ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 14 d94342d0-790a-11dc-8d1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 14
ALTO TextBloky — 74
#1 alto_textblock #1
Strana 14.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LKSTY-
#3 alto_textblock #3
31. prosince 1905.
#4 alto_textblock #4
Císlo 359.
#5 alto_textblock #5
k rekrutům a posádka v Nancy nearanžovala náhlou mobilisaci na zkoušku . .. Celkem však lze věřit, že nynější klid na Západé není ličený. Pan Rouvier i Sir Camp- bell-Bannerman jsou nám dostatečnou zárukou, že minulo nebezpečí, jež se náhle vyskytlo v létě, kdy německé šavle citily, že jsou příliš nabroušeny a německý prach, že je příliš suchý kdy mezi Berlinem a Paříží i mezi Berlínem Londýnem nastalo krajní napjetí. Delcassé a Balfour odstoupli s jeviště, n němž by byli málem inscenovali politickou tragi parádu. Jejich plán, osamotniti Německo, v po- slední chvili se zhatil. Vilém Il., tento neunavný cestovatel a řečník, by těžce nesl sebe splendid- nější »isolation«. Ale jisto jest, že též byl v čas zastoupena cesta příliš etižádostivým plá- nům Německa. Hegemonie Německa je neusku- tečnitelná, dokud potrvá »entente cordiale« mezi Francil a Anglil. A tak nejen sen Deleasséův. osamotniti a oslabití Německo, se rozplynul, tentýž osud stihl i sen Bismarkův. Uzavření dohody franko-anglické 8. dubna 1904 není sice událostí nejnovějšího data, ale stále svěžího významu, zejmena vzhledem k na- stávající konferenci v Algecirasu. Že znamenité dilo Deleasséovo i v nynější vládě anglické na- chází náležité porozumění, tomu nasvědčuje již převážný frankofilský směr kabinetu, za nějž ručí sám premiér ministr, i Sir Grey a zejmena John Morley. »Entente cordiale«, již našla nadšeného souhlasu u všech politiků francouzských, pro niž již dříve pracoval předvídavý Paul Descha- nel, již schválil stejně vůdce internacionalistů Jaurěs, jako vůdce nacionalistů Déroulěde s níž nesouhlasila pouze hratka chauvinisti- ekých anglofobů z okoli »La Patrie« a poslanee Millevoye, je výsledkem positivní, reelní, stří- zlivé politiky. Francie a Anglie jsou určeny, aby stály vedle sebe a nikoli proti sobě. Francie nemůže si znepřáteliti Anglii, která od ní od- bírá ročně za 2 milliardy, a kterou musí být v dohodě, chce-li uskutečnit svůj koloniální pro- gram. Tato koloniální politika frahcouzská, v jejíž čele stojí Etienne, zavdala jaksi podnět k tomu, že byl opuštěn směr, daný zahraniční politice francouzskéJulem Ferrym a Hanotauxem, kteři chtěli přátelství s Německem, a že konečně na- stalo vyjasnění poměru anglo francouzského. Deleassé, muž snad značných osobufch vad, dificilní, domýšlivý a ctižádostivý, ale ne- poplratelného talentu, byl již se odvrátil od Ber- lina k Londýnu. Zajímavé je, že když r. 1898 zahájil svou činnost na nábřeží d'Orsay, byl snad nejméně oblíbeným Francouzem v Anglii a nejča. stěji v »Punchi« karrikovaným. Fachoda způso- bila známé nedorozumění. Ale právě, když Del- cassé za fiasko fachodské hledal náhradu v ji- ném úspěchu kolonialní politiky a obrátil své zraky k Marokku, seznal, že musí nalézti pro své záměry souhlasu a podpory v Anglii. Nežli zajel do Londýna a se svým obratným spolu- pracovníkem vyslancem Cambonem sosnoval úmluvu s Anglií, vypracoval dříve se Silvelou smlouvu Španělsko-francouzskou ohledně Marokka. Tuto smlouvu pokládal bývalý předseda španěl ského kabinetu za největší dílo své a trpce nesl, že nebylo náležitě oceněno a pochopeno. Anglie byla však znepokojena tím, co se dělo mezi Delcasséem a Silvelou a francouzský ministr za- hraničních věcí pospišil si ji uchlácholiti a tak zahájil své námluvy v Londýně, jež skončily smlouvou ze dne 8. dubna 1904. Pak nastaly známé události. Německo bylo stále nervosnějším. Jeho žurnály kasaly se na Francii i Anglii. Nastala jedna z nejprudších novinářských válek. Na zpupnost německou od- povídal. John Bull neomalenými vtipy a útoky »Daily Mailu« i rázností »Timesu«:. Murocká zá- ležitost se přiostřovala. Německý císař si zajel na své vachtě až k Tangeru. Francouzský vy- slanee Saint-Reně-Taillandier odebral se do Fezu s plánem oprav. Německý vyslanec hr. Tatten- bach mu neunavně a vydatně překážel. Situnce byla stále horší. Konečně propukla historie anglo-francouzské smlouvě válečně a Německo bylo nanejvýše podrážděno. A tak Delcassé musel se poděkovati. Odešel jako ten mouřenín, jenž vykonal svou povinnost. Ale zanechal svému nástupci Rouvierov po čertech nepříjemné dědictví. Obratný finančník Rouvier osvědčil se též jako ministr zahraničníeh věcí. Francouzská diplomacie nepodlehla. Rou- vier byl stejně snášenlivý jako neústupný, stejně umíněný jako rozhodný a »Žlutá kniha« a po- slední řeč Rouvierova znamenají úspěch Francie v Marokku. Oproti této řeči jeví se nejnovější prohlá- šení knížete Bülowa poněkud vydrážděným. Ovšem německému kancléři se jednalo především o povolení nových válečných úvěrů a proto musil trochu »zakaliti horizont«, aby spíše ulo- vil nějaký ten million na děla a válečné lodi. A zajímavo je, že v nynější době spolků, kdy Francie s důrazem prohlašuje neochvějnost svého přátelství s Ruskem, uzavírá smlouvu se
#6 alto_textblock #6
Španělskem, dohodu s Anglil, dorozumění s Italit, pronesl kníže Bůlow o trojspolku, že sice trvá pevně a stále, ale že Německo musí býti připraveno, aby se mohlo uhájiti samo, bez pomoci spojenců !« Ve prospěch míru vyzněla řeč anglického premiera Sira Campbell-Bannermana, jež dává jaksi direktivu a náladu anglické politice na rozhraní roku. Řeč etihodného státníka anglického byla pro- nešena v duchu tak svobodomyslném a míru- milovném, že nadchla i Jaurěsa, který v ní zřel souhlas se svými antimilitaristickými zásadami. Sir Henry Campbell-Bannerman mluvil o ušlechtilé úloze, kterou by mohla hráti Anglie, kdyby se postavila v čelo ligy míru, mající za cil, omeziti zbrojení. Clemenceau, ironičtější nežli Jaurěs, neod- dává se illusím, jež ve vůdci socialistů vzbudila řeč anglického chefa kabinetu. Připomíná, že o konferenci a lize míru blouznil též ruský ear, který pak způsobil jednu z nejstrašnějších válek a revolucí pokroku doby. V mír nelze věřiti když jej hlásá pouze jeden a Clemenceau s ne- důvěrou pohlíží za Rýn.
#7 alto_textblock #7
Česká literatura belletristická
#8 alto_textblock #8
v roce 1905.
#9 alto_textblock #9
Politická kronika minulého roku vykazuje pro nás více smutku než radosti — a bude to zcela přirozené, pokusíme-li se nalézti náhradu v ovzduší literárním, pohlédneme li zpět na literární tvorbu minulého roku. Naše literatura — a můžeme to směle říci — je na tom stupni, že jsme povinni sestaviti si bilanci, právě tak jako to činíme v záležitostech politickýcha národohospodářských. Veliký trh knihkupecký, větší než v minulých létech, dodává nám od- vahy, abychom se považovali za rovny cizím kulturám. Omezíme se při této celoroční revisí na práce původní, neboť v nich jedíně odráží se celkový stav domácí literatury; a nestačí nám čas ani místo ku podrobnému sledování belle- trie cizí a retrospektivní, která zvlášté hojně byla zastoupena v knihovnách (»Světová knihovna«, »Spisovatelé češtl XIX. věku«, »An- glická knihovna«, »Vzdělavací bibliotéka« a j.). Jen krátká poznámka o jejich působení, které letos bylo zvlástě značné: překladevá literatura rozšířila značně erudici čtenářů a často také autorů; retrospektivní připoutala naši pozornost ke tradici, upozornila nás na dráhu, kterou jsme my i naši předchůdei urazili. Obě jsou tedy měřitkem: jedna kvalitativním, druhá racovým. V řadě původních publikací belletristických minulého roku jest jich několik, jež zůstaví nejen trvalý dojem u členáře, ale znchovají si místo v literární historií. Napsal jsem právě slovo tradice: je záhodno, abychom si uvědo- mili jeho speciální význam pro nás. A tu budiž krátce řečeno, že naše tradice je dvojí: husitská a buditelská. Myslím, že naše literatura, zvláště budoucí, bude spíše navazovati na druhou z nich. Obě však nalezáme v historických skladbách románových, jež v minulém roce vydal Alois Jirásek. Prvou v Bratrstvu (II. díi), druhou v Rozmaníté próse. V prvém z těchto děl líči autor boje bratříků, s podrobnostía pečlivostí jemu vlastní kreslí celou tu dobu v mohutných rysech. Jeho historismus je věcný i náladový, vystihuje dokonale ovzduší. Kdežto prvý dll této trilogie podával počátky husitství, je v »Bratrstvu« jeho pozvolný skon. Ještě jest válčení vášní těchto davů, nedostává se však již onoho ideového zanícení, které vedlo sbory Žižkovy. Rozmanitá prósa je výběr z ma- terialu, pečlivě sbíraného ku práci, jakou je na př. »F. L. Věk« (a sem bylo by možno za- řaditi publikaci divadelní hry Lucerna). Jsou to fragmenty, které v mnohých bodech osvětluji dobu buditelskou, půvab rokoka na české půdě a myšlenkové proudy hnutí josefinského.- Vedle Jiráska nemožno opomenouti Zikmunda Wintra; historické období, jež zkoumá a líčí, má užší meze než vídíme u Jiráska: jest to šestnácté století, jehož zvyky a morální názory prostudoval. Kdežto z většiny omezoval se dosud na kulturní studie, podal v posledním roce za- jímavou povídku Rozina sebranec, zalo- ženou téměř románově, kde dokázal svoje schopnosti napsat větší práci belletristi ckou. Jeho práce vyníká věrností historického ovzduší, morálně-sociálním motivem, tragickou pointoua překvapující znalostí mluvy i syntaxe šestnáctého století. Současné události, myšlénková hnuti a ná- zory nezůstávají bez vlivu na literafuru a my- slím, že při revisi několika desítiletí bude naše doba touto schopnosti vynikati: podá obraz dnešních snah, snů a tužeb. A proto docela právem můžeme nazvati historickým románem doby přítomné Viktora Dyka Konec Hack en- schmidův, který má vysoký zájem na tuž- bách mladé generace z let devadesátých, z dob hnutí pokrokového. Ličí události, které se sběhly
#10 alto_textblock #10
před desíti či patnácti lety a společnost, která pracovala k novým cílům. Staví se osobně proti realismu, vyjadřuje bolest individua jako článku národního celku. Hlavní rek, Hackenschmid. stroskotává právě jako oběť ideových rozporů. A vedle tohoto myšlénkového vlnění obsahuje román Dykův historii velké, originální lásky. Je potěšitelným zjevem, že tento román — ku současné historie politické i národní — způsobil množství referátů a polemik, jež znamenají vy- tříbení kritických i polemických činitelů. Pri tom je sám kritikou jednotlivce, na událostech zúčastněného. Také Václava Hladíka velký román Evže Voldan je do jisté míry kritikou našich po- měrů a zvláště kritikou společenského života. Mluví-li Dyk o určitých událostech a určitých lidech zřejmě, činí to Hladík v narážkácha skrytě. Evžen Voldan vyjadřuje také auto- rovy tužby, jeho opravdové přání, aby naše kulťura a nás společenský život přijaly vliv zá- padu, aby se staly jedním článkem velkého, kosmopolitického řetězu. Jeho román kreslí si tento sen již dosažený, a proto vidíme tu vše ve větším měřítku než ve skutečnosti. Do ele- gantního, rušného prostředí pražského staví ge- niálního finančníka velkého stylu, svrchovaně intelligentního, všestranného a rafinovaného po- litika vybraného vkusu; když byl vyvinul hi- storii jejich vášně k jedně a téže ženě, uvede v konflikt lásku s vysokými cíli Voldanovými e z tohoto konfliktu vytvoří tragický závěr. Jeho druhá práce, Valentinovy ženy, je po- dobného rázu, ač v ní motiv erotismu zaujímá větší místo. Cennou prací v oboru prósy výlučně umě- lecké, bez vztahu k současným ideám, je kniha Růženy Svobodové: Plameny a pla- ménky, obsahující román a několik povídek. Autorka podává jednoduchým a rafinovaným způsobem svůj názor na jevy života, líčením povrchu vniká do srdci svých postav a vrhá tam světlo či stín a někde jemnou, skoro ne- poznatelnou ironií se posmívá. Je to v podstatě realita, ale několika fakty, zdánlivě bezvýznam- nými a svým osobitým stylem sevzdušní autorka tuto skutečnost a pronikne ji teplem uměleckého procitění. Její forma je esteticky výrazná, světlá, chvějná, má vnitřní lyrismus mluvy a schopnost jemných odstinů, nitrně prociťovaných. V románu vesnickém přinesl rok 1905 dokončení velké práce Aloisa Mrštika: »R ok na vsi«. Není vlastně ani románem, jako spíše kronikou událostí, které se odehrávají během roku v moravské dědině. Vyniká velkým bohat- stvím fakt, která dávají nám nahlédnouti do duše těchto venkovanů: autor nezakrývá nikde jejich chyby a jejich vášně. Jako podřadný, ale hojně užívaný prostředek slouží mu zvyklosti kraje a jeho náboženský život; v žádné knize belletristické není snad nahromaděno tolik fol- kloru jako zde. Zabývaje se v této kronice stále těmiže postavami, vložil ausor do nich tolik psychologické zajímavosti a tolik pravdě- podobnosti, že celkem působí tato práce dojmem věrnosti. Právě tak lze přičísti k účinným prv- kům knihy přírodní lyrismus a časté užívání di- alektů. — K. V. Rais, již velm dobře známý svými pracemi, k nimž hledá látku rovněž ve venkovském lidu, vydal Steble, zpola román. z pola povídku, v níž nevyhýbá se kresbě re- alistické, ale kde fabuli kombinuje sám, a pod- léhaje vlastní sympatii k námětu, zidealisuje někde i zjemní to, co dle původních disposie mohlo vyspěti v drsné tóny. Jos. K. Šlejhar nikdy nevyhýbá se ani nej- drsnějším tónům. Jako všechny dřivější, tak poslední jeho práce Peklo jest pessimistický román, jehož děj jest velmi prostý: člověk ja- kýsi, spěchaje v den svoji svatby domů, opustí dříve továrnu, než je dovoleno a tak je příčinou neštěstí, které se tam stane. Ale Šlejhar je spíše básník zla, bolesti a mučivých myšlének, a tě- mito prvky, k nimž stále se vrací svým lyrickým slohem, v stálých viděních a přízracích, vyplni svoji knihu. Nyní ještě bychom se mohli zmíniti o řadě praci původních, jako K. Červinky: Ejhle, člověk, kde v několika povídkách líčí autor vězeňský život a některé typy, s názorem lidsky smířlivým; nebo zmíniti se o knihách ženských autorů: Anny Marie (Na horách), B. Vikové- Kunětické (Pán), Růženy Jesenské (Romá dítěte). Konečně knižní vydání spisů Arbeso- vých, sebrané spisy Sv. Čecha, Julia Zeyera, a nová vydání knih, dříve vyšlých (J. Karásek ze Lvovic: Gotická duše, a j.), doplňují nám celkový pohled na románovou a novellistickou produkci v jejích důležitých zjevech. Poesie zdá se zilumena velkým rozvojem prósy. Snad také veliký ruch politický, hospo- dářský, sportovní atd. zaměstnává pozornost naši; a konečně snaha býti současnými, má vol- nější pole v próse než v poesii. Nejpilnější z na- šich básníků, je Jaroslav Vrchlický, který vydal tři knihy: Prchavé illuse a věčne pravdy, Tiché kroky, a sbírku epiekých básní E pisod y. Má stále svůj pevný verš, bo-
#11 alto_textblock #11
hatý obrazy i rozmanitostí. Jeho poesie ještě vy- píná se vzletem do výše, i tam, kde básník mluví o smutku a únavě: tak, jakým jej známe, jest básník i v knihách letošního roku. Jeho zá- jem pro románské racy, pro historii renaissance, její barvitost, její erotické cítění je nejlépe vi- děti v jmenované sbírce Episody. — Také Sebraných spisů Adolfa Heyduka vyšlo letos několik svazků, ale jsou jednak již známy. jednak psalo se o nich při letošních oslavách básníkových a tudíž bylo by zbytečno zmiňovati se zde podrobněji. Co je vskutku nového v poesii české r. 1905, shrnuto je v několika knihách. Růžena Jesenská vydala v nádherné úpravě knihu Rudé západy, v níž opustila svoje pole básnické, na němž dosud setrvávala: za- nechává měkkých, sentimentálních tónů a nálad. v nichž se pláče. Pokusila se především o eman- cipaci formální, příklonivši se k dikci moderní, v níž klade důraz na barvitost; a snažila se do svojí poesie vložiti velkou, ohnivou touhu. Byl to krok poněkud rychlý a někde eftíme ještě ne- shodu mezi nitrem, které je tišší než rozbouřená forma na povrchu. A to činí knihu zajímavou. V lyrice upozorňují na se ještě kniha Jaro- míra Boreckého a Josefa Holého. Jaromír Bo- recký po dlouhé době, více než desíti let, jež uplynuly od prvé knihy, předkládá veřejnosti sbírku lyriky Básníkův kancionál. Kniha není ucelená, nemá vůdčí myšlenku. Ale její autor nadchnul se motivy rokokovými a re- naissančními, tak, jak vyrostly na půdě středo- věké Italie a Španělska, neb později ve Francii. Je to kniha erotiky dílem rytířské, dílem vykrá- šlené cítěním osmnáetého století. Je zajímavá některými básnickými formami, z těch dob po- cházejícími, které u nás jsou neznámy. Básník ovládá je velmi zručně, jeho mluva je hudební — a jeho básně jsou sice jen hříčkami, ale vy- braného vkusu archaistického. Nezbývá nám nyní, než pouze uvésti ně- které sbírky lyriky, které rovněž přinesl r. 1905. Jsou to: Fr. Kvapila: Když kvetly máky, poesie B. Kaminského a Ant. Klášterského (prvý vydal Na Viole d'Amour, druhý Snya toulky), Rokytovu sbírku Pouta a pe- ruti a j. Mladí básníci, a zvláště ti nejmladší, přišli s velkým počtem svazků a svazečků, ale to vše jsou jen pokusy, jen klíčení, jež záhy zanikne; bilance poesie nejmladšich není v tom- to roce právě nejslibnější. Z lyriků generace let devadesátých tiskl Jos. Holý: Panenčiny knížky, knihu sympatickou svým veršem, který někde se blíží skoro lidové poesii a který přece vyjadřuje pocity hořkosti s takovou jem- ností, jaké je schopen jen duch intelligentnía kultivovaný. Nejvýznačnější místo v epice, skromně za- stoupené, zaujímá Karla Légra Český ro- mán, velká epická báseň, líčící osud moder- ního českého člověka, jeho boj proti vlivu ci- záctví na domácí půdě, jeho houževnatost a ne- zdolnost v práci. — Zde možno se ještě zmíniti o dramatické básni Jiřího Karáska ze Lvovie: Apollonius z Tysny, jejíž děj vzat ze známé fabule. Kdybychom chtěli dáti této práci nějakou etiketu, nazvali bychom ji symbolickou. Má barvitou, fantastickou seénu, pathos dialogu i hloubku základní myšlenky. V poslední chvíli vychází kniha veršů J. S. Machura: Vteřiny. Poesie byla tedy celkem chudší než prósa,a také obraz, který nám několik zde uvedených svazků podává, nemá valné souvislosti se sou- časným životem naším. Jestli někde jsou echa jeho, jest to spíše v poesii satirické, a tu bych uvedl dvě sbírky: Tři zpěvy dneškůa zítřků od Ant. Sovy a Satiry a sarkas- my od Viktora Dyka. Prvá z nich má poměrně slabou a nehojnou vervu satirickou, ideově však ostře se posmívá politickým i národním pomě- rům. Za to druhá je plna humoru i sarkasmů,a obsahujíc věci známé z literárních bojů, psané svižně a vtipně, bude jednou pěkným doku- mentem. Dospíváme k oboru, který je u nás nejvíce zanedbáván: literatura feuilletonistická a me- moirová a literární historie. Omezíme se jen na vypočtení děl, která sem spadají: Vzpomín- ky Josefa Baráka, nejposléze vyšlá Hrst belletrie od J. S. Machara, Kuffnerova kniha Časy letí a j. Za to v literární historii s chloubou můžeme registrovati třetí díl Laich- terovy Literatury české XIX. století a pokračování Vlčkových Dějin české li- teratury, kteráž díla obsahují bohatý ma- teriál literárně- historický. A tu jsme u závěru, neboť vedlo by nás příliš daleko, kdybychom zabočili na pole věde- cké literatury. Vídíme řadu děl, která značí ne- jen vývoj autorův, ale také vnitřní pokročilost a kulturu obecenstva, na jejíchž nedostatek bylo si kdysi u nás stěžováno. Zvláště určité úspěchy, jichž docílila naše prósa, mohou nám býti dů- kazem jisté vnitřní schopnosti racové, která u nás jest a která snad v budoucích letech při- nese nám ještě zralejší plody než v tomto roce.
#12 alto_textblock #12
HUDEBNÍ NOVINKY: FR. SPILKA
#13 alto_textblock #13
Sny atouhy
#14 alto_textblock #14
Cyklus písní pro střední hlas s průvodem klavíra.
#15 alto_textblock #15
Se zvláštním zřetelem ku potřehě ústavů pěveckých.
#16 alto_textblock #16
SEŠIT I. Oral v poli, pohvízdával. — Ve stínu. — Uko- lébavka. — Hej, jaká radost v kole. — Tichá láska. — Jak sladko. — Za 2 K. —
#17 alto_textblock #17
Vyznamenány cenou Klemení Kalašové.
#18 alto_textblock #18
Věnec písní
#19 alto_textblock #19
patnácti českých skladateliv.
#20 alto_textblock #20
OBSAH BENDL K., Jak démant skví se Pověz mi, Jeníčku! FIBICH ZD., Pomoc pro náramnou lásku. FRIML RUD., Pro Vásl Marná láska. CHVÁLA EM., O, jak jsi krásnál JINDŘICH J., Divná duma. KOVAROVIC K., Ty hvězdičky tam na nebi. Tak často mně to připadá KUCHYNKA V., Fialky. MACAN K. EM., Máme se rádil NOVOTNÝ V. J., Poutník. WEIS K., Ty naše hodiny. VYMETAL AL. La., Hubičky. Kdybys, milý, věděl. Za 4 K.
#21 alto_textblock #21
Za 4 k.
#22 alto_textblock #22
Nakladatel
#23 alto_textblock #23
Fr. A. Urbánek, český knihkupec a hudební nakladatel v Praze, vedle Národního divadla. Račte žádati třeba ukázkou nejnovější české písně! Seznamy zdarma a frankovaně! 261so
#24 alto_textblock #24
Nikdo
#25 alto_textblock #25
nebude na světě
#26 alto_textblock #26
opuštěn, kdo získá velkole- pou knihu Václava Fuchne
#27 alto_textblock #27
bez
#28 alto_textblock #28
„Všeobecný slovník rad pro každého
#29 alto_textblock #29
a 5000 radami, v nichž každý člověk bex ror- dilu stavu a povolání najde nezbytná praktická poudení v vánch potřebách života! Draho- cennou knihu tu o mnoha stech stranách obdrží každý zdarma jako jubilejní dar pro X. ročník 1906 všeobecně oblíbeného, ro- dinného, poučného i zábavného časopisu 27411
#30 alto_textblock #30
raí
#31 alto_textblock #31
„Svět zvířat v Praze, nad Klamovkou, kdo na list ten pošle celoroční předplatné i s premií dohromnady 10 korun poštovní poukázkou, na Jejíž okraj přilepí vystřižený a vyplněný dolejší listek objednaci
#32 alto_textblock #32
pomoci
#33 alto_textblock #33
Objednací lístek
#34 alto_textblock #34
e
#35 alto_textblock #35
Pan . . .v
#36 alto_textblock #36
pošta
#37 alto_textblock #37
objednává timto časopia „Svět zvířat“ na rok 1906 s velkolepým jubilejním Vše- obecným slovníkem rad pro každého,(5000 rad) zasílaje sou- časně 10 K r.č.
#38 alto_textblock #38
zůstane
#39 alto_textblock #39
néeecce
#40 alto_textblock #40
Čtenářům tohoto list
#41 alto_textblock #41
p
#42 alto_textblock #42
zvláště
#43 alto_textblock #43
příchozím do Prahy
#44 alto_textblock #44
doporučnjí se následají závody, ohchody a hostanee.
#45 alto_textblock #45
J. Rowalski.
#46 alto_textblock #46
Rolnický vzájemné pořšíovaci ústav, založen roku 1869, ve vlastním domě v Praze 70 Žitná ulice číslo 53-II.
#47 alto_textblock #47
Pravé ruské galoše všvsní znamká, Avezka „PROWODNIKT, Rloa, jsou nejlepší.
#48 alto_textblock #48
3 V rejstřík zanešená
#49 alto_textblock #49
ochranná známka.
#50 alto_textblock #50
Masopust 190e.
#51 alto_textblock #51
Václav Říha, závod hračkářský v Praze, Spálená ul., 102, jediný speciální závo 26157 toho druhu v Praze.
#52 alto_textblock #52
Pravě Jen s známkou „Hvězda“ Továrna ruči za trvanllvost
#53 alto_textblock #53
Hotel Imperial
#54 alto_textblock #54
v Duhrovníku (Dalmacie)
#55 alto_textblock #55
Zimní sezona 1906 za nového ředitelství (František Ertl z Opatie). Výtečná kuchyně. Mírné pensijní uspo- 26710 řádání a denní ceny.
#56 alto_textblock #56
Chuí povzbuzující a chutní
#57 alto_textblock #57
eluňkový lker.
#58 alto_textblock #58
Lékařsky mnohostranně doporučený! K dostání v obor spadajloleh obobe- dech, kavárnáců ste. Poštovní bedničky na zkonšku po aneb s lItr. po K 5.80 frko. Továrna na likáry Pokorny, Záhřeh. Založeno 1862
#59 alto_textblock #59
Celohedvábné pongis ve všech plesových barvách 55 kr. Čelohedvábné pongis s me- salinovým leskem 85 kr. Celohedvábné Luisiny ve všech plesových barvách 80 kr. Celohedvábné Paillety ve všech pleso vých barvách 90 kr. Celohedvábné Mesaliny ve všech plesových barvách 90 kr. Satin de chi- ne, Regent a veškeré látky hedvábné, Ple- sové roby. Novotiny vlněných a pracích lá- tek. Krajky, stuhy, labutěnky, zboží pod- šívkové a veškeré potřeby krejčovské ve všech plesových barvách nejlevněji v obehodním do mě
#60 alto_textblock #60
. NO
#61 alto_textblock #61
a moderní oděvy občan- Lbsdl uor) ské v cenách mírných obdržíte u české odborné firmy Josef Hachmann voj. a občan. krejčí ve Vladislavově ul. č. 21a, 25451 proti zahradé Mésť. besedy v Praze.
#62 alto_textblock #62
J. . Brandels c. a k. dvorní a komorní dodavatol v Praze, Ha- viřská ulice čis. 4, doporučuje v největší zásob a v nejpěknějším výběru své české hry a hračky sport, šumavské dřevěné zboží k malbě
#63 alto_textblock #63
Vídeňská pojišť. společnost. Generální jednatelství v Praze, Hybernskánl 21183 čís. 7.
#64 alto_textblock #64
26156
#65 alto_textblock #65
e
#66 alto_textblock #66
První světová známkat
#67 alto_textblock #67
v Praze, Vodičkova ulice-
#68 alto_textblock #68
Psací stroje Remington.
#69 alto_textblock #69
Nejnovější modely. 22745 Demonstrace všuďe zdarma GLOGOWSKI a SPOL., PRAHA, Přikop, I7.
#70 alto_textblock #70
Zástupee pro Prahu a okolí: 23288 A. Deutsch, Praha, Marianská ul., 51.
#71 alto_textblock #71
250es
#72 alto_textblock #72
Janouškovce e. k. pov. kancelář vojenských zále- žitosti v Praze II, Eliščlna třída č. 1080. 2615s
#73 alto_textblock #73
e
#74 alto_textblock #74
u