ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d9847aa0-71f0-11dc-8279-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha
#2 alto_textblock #2
„Národních Listů“ k číslu 130. ze dne 10. května 1904.
#3 alto_textblock #3
Různé zprávy.
#4 alto_textblock #4
— Marconiova telegrafie bez drátů. Dle zprávy z Londýna setkává se snaha Marconiova, získati kon- cesi k zasílání telegrafických zpráv pro společnost, kterou založil v poslední době, s úspěchem. Očekává se, že záhy bude podepsána smlouva, dle které se dovoluje společnosti Marconiově dopravování depeší ve spojení s poštovními úřady telegrafními. Za těchto okolností zmocnilo se akcionářů anglických kabelo- vých společností na novo pochopitelné znepokojení jež jest tím značnější, jelikož Marconi sám prohlásil že spojení bez drátů Anglie s Kanadou a Spojenými státy nestaví se v cestu ani technické ani jiné pře- kážky. Jakmile připravovaná nyní smlouva bude pode- psána generálním poštmistrem Austenem Chamberlai- nem a zástupcem společnosti, bude zaná jena telegrafní služba bez drátů s Kanadou a Spojenými státy. S ka- nadskou vládou uzavřena již prozatímní smlouva dle které poplatky za depeše budov mnohem nižší než u kabelových společností, totiž 5 penny za slovo oby- čejných depeší a 21/2 penny za depeše pro časopisy Obavy z toho vznikající, pokud se týče dalšího trván kabelových společností, vyvrací mr. Carson, výkonný ředitel anglicko-americké telegrafní společnosti, jenž tvrdí s veškerou určitostí, že společnost Marconiov nikdy nebude s to, provésti podobné celkové výkony v telegrafní službě, jaké dopouští dnešní technikaa organisace kabelových podniků. Poukazoval k tomu. že za jediné odpůldne toliko na linii jeho společnosti zasláno bylo 4500 zpráv. Z toho nakupí se 2096 zpráv na dobu mezi 3. až 7. hod. odpol. Za hodinu sešlo se 797 depeší, to jest za minutu asi 13 depeší prů- měrně o 6 slovech. Celkem jest zapotřebí 14 kabelo- vých vedení, aby bylo možno obstarati dopravu zpráv mezi Evropou a Amerikou. Za těchto okolností tedy sotva as třeba se obávati, že by pokus společ- nosti Marconiovy, zříditi pravidelné zasílání depeší přes Atlantický oceán, značnější měrou mohl poško- diti zájmy kabelových společností. = Jubileum „Félibrů“. Příští velikonoční pondělí bude tomu právě padesát let, co Frederi Mistral spolu se svým učitelem Josefem Roumanillem a mladými básníky Theodorem Aubanelem, Jeanem Brunetem, Pavlem Giérou, Anselmem Mathieuem a Alfonsem Tavanem založili v zámeckém sadu ve Font-Segugno blíže Avignonu spolek „Félibrů“ (znalých písma). Znovuzrození provencalské musy, jež od válek albi- genských nalezala se v hlubokém spánku, přerušova- ném toliko vzdechem vzpomínky, bylo cílem snah těchto nadšenců. Již r. 1854 vydali první proven- calský kalendář „Armana Prouvencan“, jenž se záhy stal velmi populárním a vzbudil hned na počátku ohromné nadšení. Malý spolek velmi rychla se vyvíjel a záhy utvořil literární bratrstvo, rozšířené po celé jižní Francii a čítající dnes na tisíce členů. Nynějši náčelník spolku „Félibrů“, Peire Devolny, zve ve- škeré „Gai Counfraire na svatodušní pondělí k oslavě padesá tiletého jubilea do parku Font-Segugno. Mistral, všeobecně zbožňovaný zakladatel družiny „Fělibrů“, slibil, že se ke slavnosti dostaví, rovněž jediný vedle něho dosud žijící ze sedmi prvních zakladatelů, Alfons Tavan, nar 1833. Poněvadž možno očekávati ke slav- nosti ohromný nával příchozích, upozorňují se účast- níci slavnosti, aby vzali s sebou potřebné zásoby po- krmů a nápojů — po způsobu apoštolů. Účastníci slav- nosti shromáždí se o polednách a pak, praví provo-
#5 alto_textblock #5
lání, „nechať pod týmiž stromy, jež viděly vznik spolku, vzplane posvátný plamen nadšení znovua nechať na půdě otců nový nezapomenuteiný den svato- dušní sešle svatého ducha lásky k domovině a ku poesii do rozradostněných srdcí poutníků. = Uvězněny v soše Svobody. Podivné dobrodruž- ství zažily těchto dnů dvě mladé Američanky, miss Johanna Luehrsova, dcera pastora z Jersey City a její přítelkyně Gracie Tojettiova. Obě dámy daly se do- praviti z Nov. Yorku na Liberty Island a vstoupily do nitra obrovské sochy Svobody, aby s jejího vrchole pokochaly se pohledem na velkolepé panorama pří- stavu. Když se počalo stmívat, jaly se zvolna sestu- povat, ale když se dostaly dolů, shledaly k nemalému zděšení, že dvéře do obrovského pomníku jsou zamče- ny. Vystoupily opět do výše prvního patra otevřely zde okénko a chtěly již alarmovat malou posádku, jež tvoří stráž pomníku, který, jak známo, jest záro- veň majákem, když spatřily vojáka, konajícího hlídku. Obávaly se, že by voják, kdyby na něho zavolaty, vy- střelil, neodvážily se, volat o pomoc a byly zcela zticha, domnívajíce se, že snad přece nějakým zá- zrakem budou zachráněny. Ale zázrak se nedostavil a když tma stále vzrůstala a počaly cítit zimu a hlad, dodaly si odvahy a počaly z plných plic volati o po- moc. Volání jejich bylo konečně slyšeno a obě za- jatkyně vyproštěny ze své bezděčné vazby. Velitel posádky, setník Buhnel, chtěl nabídnouti damám noc- leh, ale jest mládencem a jeho byt tvoří toliko jediný pokojík. Dovedl tedy obě dívky k manželce lékaře, jenž mešká na Filipinách, jež je přijala velmi rozto- mile a druhého dne dala je v bezpečném průvodu do- praviti do Nov. Yorku, kdež byly již hledány jako po- hřešované. = Kanadská polární výprava. Kanadský kapitán Bernier, jenž přibyl do Brém, aby převzal loď německé antarktické výpravy „Gauss“, zakoupenou kanadskou vládou, uspořádal tam přednášku o výpravě k severní točně, kterou na této lodi hodlá podniknout. Popluje kolem mysu Hornova do úžiny Behringovy, odkud příštího jara započne vlastní výprava. Vezme s sebou potravin na sedm let. Bernier doufá, že se bude moci se severním proudem přiblížit k severní točně na vzdá- lenost 150 angl. mil a hodlá pak pokračovati v cestě na automobilných saních (?), jichž vezme s sebou4 kusy. Při tom předpokládá, že severně od 84. stupně šířky nenalezne ledových ker, nýbrž hladký led. Aby byl v neustálých stycích se svou lodí, vezme Bernier s sebou přístroje pro telegrafii bez drátů a také balon captif. Kapitán vyslovil se velmi sebevědomě o svém záměru, ačkoli doznal, že ještě nikdy nebyl v arkti- ckých mořích.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze. Dne 3. května 1904: Polívka Karel, obchodn příručí, 21 rok, 17—VI. Biehalová Emma, 28 roků 4—I. Lokeschová Regina, vdova po továrníku, 69 roků 1755—II. Kohn Adolf, kupec, 43 roky, 494—I. Freun- dova Anna, dcera soukromníka, 3 hod., 934—I. Ster- nová Berta, manželka lékaře, 52 roky, 1322—II. Netu- šilová Alžběta, výměnkářka, 74 roky, 306—VIII. Stross Matěj, býv. fiakrista, 89 roků, 1869—II. Svobodová Anna, manželka truhláře, 36 roků, 1881—II. Sitteová Julie, vdova po c. k. úřadníku, 69 roků, 1352—II. — Ve všeobecné nemocnici: Müllerova Rosa, děvče z obchodu, 16 roků. Cenygr František, číšník, 48 roků. Gregorova Františka, herečka, 25 roků. Ha-
#7 alto_textblock #7
velka Antonín, kočí, 26 roků. Hrdina Josef, dělník, 42 roky. Papírníková Františka, vdova po řezníku, 65 roků. Studničný Antonín, hostinský, 54 roky. Zankl Jindřich, sluha u c. k. hl. pošty, 44 roky. — U Milo- srdných bratří: Hlaváček Josef, sluha, 63 roky. Novák František, obuvnický pomocník, 23 roky. Tu- reček Karel, krejčovský pomocník, 24 roky. — U Mi- losrdných sester: Kubát Josef, dělník, 27 roků. Zavřelová Barbora, manželka dělníka, 39 roků. Železná Adéla, vdova, 35 roků.
#8 alto_textblock #8
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#9 alto_textblock #9
V úterý 10. května.
#10 alto_textblock #10
179. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Smetanův cyklus VII. Po 67. Tajemství. Komická opera o třech dějstvích. Složi! Bed. Smetana. S textem od Elišky Krásnohorské. Dirigent. Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před půl 10. hod.
#11 alto_textblock #11
Ve středu 11. května. Tartuffe. Ve středu 11. května. Večer v předplacení. Po prvé: Stará historie. Tvrdohlavá žena.
#12 alto_textblock #12
Odpoledne.
#13 alto_textblock #13
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V úterý 10. května. Začátek o 1/28. hod. Pořádá kroužek dobrodinců v Žižkově ve prospěch vdov a sirotků k vánočnímu podělení. Pohostinská hra paní Jeny Hlavové-Císle rové. Na šenavské píle. Hra o čtyrech jednáních. Napsal dr. Josef Císler. Režisér B. Kovář.
#14 alto_textblock #14
(bliže Palackého Aréna na Smíchově mostu). V úterý 10. května. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Mary Groszo vé. FATINICA. Komická opereta o třech jednáních. Text napsali F. Zell a Richard Genné. Přeložil E. Züngel. Hudbu složil František šl. ze Suppé. Režisér Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 10701
#15 alto_textblock #15
na Král. Pištěkovo lidové divadlo vrhrkienk. V úterý 10. května. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po třetí. Dobrodruzi. Po třetí. Činohra ve třech jednáních. Napsal Em. Bozděch.
#16 alto_textblock #16
— 396 —
#17 alto_textblock #17
—
#18 alto_textblock #18
393
#19 alto_textblock #19
laté Flamonky až po Sasku, jež jevívá vkus delikátnějšía
#20 alto_textblock #20
jemnější. Jedině Vídeňanky a některé Italky přispůsobují se rychle eleganci Pařížanek; Rusce, květu východu, vštěpo- vanému však na stonek drsnější, nedaří se to též, leda ná- leží-li k nejvyšším třídám aristokracie. A nad to, i přes napodobení nejdokonalejší, cizinky nedovedou si osvojiti to jemné kouzlo Pařížanky, to kouzlo, jež tak nesnadno lze vystihnouti, jež svádí i poutá, kouzlo, jež tvoří úsměv, stužka vkusně umístěná neb jediné milé hnutí rukya ladný pohyb těla, jakým nelze se naučiti. Hraběnka Juana nebyla ni Francouzkou ni Ruskou ni Vídeňankou a vlastně ani Italkou, náležela všem zemím i žádné; kosmopolitism její, družící se k jejímu zjevu elegantnímu a k její kráse, učinil z ní zvláštní typ ženy, neobyčejné a vytoužené, v němž veškeré pozoruhodné stránky různých rac pojily se libě, aby vytvořily typ ne- obvyklý, řídký, jenž poutal ihned na se pozornost.
#21 alto_textblock #21
»Ty jsem skutečně čekal! Nuže rcete, jaké jsou to rozkazy?« »Zde jsou !« Ficelle podal Rochemondovi širokou obálku, kterou vyňal z kapsy, přišité ke vnitřní podšívce vesty svojí. Ficelle otevřel oválku, přelétl zrakem list i jal se pak čísti nahlas: »Pan Rochemond nesmí spustiti s oči obě osoby, jež jsou mu již povědomy a musí zjistiti i totožnost Mo- relovu. Dávám mu ve příčině té plnou moc. Doručitel tohoto rozkazu bude k jeho disposici i jest mu povinen poslušností slepou a naprostou oddanosti. Za daných okolností pak Rochemond jednati bude dle nejlepšího uznání svého, dokud by nových rozkazů neobdržel i bude posílati informace své prostřednictvím osoby, jež mu byla označena v depeši předchozí. Pan Rochemond nesmí zapomenouti, že bylo by na nejvýš důležito, kdyby mohl dosíci, aby osoba, již zná, stala se nám na dále ne- škodnou; musí ale především vyvarovati se všem zá- pletkám; jednati bude na vlastní zodpověd- nost svou a na něm bude, aby se mu věc zdařila. Pozdější rozkazy mu budou doručeny osobou touž, jež byla označena v depeši předchozí.«
#22 alto_textblock #22
Hraběnka Jnana sestoupila s kočáru. Její zjev, jenž zanechával za sebou parfum jemný, pohnul skupinu důstojníků, jež kolem kráčela, aby ihned po ní otočila hlavy své. Vlas majíce pomádou ulízaný, knír navoskovaný, nadouvajíce se v domnění o své důležitosti a u vědomí své převahy absolutní, stanuli důstojníci ti na ráz as monokly v očích a s dotěrnou důvěrností jali se prohlížeti si neznámou. Juana, aniž prokázala jim nejmenší pozornost, přešla lehkým krokem chodník a vešla do závodu s nadpisem »Modes de Paris«.
#23 alto_textblock #23
—
#24 alto_textblock #24
—
#25 alto_textblock #25
—
#26 alto_textblock #26
—
#27 alto_textblock #27
—
#28 alto_textblock #28
—
#29 alto_textblock #29
—
#30 alto_textblock #30
Když Rochemond dočetl, otázal se soudruha svého: »To nebyl komandant Tardin, jenž napsal sem ty rozkazy?« »Nikoli, komandant to nepsal — z opatrnosti, aby se vyhnul všeliké příhodě, ale vložil sám rozkazy ty do obálky a také mně je osobně doručil.« Zaprodáni nepřiteli.
#31 alto_textblock #31
99