#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 20. května.
#3
alto_textblock
#3
číslu 139
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#7
alto_textblock
#7
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo3.
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Válka.
#10
alto_textblock
#10
Katastrofa japonských lodí.
Z Londýna, 20. května. Ž Tokia sdělují o
katastrofě, jež stihla japonské loďstvo v přístavu
portarturském, tyto podrobnosti: »Japonsko utr-
pělo velkou ztrátu. Nešťastnými náhoda mi
pozbylo válečné jeho námořnictvo
před Port Arturem v neděli dne
15. května dvou velkých lodí as
nimi přes 200 mužů, kteří vesměs
utonuli. Zpráva o katastrofé té došla do
hlavního města teprve včera. Officiální zpráva
admirála Toga vzbudila všude nej-
v ětší děs a bol. Velitel křižáku »K asug a«
skončil sebevraždou. Tato loď, která
tolikéž manévrovala před Port Arturem, byla
totiž příčmou zkázy »Josina«. Za husté
mlhy, která v neděli zahalovala okolí Port
Arturu, srazila se »Kasuga« tak ne-
šťastně s »Josinem«, že tato loďv
několika minutách se potopila a z
celé její posádky 360 mužů zachránil
se jen 90. Katastofa »Kasugy« přivoděna byla
též nehodou. Válečná tato loď, jedna z největ-
ších, narazila na ruskou minu a byla v něko
lika vteřinách pod vodou. Mužstvo její,
počtem 300 mužů, skoro všechno se zachránilo.
»Kasuga« byla dle veliko st
třetí válečnou lodí japonskou.
Nosnost 15.240 tun o síle 16.117 HP
(koňských sil). Na palubě bylo 50 děl a 4 tor-
péda. Spuštěna byla na moře r. 1899. Posádky
měla 740 mužů.
Křižák »Josino« spuštěn byl na moř
r. 1892 a byl to křižák prostřední velikosti
Nosnost 4225 tun a síla 15.967 HP. Vyzbrojen
byl 36 děly, a 2 torpédy. Posádka čítala 36
mužů.
Z Tokia, 19. května. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: O zkáze obrněné lodi
»Kasuga« (Hatsuse) oznamuje admirál Togo, že
loď narazila na minu 10 uzlů na jiho-
východní straně od vjezdu do přístavu port-
arturského, když na moři před Port Arturem
křižovala, aby kryla vystupován
japonského vojska na břeh. Pancé-
řová loď žádala signálem za pomoe
avšak narazila záhy na to na druhou
minu a v půl hodině se potopila.
#11
alto_textblock
#11
Velká ztráta Japonců.
Z Londýna, 20. května. Záhuba japonské
lodi »Kasugy« považuje se za událost
velkého dosahu. Poněvadž má Japonsko
velkých válečných lodí, »Kasugu« v to počítaje,
osm, je ztráta její velmi těž kou.
#12
alto_textblock
#12
Skrydlov a Alexějev.
Z Petrohradu, 20. května. Carským vojen-
ským rozkazem mění se řád pro ná-
mořní vojsko v ten rozum, že je-li vrchní
velitel admirálem, lodní velitel je povinen po-
dávati mu zprávu o důstojnících, kteří byl
služby zbaveni. Z toho je patrno, že ad mi-
rál Skrydlov ve své funkci nen
neodvislým na Alexějevovi.
Rusko kupuje lodi.
Z Kodaně, 20. května. Spojená paropla-
vební společnost prodala několik lo d
Rusku.
#13
alto_textblock
#13
Třetí japonská armáda.
Z Berlína, 20. května. »Localanzeigere
oznamuje z Tokia: Tento týden vypravena k po-
sile japonského vojska druhá armáda z Liaotunu,
čítající 30.000 mužů. Třetí armáda se
právě mobilisuje. Japonská vláda
najímá mnoho parníků, i malých,
k přeplavbě vojska. Třetí armáda je ur-
čena nejspíše do Nučvanu.
Čunchuzové v čínských uniformách.
Z Petrohradu, 20. května. Zpravodaj »Ru-
ského Slova« sděluje, že mezi Čunchu zy
nalézají se také zajatci, kteří přistiženi byli
v stejnokroji řadového čínskéh
vojska. Čínský jeden důstojník prohlásil, ž
uniformy tyto pocházejí od zabitých vojínů, kteří
byli vysláni ke stihání Čunchuzů.
Zaražený japonský postup.
Z Mukdenu, 19. května. (C.-B.) »Ruská
telegr. agentura« oznamuje: Dle posledních
zpráv byl postup japonského vojska zaražen.
Některé oddíly předního voje vrá-
tily se nazpět. Patrně soustřeďuj
se hlavní síly nepřátelské mez
Fenvančenemařekou Jalu. — V Por
Arturu je ticho.
#14
alto_textblock
#14
Korea a Rusko.
Ze Seulu, 19. května. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Korejská vláda z rušila
smlouvu z r. 1896, kterouž Rusku udělena
byla koncese k získávání stavebního dříví na
řekách Jalu a Tumenu.
#15
alto_textblock
#15
Nučvan v debatě poslanecké sněmovny
anglické.
Z Londýna, 19. května. (C.-B.) V posla-
necké sněmovně uvedl na přetřes sir Josef
Walton otázku bezpečnosti anglických pod-
daných v Nučvanu. Parlamentní podsekretář
Percy sdělil, že vláda má dělovou lodiciv
#16
alto_textblock
#16
Ztráta druhé lodi »Josina« nepadá již tolik naČinvanfao, aby v případě nutné ochrany
Britů v Nučvanu zakročila. Na to rokování sně-
váhu, jelikož má Japonsko křižáků 24. Ale na
všechen způsob je také ztráta této lodi pro Ja-
movny odloženo na 31. t. m.
ponce dosti zlou.
K situaci na bojišti.
Podivuhodná dosavadní válka rusko-japon-
ská, kteráž je pro stratégy z povolání studiem
velmi zajímavým, ba prý i napínavým, neustává
přinášeti různá překvapení. Kromě střídavých
katastrof na moři je nejnovějším překvapením, že
první japonská armáda svůj po-
stup od Fenvančenu na Liaojan
zastavila, ba že se dala dokonce
na ústup. Přední voj této kolony, která dne
11. května z Fenvančenu odrazila a dne 14.
května do Tuince, asi 42 kilometrů na sever
od Fenvančenu dorazila, dala se násle-
dujícího dne na zpáteční pochod
a vrátila se až k osadě Šitučenu, 20 kilo-
metrů od Fenvančenu vzdálené. Souhlasné
zprávy ruského vrchního velitele Kuropatkina a
náčelníka jeho generálního štábu konstatují dále,
že také japonská kolona, jež byla až ke Kania-
puře, 34 kilometry od Fenvančenu vzdálené,
pronikla, směrem k Fenvančenu na ústup
se dala.
Také na levém křídle japonského postup-
ného rozložení byl pochod zaraže n. Pravý
břeh řeky Tajanha a také Takušan byly od Ja-
ponců vyklizeny. Ježto od pravého křídla stra-
tegické fronty Japonců žádné zprávy o nějakém
postupu nedošly, lze soudit, že i tam postup
zaražen byl a že japonské vojsko v Kuanci-
ansianu stanulo. Nejnovější petrohradské zprávy
potvrzují, že postup první armády byl zaražen
a že japonské vojsko na rozkaz generála Kuroka
k Fenvančenu na ústup se dalo, nepochybně,
aby hlavní koncentrace provedena byla mezi
Fenvančenem a řekou Jalu.
Čím tento návrat japonského voj-
ska do strategické fronty Šaličaj-
Fenvančen způsoben byl, není dosud vy-
světleno. Soudí se však, že jej způsobila
dešťová doba, která se letos neobyčejně
záhy dostavila. Jindy dostavuje se perioda vel-
kých dešťů v Mandžursku teprve v červnu nebo
v červenci a byla také na tuto dobu od Japonců
i Rusů očekávána. Avšak plukovník Gaedtke,
zpravodaj berlínského »Tageblattu« telegrafuje,
že dešťová doba na bojišti již na-
stala a že všechny téměř cesty ne-
schůdnými učinila.
Také dlužno na zřeteli míti, že mají Ja-
ponci před sebou široké pásmo hor, jež tua
tam pralesy pokryty jsou, málo cest vykazujía
postup obtížným činí. Zdá se tedy, že tyto
okolnosti dohromady Japonce přiměly, aby po-
stup svůj zarazili a dobu deštů v jmenované
strategické frontě přečkali. Domněnku tuto po-
#17
alto_textblock
#17
FEUILLETON.
#18
alto_textblock
#18
Hrbáček.
#19
alto_textblock
#19
Martin byl šťasten dnes, navzdor tomu, že
bosé nohy jeho se červenaly zimou na zablácené
dlažbě, že otrhané šaty sotva kryly zmrzačené
tělo. V ruce držel několik svazečků fialeka
běhal po Příkopě.
Nabízel jenom těm, kdo česky mluvili, kdo
měli na šatě trikoloru nebo baret na hlavě. Mar-
tin byl šťasten, díval se s obdivem na ty hezké
hlavy studentů a dívek, snad byl takový bare
jeho ideálem. S němou prosbou přistupova
k těm zdravým a krásným lidem, nevtíral se ni-
komu, jen smutné, modré oči jeho prosily: kup
si, kup! A když český student anebo dívka
s trikolorou koupili, tu zazářila Martinova líe
pýchou, jakoby bůh ví jakého vyznamenání se
mu bylo dostalo.
Již měl pár krejcarů na oběd, večeři, pro
matku taky — zbylo ještě několik — teď je Mar-
tinovo přání málem splněno! Zmizel v niťař-
ském obchodě v postranní ulici, za chvíli pak
#20
alto_textblock
#20
vyběhl ještě veselejší, neboť na potrhaném,
chudobném šatě svítila — trikolora.
„Já jsem taky Čech!“ zdálo se, že volají
teď smějící se Martinovy oči. S jakousi oddanou
důvěrností přistupoval teď ke studentům se svými
kytičkami, jsa spokojen, že může třeba celému
světu hlásat svoje smýšlení.
„Já taky bych dovedl bojovat, pro vlas
útrapy snášet, jako vy, páni!“ mluvilo jeho hrdé
čelo. „Nejsem takový nepatrný mrzáček, mám
také srdce, jsem také Čech! A nebudu třeba jíst,
koupím trikoloru i bratřím i sestrám!“
Tak běhal Příkopem. Nepatrný čin stačil ke
dlouhému nadšeni, k tomu nadšení, v němž
mnohdy i vzdělaný člověk hazardně svým živo-
tem hraje.
Jen jedna kytička zbývala mu ještě v ruce.
Bez ostychu přiblížil se s ní k dvěma slečinkám.
Byly sličné blondýnky, trikolory zdobily jejich
límečky, jedna měla koketně připnutý baret na
zkadeřených vlasech.
„Co stojí ta kytička?“
„Pět krejcarů, slečinko.
Slečinka koupila, hoch se vzdaloval.
„Taková ostuda a také si zavěsí trikoloru,
vidělas?“ zazněl za ním jasný posměch.
#21
alto_textblock
#21
Martin se zapálil. Jako had proklouzl davem
do postranní uličky. Šel, nevěda kam, s hlavou
sklopenou. V uších mu hučelo, hlava mu šla
kolem. Připadalo mu, že se děsně provinil. Kazil
svým zevnějškem řady těch ladných postav.
Kam to myslil, on! nevzhledný mrzák! Ale
vždyť má také srdce — a což on je vyloučen ze
své vlasti? Když byla příroda k němu macechou,
musí být i vlast?
„Krásná slečinko, kdybyste věděla, jak jste
mi ublížila. Já už si tedy trikoloru nikdy a nikdy
nevezmu; slečinko, strážník by mi ji nebyl od-
ňal, nebyl by mne donutil nikdy už ji nevzít, ale
vy jste to učinila.“
Stále pobíhal ulicemi a stále stíhaly ho
smutné myšlenky. To se už tedy k ničemu ne-
hodí, ani nesmí ukázat, že je také Čechem, oni
ho nechtějí. A přece, kdyby mu řekli: Martine,
hotov se k bojil nic by se nebál a šel by.
Ale to se nestane, vždyť se mu smějí.
Maně podíval se na svá prsa a zastyděl se.
Vklouzl do tmavého průjezdu, přitiskl se ke zdi
a se zarosenýma očima odepínal trikoloru. Políbil
ji a smáčkl v kapse.
Stella,