#1
alto_textblock
#1
1907
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předpřácí se
v Praze
v administrací
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 16. srpna.
#8
alto_textblock
#8
K číslu 225.
čisto v Praze za 2h
a na venkově za 4h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#11
alto_textblock
#11
Panovnická schůze v Išlu.
Z Vídně, 16. srpna. Při včerejší dvorní ta-
buli v Išlu nebyly pronešeny žádné zdravice.
Toliko panovníci si připili. Ministr zahraničníc
záležitostí bar. Aehrenthal přijede dnes do
Vídně. Státní sekretář sir Hardinge odjede
z Išlu dnes přímo do Lo adý na.
Z Vídně, 16. srpna. „N. F. P.“ oznamuje
o výsledku konferencí, že jednáno bylo
zejména o makedonské otázce. Zvláště
reforma justice v Makedonii byla předmětem
úvah, dále diplomatická podpora turecké akce
proti četám. Marocká otázka nebyla sice dů-
kladně probírána, ale přes to možno konstato-
vati, že názory rakouské shodují se
úplně s anglickými a německými
zvláště pokud se týká vměšování se do fran-
couzsko-španělské akce. Takové vměšování pro-
hlášeno za naprosto zbytečně.
Z Vídně, 16. srpna. „Zt.“ sděluje z Išlu,
že schůzka obou panovníků jest toliko před-
běžnou rozpravou k politickým
událostem, jež záhy nastano u. Pro
Evropu jde především o to, aby udržen byl
mír na Balkáně a učiněn konec tamějším
řežím. Balkánské státy mají býti postaveny před
evropskou koalici, aby poznaly, že celá
Evropa má pevnou vůli, obnovíti na Balkáně
klid a pořádek. Taková vážná koalice jest nyní
možna, když byly odstraněny nesnáze mezi Ra-
kouskem a Italií a na druhé straně mezi Anglí
a Německem. Zvláště významno prc rozřešení
balkánské otázky jest odstranění zmatků v Srb-
sku, kteréž působily v poslední době diplomatům
velké starosti. Možno ujistiti, že v té příčině se
podařilo také docíliti dohody mezi velmocemi.
eož stanoveno také na včerejší konťerenci
v Išlu. Angličtí a rakouští diplo-
maté jsou s průběhem a výsledkem schůzky
úplně spokojeni.
Německý lidový tábor v České Lípč.
Z České Lípy, 16. srpna. Na 18. t. m. byl
sem svolán německý lidový sjezd čili tábor
#12
alto_textblock
#12
který se měl konati pod širým nebem, ale okres-
ní hejtmanství tábor z akázalo. Nyní povolen
byl na den 1. září. Zúčastní se v něm poslanei
všech německo-nacionálních stran. Konati se
bude průvod k pomníku císaře Joslef a, kde
položeny budou věnce za města volebního okre-
su lipsko-mimoňského.
#13
alto_textblock
#13
že napadnou město, nebude-li jim
vyhověno. Dostaly prý 7000 dolarů.
#14
alto_textblock
#14
Řecký zástupce v Cetyni
Z Cetyně, 14. srpna. (K. k.) Řecký diplo-
matický jednatel Fontana odevzdal dnes ve slav-
nostní audienci svůj pověřovací list. Řeči prone-
sené při tom byly srdečného rázu.
#15
alto_textblock
#15
Telegrafické zprávy.
#16
alto_textblock
#16
Ruské události.
Výbuch pyrozilinovýcli patron.
Z Pinčova (gubernie kjecká), 15. srpna. (K. k.) Pr
praktickém cvičení oddílu zákopníků nastal předčasný
výbuch pyroxilinových patron; jeden poddůstojník
byl zabit a 4 vojáci zraněni.
#17
alto_textblock
#17
lr p
#18
alto_textblock
#18
Řády.
Z Vídně, 16. srpna. (K. k.) Císař uděli
státnímu podtajemníku siru Charlesu Hardin-
gov i velkokříž řádu Leopoldova.
Král anglický udělil ministru zahraničních
záležitosti svob. pánu Aehrenít hal u velko-
kříž řádu Viktorie.
#19
alto_textblock
#19
Cholera.
Z Petrohradu, 15. srpna. (K. k.) Pro hrozící ne-
Bezpečenství cholery byla ve všech guberniích
učiněna rázná zdravotní opatření. Listy sdělují, že
byly v Petrohradě zjištěny 3 případy nákazy, ze nichž
jeden skončil smrtí.
#20
alto_textblock
#20
Morenga na německém území.
Z Kapského Města, 14. srpna. (Reuter.
Morenga přešel se 400 stoupenci na německé
územi. Kapské úřady, které pracují s něme-
ckým generálním konsulem ruku v ruce, učinily
všechna opatření, aby Morengovi bylo zabráněno
vrátiti se do Kapské osady. Učiní-li, tak přece,
bude zajat.
Z Berlína, 14. srpna. Wolfova kancelář po-
dotýká k uvedené zprávě, že ve zdejších úřad-
ních kruzích je pouze známo, že se Morenga
uchýlil do hor ze strachu, aby nebyl vydán.
Anglická policie však doufá, že se sám dostaví.
až se vysvětlí skutečný stav věcí,zseějnoe r
Turecko a Rumunsko.ásvoq i
Z Cařihradu, 15. srpna. (K. k.) Vyjedná-
vání o turecko-rumunskou konsulární smlouvu
bylo dnes skončeno.
9onžbonodl
#21
alto_textblock
#21
Mor.
Z Brestu-Litovského, 15. srpna. (K. K) V zubernii
grodenské vyskytly se případy moru.
#22
alto_textblock
#22
Sjezd radikálně-pokrokového stu-
dentstva v Písku
konal se dne 13. a 14. t. m. Prvý den byl zabájen
uvítacím večírkem v místnostech hotelu Dvořáčkova.
Uvítací slova pronesl kol. PhC. Jaromír Malý,
jenž vytkl, že král. město Písek bylo zvoleno za
místo sjezdu z toho ohledu, že zástupcem jeho na
říšské radě jest známý předák pokrokové strany posl.
Ant. Kalina. Poděkovav za hojnou účast kolegů, do-
stavivších se z rozličných končin Čech, předal slovo
kol, Hartlovi, jenž přednášel »O otázce ná-
rodnostní v mladé české literatuře.«
Ve své zdařilé přednášce podrobně probíral literární
hnutí posledních dvacíti let. Informativní tato před-
náška byla vhodně doplněna recitacemi z moderních
českých básníků, jež přednesli kol. Felix Fiala a No-
vák. Kol. Smejc pak pronesl přípitek místní straně
pokrokové.
Pan učitel Burghauser jménem píseckého
radikálně pokrokového kroužku vítal přítomnéa
akcentoval práci studentstva mezi lidem na venkově.
V tomtéž smyslu promluvil kol. Kolatka. Účast-
níci setrvali pak ještě dlouho v družné zábavě. Dru-
hého dne konal se pak vlastní sjezd v Sokolovné.
#23
alto_textblock
#23
sld
#24
alto_textblock
#24
Události v Marokku.
Z Tangeru, 16. srpna. (K. k.) [Reuter.
Z Mazaganu přibyl sem franeouzský parníkse
300 uprchlíky, většinou Evropany. Když lod
opouštěla Mazagan, panovalo tam dle „ sdělen
uprchlíků ještě velké rozechvění, ačkoli
se nestal žádný útok., Proslýchá se, ž e ta ké
jiné kmeny přiblížily setěsně k Ma-
zaganu a žádaly peníze s h ro z bou.
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON.
#26
alto_textblock
#26
Upomínky na francouzsko-něme-
ckou válku.
#27
alto_textblock
#27
V „Corriere della Sera“ uveřejňuje Livio Min
Euzzi nové vzpomínky na nedávno zemřelého ital-
ského diplomata hraběte Nigru, které souvisí z velké
části s francouzsko-německou válkou. Dlouho pře
vypuknutím války měl Nigra s pruským králem, po-
zdejším cisařem Vilémem I. zajímavou rozmluvu.
Hrabě přibyl do Německa, aby navštívil svého syna,
jenž studoval na německém gymnasiu. Zastavil se
v Baden-Badenu a pokládal za svou povinnost ode-
vzdati u pruského krále, jenž tam jako obvykle me-
škal na léčení, svou navštívenku. Brzy na to přišel do
hotelu pobočník králův a pozval hraběte z rozkazu
svého pána k hostině.
Nigra, jenž byl touto pozorností královou velmi
potěšen, odebral se v ustanovenou hodinu do skrom-
ného, malého paláce, v němž budouci německý císa
bydlel. Král byl neobyčejně laskav a vyzval po jídle
italského diplomata, aby jej násleďoval do jeho pra-
covny. Sotva král vkročil do malého salonu, ani se
neposadv otázal se neočekávaně rozčileným hlasem
hraběte: „Eh, pourquci donc T'empereur veut-il me
faire la guerre?“ Tato náhla otázka měla patrně za
účel hraběte překvapiti: král chtěl z výrazu fysiogno-
mie uhodnouti myšlenky Napoleonova prítele. Ale
Nigra byl úplně přesvědčen, že Napoleon nechce
válku; proto se upřímně snažil krále upokojiti. Jsou
sice, přavil, ve Francii žívly, které ženou k válce,
může však ujistiti, že na city, jenž Napoleon chová
ke králi a národu pruskému, nemá válečná strana
Rozhovor trval pak ještě dlouho a král, jenž se
zdál býti poněkud upokojen, požádal hraběte při roz-
chodu, aby vyřídil Napoleonovi pozdrav. Nigra byl
do poslední hodiny svého života přesvědčen, že
osobně ani král Vilém ani Napoleon nechtěli válce.
„Lze tedy,“ tázal se Minguzzi hraběte, „přičítati
velkou válku opravdu Bismarkoví a zfalšování emžské
depeše?“ — „Kníže Bismark,“ odvětil Nigra živě
„depeši nezfalšoval; jest nanejvýš zodpovědným za
to, že ji uveřejnil.“ — „Kdo však tedy chtěl válce?
#28
alto_textblock
#28
vlivu.
#29
alto_textblock
#29
„Všichni a nikdo,“ odpověděl Nigra. „Ve francouz-
ském tisku, ve francouzské vládě. zkrátka v celém
milieu se všechno spiklo, aby probudílo válečnou ná-
ladu gallské duše.
Rozsáhle založený plán jevil se i v maličkostech.
Národní písn druhého císařství byla známá hymna
královny Hortensie „Pataní pour la Syrie“ a marseil-
laisa byla zapovězena. Roku 1870 všakolicie náhle
dovolila také marseillaisu a ve všecn pařížských
krčmách nezpívalo se odtud nic jiného, než tato bo-
jovná revoluční hymna.“ — „Plukovník Stoffel však
uvědomil ve svých proslulých zprávách z Berlína
císařskou vládu o velkých přípravách Pruska?! —
„Tyto zprávy,“ pravil Nigra s úsměvem, „měly
osud tak mnohých jiných zpráv, nikdo jich nečetl.
Ministr vojenství stále prohlašoval, že je vše při-
praveno a nechybí ani knoflík. Ubohý císař vytáhl
těžce nemocen do války; u Sedanu dal vztýčiti bílou
vlajku, aby zabránil zbytečné řeži a mohu vujistíti,
že pak šel do vyhnanstv chud, neboť nechtěl nikdy
pečovati o sebe.
O proslulé scéně odevzdání kordu u Sedanu vy-
právěl Nigra také zajímavý příběh. Když opouštěl své
vyslanecké místo v. Petrohradě, jel přes Berlín a po-
užil té příležitosti, aby učinil návštěvu u císaře.
Císař Vilém pozval jej opět k hostině a po jídle mu
vyprávěl o svém setkání s Napoleonem. Vzpomněl
svých návštěv ve Francii (1861 a 1867) a postavil
tyto upomínky na velikost Francie vedle výjevu u
Sedanu. Způsobilo prý mu velkou bolest, když dříve
tak mocný císař poražen, zlomen a zdrcen mu ode-
vzdával kord. „Oh! Je le crois bien, Majesté,“ odvětil
Nigra poněkud měle, „pourtant Votre Majesté ne d
lui a pas laissée!
#32
alto_textblock
#32
= Krvavá pohovka. V brusselském „Soiru“ ob-
jevil se nedávno následující inserát: „Řídká příleži-
tost. Prodá se pohovka, corpus delicti sensačního
zločinu. Dotazy... atd.“ Spolupracovník „Indepen-
dence Belge“ odebral se d udané ulice a nalezl
v čalounickém krámě pohovku, na níž byl před ně-
kolika nedělemi zavražděn jistý muž. Na látce byla
velká krvavá skvrna a tři nahnědlé pruhy ukazovaly,
že krev zavražděného tekla až na podlahu. Kdyby byl
čalouník měl také mrtvolu, jistě by ji byl položil
na pohovku, aby zvýšil jeji cenu. „Škoda, že ji ne-
nahradil aspoň voskovou figurou,“ pomyslil si žur-
nališta. Co tak přemýšlel, vešla z vedlejšího pokoje
#33
alto_textblock
#33
důstojná matrona. „Prohlížíte tuto pohovku?“ tázala
se přívětivě. — „Ano. Jest na prodej?“ — „Ovšem.
Je to pohovka z vražedné aféry X... vzácná příle-
žitost!“ — „Kolik má státi?“ — „150 franků!“ —
„To je trochu mnoho. Jakou cenu má bez té krve?“
— Matrona váhala na okamžik, pak pravila: „Nu,
50 franků!“ — „Žádáte tedy za tu krvavou skvenu
100 franků?“ — Dáma zdála se býti uraženou,
neboť neodpověděla. — „Nalezli se již interesenti?“
tázal se žurnalista dále. — „Posud nikoli, inserát
právě teprve vyšel!“ — „150 franků jest mi přece
příliš mnoho,“ pravil žurnalista, bera klobouk. —
„O, vždyť se dorozumíme!“ — „Na každý způsob si
to ještě rozmyslím.“ — „Ano, rozmyslete si to,“ od-
větila matrona, hladíc s jakousi něžností látku s krva-
vou skvrnou. A to stalo se r. 1907
— Rodičům dospívajících dívek nastává starost
o další praktické vzdělání pro život. Po dlouholetém
blahodárném působení možno s plnou důvěrou do-
poručiti Českoslovanský pensionát pro
dívky v Praze, na Karlově nám. č. 26. Účelem
pensionátu jest vychovávati dívky v duchu ryze ná-
rodním. Chovanky seznamují se tu proto s národními
a domácími svými povinnostmi a vedeny jsou k ži-
votu pracovitému a k chování ušlechtilému, v širší
společnosti obvyklému. Dozor nad chovankami vyko-
návají vychovatelky paedagogicky vzdělané. Bližší vy-
světlení podává a na požádání program stavu zašle
ředitelka slečna Jindřiška Jakubičkova.
= Řeč mořských racků. Dr. John B. Watson,
profesor psychologie na universitě chicagské vrátil
se z pozoruhodné badatelské cesty na ostrovech
Dry Tortuga u pobřeží dolejší Floridy. Práci svou
konal v Carnegiově stanici. Prof. Watson prohla šuje,
že mořští rackové na ostrovech mají vlastní řeč, která
může býti napodobena člověkem; ptáci ti žijí v „ro-
dinných skupinách“, stavíce zvláště svá hnízda pro-
tento účel; a dle tvrzení profesora ve skutečnosti
myslí, když pátrají po potravě a dávají na jevo ne-
obyčejnou rozumovou sílu. Watson předpokládá, že
ptáci mají zataženu politiku do svých vládních zále-
žitostí, ale že strannické potyčky, které povstávají
mezi vůdci, nesmějí zasahovati do vlády. Vše jest
řízeno v úplném pořádku. Starší ptáci poučují mlá-
data, jak mají lítati a sháněti potravu systematickým
způsobem.