#1
alto_textblock
#1
31. března 1907
#2
alto_textblock
#2
I. Přiloha „Národních Listů“
#3
alto_textblock
#3
k číslu 89.
#4
alto_textblock
#4
Strana 25.
#5
alto_textblock
#5
Místní dráhy a zemské finance.
#6
alto_textblock
#6
Jak známo, usnesl se sněm král. českého
dne 6. června 1905 na tom, sby zemský výbor
ohradil se u c. k. vlády proti tomu, »aby že-
lezniční podniky místní v král. českém byly ta-
kovým způsobem podporovány, že stát pouze
příspěvky na doplnění kmenových akcil posky-
tovati se uvoluje, kdežto poskytování garancie
drahám místním zemským financím se přene-
chává, a aby tudíž působil všemi prostředky
k tomu, by místní dráhy, jejichž provedení
v příští době v úvahu bude vzato, státn
garancií byly opatřeny.« Tím zbaveny na-
dějí na zemskou garancii mnohé projekty dávno
připravované, a interesentům dotyčným ukázána
cesta, jediné k výslodku vedoucí — do neho-
stinné Vídně! A zemský výbor prováděl dosu
usnesení toto důsledně, odmítaje každé jednání
s interesenty o zemské garancii a omezuje se
na zkoumání nových projektů pouze po stránc
technické. Vláda byla v důsledku uvedeného
usnesení sněmovního zemským výborem vyzvána.
aby zabezpečila aspoň nejdůležitějším projektom
státní garancii, avšak stalo se tak dosud jen
místní dráhy Domažlice-Tachov. Ostatní pro-
jekty, a mezi nimi některé již dostí pokročilé,
čekají; interesenti prosí v Praze, prosí ve
Vídní o rozhodnutí v příčině fina ncování, avšak
nedostávají ani zde ani tam definitivní od-
povědi.
Není tedy divu, že se vnucuje ohledné
projektů nových, jež rostou zvláště v poslední
době jako houby po dešti, otázka: garantovat
či negarantovat? Při řešení této otázky budou
přirozené rozhodny dva momenty, jednak dů-
ležitost a prosperita přípravných pro-
jektů, jednak ohled na stav zemských fi-
nan eí.
V ohledu prvním je věcí odborných kruhů,
zejména zemského výboru, aby dal v každém
jednotlivém případě spolehlivou odpověď. Pri
tomto bodu nelze nám nepoukázati na pochy-
bený postup při dosavadní železniční akcl.
Otázka dalsího garantování místních dra
dala by se mnohem snáze řešiti, kdybychom
měli zemský železničhí úřad a jednotným vede-
ním a s jednotným plánem pro stavbu místních
drah v král. českém. My bohužel takového
úřadu při zemském výboru nemáme. Dnešní
železniční oddělení je technickým orgánem po-
radným bez veškeré vlastní iniciativy. (Nepří-
hodný název tohoto oddělení způsobuje, že se
na venkově téměř všeobecně pod tímto odděle-
ním rozumí »oddělení zemského výboru«, jež
spravuje železniční záležitosti, tedy odbor V.)
Agenda nejdůležitější, obsahující vedení přísluš-
ných akcí a rozhodování zejména v otázkách
finančních, rozdělena jest (ovšem pod vrchním
dozorem přísedícího) mezi pět konceptních úřad-
níků, na sobě úplně nezávislých. Že tito ne-
mohou instinktivně jíti stejným tempem z
jistým jednotným plánom, jehož ostatné při
otázce financování želozničních podníků nikdy
tu nebylo, je očividno.
Primitivnějšího zařízení stěží lze si my
sliti při akci tak dalekosáhlé, nákladné a zod-
povědné! Nehodláme se tu vraceti k otázce
dnes snad již nepraktické, k otázce volby mez
systemem drah zemských a systemem (pro
král. české zvoleným) drah zemí garantova-
ných. Zemský výbor doznává sám v »Pamět-
ním spisu o podporování železnic nižšího řádu«.
že zvolen byl způsob méně výhodný, totiž způ-
sob garanční. Smutným zjevem je však při tom.
že toto poznání nedostavilo se snad následkem
dosavadních zkušenosti s drahami zemí garan-
tovanými, nýbrž že stojný názor měl zemský
výbor hned na počátku celé akce na základě
sludu, konaných ve Štyrsku, a že přes to ne-
dovedl (nebo nechtěl ?) svému správnému stano-
visku zjednati průchod i ve sněmu.
Že volba systému méně výhodného neměl
nepříznivých účinků na zemské finance, jak se
soudí v témže Pamětním spisu na str. 98 —
s tím ovšem nemůžeme naprosto souhlasiti již
vzhledem k tomu, že by byl měl zemský výbor
při systému drah zemských mnohem volnějsí
ruku při výběru projektů života schopných.
Při celé dosavadní akci nebyl z em s ký
výbor orgánem, jenž měl vedo uc
roli a nebylo tu následkem toho jednotného,
cile vědomého postupu. Máme sněm, zemskou
železniční radu, stálý poradní výbor, zemský
výbor — a všichni tito činitelé uplatňovali
dosud tu větší tu menší vliv na financování
železničních podniků — jak právě náhoda nebo
čilost interesentů ty které projekty na jednaci
pořad přivedla.
Tím se stalo, že financovány byly některé
dráhy, k nimž za žádných okolností dojíti ne-
mělo, což opět doznává zemský výbor v uvede-
ném pamětním spisu. A že hlavné tato okol-
nost měla nepříznivý vliv na zemské finance,
v tom ovšem souhlasíme se zemským výborem
úplně. Jiná jest ovšem otázka, nebylo- li snad
možno zabránit podnikům, o nichž se již z předu
vědělo, nebo mohlo věděti, že ani provozovaci
výlohy nebudou s to krýti vlastními příjmy-
Zmínili jsmo se o nedostatku jednotného
plánu při železniční akci. Abychom zabránili ne-
dorozumění, konstatujeme, že tím nemíníme p ro-
gram, stanovíci postup stavb y jednotlivých
drah, jak o tom bylo v minulých letech jednáno
v zemském výboru i ve sněmu (s výsledkem
ovšem jedině možným, že totiž přesné dodržení
takového programu nebylo by na dlouhou dobu
možným), nikoliv, nám běží o plán pro financo-
vání železničních podniků. Takový plán by vy-
žadoval, aby vyhledány a na první místo byly
postaveny projekty drah nejpotřebnějších a co do
prosperity nejslibnějších. Všechny nové projektv
by vůbec měly býti zařaděny do určitých kate-
gorií dle očekávané jich výnosnosti. To by ovšem
předpokládalo důkladné odborné vyšetření této
výnosnosti a to hned na počátku cele
akee ke zřízení té které dráhy směřující. Nebo
nelze snadno zabrániti projektům, které značně
již pokročily (a to za účasti zemského výboru
aspoň pokud jde o otázky technické) a které si
vyžádaly již na straně interesentů značných obětí
finančních! Připravování celé řady projektů z
úplné nejistoty o tom, bude-li garantovat země
či stát, či bude-li kdo vůbec garantovat, vyplat
se špatně nejen interesentům (v případě zmaření
projektu), nýbrž i tomu, kdo garancii převezm
Iv připadě nepříznivých provozovacích výsledků).
#7
alto_textblock
#7
Každý věci znalý vi, jakým způsobem děl s
dosud výběr drah při povolování zemské ga-
rancie
Zemský výbor předkládá sněmu všechny
projekty známé, aniž by z projektů nových
označil zvláště ty, které by se za žádných okol-
nosti financovati neměly, anebo naopak, které
podporovati by se měly v nejvla stnějším zájmu
garantovaných drah již trvajících. Toto celkem
pasivní stanovisko je sice pohodlně, ale pro
zemské finance méně výhodné. Neboť o tom
nemůže býti sporu, že v každém jednotlivém
případě má býti při rozhodování o zemské pod-
poře východiskem kalkulace o budoucí prospe-
ritě dráhy a ne příznivá resoluce zemské želez-
niční rady nebo sněmovní komise. A že tuto
kalkulaci v příčině jednotlivých projektů může
provésti spolehlivě jen zemský výbor, jako úřa
stálý, o tom také nelze snad pochybovati.
Vraťme se ještě na okamžik ke známému
sněmovnímu usnesení, o němž jsme se hned na
počátku zmínili! Bylo již v tomto listu k tomu
poukázáno, že usnesení ono je nespravedlivé.
Souhtasíme úplně. Neboť neshledáváme důvodu,
proč mají býti nyní macešsky odstrčeny některé
projekty, které budou jistě prosperovati, když
dtive zabezpečeny byly dráhy zbytečné a ná-
kladné ! Tím má býti naše železniční akce uve-
dena do lepších kolejí? — Ostatně zemský
výbor sám uznává ve zprávě o podporování
železnic, právě sněmu předložené, i pro příšt
dobu vhodnost zemské garancie v přípa dech,
»kde by to bylo lze odůvodniti zvláštními okol-
nostmi. «
Je ku podivu, že se ve směrodatných kru
zích hodlá přerušiti železniční akce v okamžiku
nejnevhodnějším a že se tak málo hledí do
budoucnosti.
Dle našeho názoru je v nejvlastnějším zájmu
země, aby dráhy dosud garantované byly uči-
něny výnosnými vybudováním jich připojení na
linie hlavní. Pohlédněme jen na mapu ! Vždyt
jsme dosud vystavěli většinou jen forsa života
neschopná proto, že nepřipojují se na obou
koncích na tratě další. Uvádíme jen přikladno
Dobřís, Rožmitál, Bechyně, Bezdružice, Bor,
Ronšperk, Netolice, Polná, Rokytnice, Doupov,
vesměs konečné body našich lokálek bez připo-
jení na jinou dráhu! Stejně je tomu u mno-
hých drah, podporovaných převzetím kmenových
akcil; poukazujeme na př. na Humpolec, Dolní
Kralovice, Sedičany, Nová Bystřice, Týn nad
Vltavou a j. Na některých projektech, směřu-
jících k prodloužení anebo připojení příslušných
drah, se již pracuje (projekt Domažlic—Tachov
jest již zabezpečen, jak bylo již svrchu podo-
tknuto). Myslíme, že by to bylo známkou na-
prostého nepochopení celé železniční akce, kdy-
bychom neměli těchto projektů podporovati. Je
na čase, aby veřejnost naše věnovala otávce
tak důležité více pozornosti než dosud.
Řekli jeme, že při budování místních dra
je jedním z rozhodných momentů ohled na
zemské finance. Vizme blíže, v čem pozůstávají
finanční oběti, jež země pro místní dráhy dosu
přinesla a jež by mohla dále přinésti ! Jak známo
podporuje země místní dráhy hlavně dvojím
způsobem, buď garancií, anebo převzetím urči-
tého počtu kmenových akcií.
V prvém případě zaručuje země podniku,
že roční výtéžek jeho bude doplňovati částkou,
která je třeba, aby kryty byly provozovací vý-
tohy jakož i 4proc. zúrokování a amortisace zá-
půjčky, rovnající se 70 proc. zařizovacího ka-
pitálu. Zařizovací kapitál skládá se jednak z ob-
nosu zápůjčky, Zemskou bankou na základě
zemské garancie povolené, jednak z příspěvků
na kmenové akcie, jež převzali interesenti a stát
(30 proc.). V některých případech zaručí země
také 4proc. zúrokování prioritních akcií ve výši
5 proc. zařizovacího kapitálu, takže na kmenové
akcie připadne pouze 25 proc. téhož kapitálu
Z prostředků takto získaných vystavís
dráha. V prvních letech provozování nedosta-
čují pravidelně příjmy dráhy na hražení výloh
provozovacích jakož i zúrokování a amortisaci
hypotekární zápůjčky, musí tedy země na zá-
kladé převzaté garancie nedostávající se obnos
ze svých prostředků hotově vyplatiti. Obnosy
takto vyplacené jsou dle garanční smlouvy, se
zájemníky uzavřené, »zálohami« čili »p ůj-
čkami«, jež země podniku poskytuje, a jež
zemi musejí býti později podnikem vráceny
i se 4proc. úroky. O těchto zálohách, k nimž
se úroky za každý rok připočítávají, vede zem-
ský výbor zvláštní úče.
V roce 1905 byl na těchto garančních zá-
lohách vyplacen zemí celkový obnos okrouhlo
3,440.000 K. Ztráta úroků z obnosů vyplace-
ných na kmenové akcie drah státem garantova-
ných obnášela téhož roku kolem 230.000 K.
Země vydala tedy v r. 1905 na místní dráhy
obnos 3,670.000 K. Vzhledem ku pravdé-
podobnému zvýšení můžeme pro r. 1906 počl-
tati okrouhle se 4 miliony korun. To je vše,
co země na celou řadu místních drah ročně
přispívá. Obnos tento netvoří ani jednu dvace-
tinu celého rozpočteného nákladu zemského, a
dlužno již na základě tohoto jednoduchého srov-
nání odmítnouti frási, že místní dráhy staly se
nesnesitelným břemenem pro zemi; při tom ani
nepřihlížíme k významu některých drah po
stránce národohospodářské, jenž sám by značné
finanční oběti vyvážil. — V čem tedy záležejí
finanční oběti země na místní dráhy? Obětmi
možno nazvati jen ty náklady, jež se zemi ne-
vrátí, jež jsou tedy železničním podnikům da-
rovány! Při tom nezáleží na formě, ve které
se příspěvky zemské poskytují, a nepřijde také
na to, v jakém právním postavení se země
oproti podniku nalézá, nýbrž rozhodným jest
pouze konečný faktický finanční efekt celé že-
lezniční akce s ohledem na hospodářství zem-
ské. Přihlédněme tedy blíže! Při podporování
místních drah (státem garantovaných) převzetím
kmenových akcii je především nadobro ztracen
obnos, rovnající se ztrátě úroků z celkového
kapitálu na akcie věnovaného, tedy obnos
230.000 K ročně (k úplně výjimečným přípa-
dům, v nichž se dividenda vyplácí, tu ovšem
nepřihližíme). Kdyby země tento obnos každého
roku místním drahám darovala na místě zaku-
pování kmenových akcií, byl by finanční efekt
týž. Co se týče kapitálu samého při kmenových
akciích, tu je ovšem nejisto, bude-li úplně kdy
zemi vrácen; ale dá se souditi, že tomu tak
bude aspoň ohledně části tohoto kapitálu
#8
alto_textblock
#8
zemských.
#9
alto_textblock
#9
ceny.
#10
alto_textblock
#10
Při drahách zemí garantovaných je tomu
jinak! Zde není příspěvků, jež by země pod-
niku úplně věnovala, jež by tedy již z pře du
znamenaly pro zemi finanční ztrátu! Zde s
jedná o pouhé zálohy a vše přijde na to, bude-i
podnik prosperovati čili nikoli; v případě klad-
ném dostane země své zálohy i se 4 proc. úroky
zpět, v případě záporném snad nikoli (v nej-
horším případě), ale není vyloučeno, že je ob-
drží zpět aspoň částečné.
Již z toho je vidno, jakou dalekosáhlou
důležitost pro finance zemské má otázka pro-
sperity podniku, jemuž se povoluje zemská ga-
rancie. Postavení země je tu úplně analogické
onomu, v němž se nalézá soukromý kapitalista.
hodlající uložiti část svého kapitálu do podniku
obchodního nebo průmyslového; volil-li šťastně,
neztrati nic, volil-li špatně, ztratí mnoho.
Jsme povinni poněkud blíže objasniti ri-
siko, s nímž dlužno při garancii zemské počí-
tati a zjistiti finanční efekt, jejž pravděpodobně
budou míti dráhy zemí garantované vzhledem
k zemskému hospodářství. Dlužno tu lišiti mezi
dvěma možnostmi, totiž:
#11
alto_textblock
#11
1. dráhy zůstanou ve správě zemské po
celou dobu koncese:
#12
alto_textblock
#12
2. dráhy vykoupí stát dříve.
V případě prvním bude na zemském výboru
aby vše vynaložil za tím účelem, aby dráhy do-
cílily takových příjmů, aby kryly veškeré výdaje
(i s amortisací a zúrokováním zápůjčky spojené)
a mimo to vykazovaly jistý, sebe menší, čistý
výtěžek, jehož by bylo užito ku ponenáhlému
splácení garančních záloh. Noustálým působe-
ním na vládu se strany jak zemského výboru,
tak veřejnosti dalo by se lecčehos docíliti. Mim
to bylo by záhodno, aby využito bylo při pro-
vozování drah všech zařízení moderních, ze-
jména aby použito bylo tam, kde se to hodí, mo-
torového pohonu. Jizdní řády na našich místních
drahách (i tam, kde máme několik lokálek vedle
sebe, jako na trati: Světlá—Rataje——Kolín—
Čerčany—Modřany—Dobříš) volají po nápravě
a jsou dokladem nehybnosti a složitosti naší
zemské železniční správy. Ku posouzení, jsou-li
naše místní dráhy života schopny, uvádím
sumárně na základě „Statistického přehledu?
o zemské akci železniční pro r. 1905 toto: Z 27
garantovaných drah po celý rok v provozování
se nalézajících, vykazovalo, v roce 1905 20 drah
provozovací přebytky, takže země doplnila
jen část annuity zápůjčkové. Toliko 7 drah vy-
kazovalo provozovací schodky, takže země
byla nucena vedle celé annuity zápůjčkové hra-
diti ještě část provozovacích nákladů. Je zřejmo
že tyto poslední dráhy pohltí valnou část ná-
kladu, zemí ročně na místní dráhy věnovaného.
Avšak při panující tendenci vzestupné v příčině
provozovacích výsledků jest oprávněn úsudek,
že u většiny drah zemí garantovaných docílí se
v budoucnosti nedaleké čistého výtěžku a tím
vrácení a zúročení zemských garačních záloh.
A v tom leží těžiště celé naší železniční akce.
Kalkulace tato nezmění se podstatně an
v případě druhém, vykoupí-li totiž stát dráhy
zemi garantované před projitím doby koncesní.
Při drahách, prosperujících obdrží země sve
gaační zálohy i s úroky s jistofou naprostou.
Při drahách pasivních jest dle koncesní listiny
stát povinen pouze převzíli zúrokování a amor-
tisevání hypotekární zápůjčky, jakož i zúroko-
vání akciového kapitálu. Země by vyšla tedy n
prázdno se svými zálohami, kdyby stát dobro-
volně nechtěl jich vrátiti. Otázka tato bude při-
rozeně předmětem smlouvy mezi státem, zem
a interesenty (akciovou společností) v té příčiné
uzavřené, a bude úkolem zemského výboru, aby
ve všech případech vrácení vyplacených zálo
důrazně požadoval. Při tom nesmí se zapomí-
nati na tu okolnost, že stát přejímá objekt dráhy.
v němž uložen je milionový kapitál, i se všemi
fondy, že stát jako majitel rozsáhlých linií želez-
ničních dovede i pasivních drah po jich převzetí
využitkovati ve svůj prospěch bez velkých obtíží
a že by bylo tudiž zřejmou nespravedlností,
kdyby země měla býti o zálohy podniku hotově
vyplacené na dobro připravena. Za chybu po-
važujeme prodávání železničních podniků v prv-
ních letech jich vývoje státu, jelikož v této době
má země oproti státu posici nejslabší. Dojde-li
však k tomu, pak je dle našeho přesvědčení
v zájmu země, aby předány byly všechny dráhy
najednou, neboť v tomto případě je možno vy-
užiti drah nejlepších jako kompensačního ob-
jektu pro dráhy pasivní. To už by bylo úplným
fiaskem naší „železniční politiky“, kdyby snad
stát vybral si čas od času vždy dráhu nej-
výnosnější pro sebe (tím ničeho neztratí, nýbrž
jen získá) a podniky silně pasivní ponechával
zemi k dalšímu placení tučných garačních záloh.
Za takových okolností by nemohla země ani
zlepšiti výnosnosti těchto zbylých drah, nebot
by byla celkem bezvýznamným faktorem oproti
správě státní; vliv země je přirozeně tím většl,
čím více drah se ve správě země nalézá. A po-
vážíme-li, že zemský výbor ve své poslední
zprávě sněmovní uvádí ne méně než 33 nových
projektů, dosud finančně nezabezpečených, zdá
se nám, že by ani dnes ještě nebylo pozdě na
zahájení akce, směřující k vybudování drah
#13
alto_textblock
#13
Výsledek celé úvahy shrnujeme takto: Není
pravda, že by byly železn podniky král. českéh
vyžádaly si nějakých mimořádných obětí se stra-
ny země. Roční náklad na místní dráhy v zem-
ských rozpočtech uvedený neznamená skutečné
„vydání“ ze zemských příspěvků, nýbrž obsa-
huje z valné části zálohy, které budou zemi vrá-
#14
alto_textblock
#14
Ke konci podotýkáme, že jsme neměli v
výkladech předcházejících zřetel k nákladu na
personalie, jenž ovšem je skutečným vydáním
jakýmsi břemenem po zemské finance. Ale
dlužno uvážiti, že náklad tento bude poměrně
tím menší, čím větší bude počet drah zemí
spravovaných.
Bylo by zajímavo zjistiti, kolik bylo vyna-
loženo z prostředků zemských na dráhy v území
německém, a kolik na dráhy v území českém
a ukázati, jak bylo dosud „křivděno“ Němcům
po té stránce. Snad bude nám dopřáno pojednat
x—.
o tom jintlyi
#15
alto_textblock
#15
Hlasy z obecenstva.
Název dvorního dodavatele. Pan V. M -
rávek, majitel modního salonu pro pány a dámy
v Praze, ve Ferdinandově třídě č. 24, který získal
velké zkušeností v prvních světových závodech v Belgii
ve Francii a v Anglii a vlastním přičiněním svůj závo
nejlepší pověsti požívajíci povznesl, obdržel titul
o. k. dvorního krejčího v Praze.
css
#16
alto_textblock
#16
Maska
#20
alto_textblock
#20
ýden a Ottd
#21
alto_textblock
#21
(Splsy a časopisy nákladem J. Otty
v Praze tanto týden vydané.)
#22
alto_textblock
#22
Velký obr.
ZLATA PRAHA. V.
Číslo 26. se 14 obrazy: F. Engelm ul-
ler: Topoly na jaře. Ign. Zulo ag a:
Mé sestřenice (celostr. obraz). J a r. Čer-
mák: Kaplička v jese (celost. obraz). Fr.
Zvěřina: Hrad Šišak. — Menší vyobra-
zení: Velikonoční obrázky z rukopisů Mu-
sea král. českého (4 obr.). Karel Knittl.
Katalánský spisovatel dr. B. R. Barrios.
Al. V. Šembera (3 fotogr. ke 100. výročí
narozenin). — Z obsahu slovesného: Ed.
Kučera: Návštěva. Jan z Wojko-
wicz: Podivný polibek. A d. Hey d u k:
Velkonoce. J. K. Šlejhar: Zátok
smrti, X. Tejřov: Smutná láska. B.
Bauše: Zimní labůdky zelinářské. Dr.
Č. Zíbrt: „Velikonoční kuchyně starých
Čechů. V. Červinka: Ruské Veliko-
noce. — Zprávy a poznámky.
Umělecká zvláštní příloha
Vznik požáru. Původní barevná re-
produkce dle originálu F. Urbana. Na
Žlatou Prahu předplácí se čtvrtletně
s poštovní zásilkou
Knihovna Zlaté Prahy. Románová pří-
loha. Sešit 13. P. Bourget: Poutnice.
Sešít 8.
Odběratelé Zlaté Prahy připlácejí na čtvrt-
leti této sbírky pouze
Světová knihovna. Čís. 585—587. Bás-
nické spisy Miloty Zdirada Po
láka. Vydal Josef Bradáč. Díl II.
Kálal. Obrázky zpod Tater. Salonní
bibliotéky sv. 118. Skost. váz.
Aloš, Špalíček jednoho sta náro-
ních písní a říkadel. Sešit 6.
Arbes. Sebrané spisy. Seš. 229. K ni-
hy novel a povídek. Díl V. seš. 6.
Dumas, Pařížští Mohykáni. Rom.
Illustroval Viktor Olíva. Sešit 10. .
Jiránek, Sebrané spis y. Seš. 382. D
34 F. L. Věk. Čásť 5. Sešit v.
Ottův slovník naučný. Sešit 601. De
XXVI. seš. 18. Vinařství-Vitěbsk. . .
Stádek, Spisy básnické. Vydání sou-
borné ve 2 dílech. Sešit 6.
Vlöek. Druhové z mládí. Seš. 7. Otto-
vy Laciné knihovny národní seš. 7. .
obrázková týdenní
VEOZOR, kronika. Sešit 24.
se 37. obrazy: Dr. Stoklasa ve své pra-
covně. Vynikající osobnosti doby současné
(8 fotogr.). Šermířství v Praze (7 fotogr.).
Američtí obchodníci s vodou jordánskou.
Z pražských pohledů (3 fot.). Pražský
salon automobilní (2 fot.). Leonardo da
Vinci: Večeře Páně (celostr. obraz). Vel-
konoce v Jeruzalemě (6 fotogr.). Dokoná-
no jest! (Dvoustranný obraz). Vstalť jest
(celostr. obraz). V polích na Rusi (celostr.
obraz). M. Aleš: Tátoš a j. v.
Čtvrtletní předplatné
Besedy Lidu. Obrázkový lidový 14denník.
Čislo 11.8 8 obrazy a s přílohou illustr.
románu dra. V. Řezntéka „Vlasta“ . . .
Půlletní předplatné . . .
6232
#23
alto_textblock
#23
lásky
#24
alto_textblock
#24
vyšlo
#25
alto_textblock
#25
se seznamem letošních 2 20 bozpla tných
prémii Libu že, v níž rom.. Maska lásky
vyjde, a rozesílá se pouze piodplaoeným
odběratelům. Proto, kdož dychtiví jsou na po-
kračování toho to neobyčejně napínavého, ušlech-
tile sensačního románu, který vzbudil tak
značný-
rozruch, Zašlete předplatné 2 k
z pošt. o
na letošní ročník
zásllkou Z K ZULibuže, a obdržíte
do konce roku 6 knih as o 1000 str., spoln
s právem na účastenství při slosování 2400.
bezplatných prémii. Kdož neměl ještě pří-
ležitost obdivuhodný tento román seznati, dej
si předložiti I. jeho část o 112 str. v kterém koli
knihkupectví, nebo přímo
#26
alto_textblock
#26
5.—
#27
alto_textblock
#27
57
#28
alto_textblock
#28
— pt
#29
alto_textblock
#29
1.—
#30
alto_textblock
#30
—60
#31
alto_textblock
#31
420
#32
alto_textblock
#32
Nahtaatí F. Simáčka v pa
Jerusalémeká ul. n.
#33
alto_textblock
#33
—n
#34
alto_textblock
#34
69sk-
#35
alto_textblock
#35
—90
#36
alto_textblock
#36
— s0
#37
alto_textblock
#37
Filiálky
#39
alto_textblock
#39
— 40
#40
alto_textblock
#40
—20
#41
alto_textblock
#41
„Národního Obzoru
#42
alto_textblock
#42
upozorňujeme, že konfiskované číslo 15. (po-
sledně vydané) možno prodávati bea
stránek . a 10., které propadly kon-
fiskaci.
#43
alto_textblock
#43
Račte tudíž zmíněný list vystřihnouti
a znlei
#44
alto_textblock
#44
—s0
#45
alto_textblock
#45
6n91
#47
alto_textblock
#47
Číslo obsahuje
#48
alto_textblock
#48
— 1
#50
alto_textblock
#50
pokračování románu „Kátěnka Repetilkovna pu
po Praze a v něm je přezné udáno místo,
kde hnezike znánks
#51
alto_textblock
#51
Nezbytný spis pro naše mladé
matky jest:
#52
alto_textblock
#52
na I00 korun.
#53
alto_textblock
#53
Mladá matka
#54
alto_textblock
#54
Administrace
#55
alto_textblock
#55
„Národ. Obzoru“.
#56
alto_textblock
#56
Poučení, jak se má žena zacho-
vati od početí až k samostatné
výživě dítěte.
#57
alto_textblock
#57
Sepsal M. Ch. dr. Jan Janda,
magister porodnictví, býv. prvý asistent porod-
nické školy pražské.
Druhě, rozmnožené vydání. S 35 pův.
obránky.
#58
alto_textblock
#58
Pronájem statku.
#59
alto_textblock
#59
V katastrální obci Lassee v Marcheku (Moravské
Pole) pronajme se 300 jiter spolu s hospodářskými
staveními na dobu 12 let od roku 1908 do 1919.
S oráním půdy možno započiti již v srpnu.
Pachtovné obnáší za čtverečné jitro spolu s bu-
ami 44 K.
Nabídky nejdéle do 15. května 1907
Bližší u purkmistrovského úřadu v Lassee
Purkmi tr: Důnst.
#60
alto_textblock
#60
Ceny: K 3.60, váz. K 5.20 i pošlou
#61
alto_textblock
#61
Nakladatel Fr. A. Urbánek
#62
alto_textblock
#62
český knihkupec
v Praze, vedle Národ. divadl
#63
alto_textblock
#63
6363
#64
alto_textblock
#64
K tomu buďtež doporučeny
#65
alto_textblock
#65
šelovy Dětské nemoci. Ceny 2 koruny
vázané 3 K.
#67
alto_textblock
#67
Poutavé romány,
#68
alto_textblock
#68
V naší sbírce zákonů jako číslo 32. prán
vyšel vr
#69
alto_textblock
#69
které jalo ptno ka
#70
alto_textblock
#70
Úplný
#71
alto_textblock
#71
Národních Listůo
vydány byly
STATKY POZEMSKÉ. Román. Napsala
Mary Cholmondeley. Cena 30 hal. Poštou
rekom. 59 haléřů
SLUHA Boží. Historický román. Napsal
hrabě Eugen Andrejevič Salias. Cena 7
hal., poštou rekom. 1 kor. 5 hal.
VELEZRÁDKYNĚ. Román. Napsal Henry
Soton Merriman. Cena 70 hal., poštou
rekom. 1 K 15 hal
V BÍLÉM MLÝNĚ. Napsala Matilda Ala-
nicová. Cena 40 h, poštou rekom. 75h.
ZÁPAS S OBRY. Román. Napsal G. .
Wels. Cena 60 hal., poštou rekom. 95 hl.
LEDOVÁ KRA. Román Elinory Glynové.
Cena 60 hal. poštou recom. 95 hal
ZAPRODÁNÍ NEPŘÍTELI. Román. Na-
psal Theodor Cahu. Cena 1 K 40 hal.,
poštou rekom. 1 K 95 hal.
ANDĚLKA. Povídka. Napsal Boleslav Prus.
Cena 40 hal., poštou rekom. 75 hal.
JEJÍ ZPRÁVY. Román Elinory Glynové.
Cena 30 hal., poštou rekom. 65 hal.
ZLOMENÝ MEČ. Román z války fran-
couzsko-německé. Napsali Pavel a Viktor
Margueritte. Cena 1 kor., poštou rekom.
1 K 55 hal.
ZAPOMENUTÁ OTÁZKA. Román. Na-
psal B. M. Markevič. Cena 50 haléřů,
poštou rekom. 25 haléřa
ZÁPISKY EMIGRANTAVJŽNÍANE
RICE. Napsal Mark Basanin. Cena 60h
poštou rekom. 1 K 5h
VIRGIMAM. Román. Napsal Owen Wister
Cena 80 hal., poštou rekom. 1 K 25 hal.
a jsou na skladé
v kiosku „Národních Listů“
v Marianské ul., č .
#72
alto_textblock
#72
řád živnostenský,
#73
alto_textblock
#73
jenž v legálním pořádku paragrafván, obsahuje v
škeré zálfony, z nichž tento řád jest složen
Vydání to, hojnými poznámkami i podrobným
rejstříkem opatřepé, uspořádal odborný spisovatel živ-
nostenský TOMAŠ REBE
#76
alto_textblock
#76
Sbírka zákona čfelo 3l. .
#77
alto_textblock
#77
NOVÝ VOLEBNÍ Šán
#78
alto_textblock
#78
PRO RADU ŘÍŠSKOu
#79
alto_textblock
#79
na základě všeobecného práva hlasovacih
s císařským pateutem
ze dne 30. ledna 1907 a se zménami základních
zákonů státních
#80
alto_textblock
#80
o zastupitelstvu říšském
#81
alto_textblock
#81
a o volbách členů do rady říšské
#82
alto_textblock
#82
NOvÝ
#83
alto_textblock
#83
zákon o trestních ustanoveních pro ochranu
svobody volebni a shromažďovaci.
S abecedním ukazatelem. Cena 1-50.
Kolorovaná mapa volebních okresů. Cena 1.— K-
Objednávky vyřizuje každé knihkupectví i na-
kladatelství Dr. Eduard Grěgr a syn, knihtiskárna
6292
v Prane.