#1
alto_textblock
#1
5. června 1901
#2
alto_textblock
#2
Cí slo6.
#3
alto_textblock
#3
HUČNY OBZO
#5
alto_textblock
#5
STNÍ
#7
alto_textblock
#7
LOHA „NÁRODNÍCH
#10
alto_textblock
#10
k číslu 153.
#11
alto_textblock
#11
Výtěžek hornictví a hutnictví
zemí českých roku 1898.
#12
alto_textblock
#12
V posledních letech rádi si libujeme u vě
domí, ba honosíme se jím zhusta, že národo-
hospodářsky sílíme, že se nepřetržitě vyvíjíme.
zkrátka, že resteme. Pravda, kdo má na zřeteli
český náš průmysl a pováží, jakým byl druhdy
a jakým je dneska, porozumí této naší samo-
libosti. I ten, kdo si při tom vzpomene na po-
krok našeho obchodu za posledních let, pochopí
snadno, proč vidí se u nás obecně vše narůžo
věle. — Ovšem jinak soudí, kdo zná podrobně
poměry našeho rolnictva a řemeslnictva. Oč víc
jasu shledává v průmyslu a obchodu, o tolik,
ne-li o víc, pohřešuje ho na trnité půdě českého
zemědělství a českých řemesel. A proto není
divu, že se občas vyskytují u nás hlasy, vybí-
zející k tomu, aby se pátralo po nových
zřídlech, z nichž by mohl čerpati i obchod
i průmysl, a z kterýchž by mohla zároveň
vážiti posilu a osvěžení jak řemesla, tak i země-
dělství.
Kdo však sledoval v posledních desítile-
tích národohospodářský náš vývoj, ví předobře.
že novodobý náš český průmysl i obchod tkv
velikou převahou v zemědělství (cukrovarnictvi
pivovarnictví, lihovarnictví a j.). Jen díl jeho.
skoro nepatrný, vyvažuje odjinud. Okolnost ta za-
ručuje jim přirozený vývoj i oporu za náhlých pře
vratů, zhusta orkanem bouřících a nutí je, aby vy-
bočily na dráhy jiné. Rozpjetí, světová soutěža
souvisící s ní odvětvové ucelení pobízí jak ve-
škerý průmysl, tak i obchod, aby rozšířily svůj
vliv na suroviny a na oblasti je chovající a to
v první řadě na domácí a blízkého sousedství.
Proto je přirozeno, že též náš český kapitál
pracuiící v průmyslu zabírá ve svůj okruh
minerálná paliva, mimo to že vniká do obvodu
rud ba i minerálních ložisk. Pravda, zábory
ty jsou dosud ještě dosti malé, namnoze však
šťastné a mnohoslibné a jest si jen přátí, aby
jich přibývalo skoro rok od roku nepřetržitě.
Za těchto snah i práce nikoli snadné naši
čeští kapitalisté jak velcí tak i malí, musí býti
proniknuti přesvědčením, že jistina uložená do
dolů druhu jakéhokoli, ale dolů přesně vyše-
třených a prozkoušených, jakož i zkušenými
horníky pečlivě spravovaných, jest uložena nej-
jistěji, poskytujíc poměrně největšího užitku.
Mimo to jest třeba, aby se u nás ustálilo nejen
toto vědomí a jím důvěra k horám a hornickým
podnikům se získala, nýbrž zároveň jest nutno
rozšířiti nepokrytou, ryzí pravdu, že český ka-
pitál a podnikavý český kapitalista nemá zapo-
třebí sháněti se bůh ví kde v cizině za vý-
dělkem a výhodným zúročením svých jistin,
maje doma veliké pole rudonosných hor
uhlonosných oblastí. — Ovšem, aby se tam
uplatnil, nesmí se lekati námah, vysilující práce,
aniž urputného boje s mocným soupeřem, jmeno-
vitě kapitálem německým, anglickým a francouz
ským. Z toho kousku vlastní půdy, kterýs
dosud získal, musí si šířiti panství u vědomí,
že dobývá, co po staletí bylo naše. Je-li boj
oprávněn, jest tento bojem posvěceným. Jim
rozšíří se jednak územi české državy ve starých
našich sídlech, zároveň však dojde se jím po-
řřebných velkých hmotných prostředků, o něž
jsa opřen národohospodářský náš život, dospěje
onoho rozmachu, oné síly, jakéž je mu třeba,
aby výsledky jeho práce na světovém kolbišti
obstály a vynutily si trvalého odbytu.
A není snad maličkost, oč tu jde. Dosud
jsou naše české země klenotnicí hornictvía
hutnictví soustátí rakousko-uherského a obá-
vaným soupeřem zemi střední i západní Evropy.
Jaký význam mají pro země na říšské radě za-
stoupené, vysvitne, uvážíme-li, že v Cislajtanii
dobylo hornictví a hutnictví roku 1898 kovůa
průmyslových nerostů za 274,658.938 korun,
z čehož připadá na české naše země
198,280.700 korun a víme-li, že ze všeho
dělnictva hutnicko-hornického v Cislajtanii, jehož
bylo napočítáno 133 934, pracovalo tenkráte
v našich zemích 97.626.
#13
alto_textblock
#13
Zajímavým úkolem statistickým bylo by
zajisté také, kdyby někdo chtěl vyšetřiti, kolik
z výtěžku řečeného per 198,280.700 korun
získal kapitál český, jak mnoho zbylo z něho
v našich zemích, jak mnoho odteklo do metro-
pole nad Dunajem a jak velký jeho díl byl
vyvezen jako čistý výtěžek za hranice do
ciziny.
Dále mějme stále na paměti, že doly naše
poskytovaly těžařům od nepamětí poměrně velikých
užitků. I když okolnosti byly nepřiznivé, užitek
z nich byl vždy úměrný kapitálu do nich vlože-
nému. Také v posledních letech, kdy soutěž
ciziny je tak mocná a prudká, není jináče, vý-
těžek jejich neklesá, naopak rozhojňuje sea
jak zcela oprávněně lze tvrditi, rozhojní se bu-
doucně ještě více. Dokladem toho je, i když
sáhneme do blízké minulosti, že na př. r. 1898
bylo z našich dolů vytěženo o 14,175. 216 K
více než r. 1897.
Tentokráte se zde spokujuji s těmito něko-
lika poznámkami. Příště však vrátím se k na-
šemu hornictví a hutnictví statěmi dalšímia
povím o něm, jak je třeba, aby bylo pojímáno
a co je možno od něho, očekávati. Aby však
obraz, jak jsem jej nahoře nadepsal, byl. do-
líčen, uvádím níže dle přesných záznamů stati-
stického letopisu c. k. ministerstva orby pro
r. 1898 úhrnnou výrobu hornicko-hutnickou
našich českých zemí.
Roztřídil jsem ji úmyslně dle zemí. Učini
jsem to zejmena proto, aby bylo zjevno, v čem
zvláštnost i význam našich zemí po stránce
hornicko-hutnické záleží. Ze seznamů těch čtenář
se též doví, jak mnoho dělníků výrobou toho
kterého nerostného produktu je zaměstnáno,
kolik se ho dobylo a v jaké hodnotě.
Čechy.
Dělníci Množství Hodnota
v metr. centech K
3.713.6 89.002
Ruda zlatá
87
. .
Zlato
59.8663 kg 164.362
.
208.862 q 3,525.190
Ruda stříbrná . . 4.083
Stříbro . . . . . 408
39.513.600 kg 3,674.800
—
69
3.058
Skalice modrá ..
Ruda železná
1.525
6,332.782 3,983.248
Litina
926
2,588.489 18,997.872
. .
Ruda olověná
193
9.151 154.296
—
Olovo (viz stříbro)
25.232 883.586
Klejt.
—.
15.204 591. 400
.
247.7 4.800
Niklová míšeň.
Ruda zinková .
213
27.910 281.300
130 3.792
10
Ruda cínová . .
483.50 94.15
Cín . . . . . . 11
5.13
2 400
Wismut . . ..
Ruda antimonová-
6.626
112 634
262
Ruda arseniková
1.5
—
75
Antimon . . .
3.431
208.470
222
509.90
103.438
Ruda uranová . .
Praeparáty uranové
8
43.14
79.156
Ruda wolframová
66318
34
3601
Ruda sírná.
3077
6484
Břidlice kamenečná
72
a vitriolová . .
289.144
Kyselina sírová an-
glická a česká.
144
70.930
318.846
Kamenec . . ..
48
10.370
145.732
50
Burel . . . . .,
800
Tuha . . . . . . 1.031 193. 610
1,187.166
Minerální barvy .
62 29.861
122 526
Hnědé uhlí . . .
62,767 386
. 31.012 173,751.793
Kamenné uhlí
.
.
20.590 40,433.936 28,423.210
Horava.
Dělníci Množství Hodnota
v metr. centech K
2.613 261.300
Skalice modrá
461
20.284
Ruda železná
191 109.152 109.132
Litina . . . . . 1.797 2,783.476 17,514.670
Ruda olověná
359
. 23
7.468
Kobaltový šlich
205
33.784
.
Tuha
. 221 72.851
..
236.928
Hnědé uhlí. . . . 549 1,436.551
551.698
Kamenné uhlí
. 10.212 15,093.777
13,393.056
Slezsko.
Množství
Hodnota
Dělníci v metr. ct.
K
Litina
. . . 1033 532.832 4,263.99
Hnědé uhlí . . .
9719
5146
Kamenné uhlí. . . 26.560 45,483.442 36,878.84
V. J. Procházka.
*) Kde nejsou dělníci uvedeni, jsou vřadění
v počet jiný, tak na příklad při zlatě, skalici modré
kleitu, mědi atd.
#14
alto_textblock
#14
42.734
#15
alto_textblock
#15
Měď . ..
#16
alto_textblock
#16
Bernhardin.
#17
alto_textblock
#17
Napsal prof. Bohumil Bauše.
Při vstoupení do výstavy čistoplemenných
psů vítá nás ohlušující štěkot ve všech toni-
nách, jen v jednom oddělení jest klid a váž-
nost při všeobecném vzrušení, a toť oddělení
bernhardinů. Žádné plemeno neziskalo si
v době poslední tak rychle všeobecné oblíbe-
nosti ve Starém i Novém světě; zvláštní kluby
starají se o chov a plemenění, sprostředkuji
spojení mezi pěstiteli a amatéry a starají se o
poučení o ušlechtilém plemeni a zachování jeho
v čistotě. Není též statnějšího a dobřomysl-
nějšího zjevu; přímé, věrné oko hledí na vás
z krásné hlavy jeho, prozrazujíc důvtip a intel-
ligenci, chováním důvěrným, věrným zvlášť k
dětem, hodí se především za psa rodinného.
A přece při všem klidu povahy dovede v čas
potřeby již svou silou a velikostí státi se ochran-
cem a strážcem cizím nebezpečným.
Odkud tak různá povaha jednotlivých ple-
men psů? O tom nelze pochybovati, že dobro-
myslnost a oddanost jest pravému čistoplemen-
nému bernhardinu vrozena, kdežto různí
míšenci jsou povahou a chováním nespolehliví
a divocí. Po této stránce mají právě výstavy
psů účinkovati na vkus a poučení obecenstva o
pravých plemenech Právě různí bastardi a špatně
vychovaní psi jsou příčinou pokousání lidía
nemocí psů, pro které odsouzeni jsou psi vůbec
k věčnému nosení košíků. Vždyť i mezi lid-
skými plemeny — dle svědectví missionářů —
nejhorší zpustlost a bestialnost nalézti lze mezi
míšenci plemen v krajich polocivilisovaných.
Jakého původu jest plemeno svatobernhar-
dinské? O žádném plemenu se tolik nebásnilo
a tklivých historek v čítánkách dětských nena-
psalo jako o psu tomto, a přece není u žád-
ného psa skutečný vznik a historie plemene
nejasnější a zašmodrchanější.
Psy chovali lidé od pravěku k ochraně a
hlídání, a též v klášteře svatobernhardském drželi
od počátku veliké psy, tím není však dokázáno,
že bylo to právě plemeno dle hospice zvané.
Proslulý tento klášter, jenž při nynějších
dopravních prostředcích zvláště po otevření
dráhy Gotthardským tunelem pozbyl ovšem
významu dřívějšího, leží uprostřed na výšině ve-
likého Sv. Bernharda v ledové výši. Od po-
lovice září až skoro opět do července leží tu
sníh v mocnosti až 10 m. Průměrná roční
teplota jest — 2 stupně, tak že jen nejotuži-
lejší klášterníci vydrží zde službu 10—15 let,
načež dosazeni bývají ke správě far v kantonu
wallisském. Řeholníci hospicia náležejí k řádu
sv. Augustina, mají zde převora, professory
k vyučování noviců, ošetřovatele nemocnýcha
přijímají cestující. Při bouří, vánici a nebezpečí
lavin ubírají se, doprovázení sluhy, k domkům
jako útulky zřízeným. Napřed jdou psi.
Konají tedy psi dosud služby cestujícím, pro
které předkové jich stali se slavnými. Prior Canuzo
na dotaz jednoho klubu v listu v 1883 sám to
potvrzuje. »V zimě,« praví mezi jiným, »jsou
nám denně psi tito nevyhnutelní (d' une neces-
sité absolue) nejen proto, že cestující ve sněhu
zasypané vyhledávají, ale že jsou nám též jedi-
nými bezpečnými vůdci, kteří cestu ukazují za
bouří sněhových, v našich horách tak hojných.
Dnes nenosí psi více kol krku zavěšené košíky
neb soudečky, věci tyto nesou klášterníci sami.«
Z jara a na podzim, době zde nejnebez-
pečnější, nalezají se vždy ještě chudí cestující,
kteří ze šetrnosti neb nouze tudy se ubírají,a
s omrzlými údy bývají nalezeni. Těmto dostane
se v klášteře láskyplného ošetřování bez ohledu
stavu a víry.
Asi 18 až 20.000 lidí projde ročně prů-
smykem. Hospicium založeno bylo pro chudé
cestující, jimž po 3 dni dostane se tu bezplat-
ného opatření, nemocným až do uzdravení.
Bohužel zneužívají obětavosti kláštera nikoli bo-
hatého nehonetním způsobem i lidé, kteří by
mohli útratu svou vložením dárku si zaplatiti.
Dle tradice řeholníků vznikl bernardin kří-
žením dánské dogy s pyrenejským mastiffem,