ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d9c29510-71f0-11dc-8bf9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 20. května.
#3 alto_textblock #3
číslu 139
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
SII
#7 alto_textblock #7
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo3. a expedice.
#9 alto_textblock #9
Válka.
#10 alto_textblock #10
Katastrofa japonských lodí. Z Londýna, 20. května. Ž Tokia sdělují o katastrofě, jež stihla japonské loďstvo v přístavu portarturském, tyto podrobnosti: »Japonsko utr- pělo velkou ztrátu. Nešťastnými náhoda mi pozbylo válečné jeho námořnictvo před Port Arturem v neděli dne 15. května dvou velkých lodí as nimi přes 200 mužů, kteří vesměs utonuli. Zpráva o katastrofé té došla do hlavního města teprve včera. Officiální zpráva admirála Toga vzbudila všude nej- v ětší děs a bol. Velitel křižáku »K asug a« skončil sebevraždou. Tato loď, která tolikéž manévrovala před Port Arturem, byla totiž příčmou zkázy »Josina«. Za husté mlhy, která v neděli zahalovala okolí Port Arturu, srazila se »Kasuga« tak ne- šťastně s »Josinem«, že tato loďv několika minutách se potopila a z celé její posádky 360 mužů zachránil se jen 90. Katastofa »Kasugy« přivoděna byla též nehodou. Válečná tato loď, jedna z největ- ších, narazila na ruskou minu a byla v něko lika vteřinách pod vodou. Mužstvo její, počtem 300 mužů, skoro všechno se zachránilo. »Kasuga« byla dle veliko st třetí válečnou lodí japonskou. Nosnost 15.240 tun o síle 16.117 HP (koňských sil). Na palubě bylo 50 děl a 4 tor- péda. Spuštěna byla na moře r. 1899. Posádky měla 740 mužů. Křižák »Josino« spuštěn byl na moř r. 1892 a byl to křižák prostřední velikosti Nosnost 4225 tun a síla 15.967 HP. Vyzbrojen byl 36 děly, a 2 torpédy. Posádka čítala 36 mužů. Z Tokia, 19. května. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: O zkáze obrněné lodi »Kasuga« (Hatsuse) oznamuje admirál Togo, že loď narazila na minu 10 uzlů na jiho- východní straně od vjezdu do přístavu port- arturského, když na moři před Port Arturem křižovala, aby kryla vystupován japonského vojska na břeh. Pancé- řová loď žádala signálem za pomoe avšak narazila záhy na to na druhou minu a v půl hodině se potopila.
#11 alto_textblock #11
Velká ztráta Japonců. Z Londýna, 20. května. Záhuba japonské lodi »Kasugy« považuje se za událost velkého dosahu. Poněvadž má Japonsko velkých válečných lodí, »Kasugu« v to počítaje, osm, je ztráta její velmi těž kou.
#12 alto_textblock #12
Skrydlov a Alexějev. Z Petrohradu, 20. května. Carským vojen- ským rozkazem mění se řád pro ná- mořní vojsko v ten rozum, že je-li vrchní velitel admirálem, lodní velitel je povinen po- dávati mu zprávu o důstojnících, kteří byl služby zbaveni. Z toho je patrno, že ad mi- rál Skrydlov ve své funkci nen neodvislým na Alexějevovi. Rusko kupuje lodi. Z Kodaně, 20. května. Spojená paropla- vební společnost prodala několik lo d Rusku.
#13 alto_textblock #13
Třetí japonská armáda. Z Berlína, 20. května. »Localanzeigere oznamuje z Tokia: Tento týden vypravena k po- sile japonského vojska druhá armáda z Liaotunu, čítající 30.000 mužů. Třetí armáda se právě mobilisuje. Japonská vláda najímá mnoho parníků, i malých, k přeplavbě vojska. Třetí armáda je ur- čena nejspíše do Nučvanu. Čunchuzové v čínských uniformách. Z Petrohradu, 20. května. Zpravodaj »Ru- ského Slova« sděluje, že mezi Čunchu zy nalézají se také zajatci, kteří přistiženi byli v stejnokroji řadového čínskéh vojska. Čínský jeden důstojník prohlásil, ž uniformy tyto pocházejí od zabitých vojínů, kteří byli vysláni ke stihání Čunchuzů. Zaražený japonský postup. Z Mukdenu, 19. května. (C.-B.) »Ruská telegr. agentura« oznamuje: Dle posledních zpráv byl postup japonského vojska zaražen. Některé oddíly předního voje vrá- tily se nazpět. Patrně soustřeďuj se hlavní síly nepřátelské mez Fenvančenemařekou Jalu. — V Por Arturu je ticho.
#14 alto_textblock #14
Korea a Rusko. Ze Seulu, 19. května. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Korejská vláda z rušila smlouvu z r. 1896, kterouž Rusku udělena byla koncese k získávání stavebního dříví na řekách Jalu a Tumenu.
#15 alto_textblock #15
Nučvan v debatě poslanecké sněmovny anglické. Z Londýna, 19. května. (C.-B.) V posla- necké sněmovně uvedl na přetřes sir Josef Walton otázku bezpečnosti anglických pod- daných v Nučvanu. Parlamentní podsekretář Percy sdělil, že vláda má dělovou lodiciv
#16 alto_textblock #16
Ztráta druhé lodi »Josina« nepadá již tolik naČinvanfao, aby v případě nutné ochrany Britů v Nučvanu zakročila. Na to rokování sně- váhu, jelikož má Japonsko křižáků 24. Ale na všechen způsob je také ztráta této lodi pro Ja- movny odloženo na 31. t. m. ponce dosti zlou. K situaci na bojišti. Podivuhodná dosavadní válka rusko-japon- ská, kteráž je pro stratégy z povolání studiem velmi zajímavým, ba prý i napínavým, neustává přinášeti různá překvapení. Kromě střídavých katastrof na moři je nejnovějším překvapením, že první japonská armáda svůj po- stup od Fenvančenu na Liaojan zastavila, ba že se dala dokonce na ústup. Přední voj této kolony, která dne 11. května z Fenvančenu odrazila a dne 14. května do Tuince, asi 42 kilometrů na sever od Fenvančenu dorazila, dala se násle- dujícího dne na zpáteční pochod a vrátila se až k osadě Šitučenu, 20 kilo- metrů od Fenvančenu vzdálené. Souhlasné zprávy ruského vrchního velitele Kuropatkina a náčelníka jeho generálního štábu konstatují dále, že také japonská kolona, jež byla až ke Kania- puře, 34 kilometry od Fenvančenu vzdálené, pronikla, směrem k Fenvančenu na ústup se dala. Také na levém křídle japonského postup- ného rozložení byl pochod zaraže n. Pravý břeh řeky Tajanha a také Takušan byly od Ja- ponců vyklizeny. Ježto od pravého křídla stra- tegické fronty Japonců žádné zprávy o nějakém postupu nedošly, lze soudit, že i tam postup zaražen byl a že japonské vojsko v Kuanci- ansianu stanulo. Nejnovější petrohradské zprávy potvrzují, že postup první armády byl zaražen a že japonské vojsko na rozkaz generála Kuroka k Fenvančenu na ústup se dalo, nepochybně, aby hlavní koncentrace provedena byla mezi Fenvančenem a řekou Jalu. Čím tento návrat japonského voj- ska do strategické fronty Šaličaj- Fenvančen způsoben byl, není dosud vy- světleno. Soudí se však, že jej způsobila dešťová doba, která se letos neobyčejně záhy dostavila. Jindy dostavuje se perioda vel- kých dešťů v Mandžursku teprve v červnu nebo v červenci a byla také na tuto dobu od Japonců i Rusů očekávána. Avšak plukovník Gaedtke, zpravodaj berlínského »Tageblattu« telegrafuje, že dešťová doba na bojišti již na- stala a že všechny téměř cesty ne- schůdnými učinila. Také dlužno na zřeteli míti, že mají Ja- ponci před sebou široké pásmo hor, jež tua tam pralesy pokryty jsou, málo cest vykazujía postup obtížným činí. Zdá se tedy, že tyto okolnosti dohromady Japonce přiměly, aby po- stup svůj zarazili a dobu deštů v jmenované strategické frontě přečkali. Domněnku tuto po-
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
Hrbáček.
#19 alto_textblock #19
Martin byl šťasten dnes, navzdor tomu, že bosé nohy jeho se červenaly zimou na zablácené dlažbě, že otrhané šaty sotva kryly zmrzačené tělo. V ruce držel několik svazečků fialeka běhal po Příkopě. Nabízel jenom těm, kdo česky mluvili, kdo měli na šatě trikoloru nebo baret na hlavě. Mar- tin byl šťasten, díval se s obdivem na ty hezké hlavy studentů a dívek, snad byl takový bare jeho ideálem. S němou prosbou přistupova k těm zdravým a krásným lidem, nevtíral se ni- komu, jen smutné, modré oči jeho prosily: kup si, kup! A když český student anebo dívka s trikolorou koupili, tu zazářila Martinova líe pýchou, jakoby bůh ví jakého vyznamenání se mu bylo dostalo. Již měl pár krejcarů na oběd, večeři, pro matku taky — zbylo ještě několik — teď je Mar- tinovo přání málem splněno! Zmizel v niťař- ském obchodě v postranní ulici, za chvíli pak
#20 alto_textblock #20
vyběhl ještě veselejší, neboť na potrhaném, chudobném šatě svítila — trikolora. „Já jsem taky Čech!“ zdálo se, že volají teď smějící se Martinovy oči. S jakousi oddanou důvěrností přistupoval teď ke studentům se svými kytičkami, jsa spokojen, že může třeba celému světu hlásat svoje smýšlení. „Já taky bych dovedl bojovat, pro vlas útrapy snášet, jako vy, páni!“ mluvilo jeho hrdé čelo. „Nejsem takový nepatrný mrzáček, mám také srdce, jsem také Čech! A nebudu třeba jíst, koupím trikoloru i bratřím i sestrám!“ Tak běhal Příkopem. Nepatrný čin stačil ke dlouhému nadšeni, k tomu nadšení, v němž mnohdy i vzdělaný člověk hazardně svým živo- tem hraje. Jen jedna kytička zbývala mu ještě v ruce. Bez ostychu přiblížil se s ní k dvěma slečinkám. Byly sličné blondýnky, trikolory zdobily jejich límečky, jedna měla koketně připnutý baret na zkadeřených vlasech. „Co stojí ta kytička?“ „Pět krejcarů, slečinko. Slečinka koupila, hoch se vzdaloval. „Taková ostuda a také si zavěsí trikoloru, vidělas?“ zazněl za ním jasný posměch.
#21 alto_textblock #21
Martin se zapálil. Jako had proklouzl davem do postranní uličky. Šel, nevěda kam, s hlavou sklopenou. V uších mu hučelo, hlava mu šla kolem. Připadalo mu, že se děsně provinil. Kazil svým zevnějškem řady těch ladných postav. Kam to myslil, on! nevzhledný mrzák! Ale vždyť má také srdce — a což on je vyloučen ze své vlasti? Když byla příroda k němu macechou, musí být i vlast? „Krásná slečinko, kdybyste věděla, jak jste mi ublížila. Já už si tedy trikoloru nikdy a nikdy nevezmu; slečinko, strážník by mi ji nebyl od- ňal, nebyl by mne donutil nikdy už ji nevzít, ale vy jste to učinila.“ Stále pobíhal ulicemi a stále stíhaly ho smutné myšlenky. To se už tedy k ničemu ne- hodí, ani nesmí ukázat, že je také Čechem, oni ho nechtějí. A přece, kdyby mu řekli: Martine, hotov se k bojil nic by se nebál a šel by. Ale to se nestane, vždyť se mu smějí. Maně podíval se na svá prsa a zastyděl se. Vklouzl do tmavého průjezdu, přitiskl se ke zdi a se zarosenýma očima odepínal trikoloru. Políbil ji a smáčkl v kapse. Stella,