#1
alto_textblock
#1
8. května 1901.
#2
alto_textblock
#2
Číslo2.
#3
alto_textblock
#3
NHUČNÝ
#4
alto_textblock
#4
OBZO
#5
alto_textblock
#5
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
#6
alto_textblock
#6
LISTv
#7
alto_textblock
#7
k číslu 126.
#8
alto_textblock
#8
Síly přírodní ve službách průmyslu.
#9
alto_textblock
#9
Píše
#10
alto_textblock
#10
inž. B. Brož, assistent na české technice.
#11
alto_textblock
#11
Průmysl v nynějším století dosáhl velko-
lepého rozkvetu. Příčinou toho jest nejen šťastné
a důmyslné lidské rozřešení různých těžkých
problémů z oboru technického, nýbrž i, ato
velkou měrou, jsoucnost sil přírodních, jejich
schopnost vykonávati práce potřebné, k účelu
vynalézavostí naší stanovenému.
Kde byly by ony různé četné podniky prů-
myslové se svými dokonalými výrobky a pěk-
ným finančním úspěchem, kdyby náhle, nějakým
kouzlem, přes noc, přeměněn stav nynější ve
stav nejstarší, kde veškeré výsledky různých
prací závisely toliko na síle a zručnosti rukou
lidských a na vytrvalosti potahů zvířecích.
V Čechách, dle statistiky z r. 1885 vy-
užitkovány mechanické síly přírodní v průmyslo-
vých podnicích různými stroji okrouhle na
150.000 koňských sil. (Koňská síla jest práce,
která se rovná 75 kilogrammetrům, t. j. práce
potřebná k vyzdvižení tělesa 75 kg těžkého do
výše jednoho metru.) Při nich zaměstnáno
200.000 pracovního lidu. Na celé zeměkouli,
dle statistiky z r. 1888 obnáší zužitkování toto
46,000.000 koňských sil. Údaje tyto oproti ny-
nějšímu stavu jsou zajisté malé. Průmysl po-
stupně nejen mohutněl a mohutní, ale tou dobou
plněji vstoupila do služeb jeho nově užitá energie
přírodní, »elektřina«, kterou svou všestrannou
schopností k službám lidstva zasáhla do jeho
rozvoje a provedla během krátké doby velkolepý
převrat.
Nuže, kdyby těchto nutných sil pracovních
nebylo, kdyby vše musilo býti provedeno pa-
žemi lidskými, zvířecím potahem, jaký stav by
nastal ?!
Počítáme-li jednu keňskou sílu za práci
o hodnotě 75 kilogrammetrů, tu k nahražení
jedné koňské síly strojové při denní 24hodinnové
práci musilo by býti třeba 30 otužilých pra-
covníků neb 3 silných konů. K nahražení ve-
škerých strojů bylo by potřebí v Čechách
4,500.000 a pro celou zeměkouli 1.380,000.000
lidí. Všeho obyvatelstva v Čechách za zmíněného
roku (1888) bylo 5,021.105 a na zeměkoul
1.456,000.000. Všechno skorem obyvatelstvo
bez rozdílu staří a povolání chopiti by se musilo
robotné práce, aby nahradilo mechanickou prác
zmizelých sil přírodních! Všechna ostatní po-
volání byla by zanedbána, hynula by. Zaměst-
nanému lidstvu nezbylo by času, ni chuti, jsouc
vysíleno denní námahou, k náležitému a dalšímu
sebevzdělání.
Nastala by všeobecná strnulosť v rozvoji.
Jsou tedy síly přírodní důležity nejen svým
účinným spolupůsobením v rozkvětu průmyslu
k snazšímu docílení existenčních potřeb lidstva
ale i přispívají k rychlejšímu postupu lidské
vzdělanosti.
A které jsou to sily, jež tak blahodárně
lidstvu slouží?
Nebude cílem článku tohoto široce roz-
hovořiti se o všech, nýbrž zmíníme se jen
mechanických silách přírodních, užívaných k po-
hybu, k výkonu práce jednotlivých členů slo-
žitého technického tělesa průmyslového zařízení.
Princip všech jest společný: přítaž liv ost
a odpudivost. Původce všech jest —
naše nenahraditelné slunce.
Nejvíce užívanou silou hnací jest odpudi-
vost či rozpínavost páry. Voda teplem přemě-
ňuje se v páru, jejíž objem při 100° C. jest
až 1600krát větší než objem vody, z níž vznikla.
Této rozpínavosti použil poprvé v roce 1778
James Watt k parnímu stroji. Energie páry
v parním stroji a sice v parním válci, tlakem
svým pohybuje píst a z tohoto, pomocí pístní
tyče, vedení, ojnice a kliky přeměňuje se na
otáčivý pohyb hřídele. Parní stroj jest nejroz-
šířenějším ze všech užívaných hnacích strojů.
Roku 1888 bylo v činnosti kotlů (nutných pro
výrobu páry) ve Francii 58.410 o 7,500.000
koňských silách, v Německu 70.700 o 4,500.000
koňských silách a v Rakousku 14.800 0 1,500.000
#12
alto_textblock
#12
koňských silách. Roku 1895 zvětšil se počet
tento v Rakousku na 26.022 kotlů, z čehož lví
díl připadá na Čechy (10.810). Morava měla
3672, Slezsko 1446 kotlů. Nejméně vykázal
Dalmacie a sice jen 33 kotlů.
Dle prakse jest pára po vodě nejlacinější
silou hnací. Při největších parních strojích spo-
třebuje se na 1 koňskou sílu na hodinu 2 kg
uhlí dobré jakosti, což při ceně 1 metr. centu
po 2 K 60 h, způsobuje výdaj 5.2 haléře z
1 koňskou sílu za hodinu.
Při 40koňovém stroji parním s precisním
rozvodem a kondensací, se vším zařízením, tedy
i s kotlem, komínem, se vším vydáním (mazá-
ním, čistěním, uhlím, úrokováním a amortisaci
15proc.) přijde 1 koňská síla za hodinu př
roční činnosti 3000 hodin za 12 haléřů. Kdy
bychom ji nahraditi chtěli svalovou silou koně,
stála by 144 haléře, neb prací nádenníkovou,
stála by 300 haléřů. Toť zajisté úspora
obrovskál
Čtenář asi užasne, když dozví se následu-
jícího:
Neustále se podkuřuje bádavému duchu
lidskému, jak prý mocně spoutal síly přírodní,
a přinutil je, aby vykonávaly mu služby. Ejhle
jak vyhlíží toto spoutání, tato jeho vláda.
Z potřebného uhlí k vývinu páry pro hnaní
parních strojů jest jen 1/% vybaveného tepla
spalováním poslušna rozkazům lidským. Ostat-
ních 3/% prchá, nezužitkováno, s horkými plyny
komínem neb sáláním a vyzařováním do okolí.
Uvažme, jak ohromný kapitál tu prchá
pod snaživými rukama lidských pracovníků.
V Čechách vydobylo se r. 1889 146 millionu
met. uhlí, v celém Rakousku 225 millionů met.
Což činí roční ztráty za nedokonalé využití
kapitál 130 mill. zl. v Čechách a 200 mill. zl.
v Rakousku. Kdyby tato summa mohla se z-
chrániti a každoročně rozděliti zemím na zmen-
šení jejich daní, jaký rozkvět a blahobyt byl
by možný.
Druhá zužitkovaná síla přírodní jest síla
vodní, pohánějící vodní kola a turbiny. Vy-
nálezce vodního kola není znám, ale ví se, že
již staří Egypťané a Číňané od pradávna jich
užívali. Turbina teprve r. 1833 zavedena byla
francouzským inženýrem Fourneyronem
Jest nejlacinější silou hnací, jest nejméně uží-
vaná, ale za to jest sílou budoucnosti. Země,
které bohaty jsou na vodu a spády vodní, pře-
vezmou v budoucnosti vůdčí úlohu v průmyslu,
v bohatství a lidnatosti. U nás v Čechách
nejvíce využitkovaná byla síla vodní r. 1874
R. 1885 poněkud poklesla. Celkem v té době
zužitkováno bylo 36.326 koň. sil. Toť nepatrná
částka oproti možnému důkladnějšímu využit-
kování.
Vodstvo v Čechách zaujímá 1.28 proc.
z veškeré jejich rozlohy. Labem ročně uniká
9000 millionů krychlových metrů vody s ry-
chlostí 1 metru za vteřinu. Z toho snadno na
hraditi by se mohlo 120.000 koňských sil,
jež Čechy potřebují na každou hodinu. Počítá-
me-li, že by se síla ta prodávala za 2 kr. za
1 hodinu, dalo by to při osmihodinné práci
denní a 300 pracovních dnech v roce ročně
288,000.000 koňských sil, což by značilo roční
příjem 6,000.000 zl.
Amerika dobře postihla tuto stránku a za-
řídila si velkolepé využitkování vodní síly vodo-
pádu niagarského. Tato odhaduje se na 6,000.000
koň. sil a zařízení provedeno na využitkování
120.000 koňských sil. Až do roku 1896 vy-
užitkováno však teprve 50.000 koňských sil.
Za Amerikou kráčí na šťastné této cestě
Italie. Zdá se, že i u nás v Rakousku snad
v nedaleké budoucnosti zkončeno bude to vě-
domé ochuzování. Již v roce 1895 vydán byl
výnos ministerstvem orby ke všem místodržitel-
stvím a zemským hejtmanstvím, kterým se dává
pokyn, by nejen při povolování nových průmy-
slových podniků, zařízených na zužitkování sil
vodních, ale i při opravě trvajících zařízení vy-
měřena byla doba činnosti závodů těch, odpo-
vídající amortisaci zařizovaciho kapitálu. Doba
tato však nesmí překročiti mez 30—40 roků
#13
alto_textblock
#13
Zdá se, že konečně též i rakouská vláda
postihla důležitost této síly, a míní zavčas za-
jistiti si vliv, by mohla v budoucnosti sílu tu
monopolisovati.
Třetí, též nepatrně zužitkovaná síla přírodní,
jest síla větru. Nad hlavami našimi skorem
každodenně po osm hodin žene se vítr s prů-
měrou rychlostí 10 metrů za vteřinu, která ale
při bouři vstoupne na 20—40 metrů. Ten vy-
voditi může u nás na jeden čtverečný metr tlak
12—200 kilogr. a může tím vykonávati práci.
Jak nepatrně jest však toho využitkováno. Jen
tu a tam jest viděti osamělé větrné kolo, jež
spíše jako hračka slouží k rozvádění vody po
polích, lukách neb k vodnímu zásobování růz-
ných stavení. A přece jest to síla laciná. Hospo-
dáři bědují dnes na nedostatek pracovních sil,
živnostníci naříkají na těžký zápas v konkurenci
s velkoprůmyslem. A hle! Nad jejich hlavami
prchá vítr, laciná síla pomocná. Zde naskytá se
opět pěkná příležitost důkladněji spoutati přírodu,
donutiti její síly, by vydatnější měrou pracovaly
a přinášely prospěch všemu lidstvu. Nejlépe je
využitkována síla větru v Holandsku, kde na 12.000
větrných kol čerpá vodu a zavlažuje zemi.
V předešlém století teprve lidstvo začalo
užívati síly, která roku 1892 ukázala schopnosti
býti silou panující v oboru průmyslu a lidského
upotřebení. Jest to elektřina. Již roku 1888,
kdy bylateprve v začátcích, napočítáno jdle angli-
ckého fysika Edvarda Gravesa, že 5,000.000
lidí na celé zeměkouli nachází výživy v průmyslo-
vém upotřebení elektřiny. Což teprve dnes, když
myšlenka elektrického osvětlování a přenášení sil
do dálky jest šťastně rozřešena.
Toť síla, ve kterou klade se naděje, až
ruka lídská z nejhlubších útrob zemských vy-
dobude poslední »černý démant«, poslední kousek
uhlí, že úplně připravena bude, aby nahradila
ve všech směrech zašlého tak důležitého sou-
činitele pokroku, vzdělanosti a blahobytu lid-
ského, a nezdrží postup těchto, nýbrž naopak
urychlí jej.
A s dobou tou musí se již počítati.
Anglie a Irsko, které společně ročně vydo-
budou 200 millionů angl. tun uhlí a jejichž
zásoba páčí se na 200 milliard angl. tun, mohou
počítati, že při stoupající potřebě za 200 l t
budou s uhelnou zásobou hotovy. Že také tak
počítají, je viděti z toho, že hledí získati uhelná
ložiska jiných zemí, kde by svou spotřebu uhel-
nou hradily. Podobně tak krátký čas vyměřen
jest dolům Belgie a Francie. V Rakousku vy-
počítáno zásob uhelných na 500 let a v Ně-
mecku na 800 let.
Doba ještě daleká, ale musí nastati!
Pak vrátíme se k opuštěné, zanedbané vodě
a ta společně se silou větru bude pomocnicí
v práci a pokroku lidské vzdělanosti. Není tedy
třeba, báti se temné budoucnosti!
Dokud naše drahocenné slunce zářiti bude
na obloze, dotud existovati budou tyto mecha-
nické síly přírodní! Toť zdroj, od něhož čerpají
svoji činnost.
A dokud lidstvo bude míti pomocných služeb
jejich, dotud pokračovati bude ve svém rozvoji
a spěti k další dokonalosti a vzdělanosti.
#14
alto_textblock
#14
O stěhování ptactva.
Napsal prof. Jiří J an da.
#15
alto_textblock
#15
(Dokončení.)
#16
alto_textblock
#16
Směr letu při stéhování se jest jednou
z velmi nejasných stránek našeho vědění ptako-
zpytného. Soudíme na směr jen z jednotlivých
náhodných ukázek u ptactva méně rychle se
stěhujícího a to ještě nejspíše v době odletu.
Přirozeným zdál by se rozhodně z jara směr
od jihu k severu, na podzim opačně. Nečítajíce
arci náhodných vlivů povětrnosti, jsme však nu-
ceni za pravdu přijati, že v krajích evropských
děje se stěhování podzimní na dalekém severu
směrem jihozápadním a dosahši krajů mírných,
přovážně jižním. Ale právě tato část cesty, snad
přímo na jih směřující, jest nám dosud málo
známou. Vyjasnilo by poněkud obraz zkonstru-
ování mapy, v niž dlouholetá pozorování prvního