ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 25 da1c6880-7bee-11dc-829c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 25
ALTO TextBloky — 86
#1 alto_textblock #1
31. března 1907
#2 alto_textblock #2
I. Přiloha „Národních Listů“
#3 alto_textblock #3
k číslu 89.
#4 alto_textblock #4
Strana 25.
#5 alto_textblock #5
Místní dráhy a zemské finance.
#6 alto_textblock #6
Jak známo, usnesl se sněm král. českého dne 6. června 1905 na tom, sby zemský výbor ohradil se u c. k. vlády proti tomu, »aby že- lezniční podniky místní v král. českém byly ta- kovým způsobem podporovány, že stát pouze příspěvky na doplnění kmenových akcil posky- tovati se uvoluje, kdežto poskytování garancie drahám místním zemským financím se přene- chává, a aby tudíž působil všemi prostředky k tomu, by místní dráhy, jejichž provedení v příští době v úvahu bude vzato, státn garancií byly opatřeny.« Tím zbaveny na- dějí na zemskou garancii mnohé projekty dávno připravované, a interesentům dotyčným ukázána cesta, jediné k výslodku vedoucí — do neho- stinné Vídně! A zemský výbor prováděl dosu usnesení toto důsledně, odmítaje každé jednání s interesenty o zemské garancii a omezuje se na zkoumání nových projektů pouze po stránc technické. Vláda byla v důsledku uvedeného usnesení sněmovního zemským výborem vyzvána. aby zabezpečila aspoň nejdůležitějším projektom státní garancii, avšak stalo se tak dosud jen místní dráhy Domažlice-Tachov. Ostatní pro- jekty, a mezi nimi některé již dostí pokročilé, čekají; interesenti prosí v Praze, prosí ve Vídní o rozhodnutí v příčině fina ncování, avšak nedostávají ani zde ani tam definitivní od- povědi. Není tedy divu, že se vnucuje ohledné projektů nových, jež rostou zvláště v poslední době jako houby po dešti, otázka: garantovat či negarantovat? Při řešení této otázky budou přirozené rozhodny dva momenty, jednak dů- ležitost a prosperita přípravných pro- jektů, jednak ohled na stav zemských fi- nan eí. V ohledu prvním je věcí odborných kruhů, zejména zemského výboru, aby dal v každém jednotlivém případě spolehlivou odpověď. Pri tomto bodu nelze nám nepoukázati na pochy- bený postup při dosavadní železniční akcl. Otázka dalsího garantování místních dra dala by se mnohem snáze řešiti, kdybychom měli zemský železničhí úřad a jednotným vede- ním a s jednotným plánem pro stavbu místních drah v král. českém. My bohužel takového úřadu při zemském výboru nemáme. Dnešní železniční oddělení je technickým orgánem po- radným bez veškeré vlastní iniciativy. (Nepří- hodný název tohoto oddělení způsobuje, že se na venkově téměř všeobecně pod tímto odděle- ním rozumí »oddělení zemského výboru«, jež spravuje železniční záležitosti, tedy odbor V.) Agenda nejdůležitější, obsahující vedení přísluš- ných akcí a rozhodování zejména v otázkách finančních, rozdělena jest (ovšem pod vrchním dozorem přísedícího) mezi pět konceptních úřad- níků, na sobě úplně nezávislých. Že tito ne- mohou instinktivně jíti stejným tempem z jistým jednotným plánom, jehož ostatné při otázce financování želozničních podníků nikdy tu nebylo, je očividno. Primitivnějšího zařízení stěží lze si my sliti při akci tak dalekosáhlé, nákladné a zod- povědné! Nehodláme se tu vraceti k otázce dnes snad již nepraktické, k otázce volby mez systemem drah zemských a systemem (pro král. české zvoleným) drah zemí garantova- ných. Zemský výbor doznává sám v »Pamět- ním spisu o podporování železnic nižšího řádu«. že zvolen byl způsob méně výhodný, totiž způ- sob garanční. Smutným zjevem je však při tom. že toto poznání nedostavilo se snad následkem dosavadních zkušenosti s drahami zemí garan- tovanými, nýbrž že stojný názor měl zemský výbor hned na počátku celé akce na základě sludu, konaných ve Štyrsku, a že přes to ne- dovedl (nebo nechtěl ?) svému správnému stano- visku zjednati průchod i ve sněmu. Že volba systému méně výhodného neměl nepříznivých účinků na zemské finance, jak se soudí v témže Pamětním spisu na str. 98 — s tím ovšem nemůžeme naprosto souhlasiti již vzhledem k tomu, že by byl měl zemský výbor při systému drah zemských mnohem volnějsí ruku při výběru projektů života schopných. Při celé dosavadní akci nebyl z em s ký výbor orgánem, jenž měl vedo uc roli a nebylo tu následkem toho jednotného, cile vědomého postupu. Máme sněm, zemskou železniční radu, stálý poradní výbor, zemský výbor — a všichni tito činitelé uplatňovali dosud tu větší tu menší vliv na financování železničních podniků — jak právě náhoda nebo čilost interesentů ty které projekty na jednaci pořad přivedla. Tím se stalo, že financovány byly některé dráhy, k nimž za žádných okolností dojíti ne- mělo, což opět doznává zemský výbor v uvede- ném pamětním spisu. A že hlavné tato okol- nost měla nepříznivý vliv na zemské finance, v tom ovšem souhlasíme se zemským výborem úplně. Jiná jest ovšem otázka, nebylo- li snad možno zabránit podnikům, o nichž se již z předu vědělo, nebo mohlo věděti, že ani provozovaci výlohy nebudou s to krýti vlastními příjmy- Zmínili jsmo se o nedostatku jednotného plánu při železniční akci. Abychom zabránili ne- dorozumění, konstatujeme, že tím nemíníme p ro- gram, stanovíci postup stavb y jednotlivých drah, jak o tom bylo v minulých letech jednáno v zemském výboru i ve sněmu (s výsledkem ovšem jedině možným, že totiž přesné dodržení takového programu nebylo by na dlouhou dobu možným), nikoliv, nám běží o plán pro financo- vání železničních podniků. Takový plán by vy- žadoval, aby vyhledány a na první místo byly postaveny projekty drah nejpotřebnějších a co do prosperity nejslibnějších. Všechny nové projektv by vůbec měly býti zařaděny do určitých kate- gorií dle očekávané jich výnosnosti. To by ovšem předpokládalo důkladné odborné vyšetření této výnosnosti a to hned na počátku cele akee ke zřízení té které dráhy směřující. Nebo nelze snadno zabrániti projektům, které značně již pokročily (a to za účasti zemského výboru aspoň pokud jde o otázky technické) a které si vyžádaly již na straně interesentů značných obětí finančních! Připravování celé řady projektů z úplné nejistoty o tom, bude-li garantovat země či stát, či bude-li kdo vůbec garantovat, vyplat se špatně nejen interesentům (v případě zmaření projektu), nýbrž i tomu, kdo garancii převezm Iv připadě nepříznivých provozovacích výsledků).
#7 alto_textblock #7
Každý věci znalý vi, jakým způsobem děl s dosud výběr drah při povolování zemské ga- rancie Zemský výbor předkládá sněmu všechny projekty známé, aniž by z projektů nových označil zvláště ty, které by se za žádných okol- nosti financovati neměly, anebo naopak, které podporovati by se měly v nejvla stnějším zájmu garantovaných drah již trvajících. Toto celkem pasivní stanovisko je sice pohodlně, ale pro zemské finance méně výhodné. Neboť o tom nemůže býti sporu, že v každém jednotlivém případě má býti při rozhodování o zemské pod- poře východiskem kalkulace o budoucí prospe- ritě dráhy a ne příznivá resoluce zemské želez- niční rady nebo sněmovní komise. A že tuto kalkulaci v příčině jednotlivých projektů může provésti spolehlivě jen zemský výbor, jako úřa stálý, o tom také nelze snad pochybovati. Vraťme se ještě na okamžik ke známému sněmovnímu usnesení, o němž jsme se hned na počátku zmínili! Bylo již v tomto listu k tomu poukázáno, že usnesení ono je nespravedlivé. Souhtasíme úplně. Neboť neshledáváme důvodu, proč mají býti nyní macešsky odstrčeny některé projekty, které budou jistě prosperovati, když dtive zabezpečeny byly dráhy zbytečné a ná- kladné ! Tím má býti naše železniční akce uve- dena do lepších kolejí? — Ostatně zemský výbor sám uznává ve zprávě o podporování železnic, právě sněmu předložené, i pro příšt dobu vhodnost zemské garancie v přípa dech, »kde by to bylo lze odůvodniti zvláštními okol- nostmi. « Je ku podivu, že se ve směrodatných kru zích hodlá přerušiti železniční akce v okamžiku nejnevhodnějším a že se tak málo hledí do budoucnosti. Dle našeho názoru je v nejvlastnějším zájmu země, aby dráhy dosud garantované byly uči- něny výnosnými vybudováním jich připojení na linie hlavní. Pohlédněme jen na mapu ! Vždyt jsme dosud vystavěli většinou jen forsa života neschopná proto, že nepřipojují se na obou koncích na tratě další. Uvádíme jen přikladno Dobřís, Rožmitál, Bechyně, Bezdružice, Bor, Ronšperk, Netolice, Polná, Rokytnice, Doupov, vesměs konečné body našich lokálek bez připo- jení na jinou dráhu! Stejně je tomu u mno- hých drah, podporovaných převzetím kmenových akcil; poukazujeme na př. na Humpolec, Dolní Kralovice, Sedičany, Nová Bystřice, Týn nad Vltavou a j. Na některých projektech, směřu- jících k prodloužení anebo připojení příslušných drah, se již pracuje (projekt Domažlic—Tachov jest již zabezpečen, jak bylo již svrchu podo- tknuto). Myslíme, že by to bylo známkou na- prostého nepochopení celé železniční akce, kdy- bychom neměli těchto projektů podporovati. Je na čase, aby veřejnost naše věnovala otávce tak důležité více pozornosti než dosud. Řekli jeme, že při budování místních dra je jedním z rozhodných momentů ohled na zemské finance. Vizme blíže, v čem pozůstávají finanční oběti, jež země pro místní dráhy dosu přinesla a jež by mohla dále přinésti ! Jak známo podporuje země místní dráhy hlavně dvojím způsobem, buď garancií, anebo převzetím urči- tého počtu kmenových akcií. V prvém případě zaručuje země podniku, že roční výtéžek jeho bude doplňovati částkou, která je třeba, aby kryty byly provozovací vý- tohy jakož i 4proc. zúrokování a amortisace zá- půjčky, rovnající se 70 proc. zařizovacího ka- pitálu. Zařizovací kapitál skládá se jednak z ob- nosu zápůjčky, Zemskou bankou na základě zemské garancie povolené, jednak z příspěvků na kmenové akcie, jež převzali interesenti a stát (30 proc.). V některých případech zaručí země také 4proc. zúrokování prioritních akcií ve výši 5 proc. zařizovacího kapitálu, takže na kmenové akcie připadne pouze 25 proc. téhož kapitálu Z prostředků takto získaných vystavís dráha. V prvních letech provozování nedosta- čují pravidelně příjmy dráhy na hražení výloh provozovacích jakož i zúrokování a amortisaci hypotekární zápůjčky, musí tedy země na zá- kladé převzaté garancie nedostávající se obnos ze svých prostředků hotově vyplatiti. Obnosy takto vyplacené jsou dle garanční smlouvy, se zájemníky uzavřené, »zálohami« čili »p ůj- čkami«, jež země podniku poskytuje, a jež zemi musejí býti později podnikem vráceny i se 4proc. úroky. O těchto zálohách, k nimž se úroky za každý rok připočítávají, vede zem- ský výbor zvláštní úče. V roce 1905 byl na těchto garančních zá- lohách vyplacen zemí celkový obnos okrouhlo 3,440.000 K. Ztráta úroků z obnosů vyplace- ných na kmenové akcie drah státem garantova- ných obnášela téhož roku kolem 230.000 K. Země vydala tedy v r. 1905 na místní dráhy obnos 3,670.000 K. Vzhledem ku pravdé- podobnému zvýšení můžeme pro r. 1906 počl- tati okrouhle se 4 miliony korun. To je vše, co země na celou řadu místních drah ročně přispívá. Obnos tento netvoří ani jednu dvace- tinu celého rozpočteného nákladu zemského, a dlužno již na základě tohoto jednoduchého srov- nání odmítnouti frási, že místní dráhy staly se nesnesitelným břemenem pro zemi; při tom ani nepřihlížíme k významu některých drah po stránce národohospodářské, jenž sám by značné finanční oběti vyvážil. — V čem tedy záležejí finanční oběti země na místní dráhy? Obětmi možno nazvati jen ty náklady, jež se zemi ne- vrátí, jež jsou tedy železničním podnikům da- rovány! Při tom nezáleží na formě, ve které se příspěvky zemské poskytují, a nepřijde také na to, v jakém právním postavení se země oproti podniku nalézá, nýbrž rozhodným jest pouze konečný faktický finanční efekt celé že- lezniční akce s ohledem na hospodářství zem- ské. Přihlédněme tedy blíže! Při podporování místních drah (státem garantovaných) převzetím kmenových akcii je především nadobro ztracen obnos, rovnající se ztrátě úroků z celkového kapitálu na akcie věnovaného, tedy obnos 230.000 K ročně (k úplně výjimečným přípa- dům, v nichž se dividenda vyplácí, tu ovšem nepřihližíme). Kdyby země tento obnos každého roku místním drahám darovala na místě zaku- pování kmenových akcií, byl by finanční efekt týž. Co se týče kapitálu samého při kmenových akciích, tu je ovšem nejisto, bude-li úplně kdy zemi vrácen; ale dá se souditi, že tomu tak bude aspoň ohledně části tohoto kapitálu
#8 alto_textblock #8
zemských.
#9 alto_textblock #9
ceny.
#10 alto_textblock #10
Při drahách zemí garantovaných je tomu jinak! Zde není příspěvků, jež by země pod- niku úplně věnovala, jež by tedy již z pře du znamenaly pro zemi finanční ztrátu! Zde s jedná o pouhé zálohy a vše přijde na to, bude-i podnik prosperovati čili nikoli; v případě klad- ném dostane země své zálohy i se 4 proc. úroky zpět, v případě záporném snad nikoli (v nej- horším případě), ale není vyloučeno, že je ob- drží zpět aspoň částečné. Již z toho je vidno, jakou dalekosáhlou důležitost pro finance zemské má otázka pro- sperity podniku, jemuž se povoluje zemská ga- rancie. Postavení země je tu úplně analogické onomu, v němž se nalézá soukromý kapitalista. hodlající uložiti část svého kapitálu do podniku obchodního nebo průmyslového; volil-li šťastně, neztrati nic, volil-li špatně, ztratí mnoho. Jsme povinni poněkud blíže objasniti ri- siko, s nímž dlužno při garancii zemské počí- tati a zjistiti finanční efekt, jejž pravděpodobně budou míti dráhy zemí garantované vzhledem k zemskému hospodářství. Dlužno tu lišiti mezi dvěma možnostmi, totiž:
#11 alto_textblock #11
1. dráhy zůstanou ve správě zemské po celou dobu koncese:
#12 alto_textblock #12
2. dráhy vykoupí stát dříve. V případě prvním bude na zemském výboru aby vše vynaložil za tím účelem, aby dráhy do- cílily takových příjmů, aby kryly veškeré výdaje (i s amortisací a zúrokováním zápůjčky spojené) a mimo to vykazovaly jistý, sebe menší, čistý výtěžek, jehož by bylo užito ku ponenáhlému splácení garančních záloh. Noustálým působe- ním na vládu se strany jak zemského výboru, tak veřejnosti dalo by se lecčehos docíliti. Mim to bylo by záhodno, aby využito bylo při pro- vozování drah všech zařízení moderních, ze- jména aby použito bylo tam, kde se to hodí, mo- torového pohonu. Jizdní řády na našich místních drahách (i tam, kde máme několik lokálek vedle sebe, jako na trati: Světlá—Rataje——Kolín— Čerčany—Modřany—Dobříš) volají po nápravě a jsou dokladem nehybnosti a složitosti naší zemské železniční správy. Ku posouzení, jsou-li naše místní dráhy života schopny, uvádím sumárně na základě „Statistického přehledu? o zemské akci železniční pro r. 1905 toto: Z 27 garantovaných drah po celý rok v provozování se nalézajících, vykazovalo, v roce 1905 20 drah provozovací přebytky, takže země doplnila jen část annuity zápůjčkové. Toliko 7 drah vy- kazovalo provozovací schodky, takže země byla nucena vedle celé annuity zápůjčkové hra- diti ještě část provozovacích nákladů. Je zřejmo že tyto poslední dráhy pohltí valnou část ná- kladu, zemí ročně na místní dráhy věnovaného. Avšak při panující tendenci vzestupné v příčině provozovacích výsledků jest oprávněn úsudek, že u většiny drah zemí garantovaných docílí se v budoucnosti nedaleké čistého výtěžku a tím vrácení a zúročení zemských garačních záloh. A v tom leží těžiště celé naší železniční akce. Kalkulace tato nezmění se podstatně an v případě druhém, vykoupí-li totiž stát dráhy zemi garantované před projitím doby koncesní. Při drahách, prosperujících obdrží země sve gaační zálohy i s úroky s jistofou naprostou. Při drahách pasivních jest dle koncesní listiny stát povinen pouze převzíli zúrokování a amor- tisevání hypotekární zápůjčky, jakož i zúroko- vání akciového kapitálu. Země by vyšla tedy n prázdno se svými zálohami, kdyby stát dobro- volně nechtěl jich vrátiti. Otázka tato bude při- rozeně předmětem smlouvy mezi státem, zem a interesenty (akciovou společností) v té příčiné uzavřené, a bude úkolem zemského výboru, aby ve všech případech vrácení vyplacených zálo důrazně požadoval. Při tom nesmí se zapomí- nati na tu okolnost, že stát přejímá objekt dráhy. v němž uložen je milionový kapitál, i se všemi fondy, že stát jako majitel rozsáhlých linií želez- ničních dovede i pasivních drah po jich převzetí využitkovati ve svůj prospěch bez velkých obtíží a že by bylo tudiž zřejmou nespravedlností, kdyby země měla býti o zálohy podniku hotově vyplacené na dobro připravena. Za chybu po- važujeme prodávání železničních podniků v prv- ních letech jich vývoje státu, jelikož v této době má země oproti státu posici nejslabší. Dojde-li však k tomu, pak je dle našeho přesvědčení v zájmu země, aby předány byly všechny dráhy najednou, neboť v tomto případě je možno vy- užiti drah nejlepších jako kompensačního ob- jektu pro dráhy pasivní. To už by bylo úplným fiaskem naší „železniční politiky“, kdyby snad stát vybral si čas od času vždy dráhu nej- výnosnější pro sebe (tím ničeho neztratí, nýbrž jen získá) a podniky silně pasivní ponechával zemi k dalšímu placení tučných garačních záloh. Za takových okolností by nemohla země ani zlepšiti výnosnosti těchto zbylých drah, nebot by byla celkem bezvýznamným faktorem oproti správě státní; vliv země je přirozeně tím většl, čím více drah se ve správě země nalézá. A po- vážíme-li, že zemský výbor ve své poslední zprávě sněmovní uvádí ne méně než 33 nových projektů, dosud finančně nezabezpečených, zdá se nám, že by ani dnes ještě nebylo pozdě na zahájení akce, směřující k vybudování drah
#13 alto_textblock #13
Výsledek celé úvahy shrnujeme takto: Není pravda, že by byly železn podniky král. českéh vyžádaly si nějakých mimořádných obětí se stra- ny země. Roční náklad na místní dráhy v zem- ských rozpočtech uvedený neznamená skutečné „vydání“ ze zemských příspěvků, nýbrž obsa- huje z valné části zálohy, které budou zemi vrá-
#14 alto_textblock #14
Ke konci podotýkáme, že jsme neměli v výkladech předcházejících zřetel k nákladu na personalie, jenž ovšem je skutečným vydáním jakýmsi břemenem po zemské finance. Ale dlužno uvážiti, že náklad tento bude poměrně tím menší, čím větší bude počet drah zemí spravovaných. Bylo by zajímavo zjistiti, kolik bylo vyna- loženo z prostředků zemských na dráhy v území německém, a kolik na dráhy v území českém a ukázati, jak bylo dosud „křivděno“ Němcům po té stránce. Snad bude nám dopřáno pojednat x—. o tom jintlyi
#15 alto_textblock #15
Hlasy z obecenstva. Název dvorního dodavatele. Pan V. M - rávek, majitel modního salonu pro pány a dámy v Praze, ve Ferdinandově třídě č. 24, který získal velké zkušeností v prvních světových závodech v Belgii ve Francii a v Anglii a vlastním přičiněním svůj závo nejlepší pověsti požívajíci povznesl, obdržel titul o. k. dvorního krejčího v Praze. css
#16 alto_textblock #16
Maska
#17 alto_textblock #17
*
#18 alto_textblock #18
*
#19 alto_textblock #19
*
#20 alto_textblock #20
ýden a Ottd
#21 alto_textblock #21
(Splsy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tanto týden vydané.)
#22 alto_textblock #22
Velký obr. ZLATA PRAHA. V. Číslo 26. se 14 obrazy: F. Engelm ul- ler: Topoly na jaře. Ign. Zulo ag a: Mé sestřenice (celostr. obraz). J a r. Čer- mák: Kaplička v jese (celost. obraz). Fr. Zvěřina: Hrad Šišak. — Menší vyobra- zení: Velikonoční obrázky z rukopisů Mu- sea král. českého (4 obr.). Karel Knittl. Katalánský spisovatel dr. B. R. Barrios. Al. V. Šembera (3 fotogr. ke 100. výročí narozenin). — Z obsahu slovesného: Ed. Kučera: Návštěva. Jan z Wojko- wicz: Podivný polibek. A d. Hey d u k: Velkonoce. J. K. Šlejhar: Zátok smrti, X. Tejřov: Smutná láska. B. Bauše: Zimní labůdky zelinářské. Dr. Č. Zíbrt: „Velikonoční kuchyně starých Čechů. V. Červinka: Ruské Veliko- noce. — Zprávy a poznámky. Umělecká zvláštní příloha Vznik požáru. Původní barevná re- produkce dle originálu F. Urbana. Na Žlatou Prahu předplácí se čtvrtletně s poštovní zásilkou Knihovna Zlaté Prahy. Románová pří- loha. Sešit 13. P. Bourget: Poutnice. Sešít 8. Odběratelé Zlaté Prahy připlácejí na čtvrt- leti této sbírky pouze Světová knihovna. Čís. 585—587. Bás- nické spisy Miloty Zdirada Po láka. Vydal Josef Bradáč. Díl II. Kálal. Obrázky zpod Tater. Salonní bibliotéky sv. 118. Skost. váz. Aloš, Špalíček jednoho sta náro- ních písní a říkadel. Sešit 6. Arbes. Sebrané spisy. Seš. 229. K ni- hy novel a povídek. Díl V. seš. 6. Dumas, Pařížští Mohykáni. Rom. Illustroval Viktor Olíva. Sešit 10. . Jiránek, Sebrané spis y. Seš. 382. D 34 F. L. Věk. Čásť 5. Sešit v. Ottův slovník naučný. Sešit 601. De XXVI. seš. 18. Vinařství-Vitěbsk. . . Stádek, Spisy básnické. Vydání sou- borné ve 2 dílech. Sešit 6. Vlöek. Druhové z mládí. Seš. 7. Otto- vy Laciné knihovny národní seš. 7. . obrázková týdenní VEOZOR, kronika. Sešit 24. se 37. obrazy: Dr. Stoklasa ve své pra- covně. Vynikající osobnosti doby současné (8 fotogr.). Šermířství v Praze (7 fotogr.). Američtí obchodníci s vodou jordánskou. Z pražských pohledů (3 fot.). Pražský salon automobilní (2 fot.). Leonardo da Vinci: Večeře Páně (celostr. obraz). Vel- konoce v Jeruzalemě (6 fotogr.). Dokoná- no jest! (Dvoustranný obraz). Vstalť jest (celostr. obraz). V polích na Rusi (celostr. obraz). M. Aleš: Tátoš a j. v. Čtvrtletní předplatné Besedy Lidu. Obrázkový lidový 14denník. Čislo 11.8 8 obrazy a s přílohou illustr. románu dra. V. Řezntéka „Vlasta“ . . . Půlletní předplatné . . . 6232
#23 alto_textblock #23
lásky
#24 alto_textblock #24
vyšlo
#25 alto_textblock #25
se seznamem letošních 2 20 bozpla tných prémii Libu že, v níž rom.. Maska lásky vyjde, a rozesílá se pouze piodplaoeným odběratelům. Proto, kdož dychtiví jsou na po- kračování toho to neobyčejně napínavého, ušlech- tile sensačního románu, který vzbudil tak značný- rozruch, Zašlete předplatné 2 k z pošt. o na letošní ročník zásllkou Z K ZULibuže, a obdržíte do konce roku 6 knih as o 1000 str., spoln s právem na účastenství při slosování 2400. bezplatných prémii. Kdož neměl ještě pří- ležitost obdivuhodný tento román seznati, dej si předložiti I. jeho část o 112 str. v kterém koli knihkupectví, nebo přímo
#26 alto_textblock #26
5.—
#27 alto_textblock #27
57
#28 alto_textblock #28
— pt
#29 alto_textblock #29
1.—
#30 alto_textblock #30
—60
#31 alto_textblock #31
420
#32 alto_textblock #32
Nahtaatí F. Simáčka v pa Jerusalémeká ul. n.
#33 alto_textblock #33
—n
#34 alto_textblock #34
69sk-
#35 alto_textblock #35
—90
#36 alto_textblock #36
— s0
#37 alto_textblock #37
Filiálky
#38 alto_textblock #38
—
#39 alto_textblock #39
— 40
#40 alto_textblock #40
—20
#41 alto_textblock #41
„Národního Obzoru
#42 alto_textblock #42
upozorňujeme, že konfiskované číslo 15. (po- sledně vydané) možno prodávati bea stránek . a 10., které propadly kon- fiskaci.
#43 alto_textblock #43
Račte tudíž zmíněný list vystřihnouti a znlei
#44 alto_textblock #44
—s0
#45 alto_textblock #45
6n91
#46 alto_textblock #46
v
#47 alto_textblock #47
Číslo obsahuje
#48 alto_textblock #48
— 1
#49 alto_textblock #49
1
#50 alto_textblock #50
pokračování románu „Kátěnka Repetilkovna pu po Praze a v něm je přezné udáno místo, kde hnezike znánks
#51 alto_textblock #51
Nezbytný spis pro naše mladé matky jest:
#52 alto_textblock #52
na I00 korun.
#53 alto_textblock #53
Mladá matka
#54 alto_textblock #54
Administrace
#55 alto_textblock #55
„Národ. Obzoru“.
#56 alto_textblock #56
Poučení, jak se má žena zacho- vati od početí až k samostatné výživě dítěte.
#57 alto_textblock #57
Sepsal M. Ch. dr. Jan Janda, magister porodnictví, býv. prvý asistent porod- nické školy pražské. Druhě, rozmnožené vydání. S 35 pův. obránky.
#58 alto_textblock #58
Pronájem statku.
#59 alto_textblock #59
V katastrální obci Lassee v Marcheku (Moravské Pole) pronajme se 300 jiter spolu s hospodářskými staveními na dobu 12 let od roku 1908 do 1919. S oráním půdy možno započiti již v srpnu. Pachtovné obnáší za čtverečné jitro spolu s bu- ami 44 K. Nabídky nejdéle do 15. května 1907 Bližší u purkmistrovského úřadu v Lassee Purkmi tr: Důnst.
#60 alto_textblock #60
Ceny: K 3.60, váz. K 5.20 i pošlou
#61 alto_textblock #61
Nakladatel Fr. A. Urbánek
#62 alto_textblock #62
český knihkupec v Praze, vedle Národ. divadl
#63 alto_textblock #63
6363
#64 alto_textblock #64
K tomu buďtež doporučeny
#65 alto_textblock #65
šelovy Dětské nemoci. Ceny 2 koruny vázané 3 K.
#66 alto_textblock #66
e
#67 alto_textblock #67
Poutavé romány,
#68 alto_textblock #68
V naší sbírce zákonů jako číslo 32. prán vyšel vr
#69 alto_textblock #69
které jalo ptno ka
#70 alto_textblock #70
Úplný
#71 alto_textblock #71
Národních Listůo vydány byly STATKY POZEMSKÉ. Román. Napsala Mary Cholmondeley. Cena 30 hal. Poštou rekom. 59 haléřů SLUHA Boží. Historický román. Napsal hrabě Eugen Andrejevič Salias. Cena 7 hal., poštou rekom. 1 kor. 5 hal. VELEZRÁDKYNĚ. Román. Napsal Henry Soton Merriman. Cena 70 hal., poštou rekom. 1 K 15 hal V BÍLÉM MLÝNĚ. Napsala Matilda Ala- nicová. Cena 40 h, poštou rekom. 75h. ZÁPAS S OBRY. Román. Napsal G. . Wels. Cena 60 hal., poštou rekom. 95 hl. LEDOVÁ KRA. Román Elinory Glynové. Cena 60 hal. poštou recom. 95 hal ZAPRODÁNÍ NEPŘÍTELI. Román. Na- psal Theodor Cahu. Cena 1 K 40 hal., poštou rekom. 1 K 95 hal. ANDĚLKA. Povídka. Napsal Boleslav Prus. Cena 40 hal., poštou rekom. 75 hal. JEJÍ ZPRÁVY. Román Elinory Glynové. Cena 30 hal., poštou rekom. 65 hal. ZLOMENÝ MEČ. Román z války fran- couzsko-německé. Napsali Pavel a Viktor Margueritte. Cena 1 kor., poštou rekom. 1 K 55 hal. ZAPOMENUTÁ OTÁZKA. Román. Na- psal B. M. Markevič. Cena 50 haléřů, poštou rekom. 25 haléřa ZÁPISKY EMIGRANTAVJŽNÍANE RICE. Napsal Mark Basanin. Cena 60h poštou rekom. 1 K 5h VIRGIMAM. Román. Napsal Owen Wister Cena 80 hal., poštou rekom. 1 K 25 hal. a jsou na skladé v kiosku „Národních Listů“ v Marianské ul., č .
#72 alto_textblock #72
řád živnostenský,
#73 alto_textblock #73
jenž v legálním pořádku paragrafván, obsahuje v škeré zálfony, z nichž tento řád jest složen Vydání to, hojnými poznámkami i podrobným rejstříkem opatřepé, uspořádal odborný spisovatel živ- nostenský TOMAŠ REBE
#74 alto_textblock #74
v
#75 alto_textblock #75
p
#76 alto_textblock #76
Sbírka zákona čfelo 3l. .
#77 alto_textblock #77
NOVÝ VOLEBNÍ Šán
#78 alto_textblock #78
PRO RADU ŘÍŠSKOu
#79 alto_textblock #79
na základě všeobecného práva hlasovacih s císařským pateutem ze dne 30. ledna 1907 a se zménami základních zákonů státních
#80 alto_textblock #80
o zastupitelstvu říšském
#81 alto_textblock #81
a o volbách členů do rady říšské
#82 alto_textblock #82
NOvÝ
#83 alto_textblock #83
zákon o trestních ustanoveních pro ochranu svobody volebni a shromažďovaci. S abecedním ukazatelem. Cena 1-50. Kolorovaná mapa volebních okresů. Cena 1.— K- Objednávky vyřizuje každé knihkupectví i na- kladatelství Dr. Eduard Grěgr a syn, knihtiskárna 6292 v Prane.
#84 alto_textblock #84
e
#85 alto_textblock #85
a
#86 alto_textblock #86
e