#1
alto_textblock
#1
Strana2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
27. července 1908. Číslo 205.
#4
alto_textblock
#4
zalakého s národem českým. Není pochyby, že
tento počin bude spiaeen, jakmile to poměry
dovolí, a to ještě ve větší míře českým náro-
dem, ktorý zavítá do bratrské Polsky. (Po-
chvala.)
Komitét učinil k tomuto navázání styků
první krok a podal ruku, kterou my tiskneme
z celé vrouenosti své duše. Národ polskýa
český majt mnoho společného. Mají mnoho ta-
lentů, které dřímají v mladých hlavách, mnoho
lásky v srdci nejen k svému národu, ale ke
všem národům slovanským. Mají mnoho etnosl
a také slabostí. Ale právě vzájemným poznáním
mohou se ctnosti jednoho národa přenášeti na
druhý a tu si musíme přáti, aby ctnosti pol
ského národa byly očkovány na národ český.
Jestliže si vážíme vysoké kultury, ke které do-
spěl národ polský nepřetržitou svojí historií, vá-
žíme si v první řadě hlubokého patriotismu.
který zachvátil nejen muže, nýbrž i ženy polské.
(Hlučná pochvala.)
Není příkladn v dějinách, kde by žen
dala tolik lásky k svému národu na jevo. Tento
příklad bude jistě následován ve všech národech
slovanských. Známe rytířské ctnosti polského
národa, známe jeho kavalírské vystupování.
A nyní polský národ přijíždí k nám a chce po-
znati, jak my, malý národ, dali jsme mobilisaci
svým silám. (Pochvala.)
Polská šlechta dobře pochopila, že nemůže
národ polský sestávati pouze ze šlechty, ducho-
venstva a snad ještě úřadnictva. Národ musí
sestávati též z úplně oprávněného, vzdělaného
rolnietva, živnostnictva, kupectva a dělnietva.
(Pochvala.) Teprve tenkráte může duše národa
dýchat plným tempem, jestliže všechno staví
pracuje k její volnosti a jejímu povznesení ná-
rodnímu a hospodářskému.
Oceňuje význam činu, jejž provedl komitét
varšavský, končí těmito slovy: Aby se tomuto
komitětu, v jehož čele stojí kníže Lubomirski,
podařilo uskutečniti tyto ideje o práci u školstv
pokud možná brzy v království polském, aby se
poměry do té míry urovnaly, by školství roz-
kvetlo, tomu přinášíme všichní svá nejvroucnější
přání. Komitét sblížením přitomných nám pře-
drahých hostí s českým národem vykonal velký
kus práce, vykonal velký čin, který nezůstane
bez napodobení. Poznejme se, kochajmy sie.
(Výborně!)
Za toto poznání jsme vděčni nejen vám
všem, jsme vděční komitétu varšavskému
v první řadě knížeti Lubomirskému. Jemu budiž
všechna čest a sláva! (Bouřlivá pochvala. Po-
láci blahopřejí řečníku, kníže Lubomirski jei
Hosté setrvali pak ještě dlouho pohromadě.
Došlo k srdečné zábavě společné i k tanci př
hudbě kapely vojenské, řízené panem kapelníkem
Bobkem.
#5
alto_textblock
#5
libá.)
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26 července. (Zemské sněmy.
Dle zprávy »Mor. Orl.« vláda se rozhodla již
definitivně, že zemský sněm moravs ký
bude svolán ke dni 14. září. V tutéž asi dobu
budou svolány i jiné zemské sněmy a bude jim,
pokud zemské výbory se o to ucházejí, poskyt-
nuta možnost, zasedati až do konce října,
takže většina sněmů bude moci vyříditi všechny
své domácí hospodářské potřeby. Jinak bude
ovšem ve sněmích dvou největších korunních
zemi, království českého a haličského.
jež se v nastávajícím zasedání už nevyhnou re-
formě zemského volebního řádu. Doba šesti ne-
děl sotva však stačí na vyřízení rozpočtu, běž-
ných domácích věcí a také ještě volební opravy.
Déle než do konce října sněmy zasedati ne-
mohou, poněvadž dne 3. listopadu sejde se opět
říšská rada.
Z Pešti, 25. července. (Madarské gym-
nasium v Oseku.) Správa uherských stát-
ních železnic pokračuje soustavně ve zřízování
maďarských škol na území chorvatském. Dnes
kdy Maďaři mají v Chorvatsku, zejména pak
ve Slavonii už na 40 svých národních škol
pomýšlejí tam na založení první maďarské středn
školy. Pomůže opět ředitelství státních drah.
které dle zprávy, došlé právě z Oseka, hodlá
příštím rokem zaříditi v tomto městě maďarské
nížší gymnasium jako první maďarskou střední
školu na území chorvatském.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy zahraničné.
#8
alto_textblock
#8
Bosna a turecká ústava
Do Vídně došla ze Sarajeva zpráva, že
v tamějších vládních kruzích chovají obavu, aby
obnovení turecké ústavy nepůsobilo nepříznivě
na poměry v okupovaných zemích. Zprávy o tu-
recké ústavě oživily opět dávné snahy bosen-
ských Srbů a mohamedánů, domáhajících se
parlamentního zřízení i pro Bosnu a Herceg -
vinu. V mohamedánských kruzích chystá se pr
adresa sultánovi, v níž se mu jako
suverenovi Bosny a Hercegoviny
vyslovují díky obyvatelstva za obnovení ústavy
a spolu se na něho vznáší prosba, aby vhod-
ným způsobem učinil také Bosn
účastnou svého velkomyslnéh
rozhodnutí.
Společná vláda rakousko-uherská octla se
obnovením turecké ústavy v choulostivém polo-
žení. Pochybujeme, že dovolí. aby se také
v Bosně a Hercegovině, které jsou dosud dle
práva součástkami turecké říše, provedly volby
do tureckého parlamentu a bosenšti poslanci se
odebrali do Cařihradu. Nezbude jí tedy, než
kousnouti chutě do kyselého jablka a povoliti
Bosně, co se dosud zdráhala, totiž aspoň z em-
ský sněm.
#9
alto_textblock
#9
Jubilejní výstava
#10
alto_textblock
#10
pražské obchodní a živnostenské
komory.
#11
alto_textblock
#11
Tak se mi výstava líbí! Padesát tisíe lidi
kteří jsou ochotní se bavit. Přijdou a veselí se
Tím i oním. Posloucháním a diváním se. Bav
se od časného odpoledne do pozdního večera
a ještě po cestě se veselí. A výslužkou a sebou
vezmou zásobu pěkných vzpomínek na výstavu.
Toť pravé obecenstvo nedělní. Včerejší den
náležel Aninkám a jako takový náležitě oslaven.
Přišel průvod smíchovských trhovců, nedlouhý
sice, ale přece úplně postačující, aby rozpoutal
nobrou náladu. Nedostal se boze svízeli na
#12
alto_textblock
#12
výstavu, neboť — jak jsme slyšeli — činila
policie oblíže z obavy před možnou nehodou.
Konečně moudrým zakročením kteréhos vyššího
úřadníka se mohl dáti na cestu. Sostával z vozu
pořadatelstva, komediantů, Aninek s ovocem
družiny Linhartovy školy v národních krojích
řady fiakrů a několika automobilů. Vzbudil roz-
ruch v ulicích a na výstavě byl přijat s ná
ležitými poctami.
Poněvadž nebylo provedeno sčítání Aninek,
nevíme, zda všechny Aninky splnily svou svato
svatou povinnost navštívit výstavu. Podruhé by
ovšem se doporučovalo pro oslavenkyně vyhra-
dit některé turnikety, počítati je a 5000,
10.000 atd. zvláště vyznamenati. Aninky toho
ovšem nepotřebují, neboť v galerii šťastných vý-
stavy mají už svou zástupkyni »slečnu čtvrt-
miliontou«, kterou si včera ostatní Aninky na
výstavě ukazovaly s hrdostí, neboť nevěřím, že
by v pohledech těch upřímných oček Andule
byla závist, jak se pokoušel mi namluvit přítel-
ironik.
Všechno bylo včera velmi pěkné, všechno
se mi líbilo, až na jedno: Tanec. Očekávali jsme,
že se bude tančit, až se hory budou zelenat
Ale jdětež s naší mládeží mužskou! Naši mladí
páni a tančit! To raději stojí a okukují, až jim
nohy zdřevění, ale tančit ne a ne. Na náměstí
před starou rychtou kladenská hudba vyhrávala,
až to nohami trhalo, ale vedle podia se otáčelo
dobře počítaných dvacet párků. A to byly mezi
nimi ještě některé jen damské. Kolik Aninek
ještě — přes tuto svépomoc — zůstalo sedět,
nebo správněji řečeno stát. Tak mi jich bylo
chudinek líto, že bych byl hned šel pro někte
rou a pak je všechny pěkně pořadem byl pro-
vedl, jen kdybych — uměl tancovat.
#14
alto_textblock
#14
. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do
12. hod. noční. Program: o 1/29. hod. dopol. navštiví
výstavu výprava polských hostí. Uvítání v ústřední
síni průmyslového paláce, načež v několika skupinách
prohlídka výstavy. Dopoledne druhá návštěva arci-
vévody Leopolda Salvatora, O 1. hod. pol. společný
oběd polských hostí v koncertní sini. OJ 4. do 10.
hod. več. promenádní koncerty před průmyslovým
palácem kapely žížkovského »Sokola«, řízením pana
Hermana, v dolejším hudebním pavilonu kapely
c. a k. pěš. pluku č. 11 O 1/27, h d. večer v kon-
certní síni česko-polský koncert za účasti pí. Stani-
slavy Dobrowolské, koloraturní pěvkyně a člena
Velké opery ve Varšavě, a výstavního orchestru
O 9. hod. uměl. kabaret pí. M. Ziegl-rové v koncertní
síni. Od 9. 1/210. hod. večer slavnostní osvětlení.
. Polsko český koncert na výstavišti. Při dnešní
návštěvé bostí z ruského Polska na výstavišti bude
za jejich účastenství v plném počtu uspořádán velký
koncert s polsko-českým programem. Sympatie, kter
na politickém poli národ naš chová k narodu pol-
skému, nejednou osvědčily se i na poli umění, na-
posledy před třemi léty, kdy Česká Filharmonie byla
4 měsíce hostem ve Varšavě. Dnešní koncert dáván
po delší době, ba možno říci, že od Zemské výstavy
roku 1891 první to podnět k bližšímu styku uměle-
ckému mezi námi a polskou representaci. Okolnost
tato zajisté přispěje, aby při dnešním koncertu za-
vladla co nejsrdečnější nálada. S polskou výpravou
zavítala do Prahy pí. Stanislava Dobrowolská, chot
redaktora »Varšavského Kurýra«, koloraturní pěvkyně
u velké opery varšavské, umělkyně nad jiné vážená
jež při orchestrájní zkoušce osvědčila skvělé umění.
Paní Dobrowolská zpívati bude s průvodem klaviru
tyto písně: »Cisza nocy« od Chopina, »Sinutno« o
Noskowského, barkarolu od Jana Galla a »Kolysanku-
od Miynarského. Potom s průvodem orchestru ani
»Gildy« z Verdiova »Rigolelta«. V prvém oddělení.
v němž výstavní orchestr přednese ouverturu k Mu-
niuszkově opeře »Halka« a Želenského symí, obran
»V Tatrách«, nebude dovoleno kouřiti ani pokrmy
nápoje podavati. Z toho důvodu také začatek kon-
cetu stanoven výminečně již na půl 7. hod. ve-
černí. Po prvém oddělení bude dlouhá přestavka.
Druhé oddělení předvede našim nostům ukazky
tvorby tří největších mistrů českých: Smetany (ouv.
k op. »Prodaná nevésta«), Dvořáka (Slovanská rhapso.
die č. 1 D-dur) a Fibícha (ouv. k op. »Pád Arkuna«).
— Vstupné k dnešnímu koncertu 80 b, ke stolům
v přízemí a na tribunách a 1 K 20 h na sedadla
v ložich.
. Arcivévoda Leopold Salvalor dává dnes večer
v hotelu »a Saského dvora«, kde se ubytoval, hostinu
předákům společnosti a členům výstavního výboru.
. Návštěva polských hostů na výstavišti. Dnes
po 9. hod. ranní dostavili se účastníci polské výpravy
na výstaviště, kdež byli v ústřední síni průmyslovéh
paláce uvítáni. K jich uvitání dostavili se zejména
president komory pan Rivnáč, oba náměsíkově
starosty král, hlavního měsla Prahy dr. Štych a Ji-
rousek, ředitel výstavy vládní rada dr. Ho to-
wetz a úřadnictvo výstavní. Hosty pozdravil před-
seda obchodní komory Řivnáč uprímnou řeči, po-
děkovav za vzácnou návštěvu, jejíž účelem jest, aby
polští naši bratři přesvědčili se o pokroku našeho
obchodu a průmyslu a vývoji naší kultury. Řečník
ujistil polské hosly věrným a stálým duševním spo-
jenectvím, na které v každé době v českém národě
mohou počítati. Rečník přeje si, aby si hosté z Prahy
odnesli příjemné vzpomínky a končí: „My jsme vá
příjali s otevřenou náručí, s vřelým srdcem a s bra
trským přátelstvím, pročež milujme se, kochejme se
Zdrávi buďte, vzácní hosté naši!“ Jménem polských
návštěvníků poděkoval pan Gasparski za vřelé
přijetí, poukázav na to, žo různí slovanští národové
vystavili směnky, domicilující v Praze a jest nyní na
vás, aby tyto směnky byly honorovány. Řtečník jest
polěšen nad rozkvětem českého průmyslu a opchodu
a těší se z toho, že pod vedením Čechů zřízena bude
Slovanská banka. Na konec svého proslovu vyzývá
pražskou obchodní komoru, aby brala podíl na obro-
zujících snahách Slovanstva. Potom účastníci vý-
pravy rozděleni ve skupiny, prohlédli si jednotlivé
exposice výstavy.
. Arcivévoda Leopold Salvalor navštívil dne
25. t. m. spojené zábavní podniky na jub. výstavě
a sice: Trottoir Roulant, obrovský elektrický kolotoč
který se mu velice líbil, pochvalné vyslovil se o skvost-
ném zařízení tohoto podniku, kdež delší dobu prodlel
pak odebral se do Paláce přeludů, kdež přítomen byl
představení, kteréž ho velice uspokojilo. Konečn
navštívil „Toboggan“, kdež delší dobu přihlížel sjíždé-
jícímu obecenstvu a srdečně se zasmál.
.. Aeronautické hry, pořádané včerejšího dne
ku poctě Aninek, získaly všeobecnou oblibu. Re-
klamní stříbrný balon se vznášel dopoledne ve výši
100 m, až vichřice jej srazila k zemi. Odpoledne byí
balon znovu vypuštěn. Od 5. hod. pořádány byly
aeronautické hry; k balonkům a figurinám připev-
něno bylo na 300 lístků, kterými Aninky žádaly
o odpověď, kde balonek se snesl.
Kabaret Marie Zieglerové. Dnes na výstav
v koncertní sini hraje se znamenitá směs tanečních
zpěvních a deklamačních čísel »Hodinka v Amstero-
damě« s Mař Zieglerovou. Mimo to účinkuje celá
řada oblíbených uměleckých atrakcí. Program tento
zajisté bude těšiti se bojné návštěvé. Zejtra dávati
se bude v kabarelu Lehárova »Veselá vdovička« s Mař
Zieglerovou. Lístky do kabaretu obdržeti lze u pana
Strnada na Příkopě, u pana F. A. Urbánka (vedle
Národního divadla) a u hlavních pokladen výstavních.
Vstupenky ty opravňují k volnému vstupu na výstavu
v hodinách večerních. Začátek představení vždy
o půl 9. hodině.
. Všera navštívile výstavu 55.566 platícíeh
osob. Čelková návštěva činí 1,153.781 osob.
#15
alto_textblock
#15
Denní zprávy.
#16
alto_textblock
#16
— Různost názorů a různost přesvědčen
je ve veřejném životě přírozeným příznakem
občanské i duševní svobody, je tedy cennou
součástí tohoto mravního statku jedné každé
politické společnosti. Ukládá jí však také váž-
nou a závaznou povinnost: náležitých důkazů.
Kdo jich nedbá, přestává míti nárok na uznání
za vážného činitele ve veřejném životě vůbee.
tedy také českém. A kdo v české veřejnosti
důkazů nedbá, je — realistický denník. Do
onehdejška byla této pravdy a skutečnosti do-
kladem jeho řvavá sice, ale zároveň tragikomická
výprava na obhájení prof. Drtinova a Masary-
kova hlasování pro Wolfovu akademijní resoluci.
Úkazem stejné neopravdovosti a povrchnost
»Času« je včerejší jeho výpad proti » Národním
Listům«, Realistický orgán shrnul tam snůšku
průpovědí o domnělém slovním radikalismu
»Nár. Listů«, na místo důkazu o pravdivost
tohoto svého tvrzení však postavil tvrzení nové.
že prý špatně končí radikalismus »Nár. Listůe
proti dru. Kramářovi, nedávno proti němu za-
hájený. Jaký radikalismus? Skutečnost je do-
cela jiná! Kdykoli »Národní Listy« soudily.
že politický postup dra. Kramáře není
správný nebo že jeho politická argumentaee
je vadná, řekly to otevřeně a poctivě,
stejně vykonaly svoji mravní povinnost,
jestliže rovněž poctivé uznaly, co dle jejich
úsudku dr. Kramář provedl dobrého a úspěš-
ného. Stejně jednaly »Nár. Listy« i vůči prof
Masarykovi; měl-li tento muž, nejsvrehovanějs
autorita »Času«, se svou řečí úspěch ve víden-
ském parlamentě, »Nár. Listy« to zaznamensly
význačnějí nežli kterýkoli časopis jiný
s altruismem, jakého se od »Času« ještě žádný
muž cizího politického tábora nedočkal za svého
živola. Ovšem, učinil-li prof. Masaryk něco.
s čím jsme na základě důvodů předem dobř
uvážených souhlasiti nemohli, také jsme to řekli,
areiť s celou baterií věených důvodů, jako se
nyní stalo při otázce hlasování realistických po-
slanců o Wolfově resoluci. Celkem a úhrnem
vzato: to i ono, negativní i positivní stanovisko
»Národních Listů« dáno jest — opakujeme —
jich zájmem o celek národní věci české. A když
»Národní Listy« nechtějí dopustiti její sníženi,
jehož vinným často se činí denník realistický,
tu je jeho povinností, by dokázal, že význam
českého lidu nesnižoval. Tu není připustným
úchylný úskok, hádající, co by byl zakladatei
»Národních Listů« udělal nebo neudělal v urči-
tém polemickém případě — kdyby byl živ.
Na př. prý by nebyl »veřejnosti české na-
mlouval, že dvojitý status soudního úřadnictva
není zaveden, protože nebyl snad ještě uzá-
koněn«. Zatím však byl to »Čas«, jenž onehdy
tvrzení rázu toho do veřejnosti hodil, který
však včera svoje mínění projevil v ten rozum,
že »Wessely-Klein zřizují dvojí status v Če-
chách«. Z čehož plyne přece, že dvojí status
dosud není, jak v sobotu odpoledne pozname-
naly »Nár. Listy«. Že Němei usilovně praeují,
by se ho domohli, jest ovšem pravda, kterou
nikdo nepopírá. Jako v tomto případě, i jindy
mluvíme snad dosti jasně, aby každý normální
člověk správně pochopil, co je v »Národních
Listech« psáno; stejně vyslovili jsme se o
otázce »Času«, týkající se hlasování o rozpo-
čtu: že otázka tato zodpovědéna je celým po-
stavením »Nár. Listů« vůči nynější vládě.
Jestliže projevu tomu pánové z realistického
denníku neporozuměli — za to přece nemůžeme
my. Hrdlit se ješté potom o odpověď na dotaz,
který ostatně je bezpředmělný, znamenalo by
plýtvat místem, prací a časem, pročež dále již
touto věcí zabývati se nebudeme. Polemika
věcná, o reálné otázky vedená, má ovšem svůj
smysl ve veřejném životě a nelze se jí vyhnouti
v poměrech takových, jako jsou české: kde
všecko občanstvo žije velice blízko vedle sebe,
je na sebe odkázáno mnohem více nežli ve
kterémkoli jiném národním celku, ale přece část
od části sleduje názory a zásady navzájem značné
odlišné. Tu polemika má jistě dobré svoje po-
slání na prospěch tříbení a ujasňování sporných
otázek. Ale aby tak bylo, musí miti za základ
pevnou ideu a ušlechtilou touhu po lepším po-
znání. Těchto přívlastků bychom však v ny-
nějších polemikách »Času« marně hledali
Bohužel!
— Skutečně páté přes deváté přeházeno je
ve výsměšné stati, kterou se renlistický orgán
včera vymstil těm živnostenským organisacím
říšské volební skupiny královéhradecké, jež své-
mu zástupci ve vídeňském parlamentě profesoru
Drtinovi vyslovily nelibost nebo nedůvěru za
jeho hlasování pro Wolfovu akademijní resoluci.
Pisatel pošklobku, sesměšňujícího „několik krej
čevských spoločenstov“ za jich problášení, že
odiosním hlasováním prof. Drtiny uražen byl
národní cit jejich členů, shledal v prohlášeních
těch „nový problém pro české filosofy“, nový
prohlém „otázky krejčovské“. Tento problém
rozřešil autor rozumec realistického denníku,
míchajícíhu filosofii a krejčovinu, hlasování pro
Welfa a národní cit opravdu jako páté přes de-
váté, na konec takto: venkovští mistři krejčovšti
povčují dva universitní profesory o akademi
umění, ačkoli ti mistři krejčovští, kteří jsou ura-
ženi na svém národním citu, o akademii té nio
nevědí ani vědět nemusejí. A tu prý je smutné.
že „Národní Listy“ přiskočily na pomoc krej-
čovským mistrům a vyložily jim, jak mají
jednat. — Jak snad patrno, nerozřešil filosoí
„Času“ problém, který sám si byl dal a konstru-
oval. Nerozřešil jej, poněvadž on, filosof, nepo-
rozuměl prostým krejčovským mistrům. Ve sku-
tečnosti oni nepoučovali dva universitní profe-
sory o akadomii umění, nýbrž o svém národ-
ním citu, ve skutečnosti universitní profesor
neporozuměl národnímu citu svých voličů-řeme-
slníků. Národní cit těchto českých mistrů krej-
čovských byl mravně uražen tím, že universitní
profesoři Drtina a Masaryk podporovali něme-
ckou společnost, která proti všemu češství páše
nemravnost za nemravností. Proto stanovisko
oněch řemestníků a stanovisko „Nár. Listů“ se-
šlo se v přirozené shodě, a stejně proto všecky
seučasné výklady „Času“ se minuly účinku. Ta-
kový byl v daném případě projev národního citu,
v lidu českém vypěstěného celým vývojem ve-
řejného života českého; lid náš má pro národní
cit český svou vlastní vnímavost a také svůj
vlastní rozum o něm. — Ethický význam vlast-
ního rozumu dal prof. Drtina v čelo své obba-
jobě, rozeslané městským radám královéhrade
#17
alto_textblock
#17
Jeké skupiny, těmito slovy J. A. Komenského-
„Proč se mám cizím peřím odívati, maje s vé-
proč cizím zrakem hleděti, maje svůj, pre
oizím rozumem rozuměti, maje v lastn
svůj.“ — Nuže, „mistři krejčovští“ na českém
severovýchodě projevili svůj rozum českého
národního citu — prohlášením nelibosti za te,
že prof. Drtina a Masaryk přijali cizí, něme-
cký rozum posl. Wolfa, nepřítele všeho českého.
Teké tím vysvětluje se problém, jehož pánové
kol „Času“ soustředění dosud nemohou pocho-
piti ani v úvahách, které chtějí býti vážnými,
ani ve statích, které mají býti kousavými sati-
rami.
— K volbě poslance za pražskou obchodní
živnostenskou komoru na sněm královslví českého
Ke včerejší zprávě o usnescní výboru Zemské jednoty
obchodních gromií, aby byl kandovíč komerčn
rada p. Arnošt Grossmann, sděluje s. nám
že valná část voličů trvá na stanovisku, aby byl ten
tokráte zvolen člen národní strany svenodomyslné
že hude s této strany mandát nabídnut továrníkov
a cbchodnikovi panu Leonu Bondymu, zatímní
mu předsedovi pražské obchodní a živnostenské ko-
mory a kdyby pan Bondy kandidatury přijati nemohl
že bude kandidován továrník p. dr. František Malín-
ský, jakožto záslupcc průmyslu rolnického.
— Arcivévoda Leopold Salvátor včera o 9. hod
dopolední přijel se svým pobočníkem a v průvodu
vládního rady řed. Stibrala ke staroměstské radnici
kdež ve vestibulu byl uvítán oběma náměstky sta-
rosty pp. drem. Štychem a Jirouskem, adjunktem
archivu drem. Šebestou a presidiálním tajemnikem
drem. Sobotkou. Náměstek p. dr. Štych v českém
proslovení děkoval arcivévodovi za návštěvu. Arci-
vévoda prohlédl starou zasedací síň, radní síň, novou
zasedací síň, polom s balkonu radnice prohlédl asa-
nační třídu Mikulášskou a nový most Svatopluk
Čecha a vyslovil názor, že bylo by lépe zachovati
letenskou stráň s dosavadní zelení a zřídit tunel pro
komunikaci. V saloně presidiálním arcivévoda zapsal
se do pamětní knihy. Po návštěvě radnice, 1/4 hod
trvající, odjel arcivévoda na starý židovský hřbitov,
pak do staronové synagogy, dále prohlédl waldštýn-
ský palác na Malé straně, královský hrad pražský
na Hradčanech, letohrádek král. Anny, Lorelu, stra-
hovskou knihovnu a konečně dém sv.-vitský
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Emanuel
Reiner v Holešovicích-Bubnech vrátil se z cest
ordinuje zase v obvyklých hodinách.
Osobní z „Věstníku ministerstva vyučování“. Z
soukromé docenty připuštěni byli: místotajemníku
zemského výbaru dr. Jiři Hoetzl pro správní nauku
a pro rakouské správní právo na právnické fakultě
české university; soukromý docení na české univer-
silě, gymn. prof. dr. Fmnt. Slavík, pro mineralogi
na české technice v Praze. — Soukromému docentu,
adjunktu dru. techn. Jaroslavu Mühlbauerov
rozšířeno bylo dovolení přednášel na obor chemické
technologie neorganických látek na české technice
v Praze. — Skutečnému učiteli tělocviku na reálce
v Lounech Frant. Krausovi uděleno bylo místo
učitele tělocviku na reálce v Praze VII. — Učitelka
na měšť. škole Anna Škrdlová na Zbraslavi jme-
nována byla cvičnou učitelkou na ústavu pro učitelky
v Prazze. — Zalímným cvičným učitelem na ústavu
pro učitelky v Brně jmenován byl suplent na témz
ústavu Rud. Pelíšek. — Do IX. třídy povýšeni
byli cvičné učitelky a cviční učitelé: na ústavech
učitelských v Jičtně Karel Smrž, August Šinde-
lář; v Hradci Králové Jos. Brtoun . Slan. Dob
(učitel hudby): v Kutné Hoře Oskar Nezbed
a Karel Vodička; v Příbrami Josef Sýka; v Brně
Frant. Pernes a Ferd. Vach; v Přiboru Frant
Kněžek a Ign. Kožnar; v Kroměříži Ladisl
Roušar a Stan. Šula; na ústavech pro učitelky
v Praze Miloslava Černá, Josef Tittelbach
Frant. Rezková (mateř. škola), v Brně Fil. Še-
bek, Frant. Anderlo a Anna Lotocká.
— Pochvalné uznání Zemská školní rada vy-
slovila panu Alolsu Burešovi, okresnímu sta
rostovi a náměstku starosty města na Král. Vino
hradech, za ušlechtilou snahu, kterou ke zdárnéme
působení okresní vychovatelny na Král. Vinohradech
přispivá a za olcovskou péči jeho o chovance ústavu
tomu svěřené — pochvalné uznání.
— Jubileum. Mezi duchovními pražské arcidié-
cese, kteří tento měsíc slaví 40leté kněžství, nalezá
se také duchovní správce pražské všeob. nemocnie
farář B. Dolák který po své ordinaci pobyv 10 le
v něm. krajinách, jmenován kardinálem Šchwarzen
bergem duch, správcem všeob. nemocnice v r. 1878.
slaví tudíž B0letou činnost ve službě nemocných
mnohostranně obtížnou. Brzy totiž po nastoupen
vypukly v Praze neštovice a to vážně a v letech 8
po dvakráte skvrnitý tyfns. Kromě toho musil tu za-
stávat službu 7 let sám. Minulé soboty dostalo s
mu za 30letou službu zvláštní pocty. Blahopřejíee
mu dostavili se do kanceláře duch. správy druhý
duch, správce dp. B. Helebraní, za úřadnictvo pal
správce nemocnice p. V. Hacker a vrchní officiál J
Jedlička, kteří podali oslavenci skvostně zhoto-
venou adresu s 35 podpisy ostatních pánů úřadníků,
dále p. správce lékárny a pp. magistři; dále pání
profesoři, za české p. MUDr. E. Maixner, za německé
dv. rada prof. MUDr. Přibram. Blahopřáli také páni
asistenti a sek. lékaří, opatrovnice a sluhové, aby
jubilant ještě mnoho let tu pobyl. Též došly četn
telegramy z venkova a dopisy. Za svou činnost vy-
znamenán farář Dolák r. 1898 rytířským křížem řádu
cís. Frant. Josefa a r. 1903 jmenován arcibiskupským
notářem
— Hosté z Ruska. Již několik dní meškají zde
za příčinou výstavy majitelé a ředitelové několik
cukrovarů v Rusku. Průvodčím jest jim náš krajan
p. František Paul, ředitel strojnické továrny »Pro
gresa« v Berdicevu, jenž na Rusi horlivě vybízí k ná-
vštěvě jubilejní výstavy pražské vzhledem k její za
jímavosti pro techníky vůbec i pro odborníky cukro-
varnické zvláště. Hostům se výstava i historická
Praha velmi líbí.
— Úmrtí. Na letním poby tu pod starobylou Práchn
hledajíc úlevu v zákeřné nemocí zesnula klidně v ná
ručí své rodiny paní Marie Chlumecká, choť rady
zemského soudu a člena obecního zastupitelstva n
Král. Vinohradech, dne 25. července Pohřeb koná s
z ústřední kaple hřbitovů olšanských v úlerý 28. čer-
vence o 4. hodině odpoledne do ro dinného hrobu. —
V Poboři zemřel pan František Dvořák, statkář
a člen správní rady cukrovaru v Plaňanech, 25. čer-
vence v 44. roce věku svého. Pohřeb koná se v Po-
boři v úterý 28. července o půl 11. hodině dopoledne.
— Pohřeb pana Václava Krejčího, ředitele měst-
ských úřadů na Smíchově, konal se včera o 2. hod.
odpol. z kostela sv. Václava na Smíchově za četné
účasti smutečních hostí. V lodi chrámové uložen
byla kovová rakev s pozůstatky zesnulého na smu-
tečně upraveném katafalku, kolem něhož plály v ně-
kolika řadách voskové svíce a rozloženo bylo množ-
ství věnců a kytic se stuhami v barvách národníeh
a smutečních. Věnovali je kromě choti, přátel a zná-
mých zesnulého rada města Smíchova, »Sokol« smí-
chovský, rodiny Mikova, Městeckých, Štěpánkova,
Mouchova, Vokatova, Štědrých, P. F. Krejčí, K. O.
Kirchner a j. Církevní obřady vykonal administrátor
P. Švehla za asistence místního duchovenstvaa
bohoslovců. Po obřadech a smutečních sborech, jež
zapěli členové sboru Národního divadla, byla rakev
vložena do pobřebního vozu města Smíchova, kolem
něhož tvořili městští slnžebníci, městští strážníci
oficianti s hořícími svícemi špalír. Za rakví ubírala
se sklíčená choť se synem Jiříčkem a veškerým pří-
buzenstvem, dále starosta a zemský posl. dr. A.
Koldinský se členy městského a okresního zastupi-
telstva, okresní starosta města Král. Vinohradů Al.
Bureš, stavební rada Duchoň, kom. rada P. F. Krejčí,
býv. starosta A. Elhenický, starosta měsla Košít
Lamač se členy obecního zastupitelstva, starost
obce radlické J. Šlais, hlavní pokladník Kubrycht
zem. posl. Neumann, řed. měst. knihovny Sova
městští tajemníci J. Travníček, V. Pilat, Fr. Výborný
velkoobchodník M. Trnka, správce městské tržnic
Kuthan, okresní a městátí lékaři, úřadníci městských
úřadů, profesoři, učitelé, členové »Sokola« smíchov-
ského, otcové chudých, majitelé domů ze Smíchova
Košíř, Radlic, živnostníci a čelní jiní smuteční host
Průvod zahájen byl věncovým vozem, následoval
městští hasičí ze Smichova, a ubíral se na hřbitov
#18
alto_textblock
#18
Malvazinka, kdež byly pozůstatky záhy zusnuléh
ředitele opět vykropeny a do prozatímnné hrobkv
uloženy. —— V téže době konal se z ústřední kapl
na olšanských hřbilovech pohřeb pana Josefa
Siegla, bývalého pražského cukráře. Četní členové
»Hlaholu«, jehož horlivým členem býval zesnulý,
nad jeho tělesnými ostatky zapěli smufeční skladby
za řízení sbormistra p. Piskáčka. Pohřbu zúčastnli
se členové společenstva cukrářů pražských s prapo-
rem, veslařského klubu »Blesk« a četní smuteční
hosté. K rakví položili věnce rodiny Všetečkova,
Krohova, Götlingsrova, veslařský klub »Blesk«, spo-
lečenstvo cukrářů, přibuzní, přátelé atd.
— Vzpomínka na českého elektrotechníka. Pře
desíti lety zemřei ve Vídni (dne 27. července 1890)
přední náš elektrolechnik, rodák brněnský (nar. r.
1857) dr. Štěpán Doubrava, jenž požíval zvuč-
ného jména v elektrotechnicsém světě. Dr. Št. Dou-
brava náležel k výborným praktikům moderní vědy.
a řadil se i v čety nejzastonžilejších theoretiků. Své
odborné zkušenosti, které jsou psány populárním
slohem, ukládal do »Paedagogia«, »Školy a Života«,
»Vesmíru« a j. časopisů. Nejdůležitější jeho spisy.
samostatně vydané, jsou tyto: »Fysika«, »Nauka o
elektřině«, »O elektřině« a m. j. v. Jiná Doubravova
veledůležitá pojednání oveřejnila vídeňská akadem
věd ve svých »Rozpravách«. Budiž tímto dnes, n
výroční den jeho úmrtí před desíti lety vzpomenuto
jeho záslužné činnosti na poli moderní elektro-
lechníky
— Projev městské rady v Lounech. Rada král
města Loun usnesia se ve schůzi ze dne 28. čer-
vence o tomto projevu: »Poměry v soudnictví v král
českém co do jazykové otázky staly se již naprosto
neudržilelnými. Údboj německých soudců trvá dale,
česká podání u soudů německých jsou soustavně o-
mítána a v poslední době bylo zabráněno u kraj.
soudu v Č. Lípě jednání v řečí české mezi českou
stranou a finanční prokuralurou. České návrhy byly
pokládány za nepodané, stížnosti poradem práva
proti takovému postupu německých soudců jsou za-
mítány, dohledací stížnosti zůstávají po měsíce ne-
vyřízeny — a nastal tudiž v jazykové olázce českého
soudnictví naprostý zmatek a úplný rozklad. A přece
jsou v platnosli stále ještě zákonné předpisy, kterými
rovnoprávnost jazyka českého při všech státních úřadech
je nade všechnu pochybnost zaručena. Při tom německé
města a německé obce mají troufalost v protestních
schůzích stěžovali si na zatlačování němčiny ve správě
veřejné a vyhrožovati dalším násilhn, kdyby jich
choutkám nebylo dále hověno. Poměry tylo jeví se
pro národ český daleko horšími, než se ukazovaly
v dobách dřívějších pokusů vyrovnávacích, zejmena
v dobach tak zv. punktací Thunovských. Stav tento
tiží celý český lid již v míře nejvyšší a marně oče-
kává se nějaký obrat k lepšímu. Pokládáme za nut-
nost, aby všichní poslanci lidu českého zjednali v téko
věci určité rozhodnutí, bez obledu na směry poli-
tické, po případě i bez ohledu na hospodářské zajmy.
Hrozi nebezpečí, že da ším trváním těchto, patrně
vládou neb aspoň jednotlivými činiteli vlády vyvo-
laných a trpěných zmatků nezákonný stav v otázc
jazykové u státních úřadů, zejmena soudních, bud
ustálen a že v pozdější době marně budeme se do-
máhati nápravy. Žadáme proto zástupce českého
lidu, aby způsobem bezohledným o napravení těchto
poměrů se zasadili a tim zabránili, aby českému
národu nevznikla pohroma, kterou jsme za dřivěj-
ších, daleko těžších dob pokládali za nemožnou.
Jame přesvědčení o tom, že poslanci národní strany
svobodomyslné stejně těžce pociťují nebezpečí, al
jejich síly nestačí, nenacházejí-li podpory i u ostat-
ních členů delegace české.
— O projevu důvěry, prot. Drtinovi v Dohrušce
učiněném, došla nás z Dobrušky se strany úpln
hodnověrné zpráva, z níž vyjímáme: Zdejší pokro-
káři přiměli starostu p. Ed. Žizku a čtyři radní, aby
prof. Drtinovi projevili důvěru. Oficiální usneseni
v této věci ve schůzi městské rady se nestalo.
Zdejší podpisy na projevu důvěry prof. Drtinovi,
nechť nesou tituly jakékoliv, mají tudíž jen význam
projevu soukromých osob, pokrokářských stranníků
Zajímavo je, že projev důvěry napsal jednatel „So-
kola“ p. Smeták a podepsal jej též p. Petřík, starost
zdejsího „Sokola“. Valná část občanstva zdejšího vy-
týká, že u rás učiněn byl projev důvěry českému po
slanci za to, že se při hlasování sbuntoval s posl
Wolfem, který vše české z duše nenávidí. Proto dů-
věrníci voličstva sbírají nyní nové podpisy na nový
projev nedůvěry prof. Drtinovi.
Bouzlivé volby do okr. nemocenské pokladny
v Č. Budějovicích konány byly včera. Výsledek voleh
přinášíme na místě jiném, podotknouti jen chceme,
že přípravy k nim konány byly za velikého napjell
nejen voličů, ale i obocenstva. O pokladnu bojovaly
strany národně-sociální, která pokladnu měla v r
kou a soc. demokratická, která ji dobývala. Způsol
psaní obou žurnálů byl bezohledný a oplýval osob-
ními urážkami, z nichť vyplynula řada žalob. Na
pomoc soc demokratům přichvátalo pět poslaneů
s drem. Soukupem v čele. Očekává se, že dojde k ná-
silí, proto je připravena policejní i četnická pohoto-
— Schůze městského zastupitelstva v Břevnovš
koná se v úterý dne 28. července o 3. hodině
odpoledne
— První výprava českých dětí z Pošumaví z
vítá dnes do Prahy o 1.51 hod. odpoledne dranou
cís. Frant. Josefa. Všech účastníků je 320. Zastou-
peno jest celkem 10 obcí ze Sušicka, Klatovska
Vimperska. Účastníci výpravy budou uvítáni v mist-
nostech Jednoty ve Vodičkově ul. Večeřeti budou n
Žofíně, kde jsou hosty sdružených pražských obchod-
nic a obchodníků na trzích pražských, kteri pořádjí
dnes na Žofíně svou anenskou slavnost.
— Z Národní jednoty severočeská. Schůze ústřed-
ního výboru koná se dnes v pondělí přesně o 6.
hodině večerní v tnístnostech jednoty. Na programu
bude též jednání o pražské manifestaci ve prospěeh
českých menšin. Účast pp. členů ústředního výboru
jest nutná
— Stávka nebo revolver? Včerejší hostina
pořadaná na Žofíně radou městskou na počest pol
ských hostí, o níž na jiném místě naleznou naši
čtenáři obšírnou zprávu, byla ohrožena spikoutím
posluhujícího personálu, který použil této chvíle,
kdy všichni účastníci hostiny — bylo jich na 250 —
zasedli již za stoly, aby vynutil na svém zaměst-
navateli restauratéru p. Krátkém zvýšení platu. Nebude
jistě nikoho rozumného, kdo by nepřal číšnictvu,
aby si vždycky uhájilo slušné sociální postavení
zlepšilo si je v mezích možnosti, ale tento způsob
připomíná přece jen příliš známý revolver, který
snad dočasně, na jediný večer, vede k úspěchu, ale
zdárného sociálního soužití a trvalého zlepšení poměrů
sotva docilí. Spíše je schopen je zhoršiti a připravi
lidi, kteří takovým způsobem se ho domáhají
o všechny sympatie veřejnosti.
— Královská Obera krěským lezem. Ke článku
pod tímto záhlavím uveřejněnému, došel nás tento
přípis: Dvě partie Král. Obory letos neobyčejně trpí.
avšak nikoli vinou správy sadu. Jest to část sadu při
vehodu z Letné, odkud každého večera zástupy obe-
censtva dívají se na osvětlení výstavy a sad nemilo
srdně pešlapávají, dále pak sady při vchodu do vý-
staviště a poděl elektrické dráhy. Pri návalech obe-
censtva, do výstavy a z výstavy se ubírajícího, ne
může stráž sadová zabrániti na všech místech všemu
poškozování a znečišťování. Papíry a jiné odpadky
odstraňují se stále a pravidelně, často však se stává.
že na místech nejvíce „ohrožených“ za půl hodiny
po vyčištění jest naházeno opět plno odpadků. Pokus
učiněný s koši na papír, se neosvědčil, neboť nikd
odpadky do košů neházel a záhy byly koše samy od-
cizeny. Cesty upravují a metou se zcela pravidelně
Dozor v Král. Oboře jest neobyčejně stížen od doby.
kdy sad jest obklopen téměř na všech stranách čin-
žovními domy, kdy otevřením průchodu u plavebního
kanálu stal se spojovací cestou do okolních obci
Správa sadů jenom s největším úsilím může uhájiti
aspoň nejcennější partie před tlupami dětí bez do
zoru a spustlých výrosiků. Skoro každé noci bývá
veliká část lavic převrácena a poškozena a každého
roku značný počes sedadel odcizen neb zničen. Ne-
lze vydržovati tak četnou stráž, aby všemu poškozo-
vání a znečišťování zabránila a plná náprava nestane
se, dokud nezvítězí také v obecenstvu smysl pro za-
chování sadů. Svědoctvím toho isou zoufalé prosl
#19
alto_textblock
#19
vost.