Strana 2. Číslo 135

HATOLICKÉ LISTY.

Dne 18 května 1900.

a mladočeskými poslanci. Pokus o zlomení ob- strukce dlouhými schůzemi nevalně se osvědčil. Nestačí na to fysické síly předsedy, druhému místopředsedovi, českému poslanci dru. záčkovi, nemůže předsednictví přenechati, poněvadž by mu mohl schůzi ukončiti, první místopředseda Prade také nejeví mnoho chuti, aby se potýkal s ob- strukcí a tak celá tíže spočívá na předsedovi. Bylo by si přáti, aby se dosáhlo nějakého dohodnutí s Čechy, neboť na levici není valné chuti, aby podporovala snahy po překonání české obstrukce, ukázalo se dnes nade vši pochybnost.

Poslanecká sněmovna. Schůze 51. Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod. 25 minut. dopoledne. Na lavici ministerské všichni ministři. Předseda ministerstva předkládá osnovu zákona, týkající se přikázání zákonem pro úlevu nouze povolených úvěrů pro jednotlivá království a země. Ministr orby podává osnovu zákona o trvání pra- covní doby v uhelných dolech. Ministr financí podává osnovu zákona, týkající se rozpočto- vého provisoria pro dobu od 1. července 1900 až do konce roku a změnu osnovu článků VI.a a XII. finančního zákona pro rok 1900. V přípisu svém oznamuje finanční ministr, že osnovu zákona, týkající se rozpočtového provisoria pro dobu od 1. ledna 1900 do 1. dubna 1900 odvolává. Následuje pak čtení došlých spisů. Posl. Ptersehe a soudr. dotazují se ministra obchodu ohledně zřízení druhého poštovního řiditelství v Čechách v některém německém městě v Čechách a zřízení učebných běhů pro poštovnictví a telegraf- nictví v některém německém městě v Čechách, počí- najíc podzimem 1900. Titíž poslanci dotazují se mi- nistra vyučování ohledně nepřístojností v biskup- ských kněžských seminářích v Če- chách. Pilné návrhy podali posl. Nowak, Damm a soudr. v příčině podpory sesouváním země poško- zeným v okolí Děčína a Žatce. Okresní soud v Duchcově žádá o vydání posl. Zellera, krajský soud v Chrudimi o vydání poslance Udržala, krajský soud v Krakově o vydání poslance posl. dra. Danielaka a Szpondera. Posl. Březnovský ipterpelluje v příčině kon- fiokace, posl. Weisskirchner a Strobach v pří- čině událostí na vídeňské universitě a táží se mi- nistra spravedlnosti, považuje-li takové barbarské pří- pady, jimiž se konfiskuje rovné právo katolických studentů na státních školách, za přípustné, a co hodlá učiniti, aby se tomu pro budoucnost předešlo. Další interpelace podali poslanci Schücker, Ben- ner, Kiesewetter, Zeller, Roser, Krumbholz a jiní. — Čtení došlých spisů trvá až do 4 hodin. Posl. Fořt zmiňuje se o poslední schůzi praví, že jednání místopředsedy dra. Žáčka ohledně zakon- čení schůze bylo zcela správné a táže se celého pre- sidia, je-li ochotno v podobných případech přes všecky protesty stejně jednali. Předseda praví, že s jednáním místo- předsedy dra. Žáčka souhlasiti ne- může. Nebyl by prý schůzi ukončil, nýbrž byl by ji přerušil na čtvrt hodiny, až by potřebný počet po- slanců byl shromážděn a pak by byl schůzi obnovil. Dále praví předseda, že zastupuje názor, že hlasování, jež se konalo na konci oné schůze, musí býti obno- veno, neboť sněmovna, která byla neschopna k usná- šení, nemohla návrh ani přijmouti ani zamítnouti. Na to se hlasuje o obou návrzích posl. Formánka z minulé schůze znova dle jmen. Posl. Doležal navrhuje po delším českém odů- vodnění, aby jistá petice byla přitištěna k protokolu a současně podává obvyklé návrhy na hlasování. Při hlasování dle jmen konstatuje předseda, že bylo odevzdáno jen 93 hlasů a sice vesměs proti. Poněvadž není dosaženo právoplatné usnesení, přeru- šuje předseda o půl 6. hodině schůzi na půl hodiny. (Bouřlivý odpor u Čechů, souhlas na levici. Volání: My se nedáme znásilňovati. Nepřipustíme obnovení schůze !) Schůze se o 6. hodině opět obnovuje. Přítomno jest 123 poslanců, nepřítomní všichni Čechové a ve- liká část pravice. Po přečtení přítomných vracejí se čeští poslanci do zasedací síně. Posl. dr. Pacák praví, že svolání nové schůz po zjištění neschopnosti sněmovny k usnášení odpo- ruje jak zvyku tak ustanovením jednacího řádu. Řeč- ník uvádí za souhlasu své strany několik případů, ve kterých za podobných okolností předseda schůzi prostě ukončil a protestuje pak proti pokračování schůze, které prohlašuje za nezákonité. Ku konci táže se předsedy, zdali vzhledem ku předběžným případům a ustanovením jednacíhc řádu jest ochoten schůzi ukon- čiti. (Hlučný souhlas u Čechů.) Předseda praví, že s drem. Pacákem nesou- hlasí a že právem schůzi přerušil. Hlasy odevzdalo

93 poslanců, nebylo tedy potřebných 93 hlasů. Z Čechů pro návrh Doležalův nehlasoval nikdo, pro vůbec nikdo. (Hlučné přerušení se strany Čechů.) Posl. dr. Šílený volá: Tak nemůže mluviti právník. Proto sedí právník na tom místě. Předseda: Mezi ohlašováním výsledku hlaso- vání vrátili se všichni čeští poslanci do zasedací síně a vyslechli výsledek. (Bouřlivý odpor na české straně. Výkřiky.) V okamžiku, kdy ohlašoval před- seda výsledek, byla sněmovna k usnášení schopná. (Odpor na straně Čechů.) § 48. jednacího řádu, na který se posl. Pacák odvolává, neplatí, neboť sněmovna nebyla k usnášení schopna. Předseda končí prohlášením, že se nikdy nepřidá k obstrukci. (Potlesk v levo. Hluk na če- ské straně.) Posl. dr. Herold praví, že předseda byl po- vinen sněmovnu vypočítati (Souhlas na české straně.) a zjistiti její neschopnost k usnášení. V okamžiku přerušení nebyla schopnost sněmovny k usnášení zji- štěna, nýbrž naopak její neschopnost. Předseda jedno- duše připočetl 55 českých poslanců, kteří byli v ku- loárech. Také oněch 93 poslanců, kteří hlasovali, ne- byli všichni přítomni, a řečník se zaručuje svou ctí, že konstatoval přítomnost pouze 64 poslanců. Předseda tedy nesvolal schůzi sněmovny, nýbrž nahodilou schůzi 64 poslanců. Řečník prosí předsedu na konec, aby se v zájmu důstojnosti sněmovny nedopouštěl porušo- vání jednacího řádu. Tímto jednáním porušuje před- seda obstrukci v odporu se svým prohlášením. (Sou- hlas na straně Čechů.) Předseda prohlašuje, že trvá na svém názoru přes výklady posl. drů. Pacáka a Herolda. Rozeznává prý dobře mezi usnešením a schopností k usnášení. Usnešení nebylo právoplatné, neboť bylo odevzdáno jen 93 hlasů, ale sněmovna byla k usnášení schopna, neboť když ohlašoval výsledek, vrátili se páni z ku- loárů, takže bylo přítomno více jak 100 poslanců. (Volání: To musíte dokázati !) Příští schůze koná se zítra v 11 hodin. Posl. dr. Brzorád protestuje proti stanovení této schůze ve schůzi nelegální, a žádá, aby tato, jakož i denní pořádek byly oznámeny písemně. Předseda bere protest na vědomí. Schůze končí v 7 hod. večer.

Zprávy. politické.

V Praze, 17. května.

K situaci. Dnešní schůzi vídeňské poslanecké sněmovny na všech stranách hledí se vstříc s neoby- čejným napjetím. Všecky vídeňské listy zabývají se otázkou, budou-li čeští poslanci pokračovati ve své obstrukci čili nic a odporučují pro první případ roz- ličné lektvary své politické moudrosti a nemoudrosti. V »Reichswehr« soudí jistý »vynikající parlamentník«, kterýž praví, že zaujímá mezi Čechy a Němci ne- stranné stanovisko, že jediným východištěm z nyněj- ších politických sporů bylo by oktrojování vládních návrhů císařským nařízením a současné oktrojování nového jednacího řádu sněmovního. Že náhubkového, »vynikající parlamentník« s opatrnosti nedodává. Proti české obstrukcl. Vídenští živnost- níci nepřestávají bouřiti proti obstrukci českých po- slanců. Hlásnou jejich troubou jest popředně jejich antisemitský denník, který zasypává české poslance největší hanou a potupou den co den. Maje však nouzi o dostatečné důvody pro toto své vystupování, napadá tytéž směšností. Ci není směšno, odporučuje-li tento návrh: »Hodlají-li Čechové naprosto zameziti v parlamentě práci, budiž utvořen kusý parlament, kterýž by zasedal v některé jiné dvoraně vídeňskéa do kteréhož by obstrukční neměli přístupu? Ten dobrý muž, v jehož mozku se zrodil tento v pravém slova smyslu briskní návrh, mohl by věru právem obdržeti diplom doktora blbství. Klubovní schůze. Německá strana pokroková, německá lidová strana, klub ústavověrných velkostat- kářů a klub mladočeský konaly před sněmovní dnešní schůzi zvláštní porady. Nový prozatímní rozpočet. Vláda podala v dnešní schůzi poslanecké sněmovny osnovu zákona, týkající se rozpočtového provisoria na dobu od 1. čer- vence až do 31. listopadu t. r. Osnova zní celkem stejně, jako předešlé za tímto účelem podané před- lohy a zavdává jenom ve dvou bodech podnět k po- známkám, totiž ohledně doby, pro kterou se žádá rozpočtové provisorium, a ohledně zmocnění k vydání renty. Žádost za šestiměsíční provisorium odůvodňuje se v průvodní zprávě tím, že parlamentární vyřízení finančního zákona sotva lze očekávati před koncem tohoto roku, poněvadž práce rozpočtového výboru velmi málo pokročily a že doba až do nadejíti leta, kteráž, jak známo, již z poměrů všeobecně hospodář- ských nehodí se pro nepřetržité zasedání sněmovny poslanecké, jest krátce vyměřena a nad to ještě bude částečně vyplněna zasedáním delegací. Na druhé straně zase bude zasedání poslanecké sněmovny na závadu delší zasedání sněmů, kteréhož je třeba k vy-

řízení částečně ještě nevyřízených zemských rozpočtů a k zevrubnému rokování a usnesení o zákonodárné akci, zamýšlené od vlády za účelem povznesení zem- ských financí a týkající se zavedení vše- obecné zemské přirážky ku státní dani z kořalky. Osnovou toho zákona současně má býti zmocněn finanční ministr za účelem uhražení investičních, pro rok 1900 povolených požadavků k vydání 3 a půlprocentní investiční renty, vztažně dle okolnosti korunové renty v obnosu 68,380.300 K na hotovosti. Rozdíl ve výši tohoto obnosu oproti ob- nosu, žádaného v osnově fin. zákona pro rok 1900 ve- výši 66,680.300 K. vysvětluje se tím, že od podání osnovy finančního zákona předložena byla osnova zákona, týkající se povolení dodatečného úvěru 1,700.000 kor. k investičnímu rozpočtu pro r. 1901. Potřeba zmoc- nění k vydání rent v obnosu 68,380300 korun odů- vodňuje se tím, že investice, opovězená v investičním praelimináři pro r. 1900 mají nejen velmi veliký vý- znam hospodářský, nýbrž jsou také velice naléhavé. Obsahujíť investice vedle celé řady velmi potřebných, od samého zastupitelstva lidu často urgovaných budov vyučovacích a nezbytných jiných budov, hlavně in- vestice na poli vodní stavby, zvláště však v železni- ctví, a sice jak pro státní železniční, tak i místní dráhy. Dále dlužno pokračovati v akcích, s nimiž bylo započato již v investičním praelimináři pro rok 1901 zamýšlenými investicemi, jejichž přerušení nebo zastavení znamenalo by těžké poškození jak státních, tak i národohospodářských zájmů. Jeť pokračování v těchto již dříve započatých akcích, tak i započetí nových prací, pro kteréž oboje žádány prostředky in- vestičním praeliminářem pro r. 1900, jsou však ho- spodářskými existencemi, jejichž zanedbání bylo by spojeno s nepopíratelnými těžkými hospodářskými ško- dami, k jejichž odstavení by však vláda v případě nepovolení potřebných žádaných k tomu prostředků byla by beze vší podmínky donucena, poněvadž úhrada těchto investičních položek nemožna jest ani z běž- ných příjmů za r. 1900 ani z pokladen, kteréžto po- slední vyčerpány jsou úhradou podobných investičních požadavků z minulých let, pak za účelem upravení valuty a značnými požadavky na úlevu v nouzi. Národnostní rozdělení Štýrska. Slovinští štýrští poslanci zahájili zvláštní činnost, která smě- řuje k tomu, aby země byla rozdělena na dva správní obvody s místodržitelskou expositurou v Maribora. V nejbližší době svolána bude za účelem podporování této činnosti celá řada voličských schůzí. V první takové schůzi, kteráž byla konána již předevčírem a na které mluvili posl. dr. Gregoric, dr. Jurtela a dr. Rosina, byla přijata resoluce, žádající, aby slovinští říšští poslanci vstoupili v rozhodnou oposici proti. vládě a po případě přidružili se k české obstrukci. Italská poslanecká sněmovua byla, jak jsme již oznámili, odročena, sotva že byla několik hodin pohromadě. Stalo se tak hlavně proto, že nej- krajnější levice zahájila novou a bezohlednou obstrukci následkem usnesení, jež učinila sněmovna v měsíci dubnu o jednacím řádu. Poněvadž vláda se oddává naději, že nynější poměry stran budou novými vol- bami na její prospěch změněny, považuje se odročení sněmovny všeobecně za předzvěst jejího rozpuštění. Nové volby vykonány by byly v nejkratší zákonité době, tedy v červnu; mohla by tedy sněmovna po- znovu v červnu zahájiti zasedání. Podotknouti dlužno, že v Italii mění se volební listiny vždy po třech le- tech dne 1. července a že tato lhůta nadcházejícím dnem 1. července vyprší. Červnové volby byly by konány tedy na základě příštích volebních listin. Nový italský sákon o manželství. Italský senát přijal v sobotu po osmidenní neobyčejně živé debatě manželský zákon v takové formě, v jaké si jej přála míti vláda. Také návrh, jejž vypracoval státní výbor, byl zavržen. »A tak dokonáno bylo těžké porušení nejelementárnějších zásad občanského práva« — poznamenává k tomu jeden liberální list, který se zvláštní horlivostí zastával se toho, aby po- vinný občanský sňatek musil předcházeti církevní oddavky. Rozhodující tuto zásadu, že novomanželům může býti církevně požehnáno, jen když po občansku byli již právoplatně oddáni, zamítl senát již v pátek 84 proti 64 hlasům a souhlasil naproti tomu s návr- hem ministra spravedlnosti Bonaxiho, podle něhož mají pouze církevně oddaní snoubenci povinnost, dáti se oddati také po občansku. Tím bylo vlastně již rozhodnuto a v sobotní schůzi jednalo se již jen o formu provedení. Mimo jiné ustanovena byla ve článku 2. na místě 40denní, od ministra spravedl- nosti původně navrhované lhůty doba 10denní pro dodatečné uzavření občanského sňatku. Novomanželé, kteří by nevyhověli této povinnosti, budou trestáni peněžitou pokutou, obnášející 50 až 1000 lir. Téže pokutě propadne dle 3. čl. zákona také kněz, jenž by stavovskému úřadu neoznámil během 8 dnů vyko- naný sňatek. Celý zákon přijat byl na konec v taj- ném hlasování 84 proti 60 hlasům. Krvavé události v Barceloně. Ve hlavním městě Katalonie přihodily se za posledních dnův, jak