#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
zemaědělství
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Prčmysl
#5
alto_textblock
#5
Finaněnictví
#6
alto_textblock
#6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 202. ze dne 24. července 1908.
#7
alto_textblock
#7
Telegrafické zprávy.
Pešťské mlýny.
Z Pešti, 23. července. (K. k. uh.) Dohoda
zdejších mlýnů o redukci výroby uplyne kon-
cem července. Nejspíše všechny zaháji potom
plnou činnost.
Mezinárodní sjezd obchodních komor a spolků
Z Berlína, 23. července. (K. k.) Mezi
národní sjezd obchodních komor a obchodníeh
a průmyslových spolků, který se v r. 1905
konal v Lutychu a v r. 1906 v Miláně, bude
se konati letos v Praze od 5. do 10. září.
Jednací pořad stanoven byl takto: 1. Směnky
a jiné obchodní papíry (Effets Něgocialles)
prostředky, jimiž by se jim zabezpečil mezl-
národní oběh. 2. Celní formality a jejich zjedno-
dušení. 3. Celní statistika, mezinárodní úprava
jejího roztřídění a pojmenování. 4. Stanoven
velikonočního svátku. V II. řadě: 1. Soubr
obchodních zvyklostí. 2. Úprava výstavnictví
3. obehodní informace. Protektorem pražského
kongresu jest arcikníže Karel František
Josef. Mezi čestnými presidenty jsou nynější
a bývali rakouští ministři, místodržitel královstv
českého, starosta města Prahy a president ob
chodní a živnostenské komory v Praze.
#8
alto_textblock
#8
Úslřední dobylčí lrh ve Sv. Marku.
(Týdenní zpráva od 20.- -23. července.)
Na hovězí trh přihnáno naproti minulému
týdnu — 280 krmných a + 11 kusů stepních a + 117
slabého skotu. Přímo dodáno +. 112 kusů. Více po-
sláno dobytka z obojích Rakous, Štyrska, Čech, Bu-
koviny a Bosny. Trh byl dobrý; ceny poněku
stouply. Poptávka a koupěchlivost byly čilejší. Byi
nedostatek pěkného zboží a proto platilo se o 1—
koruny dráž než minulý týden. Špatnější krmní
stepní voli nezměnili ceny. Trh byl skoro úplně vy
prodán.
Arciprima barevní krmní voli z českých, morav
ských a uherských továren, jichž bylo skrovně, pro-
dáváni snadno o K 1.— dráže než minutý lýden.
Ia. barevní, uherští a haličtí voli, jichž bylo také
málo, šli dobře na odbyt o K 1.— dráž. Haličtía
barevní prostřední voli získali též za čilého obchodu
K 1.—. Prostřední voli uherského plemene měli lepáí
odbyt než minulý týden. Špatnější krmní volia
stepní skot prodávání tak jako minule. Těžcí býci
zachovali své ceny úplně, tu a tam placeni také
o K 1.— dráž než minulý týden. Slabému skotu
spadlo na 100 kg K 1—2.
Z příhonu, v němž bylo z Čech 107, z Moravy
183 kusů, prodáno do Vídně 3287, do Dolních Rakous
1044, do Čech 20. na Moravu 36, do Štyrska 6, do
Tyrolska 18, do Švýcar 6 kusů a 20 se jich nedo-
prodalo.
Na trh vepřový bylo vzhledem k minulému tý-
dnu přihnáno o 69 lučných vepřů více, naproti tamu
o 1593 kusy masných vepřů méně. Příhon vepřů
tučných byl pouze z Dolních Rakous o 16 kusů větší.
avšak slabší byl ze Štyrska o 10 kusů, z Haliče
o 51 kus, z Uher a Sedmihrad o 28 kusů, z Chorvat-
ska a Slavonska o 219 kusů, Stejně jako minulého
týdne také tentokráte byly prostřední a lehké druhy
tučných vepřů hojněji zastoupeny; naproli tomu na-
bídka prima zboží a vůbec těžkých kusů, jichž při-
hnáno 2248 kusů, pro spotřebu nedostatečná. Poně-
vadž kromě toho výroba vepřového sádla a slaniny
vysokými cenami je omezena a toto zboží při dobré
poptávce opětně v ceně stouplo, byla poplávka po
tučných vepřích živější a ceny stouply o 1 hal, při
1 kg nad ceny minulého týdne. Naproti tomu vše-
cky lehčí druhy vepřů tučných a selských docílily
poptávky slabší a majitelé musili sleviti 1—2 h z po-
sledních cen. Z těchte druhů zbylo na konec ne-
prodáno 141 kusů; pro Vídeň prodáno bylo 5154 tuč-
ných vepřů.
Přivoz vepřů masných Byl slabší: z Moravy
o 217, z Haliče o 676, z Bukoviny o 350, z Uher a
Sedmihrad o 247, z Chorvatska a Slavonska o 307
kusů; z Dolních Rakous a Kraňska celkem přibylo
o 60 kusů více. Vzhledemí na silně pokleslou na-
Hdku nabyl trh na masné vepře pevného směru, při
čemž obzvláště cizí, totiž čeští a dolnorakouští kupci
bez ohledu na stoupající ceny živě se zúčastnili trhu.
V popředí zájmu kupujících stály těžké kvality a při
čilém odbytu docílily o 4 hal. na 1 kg. vyšší ceny
než minulého týdne. O něco klidnější, ale stejně pev-
nou tendenci a animovaný odbyt docílil trh s lehkými
a špatnějšími vepři masnými a tito získali 2 h na
1 kg. Pro Vídeň bylo odbyto 5481 proti 5885 minu-
lého týdne, pro venkov 1046 proti 1642 kusům min.
týdne. Z příhonu, v němž bylo z Moravy 261 kusů,
prodalo se: pro Vídeň 10.635, pro Dolní Rakousy
340, pro Horní Rakousy 139, pro Čechy 487, pro
Moravu 80 kusů a 611 kusů zůstalo neprodáno.
Na trh ovčí bylc přihnáno o 460 kusů více, než
minulý týden; dostavil se velký počet českých kupců
a také venkovských řezníků. Obzvláště čeští kupei
projevili mnoho chuti ke koupi a prolo přes značnější
nabídku zůstaly poslední ceny pevny. Do Čech byle
prodáno asi 900 kusů, 100 kusů pak do Švýcar.
Na trh telecí bylo přihnáno asi o 200 kusů více.
než minulého týdne. Nabídka značně převyšovala
vídeňský konsum, beztoho silně pokleslý a z toho
důvodu také při poplávce témě: uváznuvší, dosta-
vilo se opětně při všech kvalitách silné klesání cen
jež dostoupilo tak hluboko, jak tomu již po léta ne-
bylo. Při mimořádně slabém odbytu byla prima te-
lata o 4—16, prostřední a špalnější o 8—10 hal. la-
cinější, než minulého týdne.
Poražených vepřů byl na trhu pouze 1001 kus
Následkem slabé nabídky a poněvadž v pondělí masní
vepři na ceně stoupli, byla tendence pevná a všecky
druhy poražených vepřů stouply o 4 hal. na 1 kg.
Na vedlejším trhu s živými vepři byla nálada pro
musné vepře příznivá a ceny, které již v úterý stou-
ply, se udržely, z části dokonce později i stouply.
Na vedlejší trh hovězí bylo přihmáno 200 kusů
(81 těžkých a 119 lehkých kusů). Příhon sestával pře-
vahou z býků a krav, volů bylo pouze 38 kusů. Tito
oproti pondělku zůstali při nezměněné ceně. Těže
býci ztratili v pondělí docílených vyhlídek, býci lehcí
a krávy při stísněných cenách byli téměř neprodejní.
Ovce poražené měly slabý obchod při nezměně-
ných cenách
Na trhu s jehňaty bylo prima zboží hledíno z
ceny minulého týdne. Po lehčích jehňatech byla slab
poplávka.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší
Jakosti, barevní 92—100, nejlepší jakosti uherští
79—8U, haličští I. 87—92, voli I. jakosti ba-
revní 82—91, uherští voli 72—78, haličtí 80 — 86.
voli prostřední, barevní 72—81, uher. 64—71, haličtí
70—79, voli III. jakosti barevní 58—70, uberští 46
až 62, haličtí 00—00. Voli z pastvin 44—76, I. ja-
kosti — až —, bosenští voli od 30 až 44, I. jakosti
—.—, býci od 52 do 70. I. jakosti 71 až 76.
krávy 60--74, krávy I. jakosti 75—82, buvoli 30-— 46,
buvoli I. jakosti 48— 50, drobný dobytek 30—56,
vepři uherští I. jakosti 114—119, prostř. 108—113,
lebčí 100—107, staří 102—106, podsvinčata haličská
88—109, I. jak. 110—120, podsvinčata mor. 108, 128.
ovce živé 50 až 60, ovce živé I. jakosti 62— 66
ovce poražené 84—92, ovce první jakosti 94 at
104, telata poražená 60—120, telata poražená
I. jakosti 122—132, telata živá 56 až 104, telata živá
I. jakosti 106 až 116, vepři poražení 120—130, vepři
poražení I. jakosti 132—140, selata 120—140, lehčí
136 až 140, jehňata 22— 38, nejlepší jakosti —
korun za pár. Veškeré ceny rozumění se za 100 k
Bimo daň potravní.
#9
alto_textblock
#9
Z Paříže (la Vilette), 20. července. (Ovčí trh.)
Dopraveno 11.363 kusů. Odbyt dobrý, ceny beze
změny. Nedoprodáno málo. Znamenáno: ovce fran-
couzské od 85 do 110 ctm., ovce africké od 79 do
90 ctm. za půl kg masné váhy. — Přímo do jatek
dopraveno do 20. července 13 574 kusů, z nichž zbylo
tam 19. července 2121 kusů.
#10
alto_textblock
#10
st Z Pešti, 23. července. (Zvl. telgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 50 000 q o 10h
dráž. Platila za 50 kg: pšenice fisská
81 kg K 12.45, 80 kg K 12 40, 79 kg K 12 35.
78 kg K 12.25, 73.5 kg K 11.65 stará, 73 ks
K 11.—, peštská 82 kg K 12.25, 80 g
K 12 371. 79 kg K 12.15, banátská 81 ks
K 12.40, 80 kg K 12.30, 79 kg K 12. 17,
77 kg K 12.—, bačská 80 kg K 12.40, 79 kg
K 12.35, baraňská 81 kg K 12.25; žito
(+ 10 h) K 9 60—9 90; ječmen (+ 10 b)
K 7.80—8.—; oves K 8.30—8.40; řepka
K 16 20.
Terminový obchod byl zprvu pevný
na vyšší skutečné ceny, potom mdlý na prodeje.
K večeru znamenaln: pae něc e na říjen
K 11.32; žito na říjen K 9.51, oves na
říjen 8.26; kukuřice na červenec K 7. 65,
na srpen K 7 53, na květen 1909 K 7 26-
řepka na srpen K 16 35.
Plodinový trh byl bez odbytu
#11
alto_textblock
#11
změny.
Pochmurno.
Z Liverpoolu, 23. července. 4 hod. 10 m. (K. k.)
Obrat 5000 toků. Dodávky na červenec 5.62, na
červenec-srpen 5.62, na srpen září 5.32, na září-
říjen 5.16, na říjen-listopad 5.09, na listopad-pro-
sinec 5.04, na prosinec-leden 5.0I, na leden únor
4.99, na únor-březen 5.—, na březen duben 5.01, na
duben-květen 5.01, na květen-červen 0.—. Smýšlení
#12
alto_textblock
#12
klidné.
#13
alto_textblock
#13
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 23. července. (Peněžní bursn)
Závěrečné smýšlení peněžní bursy uhájené.
Obrat akelí 970.000 (830.000).
Uniou Pacifie 154.50 (154.—).
Kanada Pnellle 168.75 (168-5 0).
Uuited States Steel Corporman 45.50 (453/.)
Baltimore and Ohio 93.25 (921/21.
Káva.
23. července 22. červene
6.25
6.25
Rlo fair čls. 7 . . . ..
6.—
5.95
na červenec . . . . ..
5.75 5.80
. . . . . .
Culr.
23. července 22. červene
3.77
Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.77
Tuky Westeru Steam . . 9.65 9.65
Tuky známka Wiloox . . 9.90 9.90
Z Nového Yorku, 23. července. (Obilní bursu.
Smýšlení obilní bursy stálé.
Pšeulce.
23. července 22. červene
1001/%
pohotová nová sklizeň . . 100%
na červenec . . . . . . 1001/2 100.50
na září . . . . . . . . 98/ 98 1/%
Kukuřice
23. července 22. červen
87.—
na červenoc . . . . . . 87. —
83.50
na září
. . . . . . 83.75
71.-
na prosinec . . . . . . 72.—
Petrolej
23. července 22. červen
10.90
10.90
raflnovaný, kesonový
8.75
rafinovaný Standard White 8.75
Kovy.
23. července 22. července
Měď. . . . . 12.87 13.— 12.75 13.—
Cín . . . . . 30.55 31.05 29.45 29.95
Železo čís. 2. . 15.75 16.25 15.75 16 25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 23. července. (Bavlnářská bursa.
Bavlnový obchod byl v souhlasu se zprávam
liverpoolskými při zahájení slabší, pak se úhra-
dami zotavil, ale závěrek byl následkem prodejů
opětně nižší a stálý.
23 července 22. července 21. července
10.90 11.—
pohotová . . . . 10.80.
9.30 9.36
na srpen . . . . 9.30
9.35
9.38 9.41
na říjen . . .
na prosinee . . . 9.17 9.22 9.24
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 23. července. Na červenee
10.40 (10.78) na říjen 9 27 (9.37).
#14
alto_textblock
#14
na září
#15
alto_textblock
#15
Úvahy o železničním dopravnictví
#16
alto_textblock
#16
Slovo v čas k chystané reorganisaci státních drah
Napsal V. Trenčanský.
(Dokončení.)
#17
alto_textblock
#17
Dráhy oddávají se hrubému omylu, usuzu-
jíce, že čím více lid o svých právech k drahám
odchován bývá v nevědomosti, tím více jim to
prospívá. Nehledě k morální stránce této věci
a povinnosti drah, aby všemožným způsobem
o to dbaly, aby jejich předpisy v lidu se vžily
ukáži, že svým postupem řežou do vlastního
těla. Čím to, že to na denním pořadu jest, že
cestující u pokladničního okénka dostává se ne
dráze do hádky, poněvadž mu pokladník zdráhá
se na přepravní poplatek, sotva korunu obsaha-
jící, na 100korunovou bankovku drobné vrátiti.
že na to hned s průvodčím vlaku novou půtku
slovní svádí, poněvadž ho tento z oddělení vozu
do kterého usedl, vyvádí a do druhého vozu zve
anebo že cestujícímu přes příliš objemná zava-
zadla do vozu bráti zabraňuje aneb na jiné než
dovolené straně vozu vystupovati zakazuje atd.
Poněvadž cestující nezná pro přepravu osob,
buď z důvodů bezpečnosti aneb rychlé výpravy
osob, zboží a vlaků vydaná účelná a užitečná
ustanovení. Pokladník nevydává drobné, poně-
vadž by se vracením peněz bavil, lehce na svůj
úkor přepočítal; průvodčí vlaku jest v právu;
oddělení vozová dle svého úsudku cestujícím
obsazovati, poněvadž jest v zájmu rychlé vý
pravy vlaku, aby cestující v jednom směru je-
doucí aneb v jedné stanici vystupující, pohro-
madě držáni byli, aby bezůčelným otevíráním
různých vozů, výstupem z nich a zavíráním
vozů přestávka v stanicích na újmu dodržent
jízdní lhůty vlaku, který dosáhnouti musí v ná-
sledujících stanicích připojení, nebyla předrže-
na. Zrovna tak jest odůvodněn zákaz, bráti s se-
bou mnoho objemných zavazadel do vozu, poně-
vadž jsou překážkou volnému výstupu cestují-
cích, jízdním řádem vykázané staniční přestáv
ky se ruší a nad to i dráhy o svůj oprávněný
výdělek z přepravného zavazadel přicházejí. Zá
#18
alto_textblock
#18
kaz, vystupovati jen v dovoleném směru, jest
z bezpečnostních důvodů dán.
Ale cestující, který nezná vnitřní zdůvod-
nění těchto předpisů, myslí, že dává zřízenec
ovládati sebe svévoli a ne příkazem účelnost
a starosti o jeho a jiných cestujících rychlou
dopravu a bezpečnost osobní. Cestující v návalu
hněvu vyplní v stanici stižnostní list mořem na-
dávek proti správě a její zřízencům a nemá-
intermezzo dohru před soudem, dostane se mu
poučení, že zřízenec počínal si ve smyslu da-
ných předpisů. Což nedalo by se všem těm ne-
milým, den co den se opakujícím výstupům.
které ani drahám, ani obecenstvu nejsou na
prospěch, ani ke cti, lidovým vydáním
železničních předpisů a jich zpo-
pularisováním předejítí? Nepodepřel by
se tím na drahách všeobecně za nutné uznaný
pořádek, bezpečnost a jistota a neodstranil by
se tím zase kus toho mnohopisáctví, proti ně-
muž od let marně se bojuje? Správa pošt v té
příčině počíná si mnohe.n čiperněji, její pravidla
naleznete v každém kalendáři, následkem tohc
vžila se a není u ní také takových hádek a ne-
dorozumění. Správa státních drah pruských uči-
nila první krok k zpopularisování vědomosti
dopravnických. Vydala prozatím „Merkbuch“
pro odbavování osob a zavazadel, v němž struč-
ně a lehce srozumitelně a za laciný peníz v pří-
ručce shrnula veškerá důležitější pravidla a
předpisy. Dá se očekávati, že nevykročila, aby
při prvním tomto pokusu zůstala státi, nebot
mnohem větší hospodářskou důležitost má do
sebe lidové vydání předpisů o vý-
pravě a přepravě zbo ží.
V zemi, kde občanský obsáhlý zákonnik
vydán v Hliputánském vydání, tak že je sehovati
lze pohodlně ve vestové kapse a prodává se z
mírný peníz i se zvětšovacím sklom, nedá za-
jisté na sebe dlouho čekati i vydání železničních
předpisů.
Tento obor chová se dráhami jako esote-
rická věda v tajnosti pod sedmi klíči, avšak i tu
říci dlužno, na jejich škodu.
Kdo zasvěcen jest do koloběhu agend re-
klamačních kanceláří při drahách, ten mi do
svědčí, že aspoň 70 docházejících reklamac
jest zbůhdarma podaných. Jeden žádá náhradu
za schodek na váze při zásilce vína. Ze sudu
prosákla mezi dužinami tekutina. Vina nějaká
dráhy z neobezřetného nakládání se zbožím
se neprokázala. Odmíká se z dopravního řádu,
poněvadž dráha neručí za potraty z prosákání
a z přirozené povahy zboží až do 2 % váhy,
povstalé při mokrém a vlhkém a až do 1% váhy
při suchém zboží. Jiný reklamuje proto, že
zboží skleněné, hliněné, porcelánové, mramo-
rové, ze železné litiny, nářadí atd., zkrátka
lehce zlomitelné zboží, vspořádku byvši podáno
v konečné stanici v rozbitém stavu mu vydáno
Nezjistila-li se přímá vína dráhy na závadě,
dožadovaná náhrada z ustanovení dopravního
řádu se zamítá, protože zvláštnost provozu že
lezničného: časté překládky, otřesy při přesuno
vání a vezbě, rychlost manipulace a zvláště po
vaha zboží, k zlomení náchylná, s sebou přmáší
že, jak zkušenost ukazuje, takové zboží be
všelikého přispění orgánů dráhy z příčin zmíně
ného nebezpočí, založeného v povaze provozu
dráby a zboží samého, zkázu bere.
Jiný odevzdal nákladním listem ovoce do
stanice Frýdlantu, aniž by udal bližší označení,
na jaké dráze leží. Zboží, které mělo přepraveno
býti do Frýdlantu v Čechách, zavezeno bylo do
stejnojmenné stanice v pruském Slezsku aneb
na Moravě. Než dostalo se do pravé stanice, ne-
jen že se zkazilo, ale adresát musil zaplatiti
i veškeré poplatky potulky. Zamnítá se, poněvade
dráha z dopravmho řádu neručí za chybné a ne
dostatečné záznamy v nákladním listě. Ještě jiný
má dobře založený nárok na náhradu za prome-
škanou dodací lhůtu, ale promeškal až do pro
padné lhůty nárok svůj ohlásiti a uplatniti. I ten
se zamítá. Atd. atd.
Mohl bych z praxe celé stránky vyplniti
případy takových reklamací, které zpředu uz
propadají zamítání. Ale nieméně bývají jimi
kanceláře drah zaplavovány a tu musí každé
podání několikráte se zaznamenati, závada vy-
šetřovati a po zjištěném stavu věci straně ovšem
zamítavé vyřízení dáti. Co tu přichází užitečné
pracovní síly, inkoustu, papíru a drahocenného
času na zmar. Avšak i reklamující straně ne-
daří se lépe. Má psaním reklamací neužitečnou
práci a ztrátu na penězích nákladem na porta
poštovní atd.
Jak by jinak bylo, kdyby dráhy vší silou
se o to zasadily, aby jejich předpisy a ustano-
vení byly zpopularisovány a je před
lidem netajily. Samy i lid by z toho měl pro-
spěchy. Pamatuji se, že jsem před lety četl
v jednom amorickém odborném železničním
časopise, že i za oceanem chovaly své předpisy
dráby jako nějaký fakir své omračujíci kousky
v tajnosti. I tam tvořily docházející hluchéa
jalové reklamace neužitečnou, na 70 % sáha jíeí
nezdravou přítěž. Jedním rokem přišel na vroh
správy dráhy světem mrskaný kupec. Ohlédl se
v obchodě dráhy a hned rozpoznal, že se přes míru
pracuje pro registraturu reklamační kanceláře.
Nařídil rázně, aby sestavil se létací sbor z obrat-
ných, dovedných a odborně vzdělaných úřa
níků, který by při daných příležitostech ve vět-
ších střediskách průmyslových a městech konal
populární přednášky z dopravního práva. Krom
toho opatřiti dal lehkým a srozumitelným slohem
psané příručky s případnými vysvětlivkami
z toho oboru, jež v tisících exemplářích za vý-
robní cenu po zemi rozhodil. Ani nikdo se ne-
nadál, jaký obrat toto rozumné a účelné opa
tření rok k roku přineslo. Papírová přítěž rekla
mací klesala rok za rokem ze 709% na 65 .
pak ale rapidně na 55 a 50 %, až zůstala stát
na zdravém počtu 45—40 %.
I u nás stal se jakýs takýs náběh a poku
v tom směru. Ministerstvo železnic nařídilo, aby
do jistých větších stanic ve dny napřed veřejně
ohlášené za intervence delegovaných železnič-
ních úřadníků a obchodních komor svolávaly s
#19
alto_textblock
#19
bylo.
#20
alto_textblock
#20
za účelem rozmluvy se zájemníky o komerčníe
záležitostech zvláštní porady.
Dalo se už předem usouditi, že minou se
úplně s účelem a selhaly úplně, když kompe-
tence těchto porad byly postupem času ostřiženy
a okleštěny. Zájemníci v některých místech
zřekli se všelikého docházení do těchto pora
nadobro.
Aby takové porady přinesly všestranný pro-
spěch, třeba jest, aby především pozvedlo sa
v lidu všeobocné prostředí vědomostí o veřejném
dopravnictví, pak lze se i nadíti, že z lidu vy-
cházeti bude účelná a zdravá iniciativa.
Aby se tak stalo, třeba bude dále, aby
v ministerstvě železnic zřídil se za obezřetného
a obratného vedení tiskový aneb re-
klamní odbor, který by spravoval veškerou
sem spadající látku: účelné problašování před-
pisů, vydávání lidových pouček, plakátování lé-
čebných a výletních míst, styk a jednání s tu-
ristickými a cizineckýmí spolky, přednášky z od-
boru dopravního práva, zařizování dotazoven
atd. O kolik honů jsou v tom ohledu napřel
amerieké dráhy a švýcarské! Ty nic neštítise
sestoupiti s povýšenéhe stolce úřadu do nížin
obyčejného, prostinkého kupce, berou penize
kde leží, a ty leží prý na ulici, jen se člověk
pro ně sehnouti musí. Stěny oddělení vozovýeh
vyplněny jsou vkusně na emnilovaných štíteích
umístěnými plakátky, doporučujícími ten či onen
hetel, to ono výletní místo, sanatorium, pohor-
skou dráhu k vyjiždce atd. Na každém plakátku
ověřene jest, kolik inserent zaplatil na poplat-
cích dráze.
Jak z předu jsem se zmínil, přichází př
přepravě zboží a dráze mnoho hodnot na
zmar, aniž by dráha jakous náhradu dáti musila.
Jest to ohromná ztráta národního jmění. Do t-
síců rozbíjejí se spousty zboží. A přece daly by
se hodnoty ty zachrániti pojištěním proti škodě.
I tu by dráhy mohly zasáhnouti na svůj i obe-
censtva prospěch vybíráním mírně stupňovanýe
pojistek. Ilodnota zboží pojištěnci by se zachrá-
nila, dráha by měla zisk z pojistek a zbaven
by byla nad to jalového a bezúčelného posavad
ního vyšetřování. Posavad obírají se jen spora-
dicky některé pojišťovací společnosti timto obo-
rem, po výtce německé. Kdyby práce tato i u na-
šich pojišťoven se ujala a řádně se zorganiso-
vala, byla by zajisté zdrojem bohatých příjmů
i pro ně.
Naleznou-li pokyny tyto žádoucího poroz
umění v našem obecenstvu, budu v nich po-
kračovati.
#21
alto_textblock
#21
Z lrhů paněžních. (23. července.) Praha. Prů-
běh dnešní bursy byl klidný a trh omezil se pouze
na závěrky akcií Podolské cemenlárny za K 200.—
Dále podáváno za akcie: První »české tov. orient
cukrov. K 250.—, První pražské zastavárny K 465.—
První české akc. pojišťovny na život K 265.—, Kolfn-
ské továrny kávov. náhražků K 680.—, pivovaru
v Čes. Budějovicích K 860.—, České banky „Unicn“
K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerí
K 170.—, slrojírny Daňkovy K 432.—, Škodových
závodů K 277.—, Pružské úvěrní banky K 526.—.
České průmyslové banky K 415.—, Zajišťovací ban-
ky K 200.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv
v Kolíně K 400.—, První českomorawvské strojírny
K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavuk
447.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě
Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech
K 360. — peníze.
Vídeň. Na začáleční burse nepřestalo ještě
úplně politické rozladění. Následkem zpráv z Make-
donie a neuspokojivých zpráv z ciziny byl obchod
zase špalnější. Alpinky trpěly mísstními prodeji, praž-
ské železářské byly vyšší. Na polední burse náladu
byla poněkud přívětivější. Kreditky byly kupovány
v Pešti a také na zdejší účet. Vzhlodem na naslávající
semestrální bilanci akcie společnosti „tátní dráhy tě-
šily se zájmu spekulace a značněji stouply. Tal
cizozemské bursy nebyly již znepokojeny a bursa
končila lehkým zolavením. Bankovní papíry, zvláště
kreditky, měly poptávku. Akcie společnosti státní
dráhy se zlepšily, lombardy byly v stagnaci, paropla-
vební vyšší, alpinky a pržské železářské klesly, bo-
denkreditky byly lepší. Trh k ukládání chabější; na
eskomptním trhu peníze nezměněny, 37/1s95
Berlín. Na dnešní burse převládala nálal
mnohem příznivější než včera. Záhy po začátku obje-
vil se zájem pro hodnoty amorické, v nichž podni-
kány koupě pro účet londýnský při zlepšených ku
sech. V poprodí ruchu stály kanadské a Pennsylvani
Zotavených kursů docilily později též akcie železář-
ských a uhelnadolných podníků. Také akcie domácíeh
bank o zlomky procentní zlepšeny. Z hodnot rakou
ských akcie stální dráhy, jižní i kreditky mírně zela
veny. Dopravní společnosti paroplavební v malých
položkách za zvýšených záznamů obchodovány. Ru-
ské renty i akcie bank ruských trpěly ziskovými pro
doji. Soukromý diskont nezměněn 21/4 5%. Denní pe-
níze 21/2 9.
Čeští pěstitelé chmele a jazyková rovnoprávnost
Ke zprávě, pod timto záhlavím v č. 189 t. I. uveřej-
něné, podává p. Fr. Schneider, říd. učitel v Tře-
boci, toto vysvětlení: Nejsa ze zásady přílelem „trha-
cí“ politiky v kterémkoli oboru společných instituei
českoněmeckých, neučinil jsem návrhu na změnu
dosavadních stanov Jednoty; když pak tak učinil pan
ředitel a poslanec Mohl, a když z návrhu, klerý o
podal a částečně p. dr. Damm přepracoval, jsem se-
znal, že v mnohém chledu jsou stanovy tyto české
menšině výhodné, hlasoval jsem pro ně a p. poslanec
Mohl píše v listu, jím redigovaném, ve „Chmelařskýeh
Listech“ č. 14. ze dne 7. července 1908 na straně 167
doslovně takto: „Dne 21. června konána v al
ná schůze. Žatecké jednoty, na níž ko-
nečně přijata ředitelem Mohlem navrhovaná
změna stanov a zřízení národnostníh
odboru. Původní návrh stanov, navrho
vatelem vypracovaný, byl sice v některých
částech drem. Dammem pozměněn, nicméně uhájena
jistá svéprávnost a samostatná činnost odborů, tody
také odboru českého, česlých obcí, dosud vesmět
podléhajících většině hlasů německých. Volby a přímý
styk s obcemi náleží zásadně sekcím...“ „Sekc
mají stanovený podíl na jmění, kdežto o používán
společného jmění rozhodovala dosud prostá ně-
mecká většina, jest toto rozhodování úplně
obmezeno, třeba ne tou měrou, jak jsme si toho přáli
Avšak, kdo ví, jaký odpor původně klad
se jen té myšlence, Jednotu v sekce roz-
děliti, kdo zná, kterak posud ve všem
všudy mohla se uplatňovati věťšina
německá na úkorčeské menšiny — tento
postup, ten to zcela jinak dovede oce-
niti, než podezříváním a malichernost-
mi, kleré s české strany byly dány na
jevo. Schůzi tu a zvláště změnu stano
hodlali znemožniti němečtí radiká-
lové.“ Zajisté ráčíte uznati, co se klade jednomu
za zásluhu, nemůže býti totéž druhému hanou. Pr
navrženou změnu stanov hlasovali ve výboru
všichni čeští zástupcové, tedy nejen
#22
alto_textblock
#22
já, ale i předseda Chmelařského spolku pro král.
české pan Frant. Fejfar, pan poslanec Mohl, jakei
i ostatní čeští členové výboru. Poněvadž proti na-
vrženému znění stanov, kteréž týden před val
nou hromadou do všech 227 německých
a 92 obcí českých zaslány byly, pořádány
byly protestní schůze všeněmeckým poslancem Wa-
stem, který tvrdil, že nesmí býti přijaty, usneseno
ve výboru, že návrh stanov na valné schůzi musí
hájiti členové výboru a designováni k tomu
účelu s české strany p. poslanec Mohl a já. Při val
né hromadě delegátů, dne 21. čeryna t. r.
konané, přítomno bylo 115 delegátů za
obce němocké a 52 delegátů za obce če
ské. Ve schůzi zastoupeni menšinou Všeněmci, jmé-
nem jich prudce útočil Všeněmec delegát Hessman
proti návrhu stanov, zejména ale proti § 24.
a činil návrh na přechod k jednacímu pořadu a za-
mítnutí výborem předloženého návrhu stanov. § 24.
celý v doslovném znění zní takto: „Jednací řeč svazu
jest povšechně německá, avšak ve styku s českou
sakcí nechť užívá řeči české. Jednací řečí německé
sekce jest německá, české sekce česká. Ve všech
shromážděních a zasedáních orgánů svazových, tedy
v ředitelství, ve výboru a shromá ždění delegátů svazu
mohou členové mluviti oběma jazyky zemskými, ma
býti ale o to postaráno, aby byl obsah řeči těm, kteří
tomu nerezuměli, druhou zemskou řečí sdělen.“ De-
legát Janla (Němec ze Stankovic) žádal. aby
k § 24. byl dán dodatek: „Za příčinou
usnadnění správních záležitostí pří
pisy, od Jednoty na český odbor vycháe
zející, buďtež učiněny v řeči německé,
načež český odbor může vyřízení vy-
konati ve své řeči mateřské.“ Podolýkám,
že mezi českými delegáty byli p. Fr. Fejfar, předseda
Chmelařského spolku pro král. české, pan poslanee
Mohl, pan JUDr. Potr Jandač, tajemník města Rakov-
níka, a více vynikajících osobností z kruhů českých
pěstitelů chmele. Hájil jsem dle daného slova návrl
stanov a mluvil proti návrhům výše uvodeným a to
proti Všeněmci Hossmanovi a delegátu Jankovi,
zejměna poukázal jsem panu delegátu Jankovi, že
žádají Němci na nás, abychom v nynějších krilických
dobách pro pěstitele chmele (nehradí po většině pří-
jem za sklizeň režií) s nimi společně pracovali a že
jeho návrh je pro nás gaudinské jho a naprosto ne-
přijatelný. — Po mých vývodech vzal pan
Janka svůj návrh zpět. Proti panu Hess-
manovi jsem poukázal k tomu, že ostatně při § 24.
zaplatili účet Češi, ktoří koncedovali toto znění jen
z toho důvodu, že zřizeny budou sekce,a
bude jim možno klidně se věnovati práci ve pro-
spěch zuboženého chmelařství, a že bráti budou po-
díl na veškerém jmění Jednoty. — Konstatuji, že
z českých delegátů proti znění § 24. se
k slovu nikdo nehlásil a následkem toe
ho také proti němu nemluvil. K § 21.
který má nadpis: „Spravování jmění a svazu od-
borů“, učinil delegát Hann z Postoloprt dolaz, jestli
skutečně české obce tvoří 1/4 Jednoty, odpověděl jsem
že české obce netvoří sice celou 14 obcí Jednoty,
za to že mají 41% rozlohy a že jsme přijali § 24.
pouze proto, že nám celé slanovy zaručují, že si své
záležitosti můžeme vyřizovati v české sekci a že
bereme podílu 1/ na veškerém jmění. Na to kon-
statoval p. předseda dr. Damm ze spisů, že až do
dnešního dne náleželo k Jednotě 227 německ ých
obcí (71.2%) a českých 92 (28.82%) a po dnešním
právě předcházejícím hlasování náleží k Jednotě 250
obcí německých (69.06%) a 112 českých (30.949)
(čísla v procentech jsem tuto doplnil sám) a oprolí
výtkám delegátů všeněmeckých uvedl: České obce
nečiní sice celou třetinu Jednoty, ale mají větší roz-
lohu nežli 1/4 a do návrhu bylo pojatí jisté povné
čislo, navrhuje tudíž výbor 1/4. K tomu podotýkám
ještě sám, že rozloha chmelnic není tak stálého rázu,
jako počet obcí, který byl téměř 12 roků nezměněn,
avšak během 15 let stoupla rozloha chmelnic o 6095,
kdežto nyní začíná opět redukce rozlohy a rozloba
tato nemění se v celém obvodu rovnoměrně a není
vyloučeno, že může i v českém obvodu klesnouti
pod nynější 41%. — Dále není pravdou, jak pan do-
pisovatel tvedí, že čeští delegáti měli na této schůzi
téměř vělšínu, nýbrž konslatuji opětně, že německých
delegátů bylo přílomno 115 a českých 52, neměli
tudíž Češi ani 12 přílomných delegátů. Já, jako člen
výboru, který jsem- se zavázal tento návrh stano
hájiti, nemohl jsem činiti návrhů odchylných, to
bylo ale možno jiným českým d'elegás
tům, kteří podobného závazku neměli,
a přece tak nikdo neučinil. Při § 24. a celých stano-
vách vůbec byl odchylný návrh Všeněmce Hessmana
na zamítnuli výborem předloženého návrhu stanov,
mohl jsem tudíž činit pouze jedno z dvojího, bud
hlasovati pro výborem předložený ná-
vrh stanov, aneb hlasovati se Všeněm-
cem Hessmanem. Tobych býval zajistě
mnohem více kaceřován, že jsem pomohl
Všeněmcům sprovoditi návrh slanov, který české
menšině zaručuje mnohá dosud nebývalá práva při
Jednotě žatockých obcí. — Před 12 lety náležely
ještě české chmelařské obce k městské známkovně
chmele v Žatci, kterou řídila správní rada, v níž z a-
seďali 23 Němci a 2 Češi, jmenovaní ža-
teckou městskou radou, na jmění a vý-
nosu neměly české obce žádného podíi
lu a na správu téměř žádného vlivu. Jež-
to ústav tento neposkytoval pěstitelům chmele dosta-
tečné záruky proti různým malversacím chmele, za-
ložili pěstitelé chmele obou národností Jednotu ža-
teckých obcí chmel pěslujících v Žatci a při ní známe
kovnu chmele. Ke spojení pěstitelů chmele obou ná-
rodností došlo pouze pod zevnějším tlakem toho
fakta, že obchod bez rozdílu národnosti a nábežen-
ství ve spojení s městem Žalcem vytvořil pro pěstitele
poměry nesnesitelné. Aby nás získali němečtí pě-
stitelé proti našemu společnému nepříteli, musili nám
zaručiti mnohá práva, kterých jsme dosud neměli.
Tak ve výboru zasodá 6 Čechů vedle 12 Němců a
nyní došlo v Žatci ke zřízení vedle německého odboru
též odborů českého, který jest před zákonem nynl
právnickou osobou a jako taková jest oprávněn činiti
česká podání u všech příslušných úřadů. Nedomohli-l
jsme se během 12 roků ve všem úplného práva, jak
bychom si všichni bez rozdílu přáli, nicměně dodcisil
jsme se značných úspěchů a právě v život uvá-
děný zákon o označování původu chme-
le jest výsledkem společné práce če-
ských a německých. něstitelů chmele
a jsem přesvědčen, že při nynější krisi
chmelní součinnost. pěstitelů chmele
obou národností je nejen žádoucí, ale
přímo nutnou.
Insolvence. Filip Grossmann, obchod s prádlem
ve Vídni I. (dluhů asi 300.000 korun). — L. Werner,
neprot. obchodník v Zábřebě. — Pelleyné a Schmidt,
obchodní firma ve Velkém Varadině. — Antonín Svo-
boda v Praze II., Riegrovo nábřeží č. 236. — David
Alois, protok. obchodník v Žižkově. — Josef Eimann,
protok, obchodník v Teplicích. — Schlein L., obchod-
ník ve Slanislavově. — Čeněk Janík, obuvník ve
Vídni II. — Bley Pavel, obchodník ve Vídni I. —
S. Kovacs, obchod s drobným zbožím v Novém Sadě.
— Bodřich Holler, obchodník v Olomouei.
#23
alto_textblock
#23
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
od 16.—23. července 1908 K 19,337.373 47,
1907 K 18,123.713.59. Součet všech podání od
2. ledna 1908 činí K 638,268 102 08 a vykazuje
u porovnání s K 511.076 377 80 téhož obdobl
předešlého roku příbytek K 127,191. 724 28.