ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d8ddbc30-92d2-11dc-b7be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
že ptactvo živící se potravou v zimě těžko zaopatřitelnou nás spíše opouští než ono, jež má stůl stále krytý. Právě svrchu jmenovaní ptáčci jsou drobných rozměrů a malé množství oné potravy jim dostačí, dále drobným svým zobáčkem a malým tílkem snadněji vniknou do skrýší svých zvířat lovných. Dobu odletu dlužno pozorovati vzhledem k době roční a době denní a vzhledem k individuím dospělým a mladý m. Rorýs, kukačka, mandelík, žluva opouštějí nás sotva mladých odchovali, již tedy v měsících letních, kdy potravy jest hojnost, kdy i světelné a temperaturní poměry jsou na nejvýš příznivé. Jich mláďata potulují se ještě nějaký čas po kraji rodném, aby rovněž za příznivé ještě po- větrnosti nás opustila. Skřivan, konipas, čer- venka, rehek odlétají až při prvých téměř mrazech a to staří jen o málo dříve mladých. Zdá se, že po prvé jmenovaní jsou hosty, kteří k nám pouze pohnízditi přišli a jimž naše po- měry světelné — dlouhý letní den — oproti stejnoměrně krátkému dni krajů teplých jsou nutnou podmínkou výchovy mláďat. Na ně zcela jistě nemůže se vztahovati theorie o znenáhlém opouštění krajů zvolna chladnoucích, z nichž nedostatkem potravy byli vyštváni. Druzí pak spíše mohou být považováni za ptáky, jež jen nepříznivé poměry naučily stěhování se, a to tím spíše, ježto mnozí z nich pokoušejí se u nás přezimovati.*) Velká většina všech ptáků stěhuje se v noci. Důvody pro tento úkaz jsou na snadě. Jednak neubude tím času k vyhledávání potravy, jednak ujde tím drobné ptactvo hromadnému proná- sledování od dravců a konečně nezvyšuje sálání tepla slunečného ve velkých z pravidla výškách se stěhujícímu ptactvu zvýšené již teplo tě- lesné, namáhavou prací trvalého letu vyvinuté. Volní a vytrvalí letouni, jež pravidelně nachá- zíme mezi ptáky většími a tím i bezpečnějšími proti útokům, stěhují se z pravidla ve dne. A právě cesta ptáků těchto trvá déle než oněch, ježto nemohou k pouti své vynaložiti celý den, jehož části potřebují k vyhledávání potravy. Dobou vzletu bývá první přítmí po západu slunce, zapadnutí děje se ještě za šera ranního, výjimkou v hodinách dopoledních (skřivan). Odlet podzimní má také svůj určitý tvar podle účelu, jehož má dosíci. Opouštějíce nás ptáci letí ne pobádáni nezbytně v nejbližší době majícími nastati poměry důležitými (plození na př.), nýbrž vyhledávajíce volně místa méně důležitého pobytu, jichž dostihnouti jim není nutno v těsně omezené době. Nejlépe toho důkaz vidíme na mladých, kteří dlouho ještě otálejí s odchodem, stále jaksi lákáni ještě příznivými poměry klimatickými, až pak rázem železná nutnost nadobro je zažene (špačci). Obraz domoviny, již jedině znají, jest příliš svůdným svou hojností potravy a zvyklými by- dlišti a potlačen bývá jen tvrdými prostředky donucovacími. Návrat děje se obdobně. Ti, kteří nej- časněji nás byli opustili, přicházejí i nejpozději. Zmínění s vrchu hnízdní hosté až tehdy, kdy již poměry k rozplozování byly se co nejvýhod- něji utvářily. Ti pak, kteří dlouho u nás me- škávají, přilétají již s prvými známkami pro- bouzející se přírody a tím i otevírajících se pastvišť. Samci vždy před samicemi, a to staří ptáci dříve, tak že mladí samci ještě se dosta- vují, když již samice první se objevily. Jako uhel černý, tedy jistě víceletý, jest vždy bez- pečné rehek, jenž první k nám přiletěl, světlejší jsou exempláře ostatní. Mezi pěvci — au těchto právě nejrázovitěji fáse stěhování jsou zřetelny — samci zaujmou vhodná, ponejvíce loni se osvědčivší stanoviska a lákají samice — jakožto slabší a méně zkušené — k zabrání vhodného a prozkoumaného již terrénu. Dál-li se odlet v noci, v téže době děje se i návrat a vždy právě v hodinách ranních zji- stíme prvního navrátivšího se poutníka. Ve dne odlétající ptactvo (čápi, jeřábi) vrací se rovněž ve dne. Návrat jarní jest spěchání za určitým a veledůležitým cílem, za aktem rozmnožovacím, jenž jen v určité, přesně omezené „době jest možným. Proto děje se také s největší rychlostí a cestou co možno nejkratší (viz dále u »směru«) Jistě že oživuje tu představa loviště tak dobře
#2 alto_textblock #2
*) Červenka i u nás časem tak činí a nebývají to individua mladá snad, nezkušená, nýbrž právě staří ptáci. Kos navykl si ve větších městech pře- zimování pravidelnému a to jak samci — kteří vůbec spíše přezimují, tak na příklad u pěnkavy — tak s samice a letošní ptáci.
#3 alto_textblock #3
známého, pohlavních rozkoší, již loni prožitých a znovu se vracejících, či teprve — působením ústrojů účelně změněných, zmohutněním varlat a vaječníků — tušeným. (Dokončení.)
#4 alto_textblock #4
Hlídka zeměpisná.
#5 alto_textblock #5
Výpravy za polárním krubem. Píše dr. Václav Švambera. — Jest velikou zásluhou Nan- senovou, že právě ve chvíli, kdy zájem o polární věci zdál se klesati na nulu, dovedl docíliti výsledků. jež podnítily k novým pokusům. Od 20 let nepamatu jeme, že by přezimovalo za polárním kruhem najed nou tolik výprav jako letos. Zde stručný přehled V polárních krajích, sousedících se Severní Amerikou, dlí 3 výpravy: Peary, Sverdrup a Stein. Amer. inženýr Peary náleží k nejvytrvalejším cestovatelům polárním; ztrávil již 7 let na ledu grónském a v cestování se sáňkami jest dnes snad největší autoritou. Nynější jeho výprava má za cí zjistiti nejsevernější končiny Grónska a odtud sáň- kovou výpravou dosíci pólu. Peary opustil 2. čer- vence 1898 New-York na lodi »Windward«, již mu byl zapůjčil známý anglický mecen Harmsworth. Vý- prava byla zásobena na 3 léta a čítala z počátku pouze 3 členy: Pearyho, lékaře a černého sluhu Hensona, jenž dosud Peara na všech výpravách provázel. Ve Smith Sundu přibráno ještě 5 dvou- členných rodin eskymáckých a 60 psů. Pomocná lod »Hope« přeložila zásoby uhlí na »Windward« a vrátila se koncem srpna 1898 na N. Foundland. »Windward« měl dovézti výpravu až na Fjord Sherard Orborne na 82° s. š. a vrátiti se ihned do Ameriky, odkudž pak měl každoročně přivážeti nové zásoby. Avšak po- měry ledové byly příliš nepříznivé a loď již dne 18. srpna 1S98 zamrzla na 79° 30 s. š. v Allmann bai na vých. pobřeží země Grinellovy. Odtud podnikl Peary cestu na sever a dosáhl ještě v prosinci 1898 Fortu Conger, odkudž přinesl originální záznamy. jež tu výprava Greelyova r. 1883 musila zanechati Při nové sáňkové výpravě ze zimního přístavu »Windwardu« na západ pohyboval se Peary v kon- čině dosud neznámé a zjistil, že země Grinnellova souvisí v jihu se zemí Ellesmere. Při tom spojií Peary výzkum svůj s Lockwoodovým z r. 1883. V létě 1899 připlul k Pearyovi parník »Diana« s no vými zásobami a vrátil se zároveň s »Windwardem uprostřed září do Ameriky. V létě 1900 vyplul »Wind- ward« znovu, aby výpravu, jež měla tentokrát přezi- movati na grónském břehu v Etah na Portu Foulke odvezl dále k severu. Dosáhl-li »Windward« Pearyho nevíme; poslední zpráva o této lodi jest datována 10. srpna 1900 z Godhavnu v Grónsku. Zatím však dostali jsme ještě v listopadu 1900 neočekávaně zprávu o Pearyovi. Přinesla ji velrybářská loď »Eclipse« jež se zastavila ve Smith Sundu. Tam došel od Pea- ryho dopis datovaný v březnu 1900 ve Fortu Conger v němž oznamuje, že sem převedl celou svoji vý pravu, aby v létě 1900 učinil rozhodný pokus smě- rem k polu. Nezdaří-li se, chce jej opětovati r. 1901 Od té doby není z těchto končin žádných zpráv. Vý prava Pearyova umožnila ještě jinou menší výpravu na zemi Ellesmere, kterou již od r. 1893 projektoval amer. geolog dr. Robert Stein. Ten vstoupil pro- vázen pouze rakouským lékařem drem. Leop. Kaanem a S. Warmbathem v létě 1899 na loď »Dianu« a da se vysaditi na břeh země Ellesmere. Chtěl zde prozkoumati celé dosud neznámé zá- padní pobřeží a vrátiti se r. 1900 s »Windwardem«. Zatím však přivezla v listopadu r. 1900 »Eclipse pouze dra. Kaana, jenž se se Steinem rozloučil dne 9. června 1900 na misu York a ve Smith Sundu vstoupil na loď »Eclipse«, s níž přivezi zmíněné již zprávy o Pearym. O výpravě Steinově nesdělil do- sud ničeho, proslýchá se však, že na více exkursích značně rozšířil známost země Ellesmere. Skutečnou konkurencí, jež v Americe vzbuzovala velikou nevoli, jest pro Pearyho výprava Sver- drupova. Statečný velitel Nansenovy lodi zamýšlí tentokráte oplouti celé Grónsko, z něhož dosud ne- známe severovýchodní břeh. Sverdrup chce prodrati se na »Framu« Smith Sundem a Robeson Chan- nelem k nejsevernějšímu cípu Grónska a zaměřiti pak podél východního břehu k jihu. Na celé cestě má se prováděti podrobný výzkum oceanografickýa přírodovědecký. Ostatně jest loď vystrojena jako meteorologická stanice prvního řádu a zásobena na 5 let. Stát norský poskytl loď »Fram«, jež byla přa- stavěna, ostatní náklad nesou 3 norští soukromníci. Štáb Sverdrupův jest poměrně velký: podvelitel nám. poručík Baumann, zoolog Edv. Bay z Kodaně, lékař a zároveň meteorolog dr. Svensen, topograf a geodet por. Isachsen, geolog dr. C. Schei a botanik dr. HH. G. Simmons. Výprava opustila koncem června 1898 Norsko a vnikla do Smith Sundu o málo později, než Peary. Avšak »Fram« nemohl ani tak daleko proniknouti jako »Windward« a musil ztráviti zimu 1898—99 u ostrova Cocked Hat, 50 mil jižněji, než Peary. Zde zemřel lékař Svensen. Výprava sama prý tu přispěla poněkud k výzkumu země Ellesmere. Na jaře 1899 uchýlil se »Fram« k ostrovu Little- tonu. Vyhlídky pro plavbu na sever byly prý kon- cem léta 1899 nepatrné. Od té doby nedošly o vý- pravě Sverdrupově žádné zprávy. V polárním vý zkumu nelze býti prorokem, avšak, pokud se vý- pravy Sverdrupovy týče, zdá se nám, že statečný kapitán stal se následkem neobyčejně šťastné plavby »Framu« trochu sanguinikem. Plán jeho postrádá vědeckého podkladu, jaký měla cesta Nansenova. Transarktický proud byl theoreticky zjištěn, prvé než Nansen vyplul a jednalo se jen, aby se loď do něho v určitém místě dostala. V končině severně od Smith Sundu musí loď bojovati s nejhorším ledem, jaký známe. Kolik cestovatelů a plavců stejně smě- lých, jako Sverdrup, vedlo zde marně tento zápas! Jediným vědeckým výsledkem, jejž jsme dosud od zmíněných tří výprav obdrželi, jest Pearyova mapa kraje, jenž tvoří přechod ze země Grinnellovy na zemi Ellesmere. Jaká jest dnes situace těchto výprav, nevíme. Vyslovují se sice vážné obavy, aby se zde neopakovala pro případ, že by se »Wind-
#6 alto_textblock #6
ward« nespojil s výpravou Pearyovou, tragedie greelyská, máme však za to, že není příčiny k ta- kým obavám a že ústup z těchto končin jest dnes pro nejhorší případ zabezpečen. V velikým zájmem dlužno sledovati výpravu ruského barona Tolla v moři na sever od Asie. Toll dlel již r. 1886 a 1893 na ostrovech Novo- sibiřských a ty jsou také dnes hlavním předmětem cesty, již nyní podnikl s podporou vlády a akademie. Jeho loď »Zarja« opustila 21. června 1900 Petrohrad a nalézala se 20. srpna v průlivu Jugorově. Moře Karské zdálo se býti tehdáž dobře splavné. Toll hodlal ještě v letě r. 1900 dosíci východního pobřeží poloostrova Tajmyru a přezimovati v zátoce Cha- tanga mezi 76° a 77° s. š. Přes zimu chtěl se věno- vati výzkumu této dosud málo známé země a v letě 1901 zaměřiti přímo k severním ostrovům Novo- sibiřským. Zde má býti dosaženo ostrova Sanikova, jejž Toll r. 1886 z velké dálky byl spatřil. Ostrov ten prý leží asi na 78° s. š., 150—200 km. od ostrova Kotelnoje. U tohoto ostrova, po případě u ostrova Bennettova hodlá znovu přezimovati a v letě 1902 nastoupiti ústup podél východního břehu ostrovů Novosibiřských a dosíci úžiny Beringovy. Výprava jest tak zařízena, aby mohla opustiti i lod. Štáb skládá se mimo Tolla ze 6 důstojníků a učenců, mužstvo čítá 12 hlav. Výpravu Tollovu má podporovati K. A. Volo- sovič, jenž odjel 14. října 1900 z Petrohradu. V Irkutsku měl se spojiti s geodetem Orlovem a v pro- sinci býti s 2 kozáky a 8 Jakuty v Ustjansku při ústí Jany. V dubnu 1901 má navštíviti ostrovy Novo- sibiřské. Z ostrova Ljachova má Volosovič jíti na ostrov Kotelnoj, Orlov na Novou Sibiř, zříditi tam depot se zásobami a ohledati také 3 již zřízená zá- sobiště. Také na Nové Zemlji přezimuje letos ruská výprava. Poručík Borisov proplul v srpnu 1900 průlivem mezi oběma ostrovy Nov. Zemlje do moře Karského a založil na východním pobřeží severního ostrova zásobiště, jež mají býti oporou pro výpravu na jaře roku 1901, jež má vyplniti poslední mezeru ve známosti Nov. Zemlji. Také na polárním pobřeží Evropy, totiž na pobřeží murmanském jsou Rusové činni. V létě řídí zde výzkum moře biolog Knipo- vič, v zimě dr. Breitfuss. Výzkum tento provádí se již od 2 let a podařilo se Rusům důkladně pro- zkoumati proudy mořské na pobřeží murmanskéma v moři Barendzově. Na 74° s. š. nalezen dosud ne- známý teplý proud. Východištěm tohoto výzkumu jest Alexandrovsk. Jako podnik naprosto dobrodružný musíme ozna- čiti cestu něm. kapitána Bauendahla, jenž od- plul 11. srpna 1900 z Hamburku na plachetní lodici »Matador« (44 tun). Veškeré jeho mužstvo sestávalo z kormidelníka a 5 plavců. Zamýšlel podél západního břehu Spitzbergů dosíci okraje ledového a trhlinami v ledu proniknouti s lodí co nejdále k severu, zane- chati ji pak svému osudu, dosíci severního polua po případě změřiti zemi, již snad na cestě tam ob- jeví. Na zpáteční cestě chtěl se dáti nésti proudem buď ke Grónsku nebo k zemi Františka Josefa. Výprava byla viděna posléze 6. září 1900 zá- padně od Spitzbergů na 76° 32 s. š., 13° 25' v. d. Doufejme, že se výprava uchýlila k přezimování na Spitzbergy, kdež snad velitel vystřízliví. Vésti dnes při tak nedostatečné technické a vědecké přípravě půl tuctu snad odhodlaných, ale nevědomých námoř- níků do polárního ledu, není již nevinným sportem.
#7 alto_textblock #7
Rakouská výprava do Brasilie. Nikde nedobyli cestovatelé z tohoto státu vyšlí, mezi nimiž bylo také několik vynikajících rodáků našich, tak trvalých vavřínů, jako v Jižní Americe. Zvláště znalost flory jihoamerické děkuje jim veliké pří- spěvky. Těmito tradicemi vedena, vystrojila vídeňská akademie výpravu, již vede dr. Wettstein, professor botaniky na univ. ve Vídni (dříve v Praze). S ním jdou dr. V. Schiffner, professor německé university v Praze, dr. F. Kerner, adjunkt říš. geol. ústavu (zároveň lékař) a vrchní zahradník botanické zahrady A. Wieman. Výprava opustila 9. dubna Vídeň a hodlá býti 3. května v Rio de Janeiro. Po 14denní za- stávce vydá se do San Paolo a odtud dále do nitra, kdež se bude věnovati výzkumu dosud neznámého kraje, v první řadě ovšem jeho květeny. Počítá se na pobyt šestiměsíční, jenž však může býti prodloužen. Výstroj výpravy obsahující stany, zbraně, instru- menty a proviant zaslán byl již před měsícem v 90 bednách do Ria. Brasilská vláda slíbila všemožnou podporu. (Dle sdělení prof. Wettsteina v »Reichs- wehr« 6. dubna 1901).
#8 alto_textblock #8
Mezinárodní ústav pro hydrogra- ficko-biologický výzkum moře. R. 1899 zasedal ve Stockholmu hydrograficko-biologický kongres zástupců Švédska, Norska, Dánska, Německa, Nízozemí, V. Britanie a Ruska, jenž se radil o pro- gramu pro systematický hydrografický a biologický výzkum severoatlantského okeánu a přilehlých částí sev. ledového moře. Tento program také tehdáž čá- stečně vypracován a doporučeno zříditi centrální laboratoř. Nyní rozeslala vláda norská jmenovaným státům pozvání k nové konferenci na den 6. května do Kristianie, kdež má býti otázka centrální labora- toře podrobně projednána. Ústav má býti vydržován z příspěvků zúčastněných států. Norové by rádi vi- děli tento ústav v Kristianii a Nansena jeho ředitelem. Korunní princ slíbil pro tento případ mimořádný příspěvek 10.000 korun.
#9 alto_textblock #9
Řecká společnost zeměpisná. N podnět některých učenců řeckých svolal professor K. Rades poč. března t. r. schůzi přátel zeměpisu do Athén, na níž usneseno založiti řeckou společ- nost zeměpisnou.
#10 alto_textblock #10
Sophus Ruge, professor geografie na tech- nice v Drážďanech slavil 26. března své 70leté na- rozeniny. Ruge vyníkl zvláště jako badatel o době velkých objevů. Také o geografii Čech se zajímala navštěvoval o prázdninách severní Čechy a Šumavu, o níž také psal.