cenu nežli cukrovka, čímž potvrzen druhý bod měho tvrzení. Pokud se dotýče třetího bodu uvádím, co přís. lučebník pan inž. chem. K. Urban v Praze, jemuž jsem rozbory šťovíkových hlíz svěřil, o předmětu tomto po pečlivé analise shledal: Šťovík z Vršovic, kultura I. (alžirský) obsahuje: sušiny 23.80%, třísloviny v čerstvých ko- řenech 6.78%, v sušině 28.5%. Šťovík americký (kul- tura ze zahrady okr. vychovatelny na Král. Vinohra- dech) obsahuje sušiny 29.91%, třísloviny v čerstvých kořenech 8.22%, v sušině 27.4%. O způsobilosti tří- sloviny šťovíku stepního k účelům koželužským pro- hlásil pan řed. vídeňské pokusné stanice koželužské, že šťovík stepní se hodí zvláště pro kůže sedlářské a přepychové. Z té příčiny bude šťovik stepní zvlášt hledán velikými koželužnami. Předeslaným, doufám, jest hospodářská hodnota šťovíku stepního nade vši pochybnost dokázána a jest nyní pouze třeba zkoušky ve velkých rozměrech prověsti, aby se nejlepší me- thoda pěstění zjistila a sama kultura seč možno zpopu- larisovala. K tomu arci prostředky jednotlivce nestačl a nutno se dovolávati součinností všech činitelů ve státě, jimž zdar zemědělství na srdci leží. Z thů obilních. Počasí jest opět velice sludeně. Z počátku týdne bylo ještě zamračené, později výdatně sněžilo, při čemž temperatura silně klesla. Udeřily opět kruté mrazy, ale osení jest poněkud chráněno sněhovou pokrývkou. Z trhů zahraničních oznamuje se bez výminky smýšlení pevné. Ceny stoupaly, ob- chod však nebyl čilejší. V Americe dobrá poptávka pro vývoz potrvala, kursy každodenně stoupaly, poně- vadž dovoz zůstal slabý a také zřejmé zásoby pšenice klesly. Při tom jsou také zprávy argentinské méně příznivě; trvale deštivé počasí stěžuje dovoz a také jakost neuspokojuje. V Anglii zůstalo smýšlení trvale pevné a také ceny poněkud stouply. Také z trhů fran- couzských byly oznámeny kursy rapidně stoupající. poněvádž jsou obavy stran přezimování osení. V Ně- mecku bylo zlepšení z počátku jen mirné, později sil- nější. Konsumenti kupovali jen mírně. Na ostatních trzích na pevnině byly obraty jen skrovné a poslední ceny upevněny. V Pešti byly obraty se všemi druhy obilí slabé, pro chlebovíny jest zájem trvale skrovný, ceny málo změněny, kdežto pícniny zůstaly dobře upevněny. Pro pšenici bylo smýšlení po celý týden klidné. Nabídka byla z počátku ještě silná, tu a lam i naléhavá, dovozy byly rovněž značně, kdežto koupě- chtivost mlýnů byla stále jen slabá, Majitelé musili povoliti mírně slevy, obchod se však nestal tím čilejší. Také nastalé studené počasi zůstalo bez vlivu a mlýny byly i nadále zdrženlivé, Ke konci týdne jevil se pro jemnou pšenici zájem poněkud lepší, smýšlení bylo příznivější a ceny zůstaly na úrovni z předcházejícího týdne. Celkové obraty obnášely 105.000 q, týdenní dovoz činil 133.500 q. vývoz nebyl žádný. Žito bylo kupováno zvláště pro spolřebu místní. Pro vývoz zů- stala poptávka jen skrovná. Avšak ani nabídka nebyla valná a tak se ceny upevnily. Znamenalo K 6.60—6. 85. Po ječmení na kroupy a ke krmení byla dobrá poptáv- ka. Placen byl plnými cenami, ba i o několik haléřů dráže. Znamenal K 5.75—6.10. Ječmen pro sladovny a pro pivovary byl při skrovné nabídce placen pro domácí spotřebu plnými cenami z minulého týdne K 5.50—7.25 ze stanic. Oves byl stále jen slabě nabí- zen. Z počátku byla poptávka jen mírná, později se však zlepšila a v posledních dnech stouply ceny proti předešlému týdnu o 5—10 h. Obraty činily asi 2500 a placen byl dle barvy a čistoty K 6.35—6.65. Kukuřice nová byla méně nabizena. Placena byla dle jakosti K 3.50—5.50, stará až K 6.85. Řepka znamenala K 10.00—10.50, terminová na srpen 11.70——11.80, lníně K 11.50—12.50, konopné semeno K 9.50, vikev až Výnosy českých filiálek rakouske-skerské banky. Dle účetních závěrek rakousko uherské banky r 1902 jsou výsledky bankovních filiálek v Čechách v srovnání s loňskem tytot
#13 alto_textblock #13
1902 K 1901 Praha. . . . 529.350 . . —344.845. V Ústi n. Lab. . 29.640 . . — 5407 Pardubice . . . 7176 . . — 17. 852 Cheb . . . . 2237 . . — 6796 Král. Hradec. . 694 . . — 6773 Tepice . . . . 37 . . — 4594 ekroo Ztráty 1902 K 1901 Budějovice . . 131251 . . + 11.732 Kolín . . . . 11.954 . . + 4392 Děčín . . . . 10 669 . . + 5067 8753 . . + 4640 Trutnov . . . . Ostalní filiálky vykazují za rok 1902 ztráty pro ziskům loňským ztráty 1902 zisk 1901 Žatec . . . .. 6.34 . . . 3984 Liberec . . . . 51 49 . . . 19.850 Varnsdorf . . . 4808 . . . 5135 Plzeň . . . 4778 . . . 12.820 Výnos pražské filiálky klesl ledy o 344.845 K. Oproti r. 1900 činí klesnutí skoro 600.000 K. Vedle pražské filiálky vykazuje ještě lepší zisk ústecká. Osm filiálek mělo ztrály. K procesu Živnostenské banky proti p. Sezem- skému. Jak jsme před časem oznámili, vydal p. Se-
#14 alto_textblock #14
Zisk
#15 alto_textblock #15
zemský, bývalý továrník v Mladé Boleslavi, brožuru kterou se velice citelně dotki cti nejen Živnostenské banky, ale i jejího ředitelství. Banka odhodlala s následkem toho hledati satisískci cestou soudní. Ježte pak se vyskylla zpráva, že banka vzala žalobu zpět sdělujeme na základě přesných informací, že tomu tak nenl, že proti p. Šezemskému zave- deno trestní vyšetřování pro přečin proti bezpečnosti cti, že vyslechnuta již také řada svědků a že banka provede řízení až do konce. K líčení dojde následkem velikého ob- jemu sporu asi v dubnu. Z Ústřední společnosti hospodářské. Ústřední společnost hospodářská pro král. české podala pro- střednictvím svého předsedy dra. Bedřicha kn. Schwarzenberga sněmovně poslanecké pamělní spis, kterým naléhá na říšskou radu, aby při jednání o osnovách cukerních působila k tomu, by dan konsumní z cukru aspoň o obnos 18 millionů korun, jenž na prémie byl určen, byla snížena. Kdyby ke snížení daně nedošlo, žádá společnost, aby obnosu toho použito bylo dle slibu vlády na podporu zemědělstva a aby se podpory té dostalo jednollivým zemím dle výše, jakou ke spotřební dani přispívají. Mimo to žádá společnost jménem zemědělstva ve středu společnosti sdruženého, aby ravonován v zájmu pěstitelů bylo nezbytně odstraněno a aby zákon o zákazu rayonu vyřízen byl současně s cu- kerními předlohami Dopravní příjmy dráh. Příjmy c. k. státních dráh činily v měsíci prosinci 1902 K 17.573.000.— z čehož připadá na dopravu osobní K 4,064 300 na dopravu zboží K 13,508.700.—. Proti měsíci pro- sinci roku 1901 jeví se v dopravě osob větší přijem o K 58.481 (+ 82.100 cestujících) a v dopravě zboží menší příjem o K 161.652.— (— 42.900 tun). Cel- kové roční přijmy od 1. ledna do 31. prosince 1902 činily za dopravu osob 67,259.100 (+ 2.270.318) k a za dopravu zboží 172,007.900 (+ 1,805.259) K. — Celkové příjmy listopadové všech rakousko- uherských dráh 80,954.234 K proti 81,223.898K v listopadu 1901, z čehož připadá na uherske dráhy 25,580.829 K proti 25,176. 426 K v listopadu roku 1901. Za prvních jedenáct měsíců v roce 1902 činily dopravní příjmy všech dráh v Rakousku 569,918.425 K (v soudobi roku 1901 568.069.978 k) a v Uhrách 247.528.080 K (245,417.989 K). Jižní dráha přijala v druhé dekádě lednové 2,337.410 K (— 457 K). — Společnost rak.- uherských státních dráh přijala za dopravu na své síti rakouské ve druhé dekádě lednové 1,411.761 K (méně o 7010 K) a od počátku roku 2,644.543 K (+ 45.549 K) Uherský boykot proti předlitavskému poreulánu. Uherští obchodníci s porculánem dohodli se se zá- stupci rakouských továren na porculán. Tím odklizeny dosavadní diíference. Svaz předlitavských továren porculánu usnesl se na nedělní schůzi, které se zúčast- nili i zástupci svazu uherských obchodníků s porculá- nem a vídeňské společenstvo obchodníků s porculánem, že přestane od 1. března prodávati zboží při pálení pokažené. Tyto méně cenné druhy se zničí. K om- pensací bude 5% zvýšení cen dosavad- ních. Dále upraven prodej zboží méně cenného.
#16 alto_textblock #16
Banky, záložny a spořitelny. Pošumavská záložna na Horách Kašperských koná dne 7. února o 9. hod. ranní v místnostech hötelu »Skála« na Horách Kašperských řádnou valnou hro- madu. Rozvaha na rok 1902 vykazuje a kti va Hotovost dne 31. prosince 1902 K 4377.54, půjčky a) směneční u 1279 členů K 256..638.60, b) hypote- kární u 212 členů K 283.774.34, celkem K 540.412 94 pojistný fond u Živnostenské banky K 1500.— uložené přebytky u téže K 35 925.—, vklady u jiných ústavů K 2951.75, úroky v roku 1902 nedoplacené a) z půjček směnečních K 1920.72, b) z půjček hypo- tekárních K 3742.93, celkem K 5663 65, zásoba tisko- pisů K 270.26, inventář K 180.—, 1 podíl továrny na uměla hnojiva v Českých Budějovicích K 180.—. úhrnem K 591.461.14. Passiva: Závodní podíly s přípsanými úroky K 65.749.88, volné vklady 580 vkladatelů s připsanými úroky K 478.725.09, reservní fond K 37.107.72, pensijní fond K 6483.89, úroky přeplacené: a) z půjček směnečních K 841 46 b) z půjček hypotekárních K 30 85, celkem K 872.32 čistý zisk za rok 1902 K 2522.24. Občanská záložna v Chocni konati bude v pon- dělí dne 2. února o 1. hod. odpol. ve vlastní budově řádnou valnou hromadu. Rozvaha za rok 1902 vy- kazuje akliva: Hotovost v pokladně 31. prosince 1902 K 18.269.63. Půjčky směnečné K 391 673.95. Půjčky hypoteční K 927.294.60. Uložené přebytky v jiných ústavech K 141.896.33. Dům záloženský K 65 300. Cenné papíry K 3393 20. Podíl národního podniku K 200 Úroky nedoplacené K 14.069.21. Úhrnem K 1,562.096.92. — Passiva: Vklady s připsanými úroky koncem r. 1902 K 1.432.685.63. Členské podíly K 33.800. Reservní fond K 76 365.06. Pensijní fond K 4511.22. Nevyzdvižená dividenda K 65. 54% úrok ze závodních podilů K 1690. Úroky přeplacené na rok 1903 K 4470.80. Účelům dobročinným (zůstalo nevyplaceno) K 317.70. Zisk za rok 1902 K 8191.51. Všeobecná záložna v Karlině konati bude v pon- dělí dne 2. února o 9. hod. dopolední v místnostech tělocvičné jednoly »Sokol karlínský« řádnou valnou hromadu. Rozvaha za rok 1902 vykazuje a k ti va Hotovost dne 31. prosince 1902 K 43.308.16. Půjčky K 2,145.548.41. Vklady u jiných ústavů K 24.802. 47 Cenné papíry K 143.555.66. Nemovitosti K 136.0 20 Úroky z půjček nedoplacené K 28.835.56. Movitosti K 3871.50. Úhrnem 2,525.941.76. — Passi va Závodní podily K 105.640. Reservní fond 120.441.40 Vklady K 2,197.918.98. Věřitelé na nemovitostech K 40.843.95. Vlastní výpůjčky K 29.427.18. Dražební přebytky K 653.56. Úroky z půjček napřed přijaté K 12.990.82. Zisk K 18. 225 87.
#17 alto_textblock #17
—
#18 alto_textblock #18
Trhy poněžní
#19 alto_textblock #19
x. Z Vídně, 26. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Vzestup kursů na dnešní burse pokračoval s nestenčenou intensitou. Podnětem k tomu byl názor, že pro konversi společných rent zvolena bude nižší úroková míra než 4procentní a projevován názor, že v tom případě zároveň bude konvertován uherský podil. V popředí zájmu byly opětně hodnoty bankovní. Rakouské kreditky hned z počátku značně dražší, zachovaly zisk svůj až do konce. V železář- ských byl čilý zájem pro bodenkreditky, které se z značných obratů podstatně zlepšily a po závěrku offi- ciální bursy ještě více zdražily. Uherské kreditky a ostatní uherské rovněž stouply, což odůvodňováno bylo pověstmi, že celé množství rent bude zároven konvertováno. Länderbanka, Unionka, bankverein rovněž vesměs dražší; jen anglobanka byla lacinější. Pevné smýšlení přešlo dnes také na trh dopravní. Akcie státní dráhy, severní dráhy, obě severozápadní a dunajsko paroplavební dosáhly zisku. Železářské hodnoty byly na chabost berlínského trhu báňského mírně lacinější. Na průmyslovém trhu značně zdražily akcie zbrojovky vzhledem na brannou předlohu. Na ukládacím trhu byla podnikavost velice čilá. Společné renty, které byly vyměňovány za papíry s nižšími úroky, zlaciněly, kdežto obě investiční a uherská korunová zdražily. Devisy a valuty nezměněny. Na eskomptním trhu peníze nezměněny: 21/4 procent. x. Z Vídně, 26. ledna. (Telefgrm »Nár. Listů«. (Večerní bursa.) Kreditky 708.50 (po —.—) uherské kreditky 753.—, anglobanka 274.50, bankovní jednota 481 50, unionka 559.—, länderbanka 416.50 státní dráha 703.25, jižní dráha 58 75, polabská dr 458.50, severozápadní dráha 451.—, turecké tabákové 348.—, rýmavsko muráňské 488 —, alpinky 393.— květnová renta 100.70, uherská korunová 99. 70. turecké losy 124.25, marky za hotové 117..20, na ultimo 117.18. Smýšlení pevné. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197. 82 12 198.021/2, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —. — Německo šek kr. lhůty za 100 mk. 117.121/2, 117.321/4, Německo na delší lhůty 117.20, 117 55, Londýn šek a kr. lh za 10 l. st. 239 821/2. 240.021/2, Londýn na delší lhůty K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.25 95.45, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. ——. —, Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. 95.421/2, 95 50, Paříž delší lh -.—, Curych a Basilej šek a krátké lhiůty 95 25, 95.40, delší lh. —.—, —.—, Švýcary šek 5kr hl. —.—, —.—, delší lhůty —.—, —.—
#20 alto_textblock #20
Ústí n. L. r. 1898 Půjčka m. Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 „, Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky „ „ „ „,, Zemská b. král. čes. zákl. úpisy , , , » kom. dl. úp. „, , » mel. úpisy „ , , » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy ddchodkové .. Buštěhradská dráha » 1872 dto. Místní dráha Německý Brod- Humpolec . . Česká montanní Em. 1896 .. Česká eskomptní banka . . . „ banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy. Moravská eskomptní banka . . Pražská úvěrní banka .. Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . Ústecko-teplická dráha . . .. Česká severní dráha „ Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit B.) Duchcovsko-podmokelská dráha, Pražská spol. paroplav. po VItavě a Labi Ake tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston). První českomorav, tov. na stroje
#21 alto_textblock #21
Z Vídně, 26. kursy.) Únorová renta spol. st. dr. rako uh. 702.— červenc. » jižní dráha . . 57.75 společná » květ. štyrsko hr.köfl. . —. » stříb. severní dráha . 5540.— rakouská » zlatá rak. severozápo dr. 450.— » kor. pardubická dráha —.— uherská » zlatá polabská dráha . 458.— „ kor. —.— česká sev. dráha. —.— rak. invest. renta buštěhradská A . uher. , B 1005.— 200.— 4% zást. listy Hiyp. pražsko - duchcov. —.— banky král. č. . duchcov.“ podmok. 31/2% zást l. Hyp. —.— ústecko-tepl. dr. banky král č. —.— silniční dr. lit. A. 4% kom. dluhop. —.— „ . » 907.— Zem. banky kr. č. dunaj paroplaveb —.— 4% žel. dl. úpisy rakouský Lloyd turecká tabák. rež. 347.— Zem. banky kr.č. státní losy 1854 rak. zbrojovka . 341.— » 1860 Rudoifova hut —.— po 500 zl. .. 156 75 alpská montan. sp. 390.25 po 100 zl. 186.— rým.-muráň. spol. 486 — státní losy 186 249— Poldina huť . . —.— 435.— losy úvěrního úst. praž. želez. sp. . 1635.— 437.— vídeň l. komun. česká montan. sp. 1130.— 161.25 Daněk . . . . 320.— tisské losy. 123.75 turecké losy západočeská uhl. —. — 706.50 severočeská uhl. . —.— rak. úvěrní ústav b. anglo-rakouská 274. — mostecká uhl. sp. —.— vídeňská unionka 558.— vídoň stavební sp. —.— 416.50 b. pro země rak. Schodnica . . . 545.— 752..— uh. úvěrní banka peštská vagonka. — 481.— bank. spolek . devisa německá . 117.12 r. úst. pro úv. poz 970 . — „ pařížská . 95.40 česká b. Union » curyšská . 95.2 252 50 „ londýnská 239 85 Živnost. banka. 256 —. rak. uh. banka . 1562.— dvacetifrank . . 19.08 roln. úvěr. banka 265.— marka papírová . 117 12. lvovskočernovická 583.— rubl » . 232.50 Vzhledem na projekt konversní bylo smýšlení tr- vale příznivé, hodnoty bankovní a akcie dráhy stálnl byly čilé, hodnoty báňské zanedbávány. Reniy ne- stejné, konec klidný. Dodatečná bursa: kreditky 706.75, státní dráha 703.—, alpinky 392.—. Eskontní sazby 21/4 — 31/2 proc. V Praze, 26. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.j Za trhu velice pevného uskutečněny na dnešní burs závěrky akci Hospodářské úvěrní banky K 263.—a kom. dl. úpisů Zemské banky za K 99..90. Ostatní jmenované papíry vesměs zdražily a podäváno z akcie: Živnostenské banky K 256.25, české banky Union K 252.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 169.—, strojírny Daňkovy K 325.—, Ra- kousko-uh. banky K 1562.— Jiné papíry jmenovány nebyly. Oficiální záznamy znějl
#22 alto_textblock #22
ledna.
#23 alto_textblock #23
100.70
#24 alto_textblock #24
100 70
#25 alto_textblock #25
100 70 100.70 191.15 101.50 121.20 99 75 94.90 93.80
#26 alto_textblock #26
100.10
#27 alto_textblock #27
94.10
#28 alto_textblock #28
99.50
#29 alto_textblock #29
99.70 180—
#30 alto_textblock #30
Berlinská bursa, 26. ledna. (Zvl. telet. zpráva »Nár. Listů«.) Na nížší záznamy novoyorské, způ- sobené obavami možného konfliklu mezi Německem a Spojenými státy, zahájena byla dnešní bursa smý. šlením na všech trzích stísněným, což nejlépe jest karakterisováno tím, že zahajovací kurs kreditek ne- byl ani stanoven vzdor tomu, že z Vidně došly velice pevně a vysoké kursy. V průběhu zůstala bursa tichá a teprve na konec se zlepšila, ježto prý blokáda vene- znelského pobřeží má býti zrušena. Vzhledem k tomu stouply ke konci hodnoly zejmena bankovní a uhlář- ské; ostatní papíry zůstaly klidné. Soukromý diskont levnější: 2 procenta. Peníze na ultimo 2.87 procent. První eitry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 222.12, 222.50, Diskonte 19575, 196.50, Německá banka 215.—, 215..25, Ob- chodní společnost 159.50, 159.50, Drážďanská banka 148.25, 148.50, Spanělské exterieury 89.70, 89. 75, Bochumské ocel. 179 50, 180.75, Lauřina huť 216.—. 216 50, Dortmund Union lit. C. 71.25, 72.—, Har- penské uhl. doly 174.75, 175.50, Gelsenkirchenské uhl. doly 175 10, 176.—. Hibernia 170.80, 172.—, Consolidace 342 50, 342.50, Severoněmecký Lloyd 94.25, 94.25, Hamb.-amer. dopravní spol. 101.25, 101.—, Kanada 133.40, 134.—, Transvaal 167.60, 167.50, turecké losy 335.75, 333.75. Z kasovních papírů: Concordia 270.—, Esch- weiler 219.50, Geisweider 145.—, Hochdah! 150. 25, Katovické 209.50, Wilhelm 180.25, Phönix 123 50, Rh. Stahl 148.—, Schalker Gr. 352.50, Westfalia 120.25, Orenstein 120 25, Rh. Melall 77.75, Hasper 151.—, Donnersmark 209.75, Huldschinský 110.—, Vulcan 204.-, Bismark 219.50, Caro 97.20, Hoesch 149.—, Georg Marie 101.60, Königsborn 140.60, Nort- stern 231.75. Dodalečná hursa. Z Berlína, 26. ledna C.B.) Kreditky 222.50, státní dráha 150.75, jižní Iráha 16.—, Diskonto 196.20, německá b. 215.25, obchodní b. 159.40, drážďanská b. 148 10, darmátadt- ská banka 139 20, národní banka 119.60, dráha Dortmund-Gronau —.—, Henri 103 75, Transvasl 167.75, Kanada 134.25, Gotthard. 181.60, Llov 94.40, Packet 101.10. — Za hotové: Lauřina hu 216.—, dortmundské 71.75, bochumské 180 40, gel- senkirchenské 175.75, ilibernia 171.75, harpenské 175.40, Consolidace 342.50. Smýšlení klidně. Z Berlína, 26. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpoly Kreditky 222.50, státní dráha 151.—, lombardy 15.75. Smýšlení klidně. Z Frankiurtu, 26. ledna. (Telegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 222 50, akcie společnosti státní dráby 150.50, lombardy 15.90, papírová renta 101.75, stří- brná renta 101.70, zlatá renta 103.40, uherská zlatá renta 100 30, uh. korunova renta 102.15, 4 % rak korun. renta 102 25. Smýšlení slabší. Z Frankfurtu, 26. ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrní akcie 222.80, státní dráha 150 50, lombardy 16.—. Z Paříže, 26. ledna. (Počáteční bursa.) Bproe. renta 99..97. 31/2u půjčka —.—, Smýšlení chabé. Z Paříže, 26. ledna. (Telegrafické závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta 99.25, 3proc. renta 99 92. 31/2, roc. renta —.—, italská renta 102 10. rakouský pozemkový úvěrní ústav 1320, státní dráha 752.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.14, rakou- ská zlatá renta 10410, uherská zlatá renta 103 .—.
#31 alto_textblock #31
31
#32 alto_textblock #32
4
#33 alto_textblock #33
41
#34 alto_textblock #34
5
#35 alto_textblock #35
(Závěrečné úřadnl
#36 alto_textblock #36
penín
#37 alto_textblock #37
96.75
#38 alto_textblock #38
96.—
#39 alto_textblock #39
95.40
#40 alto_textblock #40
96.—
#41 alto_textblock #41
96.50 103.75 100.— 94.75 101.— 99.50 99.50 99.50
#42 alto_textblock #42
99.50
#43 alto_textblock #43
100.— 103.— 103.— 98.50
#44 alto_textblock #44
9790
#45 alto_textblock #45
52. 50
#46 alto_textblock #46
—.— 268.— —.— —.—
#47 alto_textblock #47
256.25 2490 404.— 2490 1005
#48 alto_textblock #48
—.—
#49 alto_textblock #49
——
#50 alto_textblock #50
—.—
#51 alto_textblock #51
—.—
#52 alto_textblock #52
169.—
#53 alto_textblock #53
—.—
#54 alto_textblock #54
—.—
#55 alto_textblock #55
325.— —
#56 alto_textblock #56
1635
#57 alto_textblock #57
sbei
#58 alto_textblock #58
—.—
#59 alto_textblock #59
96.75
#60 alto_textblock #60
—.—
#61 alto_textblock #61
—.—
#62 alto_textblock #62
97.—
#63 alto_textblock #63
104.75
#64 alto_textblock #64
t01.—
#65 alto_textblock #65
95.75 102.— 100.50 100. 50 100.50
#66 alto_textblock #66
—. —
#67 alto_textblock #67
—.—
#68 alto_textblock #68
—.—
#69 alto_textblock #69
—.—
#70 alto_textblock #70
—.—
#71 alto_textblock #71
98. 80
#72 alto_textblock #72
233.50
#73 alto_textblock #73
—.— 270.—
#74 alto_textblock #74
—.—
#75 alto_textblock #75
—.—
#76 alto_textblock #76
257 . 25 2510 407.— 2510 1009
#77 alto_textblock #77
—.—
#78 alto_textblock #78
—.—
#79 alto_textblock #79
—.—
#80 alto_textblock #80
120. —
#81 alto_textblock #81
172.—
#82 alto_textblock #82
— —
#83 alto_textblock #83
—.— 390.— 1650
#84 alto_textblock #84
—.—
#85 alto_textblock #85
—.—