ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d8ca6a30-75a5-11dc-ace7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
zemaědělství
#3 alto_textblock #3
Obohod
#4 alto_textblock #4
Prčmysl
#5 alto_textblock #5
Finaněnictví
#6 alto_textblock #6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 202. ze dne 24. července 1908.
#7 alto_textblock #7
Telegrafické zprávy. Pešťské mlýny. Z Pešti, 23. července. (K. k. uh.) Dohoda zdejších mlýnů o redukci výroby uplyne kon- cem července. Nejspíše všechny zaháji potom plnou činnost. Mezinárodní sjezd obchodních komor a spolků Z Berlína, 23. července. (K. k.) Mezi národní sjezd obchodních komor a obchodníeh a průmyslových spolků, který se v r. 1905 konal v Lutychu a v r. 1906 v Miláně, bude se konati letos v Praze od 5. do 10. září. Jednací pořad stanoven byl takto: 1. Směnky a jiné obchodní papíry (Effets Něgocialles) prostředky, jimiž by se jim zabezpečil mezl- národní oběh. 2. Celní formality a jejich zjedno- dušení. 3. Celní statistika, mezinárodní úprava jejího roztřídění a pojmenování. 4. Stanoven velikonočního svátku. V II. řadě: 1. Soubr obchodních zvyklostí. 2. Úprava výstavnictví 3. obehodní informace. Protektorem pražského kongresu jest arcikníže Karel František Josef. Mezi čestnými presidenty jsou nynější a bývali rakouští ministři, místodržitel královstv českého, starosta města Prahy a president ob chodní a živnostenské komory v Praze.
#8 alto_textblock #8
Úslřední dobylčí lrh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 20.- -23. července.) Na hovězí trh přihnáno naproti minulému týdnu — 280 krmných a + 11 kusů stepních a + 117 slabého skotu. Přímo dodáno +. 112 kusů. Více po- sláno dobytka z obojích Rakous, Štyrska, Čech, Bu- koviny a Bosny. Trh byl dobrý; ceny poněku stouply. Poptávka a koupěchlivost byly čilejší. Byi nedostatek pěkného zboží a proto platilo se o 1— koruny dráž než minulý týden. Špatnější krmní stepní voli nezměnili ceny. Trh byl skoro úplně vy prodán. Arciprima barevní krmní voli z českých, morav ských a uherských továren, jichž bylo skrovně, pro- dáváni snadno o K 1.— dráže než minutý lýden. Ia. barevní, uherští a haličtí voli, jichž bylo také málo, šli dobře na odbyt o K 1.— dráž. Haličtía barevní prostřední voli získali též za čilého obchodu K 1.—. Prostřední voli uherského plemene měli lepáí odbyt než minulý týden. Špatnější krmní volia stepní skot prodávání tak jako minule. Těžcí býci zachovali své ceny úplně, tu a tam placeni také o K 1.— dráž než minulý týden. Slabému skotu spadlo na 100 kg K 1—2. Z příhonu, v němž bylo z Čech 107, z Moravy 183 kusů, prodáno do Vídně 3287, do Dolních Rakous 1044, do Čech 20. na Moravu 36, do Štyrska 6, do Tyrolska 18, do Švýcar 6 kusů a 20 se jich nedo- prodalo. Na trh vepřový bylo vzhledem k minulému tý- dnu přihnáno o 69 lučných vepřů více, naproti tamu o 1593 kusy masných vepřů méně. Příhon vepřů tučných byl pouze z Dolních Rakous o 16 kusů větší. avšak slabší byl ze Štyrska o 10 kusů, z Haliče o 51 kus, z Uher a Sedmihrad o 28 kusů, z Chorvat- ska a Slavonska o 219 kusů, Stejně jako minulého týdne také tentokráte byly prostřední a lehké druhy tučných vepřů hojněji zastoupeny; naproli tomu na- bídka prima zboží a vůbec těžkých kusů, jichž při- hnáno 2248 kusů, pro spotřebu nedostatečná. Poně- vadž kromě toho výroba vepřového sádla a slaniny vysokými cenami je omezena a toto zboží při dobré poptávce opětně v ceně stouplo, byla poplávka po tučných vepřích živější a ceny stouply o 1 hal, při 1 kg nad ceny minulého týdne. Naproti tomu vše- cky lehčí druhy vepřů tučných a selských docílily poptávky slabší a majitelé musili sleviti 1—2 h z po- sledních cen. Z těchte druhů zbylo na konec ne- prodáno 141 kusů; pro Vídeň prodáno bylo 5154 tuč- ných vepřů. Přivoz vepřů masných Byl slabší: z Moravy o 217, z Haliče o 676, z Bukoviny o 350, z Uher a Sedmihrad o 247, z Chorvatska a Slavonska o 307 kusů; z Dolních Rakous a Kraňska celkem přibylo o 60 kusů více. Vzhledemí na silně pokleslou na- Hdku nabyl trh na masné vepře pevného směru, při čemž obzvláště cizí, totiž čeští a dolnorakouští kupci bez ohledu na stoupající ceny živě se zúčastnili trhu. V popředí zájmu kupujících stály těžké kvality a při čilém odbytu docílily o 4 hal. na 1 kg. vyšší ceny než minulého týdne. O něco klidnější, ale stejně pev- nou tendenci a animovaný odbyt docílil trh s lehkými a špatnějšími vepři masnými a tito získali 2 h na 1 kg. Pro Vídeň bylo odbyto 5481 proti 5885 minu- lého týdne, pro venkov 1046 proti 1642 kusům min. týdne. Z příhonu, v němž bylo z Moravy 261 kusů, prodalo se: pro Vídeň 10.635, pro Dolní Rakousy 340, pro Horní Rakousy 139, pro Čechy 487, pro Moravu 80 kusů a 611 kusů zůstalo neprodáno. Na trh ovčí bylc přihnáno o 460 kusů více, než minulý týden; dostavil se velký počet českých kupců a také venkovských řezníků. Obzvláště čeští kupei projevili mnoho chuti ke koupi a prolo přes značnější nabídku zůstaly poslední ceny pevny. Do Čech byle prodáno asi 900 kusů, 100 kusů pak do Švýcar. Na trh telecí bylo přihnáno asi o 200 kusů více. než minulého týdne. Nabídka značně převyšovala vídeňský konsum, beztoho silně pokleslý a z toho důvodu také při poplávce témě: uváznuvší, dosta- vilo se opětně při všech kvalitách silné klesání cen jež dostoupilo tak hluboko, jak tomu již po léta ne- bylo. Při mimořádně slabém odbytu byla prima te- lata o 4—16, prostřední a špalnější o 8—10 hal. la- cinější, než minulého týdne. Poražených vepřů byl na trhu pouze 1001 kus Následkem slabé nabídky a poněvadž v pondělí masní vepři na ceně stoupli, byla tendence pevná a všecky druhy poražených vepřů stouply o 4 hal. na 1 kg. Na vedlejším trhu s živými vepři byla nálada pro musné vepře příznivá a ceny, které již v úterý stou- ply, se udržely, z části dokonce později i stouply. Na vedlejší trh hovězí bylo přihmáno 200 kusů (81 těžkých a 119 lehkých kusů). Příhon sestával pře- vahou z býků a krav, volů bylo pouze 38 kusů. Tito oproti pondělku zůstali při nezměněné ceně. Těže býci ztratili v pondělí docílených vyhlídek, býci lehcí a krávy při stísněných cenách byli téměř neprodejní. Ovce poražené měly slabý obchod při nezměně- ných cenách Na trhu s jehňaty bylo prima zboží hledíno z ceny minulého týdne. Po lehčích jehňatech byla slab poplávka. Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší Jakosti, barevní 92—100, nejlepší jakosti uherští 79—8U, haličští I. 87—92, voli I. jakosti ba- revní 82—91, uherští voli 72—78, haličtí 80 — 86. voli prostřední, barevní 72—81, uher. 64—71, haličtí 70—79, voli III. jakosti barevní 58—70, uberští 46 až 62, haličtí 00—00. Voli z pastvin 44—76, I. ja- kosti — až —, bosenští voli od 30 až 44, I. jakosti —.—, býci od 52 do 70. I. jakosti 71 až 76. krávy 60--74, krávy I. jakosti 75—82, buvoli 30-— 46, buvoli I. jakosti 48— 50, drobný dobytek 30—56, vepři uherští I. jakosti 114—119, prostř. 108—113, lebčí 100—107, staří 102—106, podsvinčata haličská 88—109, I. jak. 110—120, podsvinčata mor. 108, 128. ovce živé 50 až 60, ovce živé I. jakosti 62— 66 ovce poražené 84—92, ovce první jakosti 94 at 104, telata poražená 60—120, telata poražená I. jakosti 122—132, telata živá 56 až 104, telata živá I. jakosti 106 až 116, vepři poražení 120—130, vepři poražení I. jakosti 132—140, selata 120—140, lehčí 136 až 140, jehňata 22— 38, nejlepší jakosti — korun za pár. Veškeré ceny rozumění se za 100 k Bimo daň potravní.
#9 alto_textblock #9
Z Paříže (la Vilette), 20. července. (Ovčí trh.) Dopraveno 11.363 kusů. Odbyt dobrý, ceny beze změny. Nedoprodáno málo. Znamenáno: ovce fran- couzské od 85 do 110 ctm., ovce africké od 79 do 90 ctm. za půl kg masné váhy. — Přímo do jatek dopraveno do 20. července 13 574 kusů, z nichž zbylo tam 19. července 2121 kusů.
#10 alto_textblock #10
st Z Pešti, 23. července. (Zvl. telgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 50 000 q o 10h dráž. Platila za 50 kg: pšenice fisská 81 kg K 12.45, 80 kg K 12 40, 79 kg K 12 35. 78 kg K 12.25, 73.5 kg K 11.65 stará, 73 ks K 11.—, peštská 82 kg K 12.25, 80 g K 12 371. 79 kg K 12.15, banátská 81 ks K 12.40, 80 kg K 12.30, 79 kg K 12. 17, 77 kg K 12.—, bačská 80 kg K 12.40, 79 kg K 12.35, baraňská 81 kg K 12.25; žito (+ 10 h) K 9 60—9 90; ječmen (+ 10 b) K 7.80—8.—; oves K 8.30—8.40; řepka K 16 20. Terminový obchod byl zprvu pevný na vyšší skutečné ceny, potom mdlý na prodeje. K večeru znamenaln: pae něc e na říjen K 11.32; žito na říjen K 9.51, oves na říjen 8.26; kukuřice na červenec K 7. 65, na srpen K 7 53, na květen 1909 K 7 26- řepka na srpen K 16 35. Plodinový trh byl bez odbytu
#11 alto_textblock #11
změny. Pochmurno. Z Liverpoolu, 23. července. 4 hod. 10 m. (K. k.) Obrat 5000 toků. Dodávky na červenec 5.62, na červenec-srpen 5.62, na srpen září 5.32, na září- říjen 5.16, na říjen-listopad 5.09, na listopad-pro- sinec 5.04, na prosinec-leden 5.0I, na leden únor 4.99, na únor-březen 5.—, na březen duben 5.01, na duben-květen 5.01, na květen-červen 0.—. Smýšlení
#12 alto_textblock #12
klidné.
#13 alto_textblock #13
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 23. července. (Peněžní bursn) Závěrečné smýšlení peněžní bursy uhájené. Obrat akelí 970.000 (830.000). Uniou Pacifie 154.50 (154.—). Kanada Pnellle 168.75 (168-5 0). Uuited States Steel Corporman 45.50 (453/.) Baltimore and Ohio 93.25 (921/21. Káva. 23. července 22. červene 6.25 6.25 Rlo fair čls. 7 . . . .. 6.— 5.95 na červenec . . . . .. 5.75 5.80 . . . . . . Culr. 23. července 22. červene 3.77 Cukr (Fatr Muse.) . . . 3.77 Tuky Westeru Steam . . 9.65 9.65 Tuky známka Wiloox . . 9.90 9.90 Z Nového Yorku, 23. července. (Obilní bursu. Smýšlení obilní bursy stálé. Pšeulce. 23. července 22. červene 1001/% pohotová nová sklizeň . . 100% na červenec . . . . . . 1001/2 100.50 na září . . . . . . . . 98/ 98 1/% Kukuřice 23. července 22. červen 87.— na červenoc . . . . . . 87. — 83.50 na září . . . . . . 83.75 71.- na prosinec . . . . . . 72.— Petrolej 23. července 22. červen 10.90 10.90 raflnovaný, kesonový 8.75 rafinovaný Standard White 8.75 Kovy. 23. července 22. července Měď. . . . . 12.87 13.— 12.75 13.— Cín . . . . . 30.55 31.05 29.45 29.95 Železo čís. 2. . 15.75 16.25 15.75 16 25 Bavlna. Z Nov. Yorku, 23. července. (Bavlnářská bursa. Bavlnový obchod byl v souhlasu se zprávam liverpoolskými při zahájení slabší, pak se úhra- dami zotavil, ale závěrek byl následkem prodejů opětně nižší a stálý. 23 července 22. července 21. července 10.90 11.— pohotová . . . . 10.80. 9.30 9.36 na srpen . . . . 9.30 9.35 9.38 9.41 na říjen . . . na prosinee . . . 9.17 9.22 9.24 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 23. července. Na červenee 10.40 (10.78) na říjen 9 27 (9.37).
#14 alto_textblock #14
na září
#15 alto_textblock #15
Úvahy o železničním dopravnictví
#16 alto_textblock #16
Slovo v čas k chystané reorganisaci státních drah Napsal V. Trenčanský. (Dokončení.)
#17 alto_textblock #17
Dráhy oddávají se hrubému omylu, usuzu- jíce, že čím více lid o svých právech k drahám odchován bývá v nevědomosti, tím více jim to prospívá. Nehledě k morální stránce této věci a povinnosti drah, aby všemožným způsobem o to dbaly, aby jejich předpisy v lidu se vžily ukáži, že svým postupem řežou do vlastního těla. Čím to, že to na denním pořadu jest, že cestující u pokladničního okénka dostává se ne dráze do hádky, poněvadž mu pokladník zdráhá se na přepravní poplatek, sotva korunu obsaha- jící, na 100korunovou bankovku drobné vrátiti. že na to hned s průvodčím vlaku novou půtku slovní svádí, poněvadž ho tento z oddělení vozu do kterého usedl, vyvádí a do druhého vozu zve anebo že cestujícímu přes příliš objemná zava- zadla do vozu bráti zabraňuje aneb na jiné než dovolené straně vozu vystupovati zakazuje atd. Poněvadž cestující nezná pro přepravu osob, buď z důvodů bezpečnosti aneb rychlé výpravy osob, zboží a vlaků vydaná účelná a užitečná ustanovení. Pokladník nevydává drobné, poně- vadž by se vracením peněz bavil, lehce na svůj úkor přepočítal; průvodčí vlaku jest v právu; oddělení vozová dle svého úsudku cestujícím obsazovati, poněvadž jest v zájmu rychlé vý pravy vlaku, aby cestující v jednom směru je- doucí aneb v jedné stanici vystupující, pohro- madě držáni byli, aby bezůčelným otevíráním různých vozů, výstupem z nich a zavíráním vozů přestávka v stanicích na újmu dodržent jízdní lhůty vlaku, který dosáhnouti musí v ná- sledujících stanicích připojení, nebyla předrže- na. Zrovna tak jest odůvodněn zákaz, bráti s se- bou mnoho objemných zavazadel do vozu, poně- vadž jsou překážkou volnému výstupu cestují- cích, jízdním řádem vykázané staniční přestáv ky se ruší a nad to i dráhy o svůj oprávněný výdělek z přepravného zavazadel přicházejí. Zá
#18 alto_textblock #18
kaz, vystupovati jen v dovoleném směru, jest z bezpečnostních důvodů dán. Ale cestující, který nezná vnitřní zdůvod- nění těchto předpisů, myslí, že dává zřízenec ovládati sebe svévoli a ne příkazem účelnost a starosti o jeho a jiných cestujících rychlou dopravu a bezpečnost osobní. Cestující v návalu hněvu vyplní v stanici stižnostní list mořem na- dávek proti správě a její zřízencům a nemá- intermezzo dohru před soudem, dostane se mu poučení, že zřízenec počínal si ve smyslu da- ných předpisů. Což nedalo by se všem těm ne- milým, den co den se opakujícím výstupům. které ani drahám, ani obecenstvu nejsou na prospěch, ani ke cti, lidovým vydáním železničních předpisů a jich zpo- pularisováním předejítí? Nepodepřel by se tím na drahách všeobecně za nutné uznaný pořádek, bezpečnost a jistota a neodstranil by se tím zase kus toho mnohopisáctví, proti ně- muž od let marně se bojuje? Správa pošt v té příčině počíná si mnohe.n čiperněji, její pravidla naleznete v každém kalendáři, následkem tohc vžila se a není u ní také takových hádek a ne- dorozumění. Správa státních drah pruských uči- nila první krok k zpopularisování vědomosti dopravnických. Vydala prozatím „Merkbuch“ pro odbavování osob a zavazadel, v němž struč- ně a lehce srozumitelně a za laciný peníz v pří- ručce shrnula veškerá důležitější pravidla a předpisy. Dá se očekávati, že nevykročila, aby při prvním tomto pokusu zůstala státi, nebot mnohem větší hospodářskou důležitost má do sebe lidové vydání předpisů o vý- pravě a přepravě zbo ží. V zemi, kde občanský obsáhlý zákonnik vydán v Hliputánském vydání, tak že je sehovati lze pohodlně ve vestové kapse a prodává se z mírný peníz i se zvětšovacím sklom, nedá za- jisté na sebe dlouho čekati i vydání železničních předpisů. Tento obor chová se dráhami jako esote- rická věda v tajnosti pod sedmi klíči, avšak i tu říci dlužno, na jejich škodu. Kdo zasvěcen jest do koloběhu agend re- klamačních kanceláří při drahách, ten mi do svědčí, že aspoň 70 docházejících reklamac jest zbůhdarma podaných. Jeden žádá náhradu za schodek na váze při zásilce vína. Ze sudu prosákla mezi dužinami tekutina. Vina nějaká dráhy z neobezřetného nakládání se zbožím se neprokázala. Odmíká se z dopravního řádu, poněvadž dráha neručí za potraty z prosákání a z přirozené povahy zboží až do 2 % váhy, povstalé při mokrém a vlhkém a až do 1% váhy při suchém zboží. Jiný reklamuje proto, že zboží skleněné, hliněné, porcelánové, mramo- rové, ze železné litiny, nářadí atd., zkrátka lehce zlomitelné zboží, vspořádku byvši podáno v konečné stanici v rozbitém stavu mu vydáno Nezjistila-li se přímá vína dráhy na závadě, dožadovaná náhrada z ustanovení dopravního řádu se zamítá, protože zvláštnost provozu že lezničného: časté překládky, otřesy při přesuno vání a vezbě, rychlost manipulace a zvláště po vaha zboží, k zlomení náchylná, s sebou přmáší že, jak zkušenost ukazuje, takové zboží be všelikého přispění orgánů dráhy z příčin zmíně ného nebezpočí, založeného v povaze provozu dráby a zboží samého, zkázu bere. Jiný odevzdal nákladním listem ovoce do stanice Frýdlantu, aniž by udal bližší označení, na jaké dráze leží. Zboží, které mělo přepraveno býti do Frýdlantu v Čechách, zavezeno bylo do stejnojmenné stanice v pruském Slezsku aneb na Moravě. Než dostalo se do pravé stanice, ne- jen že se zkazilo, ale adresát musil zaplatiti i veškeré poplatky potulky. Zamnítá se, poněvade dráha z dopravmho řádu neručí za chybné a ne dostatečné záznamy v nákladním listě. Ještě jiný má dobře založený nárok na náhradu za prome- škanou dodací lhůtu, ale promeškal až do pro padné lhůty nárok svůj ohlásiti a uplatniti. I ten se zamítá. Atd. atd. Mohl bych z praxe celé stránky vyplniti případy takových reklamací, které zpředu uz propadají zamítání. Ale nieméně bývají jimi kanceláře drah zaplavovány a tu musí každé podání několikráte se zaznamenati, závada vy- šetřovati a po zjištěném stavu věci straně ovšem zamítavé vyřízení dáti. Co tu přichází užitečné pracovní síly, inkoustu, papíru a drahocenného času na zmar. Avšak i reklamující straně ne- daří se lépe. Má psaním reklamací neužitečnou práci a ztrátu na penězích nákladem na porta poštovní atd. Jak by jinak bylo, kdyby dráhy vší silou se o to zasadily, aby jejich předpisy a ustano- vení byly zpopularisovány a je před lidem netajily. Samy i lid by z toho měl pro- spěchy. Pamatuji se, že jsem před lety četl v jednom amorickém odborném železničním časopise, že i za oceanem chovaly své předpisy dráby jako nějaký fakir své omračujíci kousky v tajnosti. I tam tvořily docházející hluchéa jalové reklamace neužitečnou, na 70 % sáha jíeí nezdravou přítěž. Jedním rokem přišel na vroh správy dráhy světem mrskaný kupec. Ohlédl se v obchodě dráhy a hned rozpoznal, že se přes míru pracuje pro registraturu reklamační kanceláře. Nařídil rázně, aby sestavil se létací sbor z obrat- ných, dovedných a odborně vzdělaných úřa níků, který by při daných příležitostech ve vět- ších střediskách průmyslových a městech konal populární přednášky z dopravního práva. Krom toho opatřiti dal lehkým a srozumitelným slohem psané příručky s případnými vysvětlivkami z toho oboru, jež v tisících exemplářích za vý- robní cenu po zemi rozhodil. Ani nikdo se ne- nadál, jaký obrat toto rozumné a účelné opa tření rok k roku přineslo. Papírová přítěž rekla mací klesala rok za rokem ze 709% na 65 . pak ale rapidně na 55 a 50 %, až zůstala stát na zdravém počtu 45—40 %. I u nás stal se jakýs takýs náběh a poku v tom směru. Ministerstvo železnic nařídilo, aby do jistých větších stanic ve dny napřed veřejně ohlášené za intervence delegovaných železnič- ních úřadníků a obchodních komor svolávaly s
#19 alto_textblock #19
bylo.
#20 alto_textblock #20
za účelem rozmluvy se zájemníky o komerčníe záležitostech zvláštní porady. Dalo se už předem usouditi, že minou se úplně s účelem a selhaly úplně, když kompe- tence těchto porad byly postupem času ostřiženy a okleštěny. Zájemníci v některých místech zřekli se všelikého docházení do těchto pora nadobro. Aby takové porady přinesly všestranný pro- spěch, třeba jest, aby především pozvedlo sa v lidu všeobocné prostředí vědomostí o veřejném dopravnictví, pak lze se i nadíti, že z lidu vy- cházeti bude účelná a zdravá iniciativa. Aby se tak stalo, třeba bude dále, aby v ministerstvě železnic zřídil se za obezřetného a obratného vedení tiskový aneb re- klamní odbor, který by spravoval veškerou sem spadající látku: účelné problašování před- pisů, vydávání lidových pouček, plakátování lé- čebných a výletních míst, styk a jednání s tu- ristickými a cizineckýmí spolky, přednášky z od- boru dopravního práva, zařizování dotazoven atd. O kolik honů jsou v tom ohledu napřel amerieké dráhy a švýcarské! Ty nic neštítise sestoupiti s povýšenéhe stolce úřadu do nížin obyčejného, prostinkého kupce, berou penize kde leží, a ty leží prý na ulici, jen se člověk pro ně sehnouti musí. Stěny oddělení vozovýeh vyplněny jsou vkusně na emnilovaných štíteích umístěnými plakátky, doporučujícími ten či onen hetel, to ono výletní místo, sanatorium, pohor- skou dráhu k vyjiždce atd. Na každém plakátku ověřene jest, kolik inserent zaplatil na poplat- cích dráze. Jak z předu jsem se zmínil, přichází př přepravě zboží a dráze mnoho hodnot na zmar, aniž by dráha jakous náhradu dáti musila. Jest to ohromná ztráta národního jmění. Do t- síců rozbíjejí se spousty zboží. A přece daly by se hodnoty ty zachrániti pojištěním proti škodě. I tu by dráhy mohly zasáhnouti na svůj i obe- censtva prospěch vybíráním mírně stupňovanýe pojistek. Ilodnota zboží pojištěnci by se zachrá- nila, dráha by měla zisk z pojistek a zbaven by byla nad to jalového a bezúčelného posavad ního vyšetřování. Posavad obírají se jen spora- dicky některé pojišťovací společnosti timto obo- rem, po výtce německé. Kdyby práce tato i u na- šich pojišťoven se ujala a řádně se zorganiso- vala, byla by zajisté zdrojem bohatých příjmů i pro ně. Naleznou-li pokyny tyto žádoucího poroz umění v našem obecenstvu, budu v nich po- kračovati.
#21 alto_textblock #21
Z lrhů paněžních. (23. července.) Praha. Prů- běh dnešní bursy byl klidný a trh omezil se pouze na závěrky akcií Podolské cemenlárny za K 200.— Dále podáváno za akcie: První »české tov. orient cukrov. K 250.—, První pražské zastavárny K 465.— První české akc. pojišťovny na život K 265.—, Kolfn- ské továrny kávov. náhražků K 680.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 860.—, České banky „Unicn“ K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerí K 170.—, slrojírny Daňkovy K 432.—, Škodových závodů K 277.—, Pružské úvěrní banky K 526.—. České průmyslové banky K 415.—, Zajišťovací ban- ky K 200.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—, První českomorawvské strojírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústavuk 447.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech K 360. — peníze. Vídeň. Na začáleční burse nepřestalo ještě úplně politické rozladění. Následkem zpráv z Make- donie a neuspokojivých zpráv z ciziny byl obchod zase špalnější. Alpinky trpěly mísstními prodeji, praž- ské železářské byly vyšší. Na polední burse náladu byla poněkud přívětivější. Kreditky byly kupovány v Pešti a také na zdejší účet. Vzhlodem na naslávající semestrální bilanci akcie společnosti „tátní dráhy tě- šily se zájmu spekulace a značněji stouply. Tal cizozemské bursy nebyly již znepokojeny a bursa končila lehkým zolavením. Bankovní papíry, zvláště kreditky, měly poptávku. Akcie společnosti státní dráhy se zlepšily, lombardy byly v stagnaci, paropla- vební vyšší, alpinky a pržské železářské klesly, bo- denkreditky byly lepší. Trh k ukládání chabější; na eskomptním trhu peníze nezměněny, 37/1s95 Berlín. Na dnešní burse převládala nálal mnohem příznivější než včera. Záhy po začátku obje- vil se zájem pro hodnoty amorické, v nichž podni- kány koupě pro účet londýnský při zlepšených ku sech. V poprodí ruchu stály kanadské a Pennsylvani Zotavených kursů docilily později též akcie železář- ských a uhelnadolných podníků. Také akcie domácíeh bank o zlomky procentní zlepšeny. Z hodnot rakou ských akcie stální dráhy, jižní i kreditky mírně zela veny. Dopravní společnosti paroplavební v malých položkách za zvýšených záznamů obchodovány. Ru- ské renty i akcie bank ruských trpěly ziskovými pro doji. Soukromý diskont nezměněn 21/4 5%. Denní pe- níze 21/2 9. Čeští pěstitelé chmele a jazyková rovnoprávnost Ke zprávě, pod timto záhlavím v č. 189 t. I. uveřej- něné, podává p. Fr. Schneider, říd. učitel v Tře- boci, toto vysvětlení: Nejsa ze zásady přílelem „trha- cí“ politiky v kterémkoli oboru společných instituei českoněmeckých, neučinil jsem návrhu na změnu dosavadních stanov Jednoty; když pak tak učinil pan ředitel a poslanec Mohl, a když z návrhu, klerý o podal a částečně p. dr. Damm přepracoval, jsem se- znal, že v mnohém chledu jsou stanovy tyto české menšině výhodné, hlasoval jsem pro ně a p. poslanec Mohl píše v listu, jím redigovaném, ve „Chmelařskýeh Listech“ č. 14. ze dne 7. července 1908 na straně 167 doslovně takto: „Dne 21. června konána v al ná schůze. Žatecké jednoty, na níž ko- nečně přijata ředitelem Mohlem navrhovaná změna stanov a zřízení národnostníh odboru. Původní návrh stanov, navrho vatelem vypracovaný, byl sice v některých částech drem. Dammem pozměněn, nicméně uhájena jistá svéprávnost a samostatná činnost odborů, tody také odboru českého, česlých obcí, dosud vesmět podléhajících většině hlasů německých. Volby a přímý styk s obcemi náleží zásadně sekcím...“ „Sekc mají stanovený podíl na jmění, kdežto o používán společného jmění rozhodovala dosud prostá ně- mecká většina, jest toto rozhodování úplně obmezeno, třeba ne tou měrou, jak jsme si toho přáli Avšak, kdo ví, jaký odpor původně klad se jen té myšlence, Jednotu v sekce roz- děliti, kdo zná, kterak posud ve všem všudy mohla se uplatňovati věťšina německá na úkorčeské menšiny — tento postup, ten to zcela jinak dovede oce- niti, než podezříváním a malichernost- mi, kleré s české strany byly dány na jevo. Schůzi tu a zvláště změnu stano hodlali znemožniti němečtí radiká- lové.“ Zajisté ráčíte uznati, co se klade jednomu za zásluhu, nemůže býti totéž druhému hanou. Pr navrženou změnu stanov hlasovali ve výboru všichni čeští zástupcové, tedy nejen
#22 alto_textblock #22
já, ale i předseda Chmelařského spolku pro král. české pan Frant. Fejfar, pan poslanec Mohl, jakei i ostatní čeští členové výboru. Poněvadž proti na- vrženému znění stanov, kteréž týden před val nou hromadou do všech 227 německých a 92 obcí českých zaslány byly, pořádány byly protestní schůze všeněmeckým poslancem Wa- stem, který tvrdil, že nesmí býti přijaty, usneseno ve výboru, že návrh stanov na valné schůzi musí hájiti členové výboru a designováni k tomu účelu s české strany p. poslanec Mohl a já. Při val né hromadě delegátů, dne 21. čeryna t. r. konané, přítomno bylo 115 delegátů za obce němocké a 52 delegátů za obce če ské. Ve schůzi zastoupeni menšinou Všeněmci, jmé- nem jich prudce útočil Všeněmec delegát Hessman proti návrhu stanov, zejména ale proti § 24. a činil návrh na přechod k jednacímu pořadu a za- mítnutí výborem předloženého návrhu stanov. § 24. celý v doslovném znění zní takto: „Jednací řeč svazu jest povšechně německá, avšak ve styku s českou sakcí nechť užívá řeči české. Jednací řečí německé sekce jest německá, české sekce česká. Ve všech shromážděních a zasedáních orgánů svazových, tedy v ředitelství, ve výboru a shromá ždění delegátů svazu mohou členové mluviti oběma jazyky zemskými, ma býti ale o to postaráno, aby byl obsah řeči těm, kteří tomu nerezuměli, druhou zemskou řečí sdělen.“ De- legát Janla (Němec ze Stankovic) žádal. aby k § 24. byl dán dodatek: „Za příčinou usnadnění správních záležitostí pří pisy, od Jednoty na český odbor vycháe zející, buďtež učiněny v řeči německé, načež český odbor může vyřízení vy- konati ve své řeči mateřské.“ Podolýkám, že mezi českými delegáty byli p. Fr. Fejfar, předseda Chmelařského spolku pro král. české, pan poslanee Mohl, pan JUDr. Potr Jandač, tajemník města Rakov- níka, a více vynikajících osobností z kruhů českých pěstitelů chmele. Hájil jsem dle daného slova návrl stanov a mluvil proti návrhům výše uvodeným a to proti Všeněmci Hossmanovi a delegátu Jankovi, zejměna poukázal jsem panu delegátu Jankovi, že žádají Němci na nás, abychom v nynějších krilických dobách pro pěstitele chmele (nehradí po většině pří- jem za sklizeň režií) s nimi společně pracovali a že jeho návrh je pro nás gaudinské jho a naprosto ne- přijatelný. — Po mých vývodech vzal pan Janka svůj návrh zpět. Proti panu Hess- manovi jsem poukázal k tomu, že ostatně při § 24. zaplatili účet Češi, ktoří koncedovali toto znění jen z toho důvodu, že zřizeny budou sekce,a bude jim možno klidně se věnovati práci ve pro- spěch zuboženého chmelařství, a že bráti budou po- díl na veškerém jmění Jednoty. — Konstatuji, že z českých delegátů proti znění § 24. se k slovu nikdo nehlásil a následkem toe ho také proti němu nemluvil. K § 21. který má nadpis: „Spravování jmění a svazu od- borů“, učinil delegát Hann z Postoloprt dolaz, jestli skutečně české obce tvoří 1/4 Jednoty, odpověděl jsem že české obce netvoří sice celou 14 obcí Jednoty, za to že mají 41% rozlohy a že jsme přijali § 24. pouze proto, že nám celé slanovy zaručují, že si své záležitosti můžeme vyřizovati v české sekci a že bereme podílu 1/ na veškerém jmění. Na to kon- statoval p. předseda dr. Damm ze spisů, že až do dnešního dne náleželo k Jednotě 227 německ ých obcí (71.2%) a českých 92 (28.82%) a po dnešním právě předcházejícím hlasování náleží k Jednotě 250 obcí německých (69.06%) a 112 českých (30.949) (čísla v procentech jsem tuto doplnil sám) a oprolí výtkám delegátů všeněmeckých uvedl: České obce nečiní sice celou třetinu Jednoty, ale mají větší roz- lohu nežli 1/4 a do návrhu bylo pojatí jisté povné čislo, navrhuje tudíž výbor 1/4. K tomu podotýkám ještě sám, že rozloha chmelnic není tak stálého rázu, jako počet obcí, který byl téměř 12 roků nezměněn, avšak během 15 let stoupla rozloha chmelnic o 6095, kdežto nyní začíná opět redukce rozlohy a rozloba tato nemění se v celém obvodu rovnoměrně a není vyloučeno, že může i v českém obvodu klesnouti pod nynější 41%. — Dále není pravdou, jak pan do- pisovatel tvedí, že čeští delegáti měli na této schůzi téměř vělšínu, nýbrž konslatuji opětně, že německých delegátů bylo přílomno 115 a českých 52, neměli tudíž Češi ani 12 přílomných delegátů. Já, jako člen výboru, který jsem- se zavázal tento návrh stano hájiti, nemohl jsem činiti návrhů odchylných, to bylo ale možno jiným českým d'elegás tům, kteří podobného závazku neměli, a přece tak nikdo neučinil. Při § 24. a celých stano- vách vůbec byl odchylný návrh Všeněmce Hessmana na zamítnuli výborem předloženého návrhu stanov, mohl jsem tudíž činit pouze jedno z dvojího, bud hlasovati pro výborem předložený ná- vrh stanov, aneb hlasovati se Všeněm- cem Hessmanem. Tobych býval zajistě mnohem více kaceřován, že jsem pomohl Všeněmcům sprovoditi návrh slanov, který české menšině zaručuje mnohá dosud nebývalá práva při Jednotě žatockých obcí. — Před 12 lety náležely ještě české chmelařské obce k městské známkovně chmele v Žatci, kterou řídila správní rada, v níž z a- seďali 23 Němci a 2 Češi, jmenovaní ža- teckou městskou radou, na jmění a vý- nosu neměly české obce žádného podíi lu a na správu téměř žádného vlivu. Jež- to ústav tento neposkytoval pěstitelům chmele dosta- tečné záruky proti různým malversacím chmele, za- ložili pěstitelé chmele obou národností Jednotu ža- teckých obcí chmel pěslujících v Žatci a při ní známe kovnu chmele. Ke spojení pěstitelů chmele obou ná- rodností došlo pouze pod zevnějším tlakem toho fakta, že obchod bez rozdílu národnosti a nábežen- ství ve spojení s městem Žalcem vytvořil pro pěstitele poměry nesnesitelné. Aby nás získali němečtí pě- stitelé proti našemu společnému nepříteli, musili nám zaručiti mnohá práva, kterých jsme dosud neměli. Tak ve výboru zasodá 6 Čechů vedle 12 Němců a nyní došlo v Žatci ke zřízení vedle německého odboru též odborů českého, který jest před zákonem nynl právnickou osobou a jako taková jest oprávněn činiti česká podání u všech příslušných úřadů. Nedomohli-l jsme se během 12 roků ve všem úplného práva, jak bychom si všichni bez rozdílu přáli, nicměně dodcisil jsme se značných úspěchů a právě v život uvá- děný zákon o označování původu chme- le jest výsledkem společné práce če- ských a německých. něstitelů chmele a jsem přesvědčen, že při nynější krisi chmelní součinnost. pěstitelů chmele obou národností je nejen žádoucí, ale přímo nutnou. Insolvence. Filip Grossmann, obchod s prádlem ve Vídni I. (dluhů asi 300.000 korun). — L. Werner, neprot. obchodník v Zábřebě. — Pelleyné a Schmidt, obchodní firma ve Velkém Varadině. — Antonín Svo- boda v Praze II., Riegrovo nábřeží č. 236. — David Alois, protok. obchodník v Žižkově. — Josef Eimann, protok, obchodník v Teplicích. — Schlein L., obchod- ník ve Slanislavově. — Čeněk Janík, obuvník ve Vídni II. — Bley Pavel, obchodník ve Vídni I. — S. Kovacs, obchod s drobným zbožím v Novém Sadě. — Bodřich Holler, obchodník v Olomouei.
#23 alto_textblock #23
Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury od 16.—23. července 1908 K 19,337.373 47, 1907 K 18,123.713.59. Součet všech podání od 2. ledna 1908 činí K 638,268 102 08 a vykazuje u porovnání s K 511.076 377 80 téhož obdobl předešlého roku příbytek K 127,191. 724 28.